Studie důsledků harmonizace právního řádu ČR s právem Evropské unie pro sektor ochrany vod a hospodaření s vodou
1. Východiska studie
    Záměr studie vychází z nutnosti přizpůsobit právní řád České republiky (včetně institucionálních a procedurálních nástrojů jeho prosazování) právu Evropské unie (EU) tak, aby bylo dosaženo míry shody, požadované Evropskou komisí (EC). Předpokládá se, že proces přizpůsobení (harmonizace) bude vyžadovat nejen dlouhou etapu intenzivní interdisciplinární práce, ale také nezanedbatelné finanční prostředky investičního a provozního charakteru. Ze zkušenosti členských zemí EU vyplývá, že kritickým místem v harmonizaci environmentálně zaměřené části národních právních systémů je sektor ochrany vod a hospodaření s vodou, kde je uplatňování práva EU investičně i organizačně nejnáročnější. Proto přijalo MŽP ČR nabídku Světové banky, obecně formulovanou jako „podporu aproximačních aktivit ČR v rezortu životního prostředí“, a společně se Světovou bankou připravilo návrh zadání studie Pre-Accession Planning to Meet Requirements of EU Legislation in the Water Sector (Studie dopadů harmonizace právního řádu ČR s právem Evropské unie v sektoru ochrany vod a hospodaření s vodou; dále jen „dopadová studie Voda“, resp. „the Water Study“.

2. Cíl studie
    Má stanovit právní institucionální a finanční důsledky harmonizace právního řádu ČR pro sektor ochrany vod a hospodaření s vodou s adekvátními právními předpisy EU (včetně přihlédnutí k očekávanému vývoji legislativy EU v tomto sektoru a ke stávajícím průřezovým předpisům, které s předmětem harmonizace souvisejí, např. k Integrated Pollution prevention Control, direktivě EC o komplexní prevenci znečištění životního prostředí).
    Na základě důkladného rozboru stávající situace má studie posoudit potřebný/nutný rozsah harmonizace, navrhnout variantní strategie procesu harmonizace (včetně odhadu délky procesu harmonizace a specifikace potřebných změn právních, institucionálních, technických/technologických) a odhadnout náklady, které státu (resp. průmyslovému a komunálnímu sektoru) vzniknou v souvislosti s realizací jednotlivých navrhovaných strategií, to znamená

    Studie má poskytnout uživatelům (vládě ČR, především Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu zdravotnictví) objektivní podklad pro rozhodování o rozsahu a tempu aproximace v sektoru ochrany vod a hospodaření s vodou i východisko pro konkrétní jednání s EC o vstupu do EU (jde hlavně o identifikaci tzv. derogací - oblastí, kde ČR bude k naplnění požadavků EC potřebovat nadlimitní finanční zdroje či delší čas).

3. Struktura studie
    Cíli dopadové studie Voda odpovídá i její struktura navržená v úvodním projektu zpracovaném Světovou bankou ve spolupráci s MŽP. Studie je rozdělena do šesti vzájemně propojených oddílů (úkolů).

Úkol 1 - právo a regulace
    Na základě důkladné studie kompatibility adekvátních právních předpisů ČR s právem EU bude identifikován rozsah harmonizace. Poté budou navrženy varianty postupu harmonizace právních předpisů v sektoru ochrany vod a hospodaření s vodou.

Úkol 2 - instituce
    Po úvodní analýze efektivnosti stávajícího institucionálního rámce vytvořeného k prosazování současné právní úpravy v sektoru ochrany vod a hospodaření s vodou, budou identifikovány změny nutné k funkčnímu prosazení právních předpisů, harmonizovaných s právem EU.

Úkol 3 - ekonomické/organizační nástroje a technická opatření
    Ze srovnání současného stavu v ČR a v členských zemích EU a v návaznosti na Úkol 1 vzejde identifikace potřebných ekonomických/organizačních nástrojů nutných k dosažení žádoucí míry harmonizace (např. poplatky a pokuty za znečištění vod, nástroje cenové politiky, decentralizace pravomoci apod.) a specifikace ekonomicky výhodné variantní strategie k realizaci nezbytných technických/technologických opatření. Součástí řešení je také návrh nástrojů na podporu rozhodování využívající modelových simulačních technik; navržené nástroje budou pak ověřeny v rámci nejméně jednoho „pilotního“ povodí.

Úkol 4 - ekonomické a finanční hodnocení
    V této části studie budou odhadnuty celkové ekonomické důsledky harmonizace pro sektor ochrany vod a hospodaření s vodou (ve smyslu definovaném v cíli studie). Odhady budou vztaženy k realizaci jednotlivých strategií (scénářů), plynoucích z Úkolu 1, a budou zahrnovat i náklady spojené s uplatňováním a prosazováním harmonizovaných právních předpisů (v návaznosti na realizaci návrhů zpracovaných v Úkolu 2 a v Úkolu 3).

Úkol 5 - parametrické cenové relace
    V závislosti na variantách technických/technologických opatření (navržených v Úkolu 3) budou podrobněji odhadnuty investiční a provozní náklady na jejich realizaci.

Úkol 6 - odborné semináře k podpoře řešení studie
    Účelem této části studie je zvýšit intenzitu spolupráce řešitelů studie a budoucích uživatelů dílčích i souhrnných výsledků studie tak, aby konečné výstupy co nejlépe odpovídaly potřebám „klienta“. V klíčových fázích prací na studii budou uspořádány odborné semináře, kde budou prezentovány a podrobně projednány dosažené výsledky:

Úvodní seminář
    Přehled výsledků úvodní analýzy dostupných informací a dat; zpřesnění cílů studie i jednotlivých dílčích úkolů; upřesnění harmonogramu prací.

Právní a institucionální seminář
    Přehled výsledků z Úkolu 1 a z Úkolu 2; obsahové i časové zpřesnění postupu prací pro kritické části studie - Úkol 3 a Úkol 4.

4. Organizace a řízení studie
    Hlavním příjemcem studie je Ministerstvo životního prostředí, které výsledky studie hodlá využít v přípravě vstupu ČR do EU. Sekce ekologické politiky MŽP nese odpovědnost vůči zahraničním partnerům (Světové bance, dánské Agentuře pro ochranu životního prostředí), pokud jde o organizaci spolupráce české strany při řešení studie (viz též odstavec 6, věnovaný financování studie).
    Zájmy klienta z ČR reprezentuje koordinační výbor (Steering Committee), zřízený Ministerstvem životního prostředí k usměrňování a monitorování prací na studii. Koordinační výbor má statut poradního orgánu náměstka ministra životního prostředí - ředitele sekce ekologické politiky a je koordinačním, kontrolním, iniciačním, poradním i expertním zázemím klienta studie. Sdružuje zástupce nejvýznamnějších budoucích uživatelů výsledků studie: MŽP (odbor ochrany vod, odbor ekonomické politiky, odbor strategií a environmentální statistiky, odbor zahraničních vztahů) a Ministerstva zemědělství. Koordinační výbor je otevřeným orgánem (může být podle potřeby dále rozšířen), jeho členy jmenuje náměstek ministra životního prostředí - ředitel sekce ekologické politiky. V čele koordinačního výboru stojí ředitel odboru ochrany vod MŽP, Ing. Jaroslav Kinkor.
    Koordinační výbor:

    Vlastní řešení studie zajišťuje mezinárodní řešitelský tým složený ze zahraničních i místních expertů a vytvořený na základě série výběrových řízení organizovaných donory studie (viz též odstavec 6). Mezinárodní řešitelský tým se skládá ze tří dílčích národních týmů, ustavených jednotlivými donory pro řešení jednotlivých částí studie:     V čele mezinárodního týmu stojí zahraniční vedoucí projektu určený firmou Carl Bro International, která zvítězila ve výběrovém řízení vypsaném majoritním donorem - dánskou Agenturou pro ochranu životního prostředí (odborem zahraničních vztahů zastupovaným Dinne Hansenovou). Zahraniční vedoucí projektu Palle Grevy odpovídá za celou studii; řídí celkový průběh prací na studii, integruje a koordinuje práci národních týmů, příp. i dalších zahraničních či místních konzultantů, podílejících se na řešení studie. Informuje MŽP a koordinační výbor o průběhu prací, připravuje písemné zprávy o řešení a písemné výstupy studie. Vede administrativní dokumentaci o řešení studie.
    Nejbližším partnerem zahraničního vedoucího projektu je český vedoucí projektu ustanovený na základě dohody mezi MŽP a jím založenou a řízenou odbornou institucí - Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka. Ve smyslu této dohody česká vedoucí projektu Ing. Šárka Blažková, DrSc. intenzivně spolupracuje se zahraničním vedoucím projektu na celkovém řízení a koordinaci studie. Zajišťuje odborné kontakty s MŽP a dalšími institucemi v ČR, spolupracuje při získávání dat a dalších podkladů, nezbytných pro řešení studie. Společně se zahraničním vedoucím projektu informuje MŽP a koordinační výbor o průběhu prací na studii. Podílí se na přípravě zpráv o řešení, na přípravě písemných výstupů studie a na vedení administrativní dokumentace o řešení studie.
    Světová banka do vlastního řešení studie aktivně nezasahuje, ponechává si roli iniciátora a finančního garanta studie. Zajišťuje náležitosti spojené s uzavíráním kontraktů pro firmy reprezentující národní týmy a zahraniční finanční management studie. V případě potřeby poskytne technickou asistenci ve formě např. expertního stanoviska ke klíčovým dílčím nebo závěrečným výstupům studie. Reprezentací Světové banky jsou pověřeni Tony Garvey a Julia Bucknallová.

5. Časový harmonogram řešení studie
    Termíny studie byly zpracovány v červenci 1997 (s využitím námětů a připomínek, formulovaných na úvodním jednání MŽP v červnu 1997). V září 1997 proběhlo základní výběrové řízení na garanta části prací financovaných vládou Dánského království (včetně výběru zahraničního vedoucího projektu). V říjnu 1997 uzavřelo MŽP dohodu s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka (VÚV TGM) na zajištění českého vedoucího projektu.
    Studie byla oficiálně zahájena vstupním jednáním dne 14. listopadu 1997 na MŽP a její ukončení se předpokládá za 11 měsíců od zahájení. Podrobný časový harmonogram byl prezentován na vstupním semináři 11. února 1998 na MŽP.

6. Financování studie
    Financování studie zajistila Světová banka ze tří zdrojů:

    Česká strana se na řešení podílí částí rozpočtu MŽP - sekce ekologické politiky (dohoda s VÚV TGM o zajištění českého vedoucí studie). Kromě toho se česká strana zavázala poskytnout řešitelům dostupné informace nezbytné k efektivnímu řešení studie.
Ing. Helena Čížková,
odbor zahraničních vztahů, pracoviště Ostrava
 
 
Britská efektivnost klíčem k rychlým komunikacím 
   „Britská vláda má z Evropské unie nejefektivnější systém šíření informací“, hrdě prohlašuje představitel z britského vládního úřadu zodpovědného za záležitosti Evropské unie v Londýně. Dosud bylo hlavním úkolem tohoto úřadu zavádět metody a struktury potřebné pro předávání informací z Bruselu místním samosprávám. 
    Britové jsou toho názoru, že jejich systém funguje tak dokonale, protože je v podstatě jednoduchý. Komunikační linky pro obousměrný přenos vládní politiky mezi Británií a Evropou fungují hladce a jednoduše. Často, ale ne vždy, vedou přes Evropský sekretariát. 
   V podstatě jsou všechny informace předávány oddělení, které je zodpovědné za příslušnou problematiku. Toto oddělení pak má povinnost předávat informace v případě potřeby dál na nižší úrovně. Další výhodou je skutečnost, že komunikační linky uvnitř státní správy jsou krátké. Kdyby byl vydán předpis, který by se vztahoval pouze na jediné oddělení (což je ve skutečnosti málo pravděpodobné), státní úředníci by se jím prostě zabývali na úrovni oddělení a předali ho pouze osobám, kterých se bezprostředně týká. Tím odpadnou četné byrokratické postupy. Kdyby šlo například o projednání nového předpisu o životním prostředí, pak je tu daný kanál, jehož prostřednictvím lze žádat o reakce. Touto cestou lze také informovat všechny orgány, kterých se návrh týká, a to před jeho uzákoněním nebo při vydávání nových předpisů. Všem skupinám, úřadům a rezortům, kterých by se případná bruselská legislativa mohla týkat, se rozesílá standardní soubor konzultačních seznamů a dopisů. Tento komunikační systém se vyvíjel po celá léta před přistoupením k EU i po něm. Existuje kontrolní seznam všech ministrů, vládních činitelů a jednotlivých oddělení, které je třeba informovat, aby vše běželo hladce. Nyní je již většina opatření zajišťujících jednotný trh zavedena. Většina činitelů se proto domnívá, že se informační systém EU díky sníženému objemu směrnic spíš urychlí, než zpomalí. 
Adrian Murdoch, Londýn 
(Evropský dialog, časopis pro evropskou integraci, červenec-srpen 1997/4)