Snižování zátěže prostředí

Integrovaný přístup ke snižování zátěže prostředí z pohledu vývoje této problematiky v Evropské unii

Dalšího zlepšování kvality životního prostředí ve vyspělých zemích nelze již dosáhnout tradičním složkovým přístupem a zásahy až na konci procesů poškozujících prostředí (end of pipe solutions), kdy řešení a opatření k ochraně dílčí složky prostředí často pouze přenášelo problém do jiné složky. Dnes obecně přijímaný princip integrovaného přístupu ke snižování znečišťování prostředí se řeší, nejprve v OECD a později i v EU, z iniciativy Dánska, Nizozemska i Velké Británie. Je zaměřen na integraci všech hledisek, která jsou důležitá pro hodnocení vlivů na prostředí.

V EU je tento nový přístup prosazován především směrnicí 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), jejíž uplatnění pro nová zařízení platí od září 1999.

Nové rysy směrnice pro podmínky ČR

Pro ČR bude nový sám povolovací proces nových výrobních činností ( později i stávajících provozů) a jeho pravidelná aktualizace. Duch a pravidla nové směrnice Rady naše povolovací praxe nezná a není na to legislativně ani organizačně připravena.

V povolovacím řízení dojde k integraci složkových a resortních přístupů.

Bude se uplatňovat princip jediného odpovědného místa pro vydání povolení (one stop shop).

Pro vydávání povolení nebudou posuzovány pouze např. emise (end of pipe measures), ale předmětem posuzování bude celý technologický proces (prosazováním nejlepších dostupných technologií či nejlepších dostupných technologií s přijatelnými náklady - BAT, BATNEEC), vstupní suroviny, meziprodukty, výrobky a odpadové hospodářství, šetrné využívání přírodních zdrojů a hospodaření s energií.

Povolení k provozu zařízení bude obsahovat také podmínky pro následný monitoring a vyhodnocování vlivů zařízení na zdraví obyvatel a přírodní ekosystémy.

Rozšíří se přístup k informacím a participace veřejnosti na povolovacím procesu. Celý povolovací proces musí být transparentní, pro veřejnost i nevládní organizace přístupný – od žádosti o povolení, vydání povolení, přes podmínky provozu a výsledky i vyhodnocování následného monitoringu.

Směrnice obsahuje požadavek poskytování informací Evropské komisi, která bude organizovat výměnu informací mezi členskými zeměmi, týkajících se nejlepších dostupných technologií, následného monitoringu, emisních limitů a pod. V tříletém cyklu bude publikovat přehled hlavních zdrojů a jejich emisí.

Velký důraz se klade na vlivy výrobních činností přesahující hranice států a vazby na legislativní úpravu posuzování vlivu činností na životní prostředí (EIA) a prevenci a omezování následků havárií (SEVESO).

Nová směrnice uplatňuje velmi krátké termíny pro implementaci v členských zemích. Plné uplatnění směrnice pro nová zařízení je požadováno ke konci roku 1999, pro stávající provozy později. Předpokládá se, že přidružené země, které usilují o vstup do EU, se budou ve vlastním zájmu snažit tyto termíny dodržet.

Základní přípravné kroky k uplatnění směrnice 96/61/EC v České republice

Pro implementaci této směrnice je potřebné uskutečnit následující opatření:

Vypracovat studii současného stavu integrace složkových a rezortních hledisek v povolovacím procesu výrobních činností a jeho kompatibilitu se směrnicí 96/61/EC.

Inventarizovat počet a strukturu plánovaných i stávajících zařízení v ČR, které by spadaly pod přílohu 1 směrnice 96/61/EC.

Zhodnotit důležitost, závažnost a časovou naléhavost zahájení přípravy aproximace naší legislativy a organizačního zajištění implementace IPPC v ČR ve smyslu direktivy 96/61/EC.

Vypracovat studii o stavu a budoucím uplatňování principu IPPC ve smyslu směrnice 96/61/EC v některých evropských zemích (Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko).

Vypracovat modelovou studii možnosti uplatnění britského modelu IPPC v podmínkách České a Slovenské republiky.

Uskutečnit studii vzájemné provázanosti přístupů, organizačních a legislativních opatření, která bude nutné realizovat při implementaci IPPC, EIA, SEVESO, EMAS a dalších.

Studovat legislativní aspekty variantních návrhů uplatnění směrnice 96/61/EC a principu IPPC v ČR.

Studovat ekonomické aspekty variantních uplatnění směrnice 96/61/EC a principu IPPC v ČR.

Vypracovat studii organizačních aspektů variantních návrhů uplatnění směrnice 96/61/EC a principu IPPC v ČR.

Je třeba vypracovat návrh věcného a časového postupu ČR a stanovit rozdělení kompetencí a odpovědnosti při zavádění systému IPPC v duchu direktivy 96/61/EC.

Tyto činnosti jsou náplní práce odboru strategií a environmentální statistiky MŽP.

Ing. Jaroslav Beneš,
ředitel odboru strategií a environmentální statistiky MŽP