Od Evropy nás dělí 250 miliard korun

Začátkem tohoto roku proběhl v Bruselu první náročný test připravenosti České republiky na přijetí do Evropské unie v oblasti životního prostředí, tzv. screening – porovnání stavu legislativy ČR s legislativou Evropských společenství. Zúčastnila se jej řada expertů Ministerstva životního prostředí, ale i dalších resortů a úřadů, které mají s ochranou životního prostředí něco společného – zemědělství, zdravotnictví, průmysl a obchod, obrana (oblast civilní ochrany) a Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Výsledky tohoto testu ukázaly, že ke sjednocení české legislativy s legislativou Evropských společenství v ochraně životního prostředí budeme muset vyvinout ještě značné úsilí, které bude spojeno s vyššími finančními výdaji – předpokládá se, že na splnění náročných evropských standardů bude nutno vynaložit okolo 250 miliard Kč. Řada požadavků Evropské unie bude pro Českou republiku zcela nová (např. nakládání s geneticky modifikovanými organismy, předcházení závažným průmyslovým haváriím nebo integrovaná prevence a omezování znečištění); k zajištění plnění těchto nových povinností bude potřeba vytvořit i potřebné institucionální zázemí pro povolování činností a jejich kontrolu.

Vzhledem k závažnosti požadavků, které by měla ČR v ochraně životního prostředí splnit ještě před svým vstupem do Evropské unie, se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo zpracovat detailní program nutných kroků – tzv. aproximační strategii. Konkrétní opatření pro přijímání nových právních předpisů, pro rozšiřování stávajících institucí, adaptační plán pro nové monitorování kvality životního prostředí i pro očekávané náročné investiční akce (např. výstavba čistíren odpadních vod pro obce nad 2000 obyvatel, zajištění zdrojů a kvality pitné vody pro celou veřejnost, výstavba spaloven nebezpečného odpadu, rekonstrukce rafinérií a další).

To vyžaduje:

- ČR musí v nejbližších třech letech přijmout 25 nových právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí a zhruba stejný počet jich upravit

- Veřejnou správu v oblasti ochrany životního prostředí, která je nyní poddimenzována, bude nutno posílit o zhruba 1400 nových pracovníků (především na regionální a okresní úrovni)

- Do konce roku 2003 musí státní rozpočet vyčlenit kolem 4 miliard Kč na splnění povinností státu v souvislosti s převzetím předpisů ES v oblasti životního prostředí

- Ve spolupráci s rezortem průmyslu naplánovat vhodný harmonogram navýšených investic do ochrany životního prostředí, které se dosud pohybovaly mezi 2,5-3,0 % hrubého domácího produktu ročně

Přes tyto plány je již nyní zřejmé, že Česká republika nebude s to splnit všechny požadavky evropských směrnic do roku 2003, který byl stanoven jako cílový rok pro náš vstup do EU. Z toho vyplývá nutnost sjednání několika časově omezených odkladů pro splnění požadavků (tzv. přechodných období).

V těchto dnech dokončuje Česká republika tzv. poziční dokument - stanovisko k tomu, jak a kdy je schopna požadavkům členství v Evropské unii v oblasti ochrany životního prostředí dostát. Po jeho přijetí bude následovat jednání s Evropskou unií, kde se ukáže, nakolik vstřícný postoj vůči našim problémům zaujme.

Česká republika jde na tato jednání s požadavkem rozšíření seznamu chráněných druhů živočichů a rostlin, neboť na našem území se dosud vyskytují vzácné druhy, které již v zemích Evropské unie vyhynuly.

Příprava České republiky na jednání s Evropskou komisí v oblasti životního prostředí je příslušnými institucemi Evropské unie a České republiky hodnocena jako dobrá, a v mnoha směrech jako příkladná pro ostatní resorty. Kapitola životní prostředí v Národním programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii, který schválila vláda České republiky v květnu 1999, byla hodnocena Evropskou unií jako jedna z nejkvalitněji a nejkomplexněji zpracovaných kapitol. Ta by se měla stát i vzorem pro jiné kapitoly, především hospodářského charakteru. Resort životního prostředí ve srovnání s jinými resorty České republiky má nejmenší časový skluz v přípravě legislativních nástrojů.

Ostatní kandidátské země tzv. první vlny se potýkají s obdobnými problémy – ochrana životního prostředí bude muset být razantně zlepšena i v Polsku, Maďarsku, Estonsku, Slovinsku i na Kypru. Pro všechny země se jeví jako největší problém čištění městských odpadních vod, ale i integrovaná prevence a omezování znečištění. Proto se zástupci těchto států, kteří jsou zodpovědní za vyjednávání s Evropskou unií v oblasti ochrany životního prostředí, dohodli, že budou své problémy konzultovat a dle možností řešit společně.

Stručný přehled výsledků screeningu environmentálního práva byl uveřejněn publikaci MŽP “Kapitola 22 - Životní prostředí, o čem budeme jednat s Evropskou unií?”, která byla distribuovaná v květnu a je i nadále na MŽP k dispozici.

(ja)