Požadavky směrnic Evropského společenství v oblasti ochrany ovzduší
Přehled směrnic

1.  Směrnice Rady 96/62/EC o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší a dceřiné směrnice 99/30/EC, 92/72/EEC, 82/779/EEC, 85/203/EEC, 82/884/EEC
2.  Rozhodnutí Rady 97/101/EC zavádějící výměnu informací a údajů z monitorovacích sítí a z jednotlivých stanic měřících znečištění ovzduší ve členských státech
3.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/EC o omezování emisí těkavých organických látek (VOC) vznikajících při skladování benzínu a při jeho distribuci od terminálu k čerpacím stanicím
4.  Směrnice Rady 99/13/EC o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při určitých činnostech a v určitých zařízeních
5.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/EC o jakosti benzínu a motorové nafty
6.  Směrnice Rady 93/12/EEC o obsahu síry v určitých kapalných palivech a směrnice Rady 99/32/EC o snižování obsahu síry určitých kapalných paliv a pozměňující a doplňující směrnici 93/12/EEC
7.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/EC o sbližování zákonů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných a tuhých znečišťujících látek ze spalovacích motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích
8.  Směrnice Rady 89/369/EEC o prevenci znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu a Směrnice Rady 89/429/EEC o snižování znečišťování ovzduší ze stávajících spaloven komunálního odpadu
9.  Směrnice Rady 94/67/EC o spalování nebezpečného odpadu, rozhodnutí Komise 97/283//EC o harmonizaci měřicích metod k určení hmotnostní koncentrace dioxinů a furanů v emisích podle čl. 7(2) směrnice 94/67/EC
10. Nařízení Rady č. 3093/94 (EC) o látkách, které porušují ozónovou vrstvu a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EC) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu
11. Směrnice Rady 88/609/EEC a 94/66/EC o omezování emisí některých škodlivin do ovzduší z velkých spalovacích zařízení a směrnice Rady 84/360/EEC o boji proti znečištění ovzduší z průmyslových závodů.

Směrnice Rady o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší 96/62/ EC a dceřiné směrnice 99/30/EC, 92/72/EEC

s přihlédnutím k platným reziduím směrnic 80/779/ EEC, 89/427/ EEC, 85/203 /EEC a 82/884/ EEC a návrhům směrnic o imisních koncentracích benzenu a oxidu uhelnatého
Požadavky jsou předmětem nového zákona o ovzduší a nové imisní vyhlášky, kde bude potřebné zajistit zejména hlavní princip směrnice 96/62 – udržení kvality ovzduší tam, kde je vyhovující a zlepšení tam, kde dochází k překračování imisních limitů. K tomu je nutné stanovit a provést:
l definici a stanovení cílů pro kvalitu venkovního ovzduší, představujících odvrácení, předejití nebo redukci poškozujícího efektu na člověka nebo ekosystémy jako celek, stanovení limitních hodnot
l posouzení kvality ovzduší na základě společných metod a kritérií
l získávání adekvátních informací o kvalitě venkovního ovzduší a zajištění jejich přístupnosti pro veřejnost, stanovení zvláštních imisních limitů (varovných limitních hodnot).

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 94/63/EC o omezování emisí těkavých organických látek vznikajících při skladování benzínu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím
Vymezení zdrojů:

Činnosti, zařízení, vozidla a plavidla používaná ke skladování, plnění a přepravu benzínů z jednoho terminálu do druhého, nebo z terminálu do čerpací stanice.

Základní požadavky směrnice:

1. Požadavky na skladovací zařízení v terminálech (článek 3, příloha I směrnice).
2. Požadavky na vybavení pro plnění a stáčení mobilních kontejnerů v terminálech (čl. 4, příloha II a IV).
3. Požadavky na konstrukci mobilních kontejnerů (článek 5, příloha IV).
4. Požadavky na plnění do skladovacích nádrží čerpacích stanic a terminálů s meziskladováním par (článek 6, příloha III).
5. Monitorování a předkládání zpráv.

Směrnice Rady č. 93/12/EEC a č. 99/32/EC o obsahu síry v určitých kapalných palivech

V návaznosti na přijaté směrnice ES č. 93/12/EEC a č. 1999/32/EC bude nutné, aby dotčená skupina výrobců, dovozců a prodejců předmětných kapalných paliv a provozovatelů zdrojů znečištění realizovala taková opatření, aby níže uvedené kvalitativní požadavky na obsah síry v předmětných kapalných palivech podle požadavku směrnic byly splněny dnem účinnosti nově připravovaného zákona o ochraně ovzduší a ozónové vrstvy Země. Účinnost zákona se předpokládá od 1. 11. 2001.

Výčet základních požadavků směrnic

1. Maximální obsah síry v těžkém topném oleji = 1 % hmotnostní (od 1. 1. 2003).
2. Maximální obsah síry v plynovém oleji – (extra a velmi lehký topný olej) a v námořním plynovém oleji = 0,2 % hmotnostní (od 07/2000) = 0,1 % hmotnostních (od 1. 1. 2008).
3. Maximální obsah síry v motorové naftě (diesel fuels) = 0,05 % hmotnostních (od 1. 10. 1996).
4. Výjimky a změny k uplatnění vyšších limitů obsahu síry v předmětných kapalných palivech.
5. Vzorkování a chemická analýza obsahu síry předmětných kapalných paliv.
6. Další požadavky směrnice horizontálního charakteru.

Směrnice Rady 99/13/EC o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při určitých činnostech a v určitých zařízeních
Výčet základních požadavků směrnice

1. Závazky vztahující se na nová a stávající zařízení a procesy v působnosti této směrnice, týkající se povinnosti registrace nebo získání povolení provozu a termíny jejich splnění (článek 3,4, příloha IIB).
2. Požadavky na stanovení emisních limitů nebo zpracování redukčních plánů snižování emisí VOC (článek č. 5, přílohy IIA, IIB).
3. Požadavky na zařízení a činnosti v určených sektorech národního hospodářství z hlediska technických a organizačních opatření ke snižování emisí VOC a termíny jejich uplatnění (článek 5, příloha I).
4. Požadavky na dodržování emisních limitů a sestavování bilančních plánů hospodaření s rozpouštědly (článek č. 5, 8 a 9, přílohy IIA, IIB, III).
5. Nedodržování požadavků směrnice a sankce (článek č.10 a 14).
6. Další požadavky horizontálního charakteru.

Směrnice Rady 94/67/EC o spalování nebezpečného odpadu, rozhodnutí Komise 97/283/EC o harmonizaci měřicích metod k určení hmotnostní koncentrace dioxinů a furanů v emisích podle čl. 7 (2) směrnice 94/67/EC
Výčet základních požadavků směrnice

1. Zabezpečení administrativy povolování spaloven, včetně ustanovení příslušného úřadu pro povolování a inspekci. Zajištění systému povolování a inspekce spaloven nebezpečného odpadu, včetně zamezení příjmu nebezpečného odpadu v neodpovídajících zařízeních.
2. Stanovení minimálně nezbytných požadavků na technicko-provozní podmínky a hodnoty emisních limitů pro spalovny nebezpečného odpadu.
3. Zavedení dohledu (včetně povolení) nad spoluspalováním nebezpečného odpadu v zařízeních, která nejsou primárně určena ke spalování nebezpečného odpadu.
4. Zavedení kontrol jiných environmentálních dopadů, než týkajících se znečišťování ovzduší.Tyto kontroly by měly zahrnout mimo jiné vypouštění odpadních vod, odpadní residua a zpětné získávání tepla.
5. Stanovení systému monitorování a inspekce spaloven nebezpečného odpadu k zajištění jejich souladu s povoleními. Tento systém musí stanovit minimální frekvence vzorkování, požadavky na provozovatele k měření emisí a k oznamování nesouladů s podmínkami povolení příslušným úřadům.
6. Stanovit pravidla a systém pro jednání v případech nesouladu, včetně period do nezbytného odstavení, v nichž nemusí být dodrženy emisní limity z důvodu havárií a poruch čisticích zařízení nebo měřicích přístrojů.

Směrnice Rady 89/369/EEC o prevenci znečišťování ovzduší z nových spaloven komunálního odpadu a směrnice Rady 89/429/EEC o snižování znečišťování ovzduší ze stávajících spaloven komunálního odpadu
Výčet základních požadavků směrnice

1. Zavést definici nové spalovny komunálního odpadu a ustavit příslušný úřad (úřady) pro povolování, dohled a vynucování podle rámcové směrnice o odpadech (75/442/EEC) a IPPC směrnice ((96/61/EC). Zavést systém pro vydávání povolení, který by měl mimo jiné obsahovat stanovení emisních limitů, provozních podmínek a požadavků na měření emisí. Tento systém by měl zabezpečit, že nebudou povolena nevhodná zařízení.
2. V rámci dohledu a vynucování zavést kontrolu spaloven z hlediska zajištění souladu s podmínkami povolení. Zavázat provozovatele k ohlášení abnormálních provozních podmínek příslušnému úřadu a specifikovat situace, kdy by úřad měl být informován, a požadavky uložené provozovateli před obnovením provozu.
3. Vytřídit spalovny z hlediska jejich jmenovité kapacity a stanovit, pokud to bude považováno za vhodné, hodnoty emisních limitů pro další znečišťující látky než uvedené ve směrnici.
4. V rámci plánování a zaopatřování zařízení vyhodnotit stav stávajících spaloven a určit, zda mohou být hospodárně modernizovány k dosažení požadavků směrnice. Vypracovat plán modernizace nebo odstranění stávajících spaloven. Zajistit, aby byla k dispozici adekvátní kapacita spaloven k datu implementace směrnice. Rozhodnout, zda budou poskytnuty úlevy pro spalování paliv vyrobených z odpadu.
5. Další požadavky směrnice: ustavit systémy hlášení a záznamů údajů, zajišťující sběr dat především pro informování veřejnosti a zprávy Komisi o
 - transpozičních opatřeních a implementaci směrnice
 - úlevách.

Směrnice Rady č. 88/609/EEC, č. 94/66/EC a č. 84/360/EEC
Určeno

1) Provozovatelům významně velkých zdrojů znečišťování ovzduší (o celkovém tepelném příkonu 50 MWt a vyšším).
2) České inspekci životního prostředí.
V návaznosti na přijetí směrnic ES č. 88/609/EEC, č. 94/66/EC a č. 84/360/EEC Českou republikou bude nutné, aby skupina provozovatelů takzvaných zvláště velkých stacionárních spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší (definice podle nově připravovaného zákona o ovzduší, jedná se o zařízení o celkovém tepelném příkonu 50 MWt a vyšším) realizovala taková opatření u svých zdrojů, aby níže uvedené emisní požadavky předmětných směrnic byly splněny dnem účinnosti nově připravovaného zákona o ochraně ovzduší a ozónové vrstvy Země. Účinnost zákona se předpokládá od 1. 1. 2002.
Zdroje, provozované před 1. červencem 1987, u kterých ale byla navýšena kapacita o příkon 50 MW a více až po 1. červenci 1987, by měly tyto limity plnit od 1. ledna 2003.

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/70/EC o jakosti benzínu a motorové nafty, která novelizuje směrnici rady 93/12/EC
Výčet základních požadavků směrnice

Pro prodej motorových benzínů a motorové nafty na území členského státu platí následující požadavky:
1. Zákaz prodávat olovnatý benzín nejpozději od 1. 1. 2000.
2. Od 1. 1. 2000 prodávat pouze bezolovnatý benzín v souladu s požadavky Přílohy I.
 Od 1. 1. 2000 prodávat pouze motorovou naftu v souladu s požadavky Přílohy II.
 Od 1. 1. 2005 prodávat pouze bezolovnatý benzín v souladu s požadavky Přílohy III.
 Od 1. 1. 2005 prodávat pouze motorovou naftu v souladu s požadavky Přílohy IV.
3. Žádný členský stát nesmí zakázat,omezit nebo zabránit prodeji motorových paliv, pokud splňují požadavky této směrnice.
4. Další požadavky směrnice horizontálního charakteru.
5. Monitoring kvality motorových paliv: členské státy jsou povinny monitorovat, jak jsou dodržovány požadavky článků 3 a 4 směrnice, a to za použití analytických metod stanovených v přílohách I a II.
Komise bude podporovat vývoj jednotného systému monitorování jakosti paliv. Za účelem vývoje takového systému si Komise může vyžádat pomoc Evropského výboru pro standardizaci.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/EC o sbližování zákonů členských států ohledně opatření proti emisím plynných a částicových znečišťujících látek ze vznětových motorů určených pro nesilniční mobilní stroje
Výčet základních požadavků směrnice

1. Členské státy zajistí, aby žádosti o homologaci motoru nebo rodiny motorů byly podávány a vyřizovány v souladu s požadavky směrnice (čl. 3).
2. Členské státy udělí homologaci všem typům motorů nebo rodinám motorů, pokud jsou v souladu s podrobnostmi uvedenými v informační složce, připojené k žádosti (čl. 4).
3. Členský stát zajistí, aby bylo vyplněno a očíslováno osvědčení o homologaci typu, sestaven nebo ověřen obsah indexu k informačnímu balíku a vyplněné osvědčení dodáno žadateli (čl. 4 a příl. VI a VII).
4. S účinností od určených termínů členské státy odmítnou udělit homologaci a vydat osvědčení o typové způsobilosti, případně odmítnou udělit jakoukoli jinou homologaci typu pro nesilniční mobilní stroj, jestliže je v něm instalován motor, jehož emise neodpovídají požadavkům směrnice (čl. 9, (2) a (3)).
5. Po udělení homologace typu musí členský stát přijmout nezbytná opatření, aby byl informován o jakékoli změně v položkách obsažených v informačním balíku. Žádosti o změnu nebo rozšíření homologace typu se podávají výhradně homologačnímu orgánu členského státu, který udělil původní homologaci (čl. 5).
6. Členské státy zajistí, aby žádosti o dodatky nebo rozšíření homologací typů byly podávány těm homologačním orgánům, které udělily původní homologaci typu (čl. 5).
7. Členské státy nemohou odmítnout registraci, pokud je potřeba, nebo uvedení nových motorů na trh (ať již samostatně nebo instalovaných ve strojích), pokud splňují požadavky směrnice. S jistými výjimkami povolí registraci nebo uvedení na trh pouze těch nových motorů, které splňují požadavky směrnice a jsou homologovány v souladu s jednou s kategorií motorů (čl. 8 a 9).
8. Členské státy zajistí, aby výrobci připojili ke každé jednotce předepsané označení a tam, kde osvědčení o homologaci typu obsahuje omezení použití, aby dodali podrobné informace o těchto omezeních (čl. 6 a příloha I).
9. Členské státy zajistí, že výjimky pro motory z konce série, které jsou dosud na skladě, budou povoleny pouze za podmínek, stanovených ve směrnici (čl. 10).
10. Před udělením homologace typu členský stát ověří, s ohledem na ustanovení směrnice a v případě potřeby ve spolupráci s homologačními orgány jiných členských států, zda byla provedena přiměřená opatření zajišťující účinnou kontrolu shodnosti výroby (čl. 11).
11. S účinností od 30. 6. 1998 členský stát nemůže odmítnout homologaci typu nebo vydat osvědčení o homologaci typu a nemůže uložit jakékoli jiné požadavky na homologaci typu s ohledem na rozsah působnosti směrnice, jestliže motor splňuje požadavky směrnice pokud jde o plynné a částicové emise (čl. 9).
12. Další požadavky horizontálního charakteru.

Nařízení Rady č. 3093/94 (EC) o látkách, které porušují ozónovou vrstvu a Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EC) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu
Určeno

1) Fyzickým a právnickým osobám, které zacházejí s regulovanými látkami a s výrobky, které takové látky obsahují, tj. především je vyrábějí, dovážejí, vyvážejí, dodávají na trh, skladují, provádějí sběr, recyklování, znovuzískávání a zneškodňování.
2) Orgánům veřejné správy.
3) Kontrolním orgánům – České inspekci životního prostředí, České obchodní inspekci a celním orgánům.
V návaznosti na Nařízení (EC) č. 2037/2000 bude přijata nová právní úprava ochrany ozónové vrstvy Země ve formě nového zákona o ovzduší, která jej implementuje v celém jeho věcném obsahu a bude v účinnosti do doby vstupu ČR do ES. Účinnost zákona a jeho prováděcích předpisů se předpokládá od 1. 11. 2001. Nový zákon zruší a nahradí stávající zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země. Principy tohoto zákona budou v novém zákonu zachovány.
Účelem Nařízení (EC) č. 2037/2000 je zajištění požadavku Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, na úrovni jeho Montrealského dodatku z roku 1997. Tento právní předpis nabyl účinnosti ve všech státech ES od 1. 10. 2000. Po rozšíření ES se stane platným předpisem i pro vstupující státy.

Ing. Marek Bruštík, odbor ochrany ovzduší