právní rozhodnutí ČIŽP v oblasti životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí vydala za rok 1999 celkem 8142 správních rozhodnutí; 7380 nabylo v tomtéž roce právní moci. Z toho 2 556 byla rozhodnutí o poplatcích (v ochraně ovzduší, v ochraně vod), 2578 o souhlasech podle zákona o ochraně ovzduší, 69 o schválení nových technologií v ochraně ovzduší, 86 o oprávnění k autorizovanému měření emisí a imisí. Inspekce uložila 2 119 pokut (včetně přestupkových řízení) a 756 opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Ve 111 případech rozhodla o odebrání nelegálně držených exemplářů chráněných organismů, ve 22 případech o zastavení nebo omezení škodlivé činnosti, resp. provozu.
Sankční opatření v podobě pokut považuje inspekce za důležitý nástroj k prosazování zákonných norem v oblasti životního prostředí, nikoli za cíl. Tím nemůže být nikdy finanční obnos, nýbrž zdravé životní prostředí. Z takového pohledu hodnotí ČIŽP i částku vyšší než 60 milionů Kč, kterou tvoří objem pravomocných pokut, jež inspekce uložila během roku 1999.
Největší objem pokut byl uložen v oblasti ochrany ovzduší a v odpadovém hospodářství. Z oblastních inspektorátů největší objem pokut uložily OI Ostrava (8 953 592 Kč), Olomouc (8 309 101 Kč) a Plzeň (7 915 881 Kč), tedy v oblastech s vyšší koncentrací průmyslu a environmentálních problémů. Nejvyšší pokuty, které nabyly právní moci, byly uloženy složkou ochrany ovzduší OI Ústí nad Labem (2 miliony Kč) a ochrany lesa OI České Budějovice (1,3 milionu Kč).
V souladu se svými kompetencemi ukládá ČIŽP pokuty za protiprávní činnost právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám ve většině případů ve správním řízení, v oblasti ochrany přírody a krajiny a lesa rovněž fyzickým osobám v přestupkovém řízení. Celková výše uložených pokut za přestupky fyzických osob v právní moci za rok 1999 činila 690 000 Kč ve složkách ochrany přírody a ochrany lesa, což tvoří jenom malou část celkového objemu pokut (cca 1 %). Sazby pro fyzické osoby jsou podle zákona řádově nižší než sazby právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím.
Průměrná výše jedné pravomocné pokuty, uložené ČIŽP, dosáhla hodnoty cca 31 tis. Kč (bez přestupků). Jeden inspektor uložil v průměru za rok 1999 cca 5,6 pokuty v průměrném objemu cca 176 255 Kč (v roce 1998 6,6 pokut v průměrném objemu cca 228 000 Kč). Průměrné výše pokut se liší jednak podle složek, jednak podle regionů. Nejvyšší průměrné pokuty byly uloženy v oblasti ochrany lesa (cca 68 tis. Kč), nejnižší v oblasti ochrany přírody (cca 8 600 Kč), což je vysvětlitelné charakterem jejich činnosti a sankční zákonnou úpravou. Průměrná výše pokut v právní moci podle OI se pohybuje v rozmezí od 19 452 Kč u OI Havlíčkův Brod do 50 392 Kč u OI Ústí nad Labem a koresponduje se zátěží životního prostředí v příslušných regionech.
Průměrný objem pokut na jednoho inspektora je nejvyšší u ochrany ovzduší (288 675 Kč), nejnižší u ochrany přírody (71 729 Kč).
Pokuta je výsledkem inspekce ve 13,1 % případů. Podíl odvolání na počtu všech vydaných rozhodnutí o pokutách v roce1999 činil 19,2 %.
Autoremedurou bylo řešeno 0,73 % případů uložených pokut v právní moci, 66 % z počtu odvolání bylo odvolacím orgánem potvrzeno, v 21,5 % byla pokuta snížena, v 0,81 % zvýšena a v 11,8 % zrušena. Nejvíce odvolání bylo podáno proti pokutám uloženým OI Brno (85), nejméně proti pokutám uloženým OI Ústí nad Labem (12) a ředitelstvím (5).
Nejvyšší, dvoumilionovou pokutu dostala v oblasti ochrany ovzduší firma Glanzstoff – Bohemia, s. r. o., z Lovosic za překročení emisního limitu sulfanu vznikajícího při výrobě kordového vlákna a za nedodržování technických podmínek provozu výroby. Milionová pokuta byla uložena Chemopetrolu, a. s., z Litvínova za překročení emisního limitu amoniaku unikajícího z výroby močoviny.
Oblast odpadového hospodářství uložila v minulém roce nejvyšší pokutu – 630 tisíc Kč – firmě ETT, s. r. o. Praha za nakládání bez autorizace s odpady podléhajícími zpřísněnému režimu a půlmilionovou pokutu firmě RCP - Recycling park, a.s. Brno za provozování zařízení ke zneškodnění odpadů v rozporu s provozním řádem.
Pokutu 416 tisíc Kč uložila ČIŽP v oblasti ochrany vod Jihočeským mlékárnám, a.s., z Českých Budějovic za soustavné překračování předepsané maximální koncentrace extrahovatelných látek, CHSK, BSK5 a nerozpuštěných látek. Za opakované překračování limitů vypouštěného znečištění týmiž látkami dostala pokutu ve výši 334 160 Kč také firma Frutex z Černožic.
Složka ochrany přírody uložila v uplynulém roce nejvyšší půlmilionovou pokutu Slévárně Strašice, s. r. o, za zásah do biotopu zvláště chráněných živočichů, a čtvrtmilionovou pokutu firmě Karen, s. r. o., za pokácení dřevin rostoucích mimo les bez povolení orgánu ochrany přírody.
V oblasti ochrany lesa dostala pokutu ve výši 1 300 000 Kč a dvě půlmilionové pokuty firma Hlaváč, další dvě půlmilionové pokuty byly vyměřeny Ladislavu Hruškovi a firmě Creditas, s. r. o., z Brna. Všechny nejvyšší pokuty v této oblasti byly uloženy za vytvoření podmínek pro působení abiotických činitelů v důsledku neoprávněné těžby.
Jinou skupinu rozhodnutí, která jsou reakcí správního orgánu na zjištěný rozpor se zákonem, jsou po sankcích rozhodnutí nápravného charakteru. Vydávají se buď samostatně, nebo spolu s rozhodnutím o sankci, tedy pokutě. V roce 1999 bylo vydáno 889 rozhodnutí o opatření k nápravě a všechna v tomtéž roce nabyla právní moci. V 92 případech bylo vydáno rozhodnutí o opatření společně s pokutou – v 76 případech v oblasti ochrany vod, v 16 případech v oblasti ochrany lesa.
Odebrání nedovoleně držených exemplářů, omezení nebo zastavení škodlivé činnosti či provozu je krajní možností odpovědi inspekčního orgánu na zjištěný rozpor se zákonem. Tomu odpovídá i jejich celkem malý podíl na celkovém počtu rozhodnutí. Počet případů odebrání živých nebo neživých exemplářů správním rozhodnutím (dle Úmluvy CITES) výrazně vzrostl z celkem 58 případů v roce 1998 na 111 v roce 1999, což představuje téměř dvojnásobný počet odebraných exemplářů (191 %).
Existují však také rozhodnutí, která nejsou odpovědí na zjištěné nedodržování nebo rozpor se zákonem, ale která vyplývají ze zákonných nástrojů prosazování ekologické politiky státu. Jedná se zejména o souhlasy s novými technologiemi a umístěním zdrojů znečištění ovzduší, autorizaci subjektů měření emisí a imisí a o rozhodnutí o stanovení poplatků za emise škodlivých látek do ovzduší a za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Kromě toho je třeba konstatovat, že bylo uloženo 2 578 rozhodnutí o souhlasech a autorizacích v ochraně ovzduší.
Samostatnou kapitolu tvoří rozhodnutí o poplatcích, jež někdy v povědomí širší veřejnosti splývají s pokutami. Není to ovšem totéž. Zatímco pokuty jsou sankcí za porušení zákona, poplatky jsou částkou, kterou zdroj odvádí za znečišťování, jež se sice nepohybuje mimo rámec zákona, na kvalitě životního prostředí se však projevuje. Oproti roku 1998 poklesl v roce 1999 počet rozhodnutí o vyměření záloh na poplatky za vypouštění odpadních vod z 505 (záloha pro rok 1999) na 400 v roce 1999 (záloha pro rok 2000). Vyměřování poplatků za rok 1999, pro který je k tomu ČIŽP letos poprvé kompetentní, probíhalo v roce 2000. Složka ochrany ovzduší vydala provozovatelům velkých zdrojů znečišťování ovzduší 2 105 správních rozhodnutí o stanovení poplatků. Výrazně nejvyšší počet rozhodnutí o poplatcích je vydáván oblastními inspektoráty v Praze a v Brně.
Celkem bylo v roce 1999 uloženo 1997 pravomocných rozhodnutí o poplatcích v celkové výši 1,442 miliardy Kč.

Eva Rolečková,
tisková mluvčí ČIŽP

graf 1

graf 2

graf 3

(z materiálů tiskového oddělení MŽP)