Venkovní elektrické vedení a jeho negativní vliv na ptačí populace

Pavel Křížek
NGO OCHRANA FAUNY České republiky, Votice

Tento článek volně navazuje na příspěvek Ing. Jiřího Kydlíčka otištěném pod názvem EIA a vysoké napětí, který byl zveřejněn ve Zpravodaji EIA č.1/97 a týká se vesměs konkrétních negativních dopadů liniových staveb na volně žijící živočichy ve volné krajině. Zveřejněné poznatky jsou podloženy osobními zkušenostmi autora z praktické terénní druhové ochrany, z působení ve Stanici pro zraněné volně žijící živočichy a z účasti ve správních řízeních dotýkajících se ochrany přírody a ŽP z pozice nevládní organizace.
Rozvoj naší civilizace přináší také rozvoj doprovodných negativních vazeb, se kterými je nutné při dalším rozvoji lidské společnosti počítat. Jednou z těchto vazeb je enormní nárůst potřeby, ale i spotřeby elektrické energie, která v současné době je nevyhnutelným artiklem bytí či nebytí lidské civilizace. Bez elektrické energie by prakticky došlo k totálnímu kolapsu všech ekonomik, včetně krize celé naší civilizace. Výroba elektrické energie a její cesta ke spotřebiteli s sebou přináší celou řadu ekologických rizik. Již výroba v atomových a tepelných elektrárnách znamená vážné narušení životního prostředí. Ať již je to z důvodů emisí či devastací krajiny způsobené těžbou nerostů, ale také rizik okolo štěpení atomu a dosud nevyřešené ukládání vyhořelého jaderného paliva. Tuto polemiku však ponechám odborníkům a soustředím se na téma v záhlaví tohoto článku.
Samostatnou kapitolou elektrické energie je její přenos. V důsledku nárůstu spotřeby elektrické energie velkoodběrateli ale i v domácnostech je nutno zvyšovat kapacitu výroby a její přenos k zákazníkovi. Díky tomuto nárůstu je nutné stavět další linky venkovního elektrického vedení na přenos energie. Těchto liniových staveb stále geometrickou řadou přibývá. Již málokdo si uvědomuje všudypřítomnost sloupů v krajině. Většina z nás si dnes již krajinu bez sloupů nedokáže představit. Tato nenápadná pavučina vodičů se stále zahušťuje a stává se nepřekonatelnou barierou v krajině. Nejenom, že si krajinu tímto způsobem hyzdíme, ale také to přináší velmi významný barierový efekt na populace volně žijících ptáků.
Sloupy a stožáry venkovního elektrického vedení jsou v krajině mnohdy jedinou dominantou a to díky více jak čtyřicetiletému zcelování pozemků, respektivě polí. Tím se z krajiny doslova vytratily vzrostlé remízky tvořící přirozené hranice mezi majetky hospodařících sedláků. Také dříve udržovaná stromořadí podél silnic a cest vzala během tohoto nešťastného období za své. Dnes jsou stožáry vysokého napětí dominující krajině významné nejenom pro člověka ohledně přenosu energie, ale také paradoxně i pro ptáky, kteří využívají tyto stožáry k odpočinku, či z nich vyhlížejí svou kořist. Bohužel při výběru konstrukcí či technologií se však vůbec neuvažovalo o možném negativním vlivu na životní prostředí. Dnešní stav tohoto negativního vlivu je také způsoben tím, že náš stát byl po desítky let odtržen od demokratických států světa, kde se problematika venkovního elektrického vedení a jeho negativního vlivu na ptáky začala řešit v polovině šedesátých let. Proto se většina dnešních postkomunistick ých zemí potýká s problematikou, která se již dala v minulosti aktivně řešit. V dnešních podmínkách jde o značnou ekologickou zátěž, která je ekonomicky velmi nákladnou v případě řešení.
Výrazný negativní vliv venkovního elektrického vedení na životní prostředí se projevuje ve více formách působení. Podstatný moment negativního působení se projevuje bariérovým efektem liniových staveb elektrovodů, který vzniká v důsledku nárazu migrujícího ptactva do vodičů, jakožto nepřirozených technických prvků v krajině. K těmto nárazům dochází především u vodního ptactva, které přetahuje v průběhu noci a během ranních mlh. Nárazy jsou nejčastější v místech, kde vodiče přetínají vodní toky, rybniční pánve a mokřadní biotopy. Ptáci zranění nárazem do vodičů se dokáží odplazit do značných vzdáleností od elektrického vedení, kde poté v ústraní uhynou. Nárazy do vodičů jsou například jedním z největších negativních vlivů na vymírající populaci dropa velkého (Otis tarda) ve střední Evropě.
O mnoho větším a závažnějším problémem v součastnosti je časově neomezené usmrcování a zraňování ptáků na ekologicky nevhodných konstrukcích konzolí 22 - 35 kV v důsledku přeskoku elektrického oblouku. Jedná se především o zařízení trafostanic a sloupů s rovinnými prvky s podpěrnými izolátory. Jedním z nejkritičtějších ekologických problémů v současnosti v oblasti biodiversity je vliv smrtících konstrukcí elektrických vedení, které likvidují velkou část populací mnoha druhů ptáků, a to v takové míře, která neumožňuje regeneraci.Hustota těchto vedení se stále více a více zvyšuje. V budocnosti lze očekávat další nárůst těchto staveb. Dnešní odhady podložené terénním mapováním vlivu venkovního elektrického vedení na ptačí populace se do počtu usmrcených ptáků pohybují okolo několika desítek tisíc ročně tisíc ročně. Ve většině případech jde o o středně velké a velké druhy ptáků. Tato skutečnost je alarmující výzvou pro neodkladné řešení zmíněného problému.
Výrazný pokles populační hustoty některých druhů dravých ptáků, ale i celé řady dalších druhů se prokazatelně dotýká staveb elektrických vedení ve volné krajině. Jako příklad je možno použít několika čísel ze Slovenské republiky. Slovenští ochranáři uvádějí minimální ztráty na dravých ptácích až 15.000 jedinců ročně v důsledku zranění způsobených na elektrických zařízeních. Což způsobuje likvidaci produkce až 5.000 hnízd středně velkých dravců (raroh velký, sokol stěhovavý, jestřáb lesní, káně lesní, luňák červený atd.). To znamená, že na Slovensku úplně zbytečně zahnízdí až 5.000 párů ptáků protože všechna mláďata, která byla ve složitých podmínkách z hnízda vyvedena, jsou poté usmrcena na konstrukcích sloupů el. vedení. Také z území ČR je již dostatek informací o negativním vlivu venkovního elektrického vedení. Od roku 1996 je pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody realizován projekt "Ochrana ptáků před elektrickým vedením". Dosud byl doložen úhyn v důsledku nárazu do vodičů, či usmrcení elektrickým obloukem u více jak 40 druhů ptáků. Jedná se o druhy od velikosti poštolky či hrdličky, po největší druhy, jako jsou orli, čápi atd. Většina druhů postižena negativními vlivy venkovního elektrického vedení je zařazena do seznamu zvláště chráněných živočichů, z nichž podstatná část dokonce patří do kategorie silně či kriticky ohrožených. Je nutné zdůraznit, že usmrcení tak vysokého počtu zvláště chráněných živočichů představuje každoročně obrovské ztráty, které jsou z hlediska ekobiologického významu překvapivě vysoké. Taktéž kromě zákonných norem v jednotlivých státech se nadměrným úhynem ptáků na venkovním elektrickém vedení porušují mezinárodní konvence, které již mnohé státy, včetně České republiky ratifikovaly.
Samotné řešení problematiky je nutno dělit na řešení stávajících ekologicky nešetrných zařízení. To znamená v číslech, že na území ČR je v současné době cca. 60.000 km tras venkovního elektrického vedení. Což v přepočtu znamená na 600.000 sloupů, které mohou usmrcovat přisedající ptactvo.
Z výše uvedeného vyplývá, že současné technické prostředky přenosu energie nutné pro vývoj lidské společnosti nebyly navrženy a vyrobeny s ohledem na ekologické požadavky životního prostředí. Nedostatečné prosazování ekologických požadavků v minulosti přináší navýšení potřeby ekonomických prostředků v současnosti, protože ekologické řešení mohlo být zahrnuto do nákladů od prvopočátku výrobního procesu.
V současné době již existuje celá řada výrobků, které mohou řešit otázku zabezpečení stávajících tras el. vedení. Zároveň jsou již odzkoušeny nové technologie, které velmi přispějí při ekologizaci venkovního elektrického vedení ať jsou to již nové bezpečné stožáry, ale také izolované vodiče pro přechod lesními průseky a ekologické mobilní trafostanice.
Projekt "Ochrana ptáků před elektrickým vedením", který je realizován v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP ČR má na sklonku roku 1998 určit jasně měřitelná kritéria pro ekologizaci venkovního elektrického vedení v ČR. Také zhlediska EIA je nutné této problematice věnovat mimořádnou pozornost, jelikož vliv venkovního elektrického vedení na životní prostředí je v současné době zásadní, zejména co se týká otázky druhové ochrany mnoha populací středně velkých a velkých druhů ptáků.
V případě dotazů je možné se obracet na adresu: OCHRANA FAUNY ČR, Komenského nám. 142, 259 01 Votice.