Evropa jaká je

1. Jaké jsou symboly Evropského společenství?

Zaprvé, azurově modrá vlajka s 12 zlatými hvězdami (počet se nemění) uspořádanými do kruhu. Zvolena byla v r. 1955.

Zadruhé, Evropská hymna, které je předehrou Ódy na radost z 9. symfonie Ludwiga van Beethovena. Používaná úprava Herberta von Karajana byla přijata v roce 1972.

2. Jsou občané Unie nakloněni sjednocení západní Evropy?

Ano, a to opravdu velkou měrou. Podle průzkumu, provedeného v roce 1993, tj. v době, kdy Společenství mělo 12 členů, vyslovilo se 73 % všech dotázaných občanů pro sjednocení a 9 % se nevyjádřilo. Nejméně přízně prý nachází unifikace (což nikoho nepřekvapuje) u Britů (pouze 59 % ve prospěch) a u Dánů (69 procent pro). Tyto číselné údaje by se ovšem neměly zaměňovat s výsledkem referenda, které bylo provedeno v Dánsku, Irsku a ve Francii v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou z r. 1992.

3. Jaké důsledky má Maastrichtská smlouva?

Maastrichtská smlouva byla podepsána 7. února 1992, účinnosti nabyla od 1. listopadu 1993 a ustavuje Evropskou unii. Její hlavní inovace jsou: (1) Posílení pravomocí Společenství, (2) vytvoření společné obranné politiky, (3) sociální politika spočívající na společných zásadách, (4) společná zahraniční politika, (5) společné předpisy pro udělování azylu a pro imigraci, (6) omezení odpovědnosti Společenství na záležitosti, které nelze řešit na národní úrovni, (7) společná evropská měna, (8) účast regionů v rozhodování, (9) užší spolupráce v boji proti drogám a organizované kriminalitě, (10) možnost hlasovat v obecních volbách i pro občany, kteří mají trvalé bydliště v jiném členském státu, (11) legislativní pravomoci pro Evropský parlament, (12) měnová stabilita jako nástroj proti inflaci.

4. Jaké důsledky má jednotný trh?

Odstranění kontroly zboží na národních hranicích a záruka, že jednotlivci nebudou platit dvakrát tutéž daň při zakoupení zboží pro svou vlastní potřebu. Společná jistota pro občany a právo volně se usazovat v jiném členském státu. Jednotné uznávání profesionální kvalifikace všemi členskými státy. Rozšíření hospodářské soutěže.

5. Co je možné převážet z jedné země do druhé bez omezení?

S výjimkou Dánska: 800 cigaret, 400 krátkých doutníků, 200 doutníků, 1 kg tabáku, 10 litrů tvrdého alkoholu, 20 litrů aperitivů, 90 litrů vína (včetně 60 litrů šumivého vína), 110 litrů piva. Tato čísla mohou být zvýšena za podmínky, že převážející osoba prokáže, že jde výlučně o výrobky pro vlastní spotřebu.

6. Jak je financována Evropská unie?

Členské státy převádějí prostředky z cel a nepřímých daní a zemědělské daně. Platí rovněž určité procento daně z přidané hodnoty. Zbytek finančního příspěvku jednotlivého státu závisí na jeho platební schopnosti. V roce 1994 činil objem rozpočtu 70 miliard ECU.

7. Co byla Schengenská dohoda?

Byla podepsána 19. června 1990 a usiluje o postupné odstranění hraniční kontroly při překračování hranice mezi jednotlivými členskými státy, které byly signatáři této dohody (SRN, Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko v roce 1985, Itálie v roce 1990, Španělsko a Portugalsko v roce 1991 atd.). Dohoda nabyla účinnosti v roce 1995, avšak prostor, který Schengenská dohoda zahrnuje, se v některých případech setkal s obtížemi, pokud jde o jeho aplikaci (především u Francie), vzhledem k boji proti drogám (ten se stal obtížným především vzhledem k zvláštní politice, kterou provádí Nizozemsko) a v určitých zvláštních situacích, např. pokud jde o osoby, které smějí žádat o naturalizaci a pokud jde o přitažlivost sociálních systémů v některých státech. Občané Evropské unie požívají naprosté svobody pohybu v rámci prostoru vymezeného Schengenskou dohodou.

Každá žádost o poskytnutí azylu je zkoumána jedním ze států, které jsou signatáři dohody, tj. tím, v němž již žijí příbuzní žádatele, tím, jenž jemu/jí vystavil vizum nebo tím prvním, kam žadatel přijel jako ilegální imigrant.

8. Jak velký podíl na světovém trhu zaujímá Evropská unie?

Např. v roce 1992, nebereme-li v úvahu úroveň obchodu mezi členskými státy v rámci Společenství, dosáhla Evropská unie v exportu podílu 20,7 % oproti 16,4 % USA, 12,4 % Japonska, 4,9 % Kanady a 45,7 % zbytku světa.

9. Je Rada Evropy součástí Evropských společenství?

Není. Neměli bychom zaměňovat Radu Evropy s Evropskou radou. Rada Evropy byla ustavena v roce 1949 a má své sídlo ve Štrasburku, s úřady v Paříži a v Bruselu. Jejím cílem je posilování svazků mezi členy. Na podporu ideálů byl vypracován program Demosthenes s cílem pomoci zemím střední a východní Evropy při provádění jejich ústavních, legislativních a správní reforem.

10. Co znamená evropské občanství?

Znamená to, že občan evropské země požívá ochrany všech diplomatických a konzulárních orgánů jiného členského státu, jestliže jeho/její vlastní země nemá zastoupení v zemi, kde se občan nachází. Znamená to rovněž, že tento občan nebo občanka mohou volit a být voleni v komunálních volbách v tom členském státu, kde bydlí.

11. Které státy podaly přihlášku do Evropské unie?

V roce 1987 požádalo Maroko o přijetí za člena EEC, jeho žádost byla zamítnuta v souladu s článkem 237 Římské smlouvy (člen musí být evropským státem). Členové musí být rovněž demokratické státy. Dále požádalo o přijetí 10 států přidružených.

12. Co se požaduje od žadatele o členství?

Požaduje se, aby státy, které se chtějí připojit k Unii, přijaly bezpodmínečně podmínky Římské smlouvy s modifikací, které v ní provedla Maastrichtská smlouva. Nicméně se poskytuje přechodné období, aby noví členové mohli přizpůsobit své struktury. Toto období umožňuje rovněž, aby Společenství revidovalo své vlastní normy, jestliže ucházející se stát má v určitém odvětví normy přísnější, než jsou normy Společenství. V průběhu projednávání před dosažením členství se stanoví zvláštní podmínky, které se mění podle toho, o jaký stát jde.

13. Staví se Evropané za společnou politiku obrany?

Ano. Sedmdesát sedm procent z nich jsou pro, podle výsledku průzkumu provedeného v roce 1993. Nejvíce příznivců je v Itálii (83 %), nejméně nadšeni jsou Dánové (45%).

14. Kdo byli prezidenti Komise?

Walter Hallstein z Německa (1958–67), Belgičan Jean Roy (1967–70), Ital Franco Malfatti (1971–72), Francouz Francois Xavier Ortoll (1973–76), Roy Harris Jenkins z Velké Británie (1977–80), Gaston Thorn z Lucemburska (1981–84), Jacques Delors z Francie (1985–94) a Jacques Santer z Lucemburska (od r. 1995).