B4 - LESY

Lesem se rozumějí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa – zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

Funkce lesa lze rozdělit na funkci produkční (produkce dřeva, ozdobného klestu, semen a plodů) a funkci mimoprodukční (veřejně prospěšnou z hlediska životního prostředí).

Funkce mimoprodukční dělíme na funkce sdružené (samovolné), zajišťované již samotnou existencí lesa (bez nutnosti vkládat vedle řádného zabezpečování produkce dřeva ještě další energii a finanční prostředky), a na funkce řízené (aktivní), k jejichž zajištění je nezbytná cílevědomá lesnická činnost, která nesouvisí přímo se zabezpečováním produkce dřeva.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B4.1.1 Výměra lesní půdy k 31. 12., 1963–2002

Lesní pozemky jsou pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu Státní správy lesů.

Tab. B4.1.2 Lesy v jednotlivých krajích k 31. 12. 2002
Tab. B4.1.4 Kategorizace lesů, 1992–2002

1. Lesy ochranné (kategorie 2) jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace, chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, a lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
2. Lesy zvláštního určení (kategorie 3) jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými; nacházejí se v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod a na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, ve kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, dále lesy lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti, lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích a lesy, ve kterých jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
3. Lesy hospodářské (kategorie 1) jsou takové, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.

Tab. B4.1.3 Druhová skladba lesů ČR, 1970–2002

Porostní půda je půda s porostem lesních dřevin a půda dočasně odlesněná z důvodu obnovy lesa. Dále porostní půdu tvoří lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 4 m, dočasné lesní skládky a další zařízení dočasného charakteru, sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud jejich plocha nepřekročí 0,04 ha.

Tab. B4.1.5 Lesy s důležitými mimoprodukčními funkcemi v r. 2002

Rozloha lesů s konkrétními důležitými mimoprodukčními funkcemi (funkce řízené) je dána:

1. právními předpisy, které stanovují chráněná území (CHOPAV, CHKO, NP, maloplošná chráněná území),
2. rozsahem pásem hygienické ochrany vodárenských zdrojů podle příslušných předpisů,
3. určením intenzity (návštěvnosti) a druhu rekreačního využívání lesa podle územních plánů.

Z uvedeného vyplývá, že rozloha lesů s důležitými mimoprodukčními funkcemi se dlouhodobě výrazně nemění.

Tab. B4.1.6 Rozloha a vlastnické poměry lesů k 31. 12., 1993–2002

Do státního vlastnictví byly zahrnuty lesy v majetku ČR, jejichž správou byly pověřeny Lesy ČR, s. p., některá ministerstva, správy národních parků, školní lesní podniky a Vojenské lesy a statky, s. p. Jsou zde zahrnuty i lesy Kanceláře prezidenta republiky (Lány), národní parky a lesy škol.

Do lesů měst a obcí byly zahrnuty všechny lesy ve vlastnictví měst a obcí. Jako výměra lesů obecních jsou zde uvedeny majetky předané obcím podle LČR. Mezi obecní lesy byly v r. 2001 zařazeny i lesy nově ustanovených krajů.

Do soukromých lesů byly zahrnuty lesy ve vlastnictví fyzických osob.

Do ostatních lesů byly zahrnuty lesy lesních družstev a singulárních společností.

Obr. B4.1.2 Věková struktura porostů, 1920–2002
Obr. B4.1.3 Rekonstruovaná přirozená, současná a doporučená skladba lesů v r. 2002
Obr. B4.1.4 Celkové porostní zásoby dřeva v lesích ČR, 1930–2002

Plocha dřeviny je součtem skutečných ploch, které dřevina zaujímá jak v nesmíšených porostech, tak v porostech smíšených.

Věková třída je dvacetiletý interval třídění lesních porostů podle věku.

Normalita vyjadřuje rovnoměrné proporciální zastoupení věkových tříd (stupňů) lesních porostů v ploše, včetně výměry holiny. Je funkcí výměry lesa, obmýtí a obnovní doby.

Tab. B4.1.7 Obnova lesa, 1997–2002

Zalesňováním se rozumí plocha uskutečněného zalesnění provedeného uměle (včetně založených plantáží), tj. výsevem a výsadbou lesa (bez plochy přirozené obnovy lesa).

Tab. B4.1.9 Zalesnění zemědělské půdy dotované v rámci restrukturalizace rostlinné výroby, 1998–2002

Program byl zahájen v r. 1994.

Tab. B4.1.11 Těžba dřeva, 1997–2002

Zahrnuje odměrnou hmotu dřeva v metrech krychlových bez kůry, která byla přijata jako hotový sortiment nebo jako surový kmen, a těžbu v tzv. samovýrobě. Hmota se započítává bez ohledu na to, ze kterých pěstebních nebo těžebních zásahů byla získána, včetně těžby nahodilé. Nezapočítávají se těžební zbytky ponechávané v lese.

Tab. B4.1.12 Porovnání celkového průměrného přírůstu (CPP) s realizovanými těžbami dřeva, 1993–2002

Celkový běžný přírůst je zvětšení porostní zásoby dosahované za určitou dobu na porostu hlavním a podružném. Obvyklý způsob pro jeho odhad je pomocí tabulek. Běžný přírůst je ovlivněn věkovou strukturou lesních porostů. Vyrovnané a trvalé těžební možnosti dané produkční schopností lesních stanovišť lépe vyjadřuje celkový průměrný přírůst.

Tab. B4.1.13 Nahodilé těžby v územním členění v r. 2002
Obr. B4.1.5 Podíl nahodilých těžeb na celkové těžbě v lesích, 1992–2002

Těžba dřeva zahrnuje hmotu hroubí v metrech krychlových bez kůry, která byla přijata jako hotový sortiment nebo jako surový kmen, a těžbu v tzv. samovýrobě. Hmota se započítává bez ohledu na to, ze kterých pěstebních nebo těžebních zásahů byla získána, včetně těžby nahodilé. Nezahrnují se těžební zbytky ponechávané v lese.

Těžba nahodilá znamená zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených. Nezahrnují se těžební zbytky ponechávané v lese.

Tab. B4.1.14 Vývoj poškození lesních porostů, 1994–2002

Zdravotní stav lesních porostů v České republice se hodnotí od r. 1986 na monitorovacích plochách evropského programu EHK OSN a EU ICP-Forests (Internationa Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests). Základním parametrem tohoto šetření je defoliace (odlistění) jednotlivého stromu, vyjadřovaná v procentech s přesností 5 %.

Hodnoty defoliace se rozdělují do pěti základních tříd, z nichž poslední tři charakterizují poškozené stromy:

0 – žádná (0–10 %)
1 – mírná (11–25 %)
2 – střední (26–60 %)
3 – silná (61–99 %)
4 – odumřelé stromy (100 %)

Tab. B4.1.15 Lesní požáry v r. 2002

Údaje jsou členěny podle nových krajů, nejsou tedy kompatibilní s údaji z předchozích let.

Tab. B4.1.16 až tab. B4.1.18, obr. B4.1.6 a obr. B4.1.8 Poškození porostů biotickými faktory

Až do r. 1992 byly k dispozici údaje z celé ČR, a to z hlášení lesního provozu. Od r. 1993, kdy začaly restituce, jsou k dispozici kompletní údaje ze státních lesů – Lesů ČR, s. p., Vojenských lesů a statků, s. p., a národních parků. Z ostatních lesů jsou k dispozici pouze částečné údaje. Obecně jsou u všech škůdců k dispozici údaje zhruba ze 75 %.

Vypovídací schopnost hlášených údajů je celkem vysoká, zejména u podkorního hmyzu. U ostatních škůdců (listožravý hmyz, hlodavci) s ohledem na ne zcela jednotnou metodiku a především přístup k evidenci (není stanoven žádným předpisem) je třeba chápat údaje pouze jako orientační (s výjimkou ošetřených ploch proti listožravému hmyzu, kde je evidence velice přesná).

Pozměněné údaje poškození porostu zvěří za období 1995–1998 oproti předchozím ročenkám životního prostředí vycházejí ze zjištění ČSÚ, které by měly být platné; stejně i údaje za následující roky.

Obr. B4.1.9 Vývoj degradace lesních půd lesnickou činností a vlivem imisí

V r. 2000 vypracoval ČGÚ (hlavní řešitel) studii Komplexní a systémové řešení směřující k zastavení degradace lesních půd. Historický průběh dlouhodobé půdní acidifikace byl na monitoračních plochách modelován od poloviny 19. století. U depozice síry bylo mírné stoupání od poloviny 19. stol. do 2. světové války vystřídáno dramatickým vzrůstem po r. 1945 a stejně dramatickým poklesem v 90. letech 20. století. V r. 1999 bylo v ČR dokončeno odsíření velkých zdrojů SO2, což vedlo ke snížení celkových emisí síry na úroveň zhruba 10 % poloviny 80. let. Přes tento velký pokles depozice síry se ale půdní chemismus v 90. letech nijak významně nezlepšil díky dlouhodobému vyčerpání půd. Současné depozice síry a dusíku spolu s nevhodným lesnickým hospodařením brání výraznější regeneraci acidifikovaných půd a do budoucna nelze očekávat výrazné zlepšení. Díky intenzivní těžbě je z lesního ekosystému, zejména z půd, nevratně odčerpávána část bazických kationtů (Ca, Mg, K). Dosud převažující způsoby lesního hospodářství zaměřené na smrkové porosty tak významně přispívají k acidifikaci a degradaci lesních půd.

Studie na základě objektivního posouzení mechanismů a veličin, které ovlivňují acidifikaci a nutriční degradaci vytvořila rajonizaci ČR podle stupně narušení půd. Rajonizace byla vytvořena v prostředí GIS a byly vzaty v úvahu jak přirozené vlastnosti prostředí (klima, geologie), tak složky antropogenní (velikost depozice síry a dusíku). Výsledkem jsou čtyři základní skupiny klasifikované jako zóny:

B4 - FORESTS

A forest is understood to consist of forest stands and their environment and land designated to fulfill the function of a forest – Act No. 289/1995 Coll. on forests and on amendments and supplements to some acts (The Forest Act).

The function of a forest can be divided into productive function (production of wood, decorative brush, seeds and fruits) and nonproductive function (in the public interest from the standpoint of the environment).

The nonproductive function can be divided into associated (spontaneous) function, ensured through the very existence of the forest (without the necessity of input of energy and finances other than to ensure wood production) and controlled (active) function, whose ensurance requires purposeful forestry activity not connected directly with ensuring the production of wood.

Notes on Tables and Figures:

Tab. B4.1.1 Forest land area: Dec. 31, 1963–2002

Land with forest stands and areas where forest stands have been removed for the purpose of regeneration, cleared boundary lines and unpaved forest roads if these are not wider than 4 m are classed as forest land. Furthermore, the classification of forest land includes areas of land where forest stands were temporarily removed on the basis of a state forest administration body decision.

Tab. B4.1.2 Forests in the individual regions as of Dec. 31, 2002
Tab. B4.1.4 Forest categories, 1992–2002

1. Protective forests (category 2) are forests at extraordinarily unfavourable sites, high-mountain forests at the highest levels of tree vegetation, protecting lower forests, forests on exposed ridges, and forests in the scrub forest class.
2. Special-purpose forests (category 3) are forests that are not protective forests: they are located in the 1st class hygiene protection zones of water sources, in the protective zones of natural medicinal and mineral table waters and in the territory of national parks and national nature reserves. Special-purpose forests also include forests in which public interest in the improvement of the state of the environment or another qualified interest in the non-wood-producing purpose of the forest is superior to the productive function. These include the forests in the first protective zones of protected landscape areas and forests in nature reserves and natural memorials, as well as forests in spas and metropolitan areas. Also included are other forests with increased recreational function, forests for forest research and training, forests with increased function in soil protection, water protection, climate formation or landscape creation, forests required to maintain biological diversity, forests in recognized game preserves and pheasant grounds and forests for which important public interest requires a different management approach.
3. Productive forests (category 1) are those that are not included in the category of protective or special-purpose forests.

Tab. B4.1.3 Tree species composition in CR, 1970–2002

Forest stand area (timberland) is land with stands of forest tree species and land that has been temporarily deforested for reasons of forest regeneration. In addition, timberland is considered to include forest line clearings and unpaved forest roads to a width of 4 m, temporary forest landfills and other facilities of a temporary character used by forest management and gamekeeping, provided that their areas do not exceed 0.04 ha.

Tab. B4.1.5 Forests with important non-wood-producing functions in 2002

The areas of forests with specific, important non-wood-producing functions (controlled functions) is given by:

1. Legal regulations that establish protected areas (CHOPAV Protected regions of natural water accumulation, CHKO, NP, small scale protected areas).
2. An extensive zone of hygiene protection around water sources based on the pertinent regulation.
3. Determination of the intensity (visitor level) and type of recreational use of the forest according to special plans.

It thus follows that the area of forests with important non-wood-producing function does not change greatly in the long term.

Tab. B4.1.6 Forest area and ownership: Dec. 31, 1993–2002

State forests include forests owned by the Czech Republic under the administrations of the Forests of CR, state enterprise, some ministries, national park administrations, forest enterprise nurseries and Vojenské lesy a statky (Military Forests and Farms) state enterprise. State Forests include the forests of the Office of the President of CR (Lány), national parks and school forests.

The forests of municipalities include all the forests owned by municipalities. The area of municipal forests includes municipal forest ownership transferred to local municipalities by Forests of the Czech Republic (LČR). In 2001, municipal forests also included forests owned by the newly established regions.

Private forests consist of forests owned by natural persons.

Other forests include forests owned by forest cooperatives and individual companies.

Fig. B4.1.2 Tree species composition by age 1920–2002
Fig. B4.1.3 Reconstruction of natural, current and recommended composition of forests in 2002
Fig. B4.1.4 Total stocks of timber in forest tree stands, 1930–2002

The forest tree species area is considered to correspond to the sum of the actual areas covered by the given tree species in unmixed tree stands and as a component of mixed tree stands.

The age category is based on a twenty-year interval.

The normality expresses the equal and proportional representation of the age classes (degrees) of the forest stands in the total area including the area of unstocked cut. This is a function of the total forest area, rotation and regeneration period.

Tab. B4.1.7 Reforestation, 1997–2002

Artificial reforestation is understood to be the area of new forest established by planting or seeding forest trees without areas of natural forest regeneration by self-sowing.

Tab. B4.1.9 Aforestation of agricultural land subsidized within the restructuring of plant-production, 1998–2002

Program begun in 1994.

Tab. B4.1.11 Timber felling, 1997–2002

This includes the volume of material in m3 without bark, received as finished lumber or raw timber, and harvesting in self-production. The material is included without respect to the cultivation or harvesting procedures in which it was obtained, including salvage felling. The volume means removals, not includes felling debris left on the forest floor.

Tab. B4.1.12 Total average current increment (TAI) and timber harvest comparison, 1993–2002

The total average current increment is an increased taxative unit reached in a certain period on the actually existing main and supplementary forest growing stock. The usual method of the estimation is to make use of yield (growth) tables. The current increment is affected by the age structure of forest growing stock. The total average current increment better expresses the balanced and permanent harvesting potential given by the production capabilities of the forest stands.

Tab. B4.1.13 Salvage felling by region in 2002
Fig. B4.1.5 Salvage felling as a percentage of total felling, 1992–2002

The felling of trees includes the mass of removed timber larger and smaller than 7 cm in diameter, in m3 under bark, that have been accepted as a complete assortment or as roundwood, and also felling in “self production”. The material is included without regard to the growing or felling interventions that yielded it, and includes salvage felling. The volume means removals, not including felling debris left on the forest floor.

Salvage felling is the felling that is carried out for the purpose of utilization of dry, windthrown, diseased or damaged trees. The volume means removals, not including felling debris left on the forest floor.

Tab. B4.1.14 Trends in damage to forest stands, 1994–2002

The state of health of the forests of the Czech Republic has been assessed since 1986 in monitoring areas of the European program EHK OSN and EU ICP-Forests (International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests). The basic parameter of this study is tree crown defoliation, expressed in percent with a precision of 5 %.

The defoliation values are divided into five basic classes, of which the last three characterize damaged trees:

0 – no damage (0–10 %)
1 – slight damage (11–25 %)
2 – medium damage (26–60 %)
3 – high damage (61–99 %)
4 – dead trees (100 %)

Tab. B4.1.15 Forest fires in 2002

The data is classified according to the new regions and are thus not compatible with the data for previous years.

Tab. B4.1.16 to Tab. B4.1.18, Fig. B4.1.6 and Fig. B4.1.8 Damage to forest stands by biotic factors

Information up to 1992 was available for all of CR, reported by the forest records. Since 1993, when the property restitution process was begun, complete information has been available for state forests – Forests of the Czech Republic, state enterprise, Military Forests and Farms, state enterprise, and the National Parks. Only incomplete data is available for other forests. Generally, about 75 % of the potential information was available for pests.

The information content of the data available is relatively high, especially for boring insects. For other pests (defoliating insects, rodents), because of the nonuniform methods and attitude to the recording procedure (which is not defined in any regulation), the information must be considered as only orientative (with the exception of areas treated against defoliating insects, where the records are very exact).

The different data for damage to forest stands by game for the 1995–1998 period compared to previous Environmental Yearbooks are derived from ČSÚ data, which should be valid; this is also true of the data for the following years.

Fig. B4.1.9 Trends in degradation of forest land by forestry work and by pollution

In 2000, CSO (main responsible institution) prepared the study Complex and systematic approach directed towards stopping the degradation of forest land. The historical progress of long-term soil acidification on the monitored areas was modelled from the middle of the 19th century. The deposition of sulfur increased slightly from the middle of the 19th century to the Second World War, followed by a dramatic increase after 1945 and a similarly dramatic decrease in the 1990’s. In 1999, the installation of equipment to remove SO2 from emissions from large sources was completed, leading to a decrease in overall sulfur emissions to a level corresponding to about 10 % of that in the middle of the 80’s. In spite of this major decrease in sulfur deposition, the soil chemism did not significantly improve in the 90’s because of the long-term exhaustion of the soil. Deposition of sulfur and nitrogen at the present time, together with unsuitable forest management, prevent significant regeneration of the acidified soils and a dramatic improvement cannot be expected in the future. Because of intense harvesting, part of the basic cations (Ca, Mg, K) are irreversibly removed from the forest ecosystems, especially from the soil. The currently predominant means of forest management concentrating on spruce stands thus significantly contributes to acidification and degradation of forest soils.

A study based on objective assessment of the mechanisms and quantities affecting acidification and nutritional degradation has yielded division of CR into regions based on the level of soil degradation. The division into regions was created in GIS medium and consideration was taken of both the natural properties of the environment (climate, geology) and anthropogenic components (magnitudes of deposition of sulfur and nitrogen). This yielded four basic groups classified as zones:


B4.1  Lesní hospodářství
          Forest management

Tab. B4.1.1 Výměra lesní půdy k 31. 12., 1963-2002
Forest land area: Dec. 31, 1963-2002

Rok    Year

ha

Rok    Year

ha

Rok    Year

ha

Rok    Year

ha

1963

2 592 085

1973

2 607 826

1983

2 626 142

1993

2 628 628

1964

2 596 568

1974

2 609 274

1984

2 626 090

1994

2 629 502

1965

2 598 672

1975

2 613 098

1985

2 626 716

1995

2 630 129

1966

2 600 859

1976

2 614 619

1986

2 626 769

1996

2 630 993

1967

2 603 621

1977

2 616 157

1987

2 627 580

1997

2 631 802

1968

2 604 887

1978

2 619 025

1988

2 628 616

1998

2 633 819

1969

2 605 968

1979

2 622 749

1989

2 629 418

1999

2 634 470

1970

2 606 762

1980

2 624 459

1990

2 629 905

2000

2 637 290

1971

2 607 147

1981

2 626 660

1991

2 629 715

2001

2 638 917

1972

2 610 505

1982

2 625 917

1992

2 629 075

2002

2 643 058

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.2 Lesy v jednotlivých krajích k 31. 12. 2002
Forests in the individual regions as of Dec. 31, 2002

Kód
okresu
District
Code

Okres, kraj
District, region

Lesna-
tost1)
Forest
cover
1)

Plochy kategorií lesa
Forest categories

Plocha dřevin
Species area

kateg. 1
cat. 1

kateg. 2
cat. 2

kateg. 3
cat. 3

jehlič.
narrow-
leaved

podíl
share

listnaté
broadl.

podíl
share

%

ha

ha

%

ha

%

CZ011

Praha

9,2

92

178

4 316

1 624

35,4

2 900

63,2

CZ021

Středočeský

27,0

207 890

9 384

80 586

215 899

72,5

79 185

26,6

CZ031

Budějovický

36,6

283 104

7 306

77 319

320 292

87,1

43 749

11,9

CZ032

Plzeňský

38,7

236 972

16 501

39 233

256 832

87,7

33 503

11,4

CZ041

Karlovarský

42,0

81 358

5 556

52 344

116 891

83,9

20 892

15,0

CZ042

Ústecký

29,3

97 171

12 906

46 118

90 552

58,0

62 798

40,2

CZ051

Liberecký

42,7

82 583

10 623

41 945

108 615

80,4

24 990

18,5

CZ052

Královéhradecký

30,3

99 825

13 215

31 284

112 159

77,7

30 433

21,1

CZ053

Pardubický

28,8

115 963

2 291

11 898

106 087

81,5

22 187

17,0

CZ061

Jihlavský

30,1

192 802

1 754

14 000

186 916

89,6

19 250

9,2

CZ062

Brněnský

27,1

130 176

3 284

58 245

96 912

50,6

92 695

48,4

CZ071

Olomoucký

34,0

137 537

5 926

31 914

125 362

71,5

47 824

27,3

CZ072

Zlínský

39,0

138 298

187

16 140

89 589

57,9

63 397

41,0

CZ081

Ostravský

34,3

162 014

2 440

25 183

140 856

74,3

47 146

24,9

CZ0

Česká republika

32,8

1 965 785

91 552

530 525

1 968 588

76,1

590 949

22,8

1) lesnatost podle porostní půdy
Forest cover by forest stand area

Zdroj: ÚHÚL, ČÚZK
Source: ÚHÚL, ČÚZK

Tab. B4.1.3 Druhová skladba lesů ČR, 1970-2002
Tree species composition in CR, 1970-2002

Dřevina
Tree species

Rok        Year

Střední věk
v r. 2002
Mean age
in 2002

1970

1980

1990

1999

2000

2001

2002

plocha porostní půdy ha/%
area of forest stands: ha/%

v letech
yrs

Smrk
Spruce

1 427 735
55,6

1 437 499
55,7

1 413 893
54,7

1 399 897
54,3

1 397 011
54,0

1 395 328
53,9

1 395 328
53,9

62

Jedle
Fir

53 325
2,1

44 786
1,7

27 708
1,1

23 464
0,9

23 138
0,9

23 020
0,9

23 020
0,9

76

Borovice
Pine

491 501
19,2

469 403
18,3

460 481
17,8

454 790
17,7

453 159
17,6

451 911
17,5

451 911
17,5

69

Modřín
Larch

57 410
2,2

68 266
2,7

81 762
3,2

96 131
3,7

97 170
3,8

98 053
3,8

98 053
3,8

55

Ostatní jehličnaté
Other coniferous

14 885
0,6

19 275
0,8

21 446
0,8

4 451
0,2

4 587
0,2

4 787
0,2

4 787
0,2

4 906
0,2

Dub
Oak

139 761
5,5

145 817
5,7

155 269
6,0

161 824
6,3

163 761
6,3

164 930
6,4

164 930
6,4

68

Buk
Beech

129 158
5,0

135 988
5,3

139 533
5,4

153 199
5,9

154 791
6,0

157 381
6,1

157 381
6,1

73

Bříza
Birch

66 926
2,6

65 027
2,5

74 167
2,9

75 691
2,9

74 560
2,9

74 629
2,9

74 629
2,9

45

Ostatní listnaté
Other broadleaved

167 980
6,5

166 209
6,5

167 959
6,5

180 173
7,0

183 696
7,1

186 185
7,1

186 185
7,1

188 865
7,2

Jehličnaté
Coniferous

2 044 856
79,7

2 039 229
79,2

2 005 290
77,6

1 978 733
76,7

1 975 065
76,5

1 973 099
76,3

1 973 099
76,3

63

Listnaté
Broadleaved

503 825
19,6

513 041
20,0

536 928
20,8

570 886
22,1

576 808
22,3

583 125
22,5

583 125
22,5

62

Celkem bez holiny
Total without
temporary
cleared areas

2 548 681
99,3

2 552 270
99,2

2 542 218
98,4

2 549 619
98,8

2 551 873
98,8

2 556 224
98,8

2 556 224
98,8

63

Zdroj: ÚHÚL
Source: ÚHÚL

Tab. B4.1.4 Kategorizace lesů, 1992-2002
Forest categories, 1992-2002

Rok
Year

Kategorie lesa        Forest category

lesy hospodářské
productive forests

lesy ochranné
protective forests

lesy zvláštního určení
special-purpose forests

%

1992

57,0

2,4

40,6

1993

57,2

2,7

40,1

1994

56,9

2,7

40,4

1995

57,2

2,7

40,1

1996

61,3

2,9

35,8

1997

60,1

3,0

36,9

1998

61,5

3,0

35,5

1999

77,7

3,6

18,71)

2000

76,7

3,5

19,8

2001

76,3

3,4

20,3

2002

76,0

3,5

20,5

1) Pokles je dán novou právní úpravou (zákon č. 289/1995 Sb.), kde jsou z této kategorie vyjmuty lesy pod vlivem imisí a zařazeny do kategorií podle své převažující funkce. V r. 1998 byly touto úpravou již zpracovány lesy celé ČR.
The decrease is a result of a new legal amendment (Act No. 269/1995 Coll.), where forests under an air pollution load are exempted from this category and categorised acording to their predominant function. In 1998 the forests in all of CR were treated in this way.

Zdroj: ÚHÚL
Source: ÚHÚL

Tab. B4.1.5 Lesy s důležitými mimoprodukčními funkcemi v r. 2002
Forests with important non-wood-producing functions in 2002

Skupina lesů s důležitými
mimoprodukčními funkcemi
Group of forests with important
non-wood-producing function

Doporučené postavení řízené
mimoprodukční funkce vzhledem
k funkci produkční
Recommended position of manage-
ment of non-wood-producing function
in relation to production function

Plocha
v tis. ha
Area in
thous. ha

% plochy
lesů ČR
% of area of
total forest
coverage
in the CR

Lesy vodohospodářsky důležité
Forests important for water management

rovnocenná, prvořadá, výlučná
equal, primary, exclusive importance

726

27,6

   lesy pramenných oblastí (CHOPAV)
   s vodohospodářskou funkcí retenční
   forests in spring areas (CHOPAV) with
   retention water management function

   rovnocenná (výjimečně prvořadá
   ve funkční skupině vodoochranné)
   equal importance (occas. primary in
   water conservation functional group)

420

16,0

   lesy PHO zdrojů povrchové vody
   s vodohospodářskou funkcí komplexní
   forests of PHO sources of surface
   water with complex water
   management functio
n

   prvořadá v II. a III. PHO, výlučná
   v I. PHO (výjimečně i ve funkční
   skup. vodoochranné II. a III. PHO)
   primary in II and III PHO exclusive in I
   PHO (exceptionally also in funct. group
   water conservation II and III PHO)

256

9,8

   lesy PHO zdrojů podzem. vod s vodo-
   hospodářskou funkcí vodoochrannou
   forests of PHO sources of ground
   water with conservation water
   management function

   prvořadá v II. PHO, výlučná v I. PHO
   primary in III PHO, exclusive in I PHO

50

1,9

   v tom:

 

 

 

   lesy s mimořádným významem
   půdoochranným
   forests with exceptional soil
   conservation function

   podle postavení vodohospodářské
   funkce v příslušné podskupině
   accord. to position of water manage-
   ment function in the given group

265

10,3

Lesy se zdravotně hygienickými
funkcemi
Forests with health-hygiene function

rovnocenná, prvořadá, výlučná
equal, primary, exclusive importance

605

23,0

   lesy rekreační s údržbou prostředí
   recreational forests with
   environmental maintenance

   rovnocenná
   equal importance

410

15,6

   lesy rekreační se speciální úpravou
   recreational forests with special
   regime

   rovnocenná až prvořadá
   equal or primary importance

140

5,3

   lesy parkové a příměstské
   park and urban forests

   výlučná
   exclusive

47

1,8

   lesy lázeňské
   spa forests

   výlučná
   exclusive

8

0,3

Lesy s funkcí v ochraně přírody1)
Forests with nature conservation function1)

rovnocenná, prvořadá, výlučná
equal, primary, exclusive importance

720

27,3

   lesy v CHKO a národních parcích
   forests in CHKO and national parks

   rovnocenná, prvořadá až výlučná
   v I. zónách
   equal, primary, exclusive importance
   in zone I

662

25,1

   lesy maloplošných chráněných území
   forests in small-scale protected areas

   výlučná
   exclusive

58

2,2

1) Mezi lesy s důležitou funkcí v ochraně přírody nemohly být zatím zařazeny lesy příslušející systému ekologické stability krajiny.
Forests with important nature-conservation function do not include forests in systems of landscape ecological stability.

Zdroj: NLK, ÚHÚL, AOPK ČR
Source: NLK, ÚHÚL, AOPK ČR

Tab. B4.1.6 Rozloha a vlastnické poměry lesů k 31. 12., 1993-2002
Forest area and ownership: Dec. 31, 1993-2002

Rok
Year

Lesní půda celkem
Forest land, total

v tom lesy        ownership

státní
State

%

měst a obcí
Municipal

%

fyzických
osob
Natural
persons

%

ostatní
Other

%

ha

ha

ha

ha

1993

2 628 628

2 015 628

76,7

235 950

9,0

346 550

13,2

30 500

1,1

1994

2 629 502

1 891 557

71,9

278 980

10,6

396 415

15,1

62 550

2,4

1995

2 630 129

1 859 357

70,7

293 715

11,2

399 348

15,2

77 709

2,9

1996

2 630 993

1 753 485

66,6

315 070

12,0

494 938

18,8

67 500

2,6

1997

2 631 802

1 736 247

66,0

326 160

12,6

504 818

19,2

59 576

2,2

1998

2 633 819

1 710 663

64,9

342 080

13,0

521 006

19,8

60 070

2,3

1999

2 634 470

1 695 546

64,4

344 223

13,1

534 606

20,3

60 095

2,2

2000

2 637 290

1 683 540

63,8

358 853

13,6

547 182

20,8

47 715

1,8

2001

2 638 917

1 649 852

62,5

379 843

14,4

558 576

21,2

50 646

1,9

2002

2 643 058

1 627 751

61,6

390 981

14,8

567 606

21,5

56 720

2,1

Pozn.: Od r. 1996 má ČSÚ údaje jen o části lesů, rozložení držby majetků o výměře pod 200 ha nelze přesně zjistit.
Note: Since 1996, the Czech Statistical Office has had only partial data for forestry since areas less than 200 ha are impossible to define in terms of ownership.

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.7 Obnova lesa, 1997-2002
Reforestation, 1997-2002

Dřeviny

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Tree species

ha

Zalesňování celkem

24 038

24 257

23 165

21 867

19 109

18 120

Afforestation/
reforestation, total

z toho:

 

 

 

 

 

 

of which:

opakovaná obnova

6 219

6 137

4 542

4 371

3 934

3 212

repeted

přirozená obnova

2 538

2 633

2 605

3 422

2 956

3 940

nature

jehličnaté

15 660

15 506

14 746

13 910

12 533

11 730

Narrow-leaved

z toho:

 

 

 

 

 

 

of which:

   smrk

10 694

10 646

9 851

9 479

8 211

7 941

   Spruce

   jedle

571

602

711

895

801

923

   Fir

   borovice

2 747

2 839

3 038

2 597

2 720

2 267

   Pine

   modřín

1 443

1 178

937

739

570

417

   Larch

listnaté

8 378

8 751

8 419

7 957

6 576

6 390

Broadleaved

z toho:

 

 

 

 

 

 

of which:

   dub

2 379

2 617

2 431

2 428

2 033

1 780

   Oak

   buk

3 396

3 591

3 535

3 386

2 908

3 143

   Beech

   lípa

344

343

368

397

286

264

   Linden

   topol a osika

66

100

101

46

47

61

   Poplar and aspen

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.8 Bilance holin, 1980-2002
Balance of unstocked area, 1980-2002

Rok
Year

Stav
k 1. 1.
Area by
Jan. 1.

Přírustky holin
New denuded area

Úbytky holin
Decrease in denuded area

Stav
k 31. 12.
Area by
Dec. 31.

těžbou
after
cutting

nezda-
rem
refore-
station
losses

jinak
other

celkem
total

zales-
něním
refore-
station

přiro-
zenou
obnovou
natural
regene-
ration

jinak
other

celkem
total

ha

1980

31 961

19 980

6 309

4 866

31 155

26 939

999

1 403

29 341

33 775

1985

39 332

22 706

9 954

5 090

37 750

33 555

594

3 768

37 917

39 165

1990

38 870

19 240

12 178

2 855

34 273

33 615

908

1 080

35 603

37 540

1991

37 540

15 599

13 060

4 925

32 684

31 516

557

1 283

33 356

36 868

1992

36 868

14 651

14 452

3 392

32 495

29 600

575

4 761

34 936

34 427

1993

34 427

12 472

13 437

3 862

29 771

27 698

697

4 010

32 405

31 793

1994

31 793

12 562

14 448

3 767

30 777

26 897

818

1 667

29 382

33 188

1995

33 188

17 016

11 090

3 615

31 721

30 128

1 163

1 189

32 480

32 429

1996

32 429

15 493

7 620

737

25 399

28 426

1 898

879

31 203

26 625

1997

26 625

16 705

6 219

25 461

24 038

24 038

2 538

623

27 199

24 887

1998

24 887

16 870

6 137

3 410

26 417

24 257

2 633

781

27 671

23 633

1999

23 633

16 031

4 542

2 878

23 451

23 165

2 605

532

26 302

20 782

2000

20 782

16 066

4 371

3 350

23 787

21 867

3 422

487

25 776

18 793

20011)

19 061

15 346

3 934

1 990

21 270

19 109

2 956

347

22 412

17 919

20021)

17 919

14 908

3 212

2 150

20 270

17 142

2 941

444

20 527

17 662

1) K holinám z hospodaření v lesích připočteny i holiny z převodu do lesních pozemků.
The denuded areas from management in forests also include denuded areas following from transfer to forest lands.

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.9 Zalesnění zemědělské půdy dotované v rámci restrukturalizace rostlinné výroby, 1998-2002
Afforestation of agricultural land subsidized within the restructuring of plant-production, 1998-2002

Vlastnictví
Ownership

1998

1999

2000

2001

2002

ha

dotace
v mil. Kč
subsidy
mil. CZK

ha

dotace
v mil. Kč
subsidy
mil. CZK

ha

dotace
v mil. Kč
subsidy
mil. CZK

ha

dotace
v mil. Kč
subsidy
mil. CZK

ha

dotace
v mil. Kč
subsidy
mil. CZK

Soukromé
Private

283

13,4

324

15,7

616

28,8

766

36,6

821

32,3

Obecní
Municipal

116

6,3

161

9,0

283

16,3

327

16,7

382

13,8

Ostatní
Other

4

0,3

8

0,5

9

0,8

-

-

-

-

Celkem
Total

403

20,0

493

25,2

908

46,0

1 091

53,3

1 203

46,1

Zdroj: MZe ČR
Source: MZe ČR

Tab. B4.1.10 Rozsah provedených výchovných zásahů, 1980-2002
Thinnings and cleanings, 1980-2002

Rok provedení
Year

Probírky
Thinnings

Prořezávky
Cleanings

Výchovné zásahy celkem
Total

1000 ha

1980

92,7

53,7

146,4

1985

34,9

55,2

90,1

1990

68,8

51,0

119,8

1991

93,5

52,6

146,1

1992

92,9

44,7

137,6

1993

53,2

34,2

87,4

1994

74,3

43,0

117,3

1995

111,4

44,8

156,2

1996

118,6

46,0

164,6

1997

134,5

51,7

186,2

1998

133,8

50,8

184,6

1999

123,1

49,3

172,4

2000

115,5

47,7

163,2

2001

131,2

49,7

180,9

2002

103,2

34,9

138,1

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.11 Těžba dřeva, 1997-2002
Timber felling, 1997-2002

Dřeviny

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Tree species

tis. m3 b. k.        thous. m3 u. b.

Těžba dřeva celkem

13 491

13 991

14 203

14 441

14 374

14 541

Timber removals, total

v tom:

 

 

 

 

 

 

 

jehličnaté

11 942

12 250

12 422

12 851

12 680

13 010

Coniferous

z toho:

 

 

 

 

 

 

of which:

   smrk

9 929

10 098

10 150

10 452

10 373

10 643

   Spruce

   jedle

51

50

57

61

62

63

   Fir

   borovice

1 504

1 657

1 750

1 871

1 769

1 815

   Pine

   modřín

434

438

453

455

466

478

   Larch

listnaté

1 549

1 741

1 781

1 590

1 694

1 531

Broadleaved

z toho:

 

 

 

 

 

 

of which:

   dub

385

415

417

395

398

360

   Oak

   buk

630

725

770

663

768

694

   Beech

   lípa

64

74

72

63

60

55

   Linden

   topol a osika

75

96

100

79

76

69

   Poplar and aspen

Nahodilá těžba

5 527

3 840

3 736

3 288

2 373

4 213

Salvage due to

v tom:

 

 

 

 

 

 

 

   živelní

3 982

2 592

2 743

2388

1 488

3 380

   Calamities

   exhalační

212

171

126

78

56

34

   Pollution

   hmyzová

546

408

327

320

231

292

   Insects

   ostatní

787

669

540

502

598

507

   Other reason

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.12 Porovnání celkového průměrného přírůstu (CPP) s realizovanými těžbami dřeva, 1993-2002
Total average increment (TAI) and timber harvest comparison, 1993-2002

 

Rok        Year

 

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

mil. m3 b. k. ročně        mill. m3 u. b. per annum

CPP

16,3

16,5

16,5

16,5

16,6

16,6

16,8

16,8

16,8

16,8

TAI

Těžba1)

10,41

11,95

12,37

12,58

13,49

13,99

14,20

14,44

14,37

14,54

Harvest1)

1) V údaji nejsou zahrnuty těžební zbytky ponechávané v porostu.
Parts of the felled trees left in the forest are not included.

Zdroj: ÚHÚL, ČSÚ
Source: ÚHÚL, ČSÚ

Tab. B4.1.13 Nahodilé těžby v územním členění v r. 2002
Salvage felling by region in 2002

Území, kraj

Zpracovaná nahodilá těžba
Salvage felling processed

z toho hmyzová
of which due to insects

Region

tis. m3 b. k.        thous. m3 u. b

Česká republika

4 213 140

291 965

Czech Republic

Hl. m. Praha

1 469

0

Capital City of Prague

Středočeský

300 096

8 889

Středočeský

Jihočeský

818 440

36 253

Jihočeský

Plzeňský

376 240

16 251

Plzeňský

Karlovarský

160 806

7 393

Karlovarský

Ústecký

58 104

2 579

Ústecký

Liberecký

123 510

2 094

Liberecký

Královéhradecký

214 523

5 128

Královéhradecký

Pardubický

271 416

6 022

Pardubický

Vysočina

334 646

13 357

Vysočina

Jihomoravský

163 133

16 302

Jihomoravský

Olomoucký

325 057

21 892

Olomoucký

Zlínský

303 612

7 751

Zlínský

Moravskoslezský

762 088

148 054

Moravskoslezský

Zdroj: ČSÚ
Source: ČSÚ

Tab. B4.1.14 Vývoj poškození lesních porostů, 1994-2002
Trends in damage to forest stands, 1994-2002

  

Věk porostů
v letech
Age

Třída/Class 0
(0–10 %)

Třída/Class 1
(> 10–25 %)

Třída/Class 2
(> 25–60 %)

Třída/Class 3
(> 60 %)

Třída/Class 4
(100 %)

Jehličnany
Coniferous

1994

 

6,6

34,4

55,9

2,5

0,6

1995

 

5,8

33,5

57,6

2,4

0,7

1996

 

2,6

22,5

73,2

1,4

0,3

1997

 

2,4

25,7

71,1

0,6

0,2

1998

 

3,8

37,9

57,4

0,7

0,2

1999

 

2,5

34,1

62,6

0,6

0,2

2000

ł 60

1,9

33,3

64,1

0,6

0,1

< 60

38,9

41,7

19,1

0,2

0,1

2001

ł 60

6,1

33,3

59,9

0,5

0,2

< 60

33,6

46,4

19,8

0,1

0,1

2002

ł 60

36,2

42,8

20,3

0,6

0,1

< 60

6,6

32,0

60,6

0,7

0,1

Listnáče
Broadleaved

1994

 

13,2

38,8

43,5

3,6

0,9

1995

 

14,6

54,8

27,4

2,2

1,0

1996

 

16,2

49,8

32,2

1,7

0,1

1997

 

28,3

45,2

25,5

0,7

0,3

1998

 

30,1

54,0

15,4

0,4

0,1

1999

 

21,0

59,3

18,6

0,7

0,4

2000

ł 60

16,4

57,8

24,7

0,8

0,3

< 60

37,9

47,0

14,8

0,3

0,0

2001

ł 60

22,4

55,0

21,7

0,6

0,3

< 60

31,1

52,6

15,7

0,4

0,2

2002

ł 60

17,6

55,3

25,9

1,0

0,2

< 60

24,9

53,2

21,1

0,7

0,1

1) Od r. 2000 se hodnotí zvlášť defoliace porostů do 60. let věku a porostů starších.
Since 2000, defoliation of forest stands younger than 61 yrs and of stands older than 60 yrs has been separately assessed and reported.

Zdroj: VÚLHM, Monitoring ICP Forests
Source: VÚLHM, Monitoring ICP Forests

Tab. B4.1.15 Lesní požáry v r. 2002
Forest fires in 2002

Kraj

Počet/Number

ha

Region

Hl. m. Praha

11

0,5

Capital City of Prague

Středočeský

112

26,7

Středočeský

Jihočeský

58

14,8

Jihočeský

Plzeňský

32

3,3

Plzeňský

Karlovarský

18

6,3

Karlovarský

Ústecký

30

2,8

Ústecký

Liberecký

71

7,0

Liberecký

Královéhradecký

43

9,2

Královéhradecký

Pardubický

10

1,5

Pardubický

Vysočina

50

10,3

Vysočina

Jihomoravský

71

25,0

Jihomoravský

Olomoucký

26

20,5

Olomoucký

Zlínský

18

14,6

Zlínský

Moravskoslezský

38

35,9

Moravskoslezský

ČR

588

178,4

CR

Zdroj: Hasičský záchranný sbor MV ČR
Source: Fire Protection Department MV ČR

Tab. B4.1.16 Poškození porostů biotickými faktory - hmyz, 1996-2002
Damage to forests by biotic factors - insects, 1996-2002

 

Jednotka
Unit

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Podkorní hmyz
Borers

m3

988 228

381 794

333 112

268 877

303 087

181 560

195 572

Listožravý hmyz
na jehličnanech
Defoliating insects
on coniferous

ha

4 061

10 411

5 123

5 518

4 305

4 084

9 816

Listožravý hmyz
na listnáčích
Defoliating insects
on broadleaved

ha

19 412

20 669

4 802

5 743

1 462

1 301

1 208

Zdroj: VÚLHM – LOS
Source: VÚLHM – LOS

Tab. B4.1.17 Poškození porostů biotickými faktory - hlodavci, 1996-2002
Damage to forests by biotic factors - rodents, 1996-2002

 

Jednotka
Unit

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Škodlivý výskyt hlodavců
Harmful occurrence of rodents

ha

1 887

2 271

6 223

2 057

1 299

1 148

837

Zdroj: VÚLHM – LOS
Source: VÚLHM – LOS

Tab. B4.1.18 Poškození porostů biotickými faktory - zvěř, 1973-2002
Damage to forests by biotic factors - game, 1973-2002

Rok
Year

Škoda
mil. Kčs
Damage
mil. CSK

Rok
Year

Škoda
mil. Kčs
Damage
mil. CSK

Rok
Year

Škoda
mil. Kčs
Damage
mil. CSK

Rok
Year

Škoda
mil. Kčs
Damage
mil. CSK

Rok
Year

Škoda
mil. Kčs/Kč
Damage
mil. CSK/CZK

Rok
Year

Škoda
mil. Kč
Damage
mil. CZK

1973

23,2

1978

57,4

1983

37,1

1988

35,9

1993

22,7

1998

8,2

1974

20,6

1979

35,2

1984

53,7

1989

22,5

1994

13,1

1999

25,8

1975

29,0

1980

33,4

1985

41,6

1990

21,2

1995

41,8

2000

36,4

1976

30,8

1981

48,8

1986

54,5

1991

47,7

1996

53,8

2001

36,4

1977

35,3

1982

65,0

1987

47,4

1992

21,2

1997

61,1

2002

34,4

Zdroj: VÚLHM – LOS
Source: VÚLHM – LOS

Obr. B4.1.1 Obnova lesa, 1990–2002
Reforestation, 1990–2002
Obr. B4.1.2 Věková struktura porostů, 1920–2002
Tree species composition by age, 1920–2002
Obr. B4.1.3 Rekonstruovaná přirozená, současná a doporučená skladba lesů v r. 2002
Reconstruction of natural, current and recommended composition of forests in 2002
Obr. B4.1.4 Celkové porostní zásoby dřeva v lesích ČR, 1930–2002
Total stocks of timber in forest tree stands, 1930–2002
Obr. B4.1.5 Podíl nahodilých těžeb na celkové těžbě v lesích, 1992–2002
Salvage felling as a percentage of total felling, 1992–2002
Obr. B4.1.6 Evidované objemy smrkového dřeva napadeného kůrovci, 1980–2002
Recorded volume of spruce wood infested by bark beetles, 1980–2002
Obr. B4.1.7 Rozsah provedených výchovných zásahů, 1980–2002
Extent of improvement interventions, 1980–2002
Obr. B4.1.8 Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech, 2002
Recorded volume of wood affected by bark beetle in 2002
Obr. B4.1.9 Vývoj degradace lesních půd lesnickou činností a vlivem imisí
Trends in degradation of forest land by forestry work and by pollution