KONFERENCE O REGISTRECH VÝSTUPŮ A PŘENOSŮ

ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK (PRTR)

byla uspořádána Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Tokiu ve dnech 7. - 11. září 1998. Jednání navazovalo na několik konferencí, které proběhly v minulých letech, především na regionální úrovni. Jejich cílem bylo seznámit s důvody, které jednotlivé státy vedou k zavádění PRTR (Pollutant Release and Transfer Registers), dále se zkušenostmi, které byly získány jednak v zemích, které již registr vedou (USA, Kanada, Nizozemsko), jednak s výsledky pilotních studií v zemích dalších (Mexiko, Japonsko, ČR). Cílem je pak zavedení tohoto důležitého nástroje sledování stavu životního prostředí v co největším počtu států, což výrazně pomůže daným zemím a umožní i mezinárodní výměnu informací a společné kroky ke zlepšení (nezhoršení) stavu.

Jednání zahájil náměstek ministra životního prostředí Japonska, vstupní referáty pak přednesli S. Hazen (US EPA), T. Yoshida (Agentura pro životní prostředí Japonska) a M. Hyman (MŽP Austrálie). Za OECD pak J. Waller-Hunterová, ředitelka programů životního prostředí OECD. Po tomto úvodu byl otevřen blok přednášek, zaměřený na zkušenosti s tvorbou, vývojem a provozováním registru PRTR.

Prvním referujícím byl Ch.W. Evers, který popsal systém PRTR v Nizozemsku. Ten dosud fungoval na dobrovolné bázi, a přesto se podařilo vytvořit hodnotný registr, který je schopen poskytnout věrohodné informace o stavu životního prostředí a umožňuje řadu dalších činností (odhady trendů, zhodnocení vlivu jednotlivých činností). V rámci tvorby a provozování registru byla zpracována řada metodik, které jako doporučené pomůcky v písemné podobě vydal Institut OSN pro výcvik a výzkum (UNITAR). Některé z nich se staly předmětem jednání pracovních skupin konference.

Další referát přednesla S. Hazenová z Agentury pro životní prostředí Spojených států; v USA je PRTR provozován již od roku 1988 na základě zákonné povinnosti. Přednáška podrobně seznámila se strukturou registru, se zkušenostmi s jeho tvorbou a vy-užitím, s jeho slabými místy i přednostmi. US EPA každý rok vydává zpracované údaje formou publikace, přičemž se pochopitelně přísně dbá na zachování průmyslových tajemství apod. Registr slouží nejen veřejnosti, ale především jej využívá průmysl, který na jeho základě činí kroky ke snížení úniků, protože teprve povinnost poskytovat do něho údaje přinutila podniky ke sledování jejich zacházení se surovinami, výrobky a odpady. Tato skutečnost byla doložena řadou statistických údajů.

V podobném duchu se nesl i referát M. Hymana z Austrálie. Australský registr se odlišuje od ostatních především tím, že nezahrnuje údaje o odpadech. Zkušenosti s jeho provozováním jsou podobné jako v předchozích případech. T. Hayamizu podal informaci o pilotním projektu tvorby PRTR v Japonsku; projekt který byl právě ukončen, není ještě zcela vyhodnocen. Byl zaměřen především na průmyslovou sféru, nepominul však ani zemědělství a difuzní zdroje. Zástupce UNITAR A. Halpaap referoval o programech této organizace OSN v oblasti registrace úniků toxických látek, především pak o projektech, které v této oblasti financuje. V současnosti se rozbíhá takováto akce i na Slovensku. UNITAR podporuje zakládání národních registrů úniků všestranně, kromě financování pilotních projektů vydává formou metodických příruček popisy různých technických postupů, provádí školení apod.

Po skončení plenárního zasedání začala jednání pracovních skupin. Ty byly celkem čtyři (A-D) a zabývaly se předáváním zkušeností s provozováním systémů PRTR.

Pracovní skupina A

Tématem bylo podání přehledu o zkušenostech získaných v zemích, kde je již registr zpracován a používán, a které jsou schopny ostatním podat příslušné informace a asistovat při jeho zavádění. Jako příklad sloužily zkušenosti především USA, kde je registr (US TRI) uzákoněn, dále pak Kanady, Mexika a Austrálie, kde je PRTR konstruován na základě mnohostranného dialogu dotčených stran. V případě ČR, Švédska a Švýcarska se úvodní práce (pilotní studie) soustředily především na omezený okruh vybraných průmyslových podniků. Všechny tyto přístupy mají své výhody i nevýhody, zejména v tom, že nemusí vždy zahrnovat kompletní údaje.

Pracovní skupina B

Její práce se týkala praktických problémů. Jednalo se především o zpracování funkčního registru, kde musí být vyřešeno, které zdroje budou sledovány, jakým způsobem budou o nich podávány informace, jak bude zabezpečen sběr dat, jak bude zajištěna a kontrolována kvalita dat, jak budou data zpracována, uchovávána, a v neposlední řadě, jak registr prezentovat.

Pracovní skupina C

Řada zemí má zaveden systém PRTR na různé úrovni, chybí však často odpovídající zázemí ve formě jeho odpovídajícího využití. Je proto nutné seznamovat veřejnost, tj. průmysl, nevládní organizace a další partnery s možnostmi, které registr poskytuje pro jejich činnost. Příkladem toho je široké využití dat v průmyslu USA, možnosti jsou i v oblasti šíření údajů z národních registrů na mezinárodní úrovni, především v sousedících státech.

Pracovní skupina D

Důležitým krokem tvorby registru je produkování údajů a jejich zahrnutí do registru. Zkušenosti ukazují, že je nutno vybrat data na základě spolupráce toho, kdo data poskytuje, a toho, kdo je dále využívá. Musí být jasné, jaká data musí být generována a jakým způsobem budou v registru uvedena a dále prezentována veřejnosti, musí být jasné, které zdroje podléhají registru a co je považováno za výstup a přenos, musí být specifikovány sledované chemikálie a jejich množství, musí být také popsán systém ohraničení jednotlivých znečišťujících míst. To jsou jen některé body, které je nutno jasně definovat, aby systém byl funkční a jasný. Vedle toho je řada dalších problémů souvisejících především s kvalitou získaných údajů apod.

Na závěr prvního dne konference se opět uskutečnilo plenární zasedání, kde k předneseným závěrům definovaným v jednotlivých pracovních skupinách proběhla diskuze.

Druhý den jednání byl rovněž zahájen plenárním zasedáním. To bylo zaměřeno na podání přehledu o existujících registrech PRTR a rozvíjejících se systémech nebo pilotních studiích. Byla probrána úloha průmyslu v této problematice, pozornost byla věnována zvláště nevládním organizacím a jejich úloze v systému. Poté opět pokračovala jednání v pracovních skupinách, tématem bylo uplatnění PRTR jako nástroje environmentální politiky.

Pracovní skupina E

Hlavním tématem bylo definování významu PRTR z hlediska využití v zájmu státu. Jde především o nástroj evidence celkového znečištění, dává možnost stanovovat priority v zaměření činností ve prospěch životního prostředí atd. Umožňuje účelně aplikovat environmentální politiku, předcházet do jisté míry znečištění, zlepšit kontrolu znečištění vod a ovzduší, odhadovat míru expozice, provádět hrubé hodnocení rizik, otevírat přístup veřejnosti k údajům.

Pracovní skupina F

V této skupině se jednalo o významu PRTR pro nevládní organizace a ostatní veřejnost. Tyto skupiny jsou největším uživatelem registru, protože je to zásadní zdroj informací o celkovém znečištění prostředí. Registr musí být přístupný ať už na základě zákona o právu na informace o životním prostředí (Right-to-Know), nebo na základě jiném. Zástupci obou uvedených skupin by se měli účastnit tvorby registru i interpretace zde uvedených dat. Měli by se podílet i na jejich zpracování a šíření, přičemž by měli dbát na to, aby data nebyla zneužita, ale použita ke zlepšení (udržení) stavu.

Pracovní skupina G

se zabývala využitím PRTR na úrovni obcí, měst apod., tedy na komunální úrovni. Registr totiž shromažďuje údaje o znečištění cestou dopravy, domácností a dalších podobných zdrojů. Tyto údaje by mohly obcím poskytnout informace o stavu prostředí v jejich oblasti působení, a dát tak nástroj ke zlepšení. Zkušenost však ukazuje, že k těmto účelům je využíván velmi zřídka.

Pracovní skupina H

Její jednání bylo zaměřeno do oblasti průmyslu. Průmysl se podílí zhruba jednou třetinou na celkovém znečištění životního prostředí. PRTR byl (v zemích, kde je zaveden) zpočátku velmi zatracován, postupem času se však ukázalo, že je výhodný i pro jednotlivé průmyslové podniky. Ty totiž byly v rámci dodávání příslušných dat nuceny vytvořit přehledy o vlastních materiálových tocích (včetně úniků a odpadů) a na jejich základě pak začaly tyto de facto ztráty snižovat. Dnes je PRTR významným nástrojem řízení podniků a pomáhá výrazně snižovat podnikové náklady.

Po skončení práce ve skupinách bylo svoláno plenární jednání, kde byly prezentovány a projednávány závěry z jednotlivých pracovních skupin. Odpoledne pokračovala práce ve skupinách. Tématem byl budoucí vývoj systému.

Pracovní skupina I

Jedním z nejdůležitějších rysů PRTR je jeho pružnost. Systém umožňuje bez problémů shromažďovat data z dalších oblastí, zpracovávat je a interpretovat, aniž by došlo k narušení původní funkce. To činí systém velmi efektivním a využitelným prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. Výhody flexibility jsou především v možnosti bezproblémově slučovat údaje z různých sy-stémů, což má význam při přejímání dat z různých jiných registrů i na případné mezinárodní úrovní při přebírání a předávání údajů z PRTR založeném na odlišných vstupních předpokladech.

Údaje z PRTR budou stále častěji využívány při rizikových analýzách oblastí; na základě těchto analýz lze předpokládat stále užší spolupráci vládních orgánů s průmyslovými subjekty a obcemi v otázkách zlepšování životního prostředí. PRTR se bude nepochybně internacionalizovat, prvním krokem k tomu je výzva Evropské unie členským zemím.

Pracovní skupina J

Technickým problémem zůstává postup odhadu úniků z malých a difuzních zdrojů. Ty jsou tvořeny především malými a středními podniky, místní dopravou a transportem na větší vzdálenosti, zemědělstvím a spotřebitelskou sférou.

Pro kvalifikované zpracování těchto údajů je nezbytné mít k dispozici statistické informace o četnosti výskytu, manuál s emisními faktory a veškerou dostupnou dokumentaci té které činnosti. Nizozemsko předložilo metodiky (vydal UNITAR), které používá.

Pracovní skupina K

Systém PRTR je prospěšný na všech úrovních. Státním orgánům pomáhá získávat přehled o stavu životního prostředí, průmyslu, obcím a dalším subjektům pak poskytuje účinnou pomůcku pro mapování vlastních činností a snižování úniků do prostředí. To jim přináší jednak přímý finanční prospěch formou úspor materiálu, jednak prospěch v úspoře financí na úhradu případných sankcí. Podobně je možno očekávat další zlepšení stavu na mezinárodní úrovni v době, kdy se začnou informace systému PRTR internacionalizovat. Skupina proto doporučuje tuto aktivitu co nejvíce urychlit.

Pracovní skupina L

Pro rozvojové země a země s transformující se ekonomikou je tvorba PRTR stále lákavější. Poskytuje jim totiž možnost vytvořit systém sledování stavu životního prostředí na relativně jednoduché bázi. Některé země již mají první kroky za sebou díky pilotním studiím, jiné teprve o systému uvažují. V řadě případů nemají k dispozici legislativní, technické, lidské ani finanční zdroje (Kuba), je třeba jim proto po všech stránkách poskytnout pomoc, tak, jak to činí např. UNITAR. Ostatní země se na této pomoci podílejí především metodicky a výměnou zkušeností s provozo-váním systému.

Po ukončení práce ve skupinách se konalo opět plenární zasedání, které prodiskutovalo a zhodnotilo jejich výsledky.

Třetí, poslední den jednání proběhl v plénu. Předsedové všech pracovních skupin přednesli návrh konečných textů závěrů, k nimž skupiny dospěly. Ve všeobecné diskuzi byly tyto závěry schváleny a doplněny o některá konstatování. Bylo zdůrazněno, že je nezbytné zpracovat dokument, který by sumarizoval dosavadní zkušenosti s provozováním PRTR v různých zemích a jenž by doporučoval jeho strukturu a legislativní zázemí. PRTR je možno provozovat buď na základě zákonné povinnosti, nebo na dobrovolné bázi. Oba systémy mají své výhody a nevýhody, je však zapotřebí některý systém doporučit z důvodu předpokládané internacionalizace PRTR. Nutno je též doporučit některé metodické postupy, např. metodiku odhadu emisí z difuzních zdrojů. Nezbytná je činnost UNITAR a dalších mezinárodních organizací v pomoci rozvojovým zemím při zavádění PRTR. Zde se jako nezbytná jeví i účast států, které již systém zaveden mají.

Jednání přijalo předběžně tyto závěry:

-zdůraznit doporučení Agendy 21 zakládat systémy PRTR a přijímat zákony o právu na informace;

-konstatovat, že došlo k pokroku ve vývoji a zavádění národních systémů PRTR;

-zahájit tvorbu národních PRTR v zemích, kde tomu tak dosud není, za účasti všech zainteresovaných účastníků;

-vyzývá OECD pokračovat v organizování výměny zkušeností o PRTR a jeho uskutečňování;

-vyzývá k bi- a multilaterární pomocí rozvojovým zemím při prosazování systému PRTR;

-vyzývá UNITAR, UNEP (Program OSN pro životní prostředí) a další relevantní organizace k pomoci při zavádění PRTR.

Po přijetí těchto doporučení a závěrečné diskuzi byla konference ukončena. Podrobná zpráva o průběhu konference byla předložena pravidelné schůzce koordinační skupiny OECD pro PRTR, která se uskutečnila v Paříži 3. listopadu 1998. Veškeré konferenční materiály jsou k dispozici u autora tohoto článku a jejich kopie byly předány knihovně Českého ekologického ústavu.

Ing. Karel Bláha, CSc.,

ředitel odboru environmentálních rizik