Druhý světový kongres ochrany přírody

Nejvýznamnější mezinárodní organizací ve svém oboru je IUCN – Světový svaz ochrany přírody (The World Conservation Union). Vznikla z iniciativy UNESCO v roce 1948. Její generální shromáždění se do roku 1960 konala každé dva roky, poté jednou za tři léta. Před půlstoletím se na ně sjíždělo několik desítek, později nejvýš několik málo stovek ochranářských nadšenců, mezi nimiž bylo spíš méně profesionálů v oboru. Na shromážděních od konce osmdesátých let už však stoupal počet delegátů a pozorovatelů do tisíců a ve stále pestřejším spektru jejich profesí se stále více uplatňovali ochránci přírody a životního prostředí “z povolání”. A tak se světové rokování na podzim roku 1996 v kanadském Montrealu po zásluze už zcela oficiálně nazývalo První Světový kongres ochrany přírody.
Druhý Světový kongres ochrany přírody (World Conservation Congress) byl uspořádán v Ammánu, hlavním městě Jordánska, ve dnech 4. až 11. října 2000. Účastníků bylo na dva a půl tisíce a přijeli ze 140 zemí světa. Prostřednictvím institucí, které zastupovali, i dosahem uskutečněných jednání a učiněných rozhodnutí se jejich práce bezprostředně a doslova dotýká miliónů lidí. Bylo to světově největší environmentalistické shromáždění posledního roku milénia. Kongres byl i důležitým historickým mezníkem v mezinárodní spolupráci České republiky: protože se ČR roku 2000 stala státním členem IUCN, byla poprvé zastoupena vládní delegací, vedenou ministrem životního prostředí.
Jak vypadá a probíhá takový obří kongres? Je to tržiště – veletrh zkušeností, zpráv, problémů, idejí, plánů, programů, publikací, grantů... Probíhají tam vážná tematická setkání a jednání ve velkém plénu i v docela malých skupinách, dlouho předem pečlivě připravovaná i narychlo svolaná “ad hoc”. Podstatnou část tvoří projednání záležitostí organizace, pod jejíž hlavičkou se věc koná, tedy IUCN.
K poznání místní problematiky v terénu slouží exkurze – organizované v rámci kongresového programu i improvizované příležitostné “odskoky”. A vším samozřejmě prostupují “kuloáry”, v nichž se pouze setkají staří přátelé k docela neformálnímu rozhovoru, nebo se v nich přijmou rozhodnutí daleko závažnější než v celém plénu... Pro některé účastníky je právě tato posledně jmenovaná forma kongresových jednání tou pravou esencí.
Druhému Světovému kongresu ochrany přírody nejprve předcházela jednání stálých odborných komisí, které jsou základními a početnými, odbornými a pracovními orgány IUCN, věnujícími se šesti základním tématickým úsekům činnosti. Konalo se i sezení nově ustaveného Zemského fóra (Earth Forum) o perspektivách životního prostředí naší planety. Pak už byl slavnostní zahajovací večer v římském amfiteátru – snad nejvýznamnější antické památce Ammánu – za účasti četných celebrit v čele s jordánskou královnou Núr, velkou příznivkyní Světového svazu ochrany přírody a vlastně hlavní iniciátorkou a hostitelkou celého kongresu právě v Jordánsku.
V dalších dnech se v paralelních tematických sekcích probíraly otázky mnohem širší či alespoň v mnohem širších kontextech, než někdy bývá ochraně přírody (mylně) přisuzováno či vytýkáno: řízená péče o ekosystémy klíčového významu, rizika v péči o životní prostředí včetně biologické bezpečnosti, ekologické funkce lesů a jejich podpora, globální otázky klimatu, rozhodování na místní úrovni, světová krize vodních zdrojů a nutná opatření (jako téma se zvláštním významem pro region konání kongresu) či trvalá udržitelnost v zemědělství se zřetelem k biodiverzitě, ekonomice a sociálním otázkám (což bylo téma zvláště svěřené Evropskému regionálnímu úřadu IUCN). Z četných dalších rokování zmiňme alespoň globální Chartu Země (Earth Charter) či přeshraniční parky v jejich významu pro mírovou spolupráci. Pro evropský region bylo důležité 3. Panevropské fórum, setkání zemí chystajících se ke vstupu do Evropské unie, jednání zvláště se zabývající problematikou Středozemí či Balkánu atd. atd. Českému ministrovi životního prostředí se dostalo zvláštní cti promluvit v podvečer druhého dne kongresu na jeho plenárním zasedání.
Světový svaz ochrany přírody, který právě v roce svého 2. kongresu získal významný statut pozorovatele Valného shromáždění OSN, je jedinečným fórem spolupráce vládních a nevládních kruhů. V září 2000 bylo jeho členy 79 států, 112 státních institucí, 735 nevládních organizací (z toho 65 mezinárodních) a 35 organizací přidružených; na práci v komisích se podílí kolem 10 000 odborníků ze 181 zemí. Na kongresu bilancoval svoji činnost, projednal její další plány, zvolil klíčové funkcionáře na další období. Jim, svému členstvu a spolupracujícím i dalším kruhům vytýčil další naléhavé úkoly formou 98 rezolucí a doporučení, jejichž pracnému projednávání a schvalování byly, jako obvykle, věnovány dny (i noci) posledních kongresových dní.
A pak už jen rozloučení: za čtyři roky snad nashledanou na 3. Světovém kongresu ochrany přírody v Guatemale. Nemohu si odpustit závěrečnou poznámku: naše delegace byla v průběhu kongresu doslova zaskočena dosti širokým lobováním pro 3. Světový kongres ochrany přírody v České republice. Na to jsme samozřejmě připraveni nebyli, ale co kdybychom v této souvislosti přemýšleli o roce 2008?

RNDr. Jan Čeřovský, CSc., Agentura ochrany přírody a krajiny, čestný člen IUCN

Mrtvé moře z jordánského břehu: Palestinská území v dnešním Izraeli. Právě v době kongresu dějiště vážných nepokojů. Ochránci přírody zúčastněných zemí vyvíjeli nemalé úsilí za mírové řešení právě ochranou přírody. “Životní prostředí a bezpečnost” bylo mottem 2. Světového kongresu ochrany přírody, který také v závěru vyzval k zabezpečení životního prostředí Gazy, Západního břehu a Jeruzaléma. Foto: Jan Čeřovský


Největším problémem přírodního prostředí Jordánska je katastrofální vysychání země. V mokřadní přírodní rezervaci Azraq, která je na “Ramsarském” seznamu mezinárodně významných mokřadů, klesla v průběhu několika málo posledních desetiletí vodní hladina o deset metrů. IUCN společně s Jordánskem zřídí středisko k řešení vodní krize na Středním východě  Foto: Jan Čeřovský

Jordánské příležitostné poštovní známky ke 2. Světovému kongresu ochrany přírody zobrazovaly kongresové logo ve středu s vzácnou a chráněnou rostlinou Iris nigricans – kosatec načernalý