Návrh koncepce státní geologické služby


Motto: Základním posláním kterékoli moderní státní geologické služby je zajistit geovědní informace a expertizy, které jsou potřebné pro moudré využití státních nerostných, energetických a vodních zdrojů, pro zdraví a bezpečnost lidu a pro ochranu životního prostředí. To platí pro každý národ na Zemi.

Price, R. A.: National geological surveys: their present and future roles. - Episodes, Vol. 15, No. 2, 98-100, june 1992

Požadavky a potřeby vůči státní geologické službě doznaly v devadesátých letech podstatných změn.

Jsou tyto požadavky opodstatněné? Jsou zajištěné v současné legislativě? Odpovídají obsahu zřizovacích listin, či obráceně odpovídají spektru vyžadovaných úkolů zřizovací listiny? Jsou oblasti působnosti státní geologické služby optimálně zajišťované těmito organizacemi? Spočívají nedostatky současného stavu ve stávající legislativě, ve způsobu financování, nebo v nevyhovující struktuře organizací, nedostatečném personálním zajištění či v nefunkčním vedení?

Na tyto a další otázky se snažíme odpovědět v Návrhu koncepce státní geologické služby, který je především zaměřen na působnost státní geologické služby (SGS).

Komplexní odpověď, např. na potřeby základního státního geologického výzkumu, či společenskou objednávku a potřeby státu v oblasti geologie, ale může poskytnout až vyčerpávající analýza za spolupráce odborníků a uživatelů mimo okruh státní geologické služby.

Podobně i na otázku efektivnosti stávajících organizačních struktur a personálního zajištění organizací majících řídící a výkonnou funkci státní geologické služby může nejlépe odpovědět nezávisle provedený audit.

Státní geologická služba by měla být vytvořena, obdobně jako u většiny státních služeb v zahraničí, jako

- organizace s významným efektem racionalizace některých činností (např. odstranění dvoukolejnosti v tvorbě jednotného geoinformačního systému státu)
- měla by zajistit:
   - funkční a personální rozvoj organizace, tak aby byla schopna navázat na dosavadní tradice státní geologické služby a zároveň byla schopná adaptace na měnící se a nově vznikající požadavky;
   - změnou organizace a řízení státní geologické služby posílit sféru podpory státní správy např. v oblasti ekologických rizik, ekologických škod, ochrany vod, problematice odpadů, v oblasti ochrany přírody, územních vazeb;
   - vytvoření špičkového expertního pracoviště ve všech oblastech geologických věd, v nichž to stát považuje za potřebné, a zároveň v plné šíři a dostatečné kvalitě zajistit geologický servis a okruh prací potřebných pro podporu činnosti státní správy;
   - vytvoření jednotného geoinformačního systému státu včetně jeho provozování.

Organizace s názvem Geologická služba ČR by vznikla splynutím Českého geologického ústavu a Geofondu ČR. Smysluplnost uvažované transformace je ovšem také podmíněna provedením příslušných, a v materiálu vyjmenovaných, legislativních úprav, včetně nového návrhu zřizovací listiny a změny způsobu financování, který je dán celostátně platnými předpisy a uzákoněním. V nové zřizovací listině musí být dostatečná specifikace působnosti a činnosti státní geologické služby včetně dosud takto nezajištěné oblasti činností na podporu státní správy.

Obě stávající organizace (ČGÚ a Geofond ČR) ale stále představují nezastupitelný vědecký a dokumentační potenciál, který je i v oblasti mezinárodních kontaktů vnímán jako vysoce kvalitní s kontinuitou historického vývoje evropských státních geologických služeb. Tento stav je nesrovnatelný s existenčními problémy, s nimiž se potýkají některé jiné resortní instituce MŽP, neboť není zřejmé, že jejich funkce je nezbytně nutná.

1.  Definice geologické služby

Definice státní geologické služby se postupně vyvíjela. Oficiálního rázu se jí dostalo teprve v roce 1993 na zasedání Fora evropských geologických služeb (FOREGS). Zní takto:

“Státní geologická služba získává, zpracovává a poskytuje údaje o geologickém složení státního území, a to jako podklad pro politická, ekonomická a ekologická rozhodování správních orgánů. K tomuto účelu provádí regionální geologický výzkum spojený s mapováním, stanovuje prognózy nerostných zdrojů i podzemních vod, hodnotí geologická rizika i geologické faktory životního prostředí”.

Některé evropské geologické služby používají i definic populističtějších, jako např. “Úkolem státní geologické služby je zajištění kvalitní materiální i duchovní stránky lidského života tím, že bude poskytovat geologické informace i konzultace správním orgánům, průmyslu, obchodu a celé veřejnosti (Carlsson, Švédská geologická služba)”.

Zajímavá je i definice, kterou oficiálně používá Geologická služba Spojených států (USGS - United States Geological Survey): “Geologická služba poskytuje geologické, topografické a hydrologické informace, které přispívají k moudrému hospodaření s přírodními zdroji státu a které pomáhají zlepšit zdraví obyvatelstva i jeho bezpečnost a zvýšit jeho životní úroveň. Tyto informace sestávají z map, databází, popisů a analýz vod, energetických zdrojů, zemského povrchu, podložních geologických struktur a dynamických procesů v zemské kůře”. V této definici se jasně uplatňuje priorita činnosti geologických služeb - environmentální faktor.

Definice SGS uplatněná v posledním znění návrhu novely geologického zákona je:

“Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména státní geologický výzkum území České republiky a jsou pořizovány, shromažďovány, vyhodnocovány, uchovávány a poskytovány údaje o geologické stavbě území státu, jako podklad pro rozhodování vlády a orgánů státní správy ve věcech státního, regionálního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany nerostných zdrojů a prevence geologických rizik. K tomu účelu provádí geologické práce spojené s mapováním, stanovuje prognózy nerostných zdrojů a podzemních vod, hodnotí geologická rizika a geologické faktory životního prostředí a shromažďuje výsledky organizací provádějících geologické práce podle § 2 tohoto zákona”.

  • Historie geologických služeb ve světě

    Průmyslová revoluce 19. století, a s ní spojené potřeby průmyslu, dopravy a jiných odvětví národního hospodářství, byla hlavním důvodem založení první geologické služby ve Velké Británii. V l. polovině 18. století byla geologie doménou univerzit, muzeí a různých “učených společností”. Nutnost založení instituce geologické služby zdůvodnili slavní britští geologové Lyell, Buckland a Playfair takto: “Bylo by výhodné založit geologickou službu (Geological Survey) ve Velké Británii. Již pouhý rozvoj geologických věd by byl dostatečným důvodem k založení. Navíc jsou zde i činnosti, ze kterých bude všeobecný užitek, jako je pomoc zemědělství, hornictví, stavba silnic, kanálů a železnic a ostatní odvětví národního průmyslu (1834)”.

    Britská geologická služba byla založena o 11 let později, v roce 1845. V tomtéž roce byla založena Irská geologická služba, v roce 1849 Císařsko-královský geologický ústav v Rakousku. Následovalo Německo (1850), Španělsko (1849), Švédsko (1858), Norsko (1858), Portugalsko (1858), Itálie (1867), Finsko (1888), Dánsko (1888), Belgie (1896), Nizozemsko (1903) a další.

    Velmi podobné zdůvodnění, jako Britové při zakládání jejich geologické služby, použila skupina proslulých československých geologů a mineralogů, v žádosti na Ministerstvo veřejných prací o založení Československé geologické služby 13.12. 1918. Ta byla založena v červenci 1919 jako první výzkumný ústav v nové republice. Navázala samozřejmě na službu rakouskou, z níž do nového ústavu přešlo i několik pracovníků. Zdůvodnění nutnosti založení je zakotveno v známém “Pamětním spisu” a je vlastně platné dodnes. Hlavními důvody bylo zmapování území republiky a existence nezávislého orgánu při posuzování stavebních a jiných prací.

    Po založení Státního geologického ústavu Československé republiky zakládaly své geologické služby i další země, v Evropě např. Francie, Řecko, Turecko a další. Po 2. světové válce se zakládaly geologické služby v rozvojových zemích, často pod přímou patronací bývalých kolonizátorů. Podle poslední známé statistiky má dnes státní geologické služby 108 světových zemí.

  • Základní účel a předmět činnosti geologické služby

    Hlavní důvody nutnosti založení státních geologických služeb byly dva - mapování a posudková činnost. Průběžně byly do činnosti pojaty i vyhledávání nerostných zdrojů a po sedmdesátých letech i environmentální činnost. Mezi základní činnosti také patří shromažďování, uchovávání, odborné zpracování a zpřístupňování výsledků provedených geologických prací a umožnění jejich využití pro potřeby vědy, ochrany a rozvoje nerostných zdrojů, pro péči a tvorbu životního prostředí, územního plánování, jejich zpracovávání do národních i mezinárodních informačních systémů, zprostředkování jejich využívání a plnění úkolů uložených obecně závaznými právními předpisy a příslušnými orgány státní správy.

    Téměř všechny státní geologické služby mají svou činnost rozdělenu do tří základních okruhů:

    1. Dlouhodobou koncepční činnost, tj. hlavně geologické a odvozené mapování a regionální geologie, vedoucí k dokonalému poznání geologické stavby státního území.
    2. Krátkodobou či dokonce nárazovou činnost, vyplývající z okamžitých požadavků správních orgánů nebo veřejnosti
    3. Informační, založenou na vedení kompletní geologické dokumentace a schopnosti poskytovat potřebné geoinformace orgánům státní správy a veřejnosti.

    Jak dlouhodobá koncepční činnost, tak činnost krátkodobá, jsou založeny na odborném základě. Geologické služby (GS) musejí mít svou vlastní výzkumnou základnu. Vztah mezi oběma okruhy činnosti nelze přesně definovat, neboť se mění během let. Při naléhavých krátkodobých úkolech se rozšiřuje krátkodobá nárazová činnost na úkor dlouhodobé koncepční činnosti a naopak. U nás můžeme uvést příklad katastrofálních povodní v létě roku 1997 a nutnost minimalizace jejich následků. V každém případě většina personálu geologických služeb musí být schopna plnit oba úkoly.

    Ze zakládacích listin geologických služeb postupně vyplývaly další druhy důležitých činností:

    - geovědní informační technologie;
    - mezinárodní činnost;
    - vydávání geologických publikací a map;
    - pedagogická činnost ve spolupráci s univerzitami;
    - zkušební činnost akreditovaných laboratoří;
    - vývoj metod geologických a příbuzných výzkumů;
    - environmentální výzkumy všech druhů, hlavně řešení střetu zájmů mezi získáváním nerostných zdrojů a ochranou životního prostředí;

  • Hlavní zaměření činnosti v současné době

    Hlavní předmět činnosti státních geologických služeb je dán jejich zřizovacími listinami. Větší geologické služby vyspělých zemí mají v hlavní náplni činnosti geologické mapování včetně komplexního regionálního výzkumu, studium prognóz nerostných zdrojů a environmnentální výzkumy. Výjimečně do jejich kompetence patří i kartografie a hydrologie (USA, Švýcarsko) a báňská činnost, odpovídající kompetenci Českého báňského úřadu (Švédsko).

    Součástí organizací geologických služeb jsou i vlastní laboratoře. Součástí činnosti je i budování a provozování informačního systému pro odbornou i laickou veřejnost, včetně vydavatelské činnosti vědeckých publikací, map, ale i populárně naučných titulů.

    Všechny geologické služby se zabývají posudkovou činností. Součástí činnosti většiny geologických služeb je i komerční činnost. Upozorňujeme ovšem, že touto komerční činností se často rozumí státní zakázky, což u nás odpovídá účelovému financování.

    Jednotlivé geologické služby se liší procentuálním zastoupením základních činností. Např. ve skandinávských zemích, v Kanadě i mnoha rozvojových zemích je stále v popředí ložiskový výzkum. Naproti tomu, služby některých zemí se zabývají převážně enviromentálními výzkumy. K nim patří Dánsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Island, zemské služby SRN, Polsko. U těchto zemí je podíl environmentálních výzkumů, přepočtený na náklady, vysoko nad 50 % celkového rozpočtu. Hlavními tématy environmentálních výzkumů jsou:

    - Znečištění a režim podzemních i povrchových vod (USA, Dánsko, Nizozemsko, SRN, Francie)
    - Riziko přírodních katastrof (USA, Kanada, Francie, Island, Nizozemsko, Řecko, Švýcarsko, Portugalsko, Velká Británie)
    - Odpadové hospodářství, včetně podzemních úložišť (SRN, Francie, Švýcarsko, Švédsko, USA)
    - Odstranění následků těžby – sanace, rekultivace, revitalizace (USA, SRN, Francie, Rakousko, Velká Británie, Norsko, Kanada, Řecko, Indie)
    - Znečištění půd, geochemické mapování (SRN, Finsko, Rakousko, Francie, Velká Británie, Polsko)
    - Geotermální energie (Island, Itálie, SRN, Francie, USA, Nový Zéland, Řecko, Maďarsko).

    Co se týče trendu posledních let v zaměření GS, narůstá podíl aktivit zejména v hydrogeologii, inženýrské geologii, analýze přírodních rizik a dalších problémů životního prostředí, obecný je rozvoj geovědních informačních systémů a také se zvyšuje podíl mezinárodních aktivit (podle materiálů FOREGS 1998).

  • Historie státní geologické služby v ČR

    1919 - založen Státní geologický ústav Československé republiky, s činností typickou pro státní geologické služby, včetně vedení archivu s povinností uschovávat rukopisy, originály geologických map, výsledky hlubokých vrtů apod.

    - 1919-1939 - úspěšná činnost ústavu pod Ministerstvem veřejných prací
    - 1939-1945 - za německé okupace ústav přeměněn na Geologický ústav pro Čechy a Moravu a posléze na Ústav pro výzkum půdy
    - 1945 - znovuobnovení činnosti ústavu, začleněn pod Ministerstvo průmyslu, zůstává však nezávislý ve smyslu poslání státních geologických služeb
    - 1950 - zřízení ÚÚG s působností na celém území státu, s pobočkami v Brně a Bratislavě
    - 1952 - začlenění do ČSAV, zřízení Geofondu v rám-ci ÚÚG
    - 1953 - vyčlenění z ČSAV, podřízenost přímo předsedovi vlády
    - 1958 - začlenění ÚÚG pod Ústřední geologický úřad, zrušení vrtné složky
    - 1959 - Geofond samostatným celostátním dokumentačním střediskem začleněným do ÚÚG
    - 1965 - vyčleněn Geologický ústav Dionýsa Štúra jako samostatný ústav pro Slovensko. Znovuzřízeno pracoviště v Brně, zrušené v roce 1963
    - 1975 - osamostatnění Geofondu
    - 1990 - zrušen Český geologický úřad, ústav za-členěn do kompetence Ministerstva životního prostředí.
    - 1992 - Ústav přejmenován na Český geologický ústav.
    - 1993 - Český geologický ústav přijat do struktury evropských a geologických služeb (FOREGS - Forum evropských geologických služeb), postupně s užší návazností na spolupráci v rámci EuroGeoSurveys (konsorcium GS zemí Evropské Unie).

    2.  Současné organizační zařazení státní geologické služby

    V souladu s § 17 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., řídí výkon státní geologické služby Ministerstvo životního prostředí a zajišťují ji právnické osoby pověřené tímto ministerstvem. V současné době jsou těmito právnickými osobami příspěvková organizace Český geologický ústav a rozpočtová organizace Geofond ČR. Podle organizačního řádu MŽP činnost obou organizací spadá do kompetence náměstka ministra ŽP, ředitele sekce ochrany přírody a krajiny a je koordinována odborem geologie MŽP ČR.

    Činnost Českého geologického ústavu - ČGÚ

    Úkolem ústavu je zejména:

    - základní státní geologický výzkum,
    - získávání, dokumentování, vyhodnocování a uchovávání základních informací geologického výzkumu území České republiky o zákonitostech vývoje, složení a stavbě zemské kůry,
    - vydávání geologických map území České republiky a map od nich odvozených, včetně geologických publikací,
    - ložiskový výzkum a oceňování perspektiv výskytu nerostných surovin (prognózy nerostů),
    - výzkum geofaktorů životního prostředí,
    - mezinárodní spolupráce v geologických vědách”.

    Srovnáním zřizovací listiny s níže uvedeným návrhem působnosti státní geologické služby vyplývá významný rozpor mezi potřebami státu a činnostmi vyjmenovanými ve zřizovací listině organizace. Výčet úkolů ve zřizovací listině je zaměřen na výzkumnou, dokumentační a vydavatelskou činnost a neuvádí řadu potřebných výkonů uvedených v návrhu působnosti. Přesto ČGÚ požadovanou část zajišťuje a dostává se tak každoročně do svízelných rozpočtových problémů.

    Základní obory činnosti, které vykonává ČGÚ jako spolunositel SGS:

    -  geologické mapování a regionální geologie

    Současný výchozí stav pro další úvahy se opírá o dokončené (r.1998) mapování ČR v měřítku 1:50 000 prezentované geologickou mapou a souborem aplikovaných účelových map (IG, HG, ložiska, půdy, geochemie vod, geochemie hornin,...), digitalizaci geologických map 1:50 000 a sestavenou jednotnou legendu a ukončený projekt Regionální geologie západních Čech.

    Nyní pokračují odborné práce na sešívání a sestavování digitálních geologických map (např. okresní mapy pro státní správu), 2.etapě sjednocování společné legendy geologických map, sestavování přehledných geologických map 1:500 000 (GM ČR, mapa kvartéru, školní atlasy, publikace o geologii (vč.) CHÚ aj.) a map menších měřítek (mapa Evropy). Pokračuje velký regionální projekt styku Karpat a Českého masívu. Nově byly zahájeny projekty základního geologického mapování 1:25 000 vybraných oblastí ČR, nové mapy 1:500 000 - radonová, kvartérní pokryv ČR a příprava projektu zakrytých geologických map 1:200 000.

    Regionální úkoly jsou na vysoké úrovni. V současné době byly zahájeny projektové práce na regionálních úkolech, které budou kontinuálně navazovat na “západočeský projekt” dr. Vrány a “karpatský projekt” dr. Krejčího. Oba projekty v těsné návaznosti na mapovací projekty měřítek 1:25 000 a 1:200 000 budou základními a nosnými regionálními geologickými úkoly pro následujících 5 - 7 let (do 2005). Do budoucna je nezbytné zachovat vysoký podíl (cca 50%) úkolů základní geologie, které jsou nezbytným odborným východiskem pro řešení ostatních zadání. Na tyto úkoly navazují některé grantové projekty a témata řešená v rámci mezinárodní spolupráce. Celosvětově lze sledovat důraz na integraci regionální geologie do globálního kontextu. Je to způsobeno omezením řady ložiskových aktivit a postupným uvolňováním informací z firemních výzkumů a průzkumů. V literatuře je patrný nárůst jak všeobecných tak speciálních publikací, které syntetizují znalosti a výsledky opírající se o firemní výzkumy. Jejich výsledky jsou poté předmětem aplikace do uživatelské roviny např. správních orgánů, územních plánů, ochrany před geologickými riziky.

    V oblasti aplikované geologie nadále roste význam hydrogeologie a inženýrské geologie. Mapové i jiné výstupy těchto oborů, v návaznosti na posudkovou činnost (územní plánování, sanace, EIA, stanoviska k průzkumným záměrům aj.) pro státní správu, jsou požadované ve stále větší míře. Každoročně se zvyšuje zapojení především geologů do řešení problematiky regionální geologie pro správní orgány.

    Obecně lze konstatovat, že aplikované projekty nabývají převahu nad výzkumnými projekty. Předpokládáme, že tento trend je dlouhodobý.

    Nedostatky jsou v personální oblasti. Vzhledem k tržní ceně hydrogeologů a inženýrských geologů se nedaří naplnit naše personální představy. Tento problém je zcela zásadní pro rozšíření nabídky činností geologické služby. Klesá též počet geologů-syntetiků. Prohlubující se specializace a velmi úzké zaměření absolventů škol kladou pro organizaci vysoké nároky na vyškolení potřebného a kvalifikovaného pracovníka. Specializace je také jednou z příčin vzniku komunikačních a terminologických bariér mezi pracovníky. Nedostatky jsou i ve způsobu finančního zabezpečování geologického mapování jako základní činností jmenované zřizovací listinou. Je nepřijatelné, aby tato činnost (mapovací úkoly, projekty) byla zajišťována formou grantů, které musí být každoročně smluvně obnovované s opakovanými požadavky na zkrácení finančních prostředků.


    Geofond ČR

    Nedostatky současného stavu

    Největším problémem při získávání vstupních dat pro vytváření komplexního geoinformačního systému jako výchozího podkladu všech činností státní geologické služby je dnešní znění § 12 geologického zákona. Povinnost odevzdávání se vztahuje pouze na ložiskové geologické práce, ostatní geologické práce jsou dnes odevzdávány pouze na bázi dobrovolnosti. Dalšími nedostatky jsou nedodržování § 7 o registraci geologických prací, nízké uplatňování § 19 a 20, tj. kontroly a sankcí ze strany MŽP. Uplatňování kontroly a sankcí je v současné době problematické vzhledem k vnitřním rozporům geologického zákona (např. § 20 versus § 12), rozporům mezi zákonem a prováděcími vyhláškami (např. vyhláška ČGU č.8/1989 Sb.), případně zastaralostí či dokonce neexistencí prováděcích vyhlášek.

    Odstranění těchto legislativních nedostatků považujeme za prioritní úkol, bez jejich odstranění, v případě transformace geologické služby, dojde ještě k prohloubení negativních dopadů.

    Provoz organizace je zajišťován z rozpočtových prostředků, ze kterých bylo v minulosti možno zajišťovat i všechny činnosti. V současné době již tomu tak není, neboť tempo nárůstu rozpočtových prostředků je nesrovnatelně pomalejší než nárůst výdajů na zajištění provozu a služeb potřebných pro zajištění stále se rozšiřujícího okruhu činností. V případě Geofondu ČR je nárůst výdajů způsoben zejména mnohonásobným zvýšením nájemného v důsledku rozšíření prostor, převzetím archivů v pronajatých prostorách, nově vzniklými náklady na údržbu nově získaných skladových prostor, přepojením telefonů na digitální ústřednu, zvýšením cen energie atd.

    Chybí pravidelně poskytované prostředky na údržbu a aktualizaci informačního systému. Ten je nyní založen na využití moderních informačních technologií, které se však rychle vyvíjejí a které je tak, vzhledem k potřebám zajištění kontinuity vývoje, nutno udržovat a neustále aktualizovat. Nestačí totiž licenci na využití softwarového produktu pouze zakoupit, ale v řadě případů je nutno uzavřít i smlouvy o podpoře, zajišťující výhodnou dodávku nových verzí, které se v některých případech (ORACLE, INTERGRAPH) pohybují v řádech několika desítek až set tisíc korun ročně. To se týká i smluv na zajištění servisu na hardware. Bude proto nutno údržbu a aktualizaci informačního systému řešit buď každoročně se opakující účelovou dotací nebo dlouhodobým stejnojmenným úkolem. Možné by bylo i jednorázové trvalé navýšení rozpočtových prostředků, není však jasné, jak dlouho by takové konstantní navýšení při stále se zvyšujících cenách bylo dostačující.

    Současný systém odměňování vycházející z tarifních mezd neumožňuje prakticky zaměstnat špičkové odborníky pro zajištění implementace, provozu a využití výpočetních technologií. Proto je nutno tyto činnosti zajišťovat smluvně externími subjekty.

    Činnost Geofondu ČR

    Stanovený limit počtu zaměstnanců - 85.
    Předmětem činnosti Geofondu ČR je zejména:

    - shromažďovat, trvale uchovávat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat výsledky provedených geologických prací a umožňovat jejich využití pro: potřeby vědy, ochrany a rozvoje nerostných zdrojů, péči o tvorbu životního prostředí, ochranu horninového prostředí a ekologický dohled nad těžbou, územní plánování, tvorbu surovinové politiky státu, využívání surovinové základny státu, usměrňování a řízení geologického průzkumu vyhrazených nerostů, povolování průzkumných prací (území) a vydávání předchozích souhlasů ke stanovení dobývacích prostorů na území České republiky.
    - plnit úkoly uložené v této oblasti právními předpisy a příslušnými orgány státní správy, a dohodou č.j. M/140/1997 uzavřenou mezi ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu o využívání Geofondu ČR, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.
    - zpracovávat českou produkci geologických dokumentů do národních a mezinárodních informačních systémů a zprostředkovávat jejich využití.

    Základní činnosti, které vykonává Geofond ČR jako spolunositel SGS

    V souladu se zřizovací listinou Geofond vykonává činnost archivního, dokumentačního, informačního a studijního centra státní geologické služby v ČR. Ta-to činnost zahrnuje shromažďování, trvalé uchovávání v archivu zvláštního významu, odborné zpracování a zpřístupňování výsledků geologických prací provedených v současnosti i v minulosti (přebírání archivů bývalých státních organizací) fyzickými a právnickými osobami na území České republiky a umožnění jejich využití pro potřeby vědy, ochrany a rozvoje nerostných zdrojů, územního plánování, pro péči a tvorbu životního prostředí, jejich zpracování do národních a mezinárodních informačních systémů a zprostředkování jejich využívání.

    Činnost dále zahrnuje poskytování odborné podpory orgánům státní správy a územní samosprávy tím, že umožňuje využití archivovaných a zpracovaných výsledků geologických prací pro ochranu horninového prostředí, ekologický dohled nad těžbou, tvorbu surovinové politiky, využívání surovinové základny, usměrňování a řízení geologického průzkumu vyhrazených nerostů, povolování průzkumných prací a vydávání předchozích souhlasů ke stanovení dobývacích prostorů.

    Geofond ČR dále plní úkoly uložené mu příslušnými orgány státní správy a právními předpisy. V rámci výše uvedené dohody uzavřené mezi ministry životního prostředí a průmyslu a obchodu o využívání Geofondu ČR je to zejména trvalé sledování cen nerostných surovin v ČR a ve světě, rozbory příčin vedoucích k jejich změnám, sledování a rozbory dovozů a vývozů nerostných surovin do a z ČR, hospodaření se zásobami nerostných surovin ČR, podíly na HDP atd. Z úkolů zadaných přímo odborem geologie MŽP je to např. zpracování druhé etapy tvorby databáze ploch dotčených těžbou nerostných surovin, ploch sanovaných, v rekultivaci a revitalizovaných v ČR (oblast českobudějovická, plzeňská, liberecká, královéhradecká).

    I když není přímým vykonavatelem státní správy, vykonává (v rámci přímé podpory orgánů státní správy) z pověření zakladatele činnosti, které tento charakter mají.

    Formou účelových prostředků ze státního rozpočtu jsou hrazeny časově omezené úkoly zaměřené na realizaci jednotlivých kroků rozvoje informační základny a na další rozvoj technických a programových prostředků např.:

    - Regionální surovinové studie České republiky - II. etapa 1994 -1998
    - Projekt PPŽP “Využití modelu GIS pro tvorbu komplexních podkladů pro posuzování vlivů geologických a geodynamických jevů a objektů na životní prostředí” 1998
    - Rebilance výhradních ložisek nerostných surovin ČR 1993 - 1999
    - Systém účelových databází k registru ložisek nerostných surovin ČR - II.etapa 1997 - 2000
    - Komplexní zpracování geologické dokumentace z archivů převzatých Geofondem ČR 1997 - 2000
    - Komplexní informační systém Geofondu ČR 1997 - 2002

    Začlenění státní geologické služby v mezinárodních organizacích

    Český geologický ústav je od roku 1993 členem FOREGS (Forum evropských geologických služeb), organizace sdružující geologické služby 36 zemí. V posledních letech se prohlubuje spolupráce FOREGS s EuroGeoSurveys - oficiální organizací GS zemí EU a jsme zváni k spoluúčasti na jejích aktivitách (GEIXS, GEOURBAN).

    ČGÚ je členem Komise pro geologickou mapu světa (CCGM - CGMW) a kolektivním členem švýcarské geologické společnosti. Podílí se na práci geologické skupiny Středoevropské iniciativy (CEI).

    Pracovníci ČGÚ jsou zapojeni do činnosti řady mezinárodních organizací: IAGOD (International Association on the Genesis of Ore Deposits), SGA (Society Applied to Mineral Deposits), AEGS (Association of European Geological Societies), CBGA (Carpatho-Balkanian Geological Association), INQUA (International Quaternary Association), ProGeo (Evropská asociace pro ochranu geologického dědictví), ICGESA (International Conference on GIS for Earth Science Application), IAEG (Mezinárodní asociace pro inženýrskou geologii), Mezinárodní asociace geochemie a kosmochemie a řady dalších.

    Ve spolupráci Britské geologické služby, MŽP, Geofondu ČR, ČGÚ a OKÚ Příbram je řešen v letech 1998 až 1999 dvouletý projekt “Enviromental geology of land affected by mining – implementation of data systems for use in planning reclamation and development” z finančních prostředků British Council. Spolupráce je zaměřena na výměnu a získání informací při využívání informačních technologií v geologických vědách.

    Podle smlouvy uzavřené mezi Geofondem ČR a American Geological Institute, Alexandria, VA, USA z 1.4. 1992, provádí Geofond ČR indexování publikované geologické literatury z českých a slovenských odborných časopisů v rozsahu 350 záznamů ročně do dokumentografické databáze GeoRef, výměnou za slevu při dodávce databáze GeoRef na CD-ROM.

    Systematická výměna informačních materiálů a konzultace se sekcí nerostných surovin U.S.Geological Survey - Washington.

    Dohoda o geologické spolupráci mezi Geofondem České republiky a Geologickou službou Slovenské republiky podepsaná v říjnu 1998, navazuje na dlouholetou spolupráci mezi Geofondem SR a Geofondem ČR. Jejím předmětem je studium a výměna geologických informací a podkladů, jejich společné posuzování a řešení, způsob výměny informací z pohraničních oblastí, koordinace geologické informatiky, společné řešení úkolů v rámci tvorby informačních databází, jakož i organizování společných jednání.

    3.  Návrh působnosti státní geologické služby v ČR (náplň činnosti)

    Návrh působnosti státní geologické služby je snahou o co nejúplnější výčet činností vybraných s ohledem na základní působnosti státních geologických služeb evropských států, které se do značné míry kryjí s úkoly, které jsou obsahem stávajících zřizovacích listin organizací a potřeby státu (jiných resortů) a MŽP jako zřizovatele, které tvoří nezbytnou odbornou podporu výkonu státní správy. Jedná se o následující působnosti:

    1. Činnosti založené geologickým a horním zákonem a činnosti zákonem svěřené MŽP

    2. Oblast regionálního a aplikovaného výzkumu

    3. Činnosti na podporu výkonu státní správy, rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany nerostných zdrojů, ekologické rovnováhy krajiny a lidské činnosti, prevence geologických rizik

    4. Oblast geoinformačního systému státu - správu geologických databází, budování a provozování geoinformačního systému

    5. Oblast mezinárodní spolupráce, součinnosti zahraničních geologických služeb.


    Geologická služba České republiky

    Rada státní geologické služby (RSGS) na svém zasedání dne 9.11.1995 a 18.9.1997 doporučila:
    - spojit obě organizace (ČGÚ a Geofond ČR). Transformační kroky by měly směřovat k sloučení s tím, že výsledná instituce by měla být státní, avšak s vlastní právní subjektivitou. Změna názvu by odpovídala slučovacímu transformačnímu kroku;
    - pro organizaci vykonávající státní geologickou službu používat název “Geologická služba České republiky”.

    Transformace stávajících organizací pověřených výkonem státní geologické služby

    Původní snaha minimalizovat úlohu státu v geologii v souvislosti s útlumem těžby nerostných surovin a omezením geologického průzkumu, vyvíjená v závěru 80 let a zejména v prvé polovině 90 let, měla vést až k úplné likvidaci organizací zajišťujících státní geologickou službu. Roli koordinátora geologické služby měla např. převzít Agentura životního prostředí s tím, že požadované geologické činnosti budou zajišťovat na zakázku nestátní organizace. Úvahy o Geofondu ČR směřovaly k jeho privatizaci (!), podobné úvahy se týkaly i laboratoří ČGÚ na Barrandově. Málokdo, kromě většiny geologů, postřehl, že potřeba státu se obdobně jako ve vyspělých státech Evropy posunula od převážně klasicky ložiskového zaměření směrem k aplikované geologii a geologii životního prostředí a potřeba státní geologické služby se rozrostla do takové šíře, kterou za stávajících podmínek organizace nejsou personálně i technicky schopné pokrýt.

    Podstatné nedostatky v současném zajišťování SGS jsou následující:
    - nedostatečná právní úprava státní geologické služby – zajištění působnosti státní geologické služby ze zákona (určitá úprava je v předkládané novele geologického zákona);
    - nedostatečná specifikace působnosti a činností státní geologické služby v zakládací listině ČGÚ, nepokryta zůstává řada činností na podporu výkonu státní správy jako např.: sledování cen geologických prací, příprava technických podkladů pro závazné předpisy, normy atd., sledování a vyhodnocování účinnosti těchto předpisů a norem, návrhy státních zakázek geologických prací, supervize řešení státních zakázek geologických prací, ekologických auditů, rizikových analýz, školící a systematická osvětová činnost;
    - absence analýzy potřeb základního státního geologického výzkumu, společenské objednávky a potřeb státu v oblasti geologie;
    - nedostatky v personální oblasti
    - obecné zvýhodňování (finanční podpora) programů a projektů zaměřených na ty složky životního prostředí, u kterých změny kvality mají tzv. “viditelný dopad” na životní prostředí (ovzduší, voda, příroda). Ochrana horninového prostředí má výrazně menší podporu, zřejmá je i souvislost s absencí právní úpravy ochrany horninového prostředí;
    - nedostatečný způsob financování státní geologické služby, které nezabezpečuje regionální geologický výzkum území ČR. SGS by neměla vstupovat do konkurenčních vztahů se soukromými společnostmi v soutěži o státní peníze na úkoly a projekty, které jsou formálně součástí hlavní činnosti SGS dané zřizovací listinou organizace pověřené výkonem SGS;
    - ze zákona není dostatečně zajištěna povinnost odevzdávat výsledky geologických prací a výzkumů do dokumentačního střediska SGS (dnes Geofondu ČR);
    - nedostatečná je příprava studentů příslušných středních škol a vysokých škol pro práci v geologické službě.

    Na druhé straně obě organizace (ČGÚ a Geofond ČR), i přes uvedené nedostatky v oblasti výkonu státní geologické služby, stále představují nezastupitelný vědecký a dokumentační potenciál, který vznikl díky dlouhodobému vývoji a shromažďování znalostí. Tento potenciál je i v oblasti mezinárodních kontaktů vnímán jako vysoce kvalitní. To je nezbytné mít na vědomí např. ve srovnání s existenčními problémy, s nimiž se potýkají některé jiné resortní instituce MŽP, u nichž ani není zřejmé, že je jejich funkce nezbytně nutná.

    Cílem uvažované transformace stávajících organizací, splynutím do jedné – Geologické služby České republiky, není jenom snaha o odstranění výše uvedených nedostatků a racionalizace některých činností, ale zejména:
    - funkční a personální rozvoj organizace tak aby byla schopna navázat na dosavadní tradice státní geologické služby, a zároveň byla schopná adaptace na měnící se a nově vznikající požadavky;
    - vytvoření špičkového expertního pracoviště ve všech oblastech geologických věd, v nichž to stát považuje za potřebné;
    - změnou organizace a řízení státní geologické služby v plné šíři a dostatečné kvalitě zajistit geologický servis a okruh prací potřebných pro podporu činnosti státní správy;
    - zajištění jednotného geoinformačního systému státu včetně jeho provozování.

    K tomuto kroku je ovšem nezbytné nejdříve zajistit:
    - kvalitní analýzu potřeb základního státního geologického výzkumu, společenské objednávky a potřeb státu v oblasti geologie zajištěnou ve spolupráci s odborníky mimo sféru organizací pověřených výkonem státní geologické služby;
    - nezávislý audit efektivnosti stávajících organizačních struktur a personálního zajištění organizací majících řídící a výkonnou funkci státní geologické služby, s navržením optimální varianty organizační struktury pro novou organizaci - Geologickou službu ČR, vzniklou splynutím ČGÚ a Geofondu ČR;
    - právní úpravy státní geologické služby, včetně úpravy náplně zřizovací listiny. Rozhodnutí o vymezení působnosti státní geologické služby se nemůže překrývat s aktivitami v oblasti geologie, které jsou předmětem státních objednávek u soukromých společností;
    - takové podmínky, aby organizace byla schopna zaměstnávat specialisty v potřebných oborech kde je jejich význam pro stát neoddiskutovatelný (viz posudky na ekologické sanace za stomilionové částky zpracovávané odborníky, kteří pobírají při nejlepším průměrné platy);
    - dostatečné a včasné krytí finančními prostředky (příspěvek MŽP) činností pro které byla státní geologická služba zřízena a které nejsou kryty z příspěvku na vědu a vývoj.

    Obdobným procesem transformace prošly a procházejí i ostatní geologické služby v Evropě. Obecně se podporuje právě tato forma transformace než rušení původních organizací a vytváření nových. Vlastním změnám obvykle předchází důkladná analýza činnosti a potřeb a audit efektivity organizační struktury prováděný za účasti odborníků renomovaných zahraničních geologických služeb.

     

    Geologická služba ČR a její organizační začlenění

    Podstatné pro zajištění kvalitní státní a výkonné geologické služby je její statut jasně definovaný zákonem a zřizovací listinou organizace. Pak víceméně nezáleží na rezortní příslušnosti. Geologická služba má všude ve světě působnost a úkoly meziresortní, ale její začlenění odráží obvykle převažující zaměření. V této souvislosti se začlenění do resortu MŽP jeví logické.

     

    Návrh opatření

    1. Zajistit analýzu potřeb státního geologického výzkumu a společenské objednávky a potřeb státu v oblasti geologie, zároveň zajistit audit efektivity organizačních struktur zajišťujících státní geologickou službu.

    2. Schválení novely geologického zákona s úpravou § 17 a § 12 (zákon ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů) a s přechodným ustanovením výše uvedeného zákona pro zřízení Geologické služby ČR jako příspěvkové organizace.

    3. Vypracování zřizovací listiny nové organizace.

    4. Prakticky zajistit splynutí Českého geologického ústavu a Geofondu ČR v Geologickou službu České republiky.

     

    Jarmila Jelínková,
    s použitím materiálů vypracovaných
    ředitelem ČGÚ RNDr. Milošem Růžičkou,
    ředitelem Geofondu RNDr. Vladimírem Shánělcem
    a ředitelem geologického odboru MŽP Zdeňkem Venerou