Plánování a strategie v ochraně biodiverzity

    K této.problematice se ve dnech 4. - 7. listopadu 1997 v britském Bristolu uskutečnil v rámci naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti a Celoevropské strategie biologické a krajinné rozmanitosti mezinárodní seminář Plánování a strategie v ochraně biodiverzity. Jeho pořadatelem bylo Ministerstvo životního prostředí, dopravy a regionů Velké Británie za finanční podpory British Environmental Know-How Fund. Akce se zúčastnili představitelé Albánie, Arménie, Azerbájdžánu, Běloruska, Bulharska, České republiky, Estonska, Finska, Gruzie, Chorvatska, Irska, Jugoslávie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Makedonie, Moldovy, Nizozemska, Polska, Rumunska, Ruské federace, Slovenska, Slovinska, Švédska, Švýcarska, Tádžikistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu, Velké Británie, Evropské komise (EK), Rady Evropy, Evropského střediska ochrany přírody (ECNC), Eurosite, sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti, UNEP (Programu OSN pro životní prostředí) a UNDP (Program OSN pro rozvoj).
    Úkolem tohoto pracovního setkání bylo především projednat otázky související s péčí o biodiverzitu v zemích bývalého komunistického bloku, zejména stávající zkušenosti s přípravou a realizací národních strategií ochrany biologické rozmanitosti. I přes rozdílné geografické, politické, ekonomické a sociálně-kulturní podmínky zemí střední a východní Evropy i střední Asie se účastníci shodli na tom, že nejvíce ovlivňují biologickou rozmanitost zemědělství a lesnictví, v některých zemích i územní plánování a masový turismus. Za nezbytný předpoklad úspěchu při rozumné péči o biologické zdroje označili jednak mezirezortní přístup a získání nejširší veřejnosti a určitých cílových skupin obyvatelstva.
Protože Velká Británie patří i z globálního hlediska mezi státy, kde aktivní ochrana rozmanitosti ekosystémů i jejich složek pokročila nejdále, měli účastníci akce příležitost seznámit se podrobně s přístupem vládních institucí i nevládních (dobrovolných) organizací této země k důležité části ochrany životního prostředí. Překvapivě dobré skutečnosti získali ve Velké Británii s přípravou a zejména s uskutečňováním tzv. Akčních plánů na ochranu biodiverzity na místní úrovni. Problematiku ochrany biologické rozmanitosti přibližují daňovému poplatníku dobře známé osobnosti z veřejného, kulturního, ale i sportovního života.
    Bristolský seminář byl dobrou příležitostí pro výměnu aktuálních informací i zkušeností mezi pracovníky státní i dobrovolné ochrany přírody mnoha evropských zemí a napomohl tak naplňování výše zmiňované mezinárodní úmluvy na našem kontinentě.

RNDr. Jan Plesník, CSc.,
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha
Ing. Handrij Härtel,
odbor ochrany přírody MŽP ČR
 
 
MNOHOSTRANNÉ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY - PŘÍRODA A KRAJINA
    Tento nedávno publikovaný svazek uzavírá přehled všech smluv o mezinárodní spolupráci týkajících se životního prostředí, jichž je Česká republika v současné době členskou stranou. Čtyři díly věnované jednotlivým složkám životního prostředí (Ovzduší - Díl I a II, Voda, odpady - Díl III a Příroda a krajina - Díl IV) vydalo Ministerstvo životního prostředí v letech 1996-1997; obsahují anglický (případně německý) a český text jednotlivých mezinárodních dokumentů. Sborníky jsou zájemcům k nahlédnutí v knihovně MŽP a v Českém ekologickém ústavu, kde si je lze rovněž zakoupit.
Ing. Miloslav Žďárek, CSc., odbor zahraničních vztahů