Financování environmentálních projektů prostřednictvím programu Global Environment Facility (GEF)

Program GEF byl založen v letech 1990–1991 jako mezinárodní fond na podporu programů a projektů, které mají za cíl globální ochranu životního prostředí Země a udržitelného využívání přírodních zdrojů. GEF poskytuje finanční prostředky na pokrytí přírůstkových nákladů u projektů předkládaných rozvojovými zeměmi a zeměmi s transformační ekonomikou.
Pro tyto účely program GEF stanovil čtyři prioritní oblasti, na jejichž aktivity jsou poskytovány finanční dotace:

  • Ochrana biologické rozmanitosti

  • Ochrana ozónové vrstvy

  • Ochrana Země před klimatickou změnou

  • Ochrana význačných mezinárodních vodních toků a moří
    GEF rovněž umožňuje financovat projekty řešící degradaci půdy, zejména zalesňování a odstraňování pouštních oblastí.
    Finanční zdroje programu GEF jsou vytvářeny vklady členských zemí do společného fondu. GEF v současné době sdružuje okolo 160 zemí včetně České republiky. Finanční prostředky GEF spravuje Světová banka, která je zároveň jednou z tzv. realizačních agentur, mezi které dále patří UNEP a UNDP. Tyto agentury se v rámci své expertní činnosti podílejí na přípravě a implementaci konkrétních projektů. Návrhy projektů musí být předkládány programu GEF prostřednictvím těchto realizačních agentur.

    Struktura GEF


     
    Součástí této struktury je tzv. Vědecko-technický poradní panel (STAP – Scientific and Technical Advisory Panel).
    Rada GEF je nadřízený orgán. Rada se schází dvakrát ročně a zaujímá politická rozhodnutí, navrhuje strategii a schvaluje návrhy projektů. Sekretariát má roli koordinační a dohlíží na realizaci politiky a strategie GEF a uskutečňování programů. Realizační agentury mají odpovědnost za přípravu a provádění konkrétních projektů. Národní operační středisko je osoba nebo vládní orgán, které zajišťuje spolupráci s GEF. Posuzuje navrhované projekty a jejich konsistenci s národními programy a prioritami a poskytuje konzultační činnost.
    V rámci programu GEF je možné získat finanční podporu pouze na projekty, které jsou v souladu s výše uvedenými prioritami GEF a národními programy. Existuje několik možností podpory v závislosti na významu a rozsahu projektu, výši podpory a formě poskytovaných finančních prostředků. Často frekventované jsou středně velké projekty – nepožadují více než $1,0 mil. z fondu GEF. Kromě grantu lze však využít i další finanční instrumenty programu GEF a Světové banky, jako je například záruka za úvěr. Důležitým předpokladem pro získání grantu z programu GEF je inovativní charakter projektu, jeho opakovatelnost v dalších zemích, dlouhodobá spolehlivost a funkčnost, nízké náklady (např. na odstranění měrné jednotky emisí, kde se posuzuje konkurenční schopnost navrhovaného projektu v porovnání s jinými projekty na seznamu programu GEF). Aby se navrhovaný projekt mohl ucházet o podporu GEF, musí splňovat i další důležitá kritéria:
    - globální a regionální přínos pro životní prostředí
    - konsistence projektu s národními prioritami
    - technická proveditelnost
    - finanční zabezpečení
    - měřitelné přínosy
    - příspěvek projektu k řešení společných environmentálních zájmů/priorit ve světě
    - konsistence projektu s pracovními zásadami GEF a prioritními programy.
    Projekty se mohou ucházet o finanční podporu GEF pouze na pokrytí určitého podílu investičních/řešitelských nákladů (odsouhlasené přírůstkové náklady projektu). GEF poskytuje finanční podporu zemím, které provádějí změny u již existujících (referenční modely) programů, přičemž nové alternativní řešení přispívá ke globálním přínosům pro životní prostředí, v mnohých případech za cenu zvýšených (přírůstkových) nákladů. Návrh projektu, před jeho předložením realizační agentuře, musí být podpořen příslušným orgánem vlády země předkládající projekt, respektive pověřenou osobou (národní operační středisko GEF). Pro účely přípravy projektu (formát, struktura, cíle atd.) lze využít internetové databáze GEF/Světové banky:
    http://www.worldbank.org/html/gef. Projekt je předkládán některé z realizačních agentur, nebo i více agenturám v případě, že projekt vyžaduje koordinaci více programů a může být zajímavý i pro ostatní agentury.
    Koncepční návrh projektu může navrhnout vláda, národní instituce, orgány místní správy, soukromé subjekty a nevládní organizace a předkládá se realizační agentuře prostřednictvím národního operačního střediska GEF (MŽP, odbor globálních vztahů). Návrh projektu má mít tyto náležitosti: jméno projektu, předkladatel projektu, investor/řešitel a jeho právní postavení, zařazení projektu do prioritního sektoru, jméno předkládající země a místo realizace projektu. Návrh pak dále musí obsahovat základní informace o projektu, zejména popis současné situace, cíl projektu a jeho zdůvodnění, popis projektu včetně technického a ekonomického řešení, očekávané přínosy/výstupy, plánované aktivity, rozpočet, finanční zabezpečení, účast investora/řešitele na spolufinancování projektu a časový harmonogram.
    Po vyhodnocení koncepčního návrhu projektu realizační agenturou je projekt buď doporučen k dalšímu dopracování, nebo zamítnut. Úspěšný návrh projektu prochází dvěma etapami: přípravnou a realizační. V přípravné etapě je projekt ve spolupráci s národním operačním střediskem GEF, implementační agenturou a investorem/řešitelem dopracován po technické a ekonomické stránce, je navrženo financování projektu a jsou vypracovány smluvní dokumenty. Tato etapa může trvat šest až patnáct měsíců v závislosti na složitosti projektu a kvalitě a rychlosti poskytování informací ze strany navrhovatele projektu. V průběhu realizační etapy dochází k samotné implementaci navrženého řešení. Doba implementace je specifikována ve smlouvě o grantu.
    Po dopracování projektu realizační agentura předkládá projektový návrh Sekretariátu GEF, poskytuje kopie dalším agenturám a STAP (u projektů s příspěvkem GEF do výše $750 000 není posouzení STAP nutné, avšak realizační agentura může toto posouzení požadovat). Sekretariát GEF posoudí projektový návrh a vypracuje komentář. Sekretariát poté projekt může doporučit, vrátit k dopracování, nebo zamítnout. Projekty s příspěvkem GEF do výše $ 750 000 příspěvku GEF schvaluje přímo “Chief Executive Officer”, projekty převyšující tuto hranici jsou předkládány Radě GEF na její nejbližší zasedání ke schválení. Po schválení projektu je projekt finalizován a jsou vypracovány smluvní dokumenty. Realizační agentura odpovídá za správné provedení projektu, jeho řízení a efektivnost a pravidelně provádí monitorování.

    Pracovní zásady GEF

    Každý projekt předkládaný k získání finanční podpory GEF musí splňovat následující pracovní zásady:
    1. Projekty musí být v souladu s přijatými mezinárodními úmluvami (Úmluva o biologické rozmanitosti a Rámcová úmluva OSN o klimatické změně, Montrealský protokol, Kjótský protokol), přičemž GEF se řídí a pracuje pod jejich vedením.
    2. GEF bude poskytovat granty a financovat projekty tak, aby bylo dosaženo dohodnutých globálních environmentálních přínosů prostřednictvím dohodnutých dodatečných opatření.
    3. GEF bude zabezpečovat efektivnost vynakládaných prostředků k maximalizaci globálních environmentálních přínosů.
    4. GEF bude financovat projekty, které jsou v souladu s národními prioritami k dosažení udržitelného rozvoje tak, jak je definováno v kontextu národních programů.
    5. Projekty financované GEF budou poskytovat úplné informace o realizaci projektu a jeho výsledcích.
    6. Projekty financované GEF budou poskytovat součinnost a konzultace v nezbytném rozsahu třetím stranám.
    7. K dosažení maximálních přínosů GEF zdůrazňuje význam spolufinancování projektů z dalších zdrojů.
    8. GEF bude vyžadovat pravidelné monitorování a vyhodnocování projektů jím financovaných.

    Prioritní programy GEF

    Biodiversita: vyprahlé a částečně vyprahlé ekosystémy; pobřežní, mořské a vodní ekosystémy včetně mokřadů; lesní ekosystémy; horské ekosystémy.
    Změna klimatu: odstraňování bariér pro úspory energií a energetickou účinnost; podpora zavádění obnovitelných zdrojů a snižování nákladů pro jejich realizaci; snižování dlouhodobých nákladů pro technologie vedoucí k nízkým emisím skleníkových plynů.
    Mezinárodní vody: integrované územní a vodní mnohonásobné oblasti zájmu; programy na snižování kontaminace.
    Ochrana ozónové vrstvy Země: odstraňování látek poškozujících ozónovou vrstvu.

    Projekty realizované v České republice s podporou GEF

    Ve srovnání s ostatními státy Evropského regionu je portfolio projektů GEF v České republice relativně široké a pokrývá téměř všechny oblasti působnosti programu, počínaje ochranou ozónové vrstvy Země v rámci Montrealského protokolu, přes projekt ochrany biologické rozmanitosti až k programu zaměřenému na prevenci klimatických změn snižováním emisí skleníkových plynů. V rámci těchto projektů, podrobněji popsaných v následujícím textu, bylo investováno více než 10 milionů amerických dolarů formou grantů z programu GEF. Česká republika získala od roku 1994 pět grantů na níže uvedené projekty, které realizovala ve spolupráci s GEF/Světovou bankou.
    1.  Postupné vyloučení látek poškozujících ozónovou vrstvu Země
    Česká republika se v lednu 1993 připojila k Vídeňské konvenci a Montrealskému protokolu a v prosinci 1996 přijala i londýnské a kodaňské dodatky. Program na omezení užívání látek poškozujících ozónovou vrstvu (3 935 tun, z čehož na Českou republiku připadalo cca 60 %), který byl základem projektu v České republice, byl navržen v roce 1992. Česká republika, jako jedna z prvních zemí způsobilých pro přijetí grantu GEF, požádala Světovou banku o podporu při přípravě projektu na odstranění látek poškozujících ozónovou vrstvu (LPOV) z fondů GEF. V říjnu 1994 byla podepsána se Světovou bankou smlouva o grantu na 2,3 milionu USD. Projekt byl v březnu roku 1998 úspěšně ukončen a stal se celosvětově prvním dokončeným projektem programu GEF na ochranu ozónové vrstvy.
    Prvotní cíl projektu, kterým bylo pomoci České republice s efektivním ukončením výroby a spotřeby LPOV v souladu s Montrealským protokolem a jeho dodatky, se prokázal jako správný a byl úspěšně realizován, stejně jako byla úspěšná i realizace celého národního programu. Veškerá výroba CFC látek (freonů) byla s pomocí grantu GEF ukončena k 1. 1. 1996 a byla zavedena celostátní síť pro sběr, zpracování a recyklaci LPOV (EKOTEZ, s.r.o., Koněvova 47, 133 00 Praha 3, tel.: 02/6972291-4). Kromě toho byly firmou EKOTEZ vyvinuty přístroje a zařízení k zajišťování servisu chladicích zařízení a recyklaci freonů. Byly rovněž zavedeny technologické změny potřebné pro užívání náhražek za LPOV při výrobě zboží, zejména komerčních a průmyslových chladicích zařízení. Podpora ze strany GEF dala podnět brzkému zahájení činností na odstranění LPOV a umožnila dosáhnout ekologických a ekonomických přínosů, které by jinak byly ztraceny nebo realizovány opožděně.
    Projekt se skládal z pěti dílčích projektů, mezi nimiž byly čtyři investiční dílčí projekty a jeden zaměřený na posílení institucionálního rámce. Například změnou technologie výroby izolačních hmot zavedením látek, které nepoškozují ozónovou vrstvu, bylo dosaženo dalšího snížení LPOV o 390 tun. V tomto sektoru firma Bratři Horákové, s.r.o., (Mělnická 150, 277 06 Lužec nad Vltavou, tel.: 0206/619111-2) zajišťuje výrobu a dodávky průmyslových chladicích zařízení s bezfreonovou technologií. Na základě dat z roku 1993 přispěl projekt k odstranění 50 % spotřeby LPOV v sektoru chlazení a 30 % v sektoru izolačních hmot. Relativní efektivita grantu GEF byla 2,15 USD na 1 kg LPOV.
    Projekt měl příznivý dopad i na legislativní rámec. V lednu 1993 Česká republika zakázala používání tzv. tvrdých freonů (látky CFC) jako hnacích aerosolových náplní (s výjimkou nezbytných případů užití ve zdravotnictví apod.). V lednu 1996, kdy byla zakázána také výroba, dovoz a vývoz freonů a výrobků freony obsahujících, byl zaveden systém licencí na LPOV zahrnující kvóty na dovoz LPOV a výrobků obsahující LPOV. V lednu 1997 vstoupil v platnost zákaz výroby i na používání tzv. měkkých freonů – látek HCFC. V roce 1994 Česká republika uvalila na výrobu a dovoz LPOV spotřební daň ve výši cca 3 USD na jeden kilogram. V roce 1995 byla platnost této daně rozšířena také na látky HCFC a metylbromid a její výše postupně vzrostla na zhruba 6 USD/kg. Těmito opatřeními a aktivitami projektu mohla Česká republika úspěšně plnit přijaté mezinárodní závazky na ochranu ozónové vrstvy Země.
    V rámci projektu bylo uspořádáno několik školení pro opraváře a údržbáře chladicí techniky a celní úředníky a několik konferencí pro zvýšení veřejné osvěty. Kromě toho bylo uspořádáno několik regionálních seminářů a zástupci České republiky se zúčastnili různých mezinárodních setkání zaměřených na ochranu ozónové vrstvy. Česká republika v práci na vývoji legislativního rámce pro kontrolu LPOV dále pokračuje (také v kontextu regionálních aktivit UNEP a programu OSN pro životní prostředí) s cílem harmonizace své legislativy se zákony Evropské unie před vlastním vstupem.
    Celkový dopad projektu byl značný. Zkušenosti získané při realizaci projektu podpořily vývoj obdobných programů v jiných zemích. Například zavedení a ověření metodiky zkušebnictví a retrofitu průmyslových chladicích systémů realizované ve firmách Thermo King ČR a ČKD přinesla prospěch uživatelům zařízení po celém území Společenství nezávislých států a v zemích kandidujících na vstup do Evropské unie a pomohla snížit ekonomické dopady snižování výroby a spotřeby chladicích látek s freony. Vzhledem ke svému prvenství český projekt GEF sloužil nejen jako příklad pro zbytek střední a východní Evropy. Platí to obzvláště pro zkušenosti z dílčího projektu Sběr, zpracování a recyklace freonů, které měly zásadní dopad na přípravu podobných projektů GEF v celé řadě dalších zemí.

    2.  Projekt ochrany biologické rozmanitosti (biodiverzity)

    Projekt ochrany biodiverzity byl původně definován na konci roku 1992 a počátku roku 1993, kdy byl pak rozdělen na dva související, ale samostatné projekty pro nově vzniklou Českou republiku a Slovenskou republiku. Projekt byl schválen v říjnu 1993 a vstoupil v platnost v lednu 1994.
    Jedním z klíčových cílů pilotní fáze GEF bylo vyhledávat inovativní a opakovatelná řešení globálních ekologických problémů. Tento projekt byl jedním z pěti projektů GEF řízených Světovou bankou v regionu, které poskytovaly pomoc zemím v ekonomické a politické transformaci prostřednictvím zkvalitnění správy a ochrany biologické rozmanitosti přeshraničních ekosystémů, kdy zvláštní důraz byl kladen na mezinárodní spolupráci. Kromě českého projektu do této pětice patřily také projekty v Polsku, Bělorusku, Slovenské republice a na Ukrajině.
    Česká republika má na svém území řadu mezinárodně uznávaných národních parků a chráněných oblastí. Ačkoli z finančních prostředků GEF měla určitý přínos řada různých míst, hlavní zaměření finanční pomoci v rámci projektu GEF bylo na tři prioritní zóny s ohroženou biodiverzitou, a to na základě výběru podle následujících kritérií: (i) poloha v blízkosti hranic nabízející možnost spolupráce se správami sousedících parků v Bavorsku, Polsku, Rakousku, Slovensku a Maďarsku; (ii) příležitost k zachování velkého počtu živočišných a rostlinných druhů, včetně mnoha endemických, vzácných, ohrožených nebo historických druhů komerčních plodin; (iii) poloha v nedávno zpřístupněných vojenských nebo hraničních oblastech, které byly ušetřeny tlaků, jimž byly sousedící ekosystémy vystaveny po 50 let, a kde existoval potenciál pro zavedení dlouhodobého ochranného správního systému; a (iv) potenciál pro přenos získaných zkušeností do dalších chráněných oblastí v České republice i jinde.
    Třemi zvolenými ekosystémy byly: (a) zbytky záplavového území Pálavy, které zahrnuje i mezinárodně významné mokřiny řeky Moravy a Dyje hra-ničící s Rakouskem a Slovenskou republikou a které byly od odstranění vojenské ochrany hranic pod rostoucím turistickým a zemědělským tlakem; (b) horský ekosystém Krkonoš, který byl nepříznivě ovlivňován přeshraničním znečištěním ovzduší a rovněž i nadměrným turistickým ruchem a (c) horské lesy Šumavy hraničící s německým Bavorským lesem a nově otevřené pro turistiku po letech přísné vojenské restrikce vstupu, kde – přestože ještě netrpěly nadměrným turistickým ruchem – existoval potenciál pro zavedení dlouhodobě udržitelného systému správy.
    Dohromady tyto oblasti představují paletu různých typů ekosystémů a přírodních nalezišť a jsou považovány za důležitá ohniska pro vývoj druhů. Všechny tři zóny byly již teoreticky chráněny statutem národního parku nebo rezervace, ale vykazovaly potřebu rozsáhlejší podpory a kvalitnější správy.
    Základním cílem projektu byla ochrana a posílení druhové rozmanitosti lesních a s nimi spojených ekosystémů v České republice. K naplnění tohoto cíle byly stanoveny tři hlavní oblasti činnosti:

  • Ochrana tří reprezentativních ekosystémů: horské louky (Krkonoše), horské lesy (Krkonoše a Šumava) a nížinné lesy a mokřiny (Pálava);

  • Podpora tří projektů přeshraniční spolupráce: přírodní rezervace Krkonoše (Polsko), národní park Šumava (Rakousko, Německo) a nížinné lesy a mokřiny řeky Moravy (Slovensko, Rakousko);

  • Vybudování systému finančně udržitelné ochrany druhové rozmanitosti v České republice prostřednictvím zavádění alternativních udržitelných způsobů využití, uživatelských poplatků, souvisejících poplatků pro návštěvníky a koncesí na správu oblastí v rámci jejich kapacit.
    Aktivity programu byly rozděleny do tří programových oblastí:

  • Program ochrany biodiverzity (Biodiversity Protection Program): vyvinout řadu aktivit včetně metod správy pro řadu reprezentativních systémů, ekologické vzdělávání a podporu místních komunit v chráněných oblastech a udržitelný způsob správy přilehlých lesních systémů, ochrana spojená s přemístěním tam, kde není vhodná ochrana přímo v místě výskytu, a výzkum a správa druhové rozmanitosti;

  • Program péče o zachování (Conservation Program): vybudovat mechanismy vytváření příjmů pro chráněné oblasti, interakce s místními komunitami a správci pozemků, udržitelné strategie rozvoje a demonstrační aktivity.

  • Program zkvalitnění institucionální infrastruktury (Institutional Infrastructure Improvement Program): podpořit koordinaci činnosti na správě projektů mezi MŽP a příslušnými oblastmi, odborný rozvoj a školení, zkvalitnění infrastruktury a provozu chráněných oblastí a správa programu malých grantů pro nevládní organizace.
    Program ochrany biodiverzity v rámci Světového programu ochrany životního prostředí (GEF) byl ukončen v červnu 1998.

    3.  Projekt na využití odpadního tepla v Kyjově

    Odvětví energetiky se potýká se stejnými problémy a úkoly, které jsou běžné i v mnoha dalších zemích střední a východní Evropy. Plánované ekonomiky v období před rokem 1989 měřily pokrok růstem spotřeby energie a nezohledňovaly náležitě skutečné náklady domácích zdrojů vzhledem ke světovým cenám. Česká republika patřila v té době k zemím s nejvyšší spotřebou energie na jednotku národního důchodu. Česká vláda se s řadou problémů energetické politiky vypořádává s určitými úspěchy. V říjnu 1993 Česká republika podepsala Rámcovou konvenci OSN o klimatické změně a následně se zavázala podniknout kroky k omezení emisí skleníkových plynů a ke splnění požadavku na stabilizaci celkového objemu emisí na úrovni nebo pod úrovní roku 1990, a to do referenčního období 2008 – 2012. V souladu s Kjótským protokolem z prosince 1997 se pak Česká republika zavázala snížit emise skleníkových plynů o 8 procent vzhledem k referenčnímu roku 1990.
    Projekt na využití odpadního tepla v Kyjově byl pro získání finanční podpory z fondu GEF navržen českou vládou (ministerstvem životního prostředí) po složitém a zdlouhavém procesu definice projektu, technických a finančních analýz.
    Vetropak Moravian Glass (VMG) je největším českým výrobcem skleněných lahví, vyrábějícím jak pro domácí trh, tak i na export. Před realizací projektu produkovala sklárna nepřetržitě značné množství odpadního tepla generovaného sklářskými vanami. V průběhu plánované rekonstrukce sklářských zařízení společnosti VMG vznikla jedinečná příležitost pro mnohem širší využití odpadního tepla vhodného pro společnou výrobu tepla a elektrické energie (kogenerace). Nový energetický zdroj využívá odpadní teplo z VMG a zemní plyn k výrobě tepla a elektrické energie v zařízení s paroplynovým cyklem. Zdroj zabezpečuje dodávky pro centrální vytápění města Kyjov a společnost VMG, dodávky elektrické energie pro VMG a nadbytečná elektrická energie je dodávána do regionální sítě Jihomoravské energetiky.
    Za dobu předpokládané životnosti energetického zařízení dojde ke snížení emisí skleníkových plynů až o 2,8 mil tun prostřednictvím zvýšení energetické účinnosti a spolehlivosti nahrazením výroby elektrické energie v klasické hnědouhelné elektrárně, k dosažení lokálních ekologických přínosů a snížení podílu hnědého uhlí na vstupu do výroby tepla a elektrické energie.

    Projekt se skládá z těchto komponentů:

  • Výstavba nové teplárny/elektrárny je stěžejní součástí celého projektu. Zahrnuje instalaci energetického zdroje s kombinovaným paroplynovým cyklem v Kyjově (energetický blok se 2 plynovými turbínami a 1 parní turbinou o elektrickém výkonu 23 MW a 18,5 MW tepelného výkonu

  • Rekonstrukce 2 kotlů na odpadní teplo ve sklárně s cílem využít odpadní teplo ze sklářských pecí na výrobu páry a následně elektrické energie a tepla

  • Stavba a přestavba budov pro potřeby nového energetického zdroje, plynárenská předávací stanice, administrativní budova, úpravna vody, skladové zázemí, vzduchová kondenzace, objekt elektrické transformační stanice, tepelný napáječ a předávací stanice.

  • Modernizace a rozšíření sítě centrálního vytápění Kyjova.

  • Rekonstrukce 13 kotelen v Kyjově a jejich připojení na síť centrálního vytápění.
    Příprava projektu započala na jaře roku 1997. V září 1998 byla podepsána smlouva o grantu, uzavřeny klíčové kontrakty a byla zahájena fyzická realizace. Datum dokončení projektu bylo stanoveno na červen 2000. Výstavba projektu byla ukončena a zařízení spuštěno do provozu v říjnu roku 1999 v souladu s projektovým záměrem. V následující etapě bude probíhat ověřování provozu zařízení a v březnu roku 2001 bude projekt ukončen.

    4.  Podpora biodiverzity

    K dalším činnostem financovaným z grantu GEF patřilo zpracování dvou studií – strategie / akční plán pro biodiverzitu (BSAP, Biodiversity Strategy/Action Plan) a národní zpráva (NR, National Report). BSAP zahrnoval formulaci a volbu strategií a kroků nutných k ochraně a udržitelnému způsobu využití biodiverzity příjemce pomoci, a to ve spolupráci s organizacemi veřejného, soukromého i nevládního sektoru. BSAP zahrnoval (a) existující informace o biodiverzitě v České republice; (b) cíle, strategie a kroky formulované řídicím výborem a pracovními skupinami; a (c) finální cíle, strategie a kroky definované na základě diskuse v rámci celonárodního semináře. Národní zpráva (NR) pokrývala celou řadu činností prováděných příjemcem pomoci v souladu s jeho závazky vyplývajícími z Konvence o biologické rozmanitosti. Implementace projektu započala v březnu 1998. Zpráva BSAP byla zveřejněna v létě roku 2000. Projekt byl ukončen k 30. září 2000.

    5.  Podpora a rozšíření projektů na využití biomasy v ČR

    S finanční podporou grantu GEF MŽP realizovalo semináře a pracovní setkání na regionální úrovní se zahraniční účastí expertů Světové banky, EU/Phare, Rakouska a Dánska, které byly zaměřeny na podporu aktivit vedoucích k využívání biomasy ve větším rozsahu jako ekologicky šetrného energetického zdroje. Projekt v široké míře využíval zkušenosti zahraničních expertů v této oblasti.
    V současné době spolupracuje MŽP, sekce zahraničních vazeb, se Světovou bankou na přípravě nových projektů k získání grantů z programu GEF. Rozpracovány jsou návrhy projektů:

  • Projekt Vřesová
    Projekt navrhuje dosažení podstatných úspor emisí CO2 (až 9 mil. tun) prostřednictvím výroby elektrické energie formou zplyňování hnědého uhlí (lignitu). Projekt má za cíl vybudovat moderní zplyňovací zařízení na výrobu energoplynu metodou fluidního zplyňování za vysoké teploty a tlaku (technologie HTW), která je vhodná zejména pro lignit. Zároveň má ověřit vysokou spolehlivost a efektivnost zařízení s demonstračním charakterem. Jedná se o pilotní projekt v celosvětovém měřítku, jehož opakovatelnost by měla podstatný význam pro mnoho dalších zemí se značnými zásobami hnědého uhlí (Čína, Indie, Turecko, Bulharsko atd.). Předpokládá se, že projekt bude zahájen v roce 2001 s celkovými investičními náklady 5,0 mld. Kč a s podporou grantu GEF ve výši cca 25 – 30 mil. USD.

  • Projekt Děčín
    Projekt předpokládá rozšířit systém centralizovaného zásobování tepla ve městě Děčín výrobou tepla prostřednictvím využití geotermální energie. Zprostředkovaně bude dosaženo úspor emisí CO2 náhradou výroby tepla v klasické teplárně spalující uhlí. Podstata projektu je založena na geotermálním vrtu, který bude využívat podzemní vodní zdroj o teplotě cca 32 stupňů k výrobě pitné vody a tepla prostřednictvím tepelných čerpadel. Tímto způsobem bude nahrazena výroba tepla klasickým způsobem a odstraněny doprovodné ekologické zátěže. Projekt se nachází v pokročilé fázi přípravy se zahájením v roce 2001. Předpokládaná účast grantu GEF je navrhována ve výši 1,0 mil. USD.

  • Projekt Energetická efektivnost
    Jedná se o podporu souboru projektů zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a efektivnosti v rámci programu realizovaného Českou energetickou agenturou. Jde o zcela nový přístup, neboť se uvažuje s podporou grantu Světovou bankou nově založeného tzv. “Prototype Carbon Fund” (PCF). PCF vychází z principů Kjótského protokolu a má za cíl ověřit mechanismy emisních kreditů. PCF navrhuje účast na uvedeném projektu formou grantu v předběžné výši 8 – 10 mil. USD. V současné době probíhají jednání se Světovou bankou na upřesnění podmínek grantu a způsobu realizace projektu.

  • Projekt ochrany povodí Dunaje
    Program ochrany mezinárodních vod zastoupený studií povodí Dunaje zaměřenou na ochranu Černého moře a zahrnující i povodí řeky Moravy.

  • Spolupráce s UNEP/UNDP
    V rámci programů UNEP/UNDP jsou připravovány projekty zaměřené na biodiverzitu lesních ekosystémů, biomonitoring a ochranu genetických zdrojů mizejících zdrojů či ohrožených druhů a kultivarů rostlin.

    Ing. Jaroslav Koubal, konzultant, Světová banka

    Teplárna Vřesová Foto: J. Plamínková