Komunikační strategie resortu životního prostředí ČR před vstupem do EU

V Národním programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii, který přijala vláda ČR v loňském roce, stanovila přípravu na členství ČR v EU jako svůj prvořadý zájem a dlouhodobou prioritu. Nedílnou součástí této priority je tzv. komunikační strategie ČR před vstupem do EU. Rozhodnutím Výboru vlády pro Evropskou integraci bylo koordinací vytváření komunikační strategie pověřeno Ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Informování veřejnosti o sektorově vymezených aspektech začleňování ČR do EU je úkolem všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy.

Ministerstvo životního prostředí přijalo vlastní komunikační strategii, kterou připravuje od podzimu 1999 Odbor pro styk s veřejností MŽP (OSV) ve spolupráci z MZV. Cílem komunikační strategie v resortu životního prostředí je:

  • podílet se na zvýšení informovanosti veřejnosti o procesu integrace ČR do Evropské unie v oblasti životního prostředí,

  • zdůraznit význam harmonizace právních předpisů pro oblast životní prostředí v ČR s právními předpisy EU a poukázat na jejich dopad pro ČR,

  • zviditelnit resort životního prostředí v očích veřejnosti.
    Mezi hlavní cílové skupiny patří (vedle široké veřejnosti) především malé a střední podniky, školy (mládež), novináři, odborníci, obce, regiony a místní samosprávy.
    Vedle komunikačních aktivit, ke kterým patří publikační činnost, informování veřejnosti v médiích, podpora proevropských aktivit v regionech a v obcích, organizování seminářů a výstav, informace na webových stránkách ministerstva, využívá OSV také možnost zpětné vazby ve spolupráci s agenturou Sofres-Factum. V loňském roce tak vznikla srovnávací studie “Výsledky šetření názorů české veřejnosti na životní prostředí za léta 1999 – 2000”. Celá studie je vystavena na webové stránce ministerstva: http://www.env.cz/env.nsf/pages/indexorg, anglicky na adrese: http://www.env.cz/env.nsf/pages/indexE. V následujícím článku uvádíme jen některá zajímavá zjištění.
    Komunikační strategie je dlouhodobá záležitost, takže první pozitivní výsledky aktivit OSV MŽP se mohou očekávat do dvou let, pravděpodobně právě v období předpokládaného referenda o vstupu do Evropské unie. Dlouhodobým cílem komunikační strategie MŽP proto je snaha o to, aby před vstupem České republiky do Evropské unie byla česká veřejnost přesvědčena, že resort životního prostředí je jedním z dobře připravených resortů na vstup do EU.

    Výsledky šetření názorů české veřejnosti na životní prostředí za léta 1999–2000

    Šetření firmy SOFRES - Factum, s.r.o., která uskutečnila pro MŽP výzkum názorů obyvatelstva na problematiku životního prostředí, proběhlo ve dnech 25. 8. – 1. 9. 2000 na reprezentativním vzorku obyvatel. Odpovídalo 1087 občanů ve věku od 18 let. Získaná data byla zpracována souborem statistických programů SPSS.

    Hodnocení situace v oblasti životního prostředí

    Studie vychází ze základního předpokladu: při posuzování výsledků šetření není za ideální stav považováno jednoznačně kladné hodnocení ze strany veřejnosti, ale takové hodnocení, které co nejvěrněji odráží reálnou situaci v dané oblasti. Vychází se z úvahy, že výrazná diference mezi objektivní kvalitou reálné skutečnosti a jejím odrazem v posuzování občanů, zvláště v případech, kdy si lidé nemohou daný stav ověřit vlastní zkušeností, naznačuje možné komunikační deficity.
    Ve veřejnosti je patrná mírná nevyváženost názorů na celkovou situaci v oblasti životního prostředí 1 . Zatímco ve vztahu k celé ČR převažuje negativní hodnocení, v případě bezprostředního okolí občanů bylo častěji zaznamenáno hodnocení pozitivní.
    Výrazná většina veřejnosti však nezaujímá v hodnocení životního prostředí vyhraněný postoj. Velmi spokojených je 2,4 % (hodnocení celé ČR), respektive 5,3 % (hodnocení bezprostředního okolí) občanů. Velmi nespokojená je v obou případech desetina veřejnosti.
    Diference mezi hodnocením životního prostředí v ČR a v bezprostředním okolí představuje 11,4 % (pozitivní hodnocení), respektive 10,4 % (negativní hodnocení).

    Graf 1

    Ve srovnání s rokem 1999 došlo k mírnému pozitivnímu posunu ve vnímání životního prostředí. Tento pozitivní trend lze rozdělit do dvou hledisek:
    1. V obou případech (celá ČR i bezprostřední okolí) nepatrně stoupla pozitivní hodnocení. V případě celé ČR tento vzestup představuje 3,1 procentního bodu, v případě bezprostředního okolí 1,6 %.

    1. Mírně se snížila diference mezi hodnocením situace životního prostředí v celé ČR a v bezprostředním okolí (graf 2). Z této skutečnosti lze usuzovat, že došlo ke zkvalitnění informování o životním prostředí.

    Graf 2

     
    Poněkud pozitivněji hodnotí životní prostředí v ČR lidé v důchodovém věku (49,0 %). Ve srovnání s loňským rokem došlo u této skupiny k nárůstu pozitivních hodnocení o 8,5 procentního bodu. Častější výskyt pozitivních odpovědí byl zaznamenán také ve městech s 20 tis. – 100 tis. obyvatel (49,4 %). Také u této skupiny ve srovnání s uplynulým rokem vzrostl podíl pozitivních vyjádření, a to o 13,7 procentního bodu.
    Z hlediska jednotlivých regionů hodnotí nejpříznivěji životní prostředí v ČR poněkud překvapivě Severočeši (58,0 %). Severočeši jsou také jedinou skupinou, která se ve své většině přiklonila k pozitivnímu hodnocení životního prostředí v ČR (tabulka 1).
    Tabulka 1 – Pozitivní hodnocení životního prostředí v ČR a v bezprostředním okolí občanů tříděné podle regionů [v %]

     

    Pozitivní hodnocení
    Životního prostředí
    v bezprostředním okolí

    Pozitivní hodnocení
    životního prostředí
    v celé ČR

    Rozdíl hodnocení bezprostředního okolí a celé ČR

    Severní Čechy

    51,7

    58,0

    -6,3

    Praha

    37,0

    35,3

    +1,7

    Západní Čechy

    47,5

    42,9

    +4,6

    Severní Morava

    54,1

    43,1

    +11,0

    Východní Čechy

    59,4

    44,1

    +15,3

    Střední Čechy

    58,3

    41,3

    +17,0

    Jižní Morava

    57,7

    37,5

    +20,2

    Jižní Čechy

    71,7

    45,9

    +25,8

    Hodnocení kvality ovzduší

    Převážná část veřejnosti zastává názor, že se kvalita ovzduší za posledních deset let zlepšila. Toto stanovisko uvedly jak v případě svého bezprostředního okolí, tak i v případě celé ČR téměř dvě třetiny občanů. Třetina veřejnosti soudí, že se v obou případech situace spíše nebo rozhodně zhoršila (graf 3).

    Graf 3
     
     
     
    Pozitivní změnu v kvalitě ovzduší v celé ČR častěji pociťují muži, obyvatelé severních Čech a lidé z obcí s 20 tis – 100 tis. obyvatel.
    Naopak názor, že došlo k negativní změně, častěji zastávají ženy, lidé s neúplným středním vzděláním, Pražané, obyvatelé západních Čech a obyvatelé z velkých měst nad 100 tis. obyv.
    Pozitivní změnu v kvalitě ovzduší v bezprostředním okolí častěji pociťují muži, obyvatelé severních a východních Čech a malých obcích do 2 tis. obyv.
    Naopak názor, že došlo k negativní změně, častěji zastávají ženy, Pražané, obyvatelé západních Čech a obyvatelé velkých měst nad 100 tis. obyv.
    Převažující zastoupení pozitivních odpovědí poměrně věrně odráží realitu. Podle statistických údajů se měřené měrné emise ze stacionárních zdrojů snížily ve srovnání s rokem 1993 přibližně o 60 %.2  V této souvislosti však nelze pominout nárůst automobilismu a znečišťování ovzduší výfukovými plyny. Tato skutečnost může mít vliv na negativní postoj části veřejnosti ke změně ovzduší za posledních deset let.
    Převažující pozitivní hodnocení změny v kvalitě ovzduší však neznamená, že by veřejnost byla se současným stavem plně spokojena. Výsledky šetření, které bylo provedeno v listopadu loňského roku, naznačují, že právě ovzduší je přibližně čtvrtinou občanů považováno za nejvíce zanedbanou oblast životního prostředí3 .

    Očekávané změny v přístupu k životnímu prostředí po vstupu ČR do EU

    Veřejnost ve své většině očekává, že bude ve srovnání s dneškem po vstupu ČR do EU více šetřit vodou, elektřinou a plynem, a rovněž, že dojde ve větší míře k zateplování domů a bytů.
    Většinová shoda nepanuje v případě přechodu z topení uhlím na jiné, ekologičtější druhy vytápění. V tomto případě si dvě pětiny občanů myslí, že se bude více přecházet, a další dvě pětiny, že situace zůstane stejná.
    V případě třídění domácího odpadu zastává polovina veřejnosti názor, že se situace ve srovnání s dneškem nijak podstatně nezmění. Větší důraz na třídění odpadu očekávají necelé dvě pětiny občanů.
    Nejvíce rozporuplné je očekávání v případě preferencí hromadné dopravy. Necelá polovina občanů zastává názor, že situace zůstane v podstatě stejná. Pětina si myslí, že se bude po vstupu do EU hromadná doprava více preferovat než dnes, další pětina je opačného názoru.
    Očekávání většího důrazu po vstupu do EU na výše zmíněné skutečnosti s výjimkou hromadné dopravy je častější u lidí s úplným středním a vysokoškolským vzděláním a u pracujících v nedělnických profesích.
    Větší šetření vodou, elektřinou a plynem častěji očekávají lidé s neúplným středním vzděláním, obyvatelé severní a jižní Moravy a lidé z malých obcí do 5 tisíc obyvatel. Opačného názoru jsou nadprůměrně často lidé z východních Čech.
    Větší důraz na třídění domácího odpadu častěji očekávají podnikatelé a lidé z jihu Čech. Opačný názor zastávají častěji lidé z obcí s 20 tis – 100 tis. obyv.
    Větší důraz na přechod z topení uhlím na jiné druhy topiv nadprůměrně často předpokládají ženy, mladí lidé do 29 let, studenti, obyvatelé středních Čech a severní Moravy a malých obcí do 500 obyvatel. Opačný názor nadprůměrně často zastávají důchodci, obyvatelé východních Čech a jižní Moravy a rovněž obyvatelé malých obcí s 2 až 5 tisíci obyvatel.
    Větší důraz na zateplování domů a bytů častěji předpokládají po vstupu do EU lidé ze severní Moravy a středně velkých obcí s 20 tis. – 100 tis. obyv.
    Názor, že se bude více preferovat po vstupu do EU hromadná doprava, častěji zastávají lidé s neúplným středním vzděláním.

    Graf
     4

    S použitím studie Sofres-Faktum, s.r.o., vybrala Mgr. Eva Veverková