STAV A VÝVOJ SLOŽEK PROSTŘEDÍ

B1 - OVZDUŠÍ

V oblasti ochrany čistoty ovzduší je především pro účely informačního zajištění příslušných rozhodovacích procesů vytvořena a dále rozvíjena celá soustava nástrojů pro objektivní sledování a hodnocení stavu a vývoje kvality ovzduší na území státu:

Rozhodujícím legislativním rámcem, zajišťujícím uvedené komponenty informační podpory ochrany ovzduší, je nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů včetně prováděcích předpisů, který vstoupil v platnost 1. června 2002.

B1.1 Emisní situace

Podkladem pro národní emisní bilanci je Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je od r. 1980 metodicky vedený a od r. 1993 provozovaný (včetně archivních dat od r. 1980) Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Zdroje znečišťování ovzduší byly v r. 2002 v databázi REZZO evidovány v souladu se zákonem č. 309/1991 Sb. ve znění zákona č. 211/1994 Sb. ve čtyřech kategoriích – velké, střední, malé a mobilní zdroje. Jednotlivé soustavy databází REZZO se neliší pouze typem a počtem zdrojů, ale zejména způsobem sběru a pořizování dat. Aktualizace ročních emisních údajů bodově sledovaných zdrojů (velké a střední zdroje) byla prováděna z údajů Souhrnného vyhodnocení provozní evidence předaných podle zákona č. 86/2002 Sb. provozovateli zvláště velkých a velkých zdrojů České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a provozovateli středních zdrojů úřadům obcí s rozšířenou působností. Aktualizace plošně a liniově sledovaných zdrojů (malé a mobilní zdroje) byla prováděna na základě meziročního vývoje příslušných socioekonomických ukazatelů.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B1.1.1 až tab. B1.1.3 Celkové emise hlavních druhů látek znečišťujících ovzduší, podíly jednotlivých krajů na emisích a měrné emise

V souladu s platnou legislativou zajišťovaly v r. 2002 jednotlivé oblastní inspektoráty ČIŽP a úřady obcí s rozšířenou působnost sběr údajů provozní evidence podle vyhlášky MŽP ČR č. 117/1997 Sb. Provozní evidence je základním zdrojem údajů pro zpracování databází REZZO 1 a REZZO 2.

Metodický rozvoj a technické zajištění každoročního celorepublikového zpracování a vedení archivu databází REZZO 1 a REZZO 2 provádí ČHMÚ. V rámci emisní části ISKO je zajišťována archivace ročních vykazovaných emisních údajů a doprovodných technických údajů asi z 2200 velkých zdrojů a technické zajištění datového servisu. V rámci databáze REZZO 2 je prováděna archivace vykazovaných emisních a doprovodných technických údajů z více než 30 000 středních zdrojů včetně datového servisu.

Pro potřeby bilance malých zdrojů (domácí topeniště) byla v r. 1997 dokončena metodika zpracování údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), jejímž výstupem jsou údaje o spotřebě základních druhů paliv spalovaných v domácnostech. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány ve spolupráci s regionálními dodavateli paliv a energií. Do výpočtu byly převzaty výsledky SLDB provedeného ČSÚ v r. 2001. Konečným výstupem databáze REZZO 3 jsou údaje o emisích znečišťujících látek a palivové skladbě domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí. Konečným výstupem databáze REZZO 3 jsou údaje o emisích znečišťujících látek a palivové skladbě domácích topenišť na úrovni jednotlivých obcí. Celková bilance malých zdrojů nezahrnuje údaje o emisích z drobných provozoven, zpoplatňovaných obecními a městskými úřady. Údaje o emisích znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 4 byly pro r. 2002 zpracovány CDV Brno podle novelizované metodiky stanovení emisí znečišťujících látek z dopravy.

Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období, připadající na jednotku plochy území.

Do fosilních paliv se zahrnují těžená pevná paliva, kapalná a plynná paliva a výrobky z nich, včetně produktů z ropy.

Tab. B1.1.3 Emise oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících klimatickou změnu

Emise oxidu uhličitého (CO2) a dalších skleníkových plynů jsou sledovány Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu na základě Rozhodnutí Rady 99/296/EC. Hodnoty emisí jsou stanovovány podle předepsané metodiky IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change). Podrobnější údaje o emisích skleníkových plynů lze nalézt kromě následných citací (P. Fott et al. 1999–2003) též na internetové adrese: http://www.chmi.cz/cc/start.html.

B1.2 Imisní situace v ČR v r. 2002

Hodnocení míry znečištění ovzduší vychází z monitorování koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry v síti měřicích stanic. Při hodnocení stavu znečištění ovzduší je především sledován vztah zjištěných imisních hodnot k příslušným imisním limitům. V r. 2002 vstoupily v platnost v návaznosti na nový zákon o ovzduší (zákon 86/2002 Sb.) nařízení vlády 350/2002 Sb. stanovující imisní limity, které jsou v souladu s požadavky směrnic Evropské unie o kvalitě venkovního ovzduší. Imisní limity a meze tolerance stanovuje nařízení vlády 350/2002 Sb. pro tyto znečišťující látky:

1. oxid siřičitý
2. suspendované částice frakce PM10
3. oxid dusičitý a oxidy dusíku
4. oxid uhelnatý
5. benzen
6. ozon
7. olovo
8. kadmium
9. arzen
10. nikl
11. rtuť
12. benzo(a)pyren
13. amoniak
14. prašný spad

Skupina látek 1–5 představuje především základní znečišťující látky, vesměs primární polutanty, pro které byly limitní hodnoty převzaty do národní legislativy z první a druhé dceřiné směrnice (99/30/EC a 2000/69/EC). Pro ozon, který je sekundárním polutantem (viz níže), převzala národní legislativa limitní hodnoty ze třetí dceřiné směrnice 2002/3/EC. Pro skupinu látek 7–12 (těžké kovy a benzo(a)pyren jako představitel polyaromatických uhlovodíků) je (s výjimkou olova) příslušná směrnice teprve v přípravě a limitní hodnoty byly do nařízení vlády převzaty z návrhu směrnice. Ostatní látky nemají limitní hodnoty stanoveny směrnicemi EU. V tab. B1.2.1 jsou uvedeny limitní hodnoty a meze tolerance pro tyto látky z uvedeného nařízení vlády o imisních limitech.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B1.2.1 Imisní limity podle opatření FVŽP

Imisní limit: nejvýše přípustná úroveň znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.

Cílový imisní limit pro ozon: hodnota přípustné úrovně znečištění ovzduší troposférickým ozonem stanovená tak, aby se zamezilo dlouhodobým negativním vlivům na zdraví lidí, zvířat nebo na životní prostředí, která musí být dosažena nejpozději ve lhůtě stanovené tímto nařízením.

Dlouhodobý imisní cíl pro ozon: taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí.

Suspendované částice: částice atmosférického aerosolu, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře.

PM10: suspendované částice frakce PM10 jsou částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %.

95% kvantil (percentil): hodnota, pod kterou leží nebo je jí nejvýše rovno 95 % hodnot z příslušného datového souboru (zejména např. z ročního souboru denních hodnot).

Tab. B1.2.2 Limitní hodnoty a meze tolerance podle nařízení vlády 350/2002 Sb., o imisních limitech

Pro zachování kontinuity s hodnocením v předchozích letech je prezentován i letos dlouhodobý vývoj (počínající r. 1982) ročních průměrných koncentrací a 95% kvantitu ročního souboru 24hodinových koncentrací základních znečišťujících látek (oxidu siřičitého, prašného aerosolu a oxidů dusíku). Limitní hodnoty pro tyto charakteristiky a znečišťující látky byly stanoveny opatřením FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, a vesměs nemají obdobu v limitních hodnotách zavedených nařízením vlády 350/2002 Sb. Proto je vedle nově zavedených limitů prezentována pro připomenutí i tabulka B1.2.2 imisních limitů podle opatření FVŽP.

Staniční sítě monitoringu kvality ovzduší

Tab. B1.2.3 až tab. B1.2.6 Počty stanic měřících znečištění ovzduší podle organizací, měřené veličiny a způsobu měření

Obr. B1.2.1 Významné staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší v r. 2002

Počty stanic byly stanoveny na základě skutečně došlých dat ze stanic do imisní databáze systému ISKO v daném roce. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna na podkladě údajů z evidenčních karet revidovaných pravidelně každoročně správci sítí.

Na měřicím místě je zpravidla instalován pouze jeden typ měřicí stanice (jeden měřicí program). Na několika měřicích místech ČHMÚ je však instalováno více typů stanic (např. Libuš, Košetice, Bílý Kříž a další). Na těchto místech jsou vedle stanice typu AIM (automatizovaný imisní monitoring) i stanice manuální a stanice pro sledování těžkých kovů v aerosolu, případně další.

Stanice AIM jsou řešeny formou unifikovaných, klimatizovaných kontejnerů s modulární přístrojovou výbavou. Na stanicích AIM je sledován oxid siřičitý, oxid dusnatý, dusičitý, suma oxidů dusíku NOx a prašný aerosol. Od r. 1995 byly na převážné většině stanic AIM instalovány hlavice PM10 pro měření respirabilní frakce prašného aerosolu. Na vybraných lokalitách jsou měřeny ozon, oxid uhelnatý a aromatické uhlovodíky (především benzen, toluen a o-, m- a p-xylen – BTX) a dále některé meteorologické prvky (rychlost a směr větru, tlak a teplota). Kontinuální metody měření použité na stanicích AIM jsou založeny na selektivních fyzikálně-chemických principech, umožňujících sledování znečišťujících látek přímo v plynné fázi (metoda fluorescence UV pro SO2, chemiluminiscenční metoda pro měření oxidů dusíku, měření absorbance záření UV pro sledování O3, měření CO infračervenou korelační spektrometrií a měření koncentrací aromatických uhlovodíků kontinuálními analyzátory na principu plynové chromatografie s plamenoionizační detekcí). U kontinuálních analyzátorů instalovaných do měřicích sítí je kontrolována pravidelně automaticky jejich kalibrace a ověřována stabilita měrného rozpětí a nuly.

Na stanicích s kontinuálními metodami měření, především na stanicích AIM, je zaveden třicetiminutový interval měření. Na stanicích s manuálními, převážně aspiračně fotometrickými metodami měření je interval měření 24 hodin. Na stanicích manuálně provozovaných sítí je sledován především oxid siřičitý převážně aspiračně kolorimetrickou Westovou-Gaekovou metodou. Prašný aerosol je na manuálně provozovaných stanicích měřen gravimetrickou metodou a koncentrace oxidů dusíku je stanovována převážně modifikovanou aspiračně kolorimetrickou metodou podle Saltzmana.

Datovým podkladem pro grafickou a tabelární prezentaci vývoje znečištění ovzduší a jeho územního rozložení v ČR jsou verifikované údaje z imisní databáze systému ISKO. V imisní bázi jsou archivována data od r. 1970. Data jsou do imisní databáze předávána jako verifikovaná zpravidla v měsíčních cyklech. Za správnost dat předávaných do imisní databáze ISKO zodpovídají přispěvatelé.

Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně zdraví populace

Obr. B1.2.2. až obr. B1.2.5 Průběhy imisních charakteristik základních znečišťujících látek podle požadavků nařízení vlády pro ochranu zdraví, 1992–2002
Obr. B1.2.7 Dlouhodobý vývoj imisních charakteristik SO2, SPM a NOx podle opatření FVŽP v Praze, severozápadních Čechách a na Ostravsku za zimní období 1982/83 až 2002/03
Tab. B1.2.7 až tab. B1.2.11 Stanice s maximálními imisními charakteristikami a vyznačením případného překročení imisního limitu, případně limitu včetně toleranční meze pro základní znečišťující látky podle nařízení vlády 350/2002 Sb. pro ochranu zdraví

Troposférický ozon

Tab. B1.2.12 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových klouzavých průměrných koncentrací ozonu
Tab. B1.2.13 Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m-3) za rok na vybraných stanicích AIM, 1992–2002

Ozon je molekula tvořená třemi atomy kyslíku. V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí, zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Troposférický ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

Těžké kovy

Obr. B1.2.8 až obr. B1.2.10 Průběhy ročních průměrných koncentrací těžkých kovů v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2002
Tab. B1.2.14 až tab. B1.2.17 Stanice s maximálními ročními koncentracemi těžkých kovů s vyznačením případného překročení LV, případně LV + MT podle nařízení vlády 350/2002 Sb. pro ochranu zdraví

Obsah těžkých kovů v prašném aerosolu je na území České republiky sledován na relativně velkém počtu stanic. Vedle stanic Českého hydrometeorologického ústavu (23 stanic v r. 2002) jsou v imisní databázi systému ISKO ukládána pravidelně od r. 1996 i data ze stanic ORGREZ (deset stanic v r. 2002), včetně archivních dat od r. 1986. Systematické předávání dat o sledování těžkých kovů v ovzduší včetně údajů o příslušných stanicích a metodách měření do celostátní imisní databáze systému ISKO se v r. 1997 výrazně rozšířilo o početnou síť stanic hygienické služby (75 stanic v r. 2002).

Metody odběru prašného aerosolu a analytické postupy pro stanovení obsahu uvedených prvků v aerosolu vycházejí z obdobných metodických postupů. Do r. 1996 se v ČHMÚ pro stanovení koncentrace kovů v ovzduší převážně prováděla analýza technikou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s odběry (obvykle týdenními) na membránové filtry s následnou mineralizací kyselinou dusičnou. Tato metoda je nadále používána na stanicích hygienické služby a ORGREZ. Od r. 1998 je v ČHMÚ metoda AAS používána pouze pro stanovení koncentrací kadmia v ovzduší na vybraných stanicích. Na některých stanicích hygienické služby se po mineralizaci vzorků atmosférického aerosolu užívá ke stanovení obsahu těžkých kovů také metoda polarografická a metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-AES). V ČHMÚ se od r. 1997 provádí stanovení koncentrace těžkých kovů v atmosférickém aerosolu také nedestruktivní analýzou rentgenové fluorescence (XRF) s odběrem na teflonové filtry. V rámci programu Černý trojúhelník se analýza provádí metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS) s velkoobjemovým odběrem na skleněné filtry.

Polyaromatické uhlovodíky

Tab. B1.2.18 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, 1997–2002

Mezi další toxikologicky významné znečišťující látky patří polyaromatické uhlovodíky (PAH). Ty se dostávají do ovzduší zejména nedokonalým spalováním fosilních paliv. Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu (tab. B1.2.17), hlavního představitele PAH, na většině stanic překračují úroveň 1 ng.m-3, která je navrhovaná jako imisní limit v nařízení vlády. Celoživotní expozice koncentrací benzo(a)pyrenu 1 ng.m-3 odpovídá podle WHO riziku onemocnění rakovinou plic 8,7 případů ze 100 000.

Kvalita ovzduší ve vztahu k ochraně vegetace a ekosystémů

Vedle limitních hodnot pro ochranu zdraví zavádí nařízení vlády v souladu s příslušnými směrnicemi EU i limitní hodnoty pro ochranu vegetace a ekosystémů.

Obr. B1.2.11 až obr. B1.2.13 Průběhy imisních charakteristik relevantních z hlediska ochrany vegetace a ekosystémů, včetně AOT40, na vybraných stanicích, 1992–2002
Tab. B1.2.19 a tab. B1.2.20 Stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik na venkovských stanicích, podle nařízení vlády 350/2002 Sb.
Tab. B1.2.21 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských stanicích

AOT40: kumulativní expozice ozonem AOT40 se spočte jako suma diferencí mezi hodinovou koncentrací ozonu a prahovou úrovní 80 µg.m-3(= 40 ppb) pro každou hodinu, kdy byla překročena tato prahová hodnota. Podle požadavků směrnice 2002/3/EC se AOT40 počítá pro období tří měsíců od května do července, změřených každý den mezi 8.00 a 20.00 SEČ (= 7.00 až 19.00 světového času (UTC)).

V tab. B1.2.7–B1.2.21 a na obr. B1.2.2–B1.2.13 jsou prezentovány zejména ty imisní charakteristiky, u kterých došlo v r. 2002 k prekročení příslušného imisního limitu.

Obr. B1.2.14 Distribuce atmosférické depozice olova na Příbramsku zjištěná na základě chemické analýzy mechu v r. 1999

Biomonitoring atmosférické depozice prvků

Obsah prvků v lesním mechu těsně koreluje s úrovní atmosférické depozice prvků. Z chemické analýzy mechu lze určit průměrnou roční relativní i absolutní úroveň spadu prvků v místě růstu mechu. Biomonitoring depozice prvků na území ČR se provádí v rámci mezinárodních programů (nyní UNECE ICP-Vegetation). V r. 1991 byl zjištěn obsah 13 prvků v mechu z 38 lokalit, v r. 1995 pak 14 prvků ze 196 lokalit a v r. 2000 byl zjištěn obsah 35 prvků ve 255 lokalitách ČR.

B1.3 Provoz smogových regulačních systémů a meteorologické podmínky v r. 2002

V souvislosti s vydáním nového zákona o ovzduší vstoupila 31. 12. 2002 v platnost vyhláška MŽP ČR č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti. Tato vyhláška nově zavádí fungování smogových výstražných regulačních systémů.

Poznámky k tabulkám a obrázkům:

Tab. B1.3.1 Průměrné měsíční teploty a odchylky od dlouhodobého normálu v r. 2002

Oba první zimní měsíce r. 2002 byly významně teplejší, leden o +1,3 °C a únor dokonce o +4,7 °C nad dlouhodobým normálem. V únoru byl navíc několikrát překročen v Praze – Klementinu i rekord v maximální teplotě k určenému dni. Pravidelné měření probíhá v Klementinu nepřetržitě od r. 1775. Podobně teplý únor byl pozorován v r. 1995 a vůbec nejteplejší únor za posledních 25 let se vyskytl v r. 1990, kdy odchylka od normálu dosáhla +4,9 °C. Málo srážek, pouze 66 % dlouhodobého normálu, spadlo v lednu. I když lednové srážky činily v průměru pouze 44 mm, dosahovala sněhová pokrývka na horách, díky bohatým srážkám v listopadu a v prosinci předešlého r. 2001, hodnot od 100 do 240 cm, ojediněle i více.

Teplotní a srážkové poměry v zimních měsících v závěru r. 2002 byly výrazně rozkolísané. Zatímco listopad byl teplotně nadnormální s odchylkou +1,9 °C, prosincová odchylka od teplotního normálu činila –2,0 °C. Měsíční úhrn srážek v listopadu 2002 dosáhl 147 % dlouholetého normálu, zatímco měsíc prosinec byl z hlediska srážek pouze slabě nadnormální. Sněhová pokrývka se vytvořila až koncem prosince 2002, kdy v nížinách bylo místy až 8 cm, na horách kolem 10 cm a v Krkonoších 30–35 cm.

Podobně jako v říjnu, rovněž v listopadu 2002 výrazně převažoval cyklonální ráz počasí, v prosinci se naproti tomu zvýšil počet anticyklonálních situací a poměr četnosti výskytu obou typů se přibližně vyrovnal. Příčinou teplotně nadnormálního listopadu 2002 byla skutečnost, že od 11. listopadu do 4. prosince 2002 byla řídicím tlakovým útvarem tlaková níže se středem v oblasti Anglie. Na její přední straně proudil v uvedeném období do střední Evropy od jihu teplý vzduch. Maximální denní teploty vystupovaly převážně nad 10 °C a nejvyšší teplota 20,7 °C byla naměřena dne 16. listopadu 2002 v Lučině (Frýdek-Místek).

Tab. B1.3.2 Rozdělení počtu dní se signály smogových regulačních systémů, 1993–2002

Na začátku r. 2002 byly vyhlášeny v rámci smogového regulačního systému (SRS) signály upozornění v oblasti Ostravska a v hlavním městě Praze. V ostatních sledovaných oblastech, zahrnujících severní Čechy, Podkrušnohoří a oblast Mělnicka, žádné signály SRS vydány nebyly. Na Ostravsku byl vyhlášen signál upozornění dne 4. 1. 2002 v 11.20 hodin. V tomto dni bylo pozorováno vytvoření mohutnější inverzní vrstvy nad celým územím ČR. Například přízemní teplota v Praze na Libuši o půlnoci dne 4. 1. 2002 byla –14,3 °C, zatímco v hladině 834 hPa byla naměřena hodnota výrazně vyšší –7,9 °C. Povětrnostní situace byla typická pro vznik nepříznivých rozptylových podmínek. Byly naměřeny zvýšené koncentrace oxidů dusíku, ale i oxidu siřičitého a respirabilních částic PM10. Tato situace trvala celý den 5. 1. 2002, teprve po přechodu jižního okraje teplé fronty právě přes severní Moravu a Slezsko došlo k rozrušení mohutné inverzní vrstvy, k výměně vzduchové hmoty a tím i poklesu koncentrací znečišťujících látek. Proto mohl být signál upozornění dne 6. 1. 2002 v 5.30 hodin odvolán. Nejvyšší koncentrace oxidů dusíku dosahovaly na počátku platnosti signálu upozornění hodnoty mírně nad 300 µg.m-3 a teprve na konci prvního dne se začaly postupně snižovat až na běžně se vyskytující úroveň.

V Praze bylo upozornění vyhlášeno v polovině ledna 2002, kdy se nad střední Evropou udržovala rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu, po jejímž zadním okraji ve vyšších hladinách proudil nad území ČR teplý vzduch. To zapříčinilo vznik teplotní inverze, která měla za následek zvyšování hodnot koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, zejména však oxidů dusíku. Zvláštní imisní limit byl překročen na šesti stanicích ve 12.00 hodin dne 14. 1. 2002 a vzhledem k povětrnostní situaci byl podle regulačního řádu pro město Prahu v 17.00 hodin vyhlášen signál upozornění. Po přiblížení frontálního systému ze západu dne 15. 1. 2002 a po jeho přechodu přes naše území následujícího dne 16. 1. 2002 došlo k rozrušení inverze a následně i ke snížení hodnot koncentrací oxidů dusíku. Magistrát hlavního města Prahy upozornění dne 16. 1. 2002 v 9.00 hodin odvolal. Maximální půlhodinová koncentrace NOx byla naměřena na stanici Braník – 431 µg.m-3, zatímco nejvyšší tříhodinové koncentrace nepřekročily 294 µg.m-3. O vyhlášení signálu regulace se s ohledem na očekávané zlepšení rozptylových podmínek po přechodu fronty neuvažovalo. V závěru r. 2002 nebyly ani v jedné ze smogových oblastí ČR žádné signály v rámci Smogového regulačního systému vyhlášeny.

Obr. B1.3.1 Průběh meteorologických podmínek a výskyt ozonových epizod v letním období r. 2002 na stanici Praha Libuš, 1. 6. 2002–15. 9. 2002

Léto r. 2002 bylo charakteristické výrazným počtem cyklonálních povětrnostních situací, které se vyskytovaly v 64 % dnů v době od 1. června do 15. září. Celkově lze toto období charakterizovat jako teplotně slabě až mírně nadnormální, srážkově kolem normálu, s výjimkou měsíce srpna, který byl z hlediska srážek v Čechách silně, na Moravě a ve Slezsku mírně nadnormální. Silně nadnormální srážky měly za následek katastrofické povodně v povodí Vltavy a Labe. Množství slunečního svitu se udržovalo kolem normálu, s výjimkou měsíce srpna, který byl na většině území ČR slabě podnormální.

V období od počátku května do konce srpna lze s nejvyšší pravděpodobností očekávat zvýšené a vysoké koncentrace troposférického ozonu. Z hlediska meteorologických podmínek jsou tyto ozonové epizody spojeny s anticyklonálními situacemi s převládajícím teplým a suchým počasím. Z rozboru počasí za letní období r. 2002 vyplývá, že podmínky pro vznik epizod letního fotochemického smogu nebyly příznivé. Anticyklonální situace ve sledovaném období byly krátkodobé, převážně v trvání 1–4 dny, s výjimkou poslední dekády měsíce července 2002, kdy po dobu 10 dní byla nejdříve západní, později východní anticyklonální situace. Západní anticyklonální situace trvala od 20. do 26. července a byla charakteristická občasnými vpády chladnějšího vzduchu od severozápadu. Uvedené období proto bylo teplotně podnormální.

Koncentrace troposférického ozonu na území ČR v r. 2002 přesáhly zvláštní imisní limit 180 µg.m-3 celkem v 5 dnech. K překročení tohoto limitu pouze na jedné stanici během dne došlo 19. června v Plzni (186 µg.m-3) a 20. června v Karviné (186 µg.m-3). Dne 10. července monitorovalo celkem 5 stanic nadlimitní koncentrace ozonu: Tušimice 181 µg.m-3, Most 207 µg.m-3, Teplice 181 µg.m-3, Rudolice v Horách 197 µg.m-3 a Martiněves 187 µg.m-3.

Dne 13. července došlo k překročení limitu opět pouze na jedné stanici: v Rudolicích v Horách bylo dosaženo maxima 199 µg.m-3. Poslední ozonová epizoda r. 2002 se vyskytla 23. srpna, kdy naměřila stanice Karviná 202 µg.m-3, Studénka 188 µg.m-3, Bílý Kříž 182 µg.m-3, Rýchory 196 µg.m-3 a Šerlich 180 µg.m-3. Hodnotě zvláštního imisního limitu se koncentrace ozonu přiblížily rovněž na začátku a v závěru letního období, když byly 17. května 2002 v Hradci Králové a 22. srpna 2002 v Karviné a na Bílém Kříži naměřeny koncentrace kolem 175 µg.m-3.

Obr. B1.3.2 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací NO2 a O3, 10. 7. 2002
Obr. B1.3.3 Rozložení maximálních hodinových koncentrací ozonu na území ČR 10. 7. 2002 a tříhodinových průměrů koncentrace O3 na území Rakouska 10. 7. 2002 v 16.00 SELČ

Synoptická situace při výskytu nadlimitních hodnot ozonu 10. července 2002 byla určena tlakovou níží 1000 hPa se středem nad Skotskem a tlakovou výší 1020 hPa se středem nad Petrohradskou oblastí. Mezi těmito tlakovými útvary proudil do střední Evropy od jihu teplý vzduch. Studená fronta nad západní Evropou se vlnila a zvolna postupovala k východu a v pozdních odpoledních hodinách a během noci přešla přes Čechy a za ní pronikla do Čech studená vzduchová hmota. Na celém území ČR bylo jasno, odpoledne postupně od západu v Čechách oblačno, večer a v noci s bouřkami a dešťovými přeháňkami. Maximální odpolední teploty v západních Čechách byly 28 °C, na ostatním území Čech 32–34 °C, na Moravě a ve Slezsku 35 °C. Denní úhrny srážek v Čechách byly převážně kolem 2–10 mm, ojediněle 20–40 mm.

Nejvyšší denní koncentrace NO2 115 µg.m-3 byla zjištěna na stanici Praha-Smíchov a nejnižší 4 µg.m-3 na Bílém Kříži. Koncentrace 40–80 µg.m-3 byly charakteristické pro území větších měst, v malých sídelních celcích byly kolem 20 µg.m-3. Stanice ve vyšší nadmořské výšce naměřily 5–15 µg.m-3 oxidu dusičitého. Nejvyšší koncentrace ozonu 207 µg.m-3 byla v Mostě, nejnižší 105 µg.m-3 na stanicích České Budějovice a Olomouc. Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací ozonu vykazuje směrem od Prahy na severozápad výraznou oblast zvýšených koncentrací ozonu s maximální hodnotou 207 µg.m-3 v Mostě. Vzhledem ke směru proudění vzduchu lze předpokládat, že přírůstky ozonu vůči regionální úrovni registrované na stanicích Martiněves, Most, Tušimice, Teplice a Rudolice jsou důsledkem emisí prekurzorů pocházejících z pražské aglomerace, Kralup a Záluží. Ve směru od Znojma ku Praze je patrný pás koncentrací nad 150 µg.m-3, s maximem 170 µg.m-3 v Košeticích. V tomto případě se nabízí předpoklad, že se jedná o severní okraj „vlečky městského typu“ pocházející z Vídně. V předcházejících letech letová měření ozonu a jeho prekurzorů existenci takových vleček v závětří Vídně a Prahy potvrdila.

Obr. B1.3.4 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací NO2 a O3, 23. 8. 2002

Dne 23. srpna proudil v týlu tlakové výše 1020 hPa se středem nad jižní Skandinávií do střední Evropy od jihovýchodu teplý vzduch. Studená fronta nad západní Evropou se vlnila a jen zvolna postupovala k východu. V Čechách bylo polojasno až oblačno, na Moravě převážně skoro jasno. Odpolední maximální teploty v Čechách vystoupily na 24–28 °C, na Moravě na 26–30 °C. Velmi slabé dešťové přeháňky se vyskytly ojediněle v Čechách a jejich denní úhrny nepřesáhly 0,3 mm.

Nejvyšší koncentrace NO2 193 µg.m-3 byla v Liberci a úroveň nad 100 µg.m-3 registrovaly rovněž monitorovací stanice Ostrava-Fifejdy, Praha-Smíchov a poněkud překvapivě též horská stanice Rudolice v Horách, kde v časných ranních hodinách zřejmě došlo k impaktu kouřové vlečky elektrárny. Nejnižší hodnota 3 µg.m-3 byla zaznamenána na Churáňově. Koncentrace 40–98 µg.m-3 byly ve větších městech, úroveň 20–30 µg.m-3 byla charakteristická pro malá sídla a hodnoty pod 12 µg.m-3 vykazovaly stanice ve vyšší nadmořské výšce. Nejvyšší koncentrace ozonu 202 µg.m-3 byla naměřena v Karviné, nejnižší hodnota 105 µg.m-3 v Sokolově. Z plošného rozložení koncentrace ozonu je patrný výrazný rozdíl mezi jihozápadní a severovýchodní částí ČR. Na Šumavě a v Českém lese byly koncentrace kolem 110 µg.m-3, zatímco na severovýchodě Čech a Moravy vystoupily na 196–202 µg.m-3. Příčinou uvedeného rozložení byla skutečnost, že do Čech pronikala od 21. srpna za studenou frontou chladnější vzduchová hmota, zatímco na východě území ČR ještě k výměně původní vzduchové hmoty nedošlo.

B1.4 Kritické zátěže

Významnou část v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (CLRTAP) tvoří aktivity věnované účinkům znečištění ovzduší na přírodní prostředí a lidské zdraví. Činnosti zaměřené na přírodní prostředí a zdraví jsou koordinovány Pracovní skupinou EHK/OSN pro účinky (WGE). Ta sdružuje mezinárodní výzkumné aktivity pro sledování stavu, trendů vývoje a vyhodnocování účinků znečištění ovzduší na povrchové vody, ekosystémy, přirozenou vegetaci a zemědělské plodiny, lesy, materiály a kulturní památky. Výsledky výzkumných aktivit jsou prezentovány v rámci mezinárodních programů spolupráce (ICP). Pracovní skupinou pro účinky byl iniciován program mapování kritických zátěží a koncentrací, který byl formálně dopracován na semináři organizovaném Radou ministrů severských zemí ve spolupráci s Evropskou hospodářskou komisí OSN ve švédském městě Skokloster (1988). Koncept kritických zátěží umožňuje, jako dosud jediný, kvantifikovat potřebné snížení emisí tak, aby bylo možné dostatečně chránit přirozené ekosystémy, půdy a vody před acidifikací a eutrofizací.

Kritická zátěž je definována jako „nejvyšší dávka znečišťující látky, která ještě nezpůsobí chemické změny vedoucí k dlouhotrvajícímu poškození struktury a funkcí ekosystému“. Cílem mezinárodního programu EHK/OSN Mapování kritických zátěží bylo stanovit úroveň snížení emisí sloučenin do ovzduší pro jednotlivé země, které jsou signatáři Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států. Mezinárodní vědecké úsilí bylo v r. 1999 v Göteborgu dovršeno přijetím protokolu k omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu. Tento protokol patří k nové generaci protokolů, jejichž omezení nejsou pouze administrativního charakteru, ale respektují také vlastnosti přírodního prostředí jednotlivých zemí charakterizované kritickými zátěžemi přirozených ekosystémů. Kritické zátěže lze považovat za indikátory setrvalého rozvoje ekosystémů, neboť stanovují maximálně přípustné množství škodlivin, které může ekosystém přijmout bez negativních účinků na jeho funkce i strukturu a při jejichž dodržování se snižuje riziko poškození všech jeho složek.

Metodika výpočtu kritických zátěží je založena na hmotové bilanci vodíkových iontů v lesních půdách za předpokladu ustáleného stavu ekosystému v případě procesů acidifikace a na bilanci dusíku v případě procesů eutrofizace. V minulých letech byly zhodnoceny kritické zátěže pro síru a dusík a jejich překročení na území Evropy. Součástí mapových zpracování pro Evropu jsou také kritické zátěže síry a dusíku pro území České republiky, které jsou vyhodnocovány a pravidelně aktualizovány národním centrem pro účinky (NFC) v Českém ekologickém ústavu. Výsledky jsou průběžně prezentovány v zahraničních publikacích Koordinačního centra pro účinky (CCE/RIVM), na mezinárodních pracovních seminářích a v odborném tisku (viz přehled literárních zdrojů).

Hodnoty kritických zátěží síry (obr. B1.4.1) a nutričního dusíku (obr. B1.4.2) jsou porovnány se skutečnou atmosférickou depozicí a je vyhodnoceno jejich překročení. Kritické zátěže umožňují sledovat změny v překročení každý rok, a vymezit tak oblasti, kde lze očekávat zhoršení nebo zlepšení stavu. Proto hodnoty překročení zjištěné pro ekosystémy by měly být chápány jako „preventivní“ indikátory procesů acidifikace a eutrofizace. Vývoj překročení kritických zátěží atmosférickou depozicí v letech 1990–2001 je možné sledovat na změně plochy lesů v procentech, která v daném roce vykazuje překročení. Na obr. B1.4.3 (pro acidifikaci) a obr. B1.4.4 (pro eutrofizaci) je tento vývoj v překročení zřejmý. Plošná distribuce atmosférické depozice síry a dusíku v letech 1990–2001 na území ČR byla převzata z ČHMÚ.

Další a podrobnější informace o kvalitě ovzduší lze získat z následujících zdrojů:

Bretschneider, B. – Fiala, J. – Machálek, P. a kol.: Informační zabezpečení ochrany ovzduší. Projekt 6.2 státního Programu péče o životní prostředí. Praha, MŽP ČR 1995.
Fara, M. a kol.: Výzkum a vývoj vědeckých podkladů kvantifikace znečišťování ovzduší ČR. Projekt VaV/520/1/97. Praha, EGÚ, a. s., 1997–1999.
Fiala, J. a kol.: Kvalita ovzduší v České republice z pohledu směrnic Evropské unie. Ochrana ovzduší, 2001, č. 1, příl.
Fiala, J. a kol.: Kvalita ovzduší v České republice z pohledu nového zákona o ovzduší. Ochrana ovzduší, 2002, č. 1, příl.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1992. Grafická ročenka. ČHMÚ 1993.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1993. Grafická ročenka. ČHMÚ 1994.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1994. Grafická ročenka. ČHMÚ 1995.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1995. Grafická ročenka. ČHMÚ 1996.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1996. Grafická ročenka. ČHMÚ 1997.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1997. Grafická ročenka. ČHMÚ 1998.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1998. Grafická ročenka. ČHMÚ 1999.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 1999. Grafická ročenka. ČHMÚ 2000.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2000. Grafická ročenka. ČHMÚ 2001.
Fiala, J. a kol.: Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2001. Grafická ročenka. ČHMÚ 2002.
Fott, P. – Pretel, J. – Neužil, V. – Bláha, J.: Národní zpráva České republiky o inventarizaci emisí skleníkových plynů (poslední zpracovávaný rok: 2000). Zpráva pro MŽP ČR. Praha, ČHMÚ 2002. 90 s.
Fott, P. – Pretel, J. – Vácha, D. – Neužil, V. – Bláha, J.: Národní zpráva České republiky o inventarizaci emisí skleníkových plynů (emisní inventura 2001). Vypracováno pro MŽP v rámci projektu VaV/740/4/02. ČHMÚ 2002. 95 s.
Fott, P. – Pretel, J.: Emise skleníkových plynů v ČR. In: Sborník konference Ovzduší 1999. Brno, 7.–10. února 1999, s. 37–40.
Fott, P. – Pretel, J. – Vácha, D. – Zahradníková, M.: Příprava národního programu ke zmírnění dopadů změny klimatu Země. In: Sborník konference Ovzduší 2003. Brno, 5.–7. května 2003, s. 33–40.
Fottová, D. – Skořepová, I.: Changes in mass element fluxes and their importance for critical loads: GEOMON network, Czech Republic. Air, Water and Soil Pollution, 1998, č. 105, s. 365–376.
Kazmarová, H. – Kotlík, B. – Drahoňovská, H.: Monitoring zdravotního stavu ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší. Praha, Státní zdravotní ústav 1995.
Kazmarová, H. – Kotlík, B. – Drahoňovská, H.: Monitoring zdravotního stavu ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší. Praha, Státní zdravotní ústav 1998.
Kolektiv: Znečištění ovzduší na území České republiky. Souhrnný tabelární přehled staničních sítí a imisních charakteristik znečišťujících látek 1992. ČHMÚ 1993.
Kolektiv: Znečištění ovzduší na území České republiky a chemické složení srážek. Souhrnný tabelární přehled 1993. ČHMÚ 1994.
Kolektiv: Znečištění ovzduší na území České republiky a chemické složení srážek. Souhrnný tabelární přehled 1994. ČHMÚ 1995.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území České republiky včetně doprovodných meteorologických dat. Souhrnný tabelární přehled 1995. ČHMÚ 1996.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a chemické složení srážek na území České republiky včetně doprovodných meteorologických dat. Souhrnný tabelární přehled 1996. ČHMÚ 1997.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1997. Souhrnný tabelární přehled. ČHMÚ 1998.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1998. Souhrnný tabelární přehled. ČHMÚ 1999.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 1999. Souhrnný tabelární přehled. ČHMÚ 2000.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2000. Souhrnný tabelární přehled. ČHMÚ 2001.
Kolektiv: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2001. Souhrnný tabelární přehled. ČHMÚ 2002.
Machálek, P. a kol.: Emisní inventury znečišťujících látek sledovaných v rámci CLRTAP. Projekt PPŽP/520/2/97. Praha, 1997.
Machálek, P. a kol.: Emisní inventury znečišťujících látek sledovaných v rámci CLRTAP. Projekt PPŽP/520/2/98. Praha, 1998.
Machálek, P. a kol.: Získání technických podkladů pro legislativní úpravy a plnění mezinárodních programů v ochraně ovzduší. Projekt PPŽP/520/2/96. Praha, 1996.
Machálek, P. – Machart, J.: Emisní bilance malých zdrojů znečišťování ovzduší 1991–1995. Praha, ČHMÚ 1997.
Machálek, P. a kol.: Inventarizace emisí – vědecké a technické aspekty vstupu do EU. Projekt VaV/740/3/01. Praha, ČHMÚ 2001.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Pačes, T. – Pokorný, P.: Critical loads for the Czech Republic. In: M. Posch, P.A.M. de Smet, J.P. Hettelingh, R.J. Downing (eds.): Calculation and Mapping of Critical Thresholds in Europe, Status Report 1995. Coordination Center for Effects, RIVM Report No. 259101004, Bilthoven, the Netherlands, s. 97–101.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Fanta, M. – Šolc, P. – Strnad, Z.: Mapování kritických zátěží síry a dusíku na území České republiky. Ochrana ovzduší, 1997, č. 3, s. 2–7.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Pačes, T. – Zapletal, M.:
Critical loads for the Czech Republic. In: M. Posch, J.P. Hettelingh, P.A.M. de Smet, R.J. Downing (eds.): Calculation and Mapping of Critical Thresholds in Europe, Status Report 1997. Coordination Center for Effects, RIVM Report No. 259101007, Bilthoven, the Netherlands, s. 66–70.
Skořepová, I.: Stanovení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní půdy. In: Hruška, J. – Cienciala, E., eds.: Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví. Praha, Ministerstvo životního prostředí, 2001, s. 54–56.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Beneš, S. – Withers, R. – Pařízek, I. – Pačes, T. – Zapletal, M. – Kopecký, M.: Czech Republic. In: Posch, M., de Smet, P.A.M., Hettelingh, J.P. Downing, R.J., eds.: Modelling and mapping of critical thresholds in Europe, Status Report 2001. Coordination Centre for Effects, RIVM Report No. 259101010, Bilthoven, the Netherlands, s. 125–128.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Withers, R. – Skořepa, J. (jr.) – Fiala, J. – Livorová, H. – Pokorný, P. – Zapletal, M. (2003): Czech Republic. In: Posch, M., Hettelingh, J.-P., Slootweg, J. & Downing, R.J., eds.: Modelling and Mapping of Critical Thresholds in Europe. CCE Status Report 2003, RIVM Report No. 259101013, Bilthoven, The Netherlands.
Slouka, P. a kol.: Komplexní strategie omezení látek znečišťujících ovzduší z provozů výroby a zpracování kovů v ČR. Projekt VaV/520/7/99. CEMC 1998–1999.
Sucharová, J. – Suchara, I.: Biomonitoring of the atmospheric deposition of metals and sulfur compounds using moss analysis in the Czech Republic. Results of the international biomonitoring programme 1995. Průhonice, VÚOZ 1998. s. 183.
Sucharová, J. – Suchara, I.: Atmospheric deposition levels of chosen elements in the Czech Republic determined in the framework of the International Biomonitoring Program 1995. Sci. Total Environ., 1998, č. 223, s. 37–52.

Nařízení vlády 350/2002 Sb. ze dne 14. 8. 2002, kterým se stanovují imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

Souhrnný tabelární přehled Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech 1997–2002 je včetně podrobných denních údajů také dostupný na internetových stránkách ČHMÚ:
URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html.

STATE AND TRENDS OF ENVIRONMENTAL COMPONENTS

B1 - AIR

In the sphere of air protection, an entire system of instruments has been created primarily for the purpose of the information base for the pertinent decision-making processes, and is being further developed for objective monitoring and evaluation of the state and trends in air quality within the territory of this country:

Determinating legislative framework providing listed components of air protection information support is the new Act No. 86/2002 Coll., on protection of the air and amending some other Acts and its regulations for implementation, which came into force on June 1, 2002.

B1.1 Emission Conditions

The national emission balance is based on the Register of Emissions and Air Pollution Sources (REZZO – REAPS) kept methodically since 1980 and operated from 1993, including archive data from 1980, by the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ – CHMI). In 2002 air pollution sources were recorded in REAPS in accord with Act No. 309/1991 Coll., as amended by Act No. 211/1994 Coll., in four categories – large, medium, small and mobile sources. The individual REAPS systems differ not only in their type and number of sources, but especially in the means of collecting and obtaining data. The up-dating of annual emission data for point-monitored sources (large and medium-sized sources) was carried out on the basis of information from the summary evaluation of operating records submitted pursuant to Act No. 86/2002 Coll., by operators of large and especially large sources to the Czech Environmental Inspection (CEI) and by operators of medium-sized sources to the municipal authorities of muncipalities with extended jurisdiction. Up-dating of planar and linear monitored sources (small and mobile sources) is carried out on the basis of inter-annual trends in the pertinent social-economic indicators.

Notes on Tables and Figures:

Tab. B1.1.1 to Tab. B1.1.3 Overall emissions of principal air pollutants, contributions of the individual regions to emissions and specific emissions

In accord with the valid legislation, the individual Czech Environmental Inspection inspectorates and the municipal authorities of municipalities with extended jurisdiction provided in 2002 for collection of data for operating records pursuant to Decree of ME CR No. 117/1997 Coll. The operating records constitute the basic source of information for up-dating and processing the REZZO 1 and REZZO 2 databases.

Methodical development and technical provision for annual country-wide processing and keeping of records of the REZZO 1 and REZZO 2 databases are carried out by CHMI. In the framework of the ISKO (AQIS) emission part, the annual statements of emission data and supplementary technical data are filed for about 2200 large sources, with technical provision of a data service. In the framework of the REZZO 2 database, files are kept of emission statements and supplementary technical data for more than 30 000 medium sources, including a data service.

For the requirements of drawing up the balance of small sources (home heating units), in 1997 the methodology was completed for processing data from the Census of persons, buildings and apartments (SLDB), whose output consists in information on the consumption of the basic kinds of fuels in households. This information is updated annually in cooperation with the regional suppliers of fuel and energy. The results of the census carried out in 2001 by CSO were included in the calculation. The final output of the RESAP 3 database consist in data on emissions of pollutants and fuel composition for household heating units at the level of the individual muncipalities. The final output from the REZZO 3 database consists in data on emissions of pollutants and fuel composition for home heating units at the level of individual municipalities. The overall balance for small sources does not include information on emissions from small plants for which payments are made to the municipal and urban authorities. Information on pollutant emissions from REZZO 4 sources were processed by CDV Brno for 2002 using the updated method of determination of pollutant emissions from transportation.

Specific emissions are emissions of pollutants over a certain period of time, corresponding to a unit area of the territory.

Fossil fuels also include mined solid fuels, liquid and gaseous fuels and products thereof, including petroleum products.

Tab. B1.1.3 Emissions of carbon dioxide and other gases causing the climate change

Emissions of carbon dioxide (CO2) and other greenhouse gases are monitored under the UN Framework Convention on Climate Change and by the Council Decision 99/296/EC. Emission values are determined according to the prescribed IPCC methodology (IPCC = Intergovernmental Panel on Climate Change). More detailed information on GHG emissions can be found in the reference list below (P. Fott et al., 1999–2003) or on the URL address: http://www.chmi.cz/cc/start.html.

B1.2 Air Pollution Conditions in CR in 2002

Evaluation of the degree of air pollution is based on monitoring of the concentrations of pollutants in the ground-level layer of the atmosphere in a network of measuring stations. In evaluating the state of air pollution, attention is paid primarily to monitoring of the relationship between the measured air pollution values and the pertinent limits. In 2002, the new Act on the Air came into force (Act No. 86/2002 Coll.), together with Government Regulation 350/2002 Coll., laying down pollution limit levels, which are in accord with the requirements of the European Union Directives on the quality of outdoor air. The pollution limit levels and margins of tolerance are set by Government Regulation 350/2002 Coll. for the following pollutants:

1. sulfur dioxide
2. suspended particulate matter, PM10
3. nitrogen dioxide and nitrogen oxide
4. carbon monoxide
5. benzene
6. ozone
7. lead
8. cadmium
9. arsenic
10. nickel
11. mercury
12. benzo(a)pyrene
13. ammonia
14. particulate matter

Substances of group 1–5 consist mainly in the basic pollutants, mostly primary pollutants, for which the limit values were adopted in the national legislation from the first and second daughter Directives (99/30/EC and 2000/69/EC). The national legislation adopted the value for ozone, which is a secondary pollutant (see below), from the third daughter Directive 2002/3/EC. For substances in group 7–12 (heavy metals and benzo(a)pyrene as a representative of polyaromatic hydrocarbons), the relevant Directives (with the exception of lead) are only now being prepared and the limit values were taken for the Government Regulation from the Draft Directive. The other substances do not have and will not have limit values laid down by EU Directives. Tab. B.1.2.1 gives the limit values and margins of tolerance for these substances from this Government Regulation on pollution limit values.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B1.2.1 Air pollution limits pursuant to Measure of the Federal Committee for the Environment

Pollution limit value: the highest permissible level of air pollution expressed in mass units per unit volume at normal temperature and pressure.

Target pollution limit value for ozone: the value of the permissible level of pollution of the air by tropospheric ozone determined so as to reduce long-term detrimental effects on the health of humans and animals and on the environment, that must be attained at the latest by the date laid down in this Regulation.

Target long-term pollution limit value for ozone: a level of pollution air by tropospheric ozone below which, on the basis of the present state of scientific knowledge, it is possible to exclude a direct detrimental effect on the health of humans and animals and on the environment.

Suspended particulate matter: particles of atmospheric aerosol that, as a consequence of negligble precipitation rate, remain suspended in the atmosphere for a long period of time.

PM10: suspended particulates in the PM10 fraction are particles that pass through a size-selective entrance filter exhibiting an exclusion efficiency of 50 % for an aerodynamic diameter of 10 µm.

The 95th percentile is the value under which 95 % of the values of the pertinent data set lie or are equal to (especially, e.g., from an annual set of daily values).

Tab. B1.2.2 Limit values and margins of tolerance from the Government Regulation 350/2002 Coll. on pollution limit values

In order to retain continuity with the evaluation for the previous years, long-term trends are also presented this year, beginning in 1982, for the annual average concentrations and the 95% quantile of the annual set of 24-hour concentrations of the primary pollutants (sulfur dioxide, suspended particulate matter and nitrogen oxides). Limit values were set for these characteristics and pollutants in the Measure of the Federal Committee for the Environment of October 1, 1991 to Act No. 309/1991 Coll., on protection of the air against pollution, and are not the limit values as introduced by Government Regulation 350/2002 Coll. Consequently, Table B1.2.2 gives both the newly introduced limits and also the pollution limit values according to the Measure of the Federal Committee for the Environment.

Air Quality Monitoring Network

Tab. B1.2.3 to Tab. B1.2.6 Numbers of stations measuring air pollution according to organization, quantity measured and measuring method
Fig. B1.2.1 Important station networks for monitoring the ambient air quality, 2002

The numbers of stations were calculated on the basis of data actually received from the stations for the ISKO (AQIS) air pollution database in the given year. Up-dating of the registration of stations, including up-dating of the kind of measurement at registered stations, is carried out on the basis of data from the registration cards, which are regularly reviewed annually by the network administrators.

Usually only one type of measuring station is installed at a measuring site (one measuring program). However, several CHMI measuring sites have several types of stations installed (e.g. Libuš, Košetice, Bílý Kříž, etc.). At these sites, in addition to stations of the AIM (automated air pollution monitoring) type, manual stations and stations for monitoring heavy metals in suspended particulate matter and possibly other stations are also installed.

AIM stations are designed as uniform, air-conditioned containers with modular instrumentation. AIM stations monitor sulfur dioxide, nitrous oxide, nitric oxide, the sum of nitrogen oxides, NOx, and suspended particulate matter. Since 1995, most AIM stations have installed a PM10 head for measuring the respirable particulate matter fraction. At selected sites, measurements are made of ozone, carbon monoxide and aromatic hydrocarbons (mainly benzene, toluene, o-, m- and p-xylene (BTX)) and also some meteorological quantities (wind speed and direction, pressure and temperature). Continuous measuring methods, used at AIM stations, are based on selective physical-chemical principles, permitting monitoring of pollutants directly in the gaseous phase (the UV fluorescence method for SO2, the chemiluminescence method for measuring nitrogen oxides, measuring the absorbance of UV radiation for monitoring O3, measuring CO by infrared correlation spectrometry and measurements of concentrations of aromatic hydrocarbons by continuous analyzers based on gas chromatography with flame ionisation detection). Continuous analyzers, installed in measuring networks, have regular automatical check of calibration and verification of the stability of the measuring range and zero.

A thirty-minute measuring interval has been introduced at stations with continuous measurement methods, especially at AIM stations. The measuring interval equals 24 hours at stations with manual, predominantly aspiration photometric measurement methods. Stations of the manually operated network primarily monitor sulfur dioxide by the aspiration colorimetric West-Gaeke method. At the manually operated stations, suspended particulate matter is measured gravimetrically and the concentration of nitrogen oxides is determined primarily by the modified Saltzman aspiration colorimetric method.

The database for graphic and tabular presentation of the trends in air pollution and its territorial distribution in CR consists in verified data from the AQIS air pollution database. The air pollution base contains data filed since 1970. Data are transferred to the air pollution database as verified data, usually in monthly cycles. The contributor is responsible for the correctness of data transferred to the AQIS air pollution database.

Air Quality in Relation to Protection of the Health of the Population

Fig. B1.2.2 to B1.2.5 Variations in the pollution characteristics for the basic pollutants pursuant to the requirements of the Government Regulation for Protection of Health, 1992–2002
Fig. B1.2.7 Long-term development of annual air pollution characteristics of SO2, SPM and NOx pursuant to the Federal Committee for the Environment Decree in Prague, northwest Bohemia and Ostrava regions in winter periods of 1982/83–2002/03
Tab. B1.2.7–B1.2.11 Stations with maximum pollution level characteristics and designation of any exceeding of the pollution limit values, or limits including margins of tolerance for the basic pollutants according to Government Regulation 350/2002 Coll., on protection of health

Tropospheric ozone

Tab. B1.2.12 Stations with the highest values of the maximum daily eight-hour sliding average ozone concentrations
Tab. B1.2.13 Number of cases of exceeding of the information alert theeshold for ozone (180 µg.m-3) p.a. at selected AIM stations, 1992–2002

Ozone is a molecule consisting of three oxygen atoms. Tropospheric ozone (ground-level ozone) is formed in the ground-level layers of the atmosphere under the influence of solar radiation through a complicated set of chemical reactions, especially between nitrogen oxides (nitric oxide), volatile organic compounds (especially hydrocarbons) and other components of the atmosphere. Tropospheric ozone is considered to be a secondary pollutant because it is not primarily emitted at a significant level from anthropogenic air-pollution sources.

Heavy Metals

Fig. B1.2.8 to Fig. B1.2.10 Trends of annual average concentrations of heavy metals in the air at selected stations, 1992–2002
Tab. B1.2.14–B1.2.17 Stations with the maximum annual concentrations of heavy metals with designation of any exceeding of LV or LV+MT according to Government Regulation 350/2002 Coll., on protection of health

The content of heavy metals in suspended particulate matter within the territory of CR is monitored at a relatively large number of stations. In addition to the stations of the Czech Hydrometeorological Institute (23 stations in 2002), since 1996 information from ORGREZ stations (10 stations in 2002) has been regularly included in the AQIS air pollution database, including data filed since 1986. Systematic transfer of data on the monitoring of heavy metals in the air, including information on the pertinent stations and measuring methods to the country-wide air pollution database of the AQIS system, was significantly extended in 1997 to include the large number of stations of the Public Health Service (75 stations in 2002).

The methods of sampling suspended particulate matter and the analytical procedures for determining the contents of the given elements in the particulate matter are based on similar methodical procedures. Until 1996, the content of heavy metals in the air was determined at CHMI primarily by analysis using the atomic absorption spectrometric technique (AAS) with samples taken (usually weekly) on membrane filters with subsequent mineralization using nitric acid. This method continues to be used at Public Health Service and ORGREZ stations. Since 1998, the AAS method has been used at CHMI only to determine the concentration of cadmium in the air at selected stations. At some Public Health Service stations, following mineralization of the samples of suspended particulate matter, heavy metals are also determined by the polarographic method and the induction coupled plasma atomic emission spectrometric (ICP-AES) method. Since 1997 at CHMI, the concentrations of heavy metals in suspended particulate matter have also been determined by nondestructive X-ray fluorescence (XRF) analysis with sampling on teflon filters. In the framework of the “Black Triangle” program, analysis is carried out by the induction coupled plasma mass spectrometric (ICP-MS) method with collection of large samples on glass filters.

Polycyclic Aromatic Hydrocarbons

Tab. B1.2.18 Annual average concentrations of benzo(a)pyrene in 1997–2002

Further toxicologically important substances include polycyclic aromatic hydrocarbons (PAH). These substances enter the air primarily through incomplete combustion of fossil fuels. The average annual concentration of benzo(a)pyrene (Tab. B1.2.17), the main PAH, exceeded a level of 1 ng.m-3 at most stations; this value has been proposed as the pollution limit value in the Government Regulation. Life-long exposure to a benzo(a)pyrene concentration of 1 ng.m-3 has been stated by WHO to constitute a risk of lung cancer corresponding to 8.7 cases per 100 000 persons.

Air Quality in Relation to Protection of Vegation and Ecological Systems

In addition to the limit values for protection of health, the Government Regulation also introduced values for protection of vegation and ecological systems, in accord with the relevant EU Directives.

Fig. B1.2.11 to B.1.2.13 Variation in pollution level characteristics relevant from the standpoint of protection of vegation and ecological systems, including AOT40, in 1992–2002 at selected stations
Tab. B1.2.19–B1.2.20 Stations with the highest values of the pollution level characteristics at country stations, pursuant to Government Regulation 350/2002 Coll.
Tab. B1.2.21 Stations with the highest AOT40 values of ozone at rural stations

AOT40: the cumulative exposure to ozone AOT40 is calculated as the sum of the differences between the hourly ozone concentration and the threshold level of 80 µg.m-3 (= 40 ppb) for each hour in which this threshold value was exceeded. According to the requirements of Directive 2002/3/EC, AOT40 is calculated for the period of three months from May to July, measured each day between 8:00 and 20:00 CET (= 7:00 to 19:00 GMT).

Tab. B1.2.7–B1.2.21 and Figs. B1.2.2–B1.2.13 present particularly those pollution level characteristics for which the relevant pollution limit values were exceeded in 2002.

Fig. B1.2.14 Distribution of atmospheric deposition loads of lead in the Příbram area as determined through chemical analysis of moss in 1999

Biomonitoring of atmospheric deposition loads of elements

Element content in forest moss is closely correlated with levels of atmospheric deposition of elements. Average annual relative and absolute deposition loads of elements can be determined through the moss analysis. The biomonitoring of current atmospheris deposition loads is being carried out in the frame of the UNECE ICP-Vegetation programme. In 1991, 1995 and 2000, 13, 14 and 35 elements were determined in moss samples from 38, 196 and 250 sites in the Czech Republic respectively.

B1.3 Operation of smog regulation systems and meteorological conditions in 2002

In relation to promulgation of the new Act on the Air the Decree of ME CR No. 553/2002 Coll., laying down the values of the special pollution limit values, the central regulation rules and the means of implementing thereof, came into force on December 31, 2002, including a list of stationary sources subject to regulation, principles for preparing and implementing regional and local regulation rules and the extent of providing information on the level of air pollution to the general public. This Decree newly introduces the functioning of smog warning regulation systems.

Notes for Tables and Figures:

Tab. B1.3.1 Average monthly temperatures and deviations from the long-term normal temperatures in 2002

Both the first winter months of 2002 were significantly warmer, January by +1.3 oC and February by +4.7 oC than the long-term average value. The record maximum temperature for a specific day was also exceeded in February at Prague – Klementinum. Regular measurements have been carried out at Prague – Klementinum continuously since 1775. A similarly warm February was recorded in 1995 and the warmest Feburary in the last 25 years occurred in 1990, when the deviation from normal was +4.9 oC. There was less precipitation in January, only 66 % of the long-term average. Although precipitation in January equalled only an average of 44 mm, the snow cover in the mountains attained values of from 100 to 240 cm, and occasionally more, because of the high precipitation in November and December.

Temperature and precipitation conditions varied considerably in the winter months at the end of 2002. While the temperature was above normal in November by +1.9 oC, that in December was below the long-term average by –2.0 oC. The monthly total precipitation in November 2002 equalled 147 % of the long-term average value, while only slightly more than the average precipitation fell in December. The snow cover was formed towards the end of December 2002, when up to 8 cm lay in the lowlands, about 10 cm in the mountains and 30–35 cm in Krkonoše.

Similar to October, the weather was predominantly cyclonic in nature in November 2002; in contrast, in December, there was an increase in the number of anticyclone situations and the two situations occurred with almost equal frequency. The above-normal temperatures in November 2002 were caused by the fact that that an area of low pressure centred over England governed the weather from November 11 to December 4, 2002. Warm air flowed along its front side into Central Europe from the south in this period. The maximum daily temperatures usually increased to over 10 oC and the highest temperature of +20.7 oC was measured on November 16 at Lučina (Frýdek-Místek).

Tab. B1.3.2 Number of days with Smog Regulation System signals, 1993–2002

At the beginning of 2002, the warning signal was announced in the framework of the smog regulation system (SRS) in the Ostrava area and in the Capital City of Prague. No SRS signals were issued in the other monitored areas, including Northern Bohemia, the area under the Krušné hory Mts. and the Mělník area. The warning signal was announced in the Ostrava area on January 4, 2002 at 11:20. The formation of an enormous inversion layer was observed over all of CR on that day. For example, the ground-level temperature at Prague Libuše at midnight on January 4, 2002 was –14.3 °C, while a much higher temperature was measured at the 834 hPa level: –7.9 °C. The weather conditions were typical for the development of unfavourable dispersion conditions. Elevated concentrations of nitrogen oxide and also of sulfur dioxide and respirable PM10 particles were measured. This situation lasted all day on January 5, 2002; only after passage of the southern edge of a warm front across Northern Moravia and Silesia was the enormous inversion layer broken up with exchange of air masses, and thus a decrease in pollutant concentrations. Consequently, the signal could be cancelled on January 6, 2002 at 5:30. The highest nitrogen oxide concentrations attained values slightly over 300 µg.m-3 at the beginning of the validity of the signal and began to gradually decrease only at the beginning of the first day down to normally occurring levels.

In Prague, a warning was announced in the middle of January 2002, when an extensive high-pressure area lay over Central Europe, and warm air flowed along its back edge at higher levels over this country. This led to a temperature inversion, leading to an increase in the pollutant concentration values, especially of nitrogen oxides, in the air. The special air pollution limit value was exceeded at six stations at 12:00 on January 14, 2002 and a warning signal was issued for the City of Prague at 17:00 because of the weather conditions and according to the regulations. Following the approach of a frontal system from the west on January 15, 2002 and following passage across this country on the following day, Jan. 16, 2002, the inversion was broken up and the concentrations of nitrogen oxides then decreased The Municipal Authority of the Capital City of Prague cancelled the warning signal on January 16, 2002 at 9:00. The maximum half-hour concentration of NOx was measured at the Braník station, equalling 431 µg.m-3, while the highest three-hour concentrations did not exceed 294 µg.m-3. Announcing of the regulation signal was not considered because of the expected improvement in dispersion conditions after passage of the front. No signals were announced at the end of 2002 in any of the smog areas of CR in the framework of the Smog Regulation System.

Fig. B1.3.1 Trends in meteorological conditions and occurrence of ozone episodes in the summer of 2002 at Prague Libuš station, June 1, 2002–September 15, 2002

The summer of 2002 was characterised by a significant number of cyclone meteorological situations, which occurred on 64 % of the days in the period from June 1 to September 15. Overall, this can be characterised as a period when the temperatures were slightly above normal and with normal precipitation, with the exception of the month of August, when there was heavy precipitation in Bohemia and slightly above-normal precipitation in Moravia and Silesia. The very high above-normal precipitation led to catastrophic floods in the watershed of the Vltava (Moldau) and Labe (Elbe) Rivers. The amount of sunlight was more or less normal, with the exception of the month of August, which was subnormal in most of CR.

Elevated and high concentrations of tropospheric ozone can most probably be expected in the period from the beginning of May to the end of August. From the standpoint of meteorological conditions, these ozone episodes are connected with anticyclone situations with predominating warm and dry weather. It follows from analysis of the weather in the summer of 2002 that the conditions were not suitable for the formation of summer photochemical smog. The anticyclone situations were short in this period and mostly lasted 1–4 days, with the exception of the last decade of the month of July 2002, when there was first a western and then an eastern anti-cyclone situation. The western anticyclone situation lasted from July 20–26 and was characterised by occasional inflows of colder air from the northwest. This period had subnormal temperatures.

The concentration of tropospheric ozone in the territory of CR in 2002 exceeded the special limit level of 180 µg.m-3 on a total of 5 days. This limit was exceeded during the day at only one station on June 19 at Plzeň (186 µg.m-3) and on June 20 at Karviná (186 µg.m-3). On July 10, a total of 5 stations measured above-limit ozone concentrations: Tušimice 181 µg.m-3, Most 207 µg.m-3, Teplice 181 µg.m-3, Rudolice v Horách 197 µg.m-3 a Martiněves 187 µg.m-3. The limit was again exceeded on July 13 at one station: Rudolice v Horách, with a maximum of 199 µg.m-3. The last ozone episode of 2002 occurred on August 23, when values were measured at the various stations of Karviná 202 µg.m-3, Studénka 188 µg.m-3, Bílý Kříž 182 µg.m-3, Rýchory 196 µg.m-3 and Šerlich 180 µg.m-3. The ozone concentration also approached the special limit value at the beginning and end of the summer, when concentrations of about 175 µg.m-3 were measured on May 17, 2002 in Hradec Králové and August 22, 2002 in Karviná and at Bílý Kříž.

Fig. B1.3.2 Spatial distribution of maximum hourly concentrations of NO2 and O3, July 10, 2002
Fig. B1.3.3 Distributions of the maximum hourly ozone concentrations in the area of CR on July 10, 2002 and the three-hour average ozone concentrations in the territory of Austria on July 10, 2002 at 16:00 CEST.

The synoptic conditions during the occurrence of above-limit ozone values on July 10 were determined by a low-pressure area of 1000 hPa centred over Scotland and a high-pressure area of 1020 hPa centred over the Petrograd area. Warm air flowed into Central Europe between these two pressure systems. The cold front over Western Europe became wavy and gradually progressed to the east and passed over Bohemia in the late afternoon and night and cold air penetrated into Bohemia behind it. The sky was clear over the whole territory of CR, with clouds moving in from the west in the afternoon, with thunderstorms and showers in the evening and at night. The maximum afternoon temperature in Western Bohemia was 28 °C and the temperature equalled 32–34 °C over the rest of Bohemia, 35 °C in Moravia and 35 °C in Silesia. The daily total precipitation in Bohemia was mostly about 2–10 mm, and ocassionally 20–40 mm.

The highest daily concentration of NO2 was 115 µg.m-3, measured at the Prague-Smíchov station, while the lowest was 4 µg.m-3, measured at Bílý Kříž. Most larger cities had concentrations of 40–80 µg.m-3, while the concentration in small settlements was about 20 µg.m-3. Concentrations of 5–15 µg.m-3 of nitrous oxide were measured at stations at higher altitudes above sea level. The highest ozone concentration of 207 µg.m-3 was in Most and the lowest of 105 µg.m-3 was measured at the stations in České Budějovice and Olomouc. The extensive distribution of the maximum hourly ozone concentrations, in the direction from Prague to the northwest, indicated a marked area of elevated ozone concentrations with a maximum value of 207 µg.m-3 in Most. Because of the direction of air flow, it can be assumed that the increase in ozone concentrations compared to the regional level recorded at the stations in Martiněves, Most, Tušimice, Teplice a Rudolice are a consequence of emission precursors originating in the Prague agglomeration, Kralupy and Záluží. A band with a concentration of over 150 µg.m-3 can be seen in the direction from Znojmo to Prague, with a maximum of 170 µg.m-3 at Košetice. Here, it can be assumed that this is the northern edge of an “urban-type trail” derived from Vienna. Areal measurements of ozone and its precursore in previous years confirmed the existence of these trails down-wind from Vienna and Prague.

Fig. B1.3.4 Spatial distribution of maximum hourly concentrations of NO2 and O3, August 23, 2002

On August 23, warm air flowed into Central Europe behind a high-pressure area of 1020 hPa centred over southern Scandinavia. The cold front over Western Europe became wavy and moved to the east only slowly. It was over-cast to cloudy in Bohemia and mostly clear in Moravia. The maximum afternoon temperatures were 24–28 °C in Bohemia and 26–30 °C in Moravia. Very slight showers occurred occasionally in Bohemia with total daily precipitation not exceeding 0.3 mm.

The highest ozone concentration of NO2 of 193 µg.m-3 was measured in Liberec and a level of over 100 µg.m-3 was also measured at the monitoring stations at Ostrava – Fifejdy, Prague – Smíchov and, surprisingly, also at the mountain station at Rudolice na Horách, where the values were apparently affected in the early morning hours by the smoke plume from the power plant. The lowest value of 3 µg.m-3 was measured at Churáňov. A concentration of 40–98 µg.m-3 was measured in most cities, and a concentration of 20–30 µg.m-3 in smaller cities, with a value below 12 µg.m-3 measured at stations at greater heights above sea level. The highest ozone concentration of 202 µg.m-3 was measured at Karviná and the lowest value of 105 µg.m-3 at Sokolov. The extensive distribution of the ozone concentration reveals a significant difference between the southwestern and northeastern parts of CR. Concentrations of about 110 µg.m-3 were measured in Šumava and Český les, while concentrations rose to 196–202 µg.m-3 in Northeastern Bohemia and Moravia. This difference was caused by the fact that a colder air mass penetrated into Bohemia after August 21 behind the cold front, while the original air mass remained in the eastern part of CR.

B1.4 Critical loads

An important part of the activities in the framework of the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution (CLRTAP) is concerned with the impacts of pollution in the natural environment and human health. Activities connected with the natural environment and human health are coordinated by the ECE/UN Working Group on Effects (WGE). This working group associates international research activities for monitoring the state and trends and for evaluating the effects of air pollution on surface waters, ecological systems, natural vegetation and agricultural crops, forests, materials and cultural monuments. The results of research activities are presented in the framework of the international cooperation programmes (ICP). Workers in the group have initiated a program to map critical loads and concentrations, which was formally completed at a workshop organized by the Council of Ministers of Northern Countries in cooperation with the UN Economic Commission for Europe in Skokloster in Sweden (1988). The concept of critical loads is the only system that currently enables a quantification of the required decrease in emissions so as to enable adequate protection of natural ecosystems, soil and water against acidification and eutrophication.

The critical load is defined as “the highest amount of pollutant that still does not cause chemical changes leading to prolonged damage to the structure and function of the eco-system”. The target of the international ECE/UN program Mapping Critical Loads consisted in determining the level of decrease in emissions of compounds into the air for the individual countries that are signatories of the Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. International scientific efforts culminated in 1999 in Gothenburg in adopting the Protocol on limiting acidification, eutrophication and the formation of tropospheric ozone. This protocol is one of a new generation of protocols that introduce limitations that are not only of an administrative character, but that also take into account the properties of the natural environment in the individual countries, characterized by the critical loads of natural ecosystems. Critical loads can be considered to be indicators of the long-term development of ecosystems, as they stipulate the maximum permissible amounts of pollutants that the ecosystem can absorb without negative effects on its functions and structure and where the maintenance thereof decreases the risk of damage to all its components. The method of calculation of critical loads is based on the mass balance of hydrogen ions in forest soils assuming a steady-state condition of the ecosystem in the case of acidification processes and on the nitrogen balance in the case of eutrophication processes. In the last few years, evaluations have been made of critical loads for sulfur and nitrogen for the territory of Europe. Map analyses for Europe also include critical loadings of sulfur and nitrogen for the territory of the Czech Republic, which are evaluated and regularly up-dated by the National Focal Centre (NFC) of the Czech Environmental Institute. The results are presented regularly in international publications of the Coordination Center for Effects (CCE/RIVM), at international workshops and in the professional literature (see the literature survey).

Critical load values for sulfur (Fig. B1.4.1) and nutrition nitrogen (Fig. B1.4.2) are compared with the actual atmospheric deposition and any exceedance of the former values is evaluated. Critical loads permit monitoring of the changes in the exceedance of these values every year and thus the delimiting of areas where an improvement or deterioration in conditions can be expected. Consequently, exceeding these values, as determined for ecological systems, should be understood as “preventative” indicators of the processes of acidification, eutrophication and contamination. The trends in exceeding of critical loading by atmospheric deposition in 1990–2001 can be monitored on the change in the area of forests in %, that exhibit exceedances in the given year. This trend in exceedances is apparent in Fig. B1.4.3 (for acidification) and in Fig. 1.4.4 (for eutrophication). The extensive distribution of the atmospheric distribution of sulfur and nitrogen in 1990–2001 in the territory of CR were taken from CHMI.

Further and more detailed information can be obtained from the following publications:

Bretschneider, B. – Fiala, J. – Machálek, P. et al.: Information for Air Protection. Project 6.2 of the State Program of Care for the Environment, Ministry of the Environment of the Czech Republic. Prague, 1995.
Collective of authors: Air Pollution in the Territory of the Czech Republic. Summary tabular survey of station networks and imission characteristics of pollutants 1992. CHMI 1993
Collective of authors: Air Pollution in the Czech Republic and the Chemical Composition of Precipitation. Summary tabular survey 1993. CHMI 1994.
Collective of authors: Air Pollution in the Czech Republic and the Chemical Composition of Precipitation. Summary tabular survey 1994. CHMI 1995.
Collective of authors: Air Pollution and the Chemical Composition of Precipitation in the Czech Republic including Supplementary Meteorological Data. Summary tabular survey 1995. CHMI 1996.
Collective of authors: Air Pollution and the Chemical Composition of Precipitation in the Czech Republic including Supplementary Meteorological Data. Summary tabular survey 1996. CHMI 1997.
Collective of authors: Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, Czech Republic 1997. Summary tabular survey. CHMI 1998.
Collective of authors: Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, Czech Republic 1998. Summary tabular survey. CHMI 1999.
Collective of authors: Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, Czech Republic 1999. Summary tabular survey, CHMI 2000.
Collective of authors: Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, Czech Republic 2000. Summary tabular survey, CHMI 2001.
Collective of authors: Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data, Czech Republic 2001. Summary tabular survey, CHMI 2002.
Fara, M. et al.: Research and development of a scientific basis for quantification of air pollution in CR, Project VaV/520/1/97, EGÚ, Prague, Plc., 1997–1999.
Fiala J. et al.: Ambient Air Quality in the Czech Republic from the perspective of new EU Directives. Ochrana ovzduší No. 1, Annex, Prague 2001.
Fiala J. et al.: Ambient Air Quality in the Czech Republic from the standpoint of the new Act on the Air. Ochrana Ovzduší. 2002, No. 1. Annex.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1992. Graphical Yearbook. CHMI. Prague, 1993.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1993. Graphical Yearbook. CHMI. Prague, 1994.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1994. Graphical Yearbook. CHMI. Prague, 1995.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1995. Graphical Yearbook. CHMI. Prague, 1996.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1996. Graphical Yearbook. CHMI. Prague, 1997.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1997. Graphical Yearbook. CHMI, 1998.
Fiala, J. et al.: Air Pollution in the Czech Republic in 1998. Graphical Yearbook. CHMI, 1999.
Fiala, J. et al.: Air pollution on the territory of the Czech Republic in 1999, Graphical Yearbook, CHMI, 2000.
Fiala, J. et al.: Air pollution on the territory of the Czech Republic in 2000, Graphical Yearbook, CHMI, 2001.
Fiala, J. et al.: Air pollution on the territory of the Czech Republic in 2001, Graphical Yearbook, CHMI, 2002.
Fott, P. – Pretel, J. – Neužil, V. – Bláha, J.: National Greenhouse Gas Emission Inventory Report of the Czech Republic (last report year: 2000). Report for ME CR, CHMI Prague 2002, 90 pages.
Fott, P. – Pretel, J.: Emissions of greenhouse gases in CR, Proceedings of the conference “The Air, 1999”, pp. 37–40, Brno, February 7–10, 1999.
Fottová, D. – Skořepová, I. (1998): Changes in mass element fluxes and their importance for critical loads: GEOMON network, Czech Republic. Air, Water and Soil Pollution, 105, 365–376.
Kazmarová, K. – Kotlík, B. – Drahoňovská, H.: Monitoring of the State of Health in Relation to the Interior and Exterior Air. State Health Institute, Prague, 1995.
Machálek, P. et al.: Emission Inventories of Pollutants Monitored in the Framework of CRLTP. Project PPŽP/520/2/97. Prague, 1997.
Machálek, P. et al.: Emission Inventories of Pollutants Monitored in the Framework of CRLTP. Project PPŽP/520/2/98. Prague, 1998.
Machálek, P. et al.: Obtaining of technical bases for legislation and fulfilling of international programs in air protection. Project PPŽP/520/96. Prague, 1996.
Machálek, P. – Machart, J.: Emission Balances for Small Air Pollution Sources 1991–1995. Prague, CHMI 1997.
Machálek, P. et al.: Emission Inventory – Scientific and Technical Aspects of the Accessing of the CR to the EU. Project VaV 740/3/01, CHMI Prague, 2001.
Skořepová, I., Roušarová, Š., Pačes, T. – Pokorný, P. (1995): Critical loads for the Czech Republic. In: M. Posch, P.A.M. de Smet, J.-P. Hettelingh, R.J. Downing (eds.) – Calculation and Mapping of Critical Thresholds in Europe, Status Report 1995, Coordination Center for Effects, RIVM Report No. 259101004, Bilthoven, the Netherlands, 97–101.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Fanta, M. – Šolc, P. – Strnad, Z. (1997): Mapping of critical loadings of sulfur and nitrogen in the territory of CR, Ochrana ovzduší J., 3, 2–7.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Pačes, T. – Zapletal, M. (1997): Critical loads for the Czech Republic.In: M. Posch, J.-P. Hettelingh, P.A.M. de Smet, R.J. Downing (eds.) – Calculation and Mapping of Critical Thresholds in Europe, Status Report 1997, Coordination Center for Effects, RIVM Report No. 259101007, Bilthoven, the Netherlands, 66–70.
Skořepová, I. (2001): Determination of critical loadings of sulfur and nitrogen for forest soils. In: Hruška, J. – Cienciala, E., eds., Long-term acidification and nutritional degradation of forest soils – a limiting factor in contemporary forestry. Ministry of the Environment, Prague, 54–56.
Skořepová, I., Roušarová, Š., Beneš, S., Withers, R., Pařízek, I., Pačes, T., Zapletal, M. – Kopecký, M. (2001): Czech Republic. In: Posch, M., de Smet, P.A.M., Hettelingh, J.-P. Downing, R.J., eds., Modelling and mapping of critical thresholds in Europe. Status Report 2001, Coordination Centre for Effects, RIVM Report No. 259101010, Bilthoven, the Netherlands, 125–128.
Skořepová, I. – Roušarová, Š. – Withers, R. – Skořepa, J. (jr.) – Fiala, J. – Livorová, H. – Pokorný, P. – Zapletal, M. (2003): Czech Republic. In: Posch, M., Hettelingh, J.-P., Slootweg, J. & Downing, R.J., eds., Modelling and Mapping of Critical Thresholds in Europe. CCE Status Report 2003, RIVM Report No. 259101013, Bilthoven, The Netherlands.
Slouka, P. et al.: Complex strategy to reduce substances polluting the air from production operations and metal turning operations in CR, Project VaV/520/7/97, CEMC 1997–1999.
Sucharová, J. – Suchara, I. (1998): Biomonitoring of the atmospheric deposition of metals and sulfur compounds using moss analysis in the Czech Republic. Results of the international biomonitoring programme 1995. VÚOZ Průhonice, 183 pp.
Sucharová, J. – Suchara, I. (1998): Atmospheric deposition levels of chosen elements in the Czech Republic determined in the framework of the International Biomonitoring Program 1995.- Sci. Total Environ. 223: 37–52.

Government Regulation 350/2002 Coll., of August 14, 2002, stipulating pollution level limits and conditions and means of monitoring, assessing, evaluating and controlling air quality.

The Summary Tabular Survey of Air Pollution and Atmospheric Deposition in Data for 1997 to 2002, including detailed daily data, are also available on the CHMI web pages:
URL: http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc.html.


B1.1  Emisní situace
          Emission Conditions

Tab. B1.1.1 Celkové emise hlavních znečišťujících látek podle kategorie zdrojů, 1997-2002
Total emissions of major pollutants by source category, 1997-2002

Rok
Year

Tuhé částice
Solid particulates

SO2

NOx

CO

VOC1)

t.rok-1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok-1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok-1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok-1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

t.rok-1
t.p.a.

% emisí
celkem
% total
emissions

 

kategorie zdrojů        REZZO 1        source category

1997

56 582

44,6

598 014

85,8

161 880

46,4

256 475

27,2

.

.

1998

33 337

39,5

362 605

82,8

143 527

44,8

207 905

27,2

.

.

1999

16 096

24,2

193 052

72,0

135 026

43,1

159 923

22,3

.

.

2000

13 948

24,4

200 871

76,2

143 410

44,7

149 359

23,0

.

.

2001

14 299

26,6

193 395

77,1

145 314

43,8

152 479

23,5

.

.

2002

14 721

25,1

194 281

81,8

146 640

46,1

152 639

28,0

.

.

 

kategorie zdrojů        REZZO 2        source category

1997

16 458

13,0

20 869

3,0

8 019

2,3

31 546

3,3

.

.

1998

11 198

13,3

14 549

3,3

6 885

2,1

21 739

2,8

.

.

1999

8 742

13,2

10 537

3,9

5 872

1,9

16 009

2,2

.

.

2000

6 879

12,0

8 310

3,2

5 179

1,6

12 350

1,9

.

.

2001

5 965

11,1

7 527

3,0

4 944

1,5

11 270

1,7

.

.

2002

5 592

9,5

6 183

2,6

4 865

1,5

9 078

1,7

.

.

 

kategorie zdrojů        REZZO 3        source category

1997

45 238

35,6

72 038

10,3

17 370

5,0

241 100

25,5

.

.

1998

31 165

36,9

54 884

12,5

13 811

4,3

168 286

22,0

.

.

1999

32 971

49,6

58 094

21,7

14 868

4,7

177 071

24,8

.

.

2000

27 557

48,2

48 065

18,2

13 740

4,3

157 549

24,3

.

.

2001

23 819

44,2

43 077

17,2

13 280

4,0

151 732

23,4

.

.

2002

28 500

48,5

29 949

12,5

12 386

3,9

97 176

17,5

.

.

 

celkem za stacionární zdroje        REZZO 1–REZZO 3        total for stationary sources

1997

118 278

93,2

690 921

99,1

187 269

53,7

529 121

56,0

.

.

1998

75 700

89,7

432 038

98,6

164 223

51,2

397 930

52,0

.

.

1999

57 809

87,0

261 683

97,6

155 766

49,7

353 003

49,3

.

.

2000

48 384

84,6

257 246

97,6

162 329

50,6

319 258

49,2

.

.

2001

44 083

81,9

243 999

97,3

163 538

49,3

315 482

48,6

.

.

2002

48 813

83,1

230 412

97,1

163 943

51,5

258 892

47,4

.

.

 

kategorie zdrojů        REZZO 4        source category

1997

8 652

6,8

6 130

0,9

161 584

46,3

415 064

44,0

.

.

1998

8 688

10,3

6 072

1,4

156 492

48,8

367 533

48,0

.

.

1999

8 668

13,0

6 312

2,4

157 604

50,3

362 628

50,7

.

.

2000

8 798

15,4

6 518

2,4

158 173

49,4

329 173

50,8

.

.

2001

9 768

18,1

6 933

2,7

168 283

50,7

333 119

51,4

.

.

2002

9 934

16,9

6 969

2,9

154 287

48,5

287 173

52,6

.

.

 

celkem za        REZZO 1–REZZO 4        total for source category

1997

126 930

100,0

697 051

100,0

348 853

100,0

944 185

100,0

276 575

100,0

1998

84 388

100,0

438 110

100,0

320 715

100,0

765 463

100,0

241 521

100,0

1999

66 477

100,0

267 995

100,0

313 370

100,0

715 631

100,0

233 682

100,0

2000

57 182

100,0

263 764

100,0

320 502

100,0

648 431

100,0

227 128

100,0

2001

53 851

100,0

250 932

100,0

331 821

100,0

648 601

100,0

220 000

100,0

2002

58 746

100,0

237 382

100,0

318 230

100,0

546 065

100,0

200 000*

100,0

* předběžný údaj
preliminary estimate

1) Vykazování emisí uhlovodíků (CxHy) bylo nahrazeno vykazováním těkavých organických sloučenin (VOC). Emisní bilance VOC není prováděna pouze z podkladů REZZO 1–4, ale zahrnuje také bilanci emisí z používání rozpouštědel a nátěrových hmot u zdrojů, které nejsou sledovány v REZZO (venkovní použití, spotřeba v domácnostech). Z tohoto důvodu je uváděn pouze souhrnný údaj o celkových emisích VOC.
Reporting of the emissions of hydrocarbons (C
xHy) was replaced by reporting of nonmethane volatile organic compounds, i.e. NM VOC (abbreviated as VOC). The VOC emission balance was not carried out only on the basis of REZZO 1–4 information, but also includes the emission balance for solvents and coating materials for sources not monitored in REZZO (outdoor use, consumption in households). For this reason, only summary information on total VOC emissions is given.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.2 Měrné emise ze stacionárních zdrojů v jednotlivých krajích, 1997-2002
Specific emissions from stationary sources by region, 1997-2002

Kraj
Region

Rozloha km2
Area

Rok
Year

Měrné emise ze stacionárních zdrojů
Specific emissions from stationary sources

Tuhé částice
Solid particulates

SO2

NOx

CO

t.rok-1.km-2
t.p.a.km-2

t.rok-1.km-2
t.p.a.km-2

t.rok-1.km-2
t.p.a.km-2

t.rok-1.km-2
t.p.a.km-2

Hl. m. Praha
Capital City
of Prague

496

1997

7,42

21,29

9,62

23,69

1998

3,42

11,43

7,50

14,55

1999

3,16

7,24

8,53

13,41

2000

2,87

5,88

8,10

13,91

2001

2,78

6,06

8,26

14,21

2002

2,48

5,14

37,64

66,43

Středočeský
Středočeský

11 014

1997

1,62

14,19

2,29

4,55

1998

1,21

9,32

1,67

3,33

1999

0,77

2,63

1,42

3,08

2000

0,62

2,55

1,72

2,79

2001

0,60

2,65

1,71

2,81

2002

0,79

2,56

3,58

5,67

Jihočeský
Jihočeský

10 056

1997

0,62

2,10

0,66

2,57

1998

0,52

1,42

0,61

1,97

1999

0,46

1,44

0,55

1,96

2000

0,40

1,26

0,47

1,78

2001

0,35

1,24

0,48

1,72

2002

0,57

1,20

1,84

3,46

Plzeňský
Plzeňský

7 561

1997

0,94

2,50

0,79

3,07

1998

0,62

2,07

0,82

2,44

1999

0,64

1,90

0,86

2,64

2000

0,54

1,61

0,69

2,39

2001

0,44

1,74

0,67

2,14

2002

0,58

1,62

2,12

3,87

Karlovarský
Karlovarský

3 314

1997

2,05

10,63

3,60

4,59

1998

1,12

6,39

2,83

3,55

1999

1,03

6,29

2,62

3,64

2000

0,83

6,64

2,71

3,28

2001

0,76

6,56

2,60

2,93

2002

0,60

5,27

3,72

3,77

Ústecký
Ústecký

5 335

1997

4,01

41,38

12,23

6,43

1998

2,34

26,36

12,09

4,47

1999

1,10

15,61

10,54

4,07

2000

0,93

16,73

11,70

3,61

2001

0,93

13,73

11,48

3,97

2002

1,09

15,20

13,93

6,95

Liberecký
Liberecký

3 163

1997

1,41

2,91

0,90

4,94

1998

1,08

2,44

0,81

3,53

1999

1,23

2,90

1,05

4,28

2000

0,78

2,33

0,89

3,28

2001

0,65

2,03

0,84

3,37

2002

0,74

1,56

2,69

5,89

Královéhradecký
Královéhradecký

4 758

1997

1,03

3,58

1,01

4,32

1998

0,80

2,74

0,85

3,37

1999

0,84

2,41

0,82

3,74

2000

0,64

2,11

0,65

3,02

2001

0,55

2,00

0,68

2,95

2002

0,75

1,64

2,55

5,72

Pardubický
Pardubický

4 518

1997

1,31

18,90

2,70

4,17

1998

0,93

8,17

2,06

3,11

1999

0,81

3,78

2,63

3,45

2000

0,70

4,19

3,12

3,12

2001

0,70

4,66

3,19

3,05

2002

0,83

4,14

4,95

5,45

Vysočina
Vysočina

6 925

1997

0,69

1,26

0,46

2,78

1998

0,53

0,98

0,38

2,14

1999

0,50

0,95

0,43

2,09

2000

0,41

0,76

0,36

1,79

2001

0,36

0,78

0,40

1,75

2002

0,59

0,68

1,83

3,65

Jihomoravský
Jihomoravský

7 066

1997

0,70

2,30

1,14

3,10

1998

0,32

0,66

0,81

1,30

1999

0,26

0,59

0,85

1,21

2000

0,22

0,47

0,67

1,00

2001

0,22

0,52

0,71

1,17

2002

0,46

0,60

3,07

5,30

Olomoucký
Olomoucký

5 139

1997

1,06

3,14

0,99

3,75

1998

0,67

2,56

0,88

2,63

1999

0,59

1,85

0,83

2,51

2000

0,46

1,56

0,75

2,11

2001

0,38

1,40

0,83

1,89

2002

0,64

1,28

3,06

5,27

Zlínský
Zlínský

3 964

1997

0,99

4,03

1,22

3,55

1998

0,60

2,64

1,01

2,46

1999

0,52

2,06

0,97

2,37

2000

0,36

2,11

1,04

1,86

2001

0,32

2,08

0,99

1,85

2002

0,60

1,85

2,83

4,80

Moravskoslezský
Moravskoslezský

5 554

1997

3,74

10,69

4,76

43,05

1998

2,07

7,05

4,15

34,49

1999

1,43

5,74

4,20

26,77

2000

1,33

5,19

4,10

25,02

2001

1,21

5,32

4,41

24,71

2002

1,49

5,31

6,58

28,42

Česká republika
Czech Republic

78 866

1997

1,50

8,76

2,37

6,71

1998

0,96

5,48

2,08

5,05

1999

0,74

3,34

1,98

4,50

2000

0,61

3,26

2,06

4,05

2001

0,56

3,09

2,07

4,00

2002

0,75

3,01

4,06

6,92

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.1.3 Emise oxidu uhličitého a dalších plynů způsobujících klimatickou změnu, 1996-2001
Emissions of carbon dioxide and other gases causing the climate change, 1996-2001

Rok
Year

CO2

CH4

N2O

HFCs,
PFCs, SF6

Celkem (CO2)ekv.
Total (CO2)eq.

(CO2)ekv.
(CO2)eq.

mil. t. rok-1
mil. t. p.a.

mil. t.rok-1 v (CO2)ekv.
mil. t. p.a. (CO2)eq.

mil. t. rok-1
mil. t. p.a.

v % r. 1990
% of 1990

1996

128,8

12,6

9,2

0,3

150,9

79,2

1997

133,1

12,1

8,8

0,6

154,6

81,2

1998

124,7

11,4

8,4

0,5

145,1

76,1

1999

118,2

10,7

8,1

0,5

137,6

72,2

2000

124,2

10,7

8,2

0,9

144,0

75,6

2001

124,1

10,4

8,3

1,3

144,1

75,7

Pozn.: Inventura emisí byla provedena podle metodiky IPCC (tj. zahrnuje i propady CO2 z lesního hospodářství). Emise jsou přepočítány na ekvivalentní množství CO2, při výpočtu byly použity koeficienty GWP 21 pro metan a 310 pro oxid dusný.
Note: Values estimated using the IPCC methodology (including CO
2 uptake from forestry). Emissions are recalculated to CO2 equivalent using GWP coefficients 21 and 310 for methane and nitrous oxide, respectively.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

B1.2  Imisní situace v ČR v r. 2002
          Air pollution conditions in CR in 2002

Tab. B1.2.1 Imisní limity podle opatření FVŽP
Air pollution limits pursuant to Measure of the Federal Committee for the Environment

Znečišťující látka
Pollutant

Vyjádřená
jako
Expressed
as

Imisní limity [µg.m-3]
Air pollution limits [µg.m-3]

IHr

IHd

IH8h

IHk

Obecný požadavek**
General requirement

Prašný aerosol
Suspended particulate matter
(spm)

 

60

150

x

500

Koncentrace IHd a IHk nesmějí být
v průběhu roku překročeny ve více
než 5 % případů.
Concentrations IHd and IHk must not
be exceeded in more than 5 % of
cases during the year.

Oxid siřičitý
Sulfur dioxide

SO2

60

150

x

500

Oxid siřičitý a prašný aerosol
Sulfur dioxide and spm

SO2 + SPM

x

250*

x

x

x

Oxidy dusíku
Nitrogen oxides

NOx

80

100

x

200

Koncentrace IHd a IHk nesmějí být
v průběhu roku překročeny ve více
než 5 % případů.
Concentrations IHd and IHk must not
be exceeded in more than 5 % of
cases during the year.

Oxid uhelnatý
Carbon monoxide

CO

x

5 000

x

10 000

Ozon
Ozone

O3

x

x

160

x

x

Olovo v prašném aerosolu
Lead in spm

Pb

0,5

x

x

x

x

Kadmium v prašném aerosolu
Cadmium in spm

Cd

0,01

 x

x

x

x

* vypočítán aritmetický součet denních průměrných koncentrací obou složek
Calculated from the arithmetic sum of the daily average concentrations of both components.

** 95% kvantil denních koncentrací nesmí překročit hodnotu IHd a 95% kvantil půlhodinových koncentrací nesmí překročit hodnotu IHk.
The 95
th percentile of the daily concentrations must not exceed the IHd value and the 95th percentile of the half-hour concentrations must not exceed the IHk value.

IHr – průměrná roční koncentrace znečišťující látky. Průměrnou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku jednoho roku jako aritmetický průměr z průměrných 24hodinových koncentrací.
IH
r – average annual pollutant concentration. The average concentration is understood to correspond to the mean concentration value found at the set site over a time interval of one year as the arithmetic average of the average 24-hour concentrations.

IHd – průměrná denní koncentrace znečišťující látky. Průměrnou denní koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 24 hodin. Průměrnou denní koncentrací se rozumí též střední hodnota nejméně dvanácti rovnoměrně rozložených měření průměrných půlhodinových koncentrací v časovém úseku 24 hodin (aritmetický průměr).
IH
d – average daily pollutant concentration. The average concentration is understood to correspond to the mean concentration value found at the set site over a time interval of 24 hours. The average daily concentration is also understood to consist of the mean value of at least twelve evenly distributed measurements of the average half-hour concentrations over a time period of 24 hours (arithmetic average).

IH8h – průměrná osmihodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou osmihodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 8 hodin.
IH
8h – average 8-hour pollutant concentration. The average 8-hour concentration is understood to consist in the mean concentration value determined at the set site in a time interval of 8 hours.

IHk – průměrná půlhodinová koncentrace znečišťující látky. Průměrnou půlhodinovou koncentrací se rozumí střední hodnota koncentrace zjištěná na stanoveném místě v časovém úseku 30 minut.
IH
k – average half-hour pollutant concentration. The average half-hour concentration is understood to consist in the mean concentration value determined at the set site in a time interval of 30 minutes.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.2 Limitní hodnoty a meze tolerance podle nařízení vlády 350/2002 Sb., o imisních limitech
Limit values and margins of tolerance from the Government Regulation No. 350/2002 Coll., on pollution limit values

Limitní hodnoty pro ochranu zdraví/Limit values for health protection

Znečišťující
příměs
Pollutant

Časový interval
Time interval

Limitní hodnota
Limit value

Mez tolerance
(pro r. 2001)
Margins of tolerance
(for 2001)

Maximální tolerovaný
počet překročení
za kalendářní rok
Maximum tolerated
number of cases
exceeding the value
per calendar year

SO2

kalendářní rok/calendar year

50 µg.m-3

bez meze tolerance
no margins of tolerance

0

24 hod./24 hours

125 µg.m-3

bez meze tolerance
no margins of tolerance

3

1 hod./1 hour

350 µg.m-3

120 µg.m-3

24

NO2

kalendářní rok/calendar year

40 µg.m-3

18 µg.m-3

0

1 hod./1 hour

200 µg.m-3

90 µg.m-3

18

PM10

kalendářní rok/calendar year

40 µg.m-3

6,4 µg.m-3

0

24 hod./24 hours

50 µg.m-3

20 µg.m-3

35

CO

maximální denní
8hod. klouzavý průměr
maximum daily 8-hour
moving average

10 000 µg.m-3

6 000 µg.m-3

0

benzen
benzene

kalendářní rok/calendar year

5 µg.m-3

5 µg.m-3

0

O3

maximální denní
8hod. klouzavý průměr
maximum daily 8-hour
moving average

120 µg.m-3

bez meze tolerance
no margins of tolerance

25,
v průměru za 3 roky
on an average
for 3 years

Pb

kalendářní rok/calendar year

0,5 µg.m-3

0,4 µg.m-3

0

Cd

kalendářní rok/calendar year

0,005 µg.m-3

0,003 µg.m-3

0

NH3

kalendářní rok/calendar year

100 µg.m-3

60 µg.m-3

0

As

kalendářní rok/calendar year

0,006 µg.m-3

0,006 µg.m-3

0

Ni

kalendářní rok/calendar year

0,02 µg.m-3

0,016 µg.m-3

0

Hg

kalendářní rok/calendar year

0,05 µg.m-3

0

0

Benzo(a)pyren
Benzo(a)pyrene

kalendářní rok/calendar year

0,001 µg.m-3

0,008 µg.m-3

0

Spad/fallout

měsíc/month

12,5 g.m-2

0

0

Limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů/Limit values for protection of ecological systems

SO2

kalendářní rok a zimní
období/calendar year and
winter season
(1. 10.–31. 3.)

20 µg.m-3

bez meze tolerance
no margins of tolerance

0

NOx

kalendářní rok/calendar year

30 µg.m-3

bez meze tolerance
no margins of tolerance

0

O3

AOT40, vypočten z 1hod. hod-
not v období květen–červenec,
průměr za 5 let/AOT40,
calculated from the 1-hour
values for the May–June
period, average for 5 years

18 000 µg.m-3.h

bez meze tolerance
no margins of tolerance

0

1) Mez tolerance je procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen, tato hodnota se pravidelně v po sobě následujících rocích snižuje až k nulové hodnotě.
The margin of tolerance is the percentage of the pollution limit value or part of its absolute value by which the pollution limit value may be exceeded; this value is regularly decreased down to zero in subsequent years.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.3 Počty míst, kde se měří znečištění ovzduší podle kraje a odvětví (organizace), 2002
Numbers of sites where air pollution is measured according to the regions and branches (organizations), in 2002

Kraj

ČHMÚ

HS, SZÚ

Z

E + P

KMon

Celkem
Total

Region

Hlavní město Praha

13

10

1

-

-

24

Capital City of Prague

Jihočeský

6

2

3

-

-

11

Jihočeský

Jihomoravský

14

5

1

-

1

21

Jihomoravský

Karlovarský

7

8

8

3

-

26

Karlovarský

Královéhradecký

11

6

5

-

-

22

Královéhradecký

Liberecký

15

2

4

-

-

21

Liberecký

Moravskoslezský

27

10

3

2

2

44

Moravskoslezský

Olomoucký

8

4

3

-

2

17

Olomoucký

Pardubický

6

4

2

2

1

15

Pardubický

Plzeňský

3

7

6

-

6

22

Plzeňský

Středočeský

12

15

5

2

-

34

Středočeský

Ústecký

34

19

5

9

-

67

Ústecký

Vysočina

4

3

1

-

-

8

Vysočina

Zlínský

3

6

5

-

3

17

Zlínský

Celkem

163

101

52

18

15

349

Total

Vysvětlivky/Explanations:

ČHMÚ    Český hydrometeorologický ústav    Czech Hydrometeorological Institute

HS, SZÚ    Zdravotnictví/Health    Státní zdravotní ústav/National Institute of Public Health, Hygienická služba/Public Health Service

Z    Zemědělství/Agriculture    VÚRV (14) Výzkumný ústav rostlinné výroby Plant Production Research Institute, Ekotoxa (37), VÚLHM (6) Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti/Forestry and Game Management Research Institute, VÚLHM-Opočno (2), Kolowratské lesy (1) Kolowrat forests

E + P    Energetika a průmysl/Energy and Industry    ORGREZ (13), ČEZ (3), Frantschach (1), Česká rafinérská (1), Elektrárna Mělník (2) Mělník power plant (2), Kaučuk Kralupy (1), Spolana Neratovice (2)

KMon    Komunální monitoring/Municipal monitoring    MÚ Zlín (2), DA Zlín, MÚ Hodonín (1) DA Hodonín, MÚ Třinec (1), DA Třinec, Město Plzeň (6), MÚ Pardubice (1), DA Pardubice

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.4 Počty míst, kde se měří základní znečišťující látky a doprovodné veličiny na stanicích AMS a AMS-SRS, podle krajů, 2002
Number of sites where the basic pollutants and attendant parameters on the AMS and AMS-SRS stations are measured, according to regions, 2002

Kraj
Region

SO2

NO2
NOx

PM10

SPM

O3

CO

BTX

Meteo

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ, Město Plzeň,
MÚ Třinec

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ, Město Plzeň,
MÚ Pardubice

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ, Město Plzeň

ČHMÚ
CHMI

MÚ Pardubice

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

Hl. město Praha
Capital City
of Prague

13

-

13

-

12

-

-

-

6

-

5

-

2

-

1

-

Jihočeský
Jihočeský

3

2

3

2

3

2

-

-

3

1

1

2

-

-

1

1

Jihomoravský
Jihomoravský

4

1

4

1

4

1

-

-

3

1

1

-

1

-

2

-

Karlovarský
Karlovarský

6

3

6

3

6

1

-

-

2

-

2

1

-

-

4

2

Královéhradecký
Královéhradecký

2

1

2

1

2

1

-

-

2

1

-

1

-

-

2

-

Liberecký
Liberecký

9

-

9

-

9

-

-

-

3

-

4

-

-

-

6

-

Moravskoslezský
Moravskoslezský

17

4

17

4

17

2

-

1

6

-

5

-

1

-

14

4

Olomoucký
Olomoucký

5

1

5

1

5

1

-

-

3

1

3

-

-

-

4

-

Pardubický
Pardubický

3

5

3

5

3

3

-

-

2

1

-

2

-

1

2

3

Plzeňský
Plzeňský

2

8

2

8

2

8

-

-

2

5

1

5

-

-

1

4

Středočeský
Středočeský

8

3

8

3

8

3

-

-

2

1

3

1

-

-

6

2

Ústecký
Ústecký

20

7

20

4

20

-

-

1

9

-

11

-

2

-

18

7

Vysočina
Vysočina

2

2

2

2

2

2

-

-

2

1

1

1

-

-

-

-

Zlínský
Zlínský

2

-

2

-

2

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

Celkem/Total

96

37

96

34

95

24

-

2

45

12

37

13

6

1

63

23

Celkem/Total

133

130

119

2

57

50

7

86

Vysvětlivky/Explanations:

Ostatní: ORGREZ, ČEZ, Česká rafinérská, Elektrárna Mělník, Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice
Other: ORGREZ, ČEZ, Česká rafinérská, Mělník power plant, Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice

Meteo    Měření meteorologických prvků:
rychlost větru, směr větru, atmosférický tlak, relativní vlhkost vzduchu, srážkový úhrn, sluneční záření, teplota 2 m nad terénem, teplota 10 m nad terénem
Measurement of meteorologic parameters:
wind velocity, wind direction, armospheric pressure, relative air humidity, precipitation total, solar radiation, temperature at 2 m above the ground, temperature at 10 m above the ground

BTX    Zahrnuje měření aromatických uhlovodíků: toluen, etylbenzen, o-xylen, m-xylen, p-xylen
Includes measurement of aromatic hydrocarbon pollutants: toluene, ethyl benzene, o-xylene, m-xylene, p-xylene

SPM    (suspended particulate matter) – suspendované částice v atmosféře

PM10    frakce suspendovaných částic s aerodynamickým průměrem pod 10 µm
fraction of SPM with aerodynamic diameter of less than 10 µm.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.5 Počty míst, kde se měří základní znečišťující látky a doprovodné veličiny manuálními a kontinuálně manuálními postupy, podle krajů a podle vlastníka (odvětví) v r. 2002
Number of sites where measurements are carried out of basic pollutants and related quantities by manual and semi-automatic procedures, according to region and owner (branch) in 2002

Kraj
Region

SO2

NO2, NOx

PM10

SPM

O3

CO

Meteo

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

Ostatní
Others

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ,
ORGREZ

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ

HS, SZÚ

ORGREZ

Hl. město Praha
Capital City
of Prague

1

7

-

9

-

1

1

10

-

-

6

-

Jihočeský
Jihočeský

3

1

-

2

-

-

2

-

-

-

-

-

Jihomoravský
Jihomoravský

10

6

6

6

-

-

9

4

-

-

-

-

Karlovarský
Karlovarský

1

16

-

8

1

-

1

8

-

-

-

1

Královéhradecký
Královéhradecký

9

8

5

5

-

-

4

3

1

-

-

-

Liberecký
Liberecký

6

4

5

2

1

-

6

2

-

-

-

-

Moravskoslezský
Moravskoslezský

10

3

5

4

-

1

11

9

-

-

-

-

Olomoucký
Olomoucký

3

8

3

6

-

-

3

3

-

2

-

-

Pardubický
Pardubický

4

4

3

4

-

-

3

2

-

-

-

-

Plzeňský
Plzeňský

1

5

1

9

-

-

2

5

-

-

-

-

Středočeský
Středočeský

4

14

1

16

-

-

3

14

-

-

-

-

Ústecký
Ústecký

16

25

12

18

3

3

15

20

-

5

1

1

Vysočina
Vysočina

3

2

2

2

-

-

2

1

-

-

-

-

Zlínský
Zlínský

1

12

1

14

-

-

1

6

-

-

-

-

Celkem/Total

72

115

44

105

5

5

63

87

1

7

7

2

Celkem/Total

187

149

10

150

8

7

2

Vysvětlivky/Explanations:

Ostatní: VÚRV, Ekotoxa, VÚLHM, VÚLHM-Opočno, Kolowratské lesy, Frantschach, MÚ Zlín, MÚ Hodonín
Other: VÚRV, Ekotoxa, VÚLHM, VÚLHM-Opočno, Kolowrat forests, Frantschach, DA Zlín, DA Hodonín

Meteo    Měření meteorologických prvků:
rychlost větru, směr větru, teplota 10 m nad terénem.

Meteo    Measurement of meteorological parameters:
wind velocity, wind direction, temperature at 10 m above the ground.

Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: At certain stations, the measuring program can be reduced compared to the above lists.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.6 Celkové počty míst se speciálním měřením, podle vlastníka (odvětví), 2002
Total number of sites with special monitoring, according to the owner (branch), 2002

Kraj
Region

TK

VOC

POPs

NH3

HNO3,
NO3-, NH4+

SO42-

H2S

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ,
ORGREZ

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ,
MÚ Pardu-
bice

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÚ

ČHMÚ
CHMI

ČHMÚ
CHMI

HS, SZÜ,
Frant
schach

Hl. město Praha
Capital City
of Prague

1

10

1

1

-

1

-

-

1

-

1

Jihočeský
Jihočeský

2

1

-

-

-

-

-

-

-

-

2

Jihomoravský
Jihomoravský

1

5

-

-

-

1

-

-

-

-

1

Karlovarský
Karlovarský

1

9

-

1

-

-

-

-

-

-

1

Královéhradecký
Královéhradecký

1

4

-

1

-

1

-

-

-

-

1

Liberecký
Liberecký

2

2

-

-

-

-

-

-

-

-

2

Moravskoslezský
Moravskoslezský

5

11

-

2

-

2

-

-

-

-

5

Olomoucký
Olomoucký

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Pardubický
Pardubický

1

2

-

-

-

-

-

-

1

-

1

Plzeňský
Plzeňský

1

5

-

-

-

1

-

-

-

-

1

Středočeský
Středočeský

2

9

-

-

-

-

-

-

-

-

2

Ústecký
Ústecký

4

15

-

1

-

1

-

1

-

5

4

Vysočina
Vysočina

1

3

1

-

1

1

-

-

1

-

1

Zlínský
Zlínský

-

6

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Celkem/Total

22

83

2

6

1

8

-

1

3

5

22

Celkem/Total

105

8

9

1

3

5

22

Vysvětlivky/Explanations:

TK    Zahrnuje měření těchto prvků/Includes measurement of the following elements: As, Cd, Cr, Ni, Be, Na, Mg, Al, Si, S, Cl, K, Ca, Ti, V, Mn, Fe, Cu, Zn, Se, Br, Rb, Sr, Sb, Hg.

VOC    Zahrnuje měření jednotlivě analyzovaných uhlovodíků: metan, etan, eten, propan, propen, i-butan, n-butan, acetylen, suma buten, i-pentan, n-pentan, suma pentenů, metylcyklopentan, n-hexan, cyklohexan, n-heptan, isopren, toluen, etylbenzen, m,p-xylen, o-xylen, nonan, 2+3 metylpentan, 2+3 metylhexan, cyklopentan, 2,2-dimetylbutan, 2,3 dimetylbutan, 2+3 metylheptan, i-oktan, n-oktan.
Volatile organic compounds, includes 31 separately analysed hydrocarbons: methane, ethane, ethene, propane, propene, i-butane, n-butane, acetylene, sum of butene, i-pentane, n-pentane, sum of pentenes, methyl cyclopentane, n-hexane, cyclohexane, n-heptane, isoprene, benzene, toluene, ethyl benzene, m,p-xylene, o-xylene, nonane, 2+3 methyl pentane, 2+3 methyl hexane, cyclopentane, 2,2-dimethyl butane, 2,3 dimethyl butane, 2+3 methyl heptane, i-octane, n-octane.

POPs    Zahrnuje měření perzistentních organických látek: antracen, acenaften, acenaftylen, benzo(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo(b)fluoranten, benzo(g,h,i)perylen, benzo(k)fluoranten, chrysen, dibenzo(a,h)antracen, fenantren, fluoren, fluoranten, ideno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren, alfa-HCH, beta-HCH, delta-HCH, gama-HCH, hexachlorbenzen, PCP28, PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD, p,p’-DDE, p,p’-DDT.
Includes measurement of persistent organic pollutants (anthracene, acenaphthene, acenaphthylene, benzo(a)anthracene, benzo(a)pyrene, benzo(b)fluoranthene, benzo(g,h,i)perylene, benzo(k)fluoranthene, chrysene, dibenzo(a,h)anthracene, phenanthrene, fluorene, fluoranthene, ideno(1,2,3-cd)pyrene, naphthalene, pyrene; alpha-HCH, beta-HCH, delta-HCH, gamma-HCH, hexachlorobenzene, PCP28, PCB52, PCB101, PCB118, PCB138, PCB153, PCB180, p,p’-DDD, p,p’-DDE, p,p’-DDT)

Pozn.: Na konkrétních stanicích může být program měření proti výše uvedeným výčtům omezen.
Note: At certain stations, the measuring program can be reduced compared to the above lists.

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Výplň v následujících tabulkách pro danou charakteristiku kvality ovzduší označuje:
The contents of the tables for the given air quality characteristics denote:

Překročení toleranční meze, případně limitní hodnoty v případech bez meze tolerance
Exceeding of the tolerance limits or limit values for cases without tolerance limits

Překročení limitní hodnoty/Exceeding of the limit values

Hodnota je pod imisním limitem/The value is below the pollution limit value



Tab. B1.2.7 Stanice s nejvyššími počty překročení (pLV) 24hod. limitu oxidu siřičitého
Stations with the highest numbers of exceedences of the 24-hour limit value (pLV) of SO2

Stanice
Station

Okres
District

Orga-
nizace
Orga-
nization

Typ
stanice
Type
of station

Klasifi-
kace
Classifi-
cation

pLV

Max.
24h konc.
Max.
24-h con-
centration

[µg.m-3]

4. nejvyšší 24h
koncentrace
4th highest
24h con-
centration

[µg.m-3]

1120 Úštěk

Litoměřice

HS

kont. manu.

B/U/RC

6

205

152

267 Teplice-OHS

Teplice

HS

kont. manu.

B/U/R

5

320

148

1008 Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

3

166

62

1009 Všechlapy

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

3

154

93

1334 Petrovice u K.

Karviná

ČEZ

AMS

I/S/C

2

198

100

1007 Krupka

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

2

191

89

1266 Chomutov

Chomutov

VÚRV

manuální

B/S/A

2

188

96

1010 Chabařovice

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

2

166

105

1011 Ústí n. L.-Kočkov

Ústí n. L

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RN

2

139

87

1072 Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

1

158

82

1012 Ústí n. L.-město

Ústí n. L

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/RC

1

146

91

898 H. Tošanovice

Frýdek-Místek

VÚRV

manuální

B/R/A

1

145

36

1014 Děčín

Děčín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

1

139

76

1332 N. Víska u D.

Chomutov

ČEZ

AMS

I/R/N

1

138

60

1069 Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

1

135

85

1070 Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

1

134

84

1278 Malešov

Litoměřice

ČHMÚ

manuální

B/R/NA

1

134

59

1455 Kladno-Švermov

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

1

129

89

1065 Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RI

1

127

82

1063 Ostrava-Radv.

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

-

123

79

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.8 Stanice s nejvyššími počty překročení 24hod. limitu PM10
Stations with the highest numbers of exceedences of the 24-hour limit value of PM10

Stanice
Station

Okres
District

Organi-
zace
Organi-
zation

Typ
stanice
Type
of station

Klasifi-
kace
Classifi-
cation

pLV

pLV+MT

Max. 24h koncentrace
Max. 24-hour concentration
[µg.m-3]

789 Horní Počáply

Mělník

ČEZ

AMS-SRS

B/R/AI

201

144

254

1072 Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

219

132

545

1065 Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RI

142

84

320

1455 Kladno-Švermov

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

147

79

297

1410 Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

I/U/IR

151

78

300

1001 Chomutov

Chomutov

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

133

76

165

1011 Ústí n. L.-Kočkov

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RN

180

74

139

1066 Český Těšín

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

123

70

412

771 P1-nám. Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/C

120

66

160

1064 Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

101

60

181

1070 Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

112

59

265

1063 Ostrava-Radv.

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

117

58

550

764 Mělník-Pšovka

Mělník

ČEZ

AMS-SRS

T/S/I

112

57

209

1075 Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

119

56

248

779 P8-Kobylisy

Praha 8

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

104

56

148

1061 Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

117

56

355

804 P10-Počernická

Praha 10

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

109

54

154

1459 P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

100

53

157

1068 Havířov

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

90

48

260

1069 Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

92

47

428

772 P2-Riegrovy sady

Praha 2

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/NR

95

47

150

1074 Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

89

45

279

1076 Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

100

44

183

1067 Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

91

43

337

775 P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/RC

95

42

135

617 Litoměřice-OHS

Litoměřice

HS

kont. manu.-TK

B/U/RC

73

41

296

776 P6-Santinka

Praha 6

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

89

41

161

777 P6-Veleslavín

Praha 6

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

106

41

144

1012 Ústí n. L.-město

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/RC

107

40

134

1140 Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

88

35

240

1132 Kuchařovice

Znojmo

ČHMÚ

AMS

B/R/A

79

24

131

1078 Litovel

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/R/A

74

32

205

780 P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS-SRS

I/U/ICR

74

32

159

1062 Ostrava-Por./V.o.

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

73

30

200

1073 Lubina

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

72

29

283

1186 Opava-Kateřinky

Opava

ČHMÚ

AMS

B/U/R

70

34

245

1029 Stráž nad Ohří

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/RN

69

21

121

1079 Zubří

Vsetín

ČHMÚ

AMS

B/R/A

61

27

402

1030 Karlovy Vary

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

61

18

140

1008 Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

57

27

204

1187 Třinec-Kanada

Frýdek-Místek

MÚTř

AMS

B/U/R

57

24

191

1454 Kladno-střed m.

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

57

25

118

1014 Děčín

Děčín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

56

32

273

1130 Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

53

20

184

773 P4-Braník

Praha 4

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

52

16

96

1026 Louny

Louny

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

51

24

176

1025 Litoměřice-Ml.

Litoměřice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RA

49

27

308

1133 Prostějov

Prostějov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

49

21

179

805 P10-Vršovice

Praha 10

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

48

17

268

1027 Čeradice

Louny

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

47

20

123

1009 Všechlapy

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

45

19

199

1024 Blíževedly

Česká Lípa

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

45

14

186

1023 Česká Lípa

Česká Lípa

ČHMÚ

AMS

B/U/R

44

13

180

774 P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

44

12

111

1104 České Budějovice

Č. Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/U/R

36

15

139

1032 Sokolov

Sokolov

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

36

16

134

1322 Plzeň-Slovany

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

36

10

118

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.9 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací, PM10
Stations with the highest values of annual average concentrations of PM10

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční konc.
Annual conc.
[µg.m-3]

789 Horní Počáply

Mělník

ČEZ

AMS-SRS

B/R/AI

72

1072 Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

71

1455 Kladno-Švermov

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

55

1065 Bohumín

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RI

55

1410 Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

I/U/IR

53

1011 Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RN

52

1063 Ostrava-Radvanice

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

51

1066 Český Těšín

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

51

1061 Ostrava-Fifejdy

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

50

1070 Orlová

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

49

1075 Olomouc

Olomouc

ČHMÚ

AMS

B/U/R

48

1001 Chomutov

Chomutov

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

47

764 Mělník-Pšovka

Mělník

ČEZ

AMS-SRS

T/S/I

47

804 P10-Počernická

Praha 10

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

46

771 P1-nám. Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/C

45

1064 Ostrava-Zábřeh

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

45

1067 Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

45

1068 Havířov

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

45

1069 Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

45

1076 Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

44

1012 Ústí n. L.-město

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/RC

43

1140 Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

43

1074 Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

42

779 P8-Kobylisy

Praha 8

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

42

777 P6-Veleslavín

Praha 6

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/R

41

775 P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/RC

41

772 P2-Riegrovy sady

Praha 2

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/NR

40

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.10 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací, NO2
Stations with the highest values of annual average concentrations of NO2

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční konc.
Annual conc.
[µg.m-3]

1140 Beroun

Beroun

ČHMÚ

AMS

T/U/RCI

48

1459 P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

44

775 P5-Mlynářka

Praha 5

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/RC

44

771 P1-nám. Republiky

Praha 1

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/C

43

804 P10-Počernická

Praha 10

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

39

805 P10-Vršovice

Praha 10

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

39

773 P4-Braník

Praha 4

ČHMÚ

AMS-SRS

T/U/R

36

780 P9-Vysočany

Praha 9

ČHMÚ

AMS-SRS

I/U/ICR

35

772 P2-Riegrovy sady

Praha 2

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/NR

34

1321 Plzeň-střed

Plzeň-město

MPl

AMS

T/U/RC

34

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.11 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu
Stations with the highest values of annual average concentrations of benzene

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční konc.
Annual conc.
[µg.m-3]

1410 Ostrava-Přívoz

Ostrava-město

ČHMÚ

AMS-SRS

I/U/IR

9,6

457 P10-Šrobárova

Praha 10

HS

kont. manu.-TK

B/U/RC

4,6

1467 Ostrava-Přívoz HS

Ostrava-město

HS

AMS

I/U/IR

4,3

396 Hr. Král.-Sukovy sady

Hradec Králové

HS

AMS-TK

T/U/RCI

4,3

1457 Ústí n. L.-KHS, Past.

Ústí nad Labem

HS

kont. manu.-TK

I/U/RI

3,8

1199 Sokolov

Sokolov

HS

AMS-TK

I/U/RC

2,9

1005 Most

Most

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

2,9

1459 P5-Smíchov

Praha 5

ČHMÚ

AMS

T/U/RC

2,3

693 P4-Libuš

Praha 4

ČHMÚ

manuální

B/S/R

1,2

1317 Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

1,0

916 Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

manuální

B/R/AN

0,8

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.12 Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních osmihodinových klouzavých průměrných koncentrací ozonu
Stations with the highest values of maximum daily eight-hour sliding average ozone concentrations

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

pLV

Max. 8h konc.
Max. 8-h conc.
[µg.m-3]

1110 Krkonoše-Rýchory

Trutnov

ČHMÚ

AMS

B/R/N

87

184

1111 Šerlich

Rychnov n. K.

ČHMÚ

AMS

B/R/N

57

171

1102 Churáňov

Prachatice

ČHMÚ

AMS

B/R/N

54

159

1317 Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

51

175

1135 Mikulov-Sedlec

Břeclav

ČHMÚ

AMS

B/R/A

48

154

1139 Svratouch

Chrudim

ČHMÚ

AMS

B/R/AN

47

153

1198 Hodonín

Hodonín

HS

AMS-TK

B/U/R

46

152

1013 Sněžník

Děčín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

45

156

643 Hr. Král.-observatoř

Hradec Králové

ČHMÚ

kont. man.

B/S/R

44

171

1131 Kostelní Myslová

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/R/A

43

157

1130 Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

43

150

1196 Ždár nad Sázavou

Žďár n. S.

HS

AMS-TK

B/U/RC

42

148

1033 Přebuz

Sokolov

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

41

155

1214 Bílý Kříž

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/R/N

40

169

1138 Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

AMS

B/R/AN

39

150

1022 Souš

Jablonec n. N.

ČHMÚ

AMS

B/R/N

39

147

1454 Kladno-střed města

Kladno

ČHMÚ

AMS

B/U/R

38

149

617 Litoměřice-OHS

Litoměřice

HS

kont. man.-TK

B/U/RC

37

154

1103 Hojná Voda

Č. Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/R/N

37

147

1020 Albrechtice u Frýdl.

Liberec

ČHMÚ

AMS

B/R/AN

34

151

1008 Teplice

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

34

163

1069 Karviná

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/U/R

32

172

1129 Brno-Kroftova

Brno-město

ČHMÚ

AMS

T/U/R

32

145

1324 Plzeň-Lochotín

Plzeň-město

MPl

AMS

B/U/R

32

156

1080 Jeseník

Jeseník

ČHMÚ

AMS

B/R/N

31

155

1133 Prostějov

Prostějov

ČHMÚ

AMS

B/U/R

31

149

1101 Přimda

Tachov

ČHMÚ

AMS

B/R/N

30

160

1076 Přerov

Přerov

ČHMÚ

AMS

B/U/CR

30

153

1108 Ondřejov

Praha-východ

ČHMÚ

AMS

B/R/N

30

150

1011 Ústí n. L.-Kočkov

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS-SRS

B/S/RN

29

149

1197 Olomouc-Šmeralova

Olomouc

HS

AMS-TK

B/U/R

26

140

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.13 Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m-3) za rok na vybraných stanicích AIM, 1992-2002
Number of cases of exceeding of the information alert theeshold for ozone (180 µg.m-3) p.a. at selected AIM stations, 1992-2002

Název stanice
Name of station

Kraj
Region

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

1900

2001

2002

Praha 1-n. Republiky

Hl. m. Praha

-

162

40

1

0

0

4

0

1

0

0

Praha 4-Libuš

Hl. m. Praha

39

22

126

33

0

2

13

0

12

0

0

Praha 6-Veleslavín

Hl. m. Praha

-

-

-

-

0

0

8

0

10

0

0

Praha 8-Kobylisy

Hl. m. Praha

-

-

-

-

0

1

17

0

4

0

0

Praha 9-Vysočany

Hl. m. Praha

-

5

175

39

1

0

9

0

11

0

0

České Budějovice

Jihočeský

-

-

1

26

26

3

4

0

0

0

0

Hojná Voda

Jihočeský

-

-

0

0

0

0

6

0

5

0

0

Churáňov

Jihočeský

-

-

-

3

4

0

15

0

0

0

0

Prachatice

Jihočeský

-

-

-

6

0

0

9

0

0

0

0

Brno-Kroftova

Jihomoravský

-

-

4

4

0

0

3

0

0

0

0

Brno-Tuřany

Jihomoravský

-

-

-

-

-

-

8

0

0

1

0

Hodonín

Jihomoravský

-

-

-

8

46

0

27

0

10

0

0

Mikulov-Sedlec

Jihomoravský

-

-

-

-

3

0

7

1

1

1

0

Přebuz

Karlovarský

-

-

29

11

0

0

0

0

1

0

0

Sokolov

Karlovarský

-

-

94

27

2

0

1

0

0

0

0

Hr. Král.-observatoř

Královéhradecký

-

-

-

18

13

0

6

3

10

0

0

Hr. Král.-Sukovy sady

Královéhradecký

-

-

-

40

16

0

5

0

11

0

0

Krkonoše-Rýchory

Královéhradecký

-

-

-

0

169

3

20

1

2

0

5

Šerlich

Královéhradecký

-

-

-

0

0

0

1

0

5

0

0

Albrechtice u Frýdl.

Liberecký

-

0

167

14

2

0

4

0

9

0

0

Liberec-město

Liberecký

-

-

-

7

0

0

0

0

0

0

0

Souš

Liberecký

-

120

96

8

28

0

4

0

2

0

0

Bílý Kříž

Moravskoslezský

-

-

23

42

0

0

3

0

3

0

1

Karviná

Moravskoslezský

-

3

34

10

11

0

7

0

0

0

7

Ostrava-Fifejdy

Moravskoslezský

-

13

21

6

4

0

4

0

0

0

0

Studénka

Moravskoslezský

-

-

-

-

-

-

0

0

0

0

3

Třinec-Kosmos

Moravskoslezský

-

-

-

-

3

0

0

0

0

0

0

Jeseník

Olomoucký

-

-

5

50

5

0

0

0

0

0

0

Olomouc-Šmeralova

Olomoucký

-

-

-

31

66

0

7

0

3

0

0

Prostějov

Olomoucký

-

-

56

19

2

0

6

0

0

0

0

Pardubice-Rosice

Pardubický

-

-

-

-

-

-

11

0

59

0

0

Svratouch

Pardubický

-

33

75

5

0

0

6

0

3

0

0

Klatovy soud

Plzeňský

-

-

-

9

0

0

0

0

0

0

0

Plzeň-Bory

Plzeňský

-

-

-

-

0

0

4

0

0

0

0

Plzeň-Doubravka

Plzeňský

-

-

0

38

0

0

6

0

0

0

0

Plzeň-Lochotín

Plzeňský

-

-

-

-

0

0

4

0

0

0

1

Plzeň-Slovany

Plzeňský

-

-

-

-

0

0

5

0

0

0

0

Přimda

Plzeňský

-

-

-

6

7

0

4

0

0

3

0

Kladno-střed města

Středočeský

-

-

-

-

-

-

-

0

9

4

0

Ondřejov

Středočeský

-

-

57

21

5

0

10

0

4

0

0

Litoměřice-OHS

Ústecký

-

-

-

-

-

0

0

0

7

3

0

Most

Ústecký

-

-

-

-

-

-

7

0

5

0

1

Nová Ves/Rudolice
v Horách

Ústecký

-

31

97

13

2

0

10

2

8

5

3

Sněžník

Ústecký

-

1

60

31

8

0

9

0

19

2

0

Teplice

Ústecký

-

25

1

0

0

3

4

0

8

0

1

Tušimice

Ústecký

-

-

5

7

0

0

5

0

0

2

1

Ústí n. L.-Kočkov

Ústecký

-

-

0

23

1

5

18

0

14

0

0

Ústí n. L.-město

Ústecký

-

-

-

-

-

0

0

0

10

0

0

Všechlapy

Ústecký

-

-

-

21

0

0

6

0

5

4

0

Kostelní Myslová

Vysočina

-

-

-

-

-

0

3

0

1

0

0

Košetice

Vysočina

-

7

27

2

2

0

1

0

4

0

0

Ždár nad Sázavou

Vysočina

-

-

-

52

112

0

19

0

3

0

0

Bílina

Ústecký

-

-

-

6

0

0

0

0

-

-

-

Děčín-OHS

Ústecký

-

-

-

-

-

-

0

0

0

-

-

Litoměřice-OHS

Ústecký

-

-

-

-

-

0

0

0

7

3

0

Martiněves

Ústecký

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

Most

Ústecký

-

-

-

-

-

-

7

0

5

0

1

Nová Ves v Horách

Ústecký

-

31

97

13

-

-

-

-

-

-

-

Rudolice v Horách

Ústecký

-

-

-

0

2

0

10

2

8

5

3

Sněžník

Ústecký

-

1

60

31

8

0

9

0

19

2

0

Teplice

Ústecký

-

25

1

0

0

3

4

0

8

0

1

Tušimice

Ústecký

-

-

5

7

0

0

5

0

0

2

1

Ústí n. L.-Kočkov

Ústecký

-

-

0

23

1

5

18

0

14

0

0

Ústí n. L.-město

Ústecký

-

-

-

-

-

0

0

0

10

0

0

Všechlapy

Ústecký

-

-

-

21

0

0

6

0

5

4

0

Kostelní Myslová

Vysočina

-

-

-

-

-

0

3

0

1

0

0

Košetice

Vysočina

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Košetice

Vysočina

-

7

27

2

2

0

1

0

4

0

0

Ždár nad Sázavou

Vysočina

-

-

-

52

112

0

19

0

3

0

0

Zlín-Svit

Zlínský

-

-

-

-

0

0

0

-

-

-

-

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.14 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arzenu v ovzduší
Stations with the highest values of annual average concentrations of arsenic in the ambient air

Stanice
Station

Okres
District

Organi-
zace
Organi-
zation

Typ
stanice
Type
of station

Metoda
Method

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[ng.m-3]

411 Tanvald

Jablonec n. N.

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

10,0

521 Ostrava-fak.
nemocnice

Ostrava-město

HS

manuální-TK

XRF

B/U/RI

7,3

1467 Ostrava-Přívoz HS

Ostrava-město

HS

AMS

XRF

I/U/IR

7,1

567 Ostrava-Novinářská

Ostrava-město

HS

manuální-TK

XRF

T/U/RCI

5,7

465 Mělník-OHS

Mělník

HS

manuální-TK

AAS

T/U/R

5,6

1384 Havraň-HM

Most

ČEZ

TK-aerosol

AAS

I/R/A

4,6

1415 Souš-HM

Jablonec n. N.

ČHMÚ

TK-aerosol

ICP-MS

B/R/N

4,5

1416 Všechlapy-HM

Teplice

ČHMÚ

TK-aerosol

ICP-MS

B/R/AI

4,3

459 Beroun-Zavadilka

Beroun

HS

manuální-TK

AAS

B/S/R

4,1

1302 Trutnov-Poříčí

Trutnov

HS

kont. manu.

AAS

I/S/I

4,0

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.15 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší
Stations with the highest values of annual average concentrations of cadmium in the ambient air

Stanice
Station

Okres
District

Organi-
zace
Organi-
zation

Typ
stanice
Type
of station

Metoda
Method

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration
[ng.m-3]

411 Tanvald

Jablonec n. N.

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

10,0

1415 Souš-HM

Jablonec n. N.

ČHMÚ

TK-aerosol

ICP-MS

B/R/N

4,4

540 Fr. Lázně-Chebská

Cheb

HS

manuální

AAS

-/U/-

3,2

486 Cheb-ESKA

Cheb

HS

manuální-TK

AAS

I/S/I

3,0

487 Cheb-U hradu

Cheb

HS

manuální-TK

AAS

B/S/R

3,0

488 Cheb-zubní odd.

Cheb

HS

manuální-TK

AAS

T/U/R

3,0

541 Fr. Lázně-Ruská

Cheb

HS

manuální

AAS

-/U/-

3,0

597 Mar. Lázně-
Kr. Domov

Cheb

HS

manuální-TK

AAS

-/U/-

3,0

521 Ostrava-fak.
nemocnice

Ostrava-město

HS

manuální-TK

XRF

B/U/RI

3,0

567 Ostrava-Novinářská

Ostrava-město

HS

manuální-TK

XRF

T/U/RCI

3,0

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.16 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší
Stations with the highest values of annual average concentrations of nickel in the ambient air

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration

[ng.m-3]

461 Příbram-
nemocnice ZÚNZ

Příbram

HS

manuální-TK

B/U/R

90

601 Brno-Krasová ul.

Brno-město

HS

manuální-TK

B/U/IR

61

575 Kroměříž-Slovan

Kroměříž

HS

manuální-TK

B/U/R

56

726 Plzeň-Habrová

Plzeň-město

HS

manuální-TK

B/U/RC

56

482 Plzeň-Husovo nám.

Plzeň-město

HS

manuální-TK

T/U/CI

55

493 Zlín-H. nábř.

Zlín

HS

manuální-TK

T/U/R

55

533 Brno-Dobrovského

Brno-město

HS

manuální-TK

B/U/R

50

411 Tanvald

Jablonec n. N.

HS

manuální-TK

B/U/R

43

576 Děčín-OHS

Děčín

HS

kont. manu.-TK

T/U/RC

40

573 Brno-Húskova ul.

Brno-město

HS

manuální-TK

B/U/R

38

397 Hr. Král.-Pospíšilova

Hradec Králové

HS

manuální-TK

T/U/R

29

602 Brno-Skaunicové

Brno-město

HS

manuální-TK

B/U/RC

27

556 Zlín Lazy-OHS

Zlín

HS

manuální-TK

B/U/RN

26

1125 Ostrov n. Ohří

Karlovy Vary

HS

manuální-TK

B/U/RC

26

494 Zlín-ANTA

Zlín

HS

manuální-TK

T/U/RC

25

538 Liberec-střed města

Liberec

HS

manuální-TK

T/U/RC

24

465 Mělník-OHS

Mělník

HS

manuální-TK

T/U/R

24

505 Jihlava-Znojemská

Jihlava

HS

manuální-TK

T/U/RC

23

540 Fr. Lázně-Chebská

Cheb

HS

manuální

-/U/-

23

1302 Trutnov-Poříčí

Trutnov

HS

kont. manu.

I/S/I

21

Pozn.: Hodnoty niklu na prezentovaných stanicích Hygienické služby nejsou dle vyjádření SZÚ verifikovány.
Note: Nickel values at presented HS stations are not verified.

Zdroj: SZÚ
Source: SZÚ

Tab. B1.2.17 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší
Stations with the highest values of annual average concentrations of lead in the ambient air

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type
of station

Metoda
Method

Klasifikace
Classification

Roční konc.
Annual
conc.

[ng.m-3]

863 Český Těšín

Karviná

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

84

1179 Ostrava-Sl.O./ZOO

Ostrava-město

ČHMÚ

TK-aerosol

XRF

B/S/NR

75

952 Bohumín-Čáslavská

Karviná

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

74

517 Karviná-OHS

Karviná

HS

kont. man.-TK

AAS

T/U/R

55

411 Tanvald

Jablonec n. N.

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

49

1365 Albrechtice-HM

Karviná

ČHMÚ

TK-aerosol

XRF

B/R/N

47

515 Orlová-nemocnice

Karviná

HS

manuální

AAS

T/S/R

44

1467 Ostrava-Přívoz HS

Ostrava-město

HS

AMS

XRF

I/U/IR

43

1397 Petrovice u Karviné

Karviná

ČEZ

TK-aerosol

AAS

I/S/C

42

461 Příbram-nemocnice

Příbram

HS

manuální-TK

AAS

B/U/R

39

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.18 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, 1997-2002
Annual average concentrations of benzo(a)pyrene, 1997-2002

Číslo
stanice
Station
number

Název stanice
Name of station

Kdo měří
Measurement
carried out by

1997

1998

1999

2000

2001

2002

ng.m-3

396

Hradec Král.-Sukovy sady

HS

-

-

1,1

1,2

1,2

0,9

457

Praha 10-Šrobárova

HS

2,6

1,9

1,4

1,6

2,3

2,3

517

Karviná-OHS

HS

4,6

7,8

8,2

4,1

5,7

4,5

573

Brno-Húskova ul.

HS

2,3

1,3

0,5

0,3

0,6

0,5

1136

Benešov OHS

HS

2,4

1,9

-

-

-

-

1194

Plzeň-Roudná

HS

2,2

1,7

1,5

1,8

2,2

1,2

1196

Žďár nad Sázavou

HS

1,6

0,9

0,5

0,5

0,8

0,6

1436

Košetice

ČHMÚ

0,6

0,3

0,3

0,2

0,2

0,6

1457

Ústí n. L.-KHS

HS

3,5

1,8

3,2

1,4

1,4

1,4

1467

Ostrava-Přívoz

HS

-

-

-

5,1

7,0

7,7

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.19 Stanice s nejvyššími hodnotami zimních průměrů koncentrací oxidu siřičitého na venkovských stanicích 2001/2002
Stations with the highest values of winter averages of SO2 concentrations at rural stations 2001/2002

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční konc.
Annual conc.

1007 Krupka

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

24

1272 Vysoké n. Jizerou

Semily

VÚRV

manuální

B/R/A

23

34 Horní Jiřetín

Most

ČHMÚ

manuální

B/R/N

22

1276 Vratislavice

Liberec

VÚRV

manuální

B/R/A

22

1072 Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

21

736 Háj

Sokolov

VÚRV

manuální

B/R/A

21

1009 Všechlapy

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

20

1255 Ludvíkov
pod Smrkem

Liberec

VÚRV

manuální

B/R/A

20

1010 Chabařovice

Ústí n. L.

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

19

1314 Vitčice

Chomutov

VÚRV

manuální

B/R/A

19

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.20 Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací na venkovských stanicích, oxidy dusíku
Stations with the highest values of annual average concentrations at rural stations, NOx

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

Roční
koncentrace
Annual
concentration

[µg.m-3]

954 Drahotuše

Přerov

ČHMÚ

manuální

B/R/A

41,5

789 Horní Počáply

Mělník

ČEZ

AMS-SRS

B/R/AI

33,2

1010 Chabařovice

Ústí nad Labem

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

32,5

1029 Stráž nad Ohří

Karlovy Vary

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/RN

30,2

1009 Všechlapy

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

28,0

37 Kopisty

Most

ČHMÚ

manuální

B/R/IN

27,1

1072 Věřňovice

Karviná

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AI

22,8

80 Doksany

Litoměřice

ČHMÚ

manuální

B/R/NA

22,4

1007 Krupka

Teplice

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

22,2

1073 Lubina

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

21,9

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.2.21 Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na venkovských stanicích
Stations with the highest AOT40 values of ozone at rural stations

Stanice
Station

Okres
District

Organizace
Organization

Typ stanice
Type of station

Klasifikace
Classification

AOT40
[µg.m-3.h]

643 Hr. Král.-observatoř

Hradec Králové

ČHMÚ

kont. manu.

B/S/R

30 630

1110 Krkonoše-Rýchory

Trutnov

ČHMÚ

AMS

B/R/N

28 644

1102 Churáňov

Prachatice

ČHMÚ

AMS

B/R/N

25 897

1135 Mikulov-Sedlec

Břeclav

ČHMÚ

AMS

B/R/A

25 891

1131 Kostelní Myslová

Jihlava

ČHMÚ

AMS

B/R/A

25 823

1111 Šerlich

Rychnov n. K.

ČHMÚ

AMS

B/R/N

24 687

1139 Svratouch

Chrudim

ČHMÚ

AMS

B/R/AN

23 055

1317 Rudolice v Horách

Most

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/N

23 020

1130 Brno-Tuřany

Brno-město

ČHMÚ

AMS

B/S/R

22 961

1138 Košetice

Pelhřimov

ČHMÚ

AMS

B/R/AN

22 185

1033 Přebuz

Sokolov

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

21 374

1022 Souš

Jablonec n. N.

ČHMÚ

AMS

B/R/N

20 711

1103 Hojná Voda

Č. Budějovice

ČHMÚ

AMS

B/R/N

20 430

1225 Prachatice

Prachatice

HS

AMS

B/S/R

19 871

1108 Ondřejov

Praha-východ

ČHMÚ

AMS

B/R/N

19 699

1101 Přimda

Tachov

ČHMÚ

AMS

B/R/N

19 456

1013 Sněžník

Děčín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/AN

19 440

1214 Bílý Kříž

Frýdek-Místek

ČHMÚ

AMS

B/R/N

18 959

1080 Jeseník

Jeseník

ČHMÚ

AMS

B/R/N

18 734

1074 Studénka

Nový Jičín

ČHMÚ

AMS-SRS

B/R/A

18 421

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

B1.3  Provoz smogových regulačních systémů a meteorologické podmínky v r. 2002
           Operation of Smog Regulation Systems and Meteorological Conditions in 2002

Tab. B1.3.1 Průměrné měsíční teploty a odchylky od dlouhodobého normálu v r. 2002
Average monthly temperatures and deviations from the long-term normal temperatures in 2002

 

Měsíc        Month

Rok
Year

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Průměrná teplota
Average temperature

–1,3

3,4

4,1

7,6

15,5

17,5

18,7

18,6

11,9

6,9

4,7

–2,8

8,8

Normál
Normal

–2,7

–1,1

2,7

7,3

12,4

15,5

17,0

16,5

12,9

8,1

2,8

–0,9

7,5

Odchylka
Deviation

1,4

4,5

1,5

0,3

3,1

1,9

1,7

2,2

–1,0

–1,1

1,9

–1,9

1,2

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.2 Rozdělení počtu dní se signály smogových regulačních systémů, 1993-2002
Number of days with Smog Regulation System signals, 1993-2002

Rok
Year

Severní Čechy
North Bohemia

Praha
Prague

Ostravsko
Ostrava Region

Mělnicko
Mělník Region

Upozornění
Warning

Regulace
Regulation

Upozornění
Warning

Regulace
Regulation

Upozornění
Warning

Regulace
Regulation

Upozornění
Warning

Regulace
Regulation

1993

36

27

26

11

32

3

13

6

1994

8

5

35

-

8

2

-

-

1995

10

8

31

-

15

4

-

-

1996

22

4

10

1

10

1

-

-

1997

9

8

11

-

14

3

6

-

1998

1

-

5

-

-

-

-

-

1999

-

-

-

-

-

-

-

-

2000

-

-

6

-

1

-

-

-

2001

-

-

4

-

4

-

-

-

2002

-

-

1

-

1

-

-

-

Zdroj: ČHMÚ
Source: ČHMÚ

Obr. B1.2.1 Významné staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší v r. 2002
Major station networks of ambient air quality monitoring in 2002
Obr. B1.2.2 4. nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace oxidu siřičitého na vybraných stanicích, 1992–2002
4th highest 24-hour concentrations and annual average concentrations of SO2 at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.3 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a roční průměrné koncentrace PM10 na vybraných stanicích, 1994–2002
36th highest 24-hour concentrations and annual average concentrations of PM10 at selected stations, 1994–2002
Obr. B1.2.4 19. nejvyšší hodinové koncentrace a roční průměrné koncentrace NO2 a vybraných stanicích, 1992–2002
19th highest hourly concentrations and annual average concentrations of NO2 at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.5 Maximální 8hod. klouzavé průměrné koncentrace oxidu uhelnatého na vybraných stanicích, 1994-2002
Maximum eight-hour sliding average concentrations of CO at selected stations, 1994-2002
Obr. B1.2.6 Dlouhodobý vývoj ročních imisních charakteristik SO2, SPM a NOx podle opatření FVŽP v Praze, severozápadních Čechách a na Ostravsku 1982–2002
Long-term development of annual air pollution characteristics of SO2, SPM and NOx pursant to the Federal Committee for the Environment Decree in Prague, northwest Bohemia and Ostrava regions, 1982–2002
SO2 SPM NOx
Obr. B1.2.7 Dlouhodobý vývoj ročních imisních charakteristik SO2, SPM a NOx podle opatření FVŽP v Praze, severozápadních Čechách a na Ostravsku za zimní období 1982/83 až 2002/03
Long-term development of annual air pollution characteristics of SO2, SPM and NOx pursant to the Federal Committee for the Environment Decree in Prague, northwest Bohemia and Ostrava regions in winter periods 1982/83–2002/03
SO2 SPM NOx
Obr. B1.2.8 Roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2002
Annual average concentrations of cadmium in the ambient air at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.9 Roční průměrné koncentrace arzenu v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2002
Annual average concentrations of arsenic in the ambient air at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.10 Roční průměrné koncentrace niklu v ovzduší na vybraných stanicích, 1992–2002
Annual average concentrations of nickel in the ambient air at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.11 Zimní průměrné koncentrace oxidu siřičitého na vybraných stanicích, 1992/1993–2002/2003
Winter average concentrations of SO2 at selected stations, 1992/1993–2002/2003
Obr. B1.2.12 Roční průměrné koncentrace oxidů dusíku na vybraných stanicích, 1992–2002
Annual average concentrations of NOx at selected stations, 1992–2002
Obr. B1.2.13 Hodnoty AOT40 ozonu na vybraných stanicích, 1995–2002
AOT40 values of ozone at selected stations, 1995–2002
Obr. B1.2.14 Distribuce atmosférické depozice olova na Příbramsku zjištěná na základě chemické analýzy mechu v r. 1999
Distribution of atmospheric deposition loads of lead in the Příbram area as determined through chemical analysis of moss in 1999
Obr. B1.3.1 Průběh meteorologických podmínek a výskyt ozonových epizod v letním období r. 2002 na stanici Praha Libuš, 1. 6. 2002–15. 9. 2002
Trends in meteorological conditions and the occurrence of ozone episodes in the summer of 2002 at the Prague Libuš station, June 1, 2002–September 15, 2002
Obr. B1.3.2 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací NO2 a O3, 10. 7. 2002
Spatial distribution of maximum hourly concentrations of NO2 and O3, July 10, 2002
NO2 O3
Obr. B1.3.3 Rozložení maximálních hodinových koncentrací ozonu na území ČR 10. 7. 2002 a tříhodinových průměrů koncentrace O3 na území Rakouska 10. 7. 2002 v 16:00 SELČ
Distribution of the maximum hourly ozone concentrations in the area of CR on July 10, 2002, and three-hour average ozone concentrations in the territory of Austria on July 10, 2002 at 16.00 CEST
Obr. B1.3.4 Plošné rozložení maximálních hodinových koncentrací NO2 a O3, 23. 8. 2002
Spatial distribution of maximum hourly concentrations of NO2 and O3, August 23, 2002
NO2 O3
Obr. B1.4.1 Kritické zátěže síry pro lesní ekosystémy ČR
Critical loads of sulphur for forest ecosystems in CR
Obr. B1.4.2 Kritické zátěže nutričního dusíku pro lesní ekosystémy ČR
Critical loads of nutritional nitrogen for forest ecosystems in CR
Obr. B1.4.3 Procento plochy překročení kritických zátěží pro síru a dusík atmosférickou depozicí, 1990–2001
Percentage area of exceeding of the critical loads for sulphur and nitrogen in atmospheric deposition, 1990–2001
Obr. B1.4.4 Procento plochy překročení kritických zátěží nutričního dusíku atmosférickou depozicí, 1990–2001
Percentage area of exceeding of the critical loads for nutritional nitrogen in atmospheric deposition, 1990–2001