4. POŽADAVKY SYSTÉMU ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU


4.2. Environmentální politika


Požadavek ISO 14001: Vrcholové vedení musí stanovit environmentální politiku organizace, aby
a) odpovídala povaze, rozsahu a environmentálním dopadům činností, výrobků a služeb podniku;
b) obsahovala závazek k neustálému zlepšování a prevenci znečišťování;
c) obsahovala závazek plnit požadavky platných zákonů a nařízení na ochranu životního prostředí a jiné požadavky, kterým organizace podléhá;
d) poskytovala rámec pro stanovování a přezkoumání environmentálních cílů a cílových hodnot;
e) byla dokumentována, realizována a udržována a sdělována všem zaměstnancům;
f) byla dostupná veřejnosti.

Požadavek EMAS: Aby podnikatelská jednotka byla zaregistrována v programu, je podnik povinen přijmout environmentální politiku podniku v souladu s odpovídajícími požadavky v Příloze I, které vedle dodržení všech odpovídajících předepsaných požadavků týkajících se ochrany životního prostředí musí zahrnovat závazky směřující k přiměřenému trvalému zlepšování environmentálního chování s cílem snižovat dopady na životní prostředí na úroveň, která nepřevyšuje úroveň odpovídající ekonomicky únosným aplikacím nejlepších dostupných technologií.

Environmentální politika je písemné prohlášení podniku o tom, jaké jsou zásady jeho environmentálního chování a z něho plynoucí všeobecné záměry. V souvislosti s celkovou podnikatelskou strategií vytváří rámec pro jeho činnost a další rozpracování do podoby environmentálních cílů a cílových hodnot (kapitola 4.3.3). Musí být slučitelná s jinými organizačními politikami, např. jakosti, ochrany zdraví a bezpečnosti práce atd.
Politika musí být iniciována, vypracována a aktivně podporována vrcholovým vedením. Závazky politiky podepsané ředitelem musí být srozumitelné a podnětné pro ostatní pracovníky. Proto se politika musí předložit a vysvětlit všem zaměstnancům.
Při formulování environmentální politiky lze vyjít z šestnácti principů Podnikatelské charty pro trvale udržitelný rozvoj Mezinárodní obchodní komory (viz Příloha I.). Podnik konkretizuje ty principy, které jsou jeho činnosti nejbližší. Zohledňuje hlediska uvedená v Příloze I., C Nařízení a principy dobrých způsobů řízení z Přílohy I., D Nařízení.
Malé a střední podniky, které jsou dodavateli meziproduktů pro velké odběratele, jsou při definování politiky do značné míry ovlivněny požadavky svých zákazníků, popř. tendencemi v rámci průmyslových svazů. Mimo to jsou nejčastěji zařazovány závazky

Při vytváření dokumentace EMS (kapitola 4.4.4.) bude politika začleněna do příručky EMS.
Pro zpřístupnění politiky veřejnosti je třeba nalézt vhodnou a současně ekonomicky přijatelnou formu, nejlépe po dohodě s veřejnoprávními orgány.

Kontrolní otázky


• Je environmentální politika formulována stručně a jednoduše, má písemnou podobu, schválilo ji vedení a je podepsána jeho představitelem?


• Je zřetelné, kterých činností, výrobků a služeb se týkají závazky politiky?


• Promítly se do politiky požadavky průmyslového svazu, odběratelů apod.?


• Obsahuje politika závazky krátko i dlouhodobé?


• Vychází závazek neustálého zlepšování z principu aplikace nejlepší dostupné technologie a dobrých způsobů řízení a z prevenčního principu?


• Je zajištěno, aby s politikou byli seznámeni všichni zaměstnaci, aby jim byla vysvětlena a aby byli odpovídajícím způsobem vyzváni k jejímu aktivnímu naplňování?


• Je politika veřejně přístupná?


• Umožňuje politika konkretizaci záměrů do podoby cílů a cílových hodnot a sestavení programů EMS?