ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ

C1 - ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

V tomto oddílu jsou sumarizovány statistické údaje za všechna zdravotnická zařízení v ČR tak, aby pokryly nejdůležitější oblasti zdravotnické statistiky vztahující se k životnímu prostředí. Data shromažďuje a vyhodnocuje Ústav zdravotnických informací a statistiky v rámci Národního zdravotnického informačního systému (ÚZIS). Jsou zde prezentována výběrová zjištění programu Znečištění ovzduší a zdraví.

V r. 2002 byl ukončen program Znečištění ovzduší a zdraví, úkol VaV/340/2/00 Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin. Program byl rozdělen do šesti dílčích projektů (Monitorování ovzduší, Genotoxicita ovzduší, Expozice modelové populace, Výsledky těhotenství, Kvalita lidských spermií a Hodnocení zdravotních rizik), v jejichž rámci se shromažďovaly údaje o úrovni znečištění ovzduší ve vybraných lokalitách (Praha a Teplice) a vyhodnocoval se jejich vliv na dynamiku vybraných zdravotních ukazatelů. Integrujícím cílem celého projektu byla identifikace zdravotních rizik souvisejících především s expozicí karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU) a využití dostupných informací k hodnocení očekávaných zdravotních dopadů spojených se současnou úrovní znečištění ovzduší těmito látkami.

Cílem dílčího projektu Výsledky těhotenství bylo testování hypotézy, generované v rámci programů Teplice I a Teplice II, že těhotné ženy, resp. plody v časných stadiích těhotenství jsou mimořádně citlivé na expozici karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům, které jsou hlavní biologicky aktivní složkou znečištěného ovzduší v oblasti Teplic. Informovaný souhlas s účastí ve studii poskytlo ve studovaném období celkem 1490 matek, které v průběhu let 2000–2003 porodily v teplické nemocnici. Celkem se v této kohortě žen narodilo 152 dětí s diagnózou nitroděložní růstové retardace. Deskriptivní údaje o složení studované populace uvádí tabulka C1.7. Epidemiologická analýza údajů o úrovni znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky v průběhu těhotenství žen evropského původu pak ukázala, že existuje asociace mezi expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a výskytem nitroděložní růstové retardace (obr. C1.5). Signifikance na 5% hladině statististické významnosti pak tato asociace dosáhla tehdy, došlo-li k zvýšené expozici PAU v 3., 4. nebo 5. měsíci těhotenství. Výsledky studie, vyjádřené v termínech relativního rizika, jsou sumarizovány v tabulce C1.8. Z výsledků studie vyplývá, že vysoká expozice (horní tercil stanovený na základě rozložení expozice PAU v dané populaci) v průběhu druhého trimestru těhotenství je spojena s téměř dvojnásobným relativním rizikem porodu plodu s nitroděložní růstovou retardací (RR = 1,94; 95% CI = 1,13–3,34).

Tato epidemiologická studie se stala základem pro dílčí projekt Hodnocení zdravotních rizik. Jeho cílem bylo, kromě „standardní“ analýzy zdravotních rizik pro běžnou populaci, také hodnocení vztahu dávky a účinku a odvození směrnice přímky vztahu dávka–účinek pro výsledek těhotenství. Ve snaze o realistický, leč dostatečně konzervativní odhad, byl jako východisko zvolen multivariátní regresní model vycházející ze závislosti mezi expozicí karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům ve 2. trimestru těhotenství a výskytem nitroděložní růstové retardace. Model, který uvádí předpokládanou úroveň rizika v závislosti na jednotlivých expozičních úrovních, je uveden v tabulce C1.9. Míra rizika je korigována s ohledem na věk, hmotnost a výšku matky, kouření, konzumaci alkoholu a rodinný stav matek. Tento model pak byl použit přímo pro odvození vztahu dávky a účinku (obr. C1.6). Směrnice přímky vztahu dávka účinek pro expozici karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům byla odhadnuta na 0,173 % prevalence nitroděložní růstové retardace/ng karcinogenních PAU/m3, (95% CI 0,004–0,341), a to bez zátěže spojené s extrapolací do oblasti nízkých dávek i bez problémů obvykle spojených s mezidruhovými extrapolacemi.

Aplikuje-li se vypočtená směrnice přímky vztahu dávka–účinek na současnou expoziční situaci v pražské aglomeraci, pak v souvislosti s expozicí karcinogenním PAU v Praze dochází k 73,60 případům nitroděložní růstové retardace/1000 živě narozených (tab. C1.10).

Validitu závěrů o četnosti výskytu nitroděložní růstové retardace v souvislosti s expozicí karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům lze podepřít pozorováním konzistentních výsledků účinků znečištění ovzduší po celé období počínající r. 1994 a konče r. 2002. Tato skutečnost je pozoruhodná i proto, že stupeň i kvalita znečištění ovzduší se v průběhu 90. let výrazně změnila, jak lze dokumentovat výsledky dílčího projektu Monitorování ovzduší (obr. C1.7). Oproti tomu je třeba upozornit i na nekonzistenci, pokud jde o identifikaci expozičního okna, kdy dřívější údaje ukazovaly především na význam prvního měsíce těhotenství, zatímco v současnosti se maximum účinku pozoruje přibližně v 2. trimestru těhotenství.

Dílčí projekt Výsledky těhotenství potvrdil hypotézu o kauzálním vztahu mezi poklesem porodní hmotnosti a in utero expozicí karcinogenním polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Z hlediska veřejného zdravotnictví a ochrany životního prostředí je významné zjištění, že současné úrovně znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky dosahují hodnot, kdy mohou nepříznivě ovlivňovat průběh těhotenství. Přitom je nárůst četnosti nitroděložní růstové retardace v souvislosti se znečištěním ovzduší o 3–4 řády vyšší než nárůst incidence rakoviny plic, odhadovaný pro stejnou úroveň expozice přibližně na 45,9–68 případů/1 000 000 obyvatel. Kromě četnosti výskytu sledovaných jevů je třeba zdůraznit i to, že k jejich indukci stačí z hlediska dosud používaných metod pro hodnocení zdravotních rizik, kdy se obvykle uvažuje s celoživotní průměrnou expozicí, velmi krátké časové období, dané délkou těhotenství a distribucí expozice. Implementace znalostí o účincích znečištěného prostředí na průběh těhotenství při hodnocení dopadů znečištěného prostředí na zdraví tak může poskytnout hodnotitelům zdravotních rizik zpětnou vazbu v reálném čase. V každém případě však výsledky epidemiologického výzkumu dopadů znečištění ovzduší na zdraví otvírají otázku, zda v současnosti institucionalizované postupy pro hodnocení zdravotních rizik jsou skutečně relevantní pro celou populaci. Výsledky programů Teplice I, Teplice II a právě ukončený program Znečištění ovzduší a zdraví ukazují na nutnost přehodnocení spektra tzv. kritických účinků karcinogenních PAU a jeho rozšíření i na oblast reprodukční toxicity.

Poznámky k tabulkám:

Tab. C1.3 Úmrtnost podle pohlaví a příčin smrti – standardizovaná úmrtnost, 1998–2002
Tab. C1.4 Standardizovaná úmrtnost za r. 2002 podle vybraných nemocí na 100 000 obyvatel v jednotlivých okresech

Standardizovaná úmrtnost značí úmrtnost přepočítanou na evropský standard.

Další podrobnější informace o zdravotním stavu obyvatel lze získat v publikaci:
„Zdravotnická ročenka ČR“.

THE ENVIRONMENT AND HEALTH

C1 - THE HEALTH STATE OF THE POPULATION


This section summarizes statistical information from all the health-care facilities in CR in order to cover the most important spheres of health-care statistics in relation to the environment. The data was summarized and evaluated by the Institute of Health Information and Statistics CR (ÚZIS). This section describes selected final findings of the Air Pollution and Health Program.

The program “Air Pollution and Health”, task VaV/340/2/00, “The Effect of Complex Mixtures of Substances in Air Pollution on the State of Health of High-Risk Population Groups” was completed in 2002. The program was divided into six individual projects (Monitoring the Air, Genotoxicity of the Air, Exposure of a Model Population, Results of Pregnancy, Quality of Human Sperm and Evaluation of Health Risks), in the framework of which information was collected on the level of air pollution in selected localities (Prague and Teplice), and their effect on the dynamics of selected health indicators was evaluated. The integrating target of the entire project consisted in identification of health risks connected primarily with exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH) and utilising the available information for evaluation of expected health impacts connected with the current level of pollution by these substances.

The target of the individual part of the project “Results of Pregnancy” consisted in testing the hypothesis generated in the framework of the “Teplice I” and “Teplice II” programs, that pregnant women or their foetuses in the early stages of pregnancy are extremely sensitive to exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons, which are the main biologically active component of air pollution in the Teplice area. A total of 1490 mothers, who gave birth in the Teplice hospital, provided informed consent to participation in the study in the test period. A total of 152 babies with diagnosis of intrauterine growth retardation were born to this cohort of women. Table No. C1.1 provides descriptive information on the composition of the test population. Epidemiological analysis of information on the level of air pollution by polycyclic aromatic hydrocarbons during pregnancy of women of European origin indicated that there exists an association between exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons and the occurrence of intrauterine growth retardation, see Fig. C1.1. This association attained a significance at the 5% statistical significance level for elevated exposure in the 3, 4 and 5 month of pregnancy. The results of the study, expressed in terms of relative risk, are summarised in Table C1.2. It follows from the results of the study that high exposure (the upper tercil determined on the basis of distribution of exposure to PAH in the given population) during the second trimester of pregnancy is connected with almost twice the relative risk of birth of a foetus with intrauterine growth retardation (RR = 1.94. 95% CI = 1.13 – 3.34).

This epidemiological study has become the basis for the individual part of the project “Evaluation of Health Risks”. In addition to “standard” analysis of health risks for the general population, this part was also intended to evaluate the relationship between the dose and the effect and derivation of the slope of the linear dose-effect relationship for the result of pregnancy. A multivariation regression model, based on the dependence between the exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons in the 2nd trimester of pregnancy and the occurrence of intrauterine growth retardation, was chosen as the starting point in an attempt to obtain a realistic, albeit conservative estimate. Table C1.3 gives the model of the expected level of risk in dependence on the individual exposure levels. The degree of risk is corrected in relation to the age, weight and height of the mother, smoking, consumption of alcohol and the family state of the mother. This model was then used directly for deriving the relationship between the dose and the effect, see Fig. C1.2. The slope of the linear dose-effect relationship for exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons was estimated at 0.173 % prevalence of intrauterine growth retardation/ng of carcinogenic PAH/m3, (95% CI 0.004 – 0.341), without the burden caused by extrapolation to the area of low doses and without the problems usually associated with extrapolation between two kinds of quantities.

If the calculated slope of the dose-effect straight line is applied to the present exposure conditions in the Prague agglomeration, then 73.60 cases of intrauterine growth retardation/1000 live births are connected with exposure to carcinogenic PAHs, see Table C1.4.

The validity of conclusions on the frequency of occurrence of intrauterine growth retardation connected with exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons can be supported by observation of the consistent results of the effects of air pollution over the entire period from 1994 to 2002, inclusive. This fact is noteworthy also because the degree and quality of air pollution changed significantly during the 90’s, as can be documented from the results of the individual part of the project “Air Monitoring”, see Fig. C1.3. In contrast, it is necessary to point out an inconsistency connected with identification of the exposure window, where earlier data pointed primarily to the importance of the first month of pregnancy, while, at the present time, the maximum effect is observed in approximately the 2nd trimester of pregnancy.

The individual part of the project “Results of Pregnancy” confirmed the hypothesis of the causal relationship between the decrease in birth weight and the in utero exposure to carcinogenic polycyclic aromatic hydrocarbons. From the standpoint of public health care and protection of the environment, it is important that the present level of pollution by polycyclic aromatic hydrocarbons attains values that could have a detrimental effect on pregnancy. Under these conditions, the increase in the frequency of intrauterine growth retardations connected to air pollution is 3–4 orders of magnitude higher than the increase in occurrence of lung cancer estimated for the same level of exposure at approximately 45.9–68 cases/1 000 000 inhabitants. In addition to the frequency of occurrence of the monitored phenomena, it should be pointed out that a very short period of time, given by the length of pregnancy and distribution of exposure, is sufficient for their induction, from the standpoint of the methods employed to date for evaluating health risk, where life-long average exposure is mostly considered. Implementation of knowledge of the effects of environmental pollution on the progress of pregnancy in evaluating the impacts of environmental pollution on health can thus provide those evaluating health risks with a feedback to real time. In any case, the results of the epidemiological study of the impact of air pollution on human health draw into doubt whether the currently employed institutional procedures for evaluating health risks are actually relevant for the entire population. The results of the “Teplice I” and “Teplice II” programs and the recently completed “Air Pollution and Health” program indicate the necessity of re-evaluating the spectrum of “critical” effects of carcinogenic PAHs and extension to include the area of reproductive toxicity.

Notes for Tables:

Tab. C1.3 Death rate by sex and causes – standardized death rate, 1998–2002
Tab. C1.4 Standardized death rate in 2002 selected diseases per 100 000 population by districts

Standardized death rate represents the death rate converted to the European standard.

Further, more detailed information on the state of health of the population can be obtained from the publication: “Czech Health Statistics Yearbook”.


Tab. C1.1 Úmrtnost podle pohlaví a příčin smrti - zemřelí celkem, 1998-2002
Death rate by sex and causes - total fatalities, 1998-2002

Diagnóza
(MKN-10)
Diagnosis
(ICD-10)

Příčina smrti
Causes of death

1998

1999

2000

2001

2002

I.

Některé infekční a parazitární nemoci
Certain infectious and parasitic diseases

M
Ž

151
115

159
106

150
118

150
153

150
170

II.

Novotvary
Neoplasms

M
Ž

15 610
12 405

15 485
12 700

15 948
12 757

15 603
12 852

16 058
12 835

III.

Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity
Diseases of the blood and blood-forming
organs and certain disorders involving
the immune mechanism

M
Ž

46
43

40
52

42
52

31
49

41
38

IV.

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
Endocrine, nutritional and metabolic diseases

M
Ž

671
872

508
725

630
846

524
739

568
766

V.

Poruchy duševní a poruchy chování
Mental and behavioural disorders

M
Ž

53
17

55
18

84
26

81
33

90
21

VI.

Nemoci nervové soustavy
Diseases of the nervous system

M
Ž

544
653

611
651

685
773

783
888

898
916

VII.

Nemoci oka a očních adnex
Diseases of the eye and adnexa

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

VIII.

Nemoci ucha a bradavkového výběžku
Diseases of the ear and mastoid process

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

IX.

Nemoci oběhové soustavy
Diseases of the circulatory system

M
Ž

27 423
32 974

27 258
33 028

26 468
31 724

25 712
31 692

25 652
31 500

X

Nemoci dýchací soustavy
Diseases of the respiratory system

M
Ž

2 342
1 763

2 465
2 194

2 637
2 322

2 557
2 096

2 563
2 150

XI

Nemoci trávicí soustavy
Diseases of the digestive system

M
Ž

2 443
1 715

2 467
1 781

2 408
1 831

2 539
1 879

2 512
1 923

XII.

Nemoci kůže a podkožního vaziva
Diseases of the skin and subcutaneous tissue

M
Ž

-
2

5
4

6
9

4
15

1
8

XIII.

Nemoci svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Diseases of the musculoskeletal system
and connective tissue

M
Ž

10
23

7
32

19
21

16
26

13
19

XIV.

Nemoci močové a pohlavní soustavy
Diseases of the genitourinary system

M
Ž

676
730

700
747

643
823

653
767

629
781

XV.

Těhotenství, porod a šestinedělí
Pregnancy, childbirth and the puerperium

M
Ž

x
5

x
6

x
5

x
3

x
3

XVI.

Některé stavy vzniklé v perinatálním období
Certain conditions originating
in the perinatal period

M
Ž

139
98

117
88

128
92

107
76

117
100

XVII.

Vrozené vady, deformace a chromozomální
abnormality
Congenital malformations, deformations
and chromosomal abnormalities

M
Ž

106
78

79
76

54
57

88
54

68
50

XVIII.

Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde
Symptoms, signs and abnormal clinical and
laboratory findings, not elsewhere classified

M
Ž

356
451

330
349

286
287

369
306

424
341

XIX.

Poranění, otravy a následky vnějších příčin
Injury, poisoning and certain other
consequences of external causes

M
Ž

4 569
2 444

4 559
2 366

4 694
2 376

4 555
2 355

4 593
2 245

 

CELKEM
TOTAL

M
Ž

55 139
54 388

54 845
54 923

54 882
54 119

53 772
53 983

54 377
53 866

MKN 10: mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize
ICD 10: International Classification of Diseases, 10
th revision

M – muži
male
Ž – ženy
female

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR
Source: ČSÚ, ÚZIS ČR

Tab. C1.2 Úmrtnost podle pohlaví a příčin smrti - zemřelí na 100 000 obyvatel, 1998-2002
Death rate by sex and causes - fatalities per 100 000 population, 1998-2002

Diagnóza
(MKN-10)
Diagnosis
(ICD-10)

Příčina smrti
Causes of death

1998

1999

2000

2001

2002

I.

Některé infekční a parazitární nemoci
Certain infectious and parasitic diseases

M
Ž

3,0
2,2

3,2
2,0

3,0
2,2

3,0
2,9

3,0
3,2

II.

Novotvary
Neoplasms

M
Ž

311,7
234,6

309,5
240,5

319,0
241,9

311,0
243,8

323,5
245,1

III.

Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity
Diseases of the blood and blood-forming
organs and certain disorders involving
the immune mechanism

M
Ž

0,9
0,8

0,8
1,0

0,8
1,0

0,6
0,9

0,8
0,7

IV.

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
Endocrine, nutritional and metabolic diseases

M
Ž

13,4
16,5

10,2
13,7

12,6
16,0

10,4
14,0

11,4
14,6

V.

Poruchy duševní a poruchy chování
Mental and behavioural disorders

M
Ž

1,1
0,3

0,1
0,3

1,7
0,5

1,6
0,6

1,8
0,4

VI.

Nemoci nervové soustavy
Diseases of the nervous system

M
Ž

10,9
12,3

12,2
12,3

13,7
14,7

15,6
16,8

18,1
17,5

VII.

Nemoci oka a očních adnex
Diseases of the eye and adnexa

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

VIII.

Nemoci ucha a bradavkového výběžku
Diseases of the ear and mastoid process

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

IX.

Nemoci oběhové soustavy
Diseases of the circulatory system

M
Ž

547,6
623,6

544,9
625,5

529,4
601,6

512,6
601,3

516,7
601,6

X.

Nemoci dýchací soustavy
Diseases of the respiratory system

M
Ž

46,8
33,3

49,3
41,6

52,7
44,0

51,0
39,8

51,6
41,1

XI.

Nemoci trávicí soustavy
Diseases of the digestive system

M
Ž

48,8
32,4

49,3
33,7

48,2
34,7

50,6
35,6

50,6
36,7

XII.

Nemoci kůže a podkožního vaziva
Diseases of the skin and subcutaneous tissue

M
Ž

-
0,0

0,1
0,1

0,1
0,2

0,1
0,3

0,0
0,2

XIII.

Nemoci svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Diseases of the musculoskeletal system
and connective tissue

M
Ž

0,2
0,4

0,1
0,6

0,4
0,4

0,3
0,5

0,3
0,4

XIV.

Nemoci močové a pohlavní soustavy
Diseases of the genitourinary system

M
Ž

13,5
13,8

14,0
14,1

12,9
15,6

13,0
14,6

12,7
14,9

XV.

Těhotenství, porod a šestinedělí
Pregnancy, childbirth and the puerperium

M
Ž

x
0,1

x
0,1

x
0,1

x
0,1

x
0,1

XVI.

Některé stavy vzniklé v perinatálním období
Certain conditions originating
in the perinatal period

M
Ž

2,8
1,9

2,3
1,7

2,6
1,7

2,1
1,4

2,4
1,9

XVII.

Vrozené vady, deformace a chromozomální
abnormality
Congenital malformations, deformations
and chromosomal abnormalities

M
Ž

2,1
1,5

1,6
1,4

1,1
1,1

1,8
1,0

1,4
1,0

XVIII.

Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde
Symptoms, signs and abnormal clinical and
laboratory findings, not elsewhere classified

M
Ž

7,1
8,5

6,6
6,6

5,7
5,4

7,4
5,8

8,5
6,5

XIX.

Poranění, otravy a následky vnějších příčin
Injury, poisoning and certain other
consequences of external causes

M
Ž

91,2
46,2

91,1
44,8

93,9
45,1

90,8
44,7

92,5
42,9

 

CELKEM
TOTAL

M
Ž

1 101,1
1 028,6

1 096,3
1 040,2

1 097,8
1 026,3

1 071,9
1 024,1

1 095,3
1 028,7

MKN 10: mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize
ICD 10: International Classification of Diseases, 10
th revision

M – muži
male
Ž – ženy
female

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR
Source: ČSÚ, ÚZIS ČR

Tab. C1.3 Úmrtnost podle pohlaví a příčin smrti - standardizovaná úmrtnost, 1998-2002
Death rate by sex and causes - standardized death rate, 1998-2002

Diagnóza
(MKN-10)
Diagnosis
(ICD-10)

Příčina smrti
Causes of death

1998

1999

2000

2001

2002

I.

Některé infekční a parazitární nemoci
Certain infectious and parasitic diseases

M
Ž

3,1
1,6

3,2
1,4

3,0
1,6

3,0
2,1

3,0
2,1

II.

Novotvary
Neoplasms

M
Ž

329,9
178,5

321,4
180,2

326,6
178,6

317,3
179,0

323,2
175,3

III.

Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity
Diseases of the blood and blood-forming
organs and certain disorders involving
the immune mechanism

M
Ž

0,9
0,6

0,8
0,7

0,8
0,7

0,6
0,7

0,8
0,5

IV.

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
Endocrine, nutritional and metabolic diseases

M
Ž

14,5
11,5

10,7
9,4

12,9
10,6

10,6
9,4

11,5
9,4

V.

Poruchy duševní a poruchy chování
Mental and behavioural disorders

M
Ž

1,0
0,3

1,0
0,3

1,5
0,4

1,5
0,5

1,7
0,4

VI.

Nemoci nervové soustavy
Diseases of the nervous system

M
Ž

11,4
9,6

12,7
9,4

14,1
10,8

16,2
12,3

18,5
12,4

VII.

Nemoci oka a očních adnex
Diseases of the eye and adnexa

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

VIII.

Nemoci ucha a bradavkového výběžku
Diseases of the ear and mastoid process

M
Ž

-
-

-
-

-
-

-
-

-
-

IX.

Nemoci oběhové soustavy
Diseases of the circulatory system

M
Ž

615,6
407,3

602,7
401,4

576,8
378,9

558,2
375,8

560,5
379,4

X.

Nemoci dýchací soustavy
Diseases of the respiratory system

M
Ž

51,9
22,9

54,5
27,8

56,8
29,0

54,8
26,1

55,5
27,1

XI.

Nemoci trávicí soustavy
Diseases of the digestive system

M
Ž

50,5
24,1

50,4
24,6

48,4
25,3

50,6
25,7

50,2
25,9

XII.

Nemoci kůže a podkožního vaziva
Diseases of the skin and subcutaneous tissue

M
Ž

-
0,0

0,1
0,0

0,1
0,1

0,1
0,2

0,0
0,1

XIII.

Nemoci svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Diseases of the musculoskeletal system
and connective tissue

M
Ž

0,2
0,3

0,1
0,4

0,3
0,3

0,3
0,3

0,2
0,2

XIV.

Nemoci močové a pohlavní soustavy
Diseases of the genitourinary system

M
Ž

15,1
9,6

15,2
9,8

13,9
10,4

13,8
9,7

13,5
9,6

XV.

Těhotenství, porod a šestinedělí
Pregnancy, childbirth and the puerperium

M
Ž

x
0,1

x
0,1

x
0,1

x
0,1

x
0,1

XVI.

Některé stavy vzniklé v perinatálním období
Certain conditions originating
in the perinatal period

M
Ž

4,8
3,6

4,1
3,2

4,4
3,4

3,7
2,8

4,0
3,6

XVII.

Vrozené vady, deformace a chromozomální
abnormality
Congenital malformations, deformations
and chromosomal abnormalities

M
Ž

3,2
2,7

2,5
2,4

1,7
1,8

2,7
1,8

2,2
1,6

XVIII.

Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde
Symptoms, signs and abnormal clinical and
laboratory findings, not elsewhere classified

M
Ž

8,1
5,6

7,7
4,5

6,1
3,6

8,0
4,0

9,1
4,5

XIX.

Poranění, otravy a následky vnějších příčin
Injury, poisoning and certain other
consequences of external causes

M
Ž

91,8
35,1

90,7
34,0

92,8
34,1

89,6
33,3

91,3
32,7

 

CELKEM
TOTAL

M
Ž

1 202,8
714,3

1 178,9
710,5

1 161,5
690,4

1 131,9
684,8

1 146,2
685,8

MKN 10: mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize
ICD 10: International Classification of Diseases, 10
th revision

M – muži
male
Ž – ženy
female

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR
Source: ČSÚ, ÚZIS ČR

Tab. C1.4 Standardizovaná úmrtnost za r. 2002 podle vybraných nemocí na 100 000 obyvatel v jednotlivých okresech
Standardized death rate in 2002 by selected diseases per 100 000 population by district

Okres
District

Celkem
Total

Příčina smrti        Cause of death

poranění a otravy
Injury, poisoning

nemoci oběhové
soustavy
Diseases of the
circulatory system

novotvary
Neoplasms

Muži
Male

Ženy
Female

Muži
Male

Ženy
Female

Muži
Male

Ženy
Female

Muži
Male

Ženy
Female

Hl. m. Praha
Capital City of Prague

1 020,1

649,3

78,7

34,6

511,9

346,0

288,0

180,5

Středočeský kraj
Středočeský region

1 158,0

711,4

97,2

35,2

538,5

400,1

335,3

175,1

Benešov

1 219,2

712,9

122,0

43,6

502,1

393,2

372,8

154,8

Beroun

1 217,4

758,1

95,9

30,0

471,3

440,2

421,2

174,0

Kladno

1 122,4

730,1

80,7

26,2

556,6

392,6

352,7

209,2

Kolín

1 192,0

654,1

105,5

44,8

529,9

295,7

355,7

208,9

Kutná Hora

1 106,4

693,4

66,6

34,1

534,5

386,7

318,3

147,1

Mělník

1 123,0

711,7

63,6

31,4

584,7

442,0

315,9

149,5

Mladá Boleslav

1 016,5

623,2

87,7

28,7

491,4

341,0

243,8

153,1

Nymburk

1 163,3

765,5

126,9

55,6

561,2

437,2

301,6

171,1

Praha-východ

1 234,7

746,1

103,5

32,4

661,9

442,5

302,0

175,8

Praha-západ

1 046,1

670,9

79,0

30,8

511,4

374,8

287,5

183,7

Příbram

1 257,1

737,2

103,3

25,4

539,5

446,6

405,2

187,0

Rakovník

1 266,7

775,8

165,0

46,9

488,9

477,6

361,1

153,5

Jihočeský kraj
Jihočeský region

1 074,3

660,4

89,1

37,9

482,4

336,5

321,3

176,7

České Budějovice

999,2

651,7

77,8

26,3

438,8

337,5

319,2

185,8

Český Krumlov

1 034,1

693,3

88,8

81,7

502,3

320,9

274,8

167,1

Jindřichův Hradec

1 080,5

658,7

90,8

45,0

520,2

343,6

310,4

169,8

Písek

1 026,3

644,8

78,1

23,1

475,4

329,2

305,8

160,6

Prachatice

1 271,3

730,4

149,5

49,2

545,8

390,2

328,5

181,1

Strakonice

1 109,6

711,3

83,4

42,8

497,7

377,3

305,9

176,8

Tábor

1 126,3

608,0

90,5

36,1

480,1

292,7

365,4

181,2

Plzeňský kraj
Plzeňský region

1 154,6

684,2

79,1

30,2

542,2

358,5

346,5

186,8

Domažlice

1 229,5

691,4

91,6

34,9

600,8

425,9

376,1

165,5

Klatovy

1 211,1

715,8

92,6

38,7

585,5

373,4

350,6

203,9

Plzeň-město

1 112,6

612,0

72,1

20,3

509,5

324,0

345,9

174,7

Plzeň-jih

1 149,5

722,1

66,0

36,7

528,3

342,7

327,0

199,5

Plzeň-sever

1 216,7

693,3

84,4

28,1

586,8

380,8

370,7

203,8

Rokycany

1 028,8

768,1

83,1

39,9

486,8

358,9

274,2

163,6

Tachov

1 179,7

732,5

91,0

28,8

531,3

353,2

378,5

209,2

Karlovarský kraj
Karlovarský region

1 156,4

719,2

100,0

36,5

479,7

337,1

347,3

210,2

Cheb

1 244,3

687,3

124,2

41,8

509,4

296,5

335,8

185,7

Karlovy Vary

1 027,2

723,2

84,3

30,4

396,0

337,2

329,1

231,7

Sokolov

1 275,0

741,1

92,1

38,7

599,2

382,2

410,0

198,3

Ústecký kraj
Ústecký region

1 386,0

811,6

108,4

33,2

672,7

456,2

410,8

207,2

Děčín

1 325,8

797,1

116,0

43,3

614,9

456,4

404,5

209,5

Chomutov

1 460,4

784,4

90,0

27,6

682,8

414,1

457,6

203,1

Litoměřice

1 236,8

745,4

109,8

29,7

609,5

444,5

342,8

180,5

Louny

1 443,8

804,0

130,0

25,8

724,0

462,3

401,3

201,7

Most

1 505,3

850,8

122,7

21,4

741,4

507,8

467,0

206,5

Teplice

1 421,1

894,1

99,5

50,0

746,5

493,4

378,6

224,4

Ústí nad Labem

1 357,5

801,0

98,5

30,5

628,8

413,7

424,2

224,6

Liberecký kraj
Liberecký region

1 228,6

720,3

103,8

36,9

594,4

381,3

363,2

200,8

Česká Lípa

1 365,7

780,6

98,8

29,7

713,0

418,3

355,3

204,3

Jablonec nad Nisou

1 152,7

749,8

103,5

51,0

518,1

390,0

375,6

222,5

Liberec

1 250,1

698,0

106,1

33,3

573,1

368,2

407,7

196,0

Semily

1 109,8

661,7

112,2

35,0

590,8

360,4

261,8

178,4

Královéhradecký kraj
Královéhradecký region

1 073,8

646,7

92,2

31,2

547,8

355,0

286,5

167,4

Hradec Králové

996,8

628,8

92,4

40,3

469,5

335,1

292,6

170,6

Jičín

1 158,7

647,2

104,6

21,9

592,0

371,9

296,8

147,3

Náchod

1 099,7

664,0

102,7

19,5

610,7

386,9

275,1

171,0

Rychnov nad Kněžnou

952,7

589,3

79,4

41,2

484,4

324,3

255,9

139,7

Trutnov

1 182,3

687,8

81,1

28,7

618,1

359,4

299,5

191,4

Pardubický kraj
Pardubický region

1 102,3

684,6

88,2

34,8

555,8

379,1

286,1

169,4

Chrudim

1 189,2

699,9

70,7

40,8

586,6

368,0

326,7

172,8

Pardubice

1 044,4

650,0

89,8

36,4

542,4

367,4

247,3

162,2

Svitavy

1 151,0

680,9

85,3

20,4

498,5

355,7

351,0

174,8

Ústí nad Orlicí

1 075,6

713,3

102,8

38,0

590,9

415,8

258,5

173,1

Vysočina
Vysočina region

1 067,1

670,0

77,4

32,0

584,9

414,8

301,4

164,2

Havlíčkův Brod

1 102,9

658,8

77,2

21,3

603,5

438,8

305,8

154,0

Jihlava

1 121,9

669,6

82,7

47,3

574,1

388,6

368,0

173,6

Pelhřimov

1 100,9

729,8

70,0

43,8

608,7

432,7

333,2

195,2

Třebíč

1 025,4

647,9

77,6

30,1

575,7

392,6

268,1

172,7

Žďár nad Sázavou

1 011,1

662,3

79,2

22,0

575,4

428,8

248,5

135,8

Jihomoravský kraj
Jihomoravský region

1 109,9

644,2

81,7

29,0

567,9

374,3

314,7

162,0

Blansko

1 183,7

721,8

110,1

35,8

657,9

460,6

297,7

168,5

Brno-město

1 029,0

632,0

75,8

27,9

534,5

348,9

267,9

169,8

Brno-venkov

1 089,6

652,1

76,2

28,2

567,3

392,6

295,1

157,0

Břeclav

1 230,6

609,8

105,1

26,8

537,3

330,5

410,2

181,7

Hodonín

1 192,4

632,5

78,5

40,3

611,3

372,4

355,2

147,2

Vyškov

1 165,1

676,2

68,6

18,4

598,8

426,2

387,8

142,9

Znojmo

1 095,5

627,6

75,3

22,4

552,8

373,4

328,2

143,6

Olomoucký kraj
Olomoucký region

1 164,4

676,0

95,1

32,6

562,9

369,3

331,0

161,3

Jeseník

1 443,6

688,6

116,1

40,5

860,2

402,3

325,4

135,5

Olomouc

1 127,3

607,3

84,3

26,5

539,1

316,3

328,5

149,6

Prostějov

1 197,2

774,2

99,2

38,1

555,7

388,6

318,4

187,2

Přerov

1 170,3

698,3

105,3

34,3

555,6

407,4

350,1

145,2

Šumperk

1 113,4

678,5

91,5

33,5

543,1

396,8

324,7

183,5

Zlínský kraj
Zlínský region

1 100,6

633,8

101,9

29,6

556,1

372,6

267,7

141,8

Kroměříž

1 180,6

639,4

85,8

33,7

588,9

334,6

291,7

137,1

Uherské Hradiště

1 115,4

658,3

112,0

29,2

519,2

397,6

288,2

135,9

Vsetín

1 121,5

635,1

128,1

36,6

543,1

369,6

269,5

149,6

Zlín

1 035,3

611,4

85,7

22,6

573,5

377,1

240,3

143,3

Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský region

1 267,1

718,7

97,4

30,3

613,0

401,2

342,5

174,4

Bruntál

1 256,1

694,7

100,1

43,1

632,9

407,8

363,1

143,1

Frýdek-Místek

1 226,0

695,7

91,4

26,4

637,0

410,5

310,8

165,2

Karviná

1 328,4

757,1

104,7

36,9

624,9

404,4

371,2

201,9

Nový Jičín

1 248,4

697,3

91,9

24,9

634,7

416,0

307,6

155,4

Opava

1 244,0

701,0

96,2

20,5

604,4

392,3

326,5

162,4

Ostrava-město

1 269,9

729,9

97,7

32,3

572,0

388,1

361,6

183,4

Česká republika
Czech Republic

1 146,2

685,8

91,3

32,7

560,5

379,4

323,2

175,3

Pozn.: Za standard byla vzata teoretická evropská populace stejná pro muže i ženy.
Note: The standard represents a theoretical European population, equal for men and women.

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR
Source: ČSÚ, ÚZIS ČR

Tab. C1.5 Hospitalizované osoby rozdělené podle příčin hospitalizace v r. 2002
Hospital admissions by cause in 2002

Kapitola (MKN 10)
Classification (ICD 10)

Počet případů hospitalizace
No. of cases
of hospitalization

Průměrná ošetřovací
doba ve dnech
Average duration
of stay in days

Celkem
Total

Muži
Male

Ženy
Female

Celkem
Total

Muži
Male

Ženy
Female

I.

Některé infekční a parazitární nemoci
Certain infectious and parasitic diseases

50 754

25 388

25 366

8,4

8,5

8,4

II.

Novotvary
Neoplasms

199 603

93 278

106 325

9,3

9,4

9,1

III.

Nemoci krve, krvetvorných orgánů a imunity
Diseases of the blood and blood-forming
organs and the immune mechanism

12 435

5 146

7 289

8,7

8,4

8,9

IV.

Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
Endocrine, nutritional and metabolic diseases

44 916

18 113

26 803

10,6

11,2

10,1

V.

Poruchy duševní a poruchy chování
Mental and behavioural disorders

32 822

17 258

15 564

15,3

13,1

17,7

VI.

Nemoci nervové soustavy
Diseases of the nervous system

56 339

26 936

29 403

8,0

7,8

8,2

VII.

Nemoci oka a očních adnex
Diseases of the eye and adnexa

66 494

25 374

41 120

4,0

4,2

3,8

VIII.

Nemoci ucha a bradavkového výběžku
Diseases of the ear and mastoid process

17 657

8 995

8 662

7,0

6,8

7,2

IX.

Nemoci oběhové soustavy
Diseases of the circulatory system

356 527

183 803

172 724

9,8

8,7

11,0

X.

Nemoci dýchací soustavy
Diseases of the respiratory system

145 334

81 999

63 335

7,0

7,0

7,1

XI.

Nemoci trávicí soustavy
Diseases of the digestive system

215 867

107 264

108 603

7,0

6,9

7,1

XII.

Nemoci kůže a podkožního vaziva
Diseases of the skin and subcutaneous tissue

31 547

15 872

15 675

11,4

11,6

11,2

XIII.

Nemoci svalové a kosterní soustavy
a pojivové tkáně
Diseases of the musculoskeletal system
and connective tissue

157 155

70 199

86 956

9,2

8,3

10,0

XIV.

Nemoci močové a pohlavní soustavy
Diseases of the genitourinary system

175 506

55 118

120 388

5,2

6,4

4,6

XV.

Těhotenství, porod a šestinedělí
Pregnancy, childbirth and the puerperium

154 116

x

154 116

5,7

x

5,7

XVI.

Některé stavy vzniklé v perinatálním období
Certain conditions originating
in the perinatal period

18 676

10 171

8 505

10,7

10,5

10,9

XVII.

Vrozené vady, deformace a chromozomální
abnormality
Congenital malformations, deformations
and chromosomal abnormalities

17 354

9 896

7 458

5,7

5,8

5,7

XVIII.

Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde
Symptoms, signs and findings, not elsewhere
classified

102 105

45 616

56 489

5,8

5,8

5,8

XIX.

Poranění, otravy a některé jiné následky
vnějších příčin
Injury, poisoning and certain other
consequences of external causes

184 620

109 191

75 429

7,6

6,6

9,0

XXI.

Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt
se zdravotnickými službami
Factors influencing health status and
contact with health services

191 097

65 244

125 853

5,0

5,5

4,8

 

CELKEM
TOTAL

2 230 924

974 861

1 256 063

7,7

7,7

7,6

MKN 10: mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize
ICD 10: International Classification of Diseases, 10
th revision

Zdroj: ÚZIS ČR
Source: ÚZIS ČR

Tab. C1.6 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost podle krajů a okresů v r. 2002
Death rate for infants and nursing babies by regions and districts in 2002

Okres
District

Zemřelí
do 1 roku
Dead up to
1 year

Zemřelí
do 28 dnů
Dead up to
28 days

Okres
District

Zemřelí
do 1 roku
Dead up to
1 year

Zemřelí
do 28 dnů
Dead up to
28 days

na 1 000 živě narozených
per 1 000 live-births

na 1 000 živě narozených
per 1 000 live-births

Česká republika

4,2

2,7

Jablonec nad Nisou

4,7

2,4

Czech Republic

 

 

Liberec

4,6

2,6

Hl. m. Praha

3,9

1,8

Semily

4,5

3,0

Capital City of Prague

 

 

Královéhradecký kraj

4,0

3,0

Středočeský kraj

2,7

1,4

Královéhradecký region

 

 

Středočeský region

 

 

Hradec Králové

1,5

0,7

Benešov

2,4

-

Jičín

5,7

5,7

Beroun

4,4

3,0

Náchod

8,5

5,7

Kladno

2,1

0,7

Rychnov nad Kněžnou

2,7

2,7

Kolín

5,5

4,4

Trutnov

2,8

1,9

Kutná Hora

-

-

Pardubický kraj

4,9

3,2

Mělník

2,0

-

Pardubický region

 

 

Mladá Boleslav

-

-

Chrudim

4,3

2,2

Nymburk

2,5

1,2

Pardubice

4,4

2,2

Praha-východ

4,4

3,3

Svitavy

6,2

4,2

Praha-západ

1,2

-

Ústí nad Orlicí

5,1

4,3

Příbram

6,3

4,2

Vysočina

5,5

4,2

Rakovník

-

-

Vysočina region

 

 

Jihočeský kraj

4,9

2,8

Havlíčkův Brod

1,2

1,2

Jihočeský region

 

 

Jihlava

6,9

4,9

České Budějovice

4,3

3,1

Pelhřimov

3,1

1,6

Český Krumlov

6,3

6,3

Třebíč

9,8

6,9

Jindřichův Hradec

2,4

1,2

Žďár nad Sázavou

4,9

4,9

Písek

6,3

3,1

Jihomoravský kraj

3,9

3,2

Prachatice

6,0

-

Jihomoravský region

 

 

Strakonice

4,8

4,8

Blansko

5,3

5,3

Tábor

5,7

1,1

Brno-město

4,4

3,5

Plzeňský kraj

2,9

1,2

Brno-venkov

3,4

2,7

Plzeňský region

 

 

Břeclav

-

-

Domažlice

3,8

1,9

Hodonín

5,0

4,3

Klatovy

2,5

-

Vyškov

4,9

2,5

Plzeň-město

1,4

0,7

Znojmo

3,0

3,0

Plzeň-jih

3,3

-

Olomoucký kraj

4,1

2,6

Plzeň-sever

3,1

3,1

Olomoucký region

 

 

Rokycany

2,7

2,7

Jeseník

-

-

Tachov

6,3

2,1

Olomouc

3,0

1,5

Karlovarský kraj

3,1

1,4

Prostějov

5,2

2,1

Karlovarský region

 

 

Přerov

5,8

5,0

Cheb

2,2

-

Šumperk

4,4

3,6

Karlovy Vary

1,8

0,9

Zlínský kraj

2,7

1,7

Sokolov

5,2

3,1

Zlínský region

 

 

Ústecký kraj

5,0

3,7

Kroměříž

3,4

1,1

Ústecký region

 

 

Uherské Hradiště

3,2

1,6

Děčín

5,9

4,4

Vsetín

3,0

3,0

Chomutov

4,7

3,9

Zlín

1,7

1,2

Litoměřice

7,6

4,7

Moravskoslezský kraj

5,2

3,8

Louny

2,4

1,2

Moravskoslezský region

 

 

Most

6,9

5,2

Bruntál

3,0

1,0

Teplice

4,1

4,1

Frýdek-Místek

5,5

4,5

Ústí nad Labem

3,2

1,6

Karviná

7,0

5,3

Liberecký kraj

5,6

3,4

Nový Jičín

5,4

3,4

Liberecký region

 

 

Opava

5,5

3,7

Česká Lípa

8,4

5,6

Ostrava-město

3,9

3,2

Zdroj: ČSÚ, ÚZIS ČR
Source: ČSÚ, ÚZIS ČR

Tab. C1.7 Popis studované populace
Description of the studied population

 

Nitroděložní růstová retardace
Intrauterine growth retardation

Kontroly
Controls

Průměr
Average

SD1)

Rozpětí
Range

N2)

(%)

Průměr
Average

SD1)

Rozpětí
Range

N2)

(%)

Věk matky v době porodu
Age of the mother at the time of birth

26,19

5,26

16,0-41,8

152

100,0

26,19

4,74

15,7-42,0

1 338

99,9

Délka školního vzdělání
Length of schooling education

10,12

2,04

7,0-18,0

151

99,3

10,93

2,07

4,0-22,0

1 325

99,0

Ukončené střední vzdělání
Completed secondary education

 

 

 

4

2,6

 

 

 

45

3,4

Výška (cm)/Height (cm)

161,45

7,48

145,0-178,0

152

100,0

165,7

6,85

147,0-188,0

1 339

100,0

Hmotnost (kg)/Weight (kg)

55,86

11,48

38,0-104,0

152

100,0

62,66

13,04

39,0-132,0

1 337

99,9

Počet porodů (včetně současného)
Number of births (incl. this one)

2,69

1,83

1,0-8,0

152

100,0

2,47

1,63

1,0-12,0

1 339

100,0

Primipara/Primipara

 

 

 

48

31,6

 

 

 

450

33,6

Rodinný stav/Family state

 

 

 

65

42,8

 

 

 

753

56,2

Zaměstnání v průběhu těhotenství
Employed during pregnancy

 

 

 

48

31,6

 

 

 

690

51,5

Kouření před početím
Smoking before conception

 

 

 

96

63,2

 

 

 

572

42,7

Počet cigaret/den
Number of cigarettes/day

12,77

5,88

2,0-30,0

96

63,2

12,37

6,32

1,0-40,0

572

42,7

Pasivní kouření
Passive smoking

 

 

 

135

88,8

 

 

 

953

71,2

Počet cig, vykouřených ostatními
No. Cig. smoked by others

17,96

13,92

1,0-80,0

135

88,8

14,34

12,78

1,0-100,0

953

71,2

Alkohol ł 1/týden před početím
Alcohol ł 1/week before conception

 

 

 

40

26,3

 

 

 

461

34,4

Alkohol ł 1/týden v průběhu těhotenství
Alcohol ł 1/week during pregnancy

 

 

 

21

13,8

 

 

 

190

14,2

Gestační věk v okamžiku porodu
Gestation age at instant of birth

39,38

1,21

37,0-42,0

152

100,0

39,64

1,15

37,0-42,0

1 339

100,0

1) SD - směrodatná odchylka/Standard deviation
2) N - počet/Number

Zdroj: ÚEM AV ČR
Source: ÚEM AV ČR

Tab. C1.8 Riziko IUGR1) pro karcinogenní PAU podle trimestrů gestace
Risk of IUGR1) because of carc. PAH according to the trimester of gestation

Trimester

Střední exp.
Mean exposure

Vysoká
High p.

OR2)

95% CI3)

Sig.

OR2)

95% CI3)

Sig.

I.

1,01

0,56–1,82

0,96

1,73

1,04–2,86

0,03

II.

1,77

1,04–2,99

0,03

1,94

1,13–3,34

0,02

III.

0,89

0,52–1,49

0,65

0,72

0,40–1,29

0,26

1) nitroděložní růstová retardace
intrauterine growth retardation

2) OR – odhad relativního rizika
OR – relative risk estimate

3) CI – interval spolehlivosti
CI – contidence interval

Zdroj: ÚEM AV ČR
Source: ÚEM AV ČR

Tab. C1.9 Riziko IUGR1) pro karcinogenní PAU v druhém trimestru gestace
Risk of IUGR1) because of carc. PAH in the second trimester of gestation

Karc. PAU
Carc. PAH
[ng/m3]

Prevalence
expozice
Prevalence
of exposure

[%]

IUGR
[počet příp.]
IUGR
[no. cases]

Kontroly
Controls

Pozor.
prevalence
Observed
prevalence

OR2)

95% CI3)

Dolní
Lower

Horní
Upper

< 5

43,50

60

588

0,09

1,00

 

 

5–10

18,00

27

241

0,10

1,32

0,79

2,20

10–15

16,20

24

218

0,10

1,27

0,75

2,15

15–20

15,40

26

204

0,11

1,57

0,93

2,65

20–25

4,50

8

59

0,12

1,50

0,65

3,43

25 +

2,30

7

28

0,20

3,89

1,56

9,66

1) nitroděložní růstová retardace
intrauterine growth retardation

2) OR – odhad relativního rizika
OR – relative risk estimate

3) CI – interval spolehlivosti
CI – contidence interval

Pozn.: OR korigováno na věk matky, hmotnost, výšku, kouření, spotřebu alkoholu a rodinný stav
Note: OR corrected for the age of the mother, weight, height, smoking, consumption of alcohol and family state

Zdroj: ÚEM AV ČR
Source: ÚEM AV ČR

Tab. C1.10 Odhad důsledků znečištění ovzduší pro výsledek těhotenství v Praze
Estimated consequences of air pollution for the result of pregnancy in Prague

Karc. PAU
Carc. PAH
[ng/m3]

Prevalence
expozice
Prevalence
of exposure

[%]

Faktor směrnice
Slope factor

Přírůstek
expozice
Exposure
increment

[ng/m3]

Referenční
prevalence
Reference
prevalence

Odhad počtu
IUGR1)
Estimated
No. of IUGR
1)

< 5

40,2

0,173

0,00

0,069

0,00

5–10

17,70

 

2,50

 

5,30

10–15

16,3

 

7,50

 

14,64

15–20

11,9

 

12,50

 

17,81

20–25

13,9

 

17,50

 

29,12

25 +

2,5

 

22,50

 

6,73

Celkem
Total

 

 

 

 

 73,60

1) nitroděložní růstová retardace
intrauterine growth retardation

Zdroj: ÚEM AV ČR
Source: ÚEM AV ČR

Obr. C1.1 Střední délka života při narození podle pohlaví, 1960–2002
Mean life expectancy at birth according to sex, 1960–2002
Obr. C1.2 Nejčetnější příčiny smrti v r. 2002 podle pohlaví
The most frequent causes of death in 2002 according to sex
Obr. C1.3 Živě narození s vrozenou vadou na 10 000 živě narozených podle okresů, 1998–2002
Live births with congenital defects per 10 000 live births according to districts, 1998–2002
Obr. C1.4 Ukazatele potratovosti, 1960–2002
Abortion rate indicators, 1960–2002
Obr. C1.5 Karcinogenní PAU a riziko nitroděložní růstové retardace
Carc. PAH and the risk of intrauterine growth retardation
Obr. C1.6 Prevalence nitroděložní růstové retardace v závislosti na PAU v 2. trimestru
Prevalence of intrauterine growth retardation in dependence on PAH in the 2nd trimester
Obr. C1.7 Průměrné roční koncentrace karcinogenních PAU
Average annual conc. of carc. PAH