C2 - CIZORODÉ LÁTKY V POTRAVNÍM ŘETĚZCI

Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích vycházel z usnesení vlády České republiky č. 408 ze dne 10. 6. 1992. V letech 1995–2000 byla tato aktivita realizována v rámci projektu Hodnocení stavu životního prostředí: monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích, financovaného grantem MR/14/95 Ministerstva životního prostředí ČR a koordinovaného Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze1). Projekt navazoval na etapy koordinované Českým ekologickým ústavem. V letech 2001–2003 navázal na tento projekt další, s názvem Vliv chemického znečištění životního prostředí na kontaminaci a kvalitu biotických složek ekosystému, opět podpořený grantem MŽP ČR (340/1/01). V rámci dříve realizovaného projektu vznikla databáze obsahující konzistentní data z let 1995–2000, která je v současné době průběžně doplňována výsledky získanými v průběhu řešení navazujícího projektu. Uvedená databáze je k dispozici na vyžádání u garanta projektu.

Stěžejními cíli tohoto projektu realizovaného v letech 1995–2000 bylo charakterizovat plošnou zátěž agrárních ekosystémů a případné časové trendy v úrovni kontaminace vybraných lokalit České republiky prioritními anorganickými a organickými polutanty. Hledány byly především vhodné indikátorové organismy pro posouzení zátěže biotické složky ekosystému. V průběhu let 1995–2000 byl získán zcela originální soubor dat, na jehož základě byly nejen vytipovány oblasti ČR, které by, s ohledem na rozsah zátěže, měly být předmětem zvýšeného zájmu z hlediska monitorovacích aktivit, ale byly i vybrány vhodné matrice s vysokou vypovídací hodnotou vhodné pro použití sledování zátěže ekosystému. Získané výsledky jednoznačně dokumentují vhodnost použití pylu, mechu a jehličí včetně některých zemědělských plodin pro posouzení zátěže terestrické složky ekosystému polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Bioindikátory typu pylu, mechu a jehličí lze doporučit i pro sledování kontaminace terestrického ekosystému polychlorovanými bifenyly (PCB) a organochlorovými pesticidy (OCP). Zátěž vodního ekosystému je možné hodnotit na základě nálezů PCB a OCP v rybách a sedimentech a dále pomocí 1-hydroxypyrenu ve žluči ryb. Přítomnost xenoestrogenů ve vodním prostředí je indikována zvýšenými obsahy vitallogeninu v organismu ryb.

Navazující projekt, realizovaný v letech 2001–2003, je orientován zejména na hledání nových, v ČR dosud nesledovaných environmentálních kontaminantů, analýzu trendů v zátěži terestrických a vodních ekosystémů vybranými perzistentními organickými látkami a těžkými kovy, sledování dlouhodobého působení kontaminovaného prostředí na biotu, vyhledávání nových způsobů vzorkování, stanovení transferu prioritních kontaminantů a navrhování metod pro komplexní hodnocení obsahu škodlivých látek z emisních zdrojů. Lokality, ve kterých byly realizovány odběry vzorků, byly zvoleny tak, aby charakterizovaly v maximální míře typické územní celky České republiky, a to jak morfologicky (nadmořská výška, orientace vůči převažujícímu směru větru apod.), tak s ohledem na zátěž (rozsah emisí) související s intenzitou antropogenních činností. Volba matric, ve kterých je sledován obsah kontaminujících látek, byla opět provedena s přihlédnutím k poznatkům získaným v průběhu předchozího projektu.

Zátěž terestrické složky ekosystému je dlouhodobě sledována pomocí hladin polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a těžkých kovů v řadě zemědělských a bioindikátorových matric, tj. v pšenici, travním porostu, pylu, mechu a jehličí a dále v atmosférické depozici. PAU, které reprezentují jednu z nejvýznamnějších a prakticky všudypřítomných skupin environmentálních polutantů, jsou emitovány do životního prostředí zejména v důsledku různých atropogenních aktivit (výroba tepelné a elektrické energie, spalování fosilních paliv, provoz motorových vozidel aj., a také kouření). S úrovní kontaminace atmosféry, do níž jsou PAU primárně emitovány a která představuje hlavní transportní medium pro většinu polutantů uvolňovaných do našeho prostředí, úzce souvisejí hladiny PAU nacházené v půdě, vodě, sedimentech a ve vegetaci. Vzhledem k tomu, že pro jednotlivé zdroje PAU je charakteristické více či méně rozdílné spektrum jednotlivých sloučenin, je možné při analýze vzorků životního prostředí s větší či menší pravděpodobností určit typ a míru příspěvku jednotlivých emisních zdrojů ke kontaminaci PAU.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

V tab. C2.1 jsou shrnuta data získaná analýzou PAU ve vybraných matricích, pšenici, pylu, objemových krmivech a olejninách z let 1999–2000, spolu s údaji získanými v roce 2001–2002. Jak vyplývá z obr. C2.1, kde jsou prezentovány mediány PAU v pšenici ve vybraných lokalitách ČR v letech 1995–2002, mezi nejvíce kontaminované lokality ČR se řadí oblast severní a střední Moravy – Ostrava (OS), Olomouc (OL), Vsetín (VS) a Šumperk (SU), nejméně zatížené jsou naopak Břeclav (BV) na Moravě a např. Benešov (BN) v Čechách. Rozdílná vypovídací schopnost vybraných sledovaných matric, která je důsledkem rozdílů v morfologii a složení povrchu, je na základě údajů o relativním zastoupení jednotlivých skupin PAU dokumentována na obr. C2.2.

Pro posouzení zátěže vodního ekosystému České republiky jsou od r. 1997 sledovány hladiny polychlorovaných bifenylů (PCB) a organochlorových pesticidů (OCP) v rybách (jelec tloušť, okoun říční, cejn velký, parma obecná a v pstruhových vodách i pstruh obecný) a sedimentech odebíraných v několika lokalitách na třech vodních tocích – Vltavě, Labi a Tiché Orlici. Ryby jsou často využívaným bioindikátorem zatížení vodního ekosystému těmito xenobiotiky díky relativně nízké úrovni metabolické aktivity a vysokému bioakumulačnímu potenciálu, vyššímu než u ostatních živočichů. Od r. 2001 bylo do této části projektu začleněno sledování kontaminace vodního ekosystému i tzv. „novými“ organickými kontaminanty, polybromovanými difenyletery (PBDE), syntetickými analogy pižma (“musk” sloučeninami) a alkylfenoly.

Polybromované difenylethery (PBDE) nalezly v praxi široké uplatnění jako tzv. retardanty hoření („flame retardants“). Jejich rozsáhlé použití vedlo k postupné kontaminaci prakticky všech složek ekosystému. S ohledem na lipofilní charakter PBDE a relativně značnou stabilitu, dochází k jejich kumulaci v potravním řetězci. Základním principem mechanismu účinku těchto látek je skutečnost, že při zahřátí dochází k jejich rozkladu dříve než u vlastní polymerní matrice a vznikající zplodiny zabraňují hoření. Z mnoha použití PBDE lze uvést například jejich přídavek do plastů, textilií, izolací elektrického vedení, těsnění u automobilů či do materiálů, ze kterých jsou vyráběny elektronické konektory k počítačům, televizorům a mnoha dalším domácím spotřebičům, za účelem prevence či zpomalení hoření.

Syntetické analogy pižma – „musk“ sloučeniny – jsou používány jak při výrobě luxusních parfémů a jemných vonných substancí, tak pro výrobu toaletních mýdel, pracích prášků a dalších detergenčních prostředků. Přírodní „musk“ sloučeniny jsou aromatickou složkou pižma, zvláštního výměšku žláz převážně samců některých živočichů. Současnou spotřebu „musk“ sloučenin není možné pokrýt z přírodních zdrojů, přírodní „musk“ sloučeniny se dnes používají jen do nejdražších parfémů. Z tohoto důvodu byly hledány alternativní možnosti, tj. syntetické analogy pižma s charakteristikami podobnými přírodním; tyto látky se však vyznačují odlišnou chemickou strukturou. Po aplikaci dochází k přestupu těchto látek prostřednictvím průmyslového a komunálního odpadu do čistíren odpadních vod, kde částečně podléhají mikrobiální degradaci. Spolu s degradačními produkty pak mohou přecházet do vodních toků, a dále do potravního řetězce.

Alkylfenoly (AP) patří mezi sloučeniny, které vznikají degradací alkylfenol polyethoxylátů (APEO). APEO patří do skupiny celosvětově hojně používaných neionogenních tenzidů. Již přes 50 let jsou používány v mnoha průmyslových odvětvích, nejen při výrobě čisticích prostředků, ale také při zpracování vlny, při výrobě kůže, papírů, latexových barev a pesticidů. Dále mohou být používány jako aditiva do zvlhčujících, změkčujících a flotačních prostředků. APEO přítomné v odpadních vodách jsou po vstupu do čistíren odpadních vod biodegradovány na několik skupin látek, z nichž právě alkylfenoly představují mnohem lipofilnější a toxičtější látky než jejich mateřské sloučeniny.

Porovnáním hladin kontaminace v jednotlivých lokalitách na řekách Vltava, Labe a Tichá Orlice byly potvrzeny rozdíly mezi nálezy organických kontaminantů ve vzorcích ryb odlovených v lokalitách nad velkými městskými aglomeracemi a pod nimi. Nejvyšší hladiny všech sledovaných skupin organických polutantů byly zjištěny nejen v rybách, ale i v sedimentech, zejména pod významnou městskou aglomerací v lokalitě Klecany, umístěnou několik kilometrů po proudu řeky Vltavy pod Prahou, v blízkosti čistírny odpadních vod, kde dochází k hromadění komunálních a průmyslových odpadů, a dále v lokalitě Hřensko, tj. v místě, kde Labe opouští Českou republiku.

V rámci porovnání zátěže jednotlivých druhů ryb indikátorovými kongenery PCB a PBDE, vybranými OCP, „musk“ sloučeninami a alkylfenoly byly nejvyšší hladiny těchto analytů zjištěny ve vzorcích parmy obecné. Vysoké hodnoty souvisejí s poměrně velkou tučností svaloviny této ryby v porovnání s ostatními sledovanými druhy. Naopak nejnižší obsahy kongenerů byly nalezeny ve vzorcích okouna říčního, který je zástupcem dravých ryb s relativně nízkým obsahem lipidů. Obecně bylo zaznamenáno, že se vzrůstající tučností sledovaných druhů ryb vzrůstá i rozsah kumulace všech sledovaných skupin perzistentních organických kontaminantů. Na příkladu PCB a PBDE jsou na obr. C2.3 a C2.4 dokumentovány zmíněné trendy v zátěži sledovaných lokalit a jednotlivých druhů ryb v řekách Vltavě, Labi a Tiché Orlici.

Mezi nově zavedené techniky vzorkování používané pro posouzení zátěže nejen terestrického, ale i vodního ekosystému se řadí absorpční technika semipermeabilního membránového zařízení (SPMD – Semipermeable Membrane Device). SPMD je poměrně jednoduché zařízení složené z polopropustné membrány z neporézního polymerního materiálu a vhodného pohlcovacího média, tzv. sekvestrantu, kterým nejčastěji bývá triolein, jež simuluje svými vlastnostmi triacylglyceroly tvořící majoritní složku živočišných lipidů. Samotné vzorkování je založeno na prostupnosti vzorkovaných látek přes membránu k sekvestrantu, a simuluje tak přestup kontaminantů biomembránou (vodních) organismů. Zařízení je proto někdy také nazýváno „virtuální rybou“. Membrány naplněné sekvestrantem bývají během vzorkování vodního ekosystému umístěny v nerezovém ocelovém koši s upevňovacím lanem.

SPMD je technikou vhodnou zejména pro monitoring lipofilních organických látek v životním prostředí. Integrální vzorkování pomocí SPMD dobře reflektuje biologicky dostupnou frakci kontaminantů; relativní zastoupení jednotlivých látek např. pro “musk” sloučeniny (a do značné míry i pro ostatní látky) velmi dobře koreluje se zastoupením nalézaným v lipidických tkáních ryb. Tato technika vzorkování umožňuje porovnávat zátěž vybraných lokalit vodních ekosystémů, popř. sledovat časový vývoj znečištění perzistentními polutanty, a to bez nutnosti nákladných terénních odběrů dosud používaných indikátorových organismů. V souladu s nálezy PCB, PBDE a „musk“ sloučenin v rybách byly i v případě SPMD zjištěny nejvyšší hladiny těchto skupin kontaminantů pod významnou městskou aglomerací, v lokalitě Klecany na řece Vltavě. Na obr. C2.5 je na příkladu nálezů a relativního zastoupení hladin „musk“ sloučenin v rybách a SPMD v lokalitě Klecany dokumentována vypovídací schopnost tohoto způsobu vzorkování.

1) Publikováno v Hodnocení stavu životního prostředí: Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích v letech 1995–2000. Praha, VŠCHT 2002.

C2 - CONTAMINATION OF THE FOOD CHAIN


Monitoring of contamination of the food chain was based on Resolution of the Government of the Czech Republic No. 408 of June 10, 1992. In 1995–2000, these activities were carried out in the framework of the project “Evaluation of the state of the environment: monitoring of contamination of the food chain”, financed by grant MR/14/95 of the Ministry of the Environment of CR and coordinated by the Institute of Chemical Technology in Prague1). The project was connected with stages coordinated by Czech Environmental Institute. This project was followed by another in 2001–2003, entitled “The effect of chemical pollution of the environment on the contamination and quality of biotic components of the ecosystem”, once again supported by a grant from ME CR (340/1/021). A database was created in the framework of earlier projects, containing consistent data for the 1995–2000 period; this is currently being regularly supplemented by the results obtained during work on the related project. This database is available on request from the guarantor of the project.

The main goal of this project which was carried out in 1995–2000, was to characterize the extensive loading of the agrarian ecological system and any time trends at the level of contamination of selected locations in the Czech Republic by top-priority inorganic and organic pollutants. A search was made primarily for suitable indicator organisms for evaluation of the loading of biotic components of the ecosystem. During 1995–2000, a unique set of data was collected, on the basis of which not only were indications obtained for indication of areas in CR that should be devoted increased attention for monitoring work because of the extent of the loading, but also suitable matrices with high predictive value were selected, that were useful for use in monitoring the burden on the ecological system. The results obtained unambiguously indicate the suitability of the use of pollen, moss and needles, including some agricultural crops, for evaluating the loading of terrestrial components of the ecosystem by polychlorinated biphenyls (PCB) and organochloride pesticides (OCP). The loading of the aquatic ecosystem can be evaluated on the basis of the presence of PCB and OCP in fish and sediments and also of 1-hydroxypyrene in fish gall. The presence of xenoestrogens in the aquatic environment is indicated by elevated levels of vitallogenin in fish.

The related project, carried out in 2001–2003, is concerned mainly with the search for new environmental contaminants that have not yet been monitored in CR, analysis of trends in burdening terrestrial and aquatic ecosystems by selected persistent organic pollutants and heavy metals, monitoring of the long-term action of a contaminated environment on the biota, a search for new sampling methods, determination of the transfer of top-priority contaminants and proposal of methods for complex evaluation of the pollutant content in emissions from sources. The locations in which samples were taken were selected to characterize, to the maximum degree, typical territorial units in the Czech Republic, both morphologically (altitude, orientation in relation to the prevailing winds, etc.) and also in relation to loading (extent of emissions) related to the intensity of anthropogenic activities. The selection of matrices in which the content of contaminants is monitored was again carried out in relation to the information obtained during the previous project.

Burdening of the terrestrial components of the ecosystem is monitored in the long term on the basis of the level of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) and heavy metals in a number of agricultural and bioindication matrices, i.e. in wheat, grass, pollen, moss and needles and also in atmospheric deposition. PAH, which constitutes one of the most important and practical ubiquitous environmental pollutants, are emitted into the environment particularly as a consequence of various anthropogenic activities (production of thermal and electrical energy, combustion of fossil fuels, operation of motor vehicles, etc., and also smoking). The level of atmospheric contamination, into which PAH are primarily emitted, and which constitutes the main transport medium for most pollutants released into the environment, is closely connected with PAH levels in the soil, water, sediments and vegetation. As a more or less different spectrum of the individual compounds is characteristic for the individual sources of PAH, in analysis of environmental samples it is possible to determine the type and degree of contribution of the individual emission sources to contamination by PAH with greater or lesser probability.

Notes on Tables and Figures:

Table C2.1 contains information obtained by analysis of PAH in selected matrices, wheat, pollen, bulk feedingstuffs and oil plants in 1999–2000, together with information obtained for 2001–2002. It follows from Figs. C2.1, depicting PAH medians in wheat in selected locations in CR in 1995–2001, that the most highly contaminated areas in CR consist in areas in Northern and Central Moravia – Ostrava (OS), Olomouc (OL), Vsetín (VS) and Šumperk (SU), while the least contaminated areas were Břeclav (BV) in Moravia and, e.g., Benešov (BN) in Bohemia. The different predictive abilities of the selected monitored matrices, which is a consequence of differences in the morphology and composition of the surface, is depicted in Fig. C2.3, based on information on the relative contents of the individual PAH groups. The loading of terrestrial ecosystems during the year is monitored using bioindicator matrices, moss and needles. The example of one of the monitored locations, Žďár nad Sázavou (ZR), is employed to depict, together with the PAH concentration, also the trends in time in the level of contamination of moss and needles by PAH in 1996–2001 (Fig. C2.2).

The levels of polychlorinated biphenyls (PCB) and organochlorine pesticides (OCP) in fish (Leuciscus cephalus, Perca fluviatilis, Abramis brama, Barbus barbus and, in trout waters, also Salmo trutta) and sediments collected from several locations along three water courses – the Vltava, Labe and Tichá Orlice – have been monitored since 1997 to evaluate the burdening of the aquatic ecosystem in the Czech Republic. Fish are frequently employed as a bioindicator of burdening of the aquatic ecosystem by these xenobiotics, because of the relatively low level of metabolic activity and high bioaccumulation potential, which is higher than for other fauna. Since 2001, this part of the program has also encompassed monitoring of the contamination of aquatic ecosystems by “new” organic contaminants, polybrominated diphenyl ethers (PBDE), synthetic analogues of musk (“musk” compounds) and alkyl phenols.

Polybrominated diphenyl ethers (PBDE) have found broad application in practice as flame retardants. Their extensive use has gradually led to contamination of practically all the components of the ecosystem. PBDE are accumulated in the food chain because of their lipophilic character and relatively high stability. The basic principle of the mechanism of the action of these substances is based on the fact that, on heating, they are decomposed sooner than the actual polymer matrix and the decomposition products formed prevent burning. The great many uses of PBDE include addition to plastics, textiles, insulation of electrical circuits, sealing in automobiles and materials from which are manufactured electronic connectors in computers, television sets, and a great many other domestic appliances, for the purpose of prevention and retardation of burning.

Synthetic analogues of musk – “musk” compounds – are used in the production of luxurious perfumes and fine aromatic substances, and also in the production of toilet soaps, detergents and other detergent agents. Natural “musk” compounds are the aromatic components of musk, a special secretion of the glands of the males of some animals. The current consumption of “musk” compounds cannot be satisfied from natural sources and natural “musk” compounds are now used only in the most expensive perfumes. Consequently, alternatives were sought, i.e. synthetic musk analogues with characteristics similar to the natural substances; however, these substances are characterized by a different chemical structure. Following use, these substances pass through industrial and municipal waste into waste-water treatment plants, where microbial degradation most frequently occurs. They can subsequently enter water courses together with the degradation products and then be incorporated into the food chain.

Alkyl phenols are amongst compounds formed by degradation of alkyl phenol polyethoxylate (APEO). APEO is one of a group of nonionogenic tensides that are extensively used on a global scale. They have been employed in a great many branches of industry for more than 50 years, not only in the production of cleaning agents, but also in treatment of wool, and in production of leather, paper, latex coatings and pesticides. They can also be used as additives to wetting, softening and flotation agents. APEO present in waste waters are biodegraded after entering waste water treatment plants to form several groups of substances, of which alkyl phenols are more lipophilic and toxic than the parent compounds.

Comparison of the contamination levels at the individual sites on the Vltava, Labe and Tichá Orlice Rivers revealed differences between the contents of organic contaminants found in the samples of fish caught at sites above and below large urban agglomerations. The highest level of the monitored group of organic pollutants was found not only in fish, but also in sediments, especially below the important urban agglomeration at Klecany, located several kilometres downstream on the Vltava River below Prague, in the vicinity of waste water treatment plants, where there is an accumulation of municipal and industrial wastes, and also at the Hřensko location, i.e. where the Elbe River leaves the Czech Republic.

In the framework of comparison of the contamination of the individual species of fish by indiccator congerers of PCBs and PBDEs, selected OCP, “musk” compounds and alkyl phenols, the greatest levels of these compounds were found in samples of Barbus barbus. These high contents are connected with the relatively high fat content of the muscle tissue of these fish, compared with the other monitored species. On the other hand, the lowest contents were found in samples of Perca fluviatilis, which is a carnivorous fish with a relatively low lipid content. It has been generally found that the degree of accumulation of all the monitored groups of persistent organic pollutants increases with increasing fat content of the monitored fish. For example, Fig. C2.3 and C2.4 document these trends on the example of PCB and PBDE for the contamination of the monitored localities and the individual species of fish in the Vltava, Labe and Tichá Orlice Rivers.

The semi-permeable membrane device (SPMD) absorption technique is a newly introduced sampling technique used for evaluating the pollution of terrestrial and aquatic ecosystems. SPMD is a relatively simple piece of equipment consisting of a semi-permeable membrane made of nonporous polymer material and a suitable wetting medium, e.g. sequestrant, which is most commonly triol, whose properties simulate triacyl glyerols, which constitute the major component of animal lipids. The sampling itself is based on the penetration of the samples substances through the membrane to the sequestrant and thus simulates the passage of the contaminants through the biomembrane of (aquatic) organisms. Consequently, this device is frequently called a “virtual” fish. During analysis of the aquatic ecosystem, the membranes filled with sequestrant are usually located in a stainless steel basket with a fixing cable.

The SPMD technique is useful especially for monitoring lipophilic organic substances in the environment. Integral sampling using SPMD reflects well the biologically available contaminant fraction; the relative contents of the individual substances, e.g. “musk” compounds (and, to a considerable degree, also the other substances), is correlated very well with the contents found in the lipid tissues of fish. This sampling technique permits comparison of the pollution of selected localities in the aquatic ecosystem, or monitoring of the trends in time of contamination by persistent organic pollutants, without the necessity of expensive collection of the currently employed indicator organisms in the field. Similar to the findings of PCBs, PBDEs and “musk” compounds in fish, SPMD also revealed the highest levels of these groups of contaminants below the important urban agglomeration at Klecany on the Vltava River. Fig. C2.5 gives an example of findings and the relative contents of “musk” compounds in fish and SPMD at the Klecany site, documenting the predictive ability of this sampling method.

1) Published in: Evaluation of the state of the environment: Monitoring of foreign substances in the food chains in 1995–2000. Institute of Chemical Technology in Prague, 2002.


Tab. C2.1 Průměry hodnot monitoringu PAU a těžkých kovů, 1999-2002
Average values of monitoring of PAH and heavy metals, 1999-2002

 

1999

2000

2001

2002

Pšenice
Wheat

Olejniny
Oil plants

Objemová krmiva
Bulk feed-
ingstuffs

Pyl
Pollen

Pšenice
Wheat

Olejniny
Oil plants

Objemová krmiva
Bulk feed-
ingstuffs

Pyl
Pollen

Pšenice
Wheat

Olejniny
Oil plants

Objemová krmiva
Bulk feed-
ingstuffs

Pyl
Pollen

Pšenice
Wheat

Olejniny
Oil plants

Objemová krmiva
Bulk feed-
ingstuffs

Pyl
Pollen

Polyaromatické
uhlovodíky
Polyaromatic
carbohydrates

µg.kg-1

ANTR

0,054

0,335

0,264

2,240

0,094

0,549

0,863

0,759

0,208

.

.

0,904

0,360

.

.

0,599

BEAN

0,116

1,350

0,904

4,653

0,287

0,955

5,209

1,845

0,059

.

.

2,094

0,023

.

.

1,102

BEFL

0,056

0,197

0,535

1,778

0,090

0,453

3,177

1,119

0,041

.

.

0,896

0,015

.

.

0,741

BEFLU

0,128

0,534

1,095

3,258

0,193

1,028

6,967

2,336

0,084

.

.

1,798

0,034

.

.

1,437

BEPER

0,130

0,798

0,823

2,770

0,219

0,743

5,186

1,752

0,058

.

.

1,206

0,027

.

.

1,196

BEPYR

0,083

0,296

0,944

3,235

0,136

0,726

6,559

1,996

0,073

.

.

1,487

0,015

.

.

1,225

DIBEA

0,028

0,086

0,128

0,383

0,034

0,102

0,829

0,246

0,015

.

.

0,093

0,015

.

.

0,127

FLAN

0,469

1,610

4,439

19,141

0,693

4,242

17,051

8,248

0,414

.

.

7,475

0,283

.

.

5,554

CHR

0,130

0,792

1,434

4,791

0,274

0,996

6,106

2,196

0,078

.

.

2,206

0,040

.

.

1,392

ICDP

0,112

0,441

0,706

2,061

0,157

0,630

3,947

1,696

0,066

.

.

1,234

0,025

.

.

0,858

PHAN

1,294

5,327

4,843

34,037

1,778

5,367

8,677

12,664

3,227

.

.

19,931

1,992

.

.

11,487

PYR

0,362

2,257

3,399

12,476

0,646

2,085

13,013

5,832

0,257

.

.

4,884

0,218

.

.

3,771

Těžké kovy
Heavy metals

mg.kg-1

Cd

0,038

0,050

0,013

0,099

0,053

0,058

0,013

0,094

0,037

.

.

0,093

0,042

.

.

0,055

Cu

3,529

2,935

1,566

7,360

3,769

3,220

1,600

7,810

3,692

.

.

6,766

3,999

.

.

7,892

Hg

0,001

0,002

0,004

0,004

0,001

0,003

0,003

0,002

0,006

.

.

0,003

0,002

.

.

0,004

Ni

0,231

0,847

0,244

0,853

0,246

1,227

0,307

0,977

0,025

.

.

0,819

0,194

.

.

1,841

Pb

0,042

0,040

0,039

0,247

0,058

0,028

0,040

0,215

0,040

.

.

0,366

0,025

.

.

0,206

Zn

22,582

30,656

5,706

36,164

24,954

35,765

5,620

37,496

24,800

.

.

33,128

28,122

.

.

39,124


Pozn.: Použité zkratky/Note: Used abbreviations

ANTR

antracen/anthracene

 

DIBEA

dibenzo[a,h]antracen/dibenzo[a,h]anthracene

 

Cd

kadmium/cadmium

BEAN

benzo[a]antracen/benzo[a]anthracene

 

FLAN

fluoranten/fluoranthene

 

Cu

měď/copper

BEFL

benzo[k]fluoranten/benzo[k]fluoranthene

 

CHR

chrysen/chrysene

 

Hg

rtuť/mercury

BEFLU

benzo[b]fluoranten/benzo[b]fluoranthene

 

ICDP

indeno[1,2,3-c,d]pyren/indeno[1,2,3-c,d]pyrene

 

Ni

nikl/nickel

BEPER

benzo[g,h,i]perylen/benzo[g,h,i]perylene

 

PHAN

fenantren/fenanthrene

 

Pb

olovo/lead

BEPYR

benzo[a]pyren/benzo[a]pyrene

 

PYR

pyren/pyrene

 

Zn

zinek/zinc


Zdroj: VŠCHT Praha
Source: VŠCHT Prague

Obr. C2.1 Celkový obsah PAU v pšenici ve 22 vybraných lokalitách, 1995–2002
Total content of PAH in wheat at 22 selected localities, 1995–2002
Obr. C2.2 Relativní zastoupení jednotlivých skupin PAU ve vybraných sledovaných matricích, 1996–2002
Relative contents of the individual PAH groups in selected monitored matrices, 1996–2002
Obr. C2.3 Porovnání hladin PCB (vážených průměrů) zjištěných v různých druzích ryb, odlovených ve sledovaných lokalitách řek Vltava, Labe a Tichá Orlice v letech 2001 a 2002
Comparison of the PCB levels (weighted averages) determined in various species of fish caught at the monitored sites of the Vltava, Labe and Tichá Orlice Rivers in 2001 and 2002
Obr. C2.4 Porovnání hladin PBDE zjištěných ve sledovaných lokalitách řek Vltava a Labe ve svalovině jelce tlouště v r. 2001
Comparison of the Level of PBDE found at the monitored sites of the Vltava and Labe Rivers in the muscle tissue of Leuciscus cephalus in 2001
Obr. C2.5 Nálezy a relativní zastoupení „musk“ sloučenin v rybách a SPMD v lokalitě Klecany na řece Vltavě v r. 2001
Findings and relative contents of “musk” compounds in fish and SPMD at the Klecany site on the Vltava River in 2001