Kůrovec a polomy v Národním parku Šumava v roce 2000

Loňský vývoj kůrovcové kalamity - jak je patrné z přiložených grafů - opravňuje k mírnému optimismu. První rojení lýkožrouta smrkového (Ips typographus) bylo přitom letos o 3 týdny dříve (už kolem 20. dubna 2000) a druhá generace měla podstatně víc času na vývoj. Přesto se podařilo správě parku snížit stav ve II. zónách na 55 % loňské skutečnosti (vloni k 8. 11. zasaženo 78 463 m3, letos k 6. 11. 42 737 m3), v I. zónách na 50 % (vloni k 8. 11. 9 998 m3, letos 4 953 m3 ). Důvodem tohoto relativně příznivého stavu je využití více než 80 000 m3 kalamitního dřeva ze zimního období 1998/99 jako lapáků, které byly postupně s nalétnutým škůdcem odváženy z lesa, přičemž pokud by tato hmota nebyla k dispozici, musely by být pro tento účel nakáceny zdravé stromy, kterých by však bylo podstatně menší množství (cca 18 000 m3).
Druhým, ale neméně důležitým faktorem, který ovlivnil příznivý vývoj v loňském roce, byla asanace kůrovcem napadených stromů ve vybraných I. zónách, poprvé provedená v roce 1999.
Nejvyšší podíly kůrovcem vynucených těžeb se projevují v těsném sousedství rozsáhlého bezzásahového území (1 325 ha) při státní hranici s Bavorskem. Na bavorské straně na toto území navazuje plocha s více než 3 000 ha odumřelého dospělého smrkového porostu. V ČR na tyto plochy navazují desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, kde je nutné rychlý rozpad porostů způsobený kůrovcem zastavit (bohužel i za cenu vzniklých holin). V oblasti LS Modrava, LS Kvilda a LS Srní (zhruba čtvrtina rozlohy NPŠ) bylo do konce prvního listopadového týdne vytěženo 36 529 m3 kůrovcem napadených stromů, tj. 86 % z celkových kůrovcových těžeb ve II. zónách. Rovněž v I. zónách je převážná část asanovaných stromů soustředěna do stejných lokalit, tj. především na Modravsko a Kvildsko (100 % dřevní hmoty v I. zónách zůstává po asanaci na místě k zetlení). Jde tedy jednoznačně o doznívající silný zdroj přemnožení.
Výjimku v celkovém vývoji tvoří oblast Trojmezné, kde byla v loňském roce ekologickými aktivisty asanace znemožněna. Jak ukázalo podrobné šetření, zvýšilo se napadení této oblasti více než dvakrát (2,3x) a efektivní ochranný zásah už vzhledem k rozsa hu napadení kůrovcem není možný. Za tento stav nesou vyzývatelé k blokádě přinejmenším morální odpovědnost. Blokáda a její důsledky nejsou dosud orgány činnými v trestním řízení dořešeny. Porovnání se sousední I. zónou na Smrčině, kde byla v loňském roce asanace provedena v rozsahu 3 804 m3 (údaj k 8. listopadu 1999), je jednoznačné. V letošním roce je na Smrčině asanováno 660 m3, tzn. pouhých 17 % loňské úrovně napadení.
K polomům: jen za jediný den - při vánoční vichřici 26. prosince 1999 (její zpracování se projevilo v číslech za rok 2000), padlo na území NP Šumava zhruba 85 000 m3 polomů. Největší škody se přitom projevily roztroušeně téměř po celém území parku a nejvíce dokonce v údolích řek (např. údolí Vltavy z Kvildy na Františkov). V průběhu zimy se pak přidaly i sněhové zlomy – zima byla bohatá na sníh, smrky se zatíženou korunou a mělkým kořenovým systémem jsou podstatně náchylnější i při slabším větru. V období duben - srpen 2000 se přes NP Šumava přehnalo přes 20 bouří doprovázených větrem, při kterých roztroušeně v porostech padly další stromy. Pokud jde o statistiku podle jednotlivých lesních správ – nejvíce zpracovaných polomů evidujeme k 6. listopadu 2000 na Lesní správě Stožec (45 505 m3), Lesní správě České Žleby (30 694 m3), a Lesní správě Plešný (27 344 m3). Často diskutovaná souvislost s asanací kůrovce se tedy v jednotlivých postižených lokalitách nepotvrdila. Celkem bylo na území NP Šumava k 6. listopadu zpracováno 187 172 m3 polomů a sněhových zlomů.
Větrné polomy nejsou nic příjemného a na Šumavě nic výjimečného: ve 20. století bylo v tomto území už přes 70 vichřic, nejvážnější v roce 1984, jejíž následky byly zpracovávány několik let. V sedmiletém období od roku 1984 - 1990 je evidováno téměř 1,5 mil. kubíků zpracovaných polomů, v období 1991–1999 celkem 723 500 m3.

(z materiálů ŠUNAP)

Orázek 1

Orázek 2

Orázek 3