Stav životního prostředí v oblastech působnosti územních odborů MŽP a v hl. m. Praze v roce 1997

CHOMUTOVSKÁ OBLAST

 

1. Základní informace o území

Okresy v působnosti územního odboru: Děčín, Cheb, Chomutov, Karlovy Vary, Litoměřice, Louny, Most, Sokolov, Teplice, Ústí nad Labem.

Rozloha území v působnosti územního odboru: 8650 km2.

Počet obyvatel: 1 128 415.

Hustota obyvatelstva: 130,5 obyvatel/km2.

2. Ovzduší

2.1. Emise

Základní zdroje emisí v oblasti představují elektrárny, teplárny, povrchové doly a chemický průmysl. Největší znečišťovatelé jsou Elektrárna Prunéřov 1 a 2, Elektrárna Tušimice, Elektrárna Počerady, Chemopetrol Litvínov, Elektrárna Ledvice, Elektrárna Tisová, Teplárna Komořany, Teplárna Trmice, Sokolovská uhelná, a.s., Vřesová. V roce 1997 došlo proti roku 1996 k dalšímu snížení emisí ze stacionárních zdrojů u tuhých látek o 40,6 %, SO2 o 46,0 %, NOx o 4,3 % a CO o 18,6 %.

Tabulka 1 Celkové emise hlavních znečištujících látek ze stacionárních zdrojů, podíly podle kategorií zdrojů znečišťování ovzduší (kt/rok)

REZZO
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
CxHy
Emise celkem
1-3
28,16
255,97
77,19
49,49
15,08
Velké zdroje
1
19,90
244,10
74,03
13,73
6,87
Střední zdroje
2
1,92
2,19
0,86
3,29
0,99
Malé zdroje
3
6,34
9,68
2,30
32,47
7,22

Zdroj: ČHMÚ

2.2. Imise

Měřicí síť vytváří 27 stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM), 24 manuálních stanic ve správě Českého hydrometeorologického ústavu, 58 stanic hygienické služby, 20 stanic Výzkumného ústavu rostlinné výroby, 13 stanic Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, 16 stanic ORGREZ a 6 stanic firmy EKOTOXA. V zimní sezoně se nevyskytla smogová situace ve smyslu vyhlášky č. 41/1992 Sb. V rámci smogového varovného a regulačního systému byl v zimě 1997 - 1998 pouze jednou vyhlášen signál „upozornění“, a to dne 2. ledna 1998 (nebylo nutné vyhlašovat regulaci).

Tabulka 2 Výsledky měření kvality ovzduší na vybraných stanicích (µg/m3)

Stanoviště SO2 NOx Prašný aerosol
prům. k95 max. prům. k95 max. prům.
k95
max.
Měděnec (ČHMÚ)
36
119
402
23
59
143
36
90
182
Tušimice (ČHMÚ)
30
95
381
32
68
194
25
62
102
Teplice (ČHMÚ)
41
107
752
77
185
457
46
107
201
Děčín (ČHMÚ)
34
100
335
57
125
246
41
102
286
Sokolov (ČHMÚ)
27
72
292
39
81
303
24
55
101

Zdroj: ČHMÚ

Vysvětlivky: prům. = aritmetický průměr; k95 = 95% kvantil; max. = denní maximum v roce 1997; *) měření respirabilní frakce PM10.

 

 

2.3. Program realizace snižování znečišťování ovzduší v roce 1997

Program snižování znečišťování ovzduší je zaměřen na trvalé snižování především emisí tuhých látek a oxidu siřičitého z nejvýznamnějších zdrojů (elektrárny, teplárny Trmice a Komořany, Chemopetrol Litvínov).

V roce 1997 byly realizovány tyto nejvýznamnější akce:

-odsíření Elektrárny Tušimice 2 (4 x 200 MW),

-odsíření Elektrárny Tisová (3 x 110 MW),

-odsíření Teplárny Trmice.

3. Voda

Rok 1997 byl ve větší části oblasti srážkově mírně podnormální v porovnání s dlouhodobým průměrem, který za danou oblast představuje 698 mm srážek. Roční úhrn srážek za rok 1997 byl v oblasti 678 mm, což představuje 97 % normálu. Totéž platí i pro odtok povrchových vod, který byl také pod dlouhodobým normálem. Extrémně suchým měsícem byl stejně jako v předchozím roce leden, kdy spadlo pouze 17 mm srážek (33 %), silně nadnormální množství spadlo v červenci (141 mm) a v prosinci (68 mm), kdy spadlo 169 %, resp. 138 % měsíčního normálu. Kvalita podzemních vod byla normální, významné plošné znečištění podzemních vod nebylo zjištěno. Výjimku tvoří pouze staré ekologické zátěže, z nichž nejvýznamnější je znečištění podzemních vod ve starém závodě Chemopetrolu Litvínov, a to jak z hlediska kvalitativního a kvantitativního zastoupení polutantů, tak i z hlediska plošného rozšíření.

3.1. Zásobování pitnou vodou

Množství vyrobené pitné vody v roce 1997 bylo 143 mil. m3. Počet obyvatel skutečně zásobených pitnou vodou z veřejných vodovodů byl 1 073 344, tj. zhruba 95,1 % z celkového počtu obyvatel. Ztráty vody ve vodovodní síti činily u hlavních provozovatelů v oblasti přibližně 26 %. U zařízení SVS, a.s., ze kterých jsou zajišťovány dodávky vody pro převážnou část oblasti, je kvalita vody sledována na každé výrobní jednotce. Převážná většina obyvatel je zásobována vodou odpovídající normě ČSN 75 7111 pro pitnou vodu. V některých případech jsou pouze překračovány hodnoty ukazatelů pro mangan, železo, dusičnany a radon.

Tabulka 3 Výroba a užití pitné vody

    1996
 1997
Objem vyrobené pitné vody (mil. m3)
155
143
Počet obyvatel zásobených vodou
z veřejných vodovodů(tis. obyvatel)
1 068
1 073
Ztráty vody ve vodovodních sítích(%)
27
26

Zdroj: OkÚ, SVS, a.s.

3.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Oproti roku 1996 nedošlo ke změně počtu chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ani ke změně jejich výměry.

Tabulka 4 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Název chráněné oblasti přirozené
Plocha
Podíl na ploše oblasti
akumulace vod
(km2)
(%)
Krušné hory
1 400
16,18
Chebská pánev a Slavkovský les
1 090
12,60
Severočeská křída
1 1851
3,70

Zdroj: VÚV T.G.M.

3.3. Stav povrchových vod, přehled největších znečišťovatelů

Nejvýznamnější toky v oblasti jsou Ohře, Labe, Bílina, Ploučnice a Blšánka. Na znečišťování toků se nejvíce podílejí těžební organizace, chemické závody, energetika, hutní a strojírenské provozy a obce. Jakost povrchových vod byla v roce 1997 sledována ve 41 profilech. V hodnocení profilů podle třídy jakosti je vykazována nejhorší kvalita stejně jako v minulých letech ve skupině ukazatelů B (základní chemické ukazatele), kde je v páté, nejhorší třídě jakosti více než 90 % profilů. Ke zhoršení došlo ve skupině C (doplňující chemické ukazatele) a D (těžké kovy).

Tabulka 5 Procentní zastoupení profilů státní sítě jakosti vod ve třídách jakosti vod podle skupin ukazatelů

Skupiny ukazatelů
A
B
C
D
E
Počet měřených profilů
41
41
41
21
41
Třídy
%
I
0,00
0,00
2,44
0,00
0,00
II
19,51
0,00
21,95
4,17
0,00
III
31,71
2,44
56,10
54,16
2,44
IV
31,71
7,32
4,88
37,50
65,85
V
17,07
90,24
14,63
4,17
31,71

Zdroj ČHMÚ

Vysvětlivky:

Skupiny ukazatelů: A - Ukazatele kyslíkového režimu, B - Základní chemické ukazatele, C - Doplňující chemické ukazatele, D - Těžké kovy, E - Biologické a mikrobiologické ukazatele

Třídy jakosti: I - Velmi čistá voda, II - Čistá voda, III - Znečištěná voda, IV - Silně znečištěná voda, V - Velmi silně znečištěná voda

3.4. Odpadní vody

Na veřejnou kanalizaci je v oblasti napojeno celkem 908 700 obyvatel, což je zhruba 80,5 % z celkového počtu obyvatel. Na veřejnou kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV) je napojeno celkem 714 091 obyvatel (63 %), tedy asi o 4 % obyvatel více než v loňském roce. Vývoj vypouštěného znečištění je příznivý vzhledem k výstavbě dalších ČOV a jejich uvádění do provozu. Převažujícími kontaminanty jsou CHSK, BSK5, N-NH4+, PC a NL.

Tabulka 6 Vypouštěné odpadní vody (mil. m3)

1996
1997
Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových
308,27
356,83
Odpadní vody vypouštěné do veřejných kanalizací
103,85
88,15
      - z toho: čištěné na ČOV (bez srážkových vod)
81,25
55,61
Odpadní vody čištěné na ČOV (včetně srážko-
vých vod) za hlavní provozovatele v oblasti
119,88
93,41

Zdroj: OkÚ, SVS, a.s.

Tabulka 7 Obyvatelé napojení na veřejnou kanalizaci (tis. obyvatel)

1996 1997
Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci
911
909
z toho napojených na veřejnou kanalizaci s koncovou ČOV
673
714

Zdroj: OkÚ, SVS, a.s.

Významné akce ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách ukončené v roce 1997:

-ČOV Ústí nad Labem - uvedení do zkušebního provozu,

-Spolek pro chemickou a hutní výrobu - chemická ČOV,

-ČOV Roudnice nad Labem - uvedení do provozu (15 000 EO),

-ČOV Litoměřice - přečerpání z Lovosic (18 500 EO),

-ČOV Kraslice - zkušební provoz (12 000 EO).

3.5. Havárie

V roce 1997 bylo hlášeno celkem 37 havarijních úniků závadných látek. V porovnání s loňským rokem došlo k výraznému poklesu havárií. Většinou se jednalo o havarijní úniky ropných látek do povrchových vod. K největším haváriím lze zařadit únik nezjištěného množství motorové nafty z produktovodu Čepro, a.s., u obce Bílence (leden roku 1997), který byl navrtán neznámým pachatelem. Díky promrznutému terénu nedošlo k zasažení spodních vod. K dalším velkým haváriím lze zařadit prasknutí skleněného průzoru na tankovišti České rafinerské, a.s., v Záluží u Mostu a únik 4 - 6 tis. litrů benzinu - natural na povrch půdy. Byl proveden včasný zásah hasičů z Velebudic, ke znečištění řeky Bíliny nedošlo.

Tabulka 8 Havarijní úniky závadných látek

1996
1997
Počet havarijních úniků celkem
63
37
- z toho: do vod podzemních
8
5
do vod povrchových
40
27
- z toho úniky: ropných látek
44
15
těžkých kovů
1
2
chlorovaných uhlovodíků
1
1

Zdroj: OkÚ, ČIŽP, Povodí Ohře, a.s.

4. Půda

Pokud jde o půdní fond, neustále postupně ubývá zemědělského půdního fondu a v rámci tohoto procesu dochází i k neustálému úbytku orné půdy. Úbytek orné půdy se promítá do pokračujícího šetrnějšího způsobu hospodaření, což dokumentuje i přírůstek trvalých travních porostů. Asi 20 % orné půdy nebylo v roce 1997 obděláno, z toho asi 1474 ha chmelnic, což reprezentuje 30 % jejich plochy. Plošná kontaminace zemědělské půdy ropnými látkami a těžkými kovy byla zjištěna ve dvou případech, rozsah poškození byl 7 ha půdy. Mimo to se vy-skytuje poškození orné půdy erozí. Půdy se zjištěnou náchylností k větrné erozi se vyskytují v okrese Litoměřice a Louny.

Tabulka 9 Bilance půdy a podíly z celkové výměry

  (stav k 1. lednu 1998)

DRUH 1996 1997
ha
%
ha
%
Zemědělská půda celkem
404 473
46,76
404 875
46,81
z toho: - orná půda
252 355
29,17
250 932
29,01
- louky
72 438
8,37
73 826
8,54
- pastviny
53 880
6,22
54 335
6,28
Nezemědělská půda celkem
460 484
53,24
460 074
53,19
z toho: - lesní půda
300 451
34,73
300 664
34,76
- vodní plochy
17 052
1,97
17 027
1,97
Celková výměra
864 957
100,00
864 949
100,00

Zdroj: ČÚZK

Poznámka: % - uvádí se procentní podíl jednotlivých druhů půdy z celkové výměry půdy v oblasti

5. Horninové prostředí

Oblast působnosti územního odboru zahrnuje hnědouhelné revíry severočeské a sokolovské pánve, velká ložiska kaolinu na Karlovarsku a Božíčansku, již netěžené rudné revíry v Krušných horách, oblasti těžby kameniva Českého středohoří a ostatních neovulkanitů, krušnohorských a dalších žulových těles a rozptýlené těžebny písků a štěrkopísků. V souvislosti s těžbou uhlí, provozem palivoenergetického komplexu, petrochemií a další koncentrovanou průmyslovou činností vy-užívání (poškozování) životního prostředí (včetně horninového) a související změny jsou dominujícím faktorem jak pro životní prostředí, tak i pro ostatní lidské aktivity v oblasti.

Těžba uhlí byla částečně utlumena již v minulých letech, avšak její další rozvoj je naznačen neklesající těžbou většiny těžebních podniků v roce 1997. Těžba stavebních nerostných surovin (tj. kameniva se štěrkopískem) se zvýšila vzhledem k ekonomicky výhodnému exportu zejména do SRN. I nadále trvá potřeba zvážit formy a rozměr limitování tohoto vývozu nezpracovaných surovin.

Nejnákladnějším problémem k řešení je sanace území postiženého povrchovým dobýváním uhlí, protože prostředky k její realizaci nemohou být ve své podstatné části vytvořeny nově vzniklými těžebními organizacemi, takže bude nutná státní podpora. Současně bude nutné zvážit rozsah, hloubku a krajinný význam budoucích jezer zatopených zbytkových jam uhelných lomů.

Za významný přínos pro životní prostředí lze považovat již provedené rekultivace území postižených těžbou, kdy k 31. prosinci 1996 byla ukončena rekultivace celkem 9151,8 ha. V roce 1997 byla dále ukončena rekultivace dalších 700,3 ha (z toho 352,3 ha zemědělské půdy, 256,1 ha lesní půdy, 81,4 ha ostatních ploch a 10,5 ha vodních ploch). Rozpracována byla rekultivace dalších 6736,9 ha (k 31. prosinci 1997).

6. Příroda

Územní odbor pro chomutovskou oblast je odvolacím orgánem pro 2 správy chráněných krajinných oblastí (CHKO), a to CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. Dále do oblasti územně zasahují CHKO Lužické hory (okr. Děčín), CHKO Slavkovský les (okr. Karlovy Vary a Sokolov) a CHKO Kokořínsko (okr. Litoměřice). Jsou připraveny podklady pro vyhlášení Národního parku České Švýcarsko a CHKO Střední Poohří. Na ploše oblasti je rovněž 150 maloplošných zvláště chráněných území a 14 přírodních parků. Ochranu a péči o památné stromy, registrované významné krajinné prvky a přechodně chráněné plochy zabezpečují podle příslušnosti správy chráněných krajinných oblastí, okresní úřady nebo pověřené obecní úřady.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pokračuje ve sledování populací vybraných ohrožených druhů rostlin (sinokvět chrpovitý, koniklec otevřený) a v záchranném pěstování a reintrodukci druhů na původní lokality (hvozdík písečný český, stařinec oranžový, pupava bezlodyžná). V předchozím roce bylo záchranné pěstování v kulturách rozšířeno i na druhy bříza polská (ojcovská), hrachor hrachovitý, hlízovec Loeselův a violka vyšší. Nadále probíhají práce na projektech při ochraně vybraných vzácných a ohrožených druhů živočichů (perlorodka říční, čáp bílý, čáp černý, užovka stromová, čolek hranatý). Stanice pro handicapované živočichy (Podkrušnohorský zoopark Chomutov, zoo Ústí nad Labem a Děčín, Soos Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart) se podílejí na navracení některých vzácnějších druhů do přírody.

Územně technické podklady nadregionálních a regionálních územních systémů ekologické stability (ÚSES), platné od 1. července 1997, využívají referáty životního prostředí jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace. Generely lokálních ÚSES jsou zpracovány pro celou oblast. Okresy Litoměřice a Sokolov mají zpracovány okresní generely lokálních územních systémů ekologické stability.

Tabulka 10 Zvláště chráněná území (stav k 31. prosinci 1997) v působnosti ÚO MŽP

Kategorie
Celkem (počet)
Rozloha (ha)
Národní park
0
0,00
Chráněná krajinná oblast
2
138 834,00*)
Národní přírodní rezervace
15
2 011,26
Národní přírodní památka
17
250,06
Přírodní rezervace
49
1 174,02
Přírodní památka
69
1 490,65

Zdroj: SCHKO ČR, AOPK ČR , OkÚ

*)Výměra získaná metodou GIS

V rámci Programu revitalizace říčních systémů bylo v roce 1997 na území v působnosti územního odboru schváleno 56 akcí za 106,114 mil. Kč a v rámci Programu péče o krajinu 39 akcí za 13,439 mil. Kč. V roce 1997 nadále pokračovala jak mechanická, tak i chemická likvidace bolševníku velkolepého (okr. Sokolov, Cheb, Karlovy Vary, Teplice) a všech druhů křídlatek.

7. Lesy

Ve sledovaném období 1996 a 1997 došlo v lesním hospodářství v oblasti k dalšímu nárůstu negativních jevů. V průběhu roku 1996 se projevil velmi nepříznivě vliv inverze a námrazy ze zimy 1995-96. Rozsah poškozených lesních porostů na náhorní plošině jak na české straně, tak i v sousední SRN byl značný. U mladších poškozených porostů bylo rozhodnuto vyčkat s likvidací nebo jejich předčasnou obnovou na to, jak se budou tyto porosty během příštích vegetačních období regenerovat. Současně byla pozastavena i realizace Generelu rekonstrukce náhradních porostů v Krušných horách. Po přehodnocení situace byl stanoven při rekonstrukci pomalejší postup. Znovu byl uplatněn požadavek Lesů ČR, jako výjimka ze zákona č. 114/1992 Sb., na využití introdukovaných druhů dřevin při obnově lesa. V roce 1997 se projevil škodlivý vliv, který postihl nejvíce březové porosty, příčina poškození není dosud přesně specifikována. Zjišťování příčin poškození až úhynů řeší výzkumné ústavy a lesnické fakulty. U náhradních porostů, zejména břízy, došlo k vážnému poškození zdravotního stavu bříz na ploše cca 3000 ha a k totálnímu úhynu bříz na cca 560 ha. Podle dosavadních výsledků šetření se vylučuje poškození hmyzem nebo houbami.

Zatím nelze konstatovat zlepšování zdravotního stavu lesa v souvislosti s postupně realizovaným odsířením u hlavních zdrojů znečišťovatelů. Zřejmě nové množstevní poměry různých polutantů spolu s dalšími fyzikálními a chemickými komponenty v ovzduší vytvářejí nové, dosud málo prozkoumané vzájemné vazby, které specificky a synergicky působí na přírodu prostřednictvím ovzduší, půdy i vody. Na úseku péče o původní genofond lesních dřevin v Krušnohoří nedošlo k žádnému významnému zlepšení. Stav hmyzích škůdců v uplynulých letech byl normální, pouze bekyně zlatořitná a bekyně velkohlavá se vyskytly ve zvýšeném množství na doprovodné zeleni podél komunikací v nižších polohách některých okresů.

Na území působnosti územního odboru došlo v roce 1997 k hrubému porušení zákona č. 282/1991 Sb. i zákona o lesích č. 289/1995 Sb. na lesním hospodářském celku Trojhran v CHKO Slavkovský les. Soukromý vlastník vytěžil, víceméně jednorázově a nešetrně etát (roční předpis) těžby dřeva na cca 20 let. Za hrubé porušení zákona byl pokutován, řízení však muselo být zastaveno, neboť na majetek byl vyhlášen konkurz.

Za významný přetrvávající problém lze považovat lesnické rekultivace na plochách devastovaných těžbou uhlí, kde je stále snaha o tvorbu lesních porostů v pojetí hospodářského lesa výnosového hned v první generaci při zalesnění výsypky. Dochází pak k vysokým finančním nákladům na následné rekonstrukce těchto porostů první generace, ať již ze strany uhelných společností nebo nového uživatele (zpravidla stát).

V roce 1997 byly zahájeny práce na oblastních plánech rozvoje lesa pro přírodní lesní oblast č. 1 Krušné hory, přírodní lesní oblast č. 2 Podkrušnohorská pánev a přírodní lesní oblast č. 4 Doupovské hory. Jedná se o nový projekt v lesnické činnosti. Získávají se zkušenosti při upřesnění cílů oblastních plánů rozvoje lesů a při využití jejich náplně. Účel a cíl oblastních plánů rozvoje lesů byl v konečné úpravě zákona o lesích i prováděcích vyhlášek pozměněn oproti původním představám, kdy byl les v těchto plánech více chápán a posuzován v jeho environmentálním významu.

Tabulka 11 Kategorizace lesů v oblasti (tis. ha)

Kategorizace lesů
1996
1997
Hospodářské
40,30
42,70
Ochranné
7,50
7,80
Zvláštního určení
238,60
229,00

Zdroj: MZe

Tabulka 12 Přehled vývoje imisního poškození lesních porostů

1996
1997
Lesní porosty celkem(tis. ha)
286,40
281,10
Porosty zdravé1) (tis. ha)
62,20
125,80
Porosty poškozené2) (tis. ha)
224,20
155,30
- z toho: stupeň poškození IV(tis. ha)
0,02
0,02
Podíl poškození z celkové plochy( % )
78,30
55,20
Těžba dřeva celkem(tis. m3 bez kůry)
.
.
- z toho: nahodilá (tis. m3 bez kůry)
132,74
508,30
- z toho: hmyzová(tis. m3 bez kůry)
0,03
8,00

Zdroj: Lesprojekt K.Vary, Jablonec n. N.

Vysvětlivky: 1)Stupeň poškození žádné. 2 )Stupeň poškození 0/I až IV.

8. Odpady

Odpadové hospodářství v oblasti lze charakterizovat ne-ustále se opakujícími problémy. Nedostatek finančních prostředků neumožňuje orgánům státní správy zabezpečit potřebnou sanaci a rekultivaci území bývalých nezabezpečených skládek. I když nový zákon č. 125/1997 Sb. umožňuje orgánům státní správy uložit vlastníku nemovitosti, na které se odpad nachází, aby zajistil zneškodnění tohoto odpadu, je vlastní řešení velmi složité. Přestože je na území oblasti dostatek moderních zneškodňovacích zařízení, dochází stále k porušování zákona, kdy odpady jsou mnohdy zneškodňovány neodpovídajícím způsobem. Stále více se prosazuje ekonomicky levnější skládkování oproti vhodnějšímu spalování odpadů.

Hlavními producenty odpadů v oblasti jsou ČEZ, a.s., Chemopetrol Group, a.s., Spolchemie, a.s., Lovochemie, a.s., Chemické závody Sokolov, a.s., Severočeské doly, a.s., Mostecká uhelná, a.s., Sokolovská uhelná, a.s.

Nejvýznamnější zařízení na zneškodňování odpadů jsou Skládka Všebořice, Skládka Vrbičany, Skládka Tušimice, Skládka Celio, Skládka sdružení obcí SONO Čížkovice, Skládka Modlany, Spalovna Trmice, Spalovna MUS, a.s., Spalovna ZKL Klášterec n.O. a další.

Zařízení na recyklaci provozují Renogum Nilos, a.s., Most, RV-GUM, s.r.o., Sokolov (recyklace gumy), Sklopan Liberec a sklárna Chudeřice (recyklace skla).

V obcích je postupně zaváděna separace domovního odpadu. Provádí se třídění skla, papíru, plastů a textilu. Největším problémem v této oblasti je využití vytříděného odpadu. Obce těžko zajišťují odbyt a následně od separace ustupují. V obcích je rovněž zaváděn sběr nebezpečných složek komunálního odpadu a velkoobjemových odpadů. V mnoha obcích byla zahájena výstavba sběrných dvorů.

Tabulka 13 Přehled množství zneškodněných odpadů  dle způsobu zneškodnění (kt)

Způsob zneškodnění
1996
1997
O
Z
Z,N
O
Z
Z,N
Skládkováním
669
6182
68
889
9165
68
Spalováním
1
0
6
0
0
5

Zdroj: ČIŽP, OkÚ

Vysvětlivky: O - ostatní odpad ; Z - zvláštní odpad; Z,N - zvláštní odpad, který má, nebo může mít nebezpečné vlastnosti.

Staré ekologické zátěže

Bylo pokračováno v započatém úkolu z roku 1996, kdy ve spolupráci s firmou Ingeo, s.r.o., Ústí n.L. byla realizována rekultivace vytypovaných uzavřených skládek. S ohledem na nedostatek finančních prostředků práce v této oblasti pokračují velice pomalu. V několika případech jsou sanace financovány v rámci privatizace Fondem národního majetku. Jedná se například o rozsáhlou sanaci území Chemopetrolu, a.s., Litvínov, v níž jsou zahrnuty likvidace starých skládek a lagun dehtových kalů. Na základě rozhodnutí OkÚ Sokolov proběhl zkušební provoz likvidace těžkých dehtových kalů v technologii Paroplyn Palivového kombinátu Vřesová. Úspěšné zkoušky umožní likvidaci starých úložišť tohoto odpadu.

Tabulka 14 Provozované skládky odpadů

1997
Počet provozovaných skládek celkem
48
z toho:- skládky 1. skupiny
3
- skládky 2. skupiny
21
- skládky 3. skupiny
5
- skládky 4. skupiny
15
- skládky 5. skupiny
4

Zdroj: ČIŽP, OkÚ

Stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 1997

Za nejvýznamnější stavby pro odpadové hospodářství ukončené v roce 1997 lze považovat:

-kompostárnu TIM, s.r.o., Praha v obci Třebeň (okr. Cheb);

-spalovna odpadů v areálu NsP Kadaň, spalovna W - EKO (spalovací pec SP 2403/E);

-rozšíření skládky tuhého komunálního odpadu (TKO) Jirkov;

-skládka ostatního odpadu Rvenice, TS Postoloprty (okr. Louny);

-dekontaminační plochy - Stranná u Nechranic (okr. Chomu-tov), Doly Bílina, a.s., (okr. Teplice), skládka Lukavec (okr. Litoměřice).

9. Doprava

Dopravně nejzatíženějšími silničními tahy v regionu jsou silnice Cheb - Pomezí, Cheb - Vojtanov, Chomutov - Hora Svatého Šebestiána, Dubí - Cínovec, Ústí nad Labem - Petrovice, Děčín - Hřensko, Rumburk - Jiříkov a další. Nejvíce zatíženými hraničními přechody jsou Jiříkov, Hora Svatého Šebestiána, Cínovec, Svatý Kříž, Vojtanov, Pomezí a Aš, a to zejména nákladní dopravou. Vzhledem k neúnosné intenzitě nákladní silniční dopravy je nutné podporovat již zavedenou formu kombinované přepravy kontejnerů a souprav systému ROLA v úseku Lovosice - Dražďany a zintenzivnit přepravu nákladů na plavební dráze Vltava - Labe. Z hlediska životního prostředí jsou negativní účinky dopravy patrné ve všech větších městech a obcích na hraničních tazích. Proto je nezbytná realizace silničních obchvatů. Druhou etapou pokračuje realizace v Chebu, v Lounech se dokončuje první etapa a ve stadiu příprav je vybudování silničního obchvatu v Ostrově nad Ohří, v Chomutově a na Cínovci.

10. Prioritní problémy v ochraně životního prostředí

Za hlavní problémy ochrany životního prostředí v oblasti lze považovat:

-výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách, ukládání popílku a popelovin;

-území narušené těžbou uhlí, tvorbu antropogenní krajiny na vyuhlených plochách;

-poškození lesních porostů imisemi, rekonstrukci porostů Krušných hor;

-koncentraci provozů chemického průmyslu, sanaci starých zátěží;

-nákladní kamionovou přepravu v příhraničních oblastech;

-těžbu kameniva v CHKO a jeho vývoz;

-zdravotní důsledky devastace životního prostředí pánevních oblastí na obyvatelstvo;

- demografické důsledky a působení na životní prostředí vlivem plošného útlumu zemědělské výroby v příhraničních oblastech.

 

 

Kontaktní místo územního odboru MŽP:

Chomutov, Školní 5335, tel. 0396/26246

 

 

 

 

 

Názory a postoje veřejnosti ČR k otázkám životního prostředí

Ve dnech 30. dubna - 6. května 1997 provedl Institut pro výzkum veřejného mínění (IVVM) šetření na reprezentativním souboru 1001 respondent ve věku od 15 let, v němž se dotázaní vyjadřovali k životnímu prostředí v našem státě.

V říjnovém šetření IVVM (1. - 6. října 1997) tvořilo reprezentativní soubor respondentů 1076 osob ve věku od 15 let.

Prosincové šetření IVVM proběhlo ve dnech 1. - 8. prosince 1997, dotázáno bylo celkem 1118 respondentů reprezentujících obyvatelstvo České republiky starší 15 let.

Tab. E4.1Spokojenost občanů s životním prostředím naší republiky celkově (řádková procenta, dopočet do 100 % tvoří odpovědi “nevím”), 1996 - 1997

General satisfaction of citizens with the environment in the CR (the residues to 100 % in each row represent answers “I do not know”), 1996 - 1997

 

 

 

 

velmi spokojen
spíše spokojen
tak napůl spokojen
spíše nespokojen
velmi nespokojen
nedokáže posoudit
very content
rather content
half content
rather discontent
very discontent
cannot evaluate
VI/96
1
12
36
36
12
3
XII/96
1
11
43
29
11
5
XII/97
1
10
41
30
12
6

Zdroj IVVM

Source IVVM

 

 

Statistická ročenka životního prostředí

České republiky 1998, str. 457

(Vydalo MŽP, Praha1998)

 

 

Vydává Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 - Vršovice, telefon (02) 6712 1111. l Redakční příprava a vydání Retrans l Administrace a objednávky: Vydavatelství a nakladatelství Práce, s.r.o., PP 747 Václavské náměstí 17, 112 58 Praha 1, tel. 02/377 656, fax 2010 3376. l Roční předplatné Věstník MŽP&Zpravodaj s přílohou EIA 350 Kč l Sazba: Bohuslav Křeček, polygrafická činnost. l Vytiskla tiskárna PB tisk Příbram l Vychází 12 x ročně ve vydavatelském servisu Vydavatelství a nakladatelství Práce, s.r.o. l Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p. odštěpným závodem střední Čechy v Praze č.j. 200/98 - P ze dne 13. 1. 1998. l Číslo 2/1999 Zpravodaje MŽP předáno do tisku 8. ledna 1999.         ISSN 0862-9005