Příklad zavádění podnikové ochrany životního prostředí v průmyslovém podniku v SRN

V roce 1987 se u firmy Dr. August Oetker Nahrungsmittel KG v Bielefeldu, SRN na podnět jejího majitele pana Augusta Oetkera zahájilo zavádění podnikové ochrany životního prostředí. Postupovalo se plynule v následujících krocích:

Přihlášení k ochraně životního prostředí ze strany vedení podniku

Majitel a vedení podniku se přiznali k ochraně životního prostředí v podniku a informovali o tomto rozhodnutí pracovníky.

Jmenování pracovníka odpovědného
za ochranu životního prostředí

e zvlášť důležité, aby v podniku převzal odpovědnost za životní prostředí odpovědný pracovník z vedení podniku. Tato pozice připadla jednateli.

Jmenování pracovníka pověřeného
životním prostředím

o jmenování pracovníka pověřeného životním prostředím byli pracovníci oběžníkem informováni o osobě a úkolech pracovníka pověřeného životním prostředím. V oběžníku se uvedlo, že ochrana životního prostředí bude mít v podnikové politice v budoucnu zvláštní prioritu.
V oběžníku se uvedla jména jednatele odpovědného za ochranu životního prostředí a pracovníka pověřeného životním prostředím. Pracovníci byli nabádáni k tomu, aby pracovníka pověřeného životním prostředím, který byl přímo podřízen vedení podniku, podpořili v jeho práci. K oběžníku byly přiloženy směrnice životního prostředí, týkající se podniku.

Způsobilost pracovníka pověřeného
životním prostředím

Pracovník pověřený životním prostředím by měl být ekologicky, ekonomicky a sociologicky kvalifikovaný tak, aby požíval plné důvěry jak u vedení podniku, tak i u pracovníků a aby byl od začátku akceptován.

Popis úkolů pro pracovníka pověřeného životním prostředím

ro pracovníka pověřeného životním prostředím byl doplněn již existující popis úkolů jeho novými úkoly v ochraně životního prostředí.

Pracovní skupina v obl. životního prostředí

Členové založené pracovní skupiny zabývající se životním prostředím se setkávali několikrát v roce. Účastníci pracovní skupiny pocházejí z různých podnikových sfér. V pracovní skupině je rovněž zastoupen člen podnikové rady.
Pracovní skupina zabývající se životním prostředím sestávala z pracovníka z výroby, pracovníka ze správy podniku, pracovníka odpovědného za odpady, vodu a energii, specialisty na bezpečnost práce, člena podnikové rady a pracovníka pověřeného životním prostředím. Vedení podniku vždy obdrželo k informaci protokol o jednání skupiny.
První úkoly pracovní skupiny zabývající se životním prostředím:
• kontrola dodržování legislativy a směrnic v ochraně životního prostředí v podniku,
• diskuse a stanovení cílů v ochraně životního prostředí pro běžný rok,
• kontrola opatření v oblasti ochrany životního prostředí, o kterých se již rozhodlo,
• úspora energií a vody, redukce odpadních vod, zabránění vzniku odpadů a správná manipulace s nebezpečnými látkami,
• kontrola úplnosti bezpečnostních norem EU a podnikových pokynů a směrnic,
• obstarání ekologických kancelářských materiálů a čisticích prostředků a ovlivňování použití ekologických obalů,
• prověření spolehlivosti firmy zabývající se zneškodněním odpadů,
• zprostředkování informací o životním prostředí pracovníkům a motivace pracovníků pro aktivity vedoucí k ochraně životního prostředí v podniku.
Školení v oblasti životního prostředí
Pracovník pověřený životním prostředím a členové pracovní skupiny zabývající se životním prostředím si doplnili, bylo-li třeba, své znalosti v oblasti životního prostředí v odpovídajících opatřeních dalšího vzdělávání.
Kontakty v oblasti životního prostředí
Pracovník pověřený otázkami životního prostředí udržoval pod hledisky životního prostředí kontakty s úřady a svazy. Pro získání co nejvíce informací o životním prostředí a podnětů se ukázalo jako velmi pozitivní účastnit se pracovních skupin zabývajících se životním prostředím (např. v IHK a svazech). Také kontakty s pracovníky pověřenými životním prostředím v jiných podnicích se ukázaly jako velmi nápomocné.

„Public relation“ v obl. životního prostředí

Místní tisk a jiná média byla o aktivitách v oblasti životního prostředí podniku informována teprve tehdy, když bylo možné hovořit o prvních úspěších a když byly formulovány cíle pro nadcházející roky.
Podnikové zlepšovatelství
Pracovníci dostali možnost přispět se svými návrhy na zlepšení životního prostředí. Tak bylo možné zjistit a odstranit zatížení zdraví a ekologická nebezpečí v podniku a na pracovišti. Pracovníci přišli také s návrhy v oblasti energie, voda a likvidace odpadů. Návrhy na zlepšení životního prostředí byly podle svého významu odměněny peněžními prémiemi, popř. věcnými dary.
Informace vedení
edení podniku, management a podniková rada v pravidelných intervalech obdrží od pracovníka pověřeného životním prostředím informace o provedených a plánovaných opatřeních v oblasti životního prostředí.

Zhodnocení prvních zkušeností

Možné potenciální aktivity pro vedení podniku týkající se ochrany životního prostředí:
Nejprve bylo nutno se soustředit na dodržování zákonů na ochranu životního prostředí a úředních rozhodnutí státní správy. Pak organizačně, personálně a finančně za-jistit, aby se při uzavírání smluv (mimo jiné s dodavateli, řemeslnickými podniky, firmami zabývajícími se likvidací odpadů) zohlednila hlediska životního prostředí.

Do cílů v ochraně životního prostředí je žádoucí si dát např.:

• Snižovat náklady na základě programů v oblasti energie a vody a současně chránit životní prostředí.
• Rozšířit klasická kritéria pro nákup

v oblasti materiálového hospodářství o kritérium neohrožující životní prostředí a podle možnosti substituovat látky, popř. výchozí produkty zatěžující životní prostředí.

• Na základě moderních výrobních technik zredukovat zatížení životního prostředí a náklady na likvidaci.
• Zvolit a vybavit firemní vozy s přihlénutím k hlediskům životního prostředí a snažit se o ekologický způsob jízdy a podporovat používání veřejných dopravních prostředků.
• Zabudovat regulátory do vytápěcích systémů za účelem snížení nákladů na energii.
• Použít lisovacích nádob místo otevřených nádob na komunální odpad k redukci poplatků na jeho zneškodnění.
• Zavést systémy zpětného využití užitkové vody a vestavět šetřiče ve splachovacích nádobách na toaletách za účelem snížení nákladů na vodu.
• Umístit „zelené tabule“ pro poskytování informací o životním prostředí pracovníkům.
• Čisticí prostředky zatěžující životní prostředí vyměnit za funkčně a cenově

srovnatelné ekologické alternativní výrobky.

• Využívat bezplatných informačních akcí poradců v oblasti životního prostředí a svazů spotřebitelů v podniku.
• Používat ekologické materiály, tj. výchozí produkty, suroviny, pomocné a provozní látky, které lze vyrábět, používat a likvidovat bez ohrožení životního prostředí.
• Vzniklé odpadní teplo, je-li to technicky a hospodářsky možné, odvést zpět do výrobního procesu a opět je použít.
Po prvních letech zavádění systému ochrany životního prostředí byly získány důležité zkušenosti, které vedly ke stanovení následujících priorit:
• Dát přednost opatřením na ochranu životního prostředí, která jsou blízká pracovníkům. Uvážit nejdříve opatření na ochranu životního prostředí, která jsou blízká pracovníkům, poté opatření vzdálená pracovníkům.
• Dát přednost opatřením na ochranu životního prostředí, vytvářejícím zvyk. Nejdříve učinit opatření na ochranu životního prostředí, která vytváření zvyk, poté opatření, působící nezávisle na pracovnících a která proto mají menší pedagogický efekt; tedy např. nejdříve nahradit tradiční toaletní papír recyklovaným toaletním papírem nebo koše na papír vybavit sběrnými nádobami na plastový odpad.
• Dát přednost opatřením na ochranu životního prostředí s příkladným, okamžitým účinkem, popř. celopodnikovým účinkem, např. zavádění recyklovaného kancelářského materiálu.
• Na začátku usilovat o dosažení spontánního souhlasu s opatřeními v oblasti životního prostředí, která vedou k hospodářskému „bleskovému úspěchu“, v druhé řadě o taková opatření, která se vyplatí až dlouhodobě, a proto jsou méně vhodná jako „motivační výstřel ke startu“.
• Opatření na ochranu životního prostředí odstupňovat časově podle schopnosti konsensu, nejdříve usilovat o zákonem předepsaná a hospodářsky výhodná opatření na ochranu životního prostředí (jako umístění filtrů na prach nebo termostatů).
To vedlo k dalším krokům v podnikové ochraně životního prostředí. S externím poradcem se uskutečnilo jednání o plánovaném provedení první kontroly systému ochrany životního prostředí. Detaily týkající se rozsahu, termínu a průběhu byly stanoveny společně. První kontrola systému ochrany životního prostředí byla zjištěním stavu všech aktivit v podniku relevantních pro životní prostředí a sloužila také k prvnímu zjištění slabých míst pod hledisky životního prostředí.

Zavedení systému environmentálního managementu podle DIN ISO 14001

Na základě poznatků z první kontroly životního prostředí a opatření navržených v auditorské zprávě byl v následujících měsících implementován systém environ-mentálního managementu (EMS).
Poté, co byl implementován systém emvironmentálního managementu a byl naplněn „životem“, následovala podniková kontrola EMS. Tuto zkoušku může provést vyškolený interní tým nebo externí poradce. Rozhodli jsme se pro interní tým. Po provedení podnikové kontroly EMS vypracoval pracovník pověřený životním prostředím se souhlasem vedení podniku prohlášení o životním prostředí. Prohlášení určené pro veřejnost obsahovalo následující části:
• činnosti firmy Dr. Oetker v jejím sídle,
• posouzení dopadů firmy na životní prostředí,
• shrnutí dat o emisích, energii, vodě, odpadech, spotřebě materiálu a surovin,
• představení environmentální politiky, programu a systému environmnentálního managementu,
• termín dalšího prohlášení o životním prostředí,
• jméno pověřeného experta na životní prostředí.

Účast na programu EMAS a na certifikaci podle DIN ISO 14001

ystém environmentálního managementu ověřil u firmy Dr. Oetker na základě prohlášení o životním prostředí (program EMAS) pověřený expert na životní prostředí a prohlášení o životním prostředí prohlásil za platné.
Prováděním pravidelných interních podnikových auditů EMS a jednou za tři roky ověřením připojení se a/nebo certifikace podle DIN ISO 14001 externím expertem na životní prostředí je kontrolováno neustálé zlepšování situace v oblasti životního prostředí v podniku.