Jak dál v novém miléniu

Úvaha o novém tisíciletí může mít různé rozměry. Od rozměru ryze praktického, který se bohužel týká řady našich spoluobčanů (např. jak budou vycházet se svým platem) až po filosofický traktát, což je legitimní role např. pana prezidenta Václava Havla. Mojí rolí jako člena vlády zodpovědného za životní prostředí je evidentně dát do tohoto zamyšlení orientovaného na ochranu životního prostředí momenty krátkodobé týkající se České republiky. S potěšením mohu sdělit, že v roce 2001 by měly být vládou a posléze Parlamentem ČR projednány mimo jiné klíčové zákony týkající se ochrany ovzduší, nakládání s obaly a integrované prevence a snižování znečištění.
Naše zamyšlení nad novým tisíciletím by zároveň mělo mít i širší rozměr, jakýsi nadhled nad pouhými “vyřízenými čísly jednacími” v podobě kvalitních návrhů zákonů předložených do parlamentu. Zde si dovolím upozornit celou ekologickou komunitu, že je nanejvýš načase vystoupit z jakési naší ulity. Z toho, co velmi výrazně limituje skutečné výsledky ochrany životního prostředí – ať už v prostředí ČR nebo celosvětově.
Schůze, ať už nevládních organizací nebo ministrů životního prostředí celého světa, mají jedno svým způsobem společné – oslovují se již oslovení. Jakým způsobem dopadla listopadová konference v Haagu o tom, co je možné udělat pro naplnění Kjótského protokolu o redukci emisí skleníkových plynů? To nám dokázalo, že i v celosvětovém měřítku nám tato ulita znemožňuje jakoukoliv efektivnější práci pro lidstvo, pro tuto krásnou planetu.
Drobná paralela je možná i pro ČR. V řadě věcí naše ekologická hnutí i Ministerstvo životního prostředí dělají obrovský kus práce, ale nedokážeme proniknout do uvažování a do přemýšlení nejširší veřejnosti. A to zůstává velikým dluhem. Pokud ho na počátku třetího tisíciletí dokážeme co nejrychleji smazat, budeme úspěšní. Nepodaří-li se to, bude začátek třetího tisíciletí zároveň počátkem globální ekologické katastrofy.

RNDr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí