Environmentální účetnictví

V roce 2000 se konalo v České republice pod záštitou MŽP několik pracovních jednání k environmentálnímu účetnictví. Impulsem pro zahájení těchto jednání byl seminář s názvem “Environmentální účetnictví a finanční výkaznictví environmentálních nákladů a závazků”, který pořádala Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) ve spolupráci se Svazem účetních, Komorou auditorů České republiky a Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu ve dnech 24. a 25. února 2000.

Cílem semináře UNCTAD bylo přiblížit zúčtování a vykazování transakcí týkajících se životního prostředí a událostí, které ovlivňují nebo budou pravděpodobně ovlivňovat finanční pozici podnikatelské jednotky a jako takové by měly být vykazovány v účetních výkazech podniku.
Na semináři se vlastně poprvé sešla společně česká odborná veřejnost z řad ekologů a účetních. Přestože předseda Svazu účetních Ing. Harna vyjádřil na počátku semináře jistou pochybnost o možné komunikaci odborníků tak odlišných profesí, podařilo se v průběhu semináře navázat kontakty napříč “odborným spektrem” a zrodila se myšlenka spolupráce v oblasti environmentálního účetnictví pod patronací ředitele odboru ekonomiky životního prostředí MŽP Ing. Hájka, Ph.D., a Ing. Krejčové z téhož odboru.
První pracovní jednání k environmentálnímu účetnictví se konalo 3. 5. 2000 v Praze v budově MŽP. Toto jednání ukázalo, na jaké úrovni jsou jednotlivé problémy zpracovány a zároveň byl vytyčen cíl: sjednotit zadávání studií k problémovým okruhům.
Během první – makroekonomické – části jednání byly prezentovány výsledky a závěry projektu Phare “Natural Resources and Environmental Accounting in the Czech Republic” (dále NREACR). Cílem projektu NREACR bylo zjistit, jak dalece lze v České republice použít metodické postupy integrovaného modelování a účetnictví přírodních zdrojů a prostředí, které byly vyvinuty v EU. V oblasti environmentálního účetnictví na makroekonomické úrovni bylo možno konstatovat, že mnohé aktivity a jejich výstupy jsou srovnatelné s výstupy v zemích EU.
Cílem druhé – mikroekonomické – části jednání bylo zmapovat stav v oblasti environmentálního účetnictví na podnikové úrovni. Účastníci diskuse podpořili názor prof. Ing. Kovanicové, CSc.: “pokud jde o možnosti aplikace ekologických hledisek do manažerského účetnictví, není zde žádných překážek ani ze strany ČR, ani ze strany EU či celosvětových účetních standardů. Podniky si mohou vytvářet svoje vlastní modely informací pro vnitropodnikové řízení, což ovšem není na překážku tomu, aby se pro určité typy podniků či činností nevytvářely “typové modely” manažerského účetnictví či alespoň jeho částí (zejména v oblasti nákladových modelů). Jinak je tomu ve finančním účetnictví, kde regulační nástroje nevěnují pozornost ekologickým aspektům, nic však nebrání tomu, aby ekologické aktivity podniku a jejich důsledky byly podrobně popsány alespoň v příloze k účetním výkazům” [Sborník Environmentální účetnictví na podnikové úrovni]. Dále byly prezentovány výstupy dosavadních výzkumů a šetření, ze kterých vyplývá, že “vůdčí firmy v ochraně životního prostředí si samy iniciativně vypracovaly své vlastní systémy environmentálního účetnictví. Mnoho menších firem však ani nezná pojem environmentální účetnictví, natož aby se tomu věnovaly” – viz Ing. Vaněček, CSc. [Sborník Environmentální účetnictví na podnikové úrovni]. Je silně negativně pociťována terminologická neujasněnost a nejednotnost v oblasti podnikového environmentálního účetnictví.
Závěry jednání byly potvrzeny i průzkumy v podnicích chemického průmyslu (Ing. Hyršlová, Ph.D.) a v dopravních firmách (Ing. Brožková, Ph.D.). Zdařilý model sledování nákladů na ochranu životního prostředí byl demonstrován na příkladu Českých drah. Doc. Ing. Škapa, CSc., seznámil účastníky jednání s konstrukcí účtového rozvrhu Českých drah, který respektuje internalizované náklady spojené s ochranou životního prostředí.
V oblasti environmentálního účetnictví na podnikové úrovni se došlo k závěru, že je nutno do budoucna sledovat a vyhodnocovat environmentální ukazatele u stále většího počtu podniků i v návaznosti na systém EMS/EMAS.
Druhé pracovní jednání se konalo 12. 9. 2000 na MŽP v Praze. Na zářijovém zasedání došlo ke konstituování dvou základních pracovních skupin k otázkám environmentálního účetnictví – pracovní skupiny pro environmentální účetnictví na makroekonomické úrovni a pracovní skupiny pro environmentální účetnictví na mikroekonomické úrovni.
V rámci skupiny environmentálního účetnictví na makroekonomické úrovni byla podána informace, že na úrovni odborů MŽP se rozvíjí spolupráce s Českým statistickým úřadem, odborem národních účtů. Environmentální účetnictví zatím není prioritou v oblasti národních účtů. Bylo konstatováno, že je nutno zajistit lepší využitelnost údajů a stanovit podobu dat pro publikaci v Ročence životního prostředí.
Další spolupráce mezi MŽP a ČSÚ by měla ve střednědobém horizontu vést k rozvíjení tří druhů problémových okruhů:
- datová základna k modelům materiálových a energetických toků (ve fyzických a peněžních jednotkách),
- input-output tabulky jako zdroj dat pro modelování dopadů legislativních úprav, zejména v oblasti energetiky,
- obecnější otázky oceňování a otázky úprav národních účtů (např. “obranné” výdaje).
V rámci skupiny environmentálního účetnictví na makroekonomické úrovni vznikly tyto pracovní podskupiny:
- EPEA a NAMEA (Ing. Ritschelová)
- Hessenská metoda oceňování ekologických funkcí přírody a krajiny (Ing. Seják, L. Sovová)
- Environmentální reporting na makroekonomické úrovni (E. Hájková, Ing. Chyská)
- Účetnictví užití půdy (Ing. Kolář)
- Konstrukce nákladových křivek (Ing. Zeman)
- Metodologické otázky úprav národních účtů a dalších relevantních dat (Mgr. Ščasný)
- Modelová podpora (Ing. Mildeová)
V mikroekonomické části byl projednán vztah environmentálního účetnictví a EMASu. Ke vztahu podnikového environmentálního účetnictví a EMASu je nutno především konstatovat, že Česká republika jako jediná z kandidátských zemí pro vstup do EU má vytvořen český národní program pro zavádění EMAS. RNDr. Sucharovová informovala přítomné o závěrech vyhodnocovací studie na několika podnicích, při které byly zjišťovány náklady a přínosy při zavádění programu EMAS. V souvislosti s registrací programu EMAS v jednotlivých podnicích je MŽP v jednání s několika bankami a Českou asociací pojišťoven o jejich možném zvýhodňování při udělování úvěrů, při státních zakázkách a při pojištění (informace o programu EMAS viz Agentura EMAS Českého ekologického ústavu: www.ceu.cz/emas).
V rámci skupiny environmentálního účetnictví na podnikové úrovni vznikly následující pracovní podskupiny:
- Metodika sledování dopadu legislativních změn na podnikové úrovni a tvorba terminologie ve shodě se světovými standardy (Ing. Remtová, CSc., Prof. Ing. Kovanicová, CSc.)
- Manažerské environmentální účetnictví (Ing. Hyršlová, Ph.D., Ing. Brožková, Ph.D.)
- Environmentální reporting na podnikové úrovni (Ing. Vaněček, CSc.)
Vzhledem k šíři problematiky bylo rozhodnuto, že další pracovní jednání budou organizována samostatně po linii makroekonomické a mikroekonomické.
Další pracovní jednání skupiny pro environmentální účetnictví na podnikové úrovni se uskutečnilo 30. 11. 2000 v prostorách Univerzity Pardubice. Pracovní jednání organizovaly společně MŽP ČR a Univerzita Pardubice, konkrétně Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky z Dopravní fakulty Jana Pernera, a Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu z Fakulty chemicko-technologické.

Cílem pracovního jednání v Pardubicích bylo:

- Seznámit účastníky s nejnovějšími poznatky z oblasti ochrany životního prostředí, ze kterých vyplývají požadavky na informační systémy v podniku a které ovlivňují finanční situaci podniků.
- Projednat cíle a postupy práce pracovních podskupin při MŽP k problematice environmentálního účetnictví na podnikové úrovni.
Na pracovním jednání byly předneseny příspěvky s následující problematikou
- Připravované změny v environmentální legislativě
- Hodnocení ekologických rizik chemických látek
- Investice na ochranu životního prostředí z pohledu statistiky
- Informační systémy v ochraně životního prostředí
- Srovnání účetního a environmentálního auditu
- Hodnocení ekologického chování organizace
- Environmentální účetnictví podniku jako nástroj jeho efektivního rozhodování
- Stav zkoumané problematiky v zahraničí
- Environmentální reporting
- Zkušenosti z environmentální politiky UIC (Mezinárodní železniční unie)
Úplné znění jednotlivých vystoupení je k dispozici ve Sborníku přednášek z pracovního jednání k problematice podnikového environmentálního účetnictví.
V pracovní podskupině Metodika sledování dopadu legislativních změn na podnikové úrovni a tvorba terminologie ve shodě se světovými standardy bylo konstatováno, že výchozím krokem pro tvorbu odborné terminologie bude doporučení expertní skupiny ISAR Accounting and Financial Reporting for Environmental Costs and Liabilities. Další jednání je plánováno na leden 2001.
V rámci jednání Pracovní podskupiny Environmentální reporting na podnikové úrovni byl navržen postup v následujících krocích:
- Identifikovat subjekty aktivně se angažující v environmentálním reportingu a pořídit jejich adresář.
- Pokusit se zapojit nejen výrobní podniky, ale i banky a obchodní organizace (s pomocí MŽP).
- Vycházet z doporučení k environmentálnímu reportingu a k indikátorům z nadpodnikové sféry.
- Pokusit se navrhnout environmentální indikátory pro srovnávání (benchmarking) podniků stejného nebo příbuzných odvětví.
V podskupině Manažerské environmentální účetnictví bude pozornost zaměřena na identifikaci, zaznamenávání a předávání environmentálních informací pro rozhodování a řízení. Zdá se být účelné rozdělit environmentální “manažerské účetnictví” na dva subsystémy, které spolu souvisejí
- na manažerské účetnictví tak, jak je chápáno v českých podmínkách – mělo by se přednostně zabývat problematikou environmentálních nákladů, tedy finančními dopady, vyvolanými působením podniku na životní prostředí a
- na subsystém, který by poskytoval informace o ekologických dopadech podnikových činností (v nepeněžním vyjádření) – jedná se o bilance hmotných toků, odpadních proudů, o ztráty materiálů a surovin v odpadních proudech, o způsoby likvidace vznikajících odpadů atd.
Účastníci jednání navrhli, aby byly porovnány zahraniční zkušenosti v oblasti environmentálního manažerského účetnictví, tak jak je zprostředkoval ve svém vystoupení Mgr. Ščasný (MŽP), se stávající praxí v českých firmách. Protože z dosavadních jednání je zřejmé, že nejdále jsou v tomto směru práce v resortu chemie a dopravy, bylo navrženo, aby do dalšího jednání sekce porovnali Ing. Brožková, Ph.D., a Doc. Ing. Škapa, CSc., zahraniční směrnici a postupy na Českých drahách a totéž Ing. Hyršlová, Ph.D., a Dr. Šenec (o.z. Synthesia Pardubice) pro oblast chemie.
Dále účastníci jednání zdůraznili vazbu environmentálního manažerského účetnictví na systémy environmentálního managementu (EMS, EMAS). Stranou nesmí zůstat strategické aspekty manažerského environmentálního účetnictví. Vzhledem k tomu, že se jedná o výzkum v dlouhodobém horizontu (několik let), jeví se jako nezbytná podpora a koordinace z úrovně MŽP. Další jednání je plánováno na období březen – duben 2001.

Bližší informace jsou k dispozici u kontaktních osob:

Ing. Alena Krejčová, odbor ekonomiky životního prostředí, MŽP, tel: 02/6712 2552, fax: 02/6731 0277, e-mail: krejcova@env.cz
Ing. Alena Brožková, Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra dopravního managementu, marketingu a logistiky, Studentská 95, 532 10 Pardubice, tel.: 040-603 63 80,
fax 040-603 63 74, e-mail: alena.brozkova@upce.cz
Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D., Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická, Katedra ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu, Studentská 84, 532 10 Pardubice, tel.: 040-6036177, 040-6036299, fax: 040-6036173, e-mail: jaroslava.hyrslova@upce.cz

Ing. Alena Krejčová,
Ing. Alena Brožková, Ph.D.,
Ing. Jaroslava Hyršlová, Ph.D.

3  Názory na životní prostředí (Zpráva z výzkumu veřejného mínění zpracována pro Ministerstvo životního prostředí. SOFRES-FACTUM, Praha 1999, s. 8)