Den bez aut

Přesvědčit co nejvíce Pražanů, aby tento den nechali své auto doma a použili raději kolo nebo MHD, bylo cílem akce “Den bez aut”, 5. 11 1999. Připojil se i ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který šel do svého úřadu pěšky.

“Den bez aut” byl letos 22. září poprvé vyhlášen také ve všech zemích Evropské unie a např. předseda Evropské komise Romano Prodi přijel do zaměstnání symbolicky na kole.

Znečištění z provozu motorových vozidel je vážným problémem nejen v ČR, ale v celém civilizovaném světě. Počet automobilů narůstá, v Praze je např. vlastníkem auta každý druhý občan.

Podle emisní inventury, provedené ČHMÚ v roce 1998, se mobilní zdroje účastní na celkových emisích takto:

znečišťující látka

procento z celkové emise

tuhé znečišťující látky

12,2

oxidy dusíku

60,2

oxid uhelnatý

48,1

uhlovodíky

61,3

oxid siřičitý

2

Typickým znečištěním z mobilních zdrojů jsou oxidy dusíku,oxid siřičitý, polétavý prach, sekundárně vzniklý ozón a oxidační látky, polyaromatické uhlovodíky, polyaromatické nitrované uhlovodíky, volatilní organické látky, aldehydy a olovo.

Faktorem, rušícím pohodu člověka, který je dáván do souvislosti s chorobami oběhového aparátu, ale také nervového a endokrinního, je hluk. SZÚ v Systému monitorování zdravotního stavu ve vztahu k životnímu prostředí zjistil v této oblasti významné statistické souvislosti.

Oxidační látky a ozón dominují v ovzduší v letních měsících, kdy jsou vhodné meteorologické podmínky pro jejich vznik z emitovaných uhlovodíků a oxidů dusíku.

Stále větším problémem se však jeví neustálý nárůst koncentrací oxidů dusíku v oblastech s intenzivní dopravou. Tyto látky se stávají dominantní škodlivinou zejména ve větších městech a výskyt smogových situací zimního typu je spojován právě s jejich zvýšenými koncentracemi. V teplé části roku, od dubna do září, se oxidy dusíku uplatňují jako významné prekurzory letního fotochemického smogu. Zvýšené hodnoty koncentrace ozonu jakožto hlavní složky letního smogu se vyskytují převážně při slunečných dnech s velmi vysokými teplotami vzduchu. Oxidy dusíku ve svých krátkodobých koncentracích dosahují účinných hodnot ovlivňujících zdraví.

V některých částech světa, ale i u nás, i když s používáním bezolovnatého benzinu imisní hodnoty klesají, je problémem souvisejícím s dopravou olovo. Koncentrace, nacházené ve městech v imisích představují desítky nanogramů v kubickém metru vzduchu, což je naštěstí o řád níže, než požaduje roční imisní limit ze zákona č. 309/1991 Sb. Olovo významně ovlivňuje krvetvorbu, nervový systém a je vývojovým jedem.

Polétavý prach, který v posledních letech v souvislosti s odstraněním malých zdrojů tohoto znečištění prostřednictvím plynofikace a ošetřením zdrojů velkých obecně poklesl, v místech ovlivněných dopravou překračuje vždy roční imisní limity. Prašné částice vznikají rekondenzací spálených organických látek z motorového paliva, ale také otěrem pneumatik o povrch silnice. Jeho významným zdrojem jsou dieselové motory, včetně malých dieselů v osobních automobilech (300 x více než benzinové motory).

Benzen, který uniká z ještě nespáleného paliva (startování, dojezdy), zpravidla v měřených místech ovlivněných dopravou, dosahuje mikrogramových hodnot, což představuje pro celoživotní expozici neúnosné zdravotní riziko pro osoby, které jsou tomuto znečištění vystaveny.

Formaldehyd je páchnoucí dráždivá látka s pravděpodobným karcinogenním efektem, je konečným produktem spalování organických látek v benzinu a naftě.

Polyaromatické, nitropolyaromatické uhlovodíky jsou různě potentní karcinogenní látky, IARC a US. EPA je považuje za prioritní karcinogeny a polutanty. Jejich vztah ke vzniku plicních nádorů je znám. Jsou významně imunosupresivní a ovlivňují tak vznik i jiných nádorů než plicních. Z motoru vycházejí jednak v plynné, jednak v tuhé fázi jako částice.

Polyaromáty, nitropolyaromáty a olovo mohou v prostředí setrvávat a kumulovat se. V prostředí, ovlivněném dopravou, vzniká tak depozice na mnoho let.

Uvedené látky mají následující vliv na zdraví:

Ohrožená populace:

Děti – jsou malé a jejich nosíky jsou ve výši automobilových výfuků. Jsou-li vezeny v kočárku, je to, z hlediska expozičního, totéž.

Řidiči – v kabině automobilu se vyskytují vyšší koncentrace uvedených látek, a to i o řád. Maximální expozice řidičů je při jízdě tunelem.

Obyvatelé frekventovaných ulic – v epidemiologických studiích bývá často dáván do vztahu výskyt leukemií (lymfomů) a expozice výfukových plynů nebo výparů z motorových paliv.

Opatření proti zvyšujícímu se vlivu znečištění ovzduší z provozu automobilových vozidel je možné rozdělit na koncepční a pomocná (ta se užívají v případě, kdy koncepční opatření selhávají). Koncepční opatření vedou ke zlepšení emisních charakteristik používaných motorů (kvalita paliva, konstrukce motorů, katalytické konvertory) a podobná jsou i opatření systémová (organizace provozu, zkvalitnění veřejné dopravy a rekonstrukce sítě). Pomocná opatření jsou posledním pokusem, jak nepříznivý vliv dopravy na zdraví občanů eliminovat.

V současné legislativě jsou zakotveny zvláštní imisní limity pro organizační opatření ke snížení prekurzorů fotochemického smogu a samotných oxidů dusíku. Pro snížení emisí, včetně emisí z dopravy, byly navrženy v rámci Protokolu CLRTAP o snížení emisí SO2, NO2, NH3 a VOC emisní stropy, před-stavující snížení emisí do r. 2010, Protokol bude podepsán dne 1. 12. 1999. Závěry protokolu se promítnou do nové, tč. zpracovávané legislativy v ochraně ovzduší.

Nárůst využití osobní automobilové dopravy je zdůvodňován mj. nutností stíhat rychle povinnosti, je spojen se stresem a s omezením pohybu, obezitou, nemocemi pohybového aparátu a civilizačními chorobami. Navíc dopravní nehody jsou nejčastější příčinou úmrtí mladých osob.

(ja) s použitím tiskových materiálů