3. NÁVAZNOST NA SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI

Zkušenosti ukazují, že podniky, které provozují systém managementu jakosti (QMS), budou snáze budovat EMS než ty, které tento systém zaveden nemají. V jejich případě je vhodné maximálně využít stávající strukturu a dokumentaci jako základnu pro EMS. Nezbytné je nejprve zhodnotit pozitivní i negativní zkušenosti získané během zavádění QMS.
Základními charakteristikami EMS jsou integrace environmentálních aspektů do systému řízení a závazek k neustálému zlepšování a prevenci znečišťování. Přístup neustálého zlepšování je vyjádřen strukturou Normy zpracovanou podle zásad Demingova cyklu Plánuj, Proveď, Prověř, Pokračuj (obrázek).
Podnik může využít osvědčené postupy a metody vytváření struktury dokumentace a jejího řízení, řízení procesů, výcviku a interních auditů. Proto by měl zvolený způsob zavádění EMS bezpodmínečně zohledňovat společné oblasti obou systémů tak, aby nedocházelo k vytváření paralelních nadbytečných struktur.
K věcnému rozporu dojde v případě, kdy QMS je podřízena pouze dílčí výrobní jednotka (provoz, cech). Prostřednictvím EMS je nutno systém řízení rozšířit na celý podnik, protože požadavky Nařízení se vztahují na veškeré lokality, ve kterých je provozována průmyslová činnost řízená podnikem v daném místě (viz kapitola 2.). I v případě, že v rámci QMS jsou již zohledněny činnosti s významnými environmentálními aspekty, nebývají "environmentálně významně" chápány.