O územní plán hlavního města se zajímal prezident

Primátor Jan Kasl a ministr životního prostředí Miloš Kužvart na společném setkání ve středu 14. července 1999 seznámili prezidenta ČR Václava Havla s názory svých úřadů na návrh územního plánu Prahy.

Pokud se skutečně prosadí zamýšlená podoba územního plánu, z hlediska péče o životní prostředí se kvalita života v Praze bude podle ministra Kužvarta zhoršovat.

Přispívají k tomu následující koncepční nedostatky:

Dopravní koncepce nedává přednost městské hromadné dopravě a umožňuje nárůst individuálního automobilismu, který vzhledem ke špatnému provětrávání vltavské kotliny negativně působí na ovzduší města, roste tlak na zabírání chráněných území, sloužících k rekreaci Pražanů, narůstá masivní výstavba velkoprodejen na okraji města a přivádí tak další automobilovou dopravu a dává okrajům města průmyslový charakter.

Mezi nejmarkantnější zásahy do zvláště chráněných území nebo jejich ochranných pásem a do přírodních parků patří např. návrh zástavby ve zvláště chráněném území Královská obora - Stromovka – plocha bývalé zásobní zahrady, návrh velkokapacitní dopravní stavby procházející zvláště chráněnými územími Sedlecké skály a Zámky tzv. Severní silniční okruh. V ochranných pásmech se jedná například o návrh výstavby v ochranném pásmu zvláště chráněného území Vizerka v Tiché Šárce, kde vyhláška NVP č. 5 z roku 1988 výslovně zakazuje jakoukoli výstavbu. Další jsou zásahy do přírodních parků např. návrh výstavby satelitního městečka v oblasti Lysolaje – jih mimo souvisle zastavěnou část obce, zásahy do městské zeleně např. návrh likvidace parku Balabenka, který je poslední zelenou plochou v přetížené oblasti Vysočan, ve prospěch výstavby. Navrhované plochy pro supermarkety a hypermarkety k roku 2010 tvoří v záměru nárůst o 1 300 000 m2, tedy zdvojnásobení dnešního stavu. Konkrétním příkladem nevhodného záměru je hypermarket Šeberov.

Koncem června Magistrát odstranil zákonný rozpor s MŽP ohledně záboru nejcennější půdy tím, že vyňal jihovýchodní část silničního okruhu z návrhu územního plánu města.

Ministerstvo životního prostředí doporučuje další sporné části územního plánu řešit stejným způsobem. Jedná se o vynětí návrhu velkokapacitních komunikací, pronikajících z okrajových částí města do pražské kotliny a k památkové rezervaci například: severozápadní poloviny takzvaného městského okruhu Zlíchov - Břevnov - Libeň a radiály břevnovské a libeňsko-vysočanské. Místo jediného, excentricky umístěného velkokapacitního okruhu by zůstal dnešní systém dvou dopravních okruhů I. a II., které mají rozdílnou dopravní funkci i technické vybavení.

K závaznému určení trasy jihovýchodního segmentu silničního okruhu kolem Prahy a případně dalších jeho sporných částí bude využito územně plánovací dokumentace velkého územního celku pražského regionu, jejímž pořizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Pro náhradní komunikační řešení uvnitř města lze vytvořit podle příkladu schváleného brněnského územního plánu několik dílčích území - územních rezerv, kde bude vymezen účel jednotlivých ploch dodatečně.

Tyto úpravy nepovedou k přepracování územního plánu Prahy, ale vytvoří nezbytné předpoklady pro jeho brzké schválení. Bude také napraven postup Magistrátu v minulých letech, kdy byl územní plán hlavního města Prahy připravován jako územní plán malé obce a nikoli více než milionové metropole. Takto se Magistrát vyhnul povinnosti posoudit návrh územního plánu podle zákona č. 244/92 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a tedy i veřejné diskusi o územním plánu Prahy.

Projednáním sporných částí územního plánu Prahy v rámci velkého územního celku podle zákona č. 244/92 Sb., se přiblížíme i požadavkům EU na širší zapojování veřejnosti do rozhodování o věcech veřejných.

(ja) s použitím tiskových materiálů MŽP