Úvodní slovo

Vladimír Prchlík

“Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“

(ze zákona č. 17/1992 Sb., § 6)

Vážení hosté, milí účastníci semináře z celé naší vlasti, dámy a pánové,

srdečně vás vítám jménem České společnosti pro životní prostředí a všech spolupracujících organizací na tomto 2. celostátním semináři na téma “RIO + 5“, který pořádáme u příležitosti vyhlášení světového dne životního prostředí 5. června 1972 ve Stockholmu.

Nad seminářem převzal záštitu mi-nistr životního prostředí RNDr. Martin Bursík. Přímí účastníci podali na semináři zprávu o průběhu a výsledcích světového summitu FORUM RIO + 5, konaného v Riu de Janeiro v březnu 1997, a Mimořádného Valného shromáždění Spojených národů, konaného v New Yorku, v červnu 1997 u příležitosti pátého výročí Konference UNCED v Riu de Janeiro 1992.

Četné prognostické studie mezinárodní úrovně prokazují více méně shodně, že budoucnost naší Matičky Země je životně spjata s citlivým, vskutku úsporným a řízeným využíváním zdrojů na jedné straně, a s rostoucím podílem znovu využívaných odpadů jako druhotných surovin a energie na straně druhé. Lidstvo stále touží po nalezení “správné“ cesty k odkrytí a dosažení svých vizí budoucnosti podle různých přístupů k řešení světové krize, vyjádřené rostoucím počtem obyvatel žijících mnohdy v bídě a hladu, ve válkách a fyzickém násilí, a zejména růstem morální devastace, spojené s porušováním zásad lidského rozumu a obecně platných zásad života na Zemi jako modré planetě. Jako jeden ze silných hlasů zaznívá Schweitzerův princip “úcty k životu“, v němž člověk ustupuje pokorně ze svých sobeckých pozic a vrací se k samotným základům žití.

Odpovědnost lidstva za životní prostředí v moderním pojetí vyjádřila poprvé Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, obecně známá pod zkratkou UNCED (United Nations Conference on Environment and Development), konaná v Riu de Janeiro v červnu 1992, přijetím zásad “trvale udržitelného rozvoje“ (Sustainable Development). Po více než dvouletých přípravách se sešla největší světová konference všech dob, měřeno alespoň počtem 172 členských zemí OSN a 118 hlav států, která se poprvé pokusila analyzovat otevřené problémy a odhadnout směry dalšího rozvoje naší planety. Deklarace přijatá na Konferenci v Riu vyjadřuje “ušlechtilý cíl“ vytvořit nové a spravedlivé vztahy v globálním měřítku, novou úroveň spolupráce mezi státy, mezi zájmy celé společnosti a lidmi, a konečně najít cestu k mezinárodním dohodám, respektujícím společné zájmy všech národů. Deklarace rovněž vyjádřila nedělitelnost a vzájemnou souvislost všeho dění na Zemi, která je naším domovem. První a stěžejní zásadou je, že “...lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou“.

V Riu před pěti lety byla přijata tzv. “AGENDA 21“ jako ucelený dokument, pokrývající nejdůležitější globální problémy životního prostředí a rozvoje, hodnotící úlohu různých společenských skupin při jejich naplňování a řešení a definující nutná opatření k trvale udržitelnému rozvoji lidstva.

Při této příležitosti je třeba připomenout, že krátce po ukončení Světové konference o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro uspořádala tehdejší Československá společnost pro životní prostředí spolu se Společností pro trvale udržitelný život celostátní konferenci, která informovala poprvé důkladně o jejích závěrech, a to z úst nejpovolanějších přímých účastníků – vzpomeňme zde Josefa Vavrouška, tehdejšího ministra – předsedu Státního výboru pro životní prostředí ČSFR, Bedřicha Moldana, tehdejšího ministra životního prostředí České republiky a dalších. Sborník z této konference o 90 stranách s přílohami nejzávažnějších dokumentů přijatých v Riu a s osobními názory účastníků obsahuje též Agendu 21 a její strukturu. Zde možno spatřovat samotný počátek vlastního procesu trvale udržitelného rozvoje u nás.

Trvale udržitelný rozvoj nutno proto chápat též z hlediska etického jako trvalý proces změn lidského chování a chápání dějů a procesů tak, aby člověk dosáhl svých tužeb a umožnil přitom příštím generacím volbu jak jednotlivcům tak společnostem žijícím se společným názorem na život, podle týchž zákonů na Zemi, v národě, v obci, v práci i ve volném čase, mezi sousedy nebo mezi skupinami živočichů či rostlin ve společném životním prostředí.

Náš seminář podává ucelený pohled na současný stav problematiky trvale udržitelného rozvoje ve světě a naznačuje možné cesty k nadějné perspektivě zdravého životního prostředí, dosaženého přiměřenými prostředky v co nejkratší možné době.

Jak nás dnes oslovují závažné principy trvale udržitelného rozvoje, jež byly slavnostně v Riu přijaty a znovu potvrzeny? Jsou totiž závažné a osobně závislé na každém z nás. Jsou naléhavou výzvou k odstranění sobeckosti a zdůrazňují skutečnost, že nyní záleží na individuálním rozhodnutí a činnosti každého z nás, naší společnosti i všech národů Země jako celku. Tyto zásady:

• přispívají k dosažení co největšího “společného blaha“,

• požadují chovat se eticky a moudře,

• správně předvídají rozvoj a stanoví reálné cíle a strategii,

• ukládají sestavit program, postupně jej realizovat, sledovat jeho výsledky a vlivy a zpětně působit na veřejnost,

• znamenají přijmout úlohu opatrovníka přírody, systému života na Zemi a systémů, na nichž je život závislý,

• předpokládají nabýt a šířit potřebné vědecké poznatky, porozumět základním principům k dosažení cílů a zabezpečit informace o převzatém riziku,

• ukládají dokázat soutěžit s “ekonomikou přírody“ dosažením co nejvyšší jakosti a hospodárnosti výroby, účinnosti přeměn a využití energie, dosáhnout co nejmenších ztrát a poškození přírody při využívání neobnovitelných zdrojů a optimalizovat celkovou účinnost a hospodárnost při použití obnovitelných zdrojů,

• nabádají změnit kulturní a legislativní “pravidla hry“ tak, aby se dosáhlo principů trvale udržitelného rozvoje lidstva.

A právě toto jsou a zůstávají také naše trvalé a společné úkoly v České republice.

Přispějme všichni ve svorné spolupráci ke splnění těchto ušlechtilých cílů!

Dovolte mi na závěr upřímně poděkovat všem autorům přednášek uveřejněných ve sborníku, kteří tak významně přispěli ke zvýšení odborné a společenské úrovně semináře a obohatili nás všechny o nové poznatky, pohledy a zajímavé zkušenosti.

Vážení hosté, dámy a pánové,

přeji Vám, abyste získali mnoho nových cenných poznatků a užitečných námětů, zasvěcených vysoce humánnímu cíli ve prospěch zdravého životního prostředí v celé naší vlasti.