Transpozice a implementace Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění v České republice

Vzhledem k předpokládanému vstupu ČR do EU je nutné do roku 2003 dosáhnout plné slučitelnosti českých a evropských právních norem. Jednou ze závazných evropských norem platných i pro přistupující státy je Směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Proto Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje návrh zákona o integrované prevenci a omezování znečištění a integrovaném registru znečišťování (IPPC a IRZ).
Tento zákon by měl významně přispět ke zjednodušení procedury získávání povolení k provozu některých výrobních celků z hlediska ochrany životního prostředí. Zatímco nyní je zapotřebí získávat zvlášť jednotlivá povolení orgánů činných v ochraně ovzduší, vody, půdy a nakládání s odpady, připravovaný zákon umožní pracovat s pouze jedním, tzv. integrovaným povolením, které nahradí všechna stávající povolení. Cílem této právní úpravy je dosáhnout co nejvyššího využití a úspor surovin a energií a maximálně tak omezit vznik odpadů a znečišťování životního prostředí. Do působnosti zákona o IPPC budou patřit velká průmyslová a zemědělská výrobní zařízení patřící do těchto kategorií: energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, výrobní zařízení pracující s rozpouštědly, výroba uhlíku, nakládání s odpady, papírny, textilní a kožedělný průmysl, jatka a kafilérie, potravinářský průmysl a velkochovy prasat a drůbeže.
Tyto kategorie jsou uvedeny v příloze návrhu zákona, která přesně kopíruje přílohu evropské směrnice. Kromě oboru chemické výroby jsou zahrnovaná zařízení vymezena kapacitou produkce, takže se jedná jen o skutečně velké výrobce a zpracovatele. I v oblasti chemie jsou ale zahrnuty pouze výroby provozované v průmyslovém měřítku. Ve všech oborech jsou pak z působnosti zákona vyloučena zařízení používaná pro výzkum a vývoj. Pokud ovšem provozovatelé, kteří nejsou uvedeni v příloze, budou mít pocit, že integrovaný přístup k vydávání povolení je pro ně výhodnější než dosavadní procedury, budou mít možnost o vydání integrovaného povolení dobrovolně požádat.
Základní filozofie integrované prevence je vcelku jednoduchá, avšak jedná se o poměrně rozsáhlou problematiku, která se navíc dynamicky vyvíjí. Strategie prevence vzniku odpadů a znečišťujících látek je dalším stupněm vývoje dosud uplatňované strategie tzv. koncových zařízení, tj. stavby filtrů, čisticích stanic a dalších technologií, které odstraňují již vzniklé znečištění “na konci potrubí”. Preventivní přístup zabraňuje vzniku znečištění již před jeho vznikem volbou vhodných výrobních postupů, čímž šetří investiční náklady na čisticí zařízení, suroviny a energii, které se jinak proměňují na neužitečný odpad. Zároveň odstraňuje převod znečišťujících látek z jedné složky životního prostředí do druhé.
Úspěšnost samotného procesu udělování integrovaných povolení je podmíněna velmi dobrou komunikací žadatelů, státní správy, samosprávy a ostatních zainteresovaných subjektů. Každý případ bude nutné individuálně posoudit a vyjednat podmínky, za kterých bude integrované povolení uděleno. Při udělování integrovaného povolení bude nutné dohodnout podmínky, které podniku umožní postupně splnit limity znečišťování vyplývající z takzvaných nejlepších dostupných technik (BAT). Tento pojem označuje technologické postupy a principy, které umožní za přijatelných technických a finančních podmínek dosahovat nejmenšího zatížení životního prostředí. Tyto nejlepší dostupné techniky budou pro jednotlivé obory vybírat technické pracovní skupiny při Evropské kanceláři pro IPPC složené z expertů a praktiků daného oboru, které pro jednotlivé obory vypracují takzvané referenční dokumenty nejlepších dostupných technik (BREF). Postupně jsou pro jednotlivé výrobní obory ustavovány české pracovní skupiny, jejichž úkolem je jednak vybírat české experty do evropských pracovních skupin a zpracovávat pro ně podklady, jednak odborně podporovat zavádění jednotlivých BAT do ČR. Je velmi žádoucí, aby se samotní manažeři a majitelé podniků a jejich profesní sdružení a svazy v maximální míře zapojili do práce těchto pracovních skupin a pomohli tak vytvořit co nejlepší podmínky pro hladké fungování systému integrovaných povolení. Předejdou tak chybám, které by v budoucnu mohly způsobit jejich firmám problémy.
Přechod na systém integrovaných povolení se jeví jako dobrá investice do budoucnosti, neboť zvýší efektivitu výroby, uspoří podnikatelům neproduktivní prostředky vynakládané na stavby předimenzovaných koncových technologií (ČOV, filtry, zneškodňování odpadů) a usnadní administrativu spojenou se získáváním povolení potřebných k provozu zařízení. Zároveň zvýší konkurenceschopnost našich výrobců na trzích zemí EU, předejde jejich možnému nařčení z tzv. ekodumpingu a přispěje k integraci ČR mezi vyspělé státy Evropy.
Vstupu České republiky do Evropské unie, respektive vyjednávání případných přechodných období pro splnění požadavků vyplývajících ze směrnice o IPPC od roku 2007, se věnovala konference na téma “Implementace směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) v České republice”, která se uskutečnila 12. února 2001 v Praze v Kongresovém centru. Z úst zástupců státní správy i průmyslových svazů zde zaznělo, že na základě zkušeností z členských zemí nebude nutné žádat o přechodná období pro jednotlivá stávající zařízení (dle definice směrnice) za předpokladu, že se podaří rozumně zohlednit filosofii směrnice o IPPC v připravované právní úpravě a následně v jednotlivých integrovaných povoleních. Pro nová zařízení, tj. zařízení, u kterých bylo stavební povolení vydáno po 30. říjnu 1999 nebo bylo zařízení uvedeno do provozu po 30. říjnu 2000, bude s Evropskou unií vyjednáváno paušálně o přechodné období do 30. října 2004.
Na využití zkušeností států Evropské unie s implementací směrnice o IPPC pro nastavení optimálního povolovacího procesu v České republice se zaměřuje několik realizovaných a připravovaných projektů. Jedním z nich je část Phare Twinning projektu - Posílení institucionální/regulační kapacity environmentálního sektoru v České republice, ve které je simulován proces vydávání integrovaného povolení v papírenském podniku dle současné úpravy v připravovaném zákoně o IPPC a IRZ a dle zkušeností ze systému integrovaného povolování ve Švédsku. V rámci simulace, jejíž závěrečný shrnující seminář proběhne letos v dubnu, si zástupci státní sféry (tj. např. okresního úřadu, hygienické stanice, ČIŽP, MŽP, MPO) ve spolupráci se švédskými experty zkouší integrovaně zhodnotit podnikem vyplněnou rozsáhlou žádost o integrované povolení s reálnými daty a následně vydat integrované povolení obsahující např. harmonogram plnění podmínek, a to nejen emisních limitů založených na BAT, zohledňující souhrnně aspekty ochrany životního prostředí dotčené provozem daného podniku. Podobná simulace probíhá ve spolupráci s Nizozemím ve dvou českých slévárnách, připravuje se v rámci česko-britského projektu zaměřeného na zemědělství a počítá se s ní i v rámci Phare Twinning projektu “Implementation Structure for IPPC (Integrated Pollutio Prevention and Control) and Register IZ (Integrated Pollution Register)”, který začne v druhé polovině letošního roku.
Aktuální informace k problematice IPPC, paragrafovanou verzi připravovaného zákona o IPPC a IRZ, seznam subjektů spadajících pod režim směrnice 96/61/ES, pozvánky na konference a semináře vztahující se k IPPC i řadu odkazů na české i evropské stránky věnující se této problematice lze nalézt na internetové adrese: www.ceu.cz/IPPC. Pro informace je rovněž možno se obrátit na Informační centrum pro IPPC při Českém ekologickém ústavu – e-mailem: ippc@ceu.cz nebo telefonicky: 02/6712 2468.

Ing. Jiří Jungr, Ing. Marta Běťáková,
odbor strategií MŽP