Některé dopady rostoucích cen ropy do energetického hospodářství

Z dlouhodobého měřítka nelze očekávat klesající trend neobnovitelných zdrojů energie. Logickou příčinou jsou jejich tenčící se zásoby. Z hlediska prosazení obnovitelných zdrojů jde o trend příznivý, neboť mění ekonomické poměry využívání obnovitelných zdrojů energie (jinými slovy snižuje zvýhodnění zdrojů neobnovitelných).

Vývoj cen vybraných zdrojů energie

Počátkem roku 1999 došlo v důsledku dohod o redukci těžby ze strany států OPEC k podstatnému růstu cen. Začátkem září 2000 bylo dosaženo nejvyšších cen od roku 1985 (2. ropná krize) – 36,4 dolaru za barel na spotovém trhu. Od začátku roku se tedy zvýšila cena ropy (resp. plynu) o více než 50 %.


Obr. 1: Vývoj spotových cen ropy West Texas Intermediate v dolarech za barel (1 USD … 40,3 CZK, barel…159 litrů)

Vývoj cen ropy v posledních letech v USA přináší obr. 1. Podobný vývoj lze zaznamenat na trzích i v Evropě, tře-baže s jinými absolutními hodnotami cen. Předpověď cen ropy na nejbližší období pak přináší obrázek 2. Z něj je patrné, že s poklesem cen na úroveň roku 1999 lze počítat jen sotva.


Obr. 2: Předpověď vývoje spotových cen ropy typu West Texas Intermediate v dolarech za barel (1 USD … 40,3 CZK)

Pík v předpovědi na obr. 2 je možné přičíst zvýšené poptávce v zimním období 2000 – 2001.


Obr. 3: Vývoj cen zemního plynu v USA v dolarech za tisíc kubických stop

Mezinárodní ceny plynu mají bezprostřední návaznost na ceny ropy, proto reagují stejným způsobem, pouze s jistým časovým odstupem. Z obrázku 3 jsou kromě jiného patrné oscilace cen způsobené letním a zimním obdobím.
Rostoucí ceny ropy a ropných produktů byly zřejmě příčinou poměrně strmého růstu cen elektřiny, jak naznačuje vývoj indexu SWEP, který odráží spotové ceny elektřiny na evropských trzích (obr. 4).


Obr. 4 : Vývoj cen elektřiny v Evropě v roce 2000.

Hypotézu o příčině růstu cen elektřiny v důsledku růstu cen ropy podporuje i vývoj cen elektřiny v minulém roce (obr. 5). Z něj je patrné, že v září roku 1999 se ceny elektřiny pohybovaly zhruba od 22 CHF/MWh do 30 CHF/MWh (1 CHF … 23,3 CZK), zatímco ve stejném období roku 2000 to bylo v rozmezí zhruba 42 – 62 CHF/MWh, což jsou hodnoty, kterých nebylo dosaženo za celý předchozí rok (nejvyšší cena v roce 1999 dosáhla výše 41,5 CHF/MWh).


Obr. 5: Vývoj cen elektřiny v Evropě v roce 1999

Rostoucí cenou elektřiny na trhu se mj. snižuje ztráta z exportů české elektřiny. Obrázek 4 ukazuje, že již v říjnu 2000 šlo prodat MWh za 950 Kč, což je cena jinak běžně dosahovaná až v zimě a blíží se průměrné předací ceně elektřiny mezi ČEZ, a.s. a regionálními distribučními společnostmi.
Pro jaderné elektrárny ČEZ, a.s. není vhodný spotový trh, neboť jsou určeny pouze pro základní zatížení a cena elektřiny z JE Temelín je pořád ještě vyšší než současné ceny na evropském trhu (neplatí však pro JE Dukovany, která díky nižším investičním nákladům na úkor jaderné bezpečnosti produkuje konkurenceschopnou elektřinu). Mohou však ze základního zatížení vytěsnit jiné zdroje, které by mohly být provozovány v pološpičkovém zatížení a reagovat tak na požadavky spotového trhu.

n n n

Rostoucí ceny ropy a plynu mají s velkou pravděpodobností vliv i na rostoucí ceny elektřiny na evropském trhu. Lze očekávat, že po dosavadním kolísání se ceny ropy ustálí na úrovni, která ovšem nebude dosahovat hodnot z přelomu let 1998 a 1999 (zhruba 10 USD za barel). Mnohem pravděpodobnější je ustálení na hodnotách kolem 30 USD za barel. Tlak na zvyšování cen plynu má tedy své opodstatnění. Podobně jako v případě propagace používání elektřiny k vytápění v ČR se nyní potvrzují varování, že upřednostňování plynu jako topného média bylo stejně krátkozraké.
Možnost alespoň částečného odpoutání se od vlivů výkyvů trhu s ropou skýtá pouze sázka na domácí zdroje energie. Pomineme-li z environmentálního hlediska pochybné využívání domácích zdrojů uhlí, zbývají zdroje obnovitelné. Sázka na obnovitelné zdroje představuje v některých evropských zemích zásadní obrat v energetickém hospodářství. V zemích, které se rozhodly opustit využívání jaderné energie, se uvolňují výzkumné i technické kapacity dříve vázáné v tomto oboru a nasazují se do intenzivního hledání jak nových energetických technologií, tak do vylepšování stávajících. Tato tendence je patrná zejména v Německu, jehož představitelé pochopili, že mohou ovládnout trh v oboru energetiky založené na obnovitelných zdrojích a získat zejména technologický náskok před zeměmi, které v jaderné energetice uvízly - nehledě samozřejmě na ty, které se do ní zpozdile derou. Pozoruhodný vývoj lze pozorovat i u velkých petrolejářských firem (např. Shell) nebo elektrárenských společností. Ty uvolňují stále více investic do rozvoje obnovitelných zdrojů (např. německá RWE je hlavním sponzorem kampaně “Solar – na klar !”, která si vytkla za cíl ročně realizovat 400 000 solárních projektů v SRN).
S ohledem na stav a možnosti využívání obnovitelných zdrojů v ČR se jeví tato cesta rovněž jako smysluplnější. Ceny energií z domácích obnovitelných zdrojů je možné udržovat pod kontrolou, a to třeba až na komunální úrovni.

Ing. Dalibor Stráský,
poradce ministra životního prostředí