..
EKODISK
Článek:
Dodatky k "BIBLIOGRAFII K FLÓRE ČSR DO ROKU 1952"
Autor:
KUBÁT, Karel - SKALICKÝ, Vladimír
Zdroj:
Severočeskou přírodou, 1999, č. Příloha 10 - Dodatky k "BIBLIOGRAFII K FLÓRE ČSR DO ROKU 1952"
Zapsal:
HRUSKA, Jan
Dodatky k "BIBLIOGRAFII K FLÓRE ČSR DO ROKU 1952"

Karel Kubát
Vladimír Skalický


Úvod


V roce 1960 vyšla ve Vydavateĺstvu Slovenskej akadémie vied Bratislava „Bibliografia k flóre ČSR“ autorů J. Futáka a tehdy již zemřelého K. Domina (dále „Bibliografie“). Jednalo se o první soubornou botanickou bibliografii, zahrnující práce z celého území bývalého Československa (v hranicích po 2. světové válce) od nejstaršího období do roku 1952.
Jako žádná práce podobného charakteru nemohla být ani tato bibliografie úplná. Přesto, že se podařilo shromáždit a uspořádat úctyhodné množství citací, objevovaly se v průběhu následujících let práce, které unikly pozornosti.
Při sestavování „Bibliografie“ Dominem a jeho spolupracovníky byly poměrně dobře excerpovány práce českých a slovenských autorů. Velké mezery však jsou v jazykové oblasti německé a pravděpodobně i maďarské a polské, protože čs. botanická bibliografie byla dříve chápána jako bibliografie botaniků české a slovenské národnosti a nepřihlížela k hranicím republiky. Proto nebyla mnohá cizojazyčná periodika soustavně excerpována, i když se práce týkaly území bývalého Československa. Platí to především pro některé lesnické časopisy (např. Vereinschrift für die Forst-, Jagd- u. Naturkunde, Prag; Allgemeine Forst- u. Jagd-Journal, Prag), ale i pro mnoho regionálních periodik. Jiné časopisy byly rozepisovány pouze od nebo do určitého data; např. časopis Háj teprve od roku 1910, Natur u. Heimat do 10. ročníku.
Shromažďování dodatků a oprav k „Bibliografii“ bylo jednou z nejvýznamnějších aktivit Dokumentační komise České botanické společnosti. Soustředit maximální množství chybějících citací bylo podmíněno úzkou spoluprací s co nejširším okruhem botaniků, pracujících v nejrůznějších částech republiky. Právě doc. Skalický byl ideální osobností pro tuto koordinační práci: snad všechny potenciální přispěvatele znal osobně, mnoha z nich příležitostně pomohl radou či jiným způsobem. Navíc měl vynikající přehled o staré i novější literatuře, knihovnách i pravidlech bibliografické práce. Na výzvu dokumentační komise dodali více záznamů J. Lorber, Z. Neuhäuslová, p. Poláček, I. Růžička, M. Sedláčková, B. Slavík, J. Sofron, K. Sutorý, L. Vaněčková a další. Přes veškerou péči a úsilí se jistě objeví další práce, nepodchycené ani v „Dodatcích“.
Opravy citací byly zařazeny jen pokud jsou údaje v „Bibliografii“ natolik neúplné, že vyhledání práce podle nich je velmi obtížné až nemožné. Nebyly opravovány citace prací z příloh České lesnické rozhledy (příp. Lesn. Rozhledy) a Háj, které vycházely na začátku století v časopise Lovecký obzor; v knihovnách jsou uvedeny pod názvem časopisu.
Do „Dodatků“ nebyly převzaty některé práce citované v retrospektivních lesnických bibliografiích (ze starších např. Chadt J. E. /1920/: České lesnické písemnictví aj.), protože z názvu nebylo možné postihnout, zda práce přináší hodnotný materiál z hlediska terénní botaniky; v „Bibliografii“ jsou takové články registrovány. Nezařazeny zůstaly také citace uvedené ve starších bibliografiích natolik neúplně nebo nepřesně, že práci není možné podle nich najít.
Pro regionální práci vyžadující hodnocení výskytu rostlin i jejich společenstev v příhraničních oblastech je vhodné zařadit do bibliografií i významnější práce týkající se navazujících území v sousedních státech. Jejich bibliografické zachycení je často velmi obtížné; některé byly v „Dodatcích“ podchyceny.
Z nashromážděného materiálu vybral doc. Skalický na 2000 citací, které považoval za vhodné zařadit do „Dodatků“. Rukopis připravený k dalšímu doplňování a přepisu tvořily citace psané rukou doc. Skalického na ústřižcích papíru, nalepených abecedně podle jmen autorů. Rukopis dalších přispěvatelů se objevuje jen zřídka; je pravděpodobné, že V. Skalický převzaté údaje před zařazením do bibliografie upravoval a při té příležitosti přepsal. Soubor citací byl i v posledních letech průběžně doplňován. Dalších asi 500 citací málo významných sdělení, neuvedených v „Bibliografii“ ani v „Dodatcích“, zůstalo v rukopise.
Zásady pro výběr citovaných prací jsou obdobné jako v Bibliografii. Nebyly zařazovány publikace týkající se aplikovaných oborů (zemědělství, lesnictví apod.), novinové články, články vyloženě populární (pokud neobsahují původní údaje) a práce týkající se pouze stélkatých rostlin. Způsob citace odpovídá přibližně zvyklostem v časopisech Preslia nebo Zprávy Čes. Bot. Společ. (cf. Holub et al. 1978, Skalický et al. 1979).
Litoměřice listopad 1998
Karel Kubát

Introduction
An extensive bibliography of Czech and Slovak botanical works written before 1952 was published in 1960 Futák J. et Domin K.(1960): Bibliografia k flóre ČSR do roku 1952. Bratislava.. The Supplement contains more than 2200 works that were not included in the Bibliography. The work mentioned above was initiated by the Committee for Documentation of the Czech Botanical Society and is a result of the cooperation of many botanists from different parts of the Czech Republic.
The priorities in selecting the references were similar to those used in the Bibliography (Futák et Domin 1960). Papers belonging to the applied sciences (agriculture, forestry etc.) were not included, as well as newspaper articles (in thous cases which did not contain new information). Works exclusively on non-vascular plants were also excluded.
The principles of literature citation are similar to those used in the journals Preslia and Zprávy Čes. Bot. Společ. A citation begins with the author´s name and the year of publishing. If an author published more than one paper during a year, an index is provided e. g. Novotný Č. (1931a ); Novotný Č. (1931b). The indices in the Supplement correspond to those given in the Bibliography; for example the works by Novák F. A., given in the Bibliography by Futák et Domin end with Novák F. A. (1949b) and continue with Novák F. A. (1949c) in the Supplement.

Jak používat bibliografii

Citace se skládá ze jména autora, zkráceného křestního jména, letopočtu vydání (v závorce) a z názvu práce. U časopiseckých prací následuje (zkrácený) název periodika, místo vydání, ročník a po dvojtečce stránkový rozsah, u knižních stránkový rozsah, vydavatel (někdy) a místo vydání. K odlišení prací publikovaných týmž autorem v jednom roce je použito indexů např. Novotný Č. (1931a); Novotný Č. (1931b) . Indexy prací v „Dodatcích“ navazují na indexy v „Bibliografii“. Např. na práci Novák F. A. 1948b v „Bibliografii“ (tj. poslední uvedenou práci F. A. Nováka publikovanou v roce 1948) navazuje v „Dodatcích“ práce Novák F. A. (1948c).
Za některými citacemi jsou v hranatých závorkách doplňující údaje nejčastěji o

- rostlinných druzích, územích či lokalitách uváděných v práci, pokud nejsou zřejmé z nadpisu,
- signaturách, pod kterými jsou publikace vedeny v některých centrálních knihovnách (pokud není uvedena knihovna, jedná se o Státní knihovnu ČR).
Z literatury převzaté citace, které se jevily jako neúplné nebo nepřesné, byly z velké části revidované. Některé z nich se však v dostupných knihovnách najít nepodařilo; ty jsou z větší části označeny n.v..
Práce citované v „Bibliografii“ mylně nebo neúplně jsou za opravenou citací v „Dodatcích“ označeny corr.. Pokud to bylo možné, zůstal u nich zachován index použitý v „Bibliografii“; většinou nebyly zařazeny do rejstříku.

Adámek F. (1923-1924): Chropyňský rybník.- Vlastivěd. Sborn. pro Mládež Župy Olomoucké, Kroměříž, 2 (1923-24): 41-42, 57-59, 1923; 76-78, 1924. corr.
Adamek J. (1934): Beiträge zur Kenntnis der Flora Schlesiens.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 26 (Vereinsjahr 39): 23-24.
Adamek J.(1937): Beiträge zur Kenntnis der Flora Mährisch-Schlesien.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 30-31.
Adamek J. (1951): Die Pflanzenwelt des Ostsudetenlandes und ihre Entstehungsgeschichte.- Altvaterbote, ser. n. 4: 147-156. Týká se sev. Moravy od Opavska do Orlických hor.
Adamek J. (1952): Seltsame Naturdenkmäler unserer Heimat.- Altvaterbote, ser. n. 5: 389-390. Hrubý Jeseník.
Adamička M. (1908): Eine Betrachtung über forstliche Elementarschäden im böhmischen Erzgebirge.- Jschr. Höheren Forstlehranst. Reichstadt 1907: 19-28.
Adolph R. (1942): Heinrich Laus - ein Leben für die Wissenschaft.- Nordmährerland, Olmütz, 1942: 38-44. corr.
Aichinger E. (1951): Vegetationskundlicher Kurs im Böhmerwald.- Angew. Pfl.-Soziol., Wien, 1: 115-158.
Aleš-Lyžec J. (1911): Krkonoše o letnicích.- Besedy Času, Praha, 16: 174-175. Též botanické poznámky.
Ambrož Jos. (1868): Květena.- In: Gabriel J. A., Královské město Sušice a jeho okolí, p. 11-13, Praha.
Ambrož J. (1935): Květena.- In: Ambrož J., Krkonoše, Knižn. KČST 9: 19-26, Praha. 54 H 8125
Ambrož Jos. (1927-1928): Rybničná planina třeboňská se stanoviska botanického.- Čs. Rybář, Vodňany, 26 (= 7 ser. n.): 168-169, 1927; 27 (= 8 ser. n.): 10-11, 33-34, 48-49, 56-57, 70-71, 85-86, 98-100, 111-113, 1928. corr.
Ambrož Jos. (1931c): Přírodní památky na Jihlavsku I.- Sborn. Přírod. Klubu Jihlava 1931: 14-46.
Ambrož Jos. (1935e): Die Wälder der Stadt Iglau.- Mähr. Grenzbote, Iglau, suppl. Igel-Land 2 (1931-1935): 288-289.
Ambrož Jos. (1935f): Vymírající jihočeská rostlina.- Krása našeho Domova, Praha, 27: 14. Nuphar pumilum
Ambrož Jos. (1939b): Octodiceras Julianum Brid. a Myriophyllum alterniflorum DC. na Jihlavsku.- Sborn. Přírod. Klubu Jihlava 2: 97-98.
Ambrož Jos. (1939c): Objev vzácných rostlin na Jihlavsku.- Jihlavské Listy 42/22 z 2. 6. 1939, p. 3.
Ambrož Jos. errore Ambrož V. (1937): Zachovejte naše jihočeská blata! - Krása našeho Domova, Praha, 29: 4-6.
Ambrož Jos. (1947): Význam třeboňských rybníků v době katastrofálního sucha.- Čs. Rybář, Vodňany, 2: 200-201.
Anders J. (1911): Die Pflanzenwelt.- In: Hantschel F., Heimatkunde des politischen Bezirkes Böhmisch Leipa, p. 65-85. Poznámky o flóře i jinde, např. p. 92, 93.
André Ch. C. (1817): Nachrichten aus Böhmen. 1. Lindackers Tod. 2. Graf C. Sternberg. 3. Sieber und Presl. 4. Professor Mikan.- Hesperus, Prag, Beil. 1817: 29.
Andrlík F. (1923d): Z výletu do Žehušic.- Čs. Zahrad. Listy, Praha, 20: 317-318.
Andrlík J. (1858): Začáteční obeznámení s okolím klatovským.- Jber. k.- k. Gymn. Klattau 8(1858): (3)-(16).
Ankert H. (1920): Die Edelkastanie.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 1: 37
Ankert H. (1926): Der Gottesgarten bei Zössnitz.- Monatsaschr. Natur- u. Vogelschutz, Aussig, 3: 113-115. 52 F 147
Ankert H. A. H. (1936): Das Pflanzenleben des Leitmeritzer Marktplatzes.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 17: 29, 1936.
Ankert H. (1939): Zur Geschichte der Naturschutzbewegung in der sudetendeutschen Landschaft.- Natur u. Heimat, Aussig, 10(1939-1940): 5-15.
Anonymus F. W. Waldstein? (1802): Bemerkungen über einige Pflanzen des sächsischen Obererzgebürges.- Bot. Taschenb., Regensburg, 1802: 27-35 Též o Phyteuma nigrum u Karlových Varů.
Anonymus (1815b): Der Spieglitzer Schneeberg in Mährens Nordene.- Moravia, Brünn, 1: 284. Výčet rostlin z vrcholu.
Anonymus (1815c): Süsse Kastanien im Mähren.- Moravia, Brünn, 1: 444.
Anonymus (1827o): Geschichte der k. k. patriotisch- ökonomischen Gesellschaft.- Monatschr. Ges. Vaterl. Mus. in Böhmen, Prag, 1/ Februar: 44-50.
Anonymus (1827p): Bemerkungen über die vormalige und jezige Forstcultur in Böhmen.- Monatschr. Ges. Vaterl. Mus. in Böhmen, Prag, 1/April: 58-65.
Anonymus (1841e): Gentiana cruciata.- Moravia, Brünn, 4: 310.
Anonymus Dr. R. (1842c): Der Spielberg.- Moravia, Brünn, 5: 233-235.
Anonymus (1847h): Zur Geschichte der Pflanzenverbreitung.- Moravia, Brünn, 10: 223. Xanthium spinosum
Anonymus Dr. A. H. J. (1847i): Das Trocken und Aufbewahren der Gewächse.- Moravia, Brünn, 10: 11.
Anonymus (1851g): Flora austriaca.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 1: 251, 347.
Anonymus (1853e): Stachis ambigua Smith.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien , 3: 61. Praha
Anonymus D. S. an Dr. A. Skofitz? (1854g): Aus der Flora der Slowakay.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 4: 403-405.
Anonymus (1856f): Zur Geschichte der Botanik in Böhmen.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 6: 190-191.
Anonymus K. (1857-1858): Die Flora von Komotau nach dem Linnéschen Pflanzensystem auf dem analytischen Wege kennen zu lernen.- Progr. k. k. Ober-Gymn. Komotau 1857: 10-17; 1858: 3-16. Jen klíč! (57 B 8)1857-1858
Anonymus F. (1858e): Beschreibung der zum vereinigten Gute Mährisch-Trübau und Türnau gehörigen Forste.- Verh. Forst-Sect. Mähr. u. Schles., Brünn, 34/5: 32-58.
Anonymus (1859d): Die Forsten der Herrschaft Böhmisch-Eisenberg in Mähren.- Verh. Forst-Sect. Mähr. u. Schles., Brünn, 37/3: 67-69. Ruda nad Moravou
Anonymus J. E. (1863b): Výlet botanika z Turnova k Malé Skále .- Boleslavan, Mladá Boleslav, 3: 85-86.
Anonymus (1876q): Die Bewaldung des Berges Říp in Böhmen.- Wien. Landwirtsch. Ztg. 1876: 255. Má být vysazeno 80 000 stromů.
Anonymus (1876r): Úmrtí .- Háj, Pardubice, 5/ pars Dopisy, zprávy a poznámky: 34-35.
Bedřich hr. Berchtold
Anonymus B. (1879b): Dr. Ladislav Čelakovský.- Světozor, Praha, 13: 283, 1 fig. (p. 277).
Anonymus (1886m): Vrby ochraňují břehy.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 23: 15.
Anonymus (1886n): Vikev písečná.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 23: 151-152.
Anonymus (1887- ): Jahres-Verzeichniss der an den Deutschen Universitäten erschienenen Schriften 1 (15. August 1885 bis 14. August 1886), 238 p., 1887; 10 (15. August 1894 bis 14. August 1895), 310 p., 1895. Ed. Asher, Berlin. V roce 1980 vyšel 129. svazek.
Anonymus (1888s): Protěž na Šumavě.- Domažlické Listy, Domažlice, 6. 10. 1888: 227. Vysazena u Zdíkova, cf. FD Anonymus 1888 j.
Anonymus (1888t): Vycházka do „údolí Radotínského“ dne 3. července r. 1887.- Výr. Zpr. Klubu Přírod., Praha, 18(1887): 21.
Anonymus (1890x): Luční rostliny.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 27: 49-50.
Anonymus (1890y): Pěstování rmene vlaského.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Přírodoznalostí a Vlastiv., Brno, 27: 68-69.
Anonymus W. K. (1892m): Botanisches.- Aus Deutschen Bergen, Aussig, 7: 189. Helleborus niger v Českém středohoří.
Anonymus (1893j): Úmrtí.- Věstn. Škol. Okr. Strakon. a Sušic., Strakonice, 2: 5.- František Celerin 54 A 392
Anonymus (1894q): Sorbus dulcis.- Altvater, Freiwaldau, 12: 113-114. 19 B 422
Anonymus (1895n): Zelenokamenné skály u Motol.- Vesmír, Praha, 24 (1894-1895): 219, fig. 66 (p. 221). Cibulka, louky pod Vidovlí: Aquilegia vulgaris, Pinguicula vulgaris.
Anonymus (1896t): Brunnenkresse.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 4 (Vereinsjahr 2): 77. Nasturtium
Anonymus A. R. (1903j): Die Flora des Bezirkes Friedland.- Friedlander Ztg., Friedland i. B., 9, no. 51:1, 52:1-2, 53:1-2, 54:1-2, 55:1-2. item: 19 p., sumpt. propr.
Anonymus (1904p): Dub sv. Prokopa.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 14.
Anonymus (1904q): Jilm Riegrův.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 38.
Anonymus (1904r): Veliký dub u Hrušovan nad Jevišovkou.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 54.
Anonymus (1904s): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 32, Starý dub u Břeclavy.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl.. 8: 12.
Anonymus (1905l): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 43. Velikán ořech ve Starém Hobzí.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 187-188.
Anonymus (1905m): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 37. Jalovec na Beňově.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 94. /U Klatov/
Anonymus (1905n): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 39. Svícnovitý smrk u Lysic.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 126. /Lysice u Rájce/
Anonymus (1905o): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 41. Topol v Lochovicích.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 158. /zanikl/
Anonymus (1905p): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských.42. „Pět bratrů“ v lesích píseckých.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6:172. /Picea abies, revír pasecký/
Anonymus (1908k): Lípa „u Lukášků“ v Telecím.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 62-64. /U Poličky/
Anonymus (1911j): Hrabě Kašpar Maria ze Šternberka.- Brdský Kraj, Rokycany, 3: 90-92.
Anonymus (1912m): Zwergbirke.- Oesterr. Moorz., Staab, 13: 190-191. Subfosilní Betula nana u Mirochova.
Anonymus (1916p): Die Brennessel als Nutzpflanze.- Blätter für Obst-, Wein- und Gartenbau, Brünn, 14: 102-105. Urtica dioica, Urtica urens
Anonymus Vk. (1920): Přírodní ztráty na Bydžovsku za světové války.- Krása našeho Domova, Praha, 13 (1920-21): 31-32. Zanikly lesíky „Žaludy“ u Vel. Borku a u Nepolis lesík „V opalici“; uvedena i bylinná flóra.
Anonymus N. (1920): K. Domin, Nové adventivní rostliny v Čechách.- Věda Přír., Praha, 1: 204-205.
Anonymus (1921q): Die Pflanzenwelt des Borschen.- In: Anonymus, Der Borschen, Bilin. Totéž samostatně po roce 1933.
Anonymus K. (1921r): Významné jubileum.- Zvířena, Praha, 18: 156, 1 fig. F. Sitenský, portrét (54 B 925) 18
Anonymus J. V. R. (1921s): Proč vyhynul tis v našich lesích? - Háj, Praha, 50: 73.
Anonymus red. (1922u): Na Tříhraníku u Větrného Jeníkova .- Zálesí, Humpolec, 3 (1921-22): 131-133. p. 132 flóra; viz Šimek R. 1922
Anonymus (-šk-) (1924-1925c): Rulík zlomocný.- Od Ještěda k Troskám, Turnov 3: 64.
Anonymus (1926T1): Die Flora des Borschen.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 2 (1926-27): 3-5, 2 fig. Bořeň u Bíliny
Anonymus G. (1926U1): Wanderungen in die Umgebung Bilins.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 2 (1926-27): 27-30, 2 fig. item: Deutsch. Bergland 5 (1929-30), suppl. Kuranstalt Bilin-Sauerbrunn: (6)-(7), 1930
Anonymus (1927G1): Schwindende Charakterpflanzen des Hochgebirges.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 15 (Vereinsjahr 33): 33.
Anonymus (-dr.) (1927H1): Kronika, A. Současnost.- Vlastiv. Sborn. Podřipska, Roudnice, 5(1927-1928): 13-14. Zákaz trhání Syringa a Physalis na Házmburku.
Anonymus Dr. J. Š. (1929z1): Sté výročí tvůrce skvělých herbářů P. A. Rundensteinera.- Nár. Listy, Praha, 1929, No. 145 (27. V., večerní vydání): 3.
Anonymus (1929A1): + Václav Vraný.- Krásy Slov., Lipt. Sv. Mikuláš, 8: 262-263.
Anonymus (1930f1): Hans Schreiber- ein Siebziger!- Waldheimat, Budweis, 7: 2-4.
Anonymus (1930g1): Professor Dr. Theodor Schube...-Oberschlesier., Oppeln, 12: 742.
Anonymus (1931p1): Květena.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 1/24-25, suppl. „Strmilov“: 6. Výčet druhů rostoucích v okolí města Strmilova.
Anonymus (1931q1): Ocúny Colchicum autumnale na polabských lukách.- Východočes. Republikán, Pardubice, 13/37: 5.
Anonymus (1931r1): Ochrana vzácné květeny na Pardubsku.- Východočes. Republikán, Pardubice, 13/19: 2.
Anonymus K. (1931s1): Briefkasten.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 12: 44. Sequoia gigantea v Litoměřicích zmrzla 1929.
Anonymus -K (1932C): Alexandr Berndorf.- Ruch Čes. Západu, Plzeň, 1932/6-7: 5-6. 54 C 3466
Anonymus (1932D): František Maloch sedmdesátníkem.- Plzeňsko, Plzeň, 14: 61-66.
Anonymus (1932E): U Třebechovic vzaty do státní ochrany tři přírodní reservace.- Krása našeho Domova, Praha, 24: 11.
Anonymus V. S. (1933q): Za Václavem Stříbrným .- Nár. Listy, Praha, 73/161 (13.VI.): 2. Nekrolog čes. botanika v Bulharsku.
Anonymus J. V. (1933r): Tisy na Netřebu.- Nár. Listy, Praha, 73/233 (26. VIII.): 3.
Anonymus (1933s): Zvláštnost.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 3/32: 4. Nález „bílých borůvek“, Kaliště, poblíž dráhy Jihlávka - Lázně Sv. Kateřiny.
Anonymus (1933t): Schutz von Pflanzenseltenheiten.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege 56: 31-32. Seznam chráněných druhů na okr. Česká Lípa.
Anonymus (1934L): Naše okrasné a ovocné stromy ve stromořadích, v zahradách, v sadech, ve skupinách i o samotě.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 4/42: 7-8. Výčet druhů.
Anonymus (1934M): Zrzávka a Smradlavka na Domoraci.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 4: 120.
Anonymus K. Ld. (1934N): Briefkasten.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat,15: 40. Historie pěstování Castanea sativa u Kletečné.
Anonymus (1935L): Briefkasten. Junger Botaniker.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 16: 32. Pěstování Euphorbia lathyris; neúspěšné vysazení Trapa natans aj.
Anonymus M. K. (1935M): Hodslavské vrchy.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 5: 44-46.
Anonymus (1935-1942): Antworten auf die Umfrage über die Verbreitung von aussterbenden Unkräuter.- Natur u. Heimat, Aussig, 6: 22, 1935; 12: 59, 1942.
Anonymus (1936-1942): Antworten auf die Umfrage über die Verbreitung von Colchicum autumnale im Sudetengebiete.- Natur u. Heimat, Aussig, 7: 23, 77, 109, 155, 1936; 8: 58, 87, 1937; 12: 25-26, 59, 1942. corr.- cf. Anonymus 1936-1937
Anonymus F. Z. (1937G): Přírodozpytec z Chřibské v Bolivii.- Bezděz, Česká Lípa, 8: 60,61. T. Haenke a V. Bojer
Anonymus (1937H): Christusdorn.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 18: 1. Gleditschia triacanthos
Anonymus (S.) (1937I): Jubileum zasloužilého českého botanika.- Nár. Politika, Praha, 24. 4. 1937. F. Maloch
Anonymus Dbk. Doubek F.? (1938H): Nová lokalita lýkovce vonného v Čechách.- Bezděz, Česká Lípa, 9: 30-31. Pod Vysokým vrchem v Kumerském pohoří.
Anonymus (1938I): Scabiosa ochroleuca L.- Mitt. Natuwiss. Ver. Troppau 29 (Vereinsjahr 43): 16.
Anonymus (1939x): Staré stromy v plzeňském kraji.- Večer. Čes. Slovo, Plzeň, 22. 3. 1939.
Anonymus -be (1939y): Století velikáni v Brdech. Přírodní reservace chynínských buků.- Večer. Čes. Slovo, Plzeň, 26. 5. 1939.
Anonymus (1939z): Die Schneeglöckchenwiesen in Sedlnitz bei Neutitschen unter Naturschutz.- Das Kuhländchen, Neutitschen, 14: 164.
Anonymus V. K. (1939A): Chraňte naši přírodu.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 9/19: 7 . Z okolí Soběslavi.
Anonymus K (1939B): Které květiny jsou chráněny.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 9/26: 7 . K vyhlášce z 9. 6. 1921.
Anonymus (1940k): Lékař a botanik Piera Andrea Matthioli.- Zájmy Českomorav. Vysočiny, Jindřichův Hradec, 10/21: 1, 1 fig. Připomínka 500. výročí narození.
Anonymus (1940l): Prof. Fr. Maloch zemřel v Plzni...- Vesmír, Praha, 18: 184. Další nekrology: Kdyňská Stráž, Kdyně 27. 1. 1940; Chodsko 1940-41/2: 11-14; Čes. Směr, Plzeň, 42/3: 3.
Anonymus (1942d): Geschützte Pflanzen. Das Verzeichnis der im politischen Bezirk Iglau vollkomen geschützten Pflanzen.- Mähr. Grenzbote, Iglau, suppl. Igel-Land, 4 (1941-42): 143-144. 52 D 363
Anonymus (1942e): Vzácný herbář .- Nová Doba, Plzeň, 21. 11. 1942. F. Zikana; odkázán Měst. muzeu v Plzni.
Anonymus (1942f): Meirichblättriges Weidenröschen.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 109. Epilobium alsinifolium, S svah Klínovce.
Anonymus (1942g): Neufunde - Neuangaben älterer Funde, Mitteilungen aus Herbaren.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 109. Xanthium spinosum, Chenopodium ambrosioides, Carex x Woltéri
Anonymus Š. B. (1947e): Šedesátiny hořického rodáka prof. dr. ing. E. Baudyše.- Pod Zvičinou, Hořice, 1: 56-58.
Anonymus (1949m): Praha a její okolí v letech dvacátých minulého století. Faksimile mapy neznámého autora (1: 19200).- 5 map, folio, ed. Stará sbírka mapová ČSR, Praha.
Anonymus (1950f): Rostlinné vzácnosti našeho Pošumaví.- Svob. Slovo, Plzeň, 10. VIII. 1950: 5.
Ascherson P. (1893b): Veronica campestris Schmalh. und ihre Verbreitung in Mitteleuropa.- Österr. Bot. Z., Wien, 43: 123-126.
Ascherson P. (1896): Botanische Mitteilungen Chenopodium carinatum in Mitteleuropa. - Verh. Bot. Ver. Prov. Brandenburg, Berlin, 37 (1895): (54)-(55).
Augst F. (1914): Die Fichte im Elbsandsteingebirge.- Tharandt. Forstl. Jb., Leipzig, 65: 26-82.
Babička J. (1934): Osud travertinové lokality v Karlickém údolí.- Vesmír, Praha, 13(1934-35): 48-49, 2 fig. Veronica beccabunga
Babyrád H. (1931): Ještě o zámeckém parku Lešná u Holešova na Moravě.- Stráž Myslivosti, Praha, 9: 265-268.
Baenitz C. (1870): In das Riesengebirge.- Schles. Prov.-Bl., Breslau, ser. n. 9: 219-223, 275-279, 342-346, 383-386, 433-435. corr.
Balabán K (1942b): Die anatomische Struktur des Holzes der Wittingauer Kiefer.- Stud. Bot. Čech., Pragae, 5: 171-206.
Balátová-Tuláčková E. (1952): Předběžná zpráva o vegetačních poměrech toku řeky Moravice.- Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 13: 588-598.
Barber E. et Militzer M. (1940, 1942): Flora der Oberlausitz einschliesslich des nördlichen Böhmens. Teil V., VI.- Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 33/2: 15-67, 1940; 33/3: 22-69, 1942.
Barchánek V. (1923b): Jak povstal název lesa „Radličí“.- Pod Blaníkem, Benešov, 3 (1923-1924): 74-75. Jehličnatá monokultura místo někdejší pastviny od Čeřenic ke Xaverovu v Posázaví.
Barchánek V. (1924): Starobylé názvy lesů a některých míst v okolí Šternberka nad Sáz.- Pod Blaníkem, Benešov, 3 (1923-1924): 132-135.
Barchánek V. ( 1924-1925): Původ jmen lesů a hor na Vlašimsku.- Pod Blaníkem, Benešov, 4: 9-12, 50-53, 73-76, 93-95.
Barchánek V. (1947): Šternberská obora v Březině na Rokycansku.- Ochr. Přír., Praha, 2: 62.
Barnert J. (1930): Die Hochmoore des Erzgebirges.- Naturfreund, Wien, 34: 18-20.
Bárta O. (1947): Přírodní reservace na Lounsku.- Lounský Kraj, Louny, 12 (1946-1947): 146-148. corr.- místo chybného Bárta J.
Bartusch H. (1934): Die Flora des Bradelsteines.- Deutsch-Mähr.- Schles. Heimat, Brünn, 20: 137-140. Bradlo v Nízkém Jeseníku.
Baťa L. (1952): Novější výsledky botanické činnosti v Českobudějovickém kraji.- Zpr. Kraj. Vlastiv. Mus. České Budějovice 1952, No. 2: 1-18.
Baudis (1923): Aus Wchynitz.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 4: 45. Loranthus europaeus
Baudyš E. (1910b): Kokotice, škůdce lesních kultur.- Les a Lov, Písek, 4 (1910-1911): 48-49. Cuscuta minor, vrch Homolka u Hronova, na smrku, borovici, modřínu aj.
Baudyš E. (1912c): Příspěvek k výzkumu českých mikroparasitů houbových.- Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, 1911/20: 1-21.
Baudyš E. (1915-1916): Ein Beitrag zur Kenntnis der Mikromyceten in Böhmen.- Lotos, Prag, 63: 103-112, 1915; 64: 11-29, 42-64, 80-85, 1916.
Baudyš E. (1920): Příspěvek k rozšíření mikromycetů na Moravě.- Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 17( 1919): 17-18.
Baudyš E. (1925e): Příspěvek k rozšíření mikomycetů u nás.- Čas. Morav. Zem. Mus., Brno, 22-23 (1924-1925): 1-31. Další práce E. Baudyše s lokalitami vyšších rostlin v mykofloristických a cecidologických příspěvcích viz. bibliografie J. Špačka: Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 17: 1-20, 1956 a Sborn. Vys. Šk. Zeměd. a Lesn. Fak., Brno, ser. A, 1956/2: 1-12, 1956.
Baudyš E. (1926c): Botanická vycházka do okolí Plavů.- Sborn. Okr. Železnobrod., Železný Brod, 3 (1925-1926): 131-135. (54 E 4826)3
Baudyš E. (1934d): Hubení vesnovky Cardaria draba .- Čs. Zeměd., Praha, 16: 283.
Bauer R. (1903a): Hvozdy Čerchovské.- Nový Háj a Lověna, Tábor, 1903: 193-202, 209-218.
Bauer R. (1903b): Statisticko-topografický a lesnický popis velkostatku král. města Domažlice a velkostatku Konta.- Ver.-Schr. Forst-, Jagd- u. Naturk., Prag, 1903/1904, suppl.: 1-77.
Bauman A. (1894-1896): Die Moore und die Moorkultur in Bayern.- Forstl. Naturwiss. Z., München, 3: 89-110, 293-314, 1894; 4: 353-369, 1895; 5: 15-32, 1896. Studie pokračuje dále, ale netýká se styčného území s ČSR.
Bauše E. (1874): Přírodovědecké vycházky do okolí města Tábora.- Výroč. Zpr. c. k. Vyš. Reál. Gymn. Tábor 1874: 3-7. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZD 567 corr.
Bayer B. (1937): Zajímavá přírodní památka na Plzeňsku. (O rašelině).- Večerní Čes. Slovo 1937, No. 127.
Bayer B. (1938): Přírodní pamětihodnosti plzeňského okolí.- Turist. Zprav. Podbrd. a Západočes. Župy KČST, Plzeň, 5 (1938): 60-62, 74-76. p. 74 květena: Kamenný rybník; Háj u Bukovce
Bayer E. (1889): Lichenologický výlet do Krkonoš.- Vesmír, Praha, 19 ( 1889-1890): 6-7. Též cévnaté rostliny.
Bayer J. (1856a): Pinus strobus L.- Oesterr Bot. Wochenbl., Wien, 6:149. V údolí Moravské Sázavy.
Bayer J. (1856b): Zur Flora Wien’s.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien 6: 401. Anthericum liliago v Čechách.
Bayer J. (1863): Beiträge zur Kenntniss der Flora von Ungarn.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 13: 46 corr.- errore 1840
Beck G. (1885): Heinrich Wilhelm Reichardt. - Ber. Deutsch. Bot. Ges., Berlin, 3: (17)-(19). Nekrolog.
Beck G. (1890): Über das Vordringen östlicher Steppenpflanzen in Österreich.- Mitt. Sect. Österr. Tourist-Club Naturk. Wien 2 (1890): 30-37. Knih. Kat. bot. PřF UK Praha Y22/4-1.
Beck G. (1901): Die Entwicklung der Pflanzengeographie in Österreich während der Jahre 1850-1900, Wien 1901. Z knihy: Botanik und Zoologie in Österreich während der letzten fünfzig Jahren 1850-1900, sign. Kat. bot. PřF UK Praha Y 21/9-1, separ. p. 1-28.
Beck G. (1921): Plantae europaeae hactenus non indicatae. I..- Feddes Repert., Berlin, 17: 449-451.
Beck G. (1924): Entwicklungsgeschichte der Pflanzendecke in den Ländern der Tschechoslowakischen Republik.- Hochschulwissen, Prag, 1: 358-387, 423-443. corr.
Beck G. (1927b): Über Heimat-, Natur- und Vogelschutz. Ausblicke und Betrachtungen aus dem Natur- und Vogelschutz-Parke Dr. h. c. Heinrich Lumpe’s in Aussig-Schöpriessen.- Hochschulwissen, Prag, 4: 266-281.
Becker M. A. (1887): Feldsberg in Niederösterreich .- Blätter Ver. Landeskunde Niederösterr., Wien, ser. n., 20 (1886): 336-441. Valtice; p. 402-403 změny porostů v lese Dyminy; p. 407-408 kulturní rostliny a jejich propagátor - T. Wallaschek; p. 410-411 botanici a malíři - F. A. Bauer a F. L. Bauer. 22 G 1029
Behredsen W. (1904): Zwei neue Alectorolophus-Formen.- Allg. Bot. Z., Karlsruhe, 10: 35-38. A. sudeticus Behredsen
Benedict E. (1865): Ernst Neef´s Bibliographie zur geographischen Landesforschung im sächsisch-thüringischen Raum. I. Bibliographische Hilfsmittel .- Abh. Sächs. Akad. Wiss. Leipzig, Berlin, cl. math.-natur., 48/2: 1-158. Knih. Kat. bot PřF UK sign. A 498
Beran J. (1873): Vycházky po Krkonoších.- Světozor, Praha, 7: 303-305, 393-394, 405-406, 6 fot. Botan. poznámky p. 305. corr.
Bergmann A. (1934): Schutz der Natudenkmäler unserer Heimat.- Unsere Westböhm. Heimat, Plan, 6: 23-24.
Berchtold F. et Seidl W. A. (1807): Ankündigung einer Sammlung böhmischer Gräser in Lieferungen von 25 getrockneten Exemplaren .- Bot. Ztg., Regensburg, 6: 126-128.
Bernard A. (1880): Josefa Kablíková, zpytatelka přírody. Nástin životopisu české paní.- Ženské Listy, Praha, 8: 119-120 et 135-136.
Bernau G. (1922): Starčky v okolí Dírného u Soběslavi.- Věda Přír., Praha, 3: 235.
Bernhard T. (1906): Der Bauerngarten im Karlsbader Gau.- Unser Egerland, Eger, 10: 129-134. Též lidové názvy rostlin planě rostoucích a pěstovaných.
Bernhard R. (1939): Tätigkeit sächsicher Forstleute ausserhalb der Grenzen Sachsens seit 1870.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 90: 394-474.
Bernon F. (1888) - oprav na Bernau F. (1888).
Betzhold F. (1841): Die Deutschen Handels- und Gewerkspflanzen, oder Anleitung zur Kultur der wichtigsten Gespinnst-, Oel-, Farbe-, Gewürz- und sonstigen Fabrikpflanzen.- (8)+ 265 p., Brünn.
Bezděk J. (1896): Květena okolí humpoleckého.- In: Kobliha G: Humpolec a jeho okolí, 134-136, Humpolec.
Binder E. (1900): Exkurse klubu na rašeliny borkovické u Veselí nad Lužnicí.- Výr. Zpr. Klubu Přírod. Praha 30 (1899): 8-10.
Bischoff (1830): Ankündigung wegen Bestimmung der in die Land- und Forstwirtchaft entschlagenden Pflanzen.- Oekon. Neuigk. Verh., Prag, 40: 451-455.
Biskup J. (1941): Královna květin.- Od Stříbrných Hor, Příbram, 13: 127-128. Floristické údaje z Chudenicka.
Bittner H. (1929): Zwischen Tonz- und Konnsbarch. (Gedenkbuch der Schulgemeinde Sedlitz-Kolosoruk).- Brüx . Die Pflanzendecke p. 23-28.
Bittner H. (1939): Auf stillem Wege. Eine pflanzenkundliche Plauderei über den Ernst-Törmer-Weg.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 60: 27-30.
Bláha J. (1930): Geobotanická vlastivěda Šumavy.- Kdyňská Stráž, Kdyně, 6. 9. 1930: 2.
Blaschke H. (1924): Schutz der heimatlichen Flora.- Altvater, Freiwaldau, 43, No. 9: 3-4 ; No. 10: 3-4, 1924. Velká Kotlina
Blattný C. (1924): Zkušenosti s pěstováním náprstníku červeného.- Čs. Zeměd., Praha, 5 (1923-24): 489-491. Digitalis purpurea-zplanělý v Labských pískovcích a na Kral. Sněžníku. corr.
Blöchl F. (1937): Westböhmische Eigenarten.- Unsere Heimat, Plan, 9: 35-36. Sorbus tomentosa, Plzeň- Lochotín .- 52 E 199
Blösl J. 1927 ? : Das Pflanzenkleid der Heimatsflur.- In: Blösl J., Die Sprachinsel Deutsch- Brodek-Wachtl. 2. Die Volkskunde, p. 147-155, ed. J. Czerny, Landskron. Něm. lid. jména rostlin a latinské ekvivalenty.
Blösl J. (1931): Führe durch Thayathal von Znaim-Retz-Hardegg-Frain-Vöttan-Freistein-Drosendorf-Raabs-Waidhofen-Zlabings. Ed. 2. - 99 p., 1 map., ed. A. Bartosch, Nikolsburg. Květena p. 6-7 UK Brno 322885
Boháč J. (1937): Naše hlavní včelí pastva na Táborsku.- Čes. Včelař, Praha, 71: 174.
Bohadsch J. T. (1755): Beschreibung einiger in der Haushaltung und Färbekunst nutzbaren Kräutern, die er in seinen durch drey Jahre unternommenen Reisen in Königreich Böheim entdeckt hat.- 143 p., 3 tab., ed. F. J. Kirchner, Prag. 49E79, Tres Df 4436 corr.
Bohadsch J. T. (1758): Dienst- und nutzbarer patriotischer Vorschlag, wienach dem Königreich Böheim ein ungemeiner Vortheil von sonderbarer Beträchtlichkeit jährlich zuwachsen könnte.- 35 p., 4 fig., Prag - Altstadt. Robinia pseudacacia 52G166, Tres. Df 427 corr.
Bohadsch J. T. (1761): Patriotischer Vorschlag wienach dem Königreich Böheim ein ungemeiner Vortheil durch den Gebrauch des Akazien-Baums zuwachsen möchte. Ed. 2.- 48 p., J Schweiger, Prag - Altstadt. 49C44, Tres. De 2247
Bohadsch J. 1774 : Epistolarum ab eruditis virisad Alb. Hallerum Pars I. Latinae. Vol. III (Epistolae 405-670).- 530 p., Bernae. Epistola no. 573 a Joannes Bohadsch.- p. 297-298 Novum plantae genus e Bohemia.. Strahov. knih. C.S.IV 7
Bohadsch J. B. (1782): Bericht über seine allerhöchsten Befehl im Jahr 1763 unternommene Reise nach dem oberösterreich. Salzkammerbezirk.- Abh. Privatges. Böhm. 5: 91-227. p. 134 Arnica montana v Praze; p. 181 Spiraea salicifolia v již. Čechách.
Bohadsch J. T. sine anno : Abhandlung vom Gebrauch des Waidtes in der Hauashaltung, 34 p., ed. J. J. Clauser, Prag. Též o introdukci okrasných dřevin a užitkových rostlin. 65 D 1234; Tres. Df 5111
Böhm A. (1928): Die schönsten Ausflugsorte des Grazlitzer Bezirkes.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt i. M., 4 (1928-29): 101-106, 4 fig. Květena Kranischsee u Špičáku v Krušných horách.
Böhm Johann (1882): Riesengebirge in Wort u. Bild, Marschendorf I, 2: 27, 29-31 et 33. corr. - errore Böhm Jos.
Böhm L. (pseudonym Romanovský B.) (1892): Královské věnné město Mělník a okres Mělnický.- 933 p., sumpt. propr., Mělník. Flóra p. 21-27.
Borbás V. (1877d): Beiträge zur systematischen ...- Verh. Bot. Ver. Prov. Brandenb. Berlin 19/ Abh.1-29. corr.
Borbás V. (1891c): Rosa v okolí Prahy. - Österr. Bot. Z., Wien, 40: 133.
Borovský F. A. (1883): Řivnáč’s Führer durch den Böhmerwald.- 235 p., 1 map. p. 5-6: Die Flora des Böhmerwaldes.
Bous J. (1933): Ředitel Tomáš Marek.- Výroč. Zpr. Stát. Čs. Reálky A. Zátky Čes. Budějovice 49 (1932-33): 3-5. Nekrolog.
Božiles Z. (1934): Léčivé rostliny v údolí Peklo (Höllengrund) u Kynastu.- Bezděz, Česká Lípa, 5: 119-124.
Braschtfeld K. (1934): Lesy a lesní hospodářství politického okresu královédvorského.- Pod Zvičinou, Dvůr Králové, 9/2: 99-108. Vlastivědný popis okresu královédvorského a jaroměřského.
Brauer F. (1901): Nekrolog Jos. Mik’s.- Wiener Entomol. Ztg. 20: 1-7. 1 tab.
Braun H. (1890): Über einige Arten und Formen der Gattung Mentha mit besonderer Berücksichtigung der in Österreich-Ungarn wachsenden Formen.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 40: 351-508.
Brehm V. (1915): Naturgeschichtliche Plaudereien über einige bemerkenswerte Organismen des Egerlandes.- Unser Egerland, Eger, 19: 73-75, 85-89 cf. etiam 16: 125-129, 1912.
Brehm V. (1916a): Ergebnisse einiger im Franzensbader Moor unternommener Exkursionen.- Arch. Hydrobiol., Stuttgart, 11 (1916-17): 306-323, tab. 7. Též vyšší rostliny.
Brehm V. (1916b): Buddenbrockia im Egerland.- Unser Egerland, Eger, 20: 61-63.
Brehm V. (1918a): Ergebnisse einiger im Marienbader Moorgebiet unternommener Exkursionen.- Arch. Hydrobiol., Stuttgart, 12 (1918-20): 422.453, 10 fig., tab. 6. Flóra rašelinišť Slavkovského lesa p. 424-425, 432.
Brehm V. (1918b): Natugeschichtliche Neuigkeiten aus dem Egerlande.- Unser Egerland, Eger, 22: 5-6, 14-16.
Brehm V. (1918c): Altes und Neues über die Egerer Flora.- Unser Egerland, Eger, 22: 36-37.
Brehm V. (1929-1933): Naturwissenchaftlicher Führer für Einheimische und Badegäste.- Unser Egerland, Eger, 33: 36-42, 52-59, 68-71, 85-93, 1929; 30: 60-63, 1930; 36: 57-61, 1932; 37: 42-45, 67-69, 1933.
Brehm V. (1930): Beiträge zur naturgeschichtlichen Heimatkunde des Egerlandes.- Jber. Staatsgymn. Eger 1929-1930: 3-12.
Brehm V. (1932): Zwei botanische Briefe.- Unser Egerland, Eger, 36: 9-11.
Brehm V. (1936): Zwei kleine Fliegen von der Rollenburg als wissenschaftliche Hilfskräfte der botanischen Systematik.- Unser Egerland, Eger, 40: 28-30.
Brehm V. (1938): Wie könnte sich die Mittelstelle für Egerländer Heimatforschung in naturgeschichtlicher Weise bestätigen.- Unser Egerland, Eger, 42: 46-52.
Brejcha A. (1912): Za professorem Alexandrem Jos. Bernardem.- Výroč. Zpr. c. k. Vyšš. Gymn. Tábor 1911-1912: 17-21.
Bronny (1904): Verbreitung der Pflanzen in Oberschlesien in ihrer Abhängigkeit von den allgemeinen Lebensbedingungen.- Oberschlesien, Kattowitz, 3 (1904-1905): 238-252, 1 map. Týká se Hlučínska, ale obecně i celého slezského území.
Brossmann E. (1937): Scabiosa ochroleuca bei Wagstadt.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 19. cf. additam.: 29: 16, 1938
Březina J. (1930): Politický okres Šumperský. Vlastivědná studie.- 111 p., 20 fig., 1 map., ed. Okres. Osvět. Sbor. Šumperk. p. 12: Galanthus nivalis mezi Boudou a Černou skalou - serpentinit, též další rostliny.
Bubák F. (1900): Resultate der mykologischen Durchforschung Böhmens im J. 1898.- S.-B. Böhm. Ges. Wiss. Prag, cl. math.-natur., 1899/19: 1-25.
Bubela J. (1884b): O rostlinách na Vsacku zavlečených a zdomácnělých. Příspěvek ke květeně Valašské.- Sborn. Mus. Společ. Val. Meziříčí 1: 24-29. (54 D 1986)1
Buberl L. (1910): Die alten Pappeln an der Franzensbader Strasse.- Unser Egerland, Eger, 14: 52-53.
Buberl L. (1918): Botanische Erinnerungen aus dem Egerland.- Unser Egerland, Eger, 22: 9-10.
Bulova J. (1876): O bylinách masožravých.- Osvěta, Praha, 6: 712-716.
Burckhardt F. (1835): Einige Bemerkungen über Pflanzen in Reichenbach’s Flora germanica excursoria.- Flora, Regensburg, 18: 98-107. Údaje od Litoměřic, např. p. 105 Trigonella monspeliaca.
Burgerstein A. (1886, 1913): Verzeichniss jener botanischen Abhandlungen, welche in den Programmen (Jahresberichten) der österreichischen Mittelschulen in den Jahren 1850-1910 veröffentlich wurden.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 36: 94-97, 129-131, 165-167, 1886; 63: 212-221, 1913.
Burkhardt F.: vide Burckhardt F.
Buryška J. (1949): Adršpašské skály. Průvodce.- 41 p., 1 map., ed. MNV Dolní Adršpach. Flóra p. 20
Buřil V.(1927): Fytogeografický nástin Podzvičínska.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 101: 9-41. corr.
Canon H. (1936): Das Iglauer Bergland, ursprünglich ein waldarmes Land? Waldgeschichtliche Betrachtung.- Mähr. Grenzbote, Iglau, suppl. Igel-Land, 3 (1936-1940): 29-31.
Canon H. et Plott H. (1939): Die höheren Pilze (Basidiomycetes) des Iglauer Berglandes.- Ann. Mycol., Berlin, 37: 1-56. Vyšší rostliny p. 3-5, ojediněle hostitelské nebo mykorhitické rostliny z Jihlavska.
Cartellieri J. (1901): Der Moor als Heilmittel.- Oesterr. Moorz., Staab, 2: 33-38, 49-54. Františkovy Lázně
Cejp K. (1924d): Květena strašických Brd.- Mus. Spisy Měst. Mus. Rokycany 7: 1-14 etiam in: Brdy - jejich krásy, poklady a význam, p. 95-108, 4 tab.; ed. nakladatelské družstvo Máje, Praha 1925 . corr.
Cejp K. (1924e): Ráz brdské květeny a některé její význačné typy.- Žďár, Rokycany, 23, No. 45, ed. 15. 11. 1924. etiam in: Krajem Horymírovým, Hořovice, 3, No. 4-6, 1925.
Cejp K. (1932): Goethe a Rokycansko.- Žďár, Rokycany, 31, No. 12.
Cejp K. (1945): Ellisovka velkokališní (Ellisia nyctelea L.), nová česká adventivní rostlina.- Věda Přír., Praha, 23: 180-181.
Cienciaa J. (1930): Przyroda róde Wisy.- Rocz. Oddz. Pol. Tow. Tatrzań. „Beskid Slaski“, Cieszyn, 1: 34-38, 2 fig. Jen flóra Slezských Beskyd.
Cimbal (1891-1892): Ueber Edelweisszucht Leontopodium alpinum .- Ueber die Züchtung von Alpenpflanzen in der Ebene und in den heimischen Bergen II.- Altvater, Freiwaldau, 9: 2-3, 9-10, 1891; 10: 1-2, 1892. Cyclamen purpurascens, Helleborus niger
Conwentz H. (1905): Bemerkenswerte Fichtenbestände, vornemlich im nordwestlichen Deutschland.- Aus der Natur, Leipzig, 1(1905-1906): 521-530, 544-552, 14 fig. p. 521-522 Boubínský prales
Cupal J. A. (1908): Poličsko. 1. Místopis.- Ed. J. Popelka, Polička. Květena p. 20-22.
Cyrus B. (1934): Tůň v Bučiné u Kounova. (Studie hydrobiologické).- Krajem Lučanů, Žatec, 8: 46-55, 5 fig. Lemna minor
Czubinski Z (1946): Uwagi o kilku rezerwatach na lsku i w Sudetach.- Chrońmy Przyr. Ojczysta, Kraków, 2: 7-8.
Čadil F. (1902): Z lužních lesů břeclavských .- Lovec. Obzor, Písek, 5, append. Čes. Lesn. Rozhl, 3: 60.
Čadil F. (1904): Dub císařský v polesí pohanském.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 78.
Čadil F. (1908a): Staré stromy v polesí pohanském.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, Praha, 37: 62.
Čadil F. (1908b): Nejstarší jeřáby sladké v Petříkově.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 95-96. /U Ostružné/
Čelakovský L. (1859): Ueber den Zusammenhang....- Progr. k. k. Ober-Gymn. Komotau 1859: 3-8. corr.
Čelakovský L. (1873 e):...- S.-B. Königl. Böhm. Ges. Wiss. Prag, cl. 2, 1873: 22-29. corr.
Čelakovský L. (1883c): O některých kritických formách rostlinných.- Zpr. Zased. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl.2, 1882: 352-357. corr.
Čelakovský L. (1884a): Metamorfosa rostlin a její dějiny.- Osvěta, Praha, 14: 575-593, 691-712, 779-798. corr.
Čermák K. (1937): Výstavka biologického materiálu Jirenského lesa u Prahy.- Lesn. Pr., Písek, 16: 556-557. Vidrholec - rostliny odtud, ale některé i jiného původu, v zahradě J. Uzla.
Čermák K. (1938): Výstavka biologického materiálu z lesa kolem Klánovic.- Nár. Listy, Praha, 78/96 (7. 4. 1938): 5.
Čermák K. (1941-1942): Obrazy lesů na nejstarších mapách Čech.- Věstn. Čes. Zeměd. Mus., Praha, 14: 8-12, 43-49, 71-78, 1941; 15: 10-13, 1942.
Čermák-Irma J. (1942): Ochrana přírody. Doplňky k příloze: Jirásek V.: Ochrana rostlinné přírody na území okresu Brandýs nad Labem.- Krása našeho Domova 34: 121-138, 1942.- Brandýské Polabí (Ročen. Okr. Jedn. Mus. Brandýs n. L., ser. 2) No. 1 (=16): 3-7. Knih. kat. bot.PřF UK Praha Xa 165 i.
Černík J(osef) (1935): Jarní jitro v Povltavské pahorkatině.- Od Stříbrných Hor, Příbram, 7(1934-1935): 145-146, 1 fig. Flor. poznámky.
Černík L. F. (1940-1943): Krankheiten und teratologische Missbildungen an Pflanzen der Olmützer Flora. XII - XV.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 71(1939)/ Abh.: 56-88 + Verzeichnisse p. 89-121 ; 72 (1940)/ Abh. 3-39; 73 (1941)/ Abh. 3-51; 74 (1942)/ Abh. 3-45.
Černohorský K(arel) (1927): Museum Matice Opavské a jeho sbírky.- In Čepelák V. red., Pamětník Matice Opavské 1877-1927: 62-83, 12 tab. p. 69 o slezských herbářích Knih. Nár. Mus.: 89 c 246
Černý (1908): Lípy kapucínky.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 48.
Černý A. (1900): Beiträge zur Biologie des Plöckensteinsees im Böhmerwalde.- Progr. Staatsrealschule XVI. Bez. Wien, p. 19.
Černý J(osef) (1927): Lesy a lesní hospodářství na Domažlicku.- In: Katalog Krajinské výstavy v Domažlicích 1927, p. 32-35, Domažlice. p. 33 dřeviny, p. 34 Viscum
Černý J. (1946): Z historie domažlických a chodských lesů.- Čs. Háj, Písek, 20: 141-160.
Černý J. (1948): Kápovité listy na lipách.- Vesmír, Praha, 27 (1948-1949): 23.
Čeřovský J. (1949g): Ještě o hvozdíku písečném.- Vesmír, Praha, 28: 190.
Číp F. (1924a): Z dějin našich rostlin.- Novopacko, Vlastivěd. Monografie Okresu, 1-2: 140-147. vyd. Okres. škol. Výbor a kultur. Odbor učitelské jednoty „Budeč“, Nová Paka.
Číp F. (1924b): Tajnosnubné rostliny.- Novopacko, 1-2: 188-199.
Daněk G. (1913d): Několik poznámek k osudu naší květeny.- Krása našeho Domova, Praha, 9: 6-8, 22-24, 38-41.
Dědina V. (1925): Literatura o Slezsku. Příspěvek k bibliografii Slezska.- In: Lhotský A. red., Vlastivědný sborník slezský 1: 308-318, 1925; 2: 450-452, 1926.- Ed. Ústř. spolek čes. učitelstva ve Slezsku, Opava. Botanika p. 309-310. (54 E 4940)1-2
Dechant E. (1924): Die Wasserschere und andere seltenen Pflanzen der Budweiser Umgebung.- Budweiser Ztg. 63 (1924) No. 35: 1-2. Stratiotes aloides L. (52 A 56)63/ 1924
Demuth J. (1899): Das Seifenthal.- Wanderer im Riesegeb., Hirschberg, 19/8: 73-74. Těsný důl u Dol. Maršova. corr.
Dénes F. (1887): A Gyömbér =Ďumbier az Alacsony- Tátrában.- Magyarországi Kárpátegyesület Evkönyve, Iglón, 14: 64-76.
Denk V. (1942): Thaddäus Haenke.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 69-72.
Detmer W. (1898): Zur Charakteristik einiger Vegetationformationen.- Naturwiss. Wochenschr., Jena 13: 601-608. Boubín a Šumavská rašeliniště.
Deyl M. (1945c): Vikve okresu novobydžovského.- Věda Přír., Praha, 23: 305. corr.
Dichtl A. (1883-1886): Ergänzungen zu den Nachträgen zur Flora von Nieder-Österreich.- Deutsche Bot. Monatschr., Sondershausen, 1: 97-100, 148-150, 164-166, 187-188, 1883; 2: 57-60, 65-66, 90-92, 102-103, 114-115, 133-135, 153-154, 170-172, 191-192, 1884; 3: 44-45, 133-135, 1885; 4: 130-134, 1886.
Dittrich J. (1927): Das Sebastiansberger Moor.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 2/1-3: 20-21.
Dittrich J. (1930): Über die Entwässerung unserer Gebirgsmmore.- Sudetendeutsche Forst- u. Jagd-Ztg., Teplitz - Schönau, 30: 114-117. Krušné hory
Dittrich J. (1932a): Über die Grenzen des Getreidebaues auf Moor.- Deutsche Landwirt., Prag, 51: 341-343. Zálší u Veselí n. Lužn. .- (17 A 211)51
Dittrich J. (1932b): Unsere Bruchmoore und ihre Aufforstung.- Sudetendeutsche Forst- u. Jagd-Ztg., Teplitz - Schönau, 32: 208-212. Velká Jizerská louka a Börmer Kaspers Bruch u Černé Desné v Jizer. horách - flóra, ref. Natur u. Heimat , Aussig, 4: 25.
Dittrich J. (1938): Zur Kenntnis der Sudetenhochmoore.- Prag. n. v.
Dittrich J. (1940): Die Moore der Sudetenländer. Ein Beitrag zur Kenntnis der Moore des deutschen Südostens; nebst einem Anhang: Moore der Slowakei.- Jahrbuch d. Moorkunde, Hannover, 28: 10-23.
Dittrich J. (1941a): Die Moore und ihre forstliche Bedeutung im Sudetengebiet.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 92: 726-734.
Dittrich J. (1941b): Das Fichtenbruchmoor als Naturschutzobjekt.- Natur u. Heimat, Aussig, 11 (1940-1941): 33.
Dittrich J. (1942): Die Moore der Umgebung Marienbads.- Lotos, Prag, 88 (1941-1942): 127-145.
Doležal R., Krist V. (1931a) citace ve FD chybná, škrtnout - cf. Suza J. (1931e) corr.
Domečka L. (1918): Ničení a poškozování stromů a keřů v Hradci Králové a okolí.- Krása našeho Domova, Praha, 12 (1918-1919): 52-55.
Domin K. (1905l): O některých rostlinách důležitých technicky.- Čes. Háj a Lověna, Písek, 1905: 193-199.
Domin K. (1908h): Květena Šumavy.- In: Bašta A., Průvodce Šumavou 1: 57-61, Praha. 54 K 12334
Domin K. (1915f): Vergleichende Studien über den Fichtenspargel mit Bemerkungen über Morphologie, Phytogeographie, Phylogenie und systematische Gliederung der Monotropoiden.- S.-B. Königl. Böhm. Ges. Wiss. Prag, cl. math.-natur, 1915/1: 1-111.
Domin K. (1920c): Několik poznámek k botanickému výzkumu Slovenska.- Věda Přír., Praha, 2(1920-21): 5-9. Práce Domin 1921a je shodná - škrtnout! corr.
Domin K. (1925E): Poznámky o vegetačních poměrech okresu Kutnohorského.- In: Sborník vlastivědných statí o politickém okrese kutnohorském fasc.1: 91-105, Kutná Hora.
Domin K. (1925F): Geobotanický význam Brd.- In: Brdy - jejich krásy, poklady a význam, p. 84-94, 1 fig. map. ex: Věstn. Čes. Akad. Věd a Um. 34; ed. Máj, Praha Obsahově shodné s pracemi Domin K. 1925j a 1925z stejného názvu.
Domin K. (1926a): Studie o vegetaci Brd ...- Sborn. Přírod., Praha, 3: 1-290. corr.
Domin K. (1933k): Poznámky o vegetačních poměrech Laviček v středním Povltaví.- Věda Přír., Praha, 14: 51-58. corr.
Domin K. (1936r): Plantarum Čechoslovakiae enumeratio species vasculares indigenas et introductas exhibens.- Preslia, Praha, 13-15 (1934-36): 1-305. ante 15. V. 1936, post 15 III. 1936 ut separatum: ante 15. XI. 1936 corr.- cf. Domin 1935a
Domin K. (1940u): Velká či Vysoká hora u Karlštejna?- Věda Přír., Praha, 20: 62.
Domin K. (1940v): O proměnlivosti tisu (Taxus baccata L.) a o t.zv. Netřebském tisovém háji.- Lesn. Pr., Písek, 19: 117-146, 246-284, 293-318.
Domin K. (1941C): Nová odrůda kostřavy obrovské (Festuca gigantea (L.) Vill. var. flaccida m.) ve Hvězdě u Prahy.- Věda Přír., Praha, 20: 146.
Domin K. et Skarnitzl E. (1941): Léčivé rostliny obecné potřeby.- In: Rostlina a člověk, fasc. 1: 1-258, 41 fig., ed. Česká grafická Unie, Praha.
Domínek J. (1923): Průvodce Podyjím slovem i obrazem.- In: Propag. Publ. Zem. Cizin. Svazu No. 11, 62 p., 1 map., Brno. p. 52: Dictamnus albus na skále nad jezem dolního mlýna u Frejštejna.
Dörr E. (1944): Nachtrag zu den Phanerogamen und Gefässkryptogamen des Komotauer Kreises und seiner südlichen Grenzgebiete.- Natur u. Heimat, Aussig, 13 (1943-1944): 68-71.
Dosedla A. (1928): Salpiglossis.- Zálhotský Sborn. Památk. Spol. Podhradní Lhota 2: 14-16. O F. Gogelovi
Dostál Jar. (1931): Jeseníky.- In: Knižnice Klubu čs. turistů fasc. 2: 1-128, Praha. Květena p. 5-7.
Dostál Jar. (1937): Květena.- In: Dostál Jar., Novohradské hory, Knižnice Klubu čs. turistů, fasc.12: 1-208, Praha. 54 H 8125)12
Dostál Jos.(1938i): Turistika na jaře a botanika .- Čas. Turistů, Praha, 50: 31-32. 74 C 240
Dostál Jos. (1939d): Rostlinný svět Orlických hor a Broumovského výběžku. Ochrana přírody v Orlických horách a v Broumovském výběžku.- In: Dostál Jar., Orlické hory, ed. 2, Knižnice Klubu čs.turistů 1: 12-16. (54 H 8125)1, ed. 2 corr.
Dostál Jos. (1942c): Prof. Dr. Karel Domin šedesátníkem.- Čas. Turistů, Praha, 54: 57.
Dostál Jos. (1946): Květena pražského kraje - vých. část.- In: Knižnice Klubu čes. turistů, fasc. 2 =Dostál Jar.: Okolí Prahy, východní část: 259-276, Praha.
Dostál Jos. (1948): Květena širšího okolí pražského.- Knižnice KČT, Praha, 1: 3-24. p. separ.
Dostál J. et al. (1948-1950): Květena ČSR a ilustrovaný klíč k určení cévnatých rostlin na území Československa planě rostoucích nebo běžně pěstovaných I-II.- 64+2269 p., ed. Čs. botan. společnost, Praha, Vol. 1: 1-64, 1950; 2: 1-800, 1948; 2: 801-1488, 1949; 2: 1489-2269, 1950. corr.- cf. Dostál 1950a
Drachovský A. (1908): Zbirov.- In: Průvodce Rokycanskem a Zbirovskem, p. 75-88, 3 fig., ed. Odbor Klubu českých turistů, Rokycany. p. 84: rostliny vlhkých luk
Drbohlav J. (1924-25): Květiny v našich zahrádkách.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 3:79.
Drescher J. (1938): Ueber Torf, sein Vorkommen, seine Gewinnung und Verwendung.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 59: 52-55.
Dresler C. F.? (1883).....- Jbr. Realprogymn. Löwenberg in Schles. 13: 1-48. corr.
Dressler W. 1914: Das Riesengebirge.- 34 p., Bielefeld et Leipzig. Pflanzenwelt: p 25-28. 37 B 167/92
Dressler W. (1925): Das Riesengebirge nebst Iser- u. Biber- Katzbach, sowie dem Waldenburger Gebirge, der Grafschaft Glatz, dem Altvater-, Zobten-, Lausitzer Gebirge.- Ed. 2, Leipzig. Pflanzenwelt p. 19-22, 26.
Drude O. (1889b): Ueber die Urwälder am Kubany und die Filze des Böhmerwaldes und Erzgebirges.- S.-B. Naturwiss. Ges. Isis, Dresden, 1888: 38-39.
Drude O. (1906b): Die Methode der speziellen pflanzengeographischen Kartographie.- In: Wiss. Ergebn. Int. Bot. Kongr. Wien 1905, p. 427-433, Wien.
Drude O. (1908b): Pflanzengeographische Karten aus Sachsen.- Mitt. Ver. Erdk. Dresden 7: 83-129.
Dubský A. (1926): Hluboká nad Vltavou a okolí. Průvodce s floristickou statí. 54 K 6020
Duda J. (1950): Beskydská vrchoviště a rašelinné louky.- Přírodověd. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 11: 66-92.
Duftschmid J. (1855): Flora von Kirschlag Oberösterreich .- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 5: 185-187, 194-197, 203-204.
Duftschmid J. (1870-1885): Flora von Oberösterreich, Vol. 1-4, Linz.
Duchek J. (1925-1926): Cesta do Podlesí.- Vlastiv. Sborn. Okresů Slánského a Novostrašeckého, Nové Strašecí, 3 (1925-26): 24-27, 44-45, 58-59. Hlavně květena Ostrova u Jedomělic.
Duschek S. (1938): Aus der Geschichte der ehemals Fürst zu Schwarzenbergschen Herrschaft Stubrnbach - Langendorf im Böhmerwalde.- Schwarzenbergisches Jahrbuch, B. Budweis, 1938: 9-26. 56 E 7
Dusík P. (1933): Die Eibe in der Taus-Bischofteinitzer Landschaft.- Unsere Westböhm. Heimat, Mies, 4/1: 4-5. Netřeb corr.
Dušánek F. (1914): Botanisování o prázdninách.- Roč. Zpr. c. k. Obchod. Akad. Chrudim 32(1913-1914): 61-81. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZD 58
Dušek V. (1937): Domoracké lesy.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 7: 74-75, 87.
Dušek V. (1946): Hostašovice.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 9/3-4: 29-34.
Duval J. (1803): Botanischer Beytrag für das Jahr 1803.- Bot. Taschenb., Regensburg, 1803: 125-142. Okolí Bodenwöhru u Sv. Řezna, též sběry K. Šternberka a Voitha.
Düval J. (1804): Verzeichniss der seltensten um Regensburg wachseden Pflanzen.- Bot. Taschenb., Regensburg, 1804: 151-191.
Dvořák R. (1924): Průvodce Pojihlavím a Pooslavím. Turistická a přírodovědecká příručka.- 174 p., ed. J. F. Kubeš, Třebíč. 54 K 12623 corr.
Dvořák R. (1932a): Květena politického okresu třebíčského. Vzácné rostlinstvo politického okresu Třebíčského.- In: Melichar S., Třebíčský okres. Vlastiv. příručka, p. 17-22, 66-68. Třebíč. corr. n. v.
Dvořák R. (1932b): Z pohádky do pohádky. Črta z Pooslaví.- Od Horácka k Podyjí, Mor. Krumlov, 9 (1931-1932): 118-124, 5 fig. p. 123 Alyssum saxatile a Polypodium vulgare na skalách pod Lamberkem n. Oslavou.
Dvořák R. (1935f): Naše turistika v Pojihlaví a Pooslaví.- In: Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935, p. 84-87, 4 fig., ed. Ústř. výbor jubilejních oslav Třebíč. Význačné stromy. UK Brno: 2/173502
Dvořák R. (1937c): Po Jihlavce.- Od Horácka k Podyjí, Znojmo, 4: 123-128, 136-143.
Dvořák R. (1937d): Pele - Mele.- 71 p., Třebíč. Podtitul: Paběrky ze stepi.
Dvořák R. (s.d.): Turistické obrázky z Pooslaví a Pojihlaví.- 71 p., Třebíč.
Dworský P. (1858): Nekrologische Skizze des P. M. Opiz.- Lotos, Prag, 8: 152-158. corr.
Dyk J(an) (1886): Popis politického okresu Kralovického.- (4+) 115 p., ed. „Budeč“ Kralovická, Praha. Rostliny p. 28-30
Dyk J(an) (1922): Popis politického okresu strakonického. I. Příroda a archeologie...- 74 p., Strakonice. Rostlinstvo p. 28-50.
Eckardt W. R. (1908): Die Wälder der Heimat...- Naturwiss. Wochenschr., Jena, 23 (=7 ser. n.): 593-604. Původní práce, zmínky o Čechách.
Ehrlich E. (1927): Die Pflanzen des Bezirkes Friedland.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 49: 56-91. corr.
Enderes A. v. (1883): Frühlingsblumen. Mit einer Einleitung und methodischen Charakteristik von .. M. Willkomm. Abbildungen von J. Schermaul u. J. Seboth.- (8+) 412 p., 109 fig., ed. G. Freytag, Leipzig et F. Tempsky, Prag.
Engler A. (1904): Der Urwald bei Schattawa im Böhmerwald.- Schweiz. Z. Forstwesen, Zürich, 55: 173-182.
Erndtel Ch. H. (1723): Plantarum circa Sedlicensium thermas Elenchus.- Norimberg. sec. Pohl, Tent. Fl. Bohem. 1: XXII, 1809
Erndtel Ch. H. Erntelius Ch. H. (1733): De Teplicensium in Bohemia Thermis, earumque ac origine viribus Probleme.- Annexus est Plantarum circa has Thermas crescentium Elenchus. - Acta Phys.-Med. Acad. Caesar. Leopold.- Carolin. Natur. Cur., Norimbergae 3(1733), suppl.: 121-144. Plantarum elenchus p. 135-144 38 H 9 corr.
Essl W. (1900-1902): Beitrag zu einer Kryptogamenflora um Krumau.- Progr. 3. Deutsch. St.-Realsch. Prag - Neustadt 2: 1-32, 1900; 3: 3-16, 1901; 4: 3-18, 1902. 57 B 290; Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZB 762, 2 ZB 763, 2 ZB 764 corr.
Essler L. (1941a): Beiträge zur Kenntnis der Flora bei Markt Krönau und Briesen.- Mitt. z. Volks- u. Heimatk. Schönhengster Landes, Mähr.- Trübau, 36: 101-111.
Essler L. (1941b): Das Burgstadtl und der Eichwald bei Mähr.-Trübau.- Mitt. z. Volks- u. Heimatk. Schönhengster Landes, Mähr.- Trübau, 37: 148-155.
Eus F. (1839): Der Veteran im Gesenke. (Franz Ritter von Mükusch und Buchberg, k. k. pens. Hauptman).- Moravia, Brünn, 2: 494-496, 499-500, 503-504, 505-507, 510-511. Životopis.
Exner J. (1934): Die Flora des „Borschen“.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 55: 67-68.
Farský O. (1924b): Ph. Dr. František Sitenský.- Zeměd. Arch., Praha, 15: 1 tab. et 2 p. inter p. 352 et 353.
Farský R. (1946a): Fasciace u vrbovky úzkolisté.- Příroda, Brno, 38 (1945-1946): 44-45, 1 fig. Chamerion angustifolium .
Farský R. (1946b): Samoopylování u vítodu žlutého.- Příroda, Brno, 38 (1945-1946): 104-106, 3 fig. Chamaebuxus alpestris, Kladensko.
Fedorowicz S. (1910): Z wycieczki botanicznej na Świdowiec.- Kosmos, Lwóv, 35: 800-801.
Fehlinger H. (1919): Die südböhmischen Moore.- Kartograph. Z., Wien 8 (1919): 54-55.
Feiler A. (1931): Gefässkryptogamen.- In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau 1/6: 9-18, 3 fig., 1 tab., ed. Deutscher Bezirksverein Komotau.
Fencl F. (1912): Lázně Libnič s okolím.- 106 p., 1 fig., 1 map., sumpt. propr., Vodňany. Lesy p. 63-65, 66-67, 69, květena p. 68.
Feureisen L. (1931): Historie pěstění vína v Čechách se zřetelem na mělnické vinařství.- Výr. Zpr. Spořit. Mělník 1931: 22-26. Knih. Nár. Mus. Praha: (90K9) 1931
Fiala J. (1900): Naše háje.- Slánský Obz., Slaný, 8: 44-49. S od Slaného.
Fiala J. (1902): Slanská hora.- Slánský Obz., Slaný, 10: 50-59. Květena p. 55. - Knih. Nár. Mus. Praha: (67 D 351) 10
Fieber F. X. (1831): Dianthus flaccidus Fieber.- In: Opiz Ph. M., Nomenclator botanicus 1: 27-28, Prag.
Fiedler J. (1947f): Háj „Na Mělích“, zajímavá přírodní památka Opočenska.- Krása našeho Domova, Praha, 38: 130-131.
Fiedler J. (1947g): Rozšíření bělozářky větvité (Anthericum ramosum) na Královéhradecku.- Krása našeho Domova, Praha, 38: 129-130, 1 fig.
Fiedler J. (1947h): Hřib satan (B. Satanas).- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 24 (1945-1947): 107. Háj „Na Mělích“ u Opočna spolu s Anthericum ramosum a Vincetoxicum hirundinaria.
Fiedler J. (1948b): Přírodní památky Jaroměřska.- Jaroměřsko 2/2-3: 21-22.
Fiedler J. (1950a): Rozšíření ... corr.- errore: Rozšiřování ...
Fiedler Jos. (1952b): Rozšíření lopuchu hajního (Arctium nemorosum Lej. et Court.) v ČSR.- Čas. Nár. Mus, Praha, sect. natur., 121:165-168.
Fietz A. (1926a): Fossile Hölzer aus Schlesien.- Jb. Geol. Bundesanst. Wien 76 (1926): 217-224.
Fietz A. (1926b): Prähistorische Holzkohlen aus der Umgebung Brünns I.- Planta, Berlin, 2, Festschr. Molisch: 414-423.
Fietz A. (1929): Prähistorische Holzkohlen aus der Umgebung Brünns II.- Beitr. Biol. Pfl., Berlin, 17: 146-158.
Fietz A. (1933): Prähistorische Pflanzenreste aus der Umgebung von Mährisch-Neustadt.- Beitr. Biol. Pfl., Breslau, 21: 211-218.
Fietz A. (1936b): Prähistorische Pflanzenreste aus Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 67 (1935)/ S.- B.: (7).
Fietz A. (1937a): Prä- und frühhistorische Pflanzenreste aus Schlesien.- Mitt. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 14-19.
Fietz A. (1937b): Rostlinné zbytky z gallského oppida u Malého Hradiska.- Ročen. Národop. a Prům. Mus. Města Prostějova a Hané, Prostějov, 14: 55-71. 54 F 5649 .
Fietz A. (1941a): Bronzezeitliche Pflanzenreste aus der Stierfelshöhle bei Brünn.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 72 (1940): 71-75.
Fietz A. (1941b): Mikroskopische Untersuchung von drei mittelalterlichen Bauopfern aus Brünn.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 72 (1940): 62-70.
Fietz A. (1943a): Prähistorische Pflanzenreste aus dem gallischen Oppidum bei Klein- Hradisko.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 74 (1942): 97-99.
Fietz A. (1943b): Taxus baccata (Eibe) aus prä- u. frühhistorischen Funden in Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 74 (1942): 94-96.
Filip J. (1930): Porost a podnebí Čech v pravěku.- Pam. Archeol., Praha, 36 (1928-30): 169-188, fig. 37, 1 map.
Fink J. (1941): Carex secalina und Lythrum hyssopifolium bei Malmeritz.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 72 (1940)/ S.-B.: (17).
Firbas F. (1928c): Die naturwissenschaftliche Heimatforschung.- Heimatbildung, Reichenberg, 9(1926-1927): 148-149.
Firbas F. (1929b): Einige Pflanzenfunde aus dem Friedländischen.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 51: 3-4.
Firbas F. (1929c): Über einige Moore aus dem Friedländischen.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 51: 5-11.
Firbas F. (1932): Pflanzensoziologie.- Natur u. Mus., Frankfurt a. M., 62: 33-42, 5 fig. Sev. Čechy
Fiscali F. (1870): Exkursionbeschreibung der am 2. August 1870, von der Forstvereines- Versammlungunterkommenen Besteigerung des Kubany.- Ver.-Schr. Forst-, Jagd- u. Naturk. Prag 1870/4: 27-36.
Fiscali F. (1895): Referat über die von der Versammlung des Böhmischen Forstvereines am 5. August 1895 in die Forste der gräflich Buquoy´schen Herrschaft Gratzen unternommene Exkursion.- 36 p., Gratzen.
Fiscali F. (1898): Mittheilung über die Wahrnehmungen bei der am 8. August 1898 in die Forste der Domäne Krumau unternommenen Exkursion.- Ver.-Schr. Forst-, Jagd- u. Naturk. Prag 1898-1899/1: 36-55.
Fischer Ch. (1835): Flora von Karlsbad.- In: Ryba J. E., Karlsbad und seine Mineralquellen, ed. 1: 292-313, ed. Kronberger et Weber, Prag. 18 D 414
Fischer Ch. (1844): Flora von Karlsbad.- In: Ryba J. E., Karlsbad und seine Mineralquellen, ed. 2: 292-313, ed. Kronberger et Ržiwnatz Prag. 19 H 699
Fischer F. (1883-1885): Flora Mettenensis I.- III.- Beilage J.- Ber. Stud.- Anst. Metten, Landshut, 1882/1883: 1-86,1883; 1883/1884: 87-145, 1884; 1884/1885: 146-203, 1885. Týká se Bavorského lesa. 57 B 1724/
Fischer G. : vide Gierach E. et Schwartz E. red. .
Fischer H. (1929): Der rote Fingerhut in den schlesischen Gebirgen.- Naturforscher, Berlin, 5 (1928-29): 280-281. O druhotném rozšíření v Krkonoších a Labských pískovcích. 16 B 951 corr.
Fischer J(oseph). F(erd.). (1852): Über Art- Bestimmung in der Naturgeschichte überhaupt und in der Botanik insbesondere.- Progr. k. k. Kathol. Gymn. Teschen 1852: 1-14. 57 B 31
Flemmich F. K. (1892): Handwörterbuch der speciell botanischen Terminologie und des adjectivischen Theiles der botanisch-blumistischen Nomenclatur. Ein unentbeherliches Vademecum für Gärtner und Pflanzenfreunde.- 132 p., Brünn.
Floda A. (1906): Jmelí bílé (Viscum album).- Čes. Myslivost, Praha, 10: 43-44.
Floda A. (1911): Některé zajímavosti botanické.- Čes. Myslivost, Praha, 15: 135-137.
Flössner W. (1942): Über die Verbreitung einiger Gräser der Gattungen Poa, Bromus und Glyceria in Sachsen.- Jber. Arb.- Gem. Sächs. Bot., Dresden, 1 (1941): 49-56. Týká se i sev. a záp. Čech.
Formánek E. (1887g): Rostliny vstavačovité (Orchideae Juss.), jejich tvar a rozšíření.- Progr. c. k. vyššího gymnasia českého v Brně 1886-87: 3-17.
Formánek E. (1888a): Mährisch - schlesische Menthen.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 26 (1887) /Abh.: 193-206. corr.
Förster H. (1927): Streifzüge durch die Pflanzenwelt der Sächsisch-Böhmischen Schweiz.- In: Beiträge zu einem Heimatbuch der Sächsischen Schweiz, fasc. 3 (ser. natur. fasc. 1): 1-54, ed. W. Volkmann, Dresden. (19 F 1134)3
Frank L. (1902): Über Schaffung von Schutzgebieten für unsere Pflanzen- und Tierwelt.- Altvater, Freiwaldau, 20/4: 91-95.
Frankenberger Z. (1951): Jan Křtitel Boháč. Život a dílo.- Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. math.- natur., 1950/12: 1-122, 18 fig.
Frauenfeld G. v. (1853a): Über die Flora um Brünn von W. Tkany.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 3: 174-177.
Frauenfeld G. v. (1853b): Beobachtungen über Gymnetron campanulae L.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 3: 146-148. Lokality rostlin z ČR.
Frauenfeld G. v. (1866): Ein Besuch im Böhmerwalde nebst Aufzählung der Varietäten des zoologischen Kabinets im hochfürstlich Schwarzenberg´schen Jagdschlosse Wohnad nächst Frauenberg, nach Mitheilung des Herrn Forstmeisters Franz Hoydar.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 16 (1866)/ Abh.: 225-231.
Freitag C. (1924): Z mizejících krás Královéhradecka.- Královéhradecko, Hradec Králové, 2 (1924-25): 24, 2 fig. cf. etiam p. 23
Frel A. (1949): Zeměpisná poloha a přírodní tvářnost Hranicka.- Záhorská Kronika, příl. Vlastiv. Besídka Mládeže, Hranice, 26 (1948-1949), No. 8-10: 29-39.
Frey M. (1849): Nachtrag zum zweiten Haupt- Katalog der Pflanzen und Obst- Sorten, welche in den Gärten des Carl Freiherrn von Dalberg zu Datschitz vorhanden, und um beigesetzte Preise käuflich oder gegen Tausch abgebbar sind.- 36 p., Leitmeritz.
Friedrich F. (1935): Betrachtungen der heimatlichen Pflanzen an einem Sommertage.- Waldbestände.- Das Seifental.- In: Leiter H. red. , Deutsch Liebau, Heimatbuch, p. 50-56, 56-59, 66-68, ed. Marktgemeinde Deutsch Liebau.
Friedrich W.: vide Gierach E. et Schwarz E. red. .
Friese W. (1925): Sächsische Schweiz.- Junk´s Natur-Führer, Berlin.
Fröhlich A. (1930b): Über Pflanzenformationsinsel auf Feldrainen.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 21-22 (Veriensjahr 36): 47-49.
Fröhlich A. (1939): Die Pflanzenwelt um den Dianatempel bei Feldsberg.- Bl.-r f. Naturk. u. Naturschutz, Wien, 26(9): 118-128.
Fröhlich A. (1940): Pflanzenfunde im grossen östlichen Thayabogen (in früheren Südmähren).- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 71 (1939): 28-55.
Fröhlich A. (1943a): Naturschutzfragen im früheren Grenzgebiet südlich von Nikolsburg.- Bl.-r f. Naturk. u. Naturschutz, Wien, 30(10): 81-85.
Fröhlich A. (1943b): Pflanzenbeobachtungen im früheren Grenzgebiet südlich von Nikolsburg.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 74 (1942): 70-93.
Froněk E. (1931): Rostlinné zajímavosti Kunětické hory.- Krajem Perštýnův, Pardubice, 12 (1931-1932): 35-36. corr.
Fuchs A. (1938): Die Pflanzenwelt des Leibitschgrundes.- Unser Egerland, Eger, 42: 41-46.
Fuchs C. A. (1913-1914): Einführung in die Flora von Komotau und der nächsten Umgebung I-II.- Progr. k. k.Staats-Gymn. Komotau, 1912/1913: 2-17, 1913 et 1913/1914: 3-17, 1914. Bez konkrétních lokalit. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZC 769, 1 ZC 770
Funck H. C. (1802): Nachtrag zur Bayreuther Flora Fichtelgebirge .- Bot. Taschenb., Regensburg, 1802: 37-53.
Füssel F. (1928): Auf den Höhen des Erzgebirges.- In: Lipser H. red., Heimatkunde des Bezirkes Aussig 2 (Pflanzen und Tiere), p. 220-228, Aussig.
Futschig J. et Prinz K. (1941): Mundartnamen für das grosse Waldkreuzkraut (Senecio Fuchsii).- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 21-22.
Galistl T. (1903): Naturreich.- In: Heimatbuch des politischen Bezirkes Krummau, ed. 2, p. 19-28, Krummau.
Gans J. (1881): Johan Spatzier. Eine biographische Skizze. - Notizenbl. der Hist.- Statist. Sect., Brünn, No. 11: 1-11 p. separ.
Gans J. (1882): Geehrte Redaction! - Mitth. Mähr.- Schles. Sudeten- Gebirgs- Ver. Freiwaldau, No. 2: 4-6 et No. 3:5. O flóře Hrubého Jeseníku 2: 5-6.
Gartner K. (1905): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 34. Starý dub u Bítova.-Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 44. /Jemnice/
Gebhart A., Rataj K. et Osvald V. (1949): K výskytu hmyzu rovnokřídlého, brouků a motýlů na Rakovnicku.- Věstn. Mus. Spol. Král. Města Rakovníka a Polit. Okr. Rakovn. 33 (1948): 45-50. Naleziště mezi Rakovníkem a Olešnou: Pinguicula vulgaris, Drosera rotundifolia, Ledum palustre.
Gehling R. (1936) corr.- recte Geling R.
Geling R. (1941): Die Pfeilkresse (Lepidium Draba L.).- Natur u. Heimat 11: 88.
Geling R. et Prinz K. (1940): Zur Ausbreitung des Wasserkreuzkrautes (Senecio aquaticus Huds.).- Natur u. Heimat, Aussig, 11: 23.
Geling R. et Wünsch R. (1939): Die Pflanzendecke des Bezirkes Gablonz.- Heimatkunde Landkreis Gablonz. 5-6: 1-151, Gablonz a. N.
Gerischer E. (1942): Prof. Heinrich Laus +.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn.73 (1941)/ S.- B.: (22)- (26).
Gerle W. A. (1807): Das Thal der Scharka bei Prag.- In: Gerle W. A., Korallen, p. 49-66, Leipzig. 52 C 31
Gerndt L. (1876-77): Gliederung der deutschen Flora mit besonderer Berüchtsichtigung Sachsens.- Jber. Realschule I. Ordung Zwickau 8 (1875-1876): 1-20, 1876 et 9(1876-1877): 1-33. Sächs. Landesbibl. Dresden, Hist. Sax. H 755, 1868-1883 corr.
Gerstendörfer J. (1877): Die Blätter unserer Abietienen in ihrem anatomischen Bau.- Progr. St. Real.- u. Obergymn. Mies 1877: 6-20, 7 fig. (57 B 53)1877
Gerthner E. (1900): Botaniker in Nordböhmen.- Mitth. Nordböhm. Exc.-Clubs, Leipa, 23: 400-401.
Gessner F. (1930b): Der Wald im Reichenberger Bezirke.- Mitt. Ver. Naturfr. Reichenberg 52: 3-16.
Gežek F. (1818): Forstbotanisches Verzeichniss aller auf dem Franzensberge in Brünn befindlichen Bäume und Sträucher, mit leteinischen, deutschen und böhmischen Bennenungen, und Angabe ihres Standorts und ihrer Blüthezeit.- Brünn. 26 nepaginovaných stran věnování hrab. Mitrovskému + 46 nepaginovaných stran soupisu. Uvádí 222 stromů a keřů.
Gicklhorn J. (1940): Neue Gesichtspunkte und Grundlagen zur Wertung von Thaddäus Haenke als Botaniker und seiner Stellung in der Geschichte der Botanik.- Beih. Bot. Cbl., Dresden, sect A, 60: 157-222.
Gicklhorn J. (1942): Vier geschichtlich beachtenswerte Memoranden von Thaddäus Haenke zu Frage der Wirtschaftszoologie.- Lotos 88 (1941-1942): 66-99. S obsáhlou bibliografií prací o činnosti T. Haenkeho.
Gierach E. et Schwarz E. red. : Sudetendeutsches Flurnamen-Buch.- Ed. Deutsche Gesellschaft d. Wiss. u. Künste Prag. 19B1145
Heft 1: Schwarz E. (1935): Die Flurnamen des Bezirkes Gablonz. 176 p., 1 map., Prag. Pflanzenwelt p. 95-105.
Heft 2: Weinelt H. (1937): Die Flurnamen des Bezirkes Freudenthal. 141 p., 3 map., Reichenberg. Pflanzenwelt p. 87-91.
Heft 3: Friedrich W. (1939): Die Flurnamen des Bezirkes Römerstadt. 116 p., 3 map., Reichenberg. Pflanzenwelt p. 66-70.
Heft 4: Fischer G. (1941): Die Flurnamen des Gerichtsbezirkes Eger. 251p., 5 map., Reichenberg. Pflanzenwelt p. 66-83, Kulturpflanzen p. 107-112.
Giesenhagen K. (1920): Die Herkunft der deutschen Pflanzenwelt.- Natur u. Kultur, München, 18 (1920-1921): 20-26, 68-72, 1 map. Týká se i území ČR.
Gistel J. (1864): Die Flora des Sumava-Gebirges nach ihren topischen und verticalen Verbreitungsformen.- Wiegmann´s Arch. Naturgesch., Berlin, 30/1: 214-255. 16H85
Glasser R. (1844): Aus Gitschin.- Ost u. West, suppl. Prag, Prag, 1844: 117. corr.
Glückselig A. M. (1863): Die Flora der Umgebung von Carlsbad, Marienbad und Franzensbad.- In: Löschner red. , Beiträge zur Balneologie, vol. 1: 116-135, Prag et Carlsbad. Knih. Kat. bot. PřF UK corr.
Goerth B. (1936): Vergessene wertvolle oberschlesische Parkanlagen.- Oberschlesien, Oppeln, 18: 187-193, 5 tab. p. 193: zámecké parky Chuchelná a Šilhéřovice na Hlučínsku. 37 F 311
Gogela F. (1892): Einige Rosen aus der Umgebung von Friedek und Mistek.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 30(1891)/ Abh.: 35-43. corr.
Gogela F. (1896): Flora von Hochwald.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/ Abh.: 5-14.
Gogela F. 1905: Z květeny na Místecku.- In: Sücker J., Prášek J., Kadlčák J. M. red. , Památník Matice Místecké, p. 20-28, ed. Matice Místecká, Místek . corr.
Göppert H. R. (1832): Ueber ältere schlesische Pflanzenkunde als Beitrag zur vaterländischen Culturgeschichte.- Schles. Prov.-Blätter, Bresslau, 96: 101-114, 197-209. corr.
Göppert H. R. (1841): Über Cardamine sylvatica in Gesenke.- Übers. u. Veränder. Arb. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 1841: 96.
Göppert H. R. (1868b): Skizzen zur Kenntnis der Urwälder Schlesiens und Böhmens.- Nova Acta Leop. Carol., Dresden, 34/4: 1-58, 9 tab. V tom: Flora des Böhmerwaldes p. 30-39 (38 B 10)34 corr.
Görg F. (1890): Eine Exkursion nach Kallich.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 11: 42-44. Kálek
Gotthard J. (1948): Přehled přírodních a zeměpisných poměrů západních Čech.- Od Dyleně, Mariánské Lázně, 1: 13-17 54D10846
Gottwald A. (1899): Der botanische Garten der k. k. deutschen Universität i Prag.- Jber. Staats-Gymn. mit deutscher Unterrichtssprache Prag - Altstadt 27(1898-1899): 3-14, 1 map. corr.
Graber H. V. (1903): Die Teichtalungen im Süden von B.-Leipa nebst faunistischen Beobachtungen auf dem Hirnsner Teiche.- Jber. Staats-Realschule B. Leipa 40 (1902-1903): 2-24. p. 23-24: Vegetationsskize.
Grabovský J. (1949): Několik poznámek k realizaci plánu pěstovati léčivé, kořenné, aromatické a některé technické rostliny v ostravském kraji.- Přírodověd. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 10: 416-418.
Graf E. (1892): Das Sebastiansberger Moor.- Erzgeb. Ztg., Teplitz, 13: 182-185.
Griegerek H. (1929): Ein schlesisches Naturdenkmal in Gefahr.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 19-20 (Vereinsjahr 35): 59-62. Lonkrauer Teiche
Grögler A. (1941): Von der wirtschaftlichen Bedeutung der nordmährischen Forste.- Nordmährerland, Olmütz, 1941: 183-187.
Grögler A. (1943): Der Liechtenstein - Urwald im Reviere Goldenstein in Nordmähren.- Nordmährerland, Olmütz, 1943: 155-157, 1 tab.
Grohmann E. (1942): Frühling im Böhmischen Mittelgebirge.- Naturschutz, Neudamm, 23: 35.
Grosser W. (1898): Schlesische Inundationsflora, eine pflanzengeographische Studie.- 60 p., 1 tab., Breslau. Týká se i našeho území. 16F347
Gücklhorn A. (1931): Die Pflanzen im Volksleben des Miesner Landes.- Sudetendeutsche Z. Volksk., Prag, 4: 82-106. Bibliog. p. 100-106 cf. Gücklhorn A. 1930
Gunda B. (1943): Wanderer Karpaten - Europas.- Ungarn, Budapest - Leipzig, 4: 249-253. p. 252: o produkci šafránu v 16.- 17. století v župě Nitranské a Turčianské.
Güttler E. (1927): Příspěvek ke květeně okresu Moravsko-Budějovického a západní části okresu Znojemského.- 16 p., Moravské Budějovice.
Güttler R. (1941): Über den Gehalt wildwachsender Pflanzen an Kalium, Phospor, Eisen und Mangan.- Forschungsdienst, Neudamm, 11: 485-522. Rostliny hlavně z okolí Děčína.
Gutwirth Z. (1927): Ve Vidrholci.- Naše Polabí, Brandýs n. L., 4: 135-137, 151-152.
Habart Č. (1925): Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Vol. 1.- 447 (+ 7) p., Sedlčany. p. 129-131 Květena u naší Vltavy.
Habermann G. (1907): Unsere Wälder.- Unser Egerland, Eger, 11: 91-92. Chebsko, Dyleň, Slavkovský les
Habrovcová E. (1925): Moravské druhy rodu Festuca.- Pr. Morav. Přírod. Společ., Brno, 2/10: 3-38. in: Podpěra J., Květena Moravy ...
Hadač E. (1942l): Botanická vycházka na Hlinecko.- Východočes. Kraj 24 (7. 8. 1942).
Hadač E. et Hadač J. (1944): Příspěvek ke květeně východních Čech.- Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. math.-natur., 1943/3: 1-23. corr.
Haenke Th.(1788b): Observationes botanicae in Bohemia, Austria, Styria, Carinthia, Tyroli, Hungaria factae.- In: Jacquin N. J., Collectanea ad botanicam, chemicam et historiam naturalem 2: 3-96, Vindobonae. corr.- cf. Haenke Th. 1785.
Hájek A. (1890): Královské věnné město Polička. - Ed. J. Popelka, Polička. p. 7-8 stať o pěstovaných a planých rostlinách.
Hájek V. (1908): Starý popis lesů kláštera Sázavského.- Lesn. Týdeník, Písek, 3: 261.
Halácsy E. v. (1896): Flora von Niederösterreich.- (9+) 631 p., ed. F. Tempsky, Wien et Prag.
Hallegger F. (1930): Pflanzen aus den Sudeten.- Aus d. Heimat, Stuttgart, 43: 245-249, 6 fig. Hrubý Jeseník
Hanáček C. (1892): Zur Flora von Mähren. 2. Verzeichniss.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 30(1891)/ Abh.: 113-116.
Hanáček C. (1896a): Zur Flora von Mähren. 5. Verzeichniss.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/ Abh.: 3-4.
Hanáček C. (1896b): Aremonia agrimonoides in Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/S.-B.: 28
Hanák J. (1934): Vinařství, zelinářství a ovocnářství v Bzenci.- Bzenecké lípy.- In: Uherské Hradiště, město a okres (Národohospodářská propagace Československa A 11), p. 103-104, 107-108, 1 fig., Praha.
Hanel K. (1937): Rund um die Lausche.- Grenzland Oberlausitz, Reichenau (Sachsen), 18: 65-69. Flóra Luže p. 66.
Hanisch W. (1930): Urwald im Adlergebirge.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 6(1930-1931): 112-114, 1 fig.
Hantschel F. (1907): Nordböhmischer Touristenführer.- Leipa.
Hanuš J. (1885-1886): Soustavný přehled a stanoviska rostlin cévnatých v okolí Plzně samorostlých i obecně pěstovaných. I, II.- Zpr. c. k. Čes. Stát. Vyš. Reál.Gymn. Plzeň 12(1884-1885): 1-49; 13(1885-1886): 3-51. Díl II: Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign.1 ZH 109 corr.
Hanuš J. K. (1930): Českolipsko, 168 p., Česká Lípa. Botanika p. 30-37.
Hanzal F. (1928): Naše květy.- Kraj Kalicha, Tábor, 5: 104, 114. Leucojum, Pinguicula, Drosera rotundifolia, Arctostaphyllos uva-ursi 54 F7458 corr.
Hanzl F. (1941): Babyka.- Boleslavan, Nové Benátky, 15 (1940-1941): 90-91, 1 fig. U Benátek n. Jiz.
Hartmann A. (1917): Der Botaniker Emil Barber. Nachruf mit einem Bilde.- Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 28: 353-369, 1 tab.
Hartmann A. (1927): Flora der Oberlausitz preussischen und sächsischen Anteils einschliesslich des nördlichen Böhmens. Pars 3/1a.- Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 30: 93-126.
Harz K. (1942): Das weisse Veilchen (Viola alba) im Friedebergerländchen.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 110.
Haslinger F. (1869): Botanisches Exkursionsbuch. Eine Anleitung, die im Brünner Kreis und angrenzenden Gebiete vorkommenden phanerogamen Pflanzen zu bestimmen.- Ed. 1, 230 p., Brünn. Není totožné s ed. 2, 1880.
Hassenberger R. (1939): Fichtenformen und Fichtenrassen im Glatzer Schneegebirge.- Z. Forst- u. Jagdwesen, Berlin, 71: 113-140.
Haudek J. (1928): Phänologische Beobachtungen.- In: Lipser H. red., Heimatkunde des Bezirkes Aussig 2 (Pflanzen und Tiere), p. 236-238, Aussig.
Hauer R. (1924): Die Pflanzenwelt.- In: Hauer R., Heimatkunde des Bezirkes Gmünd, p. 86-89, ed. Lehrer-Arbeitsgemeinschaft des Bezirkes Gmünd.
Havlíček A. (1875): Lesní poměry v hejtmanství klatovském.- Šumavan, Klatovy, 8: 100-101, 112-113, 123-124, 135-136, 147-148, 160-161, 172, 184. 54B258
Hayek A. (1909): Atavistische Blattformen von Anemone grandis.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 59: (180)-(182).
Hayek A. (1913c): Bemerkungen zur entwicklungsgeschichtlichen Pflanzengeographie Ungarns.- Österr. Bot. Z., Wien, 63: 273-279.
Hayek A. (1916b): Die Pflanzendecke Österreich - Ungarns, vol. 1.- Ed. F. Deuticke, Leipzig u. Wien.
Hayek A. (1923): Pontische und pannonische Flora.- Österr. Bot. Z., Wien, 72: 231-235.
Hayek A. (1924): Eiszeit und Pflanzengeographie.- Umschau, Frankfurt a. M., 28: 947-949.
Heger A. (1928): Forstwirtschaft und Jagd.- In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau 2/2: 5-72. Forstwirtschaft p. 9-60.
Hegi G. (1903): Beiträge zur Flora des Bayerischen Waldes.- Mitt. Bayer. Bot. Ges., München, 1: 343-347.
Heinold E. (1935): Verzeichnis der im Vereinsblatt „Altvater“ des Mähr.- Schles. Sudetengebirgsvereines in den Jahrgängen 1 bis 53 (1882 bis 1934) erschienenen Abhandlungen.- Altvater, Friewaldau, 54/5-6: 9-14 et no. 7-8: 6-8.
Heinrich A. (1847b): Etwas über die Verbreitung von nichteinheimischen Pflanzen.- Moravia, Brünn, 10: 389-390. Xanthium spinosum, Inula helenium
Heinrich A. (1853b): Bemerkungen zu dem Aufsatz vom Hrn. Wawra „Vorarbeiten zu einer Flora von Brünn“.- Verh. Zool.-Bot. Ver. Wien 3 (1853): 170-174.
Heinrich R. (1941): Das Rauhe Rispengras Poa laxa subsp. riphaea , eine seltene Pflanze der Ostsudeten.- Natur u. Heimat, Aussig, 11 (1940-1941): 34-35.
Heinzel V. (1863): Über einheimische der Cultur würdige Pflanzen.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 1 (1862) /S.-B.: 26.
Hejna V. 1936: Vzpomínky ze staré i nové Jaroměře.- 124 p., Jaroměř. p. 31-35 Jaroměřská bažantnice za úpským mostem ke Zvoli.
Hejný S. (1948d): Amaranthaceae. Chenopodiaceae. Polygonaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 441-505, Praha.
Hejný S. sec. ms. (1950b): Butomales.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1712-1737, Praha.
Helbig H. (1937): Verzeichnis der seit 1920 erschienenen Literatur über das Erzgebirge sächsischen und böhmischen Anteils.- Deutsch. Arch. Landes- u. Volksforsch., Leipzig, 1/4: 1024-1060. 19 B 961
Helekal W. red. (1909): Ausgewählte Werke des Grafen Kaspar von Sternberg. Vol. 2: Materialien zu meiner Biographie.- In: Bibliothek Deutsch. Schriftsteller aus Böhmen 27: 1-312, Calve, Prag vol. 1 vide Saner A. S mnoha botanickými poznámkami, významné historiograficky, faksimile rukopisu K. Šternberka atd. 9G5464 /27
Helfert J. A. (1869): Reste mitteleuropäischen Urwaldes in der Šumava.- Mitth. Geogr. Ges. Wien 12 (= 2 ser. n.): 385-410. corr.
Helfert J. A. (1874): Der verwüstete Böhmerwald.- Mitt. Geogr. Ges. Wien 17 (= 7 ser. n.): 529-537.
Helfert J. A. (1875): Die Entsumpfung des grossen Königs-Filzes im Böhmerwalde.- Mitt. Geogr. Ges. Wien 18 (= 8 ser. n.): 193-201.
Hellering C. (1898): Landwirtschaft.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 135-144.
Hendrych R. (1948b): Aphanes. Alchemilla.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 665-670, Praha.
Hendrych R. sec. ms. (1949b): Geraniaceae. Lamiaceae (excl. Thymus). Campanulaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 901-914, 1194-1243, 1251-1260, 1418-1436, Praha.
Herold J. A. (1914): Mnichovohradišťsko. Přírodou a památkami.- 63 p., ed. Odbor KČT Mnichovo Hradiště. Květena p. 60, cf. etiam p. 23, 37, 47, 52, 56-57.
Herrmann H. (1941): Zum Tode Prof. Gustav Merkers.- Natur u. Heimat, Aussig, 11 (1940-1941): 93.
Heske F. (1909b): Führer durch die Verjüngungen der Waldgelegenheit „Ráj“ der Reviere Sct. Barbara und Cep. (Beilage zur Beschreibung der Exkursionstour des Böhmischen Forstvereines in den Forsten der Herrschaft Wittingau im Jahre 1909.) - 7 p., Wittingau.
Hesselman H. (1925): Studier över barrskogens humustäcke, dess egenskaper och beroende av Skogsverden.- Medd. f. St. Skogförsöksanst., Stockholm, 22: 169-552. p. 386-388 se týká Šumavy.
Hiersche A. (1928): Im Bereiche der Kohlengruben.- In: Lipser H. red., Heimatkunde des Bezirkes Aussig 2 (Pflanzen und Tiere), p. 192-198, Aussig.
Hilitzer A. (1935b): Nezbytná ochrana hořce šumavského (Gentiana pannonica Scop.).- Krása našeho Domova, Praha, 27: 116.
Hilitzer A. (1938): Více smyslu pro přírodu.- Brázda, Praha, 19/1: 394-396. (54F4810) 19(1)
Hitschmann H. (1855c): Correspondenz.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 5: 165-166. Okolí Žďáru n. Sáz.
Hlava S. (1905): O zvířeně rašelinných vod Borkovických.- Vesmír, Praha, 34(1904-1905): 182-183, 195-196. Též zmínky o rostlinách.
Hlaváč V. F. (1931): Bělohradská rašeliniska a jejich význam.- Lázeň. Týdeník, Lázně Bělohrad, 3: 1-2.
Hlaváč V. F. (1934): Podzvičínsko v rámci přírodovědy.- In: Vinčálek J. red., Bělohradsko - Raisův kraj - Podkrkonoší, p. 12 - 14 , ed. Odbor KČST, Lázně Bělohrad. p. 14: Drosera rotundifolia, Nymphaea
Hlaváč V. F. (1936a): Přírodovědecká sekce Zemědělského ústavu v Hradci Králové.- Kraj Královéhradecký, Hradec Králové, 1936/27.
Hlaváč V. F. (1936b): Z dějin přírodovědy na Královéhradecku. I-II.- Kraj Královéhradecký, Hradec Králové, 27: 23, 37.
Hlaváč V. F. (1940): Náš krajan, přírodovědec Rudolf Traxler, zemřel.- Kraj Královéhradecký, Hradec Králové, 31 n. v.
Hlinecký J. K. (1936): Jaro a léto v hradeckých hradbách. - Královéhradecko, Hradec Králové, 13(1935-1936): 140-142. Lidová jména rostlin.
Hloušková - Opočenská M. (1934): O Bělečku.- Krajem Pernštýnův, Pardubice, 14(1933-1934): 91-93, 1 fig. p. 93 údaje o rostlinách.
Hněvkovský J. (1898): Května.- In: Hněvkovský J., Politický a školní okres Rokycanský, p. 38-46, Rokycany. Doplnil F. Maloch.
Hnízdo A. Z. (1940i): Srostlé jasany.- Naší Přír., Praha, 4: 546. V Chýnově u Tábora.
Hnízdo A. Z. (1947): Nový rybník u Soběslavi.- Kraj Kalicha, Tábor, 9: 10-11.
Höck F. (1890): Nährpflanzen Mitteleuropas, ihre Heimat, Einführung in das Gebiet und Verbreitung innerhalb desselben.- Forsch. Deutsch. Landes- u. Volksk., Stuttgart, 5(1890-1891): 1-67.
Höfer F. (1903): Beschreibung einiger in Nieder-Oesterreich selten vorkommender Pflanzen.- Lehrmittel - Sammler (= Z. Gesammt - Interessen Lehrmittelsammelwesens), Petersdorf b. Trautenau, 5: 220-221. Trapa natans na břehu Moravy u Malých Levár.
Hoffmann G. (1931): Die geographische Verbreitung der Gattung Digitalis.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 103(1930): 68-83.
Hoffmann J. et Ptačovský K. (1922): Bratislava s okolím a Malé Karpaty.- In: Turistická knihovna Klubu Čs. Turistů 1: 1-48, 3 map., Praha. Flóra Malých Karpat podle Mergla p. 27-28, Šúru podle Holubyho p. 30.
Hofman F. W. (1845): Die Kultur der Handelsgewächse, 334 p., Prag.
Hochstetter F. (1855): Aus dem Böhmerwald.- Allgem. Ztg., Augsburg 1855, Beil. No. 167: 1-3; Die Thierwelt p. 2794-2795; Das Holz und seine Verwendung p. 2906-2907; Filze und Auen p. 3145-3146; Die Hochgipfel und die Gebirgsseen p. 3498-3499, 3514-3516; Die Moldau p. 3841-3843; Geologisches p. 2945-2946; Der frühere Goldreichthum p. 4026-4027). 20 C 55 corr.
Hochstetter F. (1905): Filze und Auen des Böhmerwaldes.- Oesterr. Moorz., Staab, 6: 123-125.
Holden W. (1912): Bibliography relating to the flora of Germany.- Bibliogr. Contrib. Lloyd Libr. 1: 187-260.
Holub J. sec. ms. (1950): Liliaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1737-1789, Praha.
Holuby J. L. 1912e: Z mojich polstoročných botanických prechádzok.- In: Slovenská čítanka, p. 413-438, ed. Morav.- slez. Beseda, Praha. corr.- nahrazuje záznam Holuby J. L. b. r.
Holvek A. (1925): Vrchbělské louky.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 3/2:143.
Holzer O. (1931): Ein Eibenvorkommen im Odergebirge.- Deutsch - Mähr.- Schles. Heimat, Brünn, 17: 265-266, 4 fig.
Honner J. (1928): Za panem řed. Vojtěchem Pilousem.- Pod Blaníkem, Benešov, 8(1928-1929): 14-15. Biografie; odchod do Libochovic.
Honzejk F. L. (1910): Lage, Allgemeines, Grösse, Grenzen.- In: Honzejk F. L. red., Festschrift, Heimatsfest Liebenau 1910, p. 58, Liebenau. Flóra u Hodkovic nad Mohelkou.
Hoppe D. H. (1790): Ueber den Wohnplatz der Pflanzen.- Bot. Taschenb., Regensburg, 1790: 61-76. Aconitum callibotryon od pramenů Labe v Krkonoších, jedovatost.
Hoppe D. H. (1803): Ueber die Gattung Tussilago, nebst Verzeichniss der deutschen Arten.- Bot. Taschenb., Regensburg, 1803: 25-59. Nachschrift. Tussilago (bohemica?) p. 60-61.
Hoppe D. H. (1806): Betrachtung über die in Deutschland wild wachsenden Arten aus der Gattung Cineraria.- Neues Bot. Taschenb., Nürnberg et Altdorf, 1806: 116-138. p. 128: Cineraria pratensis (?= Senecio rivularis) na Šumavě
Hora F. (1940): Borky rašeliniště na Humpolecku.- Zálesí, Humpolec, 21(1940-1941): 11-12.
Hora J. V. (1892): Procházky po školním okrese Strakonickém. 1. Prácheň.- Věstn. Škol. Okr. Strakon. a Sušic., Strakonice, 1/1: 1-3. Květena podle F. Celerina.
Hora J. V. (1894): Procházky po školním okrese Sušickém. 4. Svatobor.- Věstn. Škol. Okr. Strakon. a Sušic., Strakonice, 3: 5-6. 54A392
Horák B. (1909): Některé poznámky k fytogeografii.- Výr. Zpr. c. k. Jubilejního Vyš. Gymn. c. k. Frant. Josefa I. Rokycany 11(1908-1909): 3-11. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZC 674
Horák F. (1904): Dub na Podhradí u Lichnice.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 85.
Horečka F. (1931): Poznámky ke květeně radhošťské.- In: Horečka F. red., Kniha o památném Radhošti. Vlastivěda Frenštátska, p. 55-57, ed. Okres. osvět. sbor Frenštát p. Radh.
Hornisch A. W. (1931b): Die insektenfressenden Pflanzen des Schönhengster Oberlandes.- Mitt. z. Volks- u. Heimatk. Schönhengster Landes, Nähr.- Trübau, 27: 85-88.
Hornisch A. W. (1932): Schönhengster Flora.- Heimatkunde d. Schönhengster Sprachinsel 1/3: 1-63.
Hornung E. G. (1825): Correspondenz.- Flora, Regensburg, 8/1: 69-71. Srovnání Gagea saxatilis a G. bohemica od Prahy.
Hossner J. red. (1931): Heimatbüchlein des Bezirkes Pressnitz.- Pressnitz.
Houba A. (1924): Květena Prachovských skal.- In: Prachovské skály - příroda a turistika, p. 5-6, ed. Odbor KČST Jičín.
Houba A. (1926-1927): Libosad a Valdická obora.- Náš Domov, Jičín, 2: 33-40, 65-77, 9 fig. 54 F 6881
Hrabár S. (1940): Ásvány-, növény- és állatvilág.- In: Ung vármegye (Vármegyei Szociográfiák, IX-X), p. 78-87, Budapest. Flóra p. 79-82.
Hrabětová - Uhrová A. (1929-1930): Tisy na západní Moravě.- Od Horácka k Podyjí, Znojmo, 7: 101-104.
Hrabětová - Uhrová A. (1935): Revision der Gattung Coronilla L.- Beih. Bot. Cbl., Dresden, 53B: 1-174.
Hrdlička M. (1940): Květena a zvířena.- In: Hrdlička M., Kolinec na Šumavě, p. 35-37, Klatovy.
Hrdlička M. (1946): Květena okresu Plánice.- In: Hrdlička M., Křižíkův rodný kraj, monografie plánického okresu, p. 14-20, Klatovy. Konzerv. Fond: II 29991/I
Hrobař F. (1936b): První doplněk ke „Květeně Kostelecka a Rychnovska“.- Z Pelclova Kraje, Rychnov n. Kn., 2: 26-30. corr.
Hrobař F. (1938): Památné stromy v Rychnově n. Kn..- Pozoruhodnější květena v Rychnově n. Kn.- In: Dvořák S. red., Město Rychnov n. Kněžnou a soudní okres rychnovský n. Kněžnou, p. 59-60, 2 fig.; p. 60-61, Rychnov n. Kn. et Praha.
Hrobař F. (1946d): Druhý doplněk ke „Květeně Kostelecka a Rychnovska“.- 32 p., sumpt. propr., Vamberk.
Hrobař F. (1947): Ochranné oblasti ve východních Čechách. (Popis státních přírodních reservací.)- Podorlická Osvěta, Rychnov n. Kn., 1: 107-111.
Hruby J. (1906): Flora des Mähr.-Trübauer Berglandes. Beiträge zur Geschichte der Flora dieses Gebietes vom Ausgange des Tertiärs bis zur Gegenwart.- Jber. k. k. St. Real-Gymn. Mähr.-Trübau 29(1905-1906): 3-21. (57 B 138)29/1906 corr.
Hruby J. (1914-1915): Die mährisch-schlesischen Beskiden.- Mitt. Beskiden Ver., Teschen, 11(1914): 1-4, 41-44; 12(1915): 2-6, 21-29.
Hruby J. (1915b): Die südwestlichen und südlichen Vorlagen der Ostsudeten.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 53(1914) /Abh.: 1-81. corr.
Hruby J. (1922): Die Flora der Beskiden.- In: Herbatschek A., Die tschechoslowakischen Beskiden und die Fatra, p. 20-29, ed. R. Papauschek, Mährisch-Ostrau.
Hruby J. (1926 vel 1927?): Göding in Mähren und seine Umgebung. Beitrag zur pflanzengeographischen Gliederung Mährens und Schlesiens.- Čas. Mor. Zem. Mus., Brno, 24: 60-91. corr.
Hruby J. (1925-1927): Die pflanzengeographische Gliederung Mährens und Schlesiens.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 59(1922-1924)/Abh.: 69-86, 1925; 60(1925-1926) /Abh.: 1-28. corr.- cf. Hruby 1925b
Hruby J. (1928): Botanischer Führer durch Brünn und Umgebung, 192 p., Brünn, Verl. J. Czerny, Landskron; 2. titul. list: Naturgeschichtlicher Führer für Brünn und Umgebung. I. Teil: Blütenpflanzen und Farngewächse. 16 K 183
Hruby J. (1930c): Die Vegetationsverhältnisse Westmährens. 3. Beitrag.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 61(1927-1929): 32-86.
Hruby J. (1931b): Die pflanzengeographischen Verhältnisse Westmährens. 4. Beitrag.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 62(1930): 30-79.
Hruby J. (1932): Botanische Notizen aus Mähren - Schlesien.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 63(1931): 12-50.
Hruby J. (1933b): Die pflanzengeographischen Verhältnisse Westmährens. 2. Beitrag. (SW-Ecke Mährens.) - Čas. Morav. Zem. Mus., Brno, 28-29(1931-1932): 546-583, 1 map., 1 fig. corr.- cf. Hruby 1931-1932
Hruby J. (1941): Floristische Notizen.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 72(1940): 188-216.
Hruby J. (1941-1944): Die Brombeeren der Sudeten - Karpathengebiete.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 72(1940), suppl.: 1-98, 1941; 73(1941), suppl.: 1-96, map. 1, 1942; 74(1942-1943), suppl.: 1-156, map. 2, 1944. corr.- cf. Hruby 1941, 1942
Hruby J. (1942b): Botanische Lehrwanderung auf den Napoleonshügel bei Posorschitz.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 73(1941) /S.-B.: (18).
Hruby J. (1943): Neue Beiträge zur Brombeerflora Südeuropas.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 3 (N. F.): 241-311.
Hruby J. (1944): Das Elbsandsteingebirge mit besonderer Berücksichtigung seiner Brombeerflora.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 75(1943) /Abh.: 201-208.
Hruby J.et Mohr H. (1942): Botanisch-geologische Lehrwanderung auf die Tschebinka bei Tischnowitz.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 73(1941) /S.-B.: (18).
Hruby J. et Weeber P. (1944): Gustav Weeber. Nekrolog. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 75(1943) /S.-B.: (16)-(18).
Hübl F. (1870-1874): Systematisch geordnetes Verzeichnis derjenigen Abhandlungen, Reden und Gedichte, welche die an den inländischen Mittelschulen vorhandenen österreichischen, preussischen und baierischen Schulprogramme enthalten. I. Theil.- 240 p., Czernowitz 1870; II. Theil.- 128 p., ed. Hölder, Wien 1874 . (4D112)1-2
Hübler F. (1883): Führer durch Reichenberg und Umgebung (Iser - Jeschkengebirge).- (8+) 354 p., 2 map., ed. Ver. d. Naturfreunde, Reichenberg. Flóra p. 44-49.
Hübler F. (1905): Dechant Gottfried Menzel.- Jb. Deutsch. Gebirgsver. Jeschken- u. Isergeb., Reichenberg, 15 (= Mitt. 21): 3-27, 1 tab. Též bibliografie.
Huemer - Kreiner F. (1941): Ein Urwaldrest in Oberdonau.- Mein Böhmerwald, Prachatitz, 5/5-6: 34-35. Žofínský prales
Humňal E. (1948): O přistěhování flory na Rýchory.- Výr. Zpr. Stát. Reál. Gymn. Karla Čapka Trutnov 21(1947-1948): 3-5. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZE 103
Chadt J. E. (1881): Důležitější rostliny cévnaté v okolí Písku a obce Ondražské (dle začátku květení).- Otavan, Písek, 3: 113-114. (54 B 403)3 corr.
Chadt J. E. (1882): Český prales.- Šumavan, Klatovy, 15: 563-564. corr.
Chadt J. E.(1884b): Ze Šumavy.- Háj, Žďár, 13, suppl. Zpr. Lesn., Lovecké a Rybářské p. 4-5.
Chadt J. E. (1894v): Ze Šumavy.- Strakonický Dudák, Strakonice, 1: 119-120.
Chadt J. E. (1896e): Z dějin lesů českých.- Strakonický Dudák, Strakonice, 3: 100.
Chadt J. E. (1903): Čerchovské hvozdy.- Háj, Žďár, 32: 193.
Chadt J. E. (1905b): Jména lesů a hor v historii v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se vyskytující.- Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 38-39, 56-57, 72-74, 81-83, 104-105, 115-116, 132-134, 149-150, 163-164, 179-180,
Chadt J. E. (1905c): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 40. Hraničný buk panství Mšeckého na Rakovnicku.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 142.
Chleborád A. (1928): Sadařství. Lesy. Rostlinstvo. Živočišstvo. - In: Popis okresu bechyňského, p. 77-82, Bechyně.
Christ J. (1926a): Ein Gang durch den Moosebruch bei Reihwiesen.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 2 (1926-1927): 47-52, 7 fig. Též květena u Rejvízu.
Christ J. (1926b): Zur Frage eines botanischen Gartens.- Altvater, Freiwaldau, 45/7: 3-4. Otázka zřízení botanické zahrady v Jeseníku.
Christ V. H. (1903): Die Varietäten und Verwandten des Asplenium Ruta muraria L.- Hedwigia, Dresden, 42: 153-177, tab. 5-8. p. 165: var. zoliense Kit.: Ralsko
Chvojka H. (1905): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 35. Vaz U Matičky“ na Jičínsku.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 62 /Jičíněves/
Iltis H. (1920): Gustav Niessl - Mayendorf. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 57/S.-B.: (14)-(15).
Iltis H. (1922): Osud díla Mendelova.- Příroda, Brno, 15: 327-330.
Indra J. (1924): Die Forst- und Landwirtschaft im obersten Waldviertel.- In: Hauer R., Heimatkunde des Bezirkes Gmünd, p. 96-104, ed. Lehrer-Arbeitsgemeinschaft des Bezirkes Gmünd. Týká se i okolí Českých Velenic.
Irzing F. (1927a): Im Umkreise des Tannichs- und Seeberges.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 2: 13-16. Týká se též rostlin.
Irzing F. (1927b): Formen unserer Landschaft.- In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau 1/1: 32-65, 1 tab., Komotau. Též rostliny. 19A505
Israel A. (1866): Schlüssel zum Bestimmen der in und um Annaberg und Buchholz wildwachsenden Pflanzen (Phanerogamen und Gefässcryptogamen). Ed. 2.- (16+) 128 p., Annaberg. Vzácně až saské území k Vejprtům.
Jacobi H. (1878): Pflanzenstandorte im westlichen Erzgebirge.- Mitth. Naturwiss. Ver. Schneeberg 1: 31-48. p. 33: Betula carpatica a B. nana u Božího Daru; p. 34: Pinus obliqua na Klínovci vysázena.
Jager J. (1946): Reservace na Žďáře.- Brdský Kraj, Rokycany, 1946: 35-36.
Jahn J. (1894): Die Pflanzenwelt.- In: Märten J., Heimatkunde des Bezirkes Kaplitz, p. 239-256, Krummau.
Jahne H. (1928): Von Wäldern und Bäumen des Niederlandes.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 4(1928-1929): 53-61, 82-86, 9 fig. Severní Čechy.
Jakowatz A. (1899): Die Arten der Gattung Gentiana, sect. Thylacites Ren. und ihr entwicklungsgeschichtlicher Zusammenhang.- S.-B. Kaiserl. Österr. Akad. Wiss., Wien, cl. math.-natur., 108/1: 305-356, 2 tab., 2 map. 38 G 27 corr.
Jaksch Ch. (1869): Beitrag zur Flora von Iglau.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 7(1868) /Abh.: 169-173.
Janata J. (1940a): Za botanikem a spisovatelem Fr. Malochem.- Čes. Deník, Plzeň, 21. 1. 1940.
(-ata) = Janata J. (1940b): Za učitelem a spisovatelem Františkem Malochem.- Nová Doba, Plzeň, 46/19: 4.
(-an-) = ? Janata J. (1940c): Za profesorem Františkem Malochem.- Čes. Směr, Plzeň, 42/3: 3.
Janchen E., Ginzberger A. et Schiller J. (1939): Botanische Skizzen aus dem Donautal.- In: Pietschman V., Wissenschaftlicher Donauführer, p. 107-110, ed. Waldheim - Eberle, Wien.
Janka G. (1913): Die Pflanzen- und Tierwelt der Umgebung von Komotau.- Komotau. Die Pflanzenwelt p. 3-24.
Janoška M. (1952, recte 1953): Liptovský Mikuláš a okolie. (Turistický sprievodca.) - 122 p., ed. Tatran, Bratislava. Květena p. 8-10, 91.
Janota R. et Purkyně C. (1926): Rašeliniště u rybníka Velké Dářsko.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 100: 160-166.
Janoušek E. (1938): Náčrt vývoje lesního hospodářství na panství prášilském na Šumavě.- Lesn. Pr., Písek, 17: 128-158.
Janoušek E. (1940): Lesy libějovického panství ke konci 16. a jejich proměny na počátku století 18.- Věstn. Čes. Zeměd. Mus., Praha, 13: 55-64, 76-82.
1/5: 1-128. corr.
Janoušek L. (1945): Chrpa nachová.- Vesmír, Praha, 23(1944-1945): 150. Centaurea cyanus, karmínová aberace úborů - Želivec u Zruče n. Sáz.
Jaroš A. (1925): Nejkrásnější části Velké Prahy.- Naše Praha, Praha, 1(1924-1925): 138-143, 3 fig. Květena Šárky p. 140-142.
Jaschke F. (1898): Forstwirtschaft.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 123-134, Komotau.
Jedlička J. (1942): Příspěvek ku poznání květeny Moravských Karpat I.- Sborn. Klubu Přírod. Brno 24(1941): 31-51.
Jedlička J. (1945a): Plagiothecium undulatum Br. eur. na horách Vizovských.- Příroda, Brno, 37(1944-1945): 236-237. Též kapradiny.
Jedlička J. (1945b): Tři zajímavé houby na Zlínsku.- Příroda, Brno, 37(1944-1945): 209-211. Též vyšší rostliny.
Jedlitschka H. (1926): Volksbräuche und Volksaberglaube in der Wagstädter Gegend. Von Pflanzen, Liebe, Hochzeit.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 7: 106-107.
Jedlitschka H. (1927a): Ein neuer Standort des Büschelfarnes (Salvinia natans).- Das Kuhländchen, Neutitschein, 8: 118-119.
Jedlitschka H. (1927b): Ein neuer Fundort der Salvinia natans (All.) in Westschlesien.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 15 (Vereinsjahr 33): 30-31.
Jedlitschka H. (1928): Die Verbreitung der Salvinia natans (All.) und einiger seltener Wasserpflanzen in Schlesien.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 17(Vereinsjahr 34): 26-32.
Jedlitschka H. (1928-1929 et 1938): Volkstümliche Pfllanzennamen, Pflanzenaberglauben und Volksheilpflanzen im Wagbachtalkreise (Schlesien).- Das Kuhländchen, Neutitschein, 9: 65-73, 136-142, 159-161, 171-174, 190-195, 1928; 10: 8-12, 28-29, 41-46, 1929; 13: 8-10, 25-27, 44-45, 53-55, 1938.
Jedlitschka H. (1934a): Über das Vordringen von Impatiens parviflora (DC.) in die Pflanzenwelt des Wagbach-Odergebietes in Schlesien (Č.S.R.).- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 26 (Vereinsjahr 39): 17-23.
Jedlitschka H. (1934b): Neue Beobachtungen über Salvinia natans (Schwimmfarn) in Schlesien.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 26 (Vereinsjahr 39): 25.
Jedlitschka H. (1937-1938): Juncus tenuis (Willd.) im Niederen Gesenke.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 29-30, 1937 et 29 (Vereinsjahr 43): 16, 1938.
Jedlitschka H. (1938): Die Schwingelarten am Ostrande des Niederen Gesenkes.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 29 (Vereinsjahr 43): 16-17. Festuca sp. div.
Jedlovský = pseudonym Ladislava Doležala (cf. Chadt J. E. 1920: 40).
Jechl F. (1854): Elatine triandra Schk.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 4: 126. Od Českých Budějovic.
Jezdinský F. (1930): Houby Krkonoš r. 1929.- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 10: 41-42. p. 41 rostliny na Mechovinci , 1070 m.
Jílek B. (1935d): Několik poznámek ke květeně jihočeské.- Ročen. Vlastiv. Společ. Jihočes., České Budějovice, 2(1934): 50-53.
Jirásek F. J. (1915): Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirks Hohenelbe. I - II. - Hohenelbe.
Jirásek V. (1941i): První doplněk k seznamu botanické a botanicko-ochranářské literatury území okresu Brandýs nad Labem.- Ročen. Okres. Jednoty Mus. Brandýs n. L. 15: 5-7. (54 E 5054)15 corr.- cf. Jirásek V. 1942e
Jirásek V. sec. ms. (1950): Poaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1916-2083, Praha.
Jiřík F. X. (1933): Doplňky k dílu Josefa Mánesa.- Umění, Praha, 6(1932-1933): 431-449. p. 432-433 o příbuz. vztazích J. Kablíkové. (54D15532)6
John A. (1900): Die Flachskultur im Egerlande.- Unser Egerland, Eger, 4: 26-28.
Johnová M. (1936): Topoĺčiansky park.- Mlyniansky park - zvláštnosť Slovenska.- In: Kunc J. red., Kraj zlatomoravecký po stránke historicko-turistickej, p. 31-32 et 37-39, ed. Sokol, Zlaté Moravce. 54E8082
Jordy A. (1940): Ökologische Bedingungen der Fichtenforstassoziationen auf den verschiedenen Höhenstufen des Isergebirges.- 179 p., 15 tab., Dissert., Berlin. ref. Bot. Cbl.178 (=36 ser. n. ) /Referate: 206-207, 1943
Joukl H. A. (1901): Naturtreue Pflanzen - Preparation zu biologischen Zwecken.- Entomol. Z., Gumen, 14(1900-1901): 170.
Juda K. (1933): Z Vyžlovky do Českého Brodu. VI. V Černých lesích.- Naše Hlasy, Český Brod, 53/33: 1 - 2. Též o lesní a vodní květeně rybníku Pařez.
Jungbauer J. T. (1842, ed. 1980): Alphabetisch geordnete botanische Topographie der Phanerogamen um Goldenkron.- 431 p., ed. Okr. pedagog. středisko České Budějovice.
Jünger E. (1944): Hans Canon. Anlässlich der Vollendung seines 60. Lebensjahres.- Igel - Land, Brünn - München - Wien, 5: 36-39.
Jurasky K. A. (1932): Die Pestwurz.- Natur u. Mus., Frankfurt a. M., 62: 189-193, 6 fig. Petasites albus z Krušných hor a Hrubého Jeseníku.
Juritsch G. (1900): Professor Johann Lukasch. Nekrolog. - Progr. k. k. Staats-Ober-Gymn. Mies 1898-1900: (30)-(31).
Jüttner K. et Matzura J. (1923): Die Pflanzenwelt um Nikolsburg und Mährisch-Kromau .- In: Altrichter A. et al. red., Südmährisches Heimatbuch für Volk und Schule, p. 340-344 et 497, Nikolsburg. 19E944
Kablik J. (1852): Petasites kablikiana Tausch.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 2: 125-126.
Kadlčák J. M. (1886): Druhy vrb.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 23: 174-175.
Kafka J. (1902): Plzeň s okolím a Český les.- In: Kafkův Ilustr. Prův. Král. Čes. 10: 1-144. Praha květena p. 41-43 ; ed. 2: 1927. 54 K 853/10 corr.- cf. Kafka J. b. r.7
Kafka J. (1910): Brdy a Podbrdí.- In: Kafkův Ilustr. Prův. Král. Čes. 6: 1-114, Praha. Květena p. 16-21 et 44-45. corr.- cf. Kafka J. b. r.3
Kafka J. (1923): Smrčiny, hory Karlovarské a Doupovské.- In: Kafkův Ilustr. Prův. Král. Čes. 18: 1-114 květena p. 10-13 . 54 K 5873 corr. - cf. Kafka J. b. r.5
Kalmus J. (1865): J. G. Lumnitzer. Nachruf. - Ver. Naturforsch. Ver. Brünn 3(1864), S.-B.: 11-12.
Kamenický J. 1910: Riegrova turistická stezka a jiné půvabné kouty na Železnobrodsku a Semilsku.- 45 p., 11 tab., ed. V. Kudrnáč, Turnov p. 29-30: poznámky o porostech v údolí Žernovníku u Železného Brodu .
Karafiát K. (1912): Die naturwissenschaftlichen Sammlungen Deutschböhmens. I. Teplitz. - Lotos, Prag, 60: 31-34. /Nahrazuje citaci Anonymus 1912b, která má i chybnou anotaci./
Karásek J. (1947): Z přírodní reservace na Oblíku.- Pohraniční Družba, Teplice-Šanov, 1: 160-163.
Karl W. (1851b): Alnus rugosa Sprgl.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 1: 101.
Karl W. (1851c): Neue Funde. Im Gebiete der Botanik: Alnus incana var. abortiva Karl. Holcus lanatus var. leucoglumus Karl.- Lotos, Prag, 1: 232.
Kästner M. (1941): Über einige Waldsumpfgesellschaften, ihre Herauslösung aus den Waldgesellschaften und ihre Neueinordnung.- Beih. Bot. Cbl., Dresden, sect. 2, 61: 137-207.
Kašpárek J. O. (1941): Jak se vyvíjely chmelařské oblasti.- Čes. Chmelař, Louny, 14: 87-89.
Kavina K. (1913c): Česká rašeliniště, jejich význam a meliorace.- Krása našeho Domova, Praha, 9: 52.
Kavina K. (1917b): Sázavské kandíky.- Topičův Sborn. Liter. a Umělecký, Praha, 4 (1916-1917): 372-377, 1 fig. 54 F 25989
Kavina K. (1921c): Nestor českých botaniků Dr. Ota Gintl. - Čas. Mus. Král. Čes., Praha, sect. natur, 95: 39.
Kavina K. (1924b): Vzpomínka na docenta Mg.Ph. Emanuela Senfta.- Zeměd. Arch., Praha, 15: 351-352.
Kawecki W. (1939): Lasy ywiecczyzny ich terázniejsość i przeszość.- Pr. Roln.-Lesn. Pol. Akad. Um., Kraków, 35: 1-172, 8 tab.
Keil F. (1846): Nekrolog auf Alois Poech.- Ost u. West, Prag, 10: 124 37 A 53
Keil F. (1851b): Dr. Poech über die Moos-Vegetation von Liebwerda.- Lotos, Prag, 1: 164-167 p. 165, 166 též semenné rostliny z Jizerských hor i z okolí Libverdy .
Keilholz (1927): Die pontische Pflanzengemeinschaft der Gipsgebirge bei Katscher.- Oberschlesier, Oppeln, 9: 326-336 za hranicemi v Polsku 2 km SZ Třebomi na Hlučínsku .
Kempe O. (1898): Folgerungen, besonders in Bezug auf das Pflanzenleben.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 86-87, Komotau.
Kerner A. (1854): Beitrag zur Kenntniss der Flora des Mühlviertels.- Verh. Zool.-Bot. Ges., Wien, 4: 213-220.
Kerner J(osef) Č. (1947): Pojizeří. Průvodce pro turisty, cestující a milovníky domova.- 247 p., ed. Klub českých turistů, Mladá Boleslav. p. 22-25 Květena Pojizeří, ale poznámky i jinde, např. p. 75.
Kettner A. (1904): Das schlesische Vineta.- Oberschlesien, Kattowitz, 3 (1904-1905): 451-454. p. 454 Ledum palustre u Rejvízu.
Killinger F. (1937): Die richtige Wahl der Holzarten ...- Sudetendeutsche Forst- u. Jagd-Ztg., Teplitz-Schönau, 37: 179-185 corr. .
Kindermann V. (1929a): Eibenstandorte in Böhmen.- Sudetendeutsche Forst- u. Jagd-Ztg., Teplitz-Schönau, 29: 246-250, 3 fig. corr.
Kindermann V. (1929b): Alte Linde im Aussiger Bezirke.- Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 9(1930): 89-95.
Kindermann V. (1929c): Bäume als Naturdenkmäler.- Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 9: 30-37.
Kindermann V. (1930): Bemerkenswerte Bäume unseres Bezirkes.- Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 10: 31-38.
Kindermann V. (1933c): Gesetzlich geschützte Pflanzen unseres Bezirkes.- Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 13: 1-9.
Kindermann V. (1934c): Bemerkenswerte Bäume unseres Bezirkes.- Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 14: 173-180.
Kindermann V. (1937b): Helft unsere Pflanzen schützen! - Beitr. zu Heimatk. Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 17: 1-8.
Kindermann V. (1939a): Pflanzenschutz auf Grund des Reichsnaturschutzgesetzes.- Beitr. Heimatk. Elbetals, Aussig, 1: 6-10.
Kindermann V. (1939b): Hecken und Gebüsche, biologisch wichtige Faktoren in unserer Kulturlandschaft.- Beitr. Heimatk. Elbetales, Aussig, 1: 96-99. 19E981
Kinský B. (1931): Jizerské hory a Podještědí. Hejtmanství: Liberec, Jablonec n. N. a Frýdlant.- 142 p., 1 map., ed. J. Uher, Praha květena p. 18-22 .
Kinský B. (1932): Jablonec n. Nisou a okolí. Turistický průvodce.- 88 p., 1 tab., 1 map., ed. J. Florian et Odbor KČST, Jablonec n. N. květena p. 8-10 .
Kinský B. (1947a): Českolipsko: lázně, letoviska, turistika. Severočeská Riviera.- 64 p., ed. J. Künstner, Česká Lípa roztroušené poznámky o rostlinách, starých stromech apod..
Kinský B. (1947b): Českolipským krajem.- Bezděz, Česká Lípa, 10: 7-12. Ligularia sibirica, Ledum, Daphne cneorum, Cypripedium, šafraník .
Kinský B. (1948): Ochrana přírody.- Bezděz, Česká Lípa, 10: 96. Chráněné rostliny a rezervace na Českolipsku.
Kirchner L. (1844): Die Gartenbaugesellschaft in Prag.- Ost u. West, suppl. Prag, 1844: 149-151.
Kirchner L. (1855): Die Gallenwuchse des Budweiser Kreises.- Lotos, Prag, 5: 127-137, 157-161, 202-205, 236-244.
Kirchner L. (1856): Beschreibung einiger neuer und im südlichen Theile des Budweiser Kreises selten vorkommenden Pilze.- Lotos, Prag, 6: 179-184, 202-208, 242-247.
Kirwald E. (1940): Die höhere Forstschule in Reichstadt.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 91: 239-241.
Klaus A. et Motyčka A. (1909): Lesnictví.- In: Vepřek P. red. Chrudimsko a Nasavrcko 2: 192-247. 54 C 1262
Klečka A. (1932d): Ochranou přírody k ochraně podnebí.- Krása našeho Domova, Praha, 24: 115-118, fig. 4-5 p. 115: poznámky k flóře r. 1932 odvodňovaných černav mezi Všetaty a Malým Újezdem aj..
Klečka A. (1935f): Několik zajímavostí o klíčivosti plevelů.- Kodym, Tábor, 32: 251-252 klíčení diaspor z říčních štěrků od Veselí u Mnichova Hradiště .
Klečka A. (1936d): Příspěvek k studiu travinného porostu pasek v oblasti Blanského lesa.- Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 11: 601-605.
Klečka A. (1941): O předhistorickém nálezu konopí v Modlešovicích u Strakonic.- Věstn. Čes. Zeměd. Mus., Praha, 14: 69-71.
Kleiner O. (1927): Beträge zur Kenntnis des Moosbruches.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 16 (Vereinsjahr 33): 30-31.
Klement O. (1929): Der Eidlitzer Busch. Botanische Skizze.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 50: 121-123.
Klement O. (1930): Pflanzendecke unserer Heimat.- In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau 1/5: 1-128. corr.
Klement O. (1941): Digitalis purpurea L. im westlichen Sudetengau.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 82-87.
Klement O. (1942): Alte Herbare.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 58. Roth
Klement O. (1943a): Walter Weiss .- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 1-2.
Klement O. (1943b): Zur Verbreitung von Aspidium lonchitis Sw. im böhmischen Raum.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 8-14.
Klement O. (1944): Fremdes Getier.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 44-52. Též o Quercus pubescens na Běšickém chocholu - p. 45.
Klement O. et Enz J. (1940): Geographie der Heimat. Zur Erdkunde der Komotauer Landschaft. - In: Heimatkunde des Kreises Komotau 1/2: 1-144, 1 map. Stehende Gewässer p. 54-96.
Klepsch G. (1912): Von der Steinzeit bis heute. Beiträge zur Geschichte des Kirchsprengels Liebeschitz bei Auscha.- 164 p., sumpt. propr., Liebeschitz. p. 7 flóra Sedla u Úštěka.
Klepsch G. (1932): Von der Sonnenseite des Geltsch 2. přepracované vydání předchozí práce.- 216 p., ed. F. Kraus, Reichenberg. p. 18 flóra, též zmínka o zámeckém parku v Liběšicích.
Klika B. (1926): Dva nové české lanýže.- Mykologia, Praha, 3: 66-70. p. 67 o Veratrum nigrum z Bilichova na Velenovského zahradě v Mnichovicích u Prahy.
Klika J. (1918d): Kyselé louky a černavy polabské.- Příroda, Brno, 13: 226-229. corr.
Klika J. (1923h): Nástin vývoje květeny Čech.- In: Petrbok J., Pračlověk, vol. 1, p. 296-300, ed. Vortel et Rejman, Praha. 54 H 5460
Klika J. (1931c): ... Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 6: 277-302. Další škrtnout. corr.
Klika J. (1931f) ... Věstn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 7: 21-24. Další škrtnout. corr.
Klika J. (1931i): Dendrologie. Jehličnaté, ed. 2.- In: Publ. Minist. Zeměd. RČS no. 71: 1-215.
Klika J. (1935l): Příspěvek k poznání rostlinných společenstev na rašelinách (svaz Rhynchosporion).- Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 10: 118-124.
Klika J. (1942b): Výzkum ochranné oblasti Velké hory u Karlštejna.- Sborn. Čes. Akad. Techn., Praha, 16: 497-505. corr.
Klika J. (1942e): Rostlinosociologická studie Křivoklátských lesů.- Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. math.-natur., 1941/3: 1-46 corr.- cf. Klika 1941j
Klika J. (1945c): Zkáza starých parků.- Svob. Zítřek, Praha, 1/10: 6.
Klika J. ka (1945d): Ochrana přírody v pohraničí.- Svob. Zítřek, Praha, 1/10: 8.
Klika J. (1946e): O zákonnou ochranu přírody.- Svob. Zítřek, Praha, 2/11: 6.
Klika J. (1946f): Karlštejnsko, národní chráněný kraj.- Svob. Zítřek, Praha, 2/15: 6.
Klika J. (1946g): Hospodaření vodou: vysycháme?- Svob. Zítřek, Praha, 2/24: 6.
Klika J. (1949l): Lesy Velkej Fatry.- Prírod. Sborn., Bratislava, 4: 7-36. corr.
Klika J. et Šmarda J. (1943b): Návrh na zřízení reservace olšiny u Skleného ve Žďárských horách.- Krása našeho Domova, Praha, 36(1943-1944): 44-46.
Klimesch J. (1868): Verzeichniss der im Garten Seiner Durchlaut Fürsten Ferdinand von Lobkowitz zu Eisenberg Jezeří kultivierten Gewächse für das Jahr 1868.- 72 p., Brüx.
Klimeš Josef (1923): Politický okres zábřežský.- In: Vlastivědné příručky o sev. Moravě no. 1: 1-16, Zábřeh. Rostliny p. 11-13.
Klimeš J. (1924): Bifurkace.- Vlastiv. Sborn. pro Mládež Župy Olomoucké, Kroměříž, 2(1923-1924): 117-119. p. 118 Pinus mugo vysazena na Jeřábu (999m) a Galanthus nivalis v Hrubém lese.
Klimeš J. (1930): Nejdále na sever.- Sev. Morava. Vlastiv. Sborn. Stř. a Sev. Moravy, Kroměříž, 9, append. ad no. 3: 13-15, 1 map. Vrchy Červenice a Telč - žluté macešky.
Klinkera V. (1913): Aklimatisace několika cizích dřevin jehličnatých.- Čes. Myslivost, Praha, 17: 94-95.
Klussmann R. (1889): Systematisches Verzeichnis der Abhandlungen, welche in den Schulschriften sämtlichen an dem Programmtausche teilnehmenden Lehranstalten vom Jahre 1876-1885 erschienen sind.- 315 p., ed. Teubner, Leipzig.
Bd. 2 (1886-1890), 285 p., Leipzig 1893.
Bd. 3 (1891-1895), 342 p., Leipzig 1899.
Bd. 4 (1896-1900), 347 p., Leipzig 1903.
Bd. 5 (1901-1910), 548 p., Leipzig 1916. (4D195)1-5
Klvaňa A. (1905): Příborsko.- In: Schücker J. et al. red., Památník Matice Místecké, p. 77-83, Místek. p. 78 adventivní rostliny.
Klvaňa J. (1900): Cikáda neboli křís na Moravě.- Vesmír, Praha, 29(1899-1900): 227-228. Ophrys aranifera na moravské i slovenské straně luk při Malé Vrbce u Strážnice.
Klvaňa J. et Fintajsl F. (1910): Popis okresního hejtmanství kyjovského. Část 1.- 28 p., ed. A. Antoš, Kyjov. Rostliny p. 8-9. 54 F 27906; ed. 2, 1948: 54 G 30055
Kmoníček V. (1938): Vegetace Nízkých Tater.- In: Ondrušková V., Nízké Tatry (Knižn. KČsT 13): 14-22, Praha. (54 H 8125)13
Knaf J. F. (1831): Novae species et varietates.- In: Opiz P. M., Nomenclator botanicus 1: 75-76, 88-96, Prag. Anagallis, Asperugo, Campanula, Ornithogalum
Knaf J. F. (1851b): Carex nutans Host.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 1: 251. Od Chomutova.
Knap J. (1939): Tvář kraje.- Krásy Domoviny, Turnov, 1939/ 3 - “Jičínsko“: 1-2 p. 2 Colchicum autumnale mezi Jičínem a ostruženskými rybníky.
Knapp K. (1917-1918): Pěstování estetiky krajinné v okolí král. města Písku.- Otavan, Písek 2(=37) (1917-1918): 104-109, 158-161, 2 fig.
Kneblová V. (1948b): Dorycnium.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 767-768, Praha.
Kneblová V. sec. ms. (1950b): Juncaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1805-1825, Praha.
Kobrle A. (1934): Letovisko Chvalkovice v Čechách, sine pag., ed. Okrašlovací spolek Chvalkovice. Část přírodovědná p. 6-10, p. 8 květena. 54 I 10631
Kobrle A. (1939): Lesy okresu humpoleckého. (Studie geobotanická se zřením na poměry půdní a srážkové. Soupis dřevin humpoleckých lesů.) - Výr. Zpr. Měst. Čes. Reálky Humpolec 2(1938-1939): 3-18, 4 fig. Knih. Muz. Vysočiny Jihlava; Mor. Muz. Brno, bot. odd.; Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZC 609 corr.
Kobrle A. et Čábera A. (1950): Želivka - cesta teplomilných rostlin na Humpolecku.- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 146-148.
Kocian O. (1936): Turistický průvodce po Humpolci a okolí.- 75 p., 1 map., ed. KČsT Humpolec. p. 30 rostliny Libických lesů u Humpolce aj.
Koczwara M. (1930): Szata rolinna Beskiedu Ustrońskiego.- Wydawn. Muz. Ślskiego, Katowice.
Koczwara M. (1931): Baranie Góra jako rezerwat przyrodniczy.- Wydawn. Muz. Ślskiego, Katowice.
Kodádek V. (1927): Nová lokalita Stratiotes aloides L. v Čechách.- Věda Přír., Praha, 8: 250.
Kodeš F. X. (1929): Sady a zahrady.- In: Pavlík F. red., Památník města Královských Vinohradů, p. 34-37, Praha - Král. Vinohrady.
Kodym F. V. (1878): Průvodce po Krkonoších.- 80 p., 1 tab., 1 map., ed. F. A. Urbánek, Praha. Flóra p. 13.
Köferl J. (1890): Der politische Bezirk Tachau. Eine Heimatskunde.- 531 p., Tachau. Pflanzenreich p. 20-25; Der Wald p. 73-78. 19 F 463
Köferl J. (1906): Dialektische Pflanzenbestimmungen in Westböhmen.- Unser Egerland, Eger, 10: 222-223.
Köferl J. (1907): Birke und Holunder. Eine volkskundliche Studie.- Unser Egerland, Eger, 11: 55-56. 19 A 264
Köhler Koehler J. A. E. (1885, 1893): Beiträge zur Flora des westlichen Erzgebirges.- Mitth. Wiss. Ver. Schneeberg u. Umgegend, Schneeberg, 2: 75-98, 1885; 3: 10-22, 1893. corr.- cf. Koehler E. 1885
Kohn F. G. (1936): Zur Hydrobiologie der neuen Tepltalsperre bei Karlsbad.- Natur u. Heimat, Aussig, 7: 62-67. Cévnaté rostliny p. 64.
Kolaja M. (1939): 40 let Klvaňova reálného gymnasia v Kyjově. Oslava prvního ředitele a budovatele ústavu Josefa Klvani.- Výr. Zpr. St. Reál. Gymn. Jos. Klvani Kyjov 38(1938-1939): 3-16. Biografie, podobenka a faksimile rukopisu.
Kolaříková A. (1947): Deset let ústavu.- Výr. Zpr. St. Reál. Gymn. Humpolec 1946-1947: 17-20, 4 fig. p. 19 fotografie A. Kobrle.
Kolenati F. A. (1852): Jahresbericht der naturwissenschaftlichen Sektion von 1851. c. Naturhistorische Exkursion in die Gegend von Čeič.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1852, no. 2: 15.
Kolenati F. A. (1856b): Ein über 2000 Jahre alter Eibenbaum in Mähren.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1856, no. 26: 201. U Kamenného mlýna v údolí Punkvy.
Kolenati F. A. (1859): Der Mooserbruch bei Reihwiesen in k. k. Schlesien.- Troppauer Ztg. 1859, no. 52-53. sec. Flasar I., Pr. Odboru Přír. Věd Vlastiv. Úst. Olomouc, no. 5: 1-28, 1965.
Kolenati F. A. (1860b): Die Oppa - Haut, am spontanen Standorte aufgefunden und beschrieben von Professor dr. Kolenati.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1860, no. 30-32: 233-236, 243-244, 250-253.
Kolenati F. A. (1862a): Botanische Notizen aus den Sudeten.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1862, no. 35: 279-280. corr.
Kolenati F. A. (1862d): Forstbotanische Notizen.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1862, no. 36: 288. Fagus sylvatica, Jeseníky.
Kolenati F. A. (1862e): Botanische Notizen.- Mitt. Mähr.- Schles. Ges. Ackerb., Brünn, 1862, no. 39-40: 312, 319 Jeseníky; no. 43: 344 Tatry, Sudety, Olomoučany, no. 45: 360 Brno.
Kollmann F. (1909): Die Verbreitung der Eibe in Deutschland.- Naturwiss. Z. Forst- u. Landwirtsch., Stuttgart, 7: 217-247, 6 fig.. Též výskyt v sev. Čechách.
Komárek J. (1946a): Lesy jsou reservace zvířeny.- Svob. Zítřek, Praha, 2/25: 6.
Komárek J. (1946b): Poslední příležitost pro národní park na Šumavě.- Svob. Zítřek, Praha, 2/44: 6.
Komeda K. (1925): Nejsevernější obec našeho okresu.- Naše Polabí, Brandýs n. L., 2: 138, 158-160.
Konvalinka H. (1876): Původ a dějiny některých domácích zvířat a kulturních rostlin.- Osvěta, Praha, 6: 546-553, 584-590, 677-688.
Konvalinka H. accomodavit V. Zářecký (1934): Původ a dějiny některých kulturních rostlin.- Mlynář, Praha, 55: 211-212.
Kopecký B. (1937-1938): Rostliny jako prorok povětrnosti.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 12: 159-160.
Kopecký F. (1940): Kotvice vzplývavá.- Od Trstenické Stezky, Litomyšl, 20 (1940-1941): 35-38, 1 fig. U Bitovan.
Kopecký F. (1941): Zaniklá vesnice Rez.- Od Trstenické Stezky, Litomyšl, 21 (1941-1942): 8-9. Etymologie: od vřesu.
Kopecký K. (1884, 1887): Analytická květena okolí města Rychnova nad Kněžnou.- Výroč. Zpr. c. k. St. Vyšš. Gymn. Rychnov n. Kněžnou 1884: 1-39, 1884; 1887: 1-127, 1887. corr.
Korb R. (1909): Vom Gottesgarten bei Zössnitz.- Kosmos, Stuttgart, 6: 358-359. „Boží zahrada“ u obce Sezímky, okr. Česká Lípa.
Korb R. (1913): Naturschutz im Böhmerwalde und im Erzgebirge.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz-Schönau, 34: 225-227.
Korb R. (1925): Der Gottesgarten bei Zössnitz.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 1: 1-7. Flora p. 3-5. cf. Korb R. 1898
Korschelt P. (1897): Über die Eibe und deutsche Eibenstandorte.- Progr. Königl. Realgymn. mit Höherer Handelschule Zittau 1897: 1-30. cf. FD
Kořenský J. L. (1877): Květena jarní.- Beseda Učit., Praha, 9: 148-152, 164-167, 179-181, 192-194, 205-206, 232-234, 245-247, 259-261, 292-293, 304-305, 327-330. Leucojum vernum p. 150, údaje z Prahy a okolí p. 292. ed. separ.: 27 p., Praha
Kořínek J. (1933): O květenu našich Tater.- Nár. Listy, Praha, 73/194 (18. VII.): 2.
Kořínek J. (1937): Přírodopisec vypravuje ... .- 174 p., ed. Vesmír, Praha. p. 100-102 Žofínský prales v Novohradských horách.
Kořínek K. 1938?: Květena na návsi.- Len setý (Linum usitatissimum).- Okolí Velké Bíteše.- In: Kořínek K., Vlastivěda Velkomeziříčska pro školu a dům, p. 8-11; 63-65; 77-80.- Velké Meziříčí. Floristické poznámky p. 77, 80.
Kosík V. (1938c): Reservace hadcové flory na Polensku.- Polensko, Kult.- Hist. Vlastiv. Sborn., 1: 90-93.
Kosina J. (1922): Léčivé rostliny našeho okresu.- Lomnicko n. Pop. 3(1922-1923): 22-25, 39-41, 55-58. 54 F 5273
Košťál O. Dr. Okšť. (1912): Některé vzácnější české rostliny.- Živa, Praha, 22: 153-154. U Tábora a Veselí n. Luž.
Koten J. (1929-1930): Rostliny na návsi v Mysletíně.- Zálesí, Humpolec, 11(1929-1930): 12-13, 29-31, 42-43, 53-55, 72-73.
Koten J. (1935): Některé léčivé rostliny používané na Zálesí.- Zálesí, Humpolec, 16(1934-1935): 154-156.
Kotilianen J. M.et Salmi V. (1950): Two serpentinicolous forms of Cerastium vulgatum L. in Finland.- Arch. Soc. Zool.- Bot. Fenn. Vanamo, Helsinki, 5/1: 64-68. Cerastium vulgare L. var. serpentini (Novák) Salmi
Kotrba F. (1934): Der Borschengarten.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 34: 69. Bořeň u Bíliny.
Kotschy T. (1858-1861): Die Eichen Europa´s uns des Orients.- Wien, Olmütz.
Lfg. 1., 1858, tab. 1-5. Lfg. 5., 1860, tab. 21- 25.
Lfg. 2., 1859, tab. 6-10. Lfg. 6., 1861, tab. 26-30.
Lfg. 3., 1859, tab. 11-15. Lfg. 7., 1861, tab. 31-40.
Lfg. 4., 1860, tab. 16-20.
Jsou zastoupeny i druhy rostoucí v ČR a SR.
Kovář F. (1923b): Jak dlouho podrží klíčivost zaplavená semena rostlin.- Čas. Vlasten. Mus. Spolku Olomouc 24: 123.
Kövi E. (1904): Die Namen der Pflanzen in den Orts- und Flurnamen der deutschen Zips in Ungarn.- Korresp.-Bl. Ver. Siebenbürg. Landeskunde, Hermannstadt, 27: 65-76, 85-91. corr.
Kožíšek J. (1892): Několik slov o ohnici, známé rostlině plevelové, její škodlivosti v polním hospodářství a o prostředcích, jak by se dala vyhubiti, 17 str., 2 obr., Brno. Z větší části propagace technického zařízení.
Kožíšková J. (1927): Javory.- Naše Praha 3(1926-1927): 141-142.
Kraetzel G. (1932): Einheimische fleischfressende Pflanzen in Schlesien.- Altvater, Freiwaldau, 1932/11: 3.
Krajc J. L. (1905): Vzácné a památné stromy zemí českoslovanských. 36. „Hrubý buk“ v hukvaldské oboře.- Lovec. Obzor, Písek, 8, append. Čes. Lesn. Rozhl. 6: 76. /Kravařsko/
Králík A., Nešpor J. et Šmarda J. (1940): Tišnovsko.- In: Humpolík A. et Konečný P. red., Střední Morava, kulturní obraz kraje, p. 41-49, Brno. Hojně botanických poznámek a bibliografie. 54 G 17019
Kratzmann E. (1839): Die Lehre von Samen der Pflanzen.- 98 p., 4 tab., Prag.
Kratzmann E. (1862): Flora von Marienbad.- In: Der Curort Marienbad und seine Umgebungen, ed. 5, p. 339-359, Prag. 19 K 386
Kraus A. (1936): 11. Sudetendeutscher Botanikertag in Eger.- Unser Egerland, Eger, 40: 62-63.
Krauss G., Riedel F. (1936): ... corr.: errore Krausus
Krča E. (1937): Die Forstwirtschaft in der Tschechoslowakei.- Z. für Weltforstwirtsch., Neudamm et Berlin, 4: 819-874.
Krčmář J. (1936): Obec Pěčín v Orlických horách. Vlastivědný popis.- 127 p., sumpt. propr., Vamberk. Květena p. 18.
Krebs M. (1906): Über den Schutz der Pflanzen durch Ameisen (Myrmekophilie).- Ber. u. Abh. Klubs Naturk., Brünn, 7(1905): 8.
Krecar A. (1902): Dějiny slanského gymnasia. (Doba třetí: gymnasium nižší a vyšší).- Slánský Obz., Slaný, 10: 15-47. p. 41: F. Bílek, biografie. Knih. Nár. Muz. 67 D 351
Kreisel H. (1887): Die Flora des Jägerndorfer Bezirkes.- In: Der Jägerndorfer Schulbezirk - ein Beitrag zur Heimatkunde Schlesiens, p. 17-41, Jägerndorf. 19 E 1248
Kreisel H. (1889-1890): Die Sammenpflanzen in der Umgebung Jägerndorfs.- Jber. St.- Realsch. Jägerndorf 12(1888-1889): 3-40, 1889; 13(1889-1990): 3-20, 1890. corr.
Krieger W. (1907): Neue oder interessante Pteridophytenformen aus Deutschland, namentlich aus Sachsen.- Hedwigia, Dresden, 46(1906-1907): 246-261. Sev. Čechy, především Labské pískovce a Krušné hory.
Kriechbaum E. (1944): Vom Dachstein bis zum Böhmerwald. („Über Pflanzengemeinschaften in der Natur“, p. 59-62).- Wels. Krajská knihovna České Budějovice C 8828.
Krischke K. (1925): Ein bisher unbekannter Standort der schwimmenden Salvinie im Kuhländchen.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 6: 15.
Krischke K. (1930): Die Farnpflanzen des Kuhländchen.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 11: 180-183.
Krischke K. (1938): Fremdlinge in unserer Heimatsflora.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 13: 173-176.
Krischke K. (1942a): Ein Bastard von Equisetum maximum x arvense.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 110.
Krischke K. (1942b): Heinrich Laus .- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 33-35.
Krisl K. (1925-1926): Soupis a ochrana přírodních památek a znamenitostí v okresu slánském.- Slánský Obz. 33: 35-43, 1925; 34: 41-45, 1 tab., 1926.
Krist V. (1934c): Enteromorpha intestinalis (L.) Grev. na Moravě.- Příroda, Brno, 27: 266-268, 2 fig. Též vyšší rostliny mezi Vranovicemi a Velkými Němčicemi.
Krist V. (1938g): Halofytní vegetace a její rozšíření v Československu.- In: Sborn. 4. Sjezdu Čs. Geografů v Olomouci 1937 (Spisy Odb. Čs. Společ. Zeměp. Brno ser. C 7): 43-46, Brno. (54 G 8975)ser. C7; Knih. Nár. Muz. (87 B 45)7 corr.- cf. Krist V. 1937f
Krofta K. (1932): Botanik prof. Fr. Maloch sedmdesátníkem.- Ruch Čes. Západu, Plzeň, 1/2: 13 et no. 12: 14. (54 C 3466)1932
Kronfeld M. (1889a): Chronik der Pflanzeneinwanderung. 1. Galinsoga parviflora.- Österr. Bot. Z., Wien, 39: 116-119.
Kronfeld M. (1889b): Monographie der Gattung Typha Tourn.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 39, Abh.: 89-192.
Kronfeld M. (1898): Die Kapuzinerlinde. Ein böhmischer Sagenbaum.- Die Natur, Halle a. d. S., 47(=24 Ser. n.): 367-368.
Krška E. (1904): Nové plevele.- Vesmír, Praha, 33: 22. Silene dichotoma, Bifora radians
Krutzsch (1923): Die Haar- oder Moorbirke, Betula pubescens, eine im Sächsischen Vogtlande aussterbende Holzart.- Forstl. Wochenschr. Silva, Tübingen, 11: 353-356. Pramenná oblast řeky Zwickauer Mulde. n.v.
Křivánek J. (1936): Český Brod. Průvodce po městě a okolí (Lipany).- 84 p., 1 map. p. 63-64 botanické poznámky z okresu Český Brod podle J. Sýkory.
Kříž F. (1932): Das Moorgebiet am Kranichsee.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 53: 171-172.
Kříž M. (1900): Odkud pocházejí naše rostliny (flora), naše zvířena (fauna) a odkud zavítal k nám první člověk.- Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 2: 3-24.
Kubinyi A. corr.: errore Kubinyi F.
Kučera F. (1925): Naše památná hora Říp.- Roudnice. Květena p. 19-21, autorizovaný výtah ze studie F. A. Nováka.
Kuchař K. (1948): Chomutovské Kamencové jezero.- Sborn. St. Úst. Hydrol. T. G. Masaryka, Praha, 1947: 22-28. V kapitole „Biologické znaky jezera“ p. 27-28 též o rostlinách. (54 C 5938)1947
Kujal J. (1902): O stavbě hor Orlických.- Vesmír, Praha, 31(1901-1902): 186-187, 206-207, fig. 56-57. Berula erecta v prameni Libá u Českého Meziříčí.
Kujala V. (1936): Waldvegetationsstudien im östlichen Mitteleuropa.- Commun. Inst. Forest. Fenn. Helsinki 22/6: 1-115. Týká se též JV Šumavy.
Kulhánek K. (1933): Přírodní reservace v západních a jižních Čechách.- ČSD, Plzeň, 2/ duben: 3. (54 D 5627)2
Kulíř B. B. K. (1928): Za ředitelem Václavem Vodákem.- Od Kladského Pomezí, Nové Město n. Met., 5(1927-1928): 127, 1 fig. corr.: chybná citace pod Březina K.
Kult K. (1950): Zpracování druhů hub z naleziště Čelákovice.- Čes. Mykol., Praha, 4: 145-152, 2 fig. Též údaje o cévnatých rostlinách.
Kunz J. (1921): Die Flora des Burberges bei Kaaden.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 42: 133-136, 183-187.
Kunz J. (1922-1923): Die Flora des Bezirkes Kaaden.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 43: 52-54, 131-132, 200, 217-218, 251, 1922; 44: 25, 47, 71, 1923. Nedokončeno.
Kupec F. (1920): Ovocnictví ve Slezsku.- Ovocn. Rozhl., Praha, 11: 139. corr.: errore Kubec F.
Kupka K. (1932): Rostlina v tradici zdejšího kraje.- Zájmy Českomor. Vysoč., Jindřichův Hradec, 2/4: 1-2; 2/5: 1-2. Lidové názvy používané v léčitelství.
Kurz V. (1888): Botanické paběrky z místopisu Čech.- Zlatá Praha 5: 666-667, 684, 686, 696-697.
Kutzen J. (1866): Der Böhmerwald in seiner geographischen Eigenthümlichkeit und geschichtlichen Bedeutung, verglichen mit den Sudeten, besonders mit dem Riesengebirge.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, sect. philos.- hist., 1866: 1-18.
Květ J. (1934): Josef Mánes a květiny.- Umění, Praha, 8(1934-1935): 2-12. Též o Mánesových poznámkách o původu předloh kreseb: Kosíř, Chodový Újezd, Fuchsova huť p. Čerchovem.
Kwaysser J. (1922): Die Mondviole Lunaria rediviva L.. Ein Naturwunder Nordböhmens. Eine Begleitsschrift zu einem Ausfluge nach der Dorflehne bei Hasel.- Monatsschr. Naturwiss. Fortbildung, Tepl et Eger, 18: 59-65, 3 fig.
Kysela F. (1894): Vrch Mužský s okolím.- Mladoboleslav. Listy 5, no. 27-33 (7. VII.- 18. VIII.) Botanické poznámky no. 28: 3 (14. VII.)
Lämmermayr L. (1916): Der Efeu Hedera helix und seine Stützbäume.- Kosmos, Stuttgart, 13: 232-236, 4 fig. Labské pískovce.
Lande J. (1898): Flora.- In: Fiedler J. red., Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, p. 45-65, Rumburg.
Landrock K. 1911 vel 1912: Fauna und Flora der Umgebung von Brünn.- In: (V. S.), Führer durch Brünn und Umgebung, p. 84-88, ed. Verein deutscher Touristen, Brünn.
Láng F. A. (1846): Rövid physiognomiája a növenyországnak Magyarországban. (Kurze Physiognomik der ungarischen Gewächse.) - Magy. Orv. Term.- Vizsgálók ... Munkálatai, Pécs, 7: 312.
Lang V. (1945): Cikády Bílých Karpat.- Příroda, Brno, 37(1944-1945): 271-276. Lokality charakterizovány i floristicky.
Langecker H. (1929): Die Pharmakognosie des Polygonatum officinale und Polygonatum multiflorum.- Lotos, Prag, 77: 147-162, 6 fig.
Latzel A. (1906): Zu unserer Flora.- Altvater, Freiwaldau, 1906/1: 107. Ex: Heinold E. 1935.
Latzel A. (1919): Schwindende Charakterpflanzen des Hochgesenkes.- Altvater, Freiwaldau, 37/1-2 (11-12): 9-10.
Latzel A. (1927): Schwindende Charakterpflanzen des Hochgesenkes.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 15 (Vereinsjahr 33): 33.
Laube G. (1911): Der Borschen (Biliner Stein). Eine Abhandlung über dessen Geologie, Mineralien und Flora.- Österr. Monatschr. Grundleg. Naturwiss. Unterricht, Triest, 7: 412-418. 12 C 567
Laurich O. (1924): Aussig und Umgebung.- In: Hantschel F., Nordböhmischer Touristenführer; Sonderführer 10, 141 p., 8 fig., map., ed. J. Künstner, B. Leipa. p. 91 Himantoglossum hircinum, p. 99: Rosa Hampeana.
Laus H. (1897a): Die jüngsten Einwanderer unserer Flora.- Period. Blätter f. Naturkundl. u. Math. Schulunterricht, Znaim et Wien, 4: 53-56. corr.
Laus H. (1901-1906): Naturhistorische Literatur Mährens aus dem Jahre 1900-1905.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 3(1900-1901)/Abh.: 70-72 ; 4(1901-1902)/Abh.: 62-66; 5(1902-1903)/Abh.: 11-15; 6(1903-1904): 97-106; 7(1905): 71-74. cf. Laus H. 1903b
Laus H. (1902b): Neufunde einiger Pflanzen.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 4(1901-1902)/Ber.: 6-7.
Laus H. (1902c): Neue Standorte aus der mährisch-schlesischen Flora.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 4(1901-1902)/Abh.: 41-42.
Laus H. (1902-1903): Ein Herbarium mährischer Pflanzen. 1.-2. (Zugleich Beitrag zur Flora Mährens.) - Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 4(1901-1902)/Abh.: 43-45, 1902; 5(1902-1903)/Abh.: 16-19, 1903.
Laus H. (1903c): Hacquetia epipactis DC. von Oujezd bei Czernahora.- Ber. u. Abh. Clubs Naturkunde, Brünn, 5(1902-1903)/Ber.: 2. cf. Laus 1902
Laus H. (1903d): Adalbert Schierl. Nekrolog.- Deutsch.- Mähr. Schulblatt, Brno, 6: 240-241. SVK Olomouc II 59.210
Laus H. (1905b): Der „Fürst Johann Liechtenstein - Urwald“ und der „Sudetengarten“ im Altvatergebirge.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 6(1903-1904): 89-96.
Laus H. (1907b): Botanische Skizzen aus dem österreichischen Alpen- und Karstgebiete.- Ber. Lehrerklubs Naturkunde, Brünn, 8(1906)/Abh.: 3-49.
Laus H. (1907c): Herbarium mährischer Pflanzen 1906.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 8(1906)/Abh.: 102-103.
Laus H. (1909b): Pflanzengeographisches aus Mähren.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 9(1907-1908): 11.
Laus H. (1910b): Die Vegetationsverhältnisse der südmährischen Sandsteppe zwischen Bisenz und Göding und des Nachbargebietes.- Bot. Ztg., Leipzig, sect. 2, 68: 177-186, 209-226, 241-258, 265-275, 281-290. corr.
Laus H. (1915): Arnica montana im Hochgesenke.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 10(1909-1914): 41.
Laus H. (1924b): Heimatschutz (Pflanzen der Sudeten).- Altvater, Freiwaldau, 43/5: 4.
Laus H. (1927, 1928): Die Vegetation der mährischen Serpentininseln mit besonderer Rücksicht auf die Farne.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 16 (Vereinsjahr 33): 13-29, 1927; 17(Vereinsjahr 34): 13-26, 1928.
Laus H. (1930b): Die Pflanzendecke des Altvatergebietes.- Oberschlesier, Oppeln, 12: 266-273.
Laus H. (1939): Einige botanische Naturdenkmale in Mähren.- Natur u. Heimat, Aussig, 10(1939-1940): 20-24.
Laus H. (1941): Bedrohte Naturdenkmale vor den Toren von Olmütz.- Nordmährerland, Olmütz, 1941: 110-115.
Laus H. et Schierl A. (1900): Pflanzenformationen und Pflanzengenossenschaften im südlichen Mähren.- Ber. Clubs Naturk., Brünn, 2(1899): 14-32.
Leidolf R. (1927): Charakteristisches aus der Pflanzenwelt von Sedlnitz.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 8: 180-184.
Lelek F. (1933): Zvláštnosti květeny našeho kraje.- Od Kladského Pomezí, Nové Město n. Metují, 10(1932-1933): 109-110, 130-134. 54 E 4522 corr.
Leneček O. (1902b): Errichtung eines botanischen Gartens in Brünn.- Ber. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 4(1901-1902)/Ber.: 11-12.
Leneček O. (1904): Pinus uliginosa Neum. aus dem Franzensbader Moor.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 42(1903)/S.-B.: 29.
Leneček O. (1941): Der wildwachsende Frühlingssafran oder Krokus in Sachsen.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 86-87. Také v ČR a SR.
Leneček O. (1942): Durchwachsene Blüte bei Geum rivale. - Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 56.
Lhotský O. (1948): Drosera rotundifolia - léčivá či chráněná? - Ochr. Přír., Praha, 3: 131.
Liebich Ch. (1832): Die Pinus hartenbergiensis.- Allg. Forst- u. Jagd- J., Prag, 2: 42-45. (17 B 56)2(1832)
Liebisch B. (1943): Zum Standort von Botrychium ramosum im Kirchenwalde.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 22.
Lichard D. G. (1856): Vplyv hor a lesů na běh povětrnosti a na vody svého kraje.- Časník, Vídeň, 21857: 123-135. Pinus mugo, ochrana v slovenských Karpatech. 55 H 44
Lichard D. G. (1871f): Z topografie Malých Karpatov.- Let. Matice Slov., Turč. Sv. Martin, 8/2: 36-46. p. 45-46 rostliny plané a užitkové.
Lindacker J. T. et al. (1793): Beobachtungen über Gegenstände ...- In: Joh. Mayers Sammlung physikal. Aufsätze, bes. die böhm. Naturgeschichte betreffend, 3: 135-378, Dresden. 49 C 23 corr.
Lindner H. (1934b): Theodor Schube zum Gedächtnis.- Oberschlesier, Oppeln, 16: 417-418.
Link E. (1814): Einige Reisen unter den Bäumen in der Nordspitze Mährens.- Redlicher Verkündiger, Brünn, 2: 37.
Lipser H. red. (1928): Pflanzen und Tiere.- In: Heimatkunde des Bezirkes Aussig, 2, p. 137-255, ed. Aussig - Karbitzer Lehrerverein, Aussig.
Lipser H. (1933): Klima und Pflanzenwuchs in vor- und frühgeschichtlicher Zeit.- Beitr. z. Heimatk. Aussig - Karbitzer Bezirkes, Aussig, 13: 14-18.
Lipser H. Lr. (1941a): Statthaltereirat i. R. Dr. Sterneck .- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 61-62.
Lipser H. Lr. (1941b): Der Schwarzfrüchtige Zweizahn.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 23. Bidens frondosus
Lipták J. (1936): Vorläufer der Botanik in der Zips.- Karpathen, Kesmark, 12: 43-45. 17 D 645
Loos K. (1915): Die sibirische Goldkolbe (Ligularia sibirica) im Libocher Park.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm. Leipa, 38: 164.
Lorenz B. (1891, 1894): ... Jber. Königl. Realgymn. mit Höherer Handelsschule Zittau 1890-1891: 1-32, 1891; 1893-1894: 1-30, 1894. corr.
Los V. (1928): Květena.- In: Monografie Hořovicka a Berounska 1: 107-132. corr.
Lowag J. (1896): Naturwissenschaftliche Streifzüge im Altvatergebirge.- Mitth. Naturwiss. Ver. Troppau 3 (Vereinsjahr 2): 50-52, 1896; 4 (Vereinsjahr 2): 71-73, 1896.
Ložek V. (1942): Skalní step u Prahy.- Vesmír, Praha, 20: 204.
Ložek V. (1951d): Nové malakozoologické výzkumy na Českolipsku.- Sborn. Masaryk. Akad. Pr., Praha, 25: 349-364, 1 map. Též botanické poznámky.
Lucas K. (1929): Volkspflanzen. Volkskundliche Streifzüge durch die Pflanzenwelt Sachsens und seiner Grenzgebiete.- In: Sächsisches Volkstum, 4: 1-64, 8 fig., ed. F. Brandstätter, Leipzig. Též sev. Čechy.
Ludera F. (1946): Geograficzno-florystyczne elementy w florze Ślskie, Katowice, 17: 48-49.
Ludwig F. (1900): Neue oder bemerkenswerte Funde von Tieren und Pflanzen, welche von mir letzten Jahreszent aus der Umgegend von Greiz ... - Jber. Ges. Freunden Naturwiss. Gera (Reuss) 39-42 (1896-1899): 125-128. p. 127 Kickxia elatine zavlečena r. 1896 s českým chmelem do Greizu; p. 128: Erica carnea u pramenů Bílého Halštrovu.
Lukasch J. (1894): Die blattbürtigen Knospen der Tolmiea Heuchera Menziesii (Torr. et A. Gray).- Progr. St.- Obergymn. Mies 1893-1894: 1-8, 11 fig.
Luptowitsch (1926): Aus der Pflanzenwelt des Glatzer Schneeberges.- Grafschaft Glatz, Glatz, 21: 28-29.
Lustig E. (1943a): Ein Beitrag zur Frage der Laubholz - Pflanzen - Beschaffung für den Mischwald.- Nordmährerland, Olmütz, 1943: 130-132. BU: 2-162445
Lustig E. (1943b): Etwas über die süsse mährische Eberesche.- Nordmährerland, Olmütz, 1943: 49-51.
Macků J. (1915): Botanická a lesnickohospodářská exkurse Přírodovědeckého klubu v Brně do Ždánských hor.- Ver.-Schr. Forst-, Jagd- u. Naturk., Prag, 1914-1915: 699-704.
Macků J. (1934c): Bude Guayule naším kaučukem? - Čs. Zeměd., Praha, 16: 296-297, fig. 118-119. Parthenium argentatum A. Gr. corr.
Macků J. (1938): O léčivých rostlinách.- Brázda, Praha. 19/1: 305-307.
Mach A. (1932): Klokoč.- Vlastiv. Sborn. Okr. Rakovn., Kralovice, 2(1931-1932): 149-150, 2 fig. Staphyllea pinnata stoletý u chalupy v Hracholuskách.
Mach A. (1935): Jalovec.- Vlastiv. Sborn. Rakovnicka s Křivoklátskem a Kralovicka s Manětínskem, Kralovice, 5(1934-1935): 69-71.
Maiwald V. (1898): Ein Innsbrucker Herbar vom Jahre 1748. (Nebst einer Übersicht über die ältesten in Österreich angelegten Herbarien.) - Jber. Öffentlich. Stifts-Obergymn. d. Benedictiner, Braunau in Böhmen, 1898: 2-116. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZB 103 corr.
Maiwald V. (1905b): Beiträge zur volkstümlichen Pflanzennamenkunde.- Unser Egerland, Eger, 9: 27-28. F. W. Schmidt a jména rostlin z jeho studie z okolí Plané u Mar. Lázní.
Maiwald V. (1908): Erforschung der Flora des Riesengebirges.- Mitt. Sekt. Natur Österr. Touristen-Klub, Wien, 20/10: 65-68. Ref.: Matouschek F., Jb. Deutsch. Gebirgsver. Jeschken- u. Isergeb., Reichenberg, 19(= Mitt. 25): 138-139, 1909.
Maiwald V. (1952): Riesengebirgsreisen in früher Zeit.- Riesengebirgs-Heimat, Kempten/Allgau, 3: 1-4.
Makowsky A. (1860b): Botanische Skizze der Umgebung von Sokolnitz nächst Brünn, mit besonderer Berücksichtigung des Pratzer Berges.- Jahresh. Naturwiss. Sect. Mähr.-Schles. Ges. Ackerbau Natur- u. Landesk. Brünn 1859: 185-191.
Makowsky A. (1862): Zur Geschichte der Botanik im Brünner Kreise.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 1(1863): 48-53.
Makowsky A. (1863c): Interessantere Funde aus Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 1(1862)/S.-B.: 56.
Makowsky A. (1873): Asplenium adianthum-nigrum L. subsp. serpentini Tausch zwischen Pernstein und Rožinka.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 11(1872)/S.-B.: 33. corr.
Makowsky A. (1875b): Neue botanische Funde aus Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 13(1874)/S.-B.: 45-46, 61-62.
Makowsky A. (1882b): Phegopteris polypodioides bei Brünn.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 20(1881)/S.-B.: 37.
Makowsky A. (1886): Floristische Beiträge.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 26(1885)/S.-B: 39.
Makowsky A. (1896b): Trapa natans in Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/S.-B.: 30.
Makowsky A. (1896c): Chenopodium carinthiacum und sein Vorkommen in Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/S.-B.: 33-35.
Makowsky A. (1899b): Zur Flora des „Steinitzer Waldes“.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 37(1898)/S.-B.: 65.
Makowsky A. (1899c): Stenactis annua (L.) Cass. bei Seelowitz.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 37(1898)/S.-B.: 82.
Makowsky A. (1902): Einige Pflanzenfunden aus Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 40(1901)/S.-B.: 46.
Makowsky A. (1906): Asplenium adianthum nigrum subsp. serpentini im Louczkathal oberhalb Tischnowitz.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 44(1905)/S.-B.: 35.
Malik L. (1937, 1938): Die Wassernuss (Trapa natans L.) im Hultschiner Ländchen.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 31-32; 29 (Vereinsjahr 43): 16, 1938.
Maloch F. (1916): Přírodní zahrada rostlinná u Plzně.- Čes. Denník, Plzeň, no. 361. Rezervace Kamenný rybník.
Maloch F. (1919): Novinka české květeny.- Čes. Denník, Plzeň, 12. 4. 1919. Evonymus vulgaris var. čechicus, Sušicko.
Maloch F. (1922): Květena Plzeňska.- Plzeňsko, Plzeň, 4: 18-21.
Maloch F. (1925, 1926): O starých stromech na Plzeňsku.- Plzeňsko, Plzeň, 7: 76, 1925; 8: 19, 1926.
Maloch F. (1926b): Nejkrásnější bukový les v Plzeňsku bude zachován.- Plzeňsko, Plzeň, 8: 19. Buková hora u Nepomuku.
Maloch F. (1926c): O potřebě ústřední zahrady rostlinné v Plzni.- Plzeňsko, Plzeň, 8: 40.
Maloch F. (1926d): Ztráty v květeně Plzeňska.- Plzeňsko, Plzeň, 8: 78.
Maloch F. (1926e): Tisové skupiny v polesí Dubenska na Dlouhém hřebeni u Chříče budou zachovány.- Plzeňsko, Plzeň, 8: 118.
Maloch F. (1926f): Americká stromovka v Chudenicích bude zachována.- Plzeňsko, Plzeň, 8: 118.
Maloch F. (1928b): Památný libosad zámecký na Březině u Radnice bude zachován.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 16-17.
Maloch F. (1928c): Botanická zahrada po městském lékaři panu dru Egermajerovi na Lochotíně (v Karlovarské třídě) ohrožena.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 39-40.
Maloch F. (1928d): Nová rostlina Československé republiky, zplanělá u Plzně.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 40. Amaranthus graecizans
Maloch F. (1928e): V příčině záchrany stepních porostů skalních na Podlomu u Tejřova.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 55.
Maloch F. (1928f): Druhy cizího rodu jírovců - Aesculus.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 75.
Maloch F. (1928g): Sladkodechá „dosna“ Hedychium gardnerianum Wall.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 76.
Maloch F. (1928h): Stromovitá prodara (Aralia) v parku v Krásném Dvoře.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 76.
Maloch F. (1928i): Brslen evropský odrůda český Evonymus europaeus L. var. čechicus M.- Plzeňsko, Plzeň, 10: 97.
Maloch F. (1928j): O některých vzácných houbách na Plzeňsku.- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 8: 45-46. Též údaje o vyšších rostlinách.
Maloch F. (1929c): Zámecký park i americká stromovka u Chudenic.- Plzeňsko, Plzeň, 11: 61-63, 106-109.
Maloch F. (1930d): Rostliny hmyzomorné.- Příroda, Brno, 23: 136-138.
Maloch F. (1930e): V příčině zachování zámeckého libosadu na Kozlu u Šťáhlav.- Plzeňsko, Plzeň, 12: 14-15.
Maloch F. (1930f): Sady čes. legionářů v Plzni.- Plzeňsko, Plzeň, 12: 44-46, 67-69.
Maloch F. (1933e): Ke kolébce zlatonosné Otavy.- Plzeňsko, Plzeň, 15: 85-95. Etiam: Publ. Měst. Mus. Sušice, no. 9: 1-16, 1934.
Maloch F. (1934d): Hrst kvítí od České Třebové.- Náš Kraj, Česká Třebová, 8/5: 4, 8/7: 4, 8/8: 5, 8/10: 6, 8/12: 3. corr.
Maloch F. (1934f): Rostlinné útvary a společenstva Rakovnického okresu.- Věstn. Mus. Společ. Rakovník, 24: 18-64. corr.
Maloch F. (1934h): Sady na Benešově náměstí v Plzni.- Plzeňsko, Plzeň, 16: 61-74. Též poznámky odjinud včetně údajů o planých rostlinách.
Maloch F. (1935e): Za proslulým mykologem Jindřichem Kučerou.- Mykol. Sborn., Praha, 15(1935-1936): 123-124.
Maloch F. (1936b): Co roste na nejvyšším místě v naší republice, tj. na temeni Gerlachovky (2663 m).- Letem Světem, Praha, 10/49: 9.
Maloch F. (1937f): Ředitel František Tyttl osmdesátníkem.- Čes. Denník, Plzeň, 28. 12. 1937.
Maloch F. (1938c): Květena sušického okresu.- Sborník Sušicka, p. 23-35, ed. Okresní sbor osvětový Sušice.
Maloch F. (1939b): Zámecký park i americká stromovka u Chudenic.- 119 p., Plzeň. corr.- cf. Maloch b. r.
Maloch M. (1933f): Příspěvek k poznání bezcevných rostlin z Poloninských Karpat.- Sborn. Prírod. Klubu Košice 1(1932): 56-68.
Maloch M. (1940b): Za profesorem Františkem Malochem.- Věstn. Baarovy Společ., Domažlice, 4/2: 11-14.
Maly H. et Brandeis R. (1893): Beiträge zur Kenntnis der heimatlichen Flora.- Thätigk.-Ber. Naturwiss. Ver. Aussig 1887-1893: 20-107. Mnoho původních údajů.
Malý J. (1914b): Potraviny a pochutiny a jich falšování.- Brdský Kraj, Rokycany, 6(1914-1915): 98-127.
Malý K. (1931): Heimat und Herkunft des Petasites Kablikianus.- Glasn. Zemajlskog. Muz. u Bosni i Hercegovini, Sarajevo, 43/1: 99-119, 2 fig.
Malý L. (1930): Příbramsko a Dobříšsko.- 355 p., 115 fig., map., Příbram. Rostlinstvo p. 34-40; Brdské lesy p. 40-43.
Mánek M. (1940): Bělsko pod Bezdězem. Zeměpisná poloha a přírodní tvářnost okresu.- In: Kozák V. red., Pojizeřím k Labi, p. 113-114, ed. Kraj. ústředí osvět. sborů, Mladá Boleslav. Též květena.
Mansfeld R. (1940): Verzeichnis der Farn- und Blütenpflanzen des Deutschen Reiches.- Ber. Deutsch. Bot. Ges., Jena, 58a: 1-323. Wichtigste floristische Literatur p. 283-308. Včetně ČR.
Marčov A. et Šlégl A. (1905-1906): Politický okres přeštický.- Přeštice. Květena p. 41-48, 1905. 54 D 2521
Mareš Václav (1931) corr.
Mareš Vojtěch (1924-1925) corr.
Marschner H. (1926): Naturwissenschaftliches aus dem Riesengebirge.- Wanderer im Riesengeb., Marchendorf, 46: 121.
Marschner H. (1941): Die Zirbe Pinus cembra , die Königin der Koniferen, im Bergwald.- Wanderer im Riesengeb., Breslau, 61: 46-47.
Martinec T. (1935b): Pavlovské kopce.- Vesmír, Praha, 13(1934-1935): 237-239, 3 fig.
Martinec T., Hovadík A., Rosypal S., Jurmová K., Liška B., Lorencová A. et Uhrová N. (1952): Fytoncidy v rostlinách jihomoravských písků.- Pr. Morav.-Slez. Akad. Věd Přír., Brno, 24/4: 57-72.
Martínka J. (1941): Cudzie názvy zahradných rastlín. Názvy odrd kapusty.- Slov. Reč, Turč. Sv. Martin, 9(1941-1942): 66-67.
Maštálko J. (1938): Šluknovsko.- Bezděz, Česká Lípa, 9: 60-61. Výskyt 11 zajímavých rostl. druhů.
Matějka F. (1917): Z přírody našeho okolí.- Otavan, Písek, 1/36: 41-42, 1 fig. Tilia cordata s kápovitými listy, Zlatá Koruna.
Mather O. (1930): Etwas von der Flora des Windberges bei Lissowitz.- Deutsch - Mähr. - Schles. Heimat, Brünn, 16: 305-306, 5 fig. etiam p. 307-309 Větrníky u Lysovic.
Matiegka J. (1932): Přírodovědecké sbírky v staré Praze.- Vesmír, Praha, 10(1931-1932): 145-146.
Matouschek F. (1894): Ergänzung der „Flora der nächsten Umgebung Reichenbergs“ von Anton Schmidt.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 25: 1-14.
Matouschek F. (1900): Dr. Alois recte Josef Poech´s „Musci bohemici“. Ein Beitrag zur Geschichte der Botanik Böhmens.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 50: 373-381.
Matouschek F. (1901b): Über alte Herbarien, insbesondere über die ältesten in Österreich angelegten.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 32: 1-23.
Matouschek F. (1902c): Eine Berichtigung und Ergänzung.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 33: 49-52.
Matouschek F. (1902d): Pflanzenreich.- In: Hübler F., Führer durch das Jeschken- und Isergebirge, Theile des Lausitzer und Mittelgebirges, durch Reichenberg und Umgebung, ed. 2, p. 79-82, Reichenberg.
Matouschek F. (1910): Die zwei ältesten bryologischen Exsiccatenwerke aus Böhmen.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 50: 276-286. Presl, Opiz
Matoušek P. (1927): Jizera pod Turnovem.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 5(1926-1927): 80-85, 138-141, 3 fig. p. 139 a j. flor. poznámky.
Mattfeld J. (1928): Die pflanzengeographische Kartierung Deutschlands.- Naturforscher, Berlin - Lichterfelde, 5(1928-1929): 57-62, 1 fig. Týká se i ČR. (16 B 951)5
Matula V. (1918): Botanická zahrada v Praze.- Světozor, Praha, 18(1917-1918)/49: 12- 15, 8 fig.
Matzura J. (1922): Die Rosenburg in den Polauer Bergen.- Deutschmähr. Heimat, Brünn, 8: 97-123. Botan. poznámky p. 101-103.
Maximovič R. (1938e): K dějinám pralesa na velkostatku Nové Hrady.- Krása našeho Domova, Praha, 30: 4.
Mayenberg J. (1875): Aufzählung der in und um Passau vorkommenden Gefässpflanzen.- Ber. Naturhist. Ver. Passau 10(1871-1874), suppl., p. 1-114.
Mayenberg J. (1886): Vegetations-Verhältnisse.- In: Mayenberg J., Führer durch den Bayerischen Wald, ed. 5: 17-22, ed. M. Waldbauer, Passau.
Mayenberg J. (1910): Vegetations-Verhältnisse.- In: Mayenberg J., Führer durch den Bayerischen Wald, den angrenzenden Böhmerwald und das Mühlviertel, p. 10-12, Passau.
Mayenberg J. (1921): Vegetationsverhältnisse.- In: Mayenberg J., Führer durch den Bayerischen Wald, den dementsprechenden Böhmerwald und das westliche obere Mühlviertel, p. 17-24, Passau.
Mayer K. (1887): Zur Unterstützung botanischer Excursionen innerhalb unseres Bezirkes.- In: Moissl K., Der politische Bezirk Aussig umfassend die Gerichtsbezirke Aussig und Karbitz, p. 45-62, Aussig.
Medlinová M. sec. ms. (1949b): Valerianaceae, Dipsacaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1393-1412, Praha.
Medrický J. (1929): Špania Dolina Nízké Tatry .- Krásy Slov., Lipt. Sv. Mikuláš, 8: 101-110, 6 fig. p. 108 flor. poznámky a o botanikovi A. Trúchlem - Sitnianském.
Meissner H. (1941a): Das Gestreifte Leinkraut, Linaria repens Mill., ein Neuankömmling.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 87-88.
Meissner H. (1941b): Die Herbstzeitlose.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 25-26. Colchicum autumnale
Meissner H. (1942a): Kritische Betrachtungen zur Bewertung früherer Pflanzenfunde.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 48-51.
Meissner H. (1942b): Über einen bereits im Vorgebirge liegenden neuen Standorte von Orobanche major.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 87-91. Skalice u Nového Boru.
Meissner H. (1942c): Unsere heimische Zweizahn-Arten mit besonderer Berücksichtigung von Bidens connatus Mühlenb.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 106-109.
Meissner H. (1942d): Riesen- und Zwergwuchs mit Beispielen aus unserer heimatlichen Pflanzenwelt.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 113-115.
Meister F. (1917): Dr. J. Pantocsek .- Mikrokosmos, Stuttgart, 10(1916-1917), Bekanntmachungen der Redaktion ..., no. 7-8: (3), 1 fig.
Melcher R. (1939a): Botanische Wanderungen auf dem Kotoutsch und in seiner nächsten Umgebung.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 14: 48-53.
Melcher R. (1939b): Frühlingzeitlosen.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 14: 96. Colchicum
Melcher R. (1939c): Ein neuer Fundort von Wolfs - Eisenhut im Kuhländchen.- Das Kuhländchen, Neutitschein, 14: 128. Aconitum lycoctonum BU: 4-249745
Melcher R. (1942a): Erinnerungen an den schlesischen Botaniker Richard Fritze.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 57-58.
Melcher R. (1942b): Ein reicher Bestand von Riesenschachtelhalm im Kuhländchen.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 109. Equisetum telmateia
Melcher R. (1942c): Von der Aldrovandie.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 111. Aldrovanda vesiculosa
Melcher R. (1943a): Über das Vorkommen von Weissen Germer im Kuhländchen.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 24-25. Veratrum lobelianum
Melcher R. (1943b): Von der Variabilität des Schneeglökchens.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 27-28. Galanthus nivalis
Melion J. (1886b): Klein - Mohrau und Karlsdorf mit ihren Umgebungen ...- Altvater, Freiwaldau, 2(=4): 89-90, 100-104. Florist. údaje. 19 B 422
Melion J. (1887): Das Iglawathal.- Altvater, Freiwaldau, 5/3: 73-76, 100-104. p. 75-76 Cyclamen purpurascens u Ivančic a Veveří.
Mell K. (1936): Josef Anders. Nekrolog.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm.Leipa, 59: 68-72, 1 fig.
Menzel G. (1830-1833): Flora der excellenzgräflichen Clam Gallas´schen Herrschaften Friedland, Reichenberg, Grafenstein und Lämberg.- Prag. 16 A 46
I. Abt. Phanerogamische Gewächse. 1. Heft - p. 1-12, 1830.
2. Heft - (5) p., 1831.
3. Heft - (4) p., 1831.
4. Heft - (5) p., 1832.
5. Heft - (5) p., 1833.
II. abt. Kryptogamische Gewächse. 1. Heft - p. 1-4, 1830.
2. Heft - (4) p., 1831.
3. Heft - (4) p., 1831.
4. Heft - (4) p., 1832.
5. Heft - (4) p., 1833.
Menzel G. (1849): Beiträge zur Flora des Iser- und Jeschkengebirges.- In: Plumert J., Der Kurort Liebwerda und seine Heilquellen im bunzlauer Kreise Böhmens, p. 64-86, ed. Haase, Prag. 48 E 55 ; tres. De 2602 ; idem ed. 2, p. 84-111, 1869, ed. F. Jannasch, Reichenberg - Friedland. Nezměněný přetisk 1. vydání 1849. 18 J 965 corr.
Menzel G. (1868): Die Vegetation.- In: Menzel G., Physiographie des Isergebirges und seiner nächsten Umgebung, mit Rücksicht auf Land und Forstwirtschaft, p. 73-97, ed. F. Jannasch, Reichenberg - Friedland. 19 E 264 corr.
Menzi A. (1918): Die Moore Mitteleuropas.- Mitt. aus Justus Perthes´ Geogr. Anst., Gotha 64: 97-101, 150-155.
Merkel E. (1910): recte Merker Gustav (1910) corr.
Merker A. (1927): Der Urwald der Herrschaft Gratzen.- Waldheimat, Budweis, 4: 36-37.
Merker G. (1927): Zur Flora des Kuhländches.- In: Festschrift Kuhländer Heimatfest in Neu - Titschein, p. 76-79.
Městecký K. (1908): O mnohotvárnosti smrku.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 39-40 , 53-55, 68-70, 90-93, 103-106, 113-115, 134-136, 151-152, 164-166.
Metzelová - Ondráková A. et Holubičková B. sec. ms. (1949): Boraginaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1162-1193, Praha.
Metzner A. (1926): Der Eichberg bei Podersam und was er für den Entomologen alles in sich birgt.- Entomol. Anz., Wien, 6: 17-19. Též údaje o květeně.
Meusel H. (1937-1944): Verbreitungskarten mitteldeutscher Leitpflanzen. 1.-6. Reihe.- Hercynia, Halle, 1: 115-220, 309-326, 1937; 2: 314-354, 1939; 3: 114-171, 310-337, 661-676, 1944. Mapy zasahují do SZ Čech.
Meusel H. (1940): Die Grasheiden Mitteleuropas.- Bot. Arch., Leipzig, 41: 357-519, 48 fig.
Meyer (1824): Botanische Bestimmung des Fionigrases, nebst Bemerkungen über dessen Vorkommen im Hannöverschen und die Anrätlichkeit seines Anbaues.- Oekon. Neuigk. Verh., Prag, 28: 601-607, 612-616, 620-622. Festuca gigantea
Miethig F. J. et Matouschek F. (1903-1904): Floristisches aus der näheren und weiteren Umgebung von Reichenberg I - II. A. Gefässkryptogamen und Phanerogamen.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 34: 51-57, 1903; 35: separ. p. 3-12, 1904.
Michal J. (1937): O původu sněženky.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 7/6: 81-82.
Mik J. (1871): Beitrag zu einer Phanerogamen-Flora von Freistadt.- 128 p., ed. Zötl, Freistadt. Bezprostřední sousedství Vyšebrodska.
Mikeš A. (1936-1937): Krušnohorská rašeliniště.- Krajem Lučanů, Žatec, 11: 4-9, 25-30, 91-94, 100-102.
Miksch V. (1925): Phänologische Beobachtungen am Donnersberg-Observatorium.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 6: 31.
Mikusch G. (1885): F. A. Dr. Kolenati. Eine Biographische Skizze.- Altvater, Freiwaldau, 1885/7: 105. ex: Heinold 1935
Mikusch G. (1887): Franz Ritter von Mikusch und Buchberg.- Altvater, Freiwaldau, 1887/7: 121; 8/13: 7. ex: Heinold 1935
Milde J. (1853d): Ueber Asplenium adiantum nigrum L.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 3: 253-254. U Mariánských Lázní.
Milde J. (1853e): Ueber Excursionen im Sommer 1853.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 31: 164-168.
Milde J. (1854b): Beiträge zur Kenntniss der schlesischen Kryptogamen. - Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 32: 64-71.
Milde J. (1856b): Monographie der deutschen Ophioglossen. -24 p., Progr. Realschule Heiligen Geist 1856.
Milde J. (1860a): Zur Flora von Johannisbad im Riesengebirge.- Bot. Ztg., Leipzig, 24: 71-73.
Milde J. 1860b: Mittheilungen über die schlesische Cryptogamen-Flora.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 37(1859): 51-53. Botrychium matricariifolium v Kladsku.
Milde J. ( 1864): Zur Flora von Cudowa Kudowa Zdrój JV Hronova .- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 42: 120-125.
Milde J. (1867g): Monographia Equisetorum.- 607 p., 35 tab. Nova Acta Acad. Leop.- Carol. 32, Abt. 2.
Milde J. (1868b): Index Botrychiorum, Verh. Zool. Bot. Ges. Wien 18: 507-516, 1868.
Milde J. (1868c): Über die Flora von Görbersdorf.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 46(1867): 143-149. Javoří hory
Milde J. (1869b): Botrychiorum Monographia. - Verh. Zool. Bot. Ges. Wien, 19:55-190, 3 tab.
Milde J. (1870): Nachträge zur Monographie Botrychiorum.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 20: 999-1002.
Militzer M. (1936): Die botanischen Naturdenkmäler.- Isis Budissina, Bautzen,13(1932-1935): 29-77, 14 fig. Týká se i sev. Čech.
Militzer M. (1937): Von Seerosen und Fingerhut und anderen geschützten Pflanzen.- Grenzland Oberlausitz, Reichenau (Sachsen), 18: 169-170. Nymphaea, Digitalis n.v.
Militzer M. (1940b): Alte Heilpflanzen in der Ruderalflora der Oberlausitz.- Isis Budissina, Bautzen, 14(1936-1940): 45-62. Též sev. Čechy.
Militzer M. (1940-1942): Flora der Oberlausitz einschliesslich des nördlichen Böhmens V.-VI.- Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 33/2: 15-67, 1940 et 33/3: 22-69, 1942.
Militzer M. (1942a): Das atlantische Florenelement in Sachsen.- Jber. Arb.- Gem. Sächs. Bot., Dresden, 2: 65-69. Mapky řady druhů ze sev. a záp. Čech.
Militzer M. (1942b): Geflecktes und ungeflecktes Lungenkraut.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 116-117. Pulmonaria officinalis agg.
Militzer M. (1943): Zur Ruderalflora von Reichenberg.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 27.
Militzer M. (1944): Die zarte Binse, Juncus tenuis Willd., in einem alten Herbar.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 73.
Militzer M. et al. (1937): Flora der Oberlausitz, preussischen und sächsischen Anteils einschliesslich des nördlichen Böhmens. Pars 4 (5. contin.).- Abh. Naturforsch. Ges. Görlitz 33: 7-88.
Miškovský J. (1934): Českobrodské zahrady.- Naše Hlasy, Český Brod, 54/39: 3 et no. 40: 2. (54 A 271)54
Mittelbach F. (1933a): Die Pflanzenwelt um Leitmeritz.- Leitmeritzer Ztg. 63/62: 3-4; 63/65: 3-4.
Mittelbach F. (1933b): Der Schwarze Maulbeerbaum.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 14: 22-23. Morus nigra - zmrzly 1929.
Mittelbach F. (1936): Die Felsen- und Grassteppe auf dem Brückenberg.- Leitmeritzer Ztg. 66/47: 4.
Mittelbach F. (1937b): Ein Natursteingarten im Welbiner Tal.- Leitmeritzer Ztg. 67/56: 7-8.
Mittelbach F. (1937c): Ein Auwäldchen auf der Sandinsel.- Leitmeritzer Ztg. 67/147: 4
Mittelbach F. (1937d): Das Blütenwunder der Kuhschelle am Kahlen Berg bei Kundratitz.- Leitmeritzer Ztg. 67/52: 2. Pulsatilla patens
Mittelbach F. (1940): Die Weisse Leite bei Leitmeritz - Pokratitz.- Natur u. Heimat, Aussig, 11: 78-79.
Mittelbach F. (1941a): Braunblühender Löwenzahn.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 88. Taraxacum - Bídnice u Litoměřic.
Mittelbach F. (1941b): Weisse Leite bei Leitmeritz - Pokratitz.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 78-79.
Mittelbach F. (1941c): Major Rudolf Fischer .- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 32.
Mittelbach F. (1942): Dr. Karl Preis .- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 67-69.
Mittmann J. (1904b): Primula officinalis von Buchsdorf in Schlesien.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 42(1903)/S.-B.: 33.
Mocker F. (1898): Die erste Forstschule des Kaisertum Österreich zu Platten bei Komotau.- Österr. Forst- u. Jagdztg., Wien, 16/45: 357-358.
Mokrý T. (1913-1914): Lesnictví, lovectví a rybářství v kraji Blatenském v počátku století XX.- Ver.- Schr. Forst- Jagd- u. Naturk., Prag, 1912/1913: 498-514, 632-644, 1913; 1913/1914: 38-51, 1913; 1913/1914: 562-570, 648-655, 1914. 74 C 128 corr.- cf. Mokrý T. 1912-1913
Mokrý T. (1914): Vzácná bylina Ligularia sibirica u Doks .- Ver.- Schr. Forst- Jagd- u. Naturk., Prag, 1913/1914: 474-475. Referát o článku v Allg. Fischerei Ztg.
Mokrý T. (1915): Lesnictví a lovectví v kraji blatenském počátkem XX. stol. Rybářství.- In: Siblík J. red., Blatensko a Březnicko. (Obraz poměrů přírodních, historických, místopisných, školských a národopisných. Prací učitelstva.), p. 45-89, Blatná. Dřeviny p. 45-64.
Moník B. (1949): Děkan Matěj Rössler.- Zprav. Rodáků a Přátel Jaroměř. Kraje, Jaroměř, 3/4: 1-4.
Mönkemeyer W. (1905): Beiträge zur Moosflora des Erzgebirges.- Hedwigia, Dresden, 44(1904-1905): 181-192. p. 181-182 aj. údaje o cévnatých rostlinách.
Moravec B. (1914): Lidové názvy rostlin.- Brdský Kraj, Rokycany, 6(1914-1915): 24-26.
Moravec E. (1924): České Budějovice, průvodce městem a okolím. Jižní Čechy a Šumava.- 127 p., 22 fig., 2 map., ed. J. Svátek, Praha et České Budějovice. Květena p. 75-76.
Moravec J. sec. ms. (1950): Caricoideae.- In: Dostál J., Květena ČSR 2: 1847-1915, Praha.
Morawek F. (1932): Der Naturschutzgarten unterhalb der Rosenburg bei Klentnitz.- Deutschmähr. Heimat, Brünn, 18: 214-215.
Mrkos J. (1948b): Optimální posice krajové v poměru k rostlinnému a živočišnému organismu.- Zpr. Zem. Stud. a Plán. Úst. Brno 4: 5-10.
Muck P. et al. (1908): Ueber Duppau und Umgebung. - Jber. Stiftungs- Obergymn. Duppau 1907-1908: 1-31. Ueber die Pflanzenwelt p. 25-27. 57 B 329 (1908
Mukša J. (1948): Konservátorova zpráva o mohelenské přírodní reservaci za r. 1947.- Ochr. Přír., Praha, 3: 44.
Mükusch Anonymus (1814): Das Gesenke - Mährens nördliches ausserstmerkwürdiges Hochgebirge.- Redlicher Verkündiger, Brünn, 2: 130-136.
Müller J. (1951): Výsledky botanického výzkumu vápenců severozápadního Slezska.- Přírodověd. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 12: 48-73.
Munzar J. (1906): Vojtěška setá.- Výr. Zpr. Dvoutříd. Roln. Šk. Plzeň 14(1905-1906): 3-12. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZA 187
Murr J. (1898): Die Piloselloiden Oberösterreichs.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 48: 258-265, 343-346, 397-404.
Musílek J. (1925): Vzácný strom.- Krajem Pernštýnův, Pardubice, 5(1924-1925): 139-141. Sorbus torminalis u Chvojence corr.
Nägeli C. et Peter A. (1885): Die Hieracien. Monographische Bearbeitung der Piloselloiden mit besonderer Berücksichtigung.- 932 p., München.
Namer A. (1815b): Practischer Unterricht über an den Anbau des peruanischen Jungferntabakes oder Anweisung, wie der durch den kais. kön. Herrn Rittmeister von Landgraf nach Ungarn gebrachte peruanische Jungferntabak behandelt werden müsste, das er in seiner urspründlichen Reinheit erhalten werde, und durch ihn die theueren ausländischen Tabaksorten entbehrlich gemacht werden können.- (24+)87 p., 1 tab, Pressburg.
Nauman J. (1909): Zachraňme přirozený les.- Krása našeho Domova, Praha, 5: 80-83. Mezi Říčany a Kostelcem n. Č. L.
Nauman J. (1932): Význam dřínu.- Zahrada, Chrudim, 26 (1931-1932): 129. 54D2096 corr.
Naumann A. (1925): Flora der Elbufer und des Grenzgebietes zum Erzgebirge.- In: Russner J., Sächsische Schweiz, p. 204-217, Dresden-Wachwitz.
Naumann A. (1927): Die Farne unserer Sächsischen Schweiz..- In: Jubiläums-Festgabe der Ortsgruppe Dresden, Gebirgsverein für die Sächsische Schweiz, p. 26-42, Dresden.
Navrátil K. (1910): Lesy a lovecké právo v Prachaticích.- Háj, Praha, 39: 129-130, 140.
Nedvídek G. (1920): O vazu na Borku.- Pod Zvičinou, Hořice, 1: 110-111.
Neef E.: vide Benedict E.
Nees v. Esenbeck (1838): Flora.- In: Bannerth F., Heilquellen von Landeck, p. 103-118., Breslau. Landeck = Ladek = Zdroj
Nejdl V. (1932): Mělnické školství střední a odborné.- Výr. Zpr. Spořit. Mělník 1932: 31-38 p. 34-35 ředitel vinařské školy Karel Fořt, jeho bot. cesty do Stř. a Již. Ameriky, školní sad a vinice u Mělníka . Knih. NM (90K9)1932
Němec B. (1918): Presl a Purkyně.- In: Merhart G., Němec B. red., Národní čítanka, sv. 131, ed. B. Kočí, Praha, p. 472-480.
Němec B. (1932b): Goethe jako přírodozpytec.- Vesmír, Praha, 10(1931-1932): 169-174.
Němec B. (1935e): Bratři Preslové a metamorfosa rostlin.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 109: 89-92.
Němec B. (1939d): Přírodní vědy a zemědělství.- In: Otevření Přírodovědeckého musea (= Publ. Zeměd. Úst. Severových. Čech 6), p. 13-20, Hradec Králové.
Němec J. (1941): Několik nových lokalit rostlin na území okresu Brandýs nad Labem.- Ročen. Okres. Jednoty Mus., Brandýs n. L., 15: 8.
Němeček Z. M. (1940): V tom chrudimském kraji.- Čas. Turistů, Praha, 52: 83, 1 fig. Slatiňanská obora (Nymphaea sp. a Nuphar luteum) a Rabštejnek .
Nestler R. (1912): Kümmerformen in der Pflanzenwelt des Isergebirges.- Mitt. Ver. Heimatkunde Jeschken - Isergau, Reichenberg, 6: 131-135.
Nestler R. (1923): Die Adventivflora der Umgebung Reichenbergs.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 45: 33-39.
Nestler R. (1930b): Die Varietäten der Fichte im Isergebirge.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 52: 21-22.
Nestler R. (1934): Floristische Mitteilungen.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 56: 74-78.
Nestler R. (1938): Kulturflüchtlinge im Katharinberger Tal.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 60: 49-52. 15 D100
Nestler R. (1939): Apfelbaumwildlinge in unserer Flora.- Natur u. Heimat, Aussig, 10: 37-38.
Netouschek F. (1923): Das Zlabingser Ländchen.- In: Altrichter A. et al. red., Südmährisches Heimatbuch für Volk und Schule, p. 91-95, Nikolsburg 19 E 944
Neubauer K. (1934): Etwas über Ulmbäume.- Unsere Westböhm. Heimat, Plan, 6: 44. 52 E 199
Neugebauer Ng. (1942): Professor Dr. Ferdinand Pax .- Grafschaft Glatz, Glatz, 37: 14.
Neuman E. (1932): Zbraslavsko. Průvodce Středovltavím.- 57 p., ed. Mladé proudy, Praha. Bot. poznámky p. 42.
Neumanová M. (1944): Zlatý kůň a Kobyla.- Chvilky v Přír., Praha, 3: 169-176, 9 fig.
Neumayer H. (1930): Floristisches aus Österreich einschliesslich einiger angrenzender Gebiete I.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 79 (1929): 336-411.
Nevole J. (1942): Beitrag zur Kenntnis der pflanzengeographischen Verhältnisse des Weinviertels in Niederdonau.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 73 (1941), Abh.: 152-176. Ještě okolí Mikulova.
Nickerl J. (1930): Führer für die Wälderschau auf der Herrschaft Tachau am 25. August 1930, 24 p., Tachau - Heiligen. Cyklostyl.
Niessl G. (1863b): Über Euclidium syriacum R. Br.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 1 (1862)/S.-B.: 56.
Niessl G. (1868d): Neue Fundorte aus der nächsten Nähe Brünns.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 6 (1867)/S.-B.: 67-68.
Niessl G. (1869c): Neue Fundorte aus der Flora des Brünner Kreises.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 7 (1868)/S.-B.: 52-53.
Niessl G. (1869d): Mittheilungen über Asplenium adulterinum .- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 7 (1868)/S.-B.: 48.
Niessl G. (1869e): Notizen über Cirsienbastarde.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 7 (1868)/S.-B.: 48-52
Niessl G. (1871d): Johann N. Bayer. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 9 (1870)/S.-B.: 30.
Niessl G. (1871e): Carl Theimer. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 9 (1870)/S.-B.: 30-32, 41.
Niessl G. (1872c): Julius Milde. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 10 (1871)/S.-B.: 31.
Niessl G. (1884): J. Spatzier. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 22 (1883)/S.-B.: 29.
Niessl G. (1885): Gregor Mendel. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 23 (1884)/S.-B.: 19-20.
Niessl G. (1890): Einlagen des Rauscher´schen Herbars.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 28 (1889)/S.-B.: 38-39.
Niessl G. (1891): Robert Rauscher. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 29 (1890)/S.-B.: 21-22.
Niessl G. (1892a): Anton Tomaschek. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 30 (1891)/S.-B.: 44.
Niessl G. (1892b): Echium rubrum und Podospermum laciniatum.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 30 (1891)/S.-B.: 49.
Niessl G. (1896): Floristische Mittheilung.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34 (1895)/S.-B.: 30-31.
Niessl G. (1902b): Carl Kolbenhyer. Nekrolog.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 40 (1901)/S.-B.: 33-34.
Niessner L. (1892): Pflanzen aus der Gegend von Zwittau.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 30 (1891)/S.-B.: 52.
Nitsch K. (1925): Zur Frage der Eiszeitspuren im Altvatergebirge.- Altvater, Freiwaldau, 44/6: 1-2 et 44/7: 1-3.
Nittner J. (1930): Aussiger Wanderbuch.- 272 p., 30 fig., Aussig. V textu roztroušené původní botanické poznámky.
Nováček F. (1926-1927): Vědecký význam hadcového území u Mohelna.- Od Horácka k Podyjí, Znojmo, 4: 64-69.
Nováček M. sec. ms. (1949): Ericaceae. Vacciniaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1117-1125, Praha
Novák F. A. (1948c): Brassicaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 222-329, Praha.
Novák F. A. (1948d): Klíč k určení čeledí kapraďorostů, nahosemenných a dvouděložných a k rodům čeledi Ranunculaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 2-3, 57-58, 97-120, 127-129, Praha.
Novák F. A. (1950i): Klíč k určení rostlinných tříd a čeledí.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 1: 54-59, Praha.
Novák F. A. (1950j): Klíč k určení čeledí rostin jednoděložných.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 1710-1712, Praha.
Novák J. (1949): Hvozdík písečný.- Vesmír, Praha, 27: 106-107.
Novák Jos. (1878): Klíč k určování rostlin krytosemenných okolí města Německého Brodu.- Roční Zpr. Reál. Vyšš. Gymn. Německý Brod 3(1877-1878): 3-100. 57 B 114
Novotný Č. (1931a): Příspěvky ke květeně okresu mladoboleslavského.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 5: 240-248, 257-275.
Novotný Č. (1931b): Ještě Hrabanovské černavy.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 5: 316. Salsola kali
Novotný Č. (1939, 1940): Chráněné rostliny na Mladoboleslavsku.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 14: 12-14, 21, 24, 38, 42, 58, 61, 74, 77, 101, 121, 137, 141, 152, 155, 1939; 15: 42, 76, 1940. Kresby L. Vachka s krátkým komentářem.
Novotný J. (1927): Jihočeské rybníky.- Jihočes. Přehled, České Budějovice, 2(1927): 202-223.
Novotný O. (1919): Od Labe k Sázavě.- Českobrodsko a Černokostelecko, Český Brod, 1(1919-1920): 2-4. p. 3 botanické údaje.
Novotný O. (1919-1920): Českobrodské názvosloví botanické.- Českobrodsko a Černokostelecko, Český Brod, 1(1919-1920): 21-22, 30-31, 43-44.
Nový E. (1912): Naše vodní rostliny.- Akvar. Obzor, Moravská Ostrava, 2: 69-72, 101-105, 140-142.
Nowak W., Sýkora L. et Dechant E. (1937): Výsledky biologického výzkumu Vltavy mezi Frymburkem a Týnem n. Vlt.- In: Studie o znečištění vody horní Vltavy, p. 82-106, České Budějovice.
Nowotny E. (1941): Sumpfporst und Krähenbeere in den Wekelsdorfer Felsen.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 72-73. Ledum palustre, Empetrum nigrum
Nowotny E. (1942a): Die Orchideen des Braunauer Ländchens.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 103-105.
Nowotny E. (1942b): Ein Massenvorkommen des Sumpfbärlapps im Braunauer Ländchen.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 106. Lycopodiella inundata
Nowotny E. (1943): Der Braunauer Crocus.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 23-24.
Nyárády E. J. (1930): Munii Rtezat ca centru genetic de specii i hibridizi de Hieracium.- In: Intiul congres naional al naturalistilor din Romnia tinut la Cluj 18.-21. IV. 1928, p. 345-350, 2 fig., Cluj. p. 347: Hieracium sparsum ssp. silesiacum pod Sivým v. v Záp. Tatrách.
Oborny A. (1879b): Beiträge zur Flora von Nieder-Oesterreich.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 29: 91-95. p. 94 Podyjí u Vranova.
Obšívač V. J. (1927): Radhošť a Pustevně.- 4 + 159 p., Frenštát, Kroměříž a Hlučín. Květena p. 17, 47-48.
Ohéral J. (asi 1849): Rudolph Rohrer.- 10 p., Brünn. Portrét a životopis.
Ohnhäuser K. (1910): Das Javornikgebirge.- Mitt. Beskiden-Ver. Teschin, 7: 62-63. Květena p. 62.
Olbert F. (1935): Die Südmährische Hügelsteppe.- Naturfreund, Zürich, 39: 83-84, 5 fig. Pavlovské kopce
Olbert F. (1936): Frühling im Auwald.- Naturfreund, Zürich, 40: 36-37, 2 fig. Dyjsko-svratecký úval
Olbrich F. (1934): Ein verborgenes Paradies in der Heuscheuer.- Grafschaft Glatz, Glatz, 29: 91.
Olbrich R. (1925): Triebe-Zohse.- Altvater, Freiwaldau, 44/8: 3-4.
Opatrný B. (1909): Botanická vzpomínka na slatiny Třeboňské.- Les a Lov, Písek, 2: 343. corr.
Opiz P. M. (1814h): Botanische Beobachtungen.- Gantsch´s Isis, Prag, 3: 89-94.
Opiz P. M. (1814i): Carex Sieberiana mihi.- Gantsch´s Isis, Prag, 3: 177-179. cf. FD: Anonymus 1814b!
Opiz P. M. (1814j): Monographie des Ligustrum vulgare Linn.- Gantsch´s Isis, Prag, 3: 158-164.
Opiz P. M. (1814k): Nachricht von einer im Jahre 1809 der Prager kais. Bibliothek übergebenen Handschrift.- Gantsch´s Isis, Prag, 3: 273-274. Seidl W. A. B.: Icones plantarum selectum
Opiz P. M. (1822e): Aus dem Pflanzenreiche (Regnum vegetabile).- In: Ponfikl J. E., Vollständiger Umriss einer statistischen Topographie des Königreiches Böhmen, Prag, 1: 355-514. 50 D 51, Tres. De 1957
Opiz P. M. (1823b): Supplementum ad Dris Presl Floram cechicam (transcriptio Rosarum secundum epistolam Hoppei).- In: Trattinnick L., Rosacearum monographie 1: 38-39, Vindobonae.
Opiz P. M. (1825f): Anhang.- In: Seits T., Die Rosen nach ihren Früchten, p. 141-144, ed. Enders, Prag.
Opiz P.M. (1828i): Veronica bracteata Opiz, Carex Sieberiana Opiz.- Sylloge Plantarum Novarum itemque minus cognitarum 2: 49-50, Ratisbonae. Knih. kat. bot. PřF UK Praha G 517
Opiz P. M. (1831c): Novae species et varietates.- In: Opiz P. M., Nomenclator botanicus 1: 14, 28-35, 44-48, 56-75, 78-81, Prag. Rubus, Mentha, Acer, Calamintha, Thymus
Opiz P. M. (1831-1839): Verzeichniss der Herren Pränumeranten.- In: Opiz P. M., Nomenclator botanicus 1: 7-8, 18-21, 36-39, 50-52, 66-68, 82-84. Uvedeny adresy a povolání 150 předplatitelů Opizova Nomenclator botanicus.
Opiz P. M. (1832b): P. M. Opiz´ens Naturalientauschunternehmen in Prag.- Flora, Regensburg, 15/1, Inteligenzblatt: 45-48. p. 47 uvádí přehledy tištěných „Vorrathsverzeichnisse“, dále tyto seznamy nevydával.
Opiz P. M. (1844g): Mein Pflanzentausch - Unternehmen.- Prag 1844: 93.
Opiz P. M. (1858e): XL. Jahresbericht über meine Pflanzentauschanstallt.- Lotos, Prag, 8: 15-19. p. 15: Nomenclator botanicus a jeho dávání k dispozici.
Opiz P. M., vide Zippe F. X. M.
Ortmann A. (1831): Novae species et varietates.- In: Opiz P. M., Nomenclator botanicus 1: 12-17, 22-26, 41-44, 48-49, Prag. Rubus, Tilia, Aralia, Acer, Dactylis
Ortmann A. (1833b): Flora de Carlsbad.- Alm. Carlsbad, Prague, 3: 1-40 et registrum p. 2 errata. 17 B 56, Tres. Fe 49
Ortmann A. (1835b): Suite de la Flore de Carlsbad.- Alm. Carlsbad, Prague, 5: 31-42
Ortmann A. (1840) - citace chybná, škrtnout; správně: Opiz P. M., Ortmann A. (1840), viz str. 446.
Ortmann A. (1941): Mechy v údolí říčky Kačáku.- Příroda, Brno, 34: 57-64, 90-94. Kapradiny p. 63.
Osvačilová V. sec. ms. (1950a): Morfologický slovník.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 21-53, Praha.
Osvačilová V. sec. ms. (1950b): Orchidaceae.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 2083-2122, Praha.
Otruba J. (1925-1926): Úvod ku květeně československého Slezska.- In: Lhotský A. red.: Vlastivědný sborník Slezský, pars 1: 35-50, 1925; 2: 283-396, 1926, ed. Ústř. spolek čes. učitelstva ve Slezsku, Opava. (54 E 4940)1-2 corr.
Otruba J. (1938n): Proměny rostlinných společností na levém břehu Moravy severně Olomouce.- In: Sborn. IV. Sjezdu Čs. Geogr. Olomouc 1937 (= Spisy Odb. Čs. Společ. Zeměp. Brno ser. C7): 47-48. (54 G 8975)ser. C7
Otruba J. (1945f): Synekologická studie o lukách Horního úvalu moravského I.- Pr. Morav. Přírod. Společ., Brno, 17/6: 1-24.
Otruba J. sec. ms. (1948d): Potentilla.- In: Dostál J. et al., Květena ČSR 2: 630-651, Praha.
Overbeck F. (1935): Mittelgebirgsflora.- In: Die charakteristischen Bergpflanzen Deutschlands.- 112 p., 13 fig., 33 tab., ed. J. F. Lehmanns Verl., München. Údaje ze severočes. hor.
Pachel M. (1919): Kleine Heimatskunde des Gerichtsbezirkes Grulich.- 106 p., 2 fig., sumpt. propr., Ober-Erlitz bei Grulich. Das Pflanzenreich p. 13-14. Die Pflanzenwelt des Grulicher Bezirkes p. 63-75. Die Pflanzenwelt des Grulicher Schneeberges p. 75-81. Übersichtliche Zusammenstellung der beerentragenden Sträucher und Kräuter, die im Grulicher Bezirke wildwachsend vorkommen p. 81-85. Slez. Věd. Knih. Opava: 3079; BU: 1-256430
Pachel M. (1923): Der Kammweg Spieglitzer Schneeberg - Adlergebirge.- Altvater, Freiwaldau, 42/8: 3-5.
Pachel M. (1927): Die Giftbeeren unserer Heimat.- Altvater, Freiwaldau, 1929/9: 4 et no. 10: 3. ex: Heinold 1935
Palacký F. (1868): Leben des Grafen Kaspar Sternberg.- Prag. Bibliogafie p. 228-232.
Panek J. (1896): Erechthites hieraciifolius Raf. in Mähren. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 34(1895)/S.-B.: 33. Blanda bei Mähr. Schönberg
Panek J. (1898b): Epilobium dodonaei Wild. nächst Hohenstadt.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 36(1897)/S.-B.: 50.
Panek J. (1898c): Salix silesiaca x cinerea x purpurea.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 36(1897)/S.-B.: 46.
Pannewitz J. (1856): Über die Urwälder Böhmens.- Verh. Schles. Forst-Ver. Breslau 1856: 280-296. corr.
Pannewitz J. (1864b): Bericht über die Reise zum böhmischen Forstverein.- Verh. Schles. Forst-Ver. Breslau 1864: 24-32.
Panuška L. (1924): Jaro ve Vidrholci.- V Srdci Čech (Vlastiv. Sborn. pro Širší Okolí Prahy), Praha, 1: 15-17.
Pařízek A. (1924): Průvodce severními Čechami. I. Pojizeří a Ještěd.- 149 + 11 p., ed. H. Pfäffer Mladá Boleslav. Flóra p. 12, 146.
Pascher A. (1940): Einige Beobachtungen über die Verbreitungsweise der Brutknospen bei Poa, Lilium und Polygonum.- Lotos, Prag, 87(1939-1940): 69-78.
Pascher A. (1941): Gerhard Schindler .- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 31-32.
Pastejřík J. (1924): Podzimní život v starém rameně vltavském u Pelc - Tyrolky.- Naše Praha 1(1924-1925): 56-59, 3 fig. p. 57-58 rostliny.
Patek F. (1927): Ein Urwaldrest im Herzen Europas.- Waldheimat, Budweis, 4: 2-3. Boubín
Pátek J. (1847): Die Giftgewächse Mährens und Schlesiens.- 42 p., 4 tab., Brünn.
Pátek J. (1864): Byliny jedovaté.- 38 + 2 p., Brno.
Pátek J. (1867): Giftpflanzen.- 28 p., Prag. Knih. Nár. muz.: 38 C 7 - popisy rostlin a tabulky; tabulky u tohoto exempláře chybějí!
Patschovsky N. (1933): Biologische Wanderungen.- Grafschaft Glatz, Glatz, 28: 8-9. Saalwiesen im Bielengebirge, Glatzer Schneeberg, Seefeldern bei Reiherz 37 A 255
Patzelt F. 1925: Die Ärtztefamilie Lorinser.- In: Aus unserer Heimat! Gesammelte Beiträge, p. 69-74, Niemes. p. 73 botanik G. Lorinser (1821-1863) 19 E 986
Paul H. (1910): Ergebnisse der pflanzengeographischen Durchforschung von Bayern. Die Moorpflanzen Bayerns.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 12/2: 136-228, 6 map. corr.
Paul H. (1922): Neue Beobachtungen über die Phanerogamen- und Kryptogamenflora von Bayern. VI.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 17: 68-97.
Paul J. (1909): Beitrag zur Pilzflora von Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 47(1908)/Abh.: 119-148. Lokality hostitelských rostlin.
Pavel J. 1938: Boubín - šumavský prales.- 192 p., ed. J. Hokr, Praha. Flóra p. 14.
Pavelka J. J. (1931): Líšeňský herbář léčivý.- Od Horácka k Podyjí, Znojmo, 8: 86-94.
Pawlowski B. (1931d) errore 1930-1931
Pawlowski B. (1951): Dodatki i sprostowania do flory Sdeczyzny.- Acta Soc. Bot. Polon., Warszawa, 20(1949-1950): 501-511. Až po čs. hranici na okrese Nowy Sącz.
Pax F. (1905b): Die Vegetation der Babiagura.- Mitt. Beskiden-Ver., Bielitz-Biela, 2: 1-7, 1 fig. corr.
Pažout J. (1857): Okolí Písku. Geognostický nástin.- Jber. k. k. Gymn. Písek 1857: 3-39, 1 map. Rostliny p. 5-8. (57 B 13)1857 corr.
Pažout J. (1859): Sto bylin z květeny Písecké, jejich stanoviska i průměrný čas rozkvětu.- Poutník od Otavy, Písek, 2/1: 119, 141-142, 164, 187-188. corr.
Peiter W. (1885): Zwei Zwergbäume des Erzgebirges.- Erzgeb.- Ztg., Komotau, 6: 171-172. Pinus unicinata /sic.!/, Betula nana
Peiter W. (1888): Die Heidelbeergewächse des Erzgebirges.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 9: 219-221. 19 F 391
Peiter W. (1892): Der Spitzberg bei Gottesgab.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 13: 221-223.
Peiter W. (1893): Der Keilbergsstock im Erzgebirge.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 14: 145-149.
Peiter W. (1894): Eigenheiten der Flora des hohen Erzgebirges.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 15: 215-216.
Peiter W. (1897): Auf die Berg Wostrey.- Aus Deutsch. Bergen, Aussig, 12: 114-118.
Peiter W. (1904): Zwillingsfrüchte.- Lehrmittel-Sammler, Petersdorf bei Trautenau, 6: 102-103.
Peiter W. (1925a): Die Wasserrutschke.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 1: 8-9. Sorbus domestica
Peiter W. (1925b): Unsere Farnkräuter im Volksglauben.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 1: 9-10.
Peiter W. (1926): Die Zauke.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 2: (3)-(4). Convallaria, Polygonatum, Majanthemum
Peiter W. (1927a): Verschwindende Fensterblumen in den Dörfern des Lobositzer Mittelgebirges.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 3: (16)-(18).
Peiter W. (1927b): Der Baldrian.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 3: (18)-(19). Valeriana officinalis
Peiter W. (1928): Die Bäume und Sträucher des Donnersberggebiet.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 9: 21-22, 31-32, 33-35, 37-40, 43-44.
Peiter W. (1930): Das Edelkastanie-Wäldchen bei Priesen.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 11: 15-16.
Peiter P. (1936): Ein Gartenflüchtling.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 17: 11. Elsholtzia cristata u Bílého Újezda.
Pejml K. (1937l): Nestor českých botaniků.- Vesmír, Praha, 16: 87-88. P. M. Opiz
Peklo J. (1917): Prof. Dr. Ladislav Čelakovský fil. .- Zeměd. Arch., Praha, 8: 1-2, 1 tab. ante p. 1. 54 D 2683
Pelzel F. M. (1777): Thaddaeus Hajek von Hajek, ein Arzt und Mathematiker.- In: Pelzel F.M., Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken, 3: 35-46, ed. I. K. Hraba, Prag. cf. Pelzel F. M. 1773-1782
Pelzel F. M. (1777, 1782): Johann Bapt. Bohacz, ein Arzt und Naturforscher.- In: Pelzel F.M., Abbildungen böhmischer und mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken, 3: 35-46, 1777; 4: (14), 1782; ed. I. K. Hraba, Prag. cf. Pelzel F. M. 1773-1782
Petr F. (1914): Přehled literatury přírodovědecké, týkající se okolí německobrodského.- Výr. Zpr. c. k. Stát. Vyšš. Gymn. Německý Brod 39(1913-1914): 3-20. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZC 191
Petrak E. R. (1882): Die Schneegruben am Hohen Rade.- Riesengebirge im Wort und Bild, Marschendorf I, 2/4: 41-47, 1 tab. Flóra p. 45-47. corr.
Petrak F. (1908): Cirsii generis hybridae et varietatis novae.- Feddes Repert., Berlin, 5: 329-333.
Petrak F. (1912): Der Formenkreis des Cirsium eriophorum (L.) Scop. in Europa.- Biblioth. Bot., Stuttgart, 78: 1-92, 6 tab., 1map. 16 A 257
Petrbok J. (1944): Tabák - poslední zplanělá rostlina u nás.- Nár. Politika, Praha, 62/256 (19. 9. 1944): 3
Pfeffer A. (1944): Borovice blatka (Pinus uliginosa).- Krása našeho Domova, Praha, 36: 28-29.
Pfeifer K. (1906): Petasites officinalis Much.- Blätter f. Obst- Wein u. Gartenbau, Brünn, 4: 272-273.
Pfund J. (1842b): Bericht über eine Exkursion in den Böhmerwald.- Weitenweber´s Neue Beitr. z. Med. u. Chirurg., Berlin, 2: 359-368. 18 D 198 corr.
Picbauer R. (1913): Druhý příspěvek ku květeně moravských hub.- Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 15(1912): 21-36.
Picbauer R. (1914): Třetí příspěvek ku květeně moravských hub.- Věstn. Klubu Přírod. Prostějov 16: 33-48.
Pilous V. (V. P.) (1924): Chebz čili chebdí.- Pod Blaníkem, Benešov, 4(1924-1925): 37-38. Sambucus ebulus
Pilous V. (V. P.) (1925): Rostliny a člověk.- Pod Blaníkem, Benešov, 4(1924-1925): 116-118.
Pilous Z. (1935): Nové lokality horských lišejníků v Brdech.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 109: 123-124 . Též cévnaté rostliny z rašeliny u Pilského rybníka Z od Příbrami.
Pilous Z. (1938a): O rašelinách na Příbramsku.- Od Stříbrných Hor, Příbram, 10: 141-142 et 150-151.
Pilous Z. (1938b): Vegetační kryt a podnebí v pravěku Příbramska.- Vltav. Proudy, Praha, 17/11: 6-7.
Pilous Z. (1939b): Nová lokalita mediteránního mechu Funaria mediterranea Lindb.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 113: 156-157. p. 157 též vyšší rostliny z Kalvárie a Venduly u Velkých Žernosek.
Pilous Z. (1946a): Botanický výzkum Krkonoš.- Horské Prameny, Vrchlabí, 2: 102-105.
Pilous Z. (1946b): Vegetační kryt a osídlení okolí Hostinného v pravěku.- Horské Prameny, Vrchlabí, 2: 114-118.
Pírko Jos. (1890): Oplodí a osemení některých složnokvětých.- Výroč. Zpr. c. k. Reál. a Vyšš. Gymn. Kolín 1890: 1-19.
Plail Josef (1927): Pollenanalytische Untersuchungen einiger Hoochmoore des Isergebirges.- Mitt. Ver. Heimatk. Jeschken-Isergaues, Reichenberg, 21: 112-128, 4 fig. corr.
Pletzer K. (1952a): Soupis literatury o prehistorii jižních Čech.- Zpr. Kraj. Vlastiv. Mus. České Budějovice 1951/3: 1-16.
Pletzer K. (1952b): Soupis vlastivědné literatury o Českých Budějovicích. .- Zpr. Kraj. Vlastiv. Mus. České Budějovice 1952/3-8: 1-55. Konserv. fond SK ČR III 19 598
Pluskal F. S. (M. F. S. P.) (1846a): Warnung vor den gesundheitschädlichen Wirkungen des Kellerhalsstrauches.- Moravia, Brünn, 9: 195. Daphne mezereum
Pluskal F. S. (M. F. S. P.) (1846b): Einheimisches Himmelsbrot.- Moravia, Brünn, 9: 335-336. Ficaria verna
Pluskal F. S. (1847b): Ueber die Mannakörner.- Moravia, Brünn, 10: 329-330. Ficaria verna
Pluskal F. S. (1847c): An Botaniker, eine neue Pflanzentrockungmethode betreffend.- Moravia, Brünn, 10: 451.
Pluskal F. S. (1847d): Anempfehlung der Wurzeln der kurzhaarigen Segge als Brotsurrogat, und zu anderen ökonomischen Zwecken.- Moravia, Brünn, 10: 569. Carex hirta
Pluskal F. S. (1849d): Neue Methode, die Pflanzen auf eine höchst einfache Art gut und schnell für das Herbar zu trocknen.- 40 p., Brünn.
Pluskal F. S. (1851-1856): Beiträge zur Teratologie und Pathologie der Vegetation.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 1: 99-101, 107-109, 228-229, 299-300, 1851; 2: 21-22, 126-127, 269-271, 371-372, 1852; 3: 182, 254, 299-301, 1853; 4: 178-179, 315-316, 401-403, 1854; 5: 308-309, 1855; 6: 394-395, 1856. cf. Pluskal F. S. 1854a
Podpěra J. (1914f): Über die Möglichkeit der Erhaltung von Naturdenkmälern in den Sudetenländern.- Verh. Ges. Deutsch. Naturforsch. u. Ärtzte, Leipzig, 1913, vol. spec.: (1-9).
Podpěra J. (1914-1915): Snahy po ochraně přírody.- Výroč. Zpr. II. Čes. St. Reálky Brno 4(1913-1914): 3-15, 1914; 5(1914-1915): 3-20, 1915 (57 B 492)1914,1915 corr.- cf. Podpěra 1914c
Podpěra J. (1925c): Versuch einer epiontologischen Gliederung des europäischen Waldes.- Veröff. Geobot. Inst. Rübel Zürich 3 (Festschrift Carl Schröter): 387-406.
Podpěra J. (1932d): Die Vegetationsverhältnisse im Gebiete des Mährischen Karstes im Vergleiche mit der nächsten Umgebung. Ein Beitrag zur Pflanzengeographie Mährens.- Čas. Morav. Zem. Mus., Brno, 26-27 (1929-1930): 1-112.
Podpěra J. (1938a): Jak se vyvinovala myšlenka progressu ve studiu fylogenetického vývoje říše rostlinné.- Ročen. Masaryk. Univ., Brno, 18(1936-1937): 15-39, 1 tab. corr.
Podpěra J. (1948c): Schedae ad floram bryophytorum exsiccatam. Centuria prima (1947).- Sborn. Klubu Přírod. Brno 28(1947): 137-160. Také několik cévnatých rostlin.
Podzimek J. (1924): Tři zajímavá rostlinná stanoviska našich Chlumů.- Pod Zvičinou, Hořice, 5(1924-1925): 46-47, 61. 54 F 5050
Podzimek J. (1927): rec. Dr. V. Buřil: “Fytogeografický nástin Podzvičínska“.- Hořický Obzor, Hořice, 27/22: 5-6. Připojeny vlastní nové nálezy.
Podzimek J. (1928): Vrch sv. Gotharda nad Hořicemi v Podkrkonoší.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 102: 37-57. Dodatek p. 103:125-126, 1929.
Poech J. (1842): Die Vegetation von St. Iwan in Böhmen.- Flora, Regensburg, 25/2: 410-414.
Poech J.- vide Keil F. 1846, 1851.
Poech J.- vide Opiz 1852b.
Pohl F. (1936): Eine Anregung.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm. Leipa, 59: 5-9. Především Holý v. u České Lípy.
Pohl F. (1941c): Hilitzer Alfred .- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941):62.
Pohl F. (1941d): Die Banks-Kiefer, Pinus Banksiana Lamb.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 83-86.
Pohl F. (1941e): František Maloch.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 62. Nekrolog.
Pohl F. (1941f): Vom Roten Fingerhut.- Natur u. Heimat, Aussig, 12: 23-24. Digitalis purpurea
Pohl F. (1942c): Die ehemalige Königstanne bei Böhm.-Kamnitz.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 112.
Pohl F. (1943b): Dr. Karl Preis.- Lotos, Prag, 88(1941-1942): 160-163.
Pohl F. (1943c): 150 Jahre erste Landesflora Böhmens.- Lotos, Prag, 88(1941-1942): 185-194.
Pohl F. (1943d): Zur 150-jährigen Wiederkehr des Erscheinens der ersten Landesflora von Böhmen.- Böhmen u. Mähren, Prag, 4: 158-159, 5 fig.
Pohl F. (1943e): Die Wälder des Ondřejník in den mähr.-schles. Beskiden und die Verbreitung von Melica uniflora Retz. in den Sudetenländern.- Lotos, Prag, 88(1941-1942): 99-126.
Pohl F. et Firbas F. (1922): Ein Beitrag zur Kenntnis der Flora Nordböhmens.- Lotos, Prag, 70: 1-10, 1 map. corr.- errore 1942
Pohl F. et Firbas F. (1928): Aus der Pflanzenwelt Nordböhmens. II.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 50: 3-20.
Pohl F., Firbas F., Dissmann E. et Prinz K. (1927): Charakterpflanzen in Böhmen.- 16 p., sumpt. propr., Děčín.
Pohl F., Mittelbach F. et Preis K. (1943): Über das Vorkommen der Zerreiche (Quercus cerris) im Böhmischen Mittelgebirge.- Lotos, Prag, 88: 196-200.
Pohl F. et Preis K. (1943b): Ein drittes Vorkommen von Avenastrum desertorum (Less.) Podp. im Sudetenland.- Lotos, Prag, 88(1941-1942): 194-196, 1 map.
Pohl J. E. (1806e): Botanische Frühlings-Excursion in die einige Meilen vom Prag entlegene Gegend des Schlosses Carlstein und St. Ivani.- Neues Bot. Taschenb., Nürnberg et Altdorf, 1806: 20-44.
Pohl J. E. (1816): Berliner Herbarien.- Hesperus, Prag, suppl. spec. (Ausserordentliche Beilage) no. 5: 40. Schlechtendal a Ruthe, prodejné exsikáty.
Pohludka S. (1897): Ueber die Verbreitung von nicht einheimischen Pflanzen.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 6 (Vereinsjahr 3): 112-114. Xanthium strumarium, Inula helenium
Pochmann A. (1940): Mikrofloristischer Streifzug im Riesengebirge.- Mikrokosmos, Stuttgart, 33(1939-1940): 93-98, 105-109. Nejen algologie, ale i veget. charakteristika náhorní plošiny.
Pokorný A. (1924): Rostlinstvo.- In: Novopacko, vlastivěd. monografie, p. 211-224, Nová Paka.
Poláček V. O. (1884): O pěstování rostlin pícních na půdách písčitých.- 46 p.
Polák K. (1887b): Rudolf šl. Uechtritz.- Vesmír, Praha, 16(1886-1887): 66.
Polák K. (1894b): Květena česká na jubilejní výstavě.- In: Jubilejní výstava zemská Království českého v Praze 1891, p. 287-288, 2 fig., Praha.
Polák K. (1895d): Květena Dolno-Počernického rybníka a jeho okolí.- Arch. Přírod. Proskoum. Čech, Praha, 9/2: 20-21.
Polák K. (1896h): Trávy. Analytický klíč k určování trav v Čechách a na Moravě domácích i hojně pěstovaných.- 62 p., ed. Klub Přírod., Praha. 54 D 1626
Polešovský A. (1890): Kde jest hledati původní vlast evropské květeny.- Výroč. Zpr. Jubilejní Reálky c. k. Fr. Josefa I., Kostelec n. Orlicí, 3(1899-1900): 3-14. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZE 16
Polešovský A. (1916): Některé rostliny masožravé.- Progr. c. k. Stát. Gymn. Olomouc 47(1915-1916): 3-18. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZG 77
Polívka F. (1891): O cizopasných rostlinách jevnosnubných. II.- Progr. c. k. Vyš. Gymn. Slovan. Olomouc 22(1890-1891): 3-32. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZG 54
Popov M. G. (1947): K istorii razvitia flory (florogenezu) Ukrainy.- Bjul. Moskov. Obšč. Ispit. Prir., sect. biol., 52 (ser. n.): 91-108. p. 105 mapa Carex alba v Karpatech.
Potujański A. (1854) - recte: Poujański A.
Preis K. (1928): Eine Exkursion zu den Mooren bei Sebastianberg.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 9: 45-46.
Presl C. B. (1841): Beschreibung einer neuen böhmischen Ulmenart (Ulmus forficata).- Verh. Ges. Vaterl. Mus. Böhm., Prag, 19 (1841): 75-79, tab. 3. Park v Bubenči. corr.
Priehäusser G. (1931): Aus den Urwaldbeständen der grossen Arberseewand.- Aus d. Heimat, Stuttgart, 44: 342-346, 4 fig. corr.
Priehäusser G. (1952a): Beitrag zur Frage der Vorwüchsigkeit von Fichte und Buche im Bayerischen Wald.- Forstwiss. Cbl., München, 71: 169-181.
Priehäusser G. (1952b): Über die Entwicklung von Auen, Filzen und anderen Waldvernässungen im Bayerischen Wald.- Mitt. Staatforstverwalt. Bayerns, München, 1952/27: 9-71.
Priehäusser G. (1952c): Der Formenkreis von Betula verrucosa und Betula pubescens Ehrh. im Bayerischen Wald.- Mitt. Staatforstverwalt. Bayerns, München, 27: 72-92.
Prinz K. (1922): Der Heimat Pflanzenkleid.- In: Neder E. red., Heimatkunde des Elbegaues Tetschen 1: 63-66, ed. Freie Lehrerverein f. polit. Bezirk Tetschen.
Prinz K. (1926): Botanische Tagung in Tetschen.- Monatschr. Natur- u. Vogelschutz, Aussig, 3: 125-126.
Prinz K. (1928): Die „Botanische Arbeitsgemeinschaft“.- Heimatbildung, Reichenberg, 9(1927-1928): 149-151.
Prinz K. (1939): Die Besonderheiten des sudetendeutschen Naturschutzes.- Natur u. Heimat, Aussig, 10: 1-4.
Prinz K. (1940b): Unbekanntes Land.- Naturschutz, Neudamm - Berlin, 21: 29-31. Údolí Ohře mezi Žatcem a Kadaní.
Prinz K. (1940c): Der „Tolle Graben“ bei Wesseln im Böhmischen Elbthale.- Naturschutz, Neudamm - Berlin, 21: 114-118.
Prinz K. (1941a): In letzter Stunde. (Die grossen Schneeglöckchenbestände im Böhmischen Mittelgebirge).- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 73-75.
Prinz K. (1941b): Unterschutzstellung des einzigen Krokus-Vorkommens im Reg.-Bez. Troppau auf den Wiesen zwischen Gross-Herlitz und Braunsdorf.- Natur u. Heimat, Aussig, 11 (1940-1941): 80.
Prinz K. (1941c): Der Anteil der „Laienbotaniker“ an der Heimatforschung.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 2-6.
Prinz K. (1942a): Das Schutzgebiet der sibirischen Goldkolbe (Ligularia sibirica) im Habsteiner Moor bei Böhm.-Leipa.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 10-16.
Prinz K. (1942b): Die Vegetation der nordböhmischen Tonmergel im Gebiete der mittelgebirgischen Randbrüche.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 36-40.
Prinz K. (1942c): Der Alpenziest (Stachys alpinus L.) im mittelgebirgischen Teilareal des Sudetengaues.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 52-54.
Prinz K. (1942d): Zur Verbreitung des schwarzfrüchtigen Zwiezahns. (Bidens melanocarpus K. M. Wiegand, B. Frondosus auct. nec., L.) - Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 56-57.
Prinz K. (1942e): Anton Seidl, der naturwissenschaftliche Erforscher des Eulautales .- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 63.
Prinz K. (1942f): Der Blicke vom „Heidl“. Die „Elendsflur“ als klimatisch bedingte Sonderausbildung der nordböhmischen Sandheide.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 72-76.
Prinz K. (1942g): Über verschiedene Standorte des Tannenbärlapps.- Natur u. Heimat, Aussig, 12 (1941-1942): 105-106. Huperzia selago
Prinz K. (1942h): Neuere Bestrebungen und Aufgaben der botanischen Heimatforschung in Sudeten.- In: Sudetendeutsche Landes- und Volksvorschung, Aufgabe und Leistung. Berichte und Vorträge anlässlich der ersten Jahrestagung der Sudetendeutschen Anstalt für Landes- und Volksforschung (11.-13. X. 1941), p. 49-55, Reichenberg.
Prinz K. (1944a): Das unsere Polzental.- Beitr. Heimatk. Elbetales, Aussig, 6: 66-73.
Prinz K. (1944b): Im Bannkreis der Steppenberge.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 14-17.
Prinz K. (1944c): Der Fluss als Landschaftsgestalter.- Natur u. Heimat, Aussig, 13 (1943-1944): 37-44.
Prinz K. (1944d): Versuch des Grossanbaues von Roten Fingerhut.- Natur u. Heimat, Aussig, 13: 63.
Prinz K. (1944e): Nur ein kleiner Moortümpel!- Natur u. Heimat, Aussig, 13: 75.
Pritzel G. A. (1841): Anemonarum revisio.- Linnaea, Halle, 15: 561-698.
Probošt F. (1924): Starý hřbitůvek.- Královéhradecko 1/2: 3, 1 fig. Nepasice u Hradce Králové
Progel A. (1882-1889): Flora des Amtbezirkes Waldmünchen. I - II.- Ber. Bot. Ver. Landshut 8: 73-148; 11: 123-153, 1889.
Progel A. (1886): Einige Beiträge zur Flora des oberen bayerischen und Böhmerwaldes.- Deutsche Bot. Monatschr., Sonderhausen, 4: 68-70.
Procházka J(osef) (1924b): Naše Labe dnes a jindy.- Královéhradecko 1/2: 4-6, 1 fig.
Procházka J. (1925b): Přírodní krásy Královéhradecka.- Královéhradecko 2(1924-1925): 43-44, 1 fig.
Procházka J. (1926): Za krásou našeho domova.- Královéhradecko 3(1925-1926): 56-57. Staré stromy a aleje.
Procházka J. S. (1932a): Sady a stromy v Praze.- Zpr. Památk. Sboru Hlav. Města Prahy 9(1931): 51-130, 25 fig. Bibliografie p. 118-120. corr.
Prokeš K. (1911): Přírodovědecký klub v Hradci Králové.- In: Královéhradecká ročenka 1(1912): 96-98, Hradec Králové. Též o botanické zahradě v Hradci Králové.
Prokeš K. 1912: O přírodních poměrech kraje Královéhradeckého.- In: Královéhradecká ročenka 2(1913): 127-133, Hradec Králové.
Prokeš K. (1927): Moruše bílá a bourec morušový.- Královéhradecko 5: 14.
Prokeš K. (1929): Krása našeho domova. 1. Lesy. 2. Parky a zahrady.- Královéhradecko 6(1928-1929): 77-79, 81-83.
Prokeš K. (1931): Květena královéhradecká.- Ročenka spořitelny Královéhradecké 1931, p. 79-93. (55 C 169)1931
Prokeš K. (1934b): Nový park v Hradci Králové.- Královéhradecko 11(1933-1934): 113.
Prokeš K. et Vlček V. (1911): Druhý doplněk ke květeně Hradce Králové.- Výr. Zpr. c. k. Vyš. Reál. Šk. Hradec Králové 1910-1911: 3-21. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZC 511 corr.
Proschwitzer E. (1907): Vorkommen von Bifora.- Mitt. Nordböhm. Exc.-Clubs, Böhmisch Leipa, 30: 309-310.
Proschwitzer E. (1927): Das Riesengebirgische Rothügelland.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 2(1926-1927): 128-130, 145-148, 5 fig., 1 map. Podkrkonoší n.v.
Proschwitzer E. (1928): Die Pflanzenwelt um Leitmeritz.- Jb. Arb.-Gem. Heimatforsch. Leitmeritz 4: (8)-(11).
Ptáček P. (1908): Dub královny Johanny.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 16. /Blatno, zám. park/
Pudil J. (1938): Přírodovědcovy potulky Hrubým Jeseníkem.- In: Kudělka J., Hrubý Jeseník, vlastivědné čtení, p. 36-41, ed. St. nakl., Praha. 54 G 14204
Půhoný A. (1886): Pěstování pohanky.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 23: 108-109.
Půhoný A. (1890): Pěstování kmínu.- Zpr. Morav.-Slez. Společ. Zvelebení Orby, Brno, 27: 58-59.
Puchmajerová M. (1944a): Rašeliniště u Velkého Dářska podle rozboru rašeliny.- Sborn. Čes. Akad. Techn., Praha, 18: 451-483.
Puchmajerová M. (1944b): Rašelina, její vznik a vývoj.- Věstn. Čes. Fysiatr. Společ., Praha, 23: 3-15.
Puchmajerová M. (1945): Rašeliniště moravsko-slezských Beskyd.- Rozpr. Čes. Akad. Věd, Praha, cl. 2 (math.-natur.), 15(1944)/18: 1-29.
Puchmajerová M. (1946): Pylové rozbory moravských spraší.- Obzor Prehist., Praha, 13: 88.
Pulchart M. (1941b): Příspěvek ke květeně východních Čech z literární pozůstalosti B. Fleischera.- Věda Přír., Praha, 20: 278.
Puszkailer K. (1934): Průvodce Vsackem.- 80 p., ed. Odbor KČST Vsetín. Květena p. 44.
Quaisser J. (1922): Durch Hirschbergs Umgebung.- In: Steinitz E. et Quaisser J., Unterm Altperstein, p. 40-42, ed. J. Künstner, B. Leipa. 22 F 2219 přívazek: 19 E 917
Rabenhorst L. (1863 -1870): Kryptogamenflora von Sachsen, der Oberlausitz, Thüringen und Nordböhmen, mit Berücksichtigungen der benachbarten Länder. I-II. - p. 352-652, Leipzig.
Rádl E. (1911): Ziele und Wege der čechischen Naturwissenschaft.- Čech. Rev., Prag, 4: 136-154. Odpověď na článek v „Ostdeutsche Rundschau“, kde se tvrdí, že česká přírodověda sestává ze samých plagiátů. (T 10740)4
Radlhofer L. (1861): Vegetationsverhältnisse des bayerischen Waldes.- In: Bavaria, Landes- u. Volksk. d. Königr. Bayern, München 1861, separ. p. 1-50. Knih. kat. bot. PřF UK Praha J 231
Raesfeldt K. von(1894): Der Wald in Niederbayern nach seinen natürlichen Standorts-Verhältnissen. 1. Teil. Der Bayerische Wald.- Ber. Bot. Ver. Landshut 13(1892-1893)/Abh.: 1-112. 74 D 225
Raffelsperger F. red. (1845-1853): Allgemeines geographisch-statistisches Lexikon aller Österreichischen Staaten. Ed. 2.- Wien. 19 C 172
Bd. 1: A-Cz 992 p., 1845
2: Da-Gz 984 p., 1846
3: Ha-Kz 1370 p., 1846
4: La-Qz 2206 p., 1847
5: Ra-Sz 1696 p., 1848
6: T-Ende 1438 p., 1853
Ralski E. (1930): Hale i ki Pilska w Beskidzie Zachodnim.- Pr. Roln.-Leśne Polsk. Akad. Um., Kraków, 1: 1-156.
Ralski E. (1931): ki, polany i hale pasma Babiej góry.- Pr. Roln.-Leśne Polsk. Akad. Um., Kraków, 4: 1-86.
Rangel V. (1895): Zur Kenntnis der schlesischen Orchideen.- Mit. Naturwiss. Ver. Troppau 2 (Vereinsjahr 1): 31.
Rank J. (1843): Aus dem Böhmerwalde.- 299 p., Leipzig.
Rank J. (1851): Aus dem Böhmerwalde. I - II.- Leipzig.
Rapoš K. (1926): Sprievodca turistov po Horehroní (Okres Brezniansky).- 80 p., Rim. Sobota Botan. poznámky z Oltárna směrem na Klenovec (p. 55), z Kráĺ. hole (p. 71) aj.
Reepel M. (1913): Aus den Urwaldgebieten des Bayerischen Waldes.- Kosmos, Stuttgart, 10: 227-232, 6 fig., 1 map. Hlavně Arber a Grosser Falkenstein v Bavorsku, ale i okolí Železné Rudy a Boubín.
Regell P. (1899): Zur Erinnerung an Thaddäus Haenke.- Wanderer im Riesengebirge, Hirschberg, 19/8(= no. 195-206): 183-184. corr.
Reidl F. et Zdobnitzky F. (1907): Exkursion nach Hadyberg und Lateinerberg.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 8(1906): (8).
Reich E. (1928): Prof. Dr. h. c. František Schindler.- Věstn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 4: 256-259, 1 fig.
Reichardt H. W. (1870): Beitrag zur Flora des böhmisch-mährischen Grenzgebirges.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 20: 878.
Reinhold F. (1939): Versuche einer Einteilung und Übersicht der natürlichen Fichtenwälder (Piceion excelsae) Sachsens.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 90: 229-271. Týká se Krušných hor a Labských pískovců.
Reisinger K. (1926a): Das Moor.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 47: 138-144, 152-156, 170-177. Též květena.
Reisinger K. (1926b): Der Biliner Stein (Borschen).- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 47: 55-57.
Reisinger K. (1927): Die Meilerverkohlung im Erzgebirge.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 48: 1-13, 8 fig. Též o dřevinách, jejichž dřevo se používá v milířích.
Reiss A(dolf)) (1875): Die Flora von Auspitz.- J.-Ber. Deutsch. Landes-Unterrealschule Auspitz, Brünn, 5 1874-1875: 11-14. corr.
Reissek S. (1841): Beiträge zur Flora Mährens.- Flora, Regensburg, 24: 673-699.
Remeš M. (1932c): Prvosenka jarní a vyšší.- Kravařsko, Nový Jičín et Příbor, 1: 80.
Ressel A. (1927): Zur Familiengeschichte des heimischen Botanikers August Josef Corda.- Mitt. Ver. Heimatkunde Jeschken-Isergaues, Reichenberg, 21: 45-46.
Reuss A. (1841): Flora von Teplitz und seinen Umgebungen.- In: Schmelkes G., Teplitz und seine Mineralquellen ..., p. 130-144, Dresden, Leipzig et Prag. 18 D 420 corr.
Reuss A. fil. (1867): Botanische Skizze der Gegend zwischen Komotau, Saaz, Raudnitz und Tetschen.- In: Löschner red.: Beiträge zur Balneologie, vol. 2 (Teplitz und die benachbarten Curorte): 129-232, ed. H. Dominicus, Prag et Carlsbad Knih. Kat. Bot. PřF UK Praha corr.
Riedl L. (1924a): Okoličnaté rostliny (Umbeliferae) v okolí Nové Paky.- Novopacko, Nová Paka, 1: 225-244.
Riedl L. (1924b): Příspěvek k parasitologii rostlinné.- Novopacko, Nová Paka, 1: 158-165. Parasit. fanerogamy, hostitel. rostliny.
Riegler K. (1928): Podrobný kapesní průvodce po Moravsko-slezských Bezkydách.- 399 p., 1 map., ed. Těšínská župa KČST Příbor. p. 32, 33, 49 botanické údaje.
Richter H. (1939): Die Pflanzendecke der Saueren Ebene im Isergebirge.- Wanderer im Riesengeb., Marchendorf, 59: 7-9.
Richter H. (1942): Vicia pannonica Crantz. Ungarische Ackerwicke Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 58.
Richter R. (1943a): Der Kirchenwald bei Niedergrund. (Warnsdorf.).- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 21-22.
Richter H. (1943b): Pflanzen - Beobachtungen aus dem Ost-Sudetengau.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 26-27.
Ritzberger E. (1904-1914): Prodromus einer Flora von Oberösterreich. Vol. 1.- Jber. Ver. Naturk., Linz, 33: 1-59, 1904; 34: 1.-111, 1905; 35: 1-64, 1906; 36: 1-28, 1907; 37: 1-101, 1908; Vol. 2.- Ibid. 39-42: 1-202, 1910-1914. 74 D 397; Knih. kat. bot. PřF UK Praha
Rödig J. (1939): Der Plessberg, ein Kronwächter erzgebirgischer Heimatliebe.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 60: 66-70; 77-80, 4 fig. Flóra p. 78, dřeviny p. 77
Roehmer J. J. (1798): F. W. Schmidt´s Tod. Auszug aus meines lieben seligen Schmidt´s letztem an mich geschriebenen Briefe, datiert vom 12ten Decemb. 1795.- Arch. Bot., Leipzig, 1/3: 170, 171, 172-173.
Roemer C. (1852): Buillardia aquatica DC.- Österr. Bot. Wochenbl., Wien, 2: 285. Náměšť na Moravě
Rohlena J. (1905a): („O nynějším způsobu botanického studia.“).- Učitel. Noviny, Praha, 23(1904-1905): 575-576. corr.
Rohlena J. (1905b): Co vše může způsobiti jaterník, má-li o lupen víc.- Učit. Noviny, Praha, 23(1904-1905): 703-705.
Rohlena J. (1923c): PhDr. Karel Vandas.- Příroda, Brno, 16: 378-379. Ve FD ut Anonymus (R.) 1923e corr.
Röhrich H. (1942): Prof. Dr. Otokar Leneček .- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 65-67.
Ronniger K. (1930): Allgemein-Biologische Lehrexkursion.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 80: (70) -(71). 7.-9. Juni: Brünn, Macocha
Rosenkranz F. (1923): Die Edelkastanie in Niederösterreich.- Österr. Bot. Z., Wien, 72: 377-393, 1 map. Zmínky o kaštankách v ČR a SR, Jihomorav. lokality na mapce.
Rosenkranz F. (1934): Ein Beitrag zur pflanzengeographischen Gliederung des niederösterreichischen Waldviertels.- Österr. Bot. Z., Wien, 83: 273-283.
Rosenkranz F.: Další příspěvky z hranic česko-dolnorakouských viz Kučera S. et al.: Botanická bibliografie jižních Čech 2: 48, 1968!
Roth A. (1856): Correspondenz.- Österr. Bot. Wochenbl., Wien, 6: 333-334. Okolí Mostu a Komořan.
Rothe K. C. (1916): Professor Dr. Otto Zacharias .- Österr. Monatsschr. f. Grundleg. Naturwiss. Unterricht, Pern bei Tepl et Wien, 12: 368-369.
Roubal Jan (1903): Nové stanovisko Eruca sativa Lam.- Vesmír, Praha, 32: 143. U Obytec u Klatov.
Roubal Jan (1916): O ochraně památek přírodních.- Výr. Zpr. Stát. Jubilejní Reálky c. k. Frant. Josefa I. Příbram 6(1915-1916): 3-7. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZC 548
Roubal Jan (1941): Coleoptera v půdě karpatského smíšeného lesa.- Věstn. Čes. Zool. Společ., Praha, 8(1940): 97-130. p. 98 flóra pralesa pod Belicemi v Slov. Rudohorí.
Roubal Jan (1946): Reservace na Chudenicku.- Krása našeho Domova, Praha, 37: 139.
Roubal Jindřich (1933-1934): Příroda Soběslavska.- Staré i nové zvěsti ze Soběslavě a okolí (Publ. Měst. Mus. Soběslav) 24: 10-11, 23-24, 37, 62-63, 72-74, 96-97, 108-110, 119, 1933; 25: 9-10, 26-27, 1934.
Roubal Jindřich (1939): Plovoucí rostlinné ostrovy.- Vesmír, Praha, 18: 6-11.
Roupec A. (1916): Filipa Apiana vědomosti o Šumavě.- Výr. Zpr. 1. Čes. Stát. Reál. Šk. Brno 35(1915-1916): 3-12. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZA 827
Rous J. (1937): Botanik prof. Frant. Maloch pětasedmdesátníkem.- Nár. Osvobození, Praha, 28. 4. 1937.
Rozmara J. V. (1905): Ctitelům vzácných a památných stromů zemí českoslovanských.- Čas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc 22: 84. corr.
Rublič J. (1927c): Krásy domoviny a ochrana památek.- Vlastiv. Sborn. Podřipska, Roudnice n. L., 4(1926-1927 ): 116-118. Lokality rostlin v dolním Poohří.
Rublič J. (1934b): Dech jara na Libochovicku.- Vlastiv. Sborn. Podřipska, Roudnice n. L., 11(1933-1934 ): 108-109, 1 fig.
Rublič J. (1935): Les Šebín u Libochovic.- Vlastiv. Sborn. Podřipska, Roudnice n. L., 12(1934-1935 ): 116-118.
Rublič J. (1937): Historie starého libochovického parku.- Čs. Zemědělec, Praha 19: 220 1-8 p. separ.
Rublič J. (1947c): Seznam historických a přírodních památek Libochovicka.- Krása našeho Domova, Praha, 38: 167-168.
Rubner K. (1939-1941): Beitrag zur Kenntnis der Fichtenformen und Fichtenrasen II-IV.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 90: 883-915, 1939; 92: 462-472, 526-545, 1941.
Rubner K. (1940): Die Waldgesellschaften einiger deutscher Mittelgebirge.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 91: 453-465.
Rudolph K. (1917): Untersuchungen über den Aufbau böhmischer Moore II.- Abh. Zool. Bot. Ges. Wien 9/4: 1-116. corr.
Rudolph K. (1927b): Forschungen zur Geschichte der heimatlichen Pflanzendecke.- Heimatbildung, Reichenberg, 8(1926-1927): 132-142 52 F 109; detiam in: Naturwissenschaftliche Heimatforschung, p. 20-30, ed. F. Kraus, Reichenberg. 16 F 901
Rudolph K. (1929b): Die Waldgeschichte des Erzgebirges seit der letzten Eiszeit.- Erzgeb. Ztg., Teplitz, 50: 115-121. Analýzy z Hory Sv. Šebestiána.
Rudolph K. (1932a): Aus der Geschichte unserer Moore und Wälder.- In: Sammlung gemeinnütziger Vorträge no. 637-638: 1-32, Prag.
Rudolph K. (1932b): Günther Beck-Mannagetta .- Lotos, Prag, 80: 129-130.
Rudolph K. (1933): Palaeobotanische Untersuchungen der Ablagerungen des Reichenberger Braunkohlenbeckens.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 55: 47-60.
Rudolph K. et Firbas K. (1922): Pollenanalytische Untersuchungen böhmischer Moore.- Ber. Deutsch. Bot. Ges., Berlin, 40: 393-405. corr.
Rundensteiner A. (1893): Flora des Gatterschlager Teiches und der nächsten Umgebung.- Arch. Naturwiss. Landesdurchforsch. Böhm., Prag, 9/2 (= Frič A. et Vávra V.: Untersuchungen über die Fauna der Gewässer Böhmens IV. Die Thierwelt des Unterpočernitzer und Gatterschlager Teiches ...): 79-83. 19 B 220 corr.
Rundensteiner A. (1895): Květena rybníku Kačležského a jeho nejbližšího okolí.- Arch. Přírod. Prozkoum. Čech, Praha, 9/2: 73-77.
Ruoff S. (1932): Stratigraphie und Entwicklung einiger Moore des bayerischen Waldes in Verbindung mit der Waldgeschichte des Gebietes.- Forstwiss. Cbl., Berlin, 54: 479-533.
Rüster P. (1922b): Die subalpinen Moore des Riesengebirgskammes.- Der Kulturtechniker, Breslau, 25: 1-30.
Rypáček F. J. (1901): Prof. dr. Eduard Formánek, botanik, badatel, cestovatel a spisovatel, 7. dubna 1845, 9. srpna 1900.- Progr. 1. Čes. Gymn. Stát. Brno 34(1900-1901): 20-26. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZA 452 corr.
Ryš J. (1938): Jedna z vymírajících.- Krása našeho Domova, Praha, 30: 98. Cypripedium calceolus u Jevíčka.
Rzehak A. (1916): Beitrag zur Kenntnis der Diluvialflora.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 15: 7-12.
Rzehak E. (1896): Floristisches aus österr. Schlesien.- Mitt.Naturwiss. Ver. Troppau 4 (Vereinsjahr 2): 66-68.
Říha V. (1931c): Všeobecný popis ředitelství státních lesů a statků Třeboň.- 68 p., Třeboň.
Říha V. (1937b): Lesy v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě. Nástin směrnic pro hospodaření.- 131 p., Třeboň.
Říha V. (1937-1938): Jihočeské rašeliny, jejich vztah k lesu a okolí.- In: 3. Vědecký lesnický kurs pro praktické lesníky v Brně, p. 46-91, 1937 et Sborn. Masaryk. Akad. Pr., Praha, 12: 143-194, 1938.
Říha V. (1943): Lesy jihovýchodní Moravy.- Lesn. Pr., Písek, 22: 157-160, 206-221, 246-251.
Sachsse H. F. (1942): Walderhaltung und Aufforstungen in den Erzgebirgshochlagen.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 93: 374-395.
Sailer F. S. (1841): Die Flora Oberösterreichs. I-II.- 348-361 p., Linz.
Sailer F. S. (1844): Flora der Linzgegend und des obern und untern Mühlviertels in Oberösterreich ...- 54 p., Linz.
Sander S. (1903): Die Flora von Osseg und Umgebung.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 24: 109-111, 135-137, 164-166, 195-199, 227-229, 255-258.
Sauer A. red. (1902): Ausgewählte Werke des Grafen von Sternberg. Vol. 1: Briefwechsel zwischen J. W. v. Goethe und Kaspar Graf v. Sternberg (1820-1832).- In: Bibliothek Deutscher Schriftsteller aus Böhmen 13: 1-434, ed. Calve, Prag. 9 G 5464 corr.
Säurich P. (1911): Die ursprüngliche Verbreitung der Getreidearten.- Aus der Heimat, Stuttgart, 24: 65-71. Digitaria sanguinalis v Čechách.
Sax J. (1853): Procházka z Prahy do Malé Chuchle.- Živa, Praha, 1: 221-224.
Sedláček A. (1930): Za květinami v horách Hejšoviny .- Od Kladského Pomezí, Nové Město n. Met., 7(1929-1930): 144-146. 54 E 4522 corr.- cf. Sedláček A. 1929-1930.
Seefried F. (1908): Über das Seseli glaucum der österreichischen Botaniker.- Mitt. Naturwiss. Ver. Steiermark, Graz, 44(1907): 198-212.
Seeliger E. A. (1941): Hoher Haidelberg, der alte Name der Tafelfichte.- Jeschken - Iserland, Reichenberg, 2(1940-1941): 129-131.
Seidl M., Pleischl A. et Presl J. S. (1830): Bericht an die Kais. Königl. patriotisch-ökonomische Gesellschaft über den Befund des Anbaues der Esparsette (Hedysarum onobrychis) auf der Herrschaft Zlonitz in Folge der Aufforderung des dortigen Wirtschaftsamtes.- Neue Schriften Kais.-Königl. Patriot. Ökonom. Ges. Königr. Böhmen, Prag, 2/1: 46-65.
Seidl W. B. (1831): Cerastium opizii Seidl.- In: Opiz P. M., Nomenclator botanicus 1:96, Prag.
Seidler F. (1859): Beschreibung der land., forst- und der industriellen Verhältnisse der Herrschaft Rothenhaus.- Prag.
Seifert J. (1924): Sorbus aucuparia fructus dulcis.- Ovocn. Rozhl., Praha, 15: 57-58.
Seits T(obias) (1825): Die Rosen nach ihren Früchten.- 231 p., ed. Enders, Prag.
Sekera E(mil) (1898): Přírodní poměry.- In: Adámek K. V., Sborník Okresu hlineckého 2: 3-27, Hlinsko. Háv rostlinný p. 10-15. 54 D 1643 corr.
Sekera V. J. (1861): Z Mnichova Hradiště. Přírodnické.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 1(1860-1861): 163. Leucojum vernum od Mydlovar.
Sevelda A. (1938): Větřkovice.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 1/8: 9-13.
Sgustaw V. A. (1844a): Böhmischer Indigo.- Prag, 1844: 779. Polygonum tinctorium
Sgustaw V. A. (1844b): Historisch-statistische Topographie von Krummau.- Prag, 1844, append. ausserordentl. spec.: 1-14.
Schaberg F. (1942): Der Kahleberg bei Kundratitz. Ein Vegetationsbild aus Nordböhmen.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 91-98.
Schäfer T. (1891): Führer durch Nordböhmen mit Eingangstouren durch die Sächsische Schweiz, das Erzgebirge und Lausitzer Gebirge.- Dresden.
Schäfer T. (s. a.?): Touristenführer durch die Sächsische Schweiz und die angrenzenden Gebiete.- Dresden.
Schalow E(mil) (1911): Über die Stromtalflora des Brieger Kreises.- Verh. Bot. Ver. Prov. Brandenburg, Berlin-Dahlem, 53(1911-1912): 1-5. Údaje se vztahují i k území moravského Slezska.
Schalow E. (1928): Das pontische Element in der schlesischen Flora.- Aus der Heimat, Stuttgart, 41: 206-210, 2 fig. p. 210: okolí Krnova a Osoblahy.
Schalow E. (1942): Schenkt unseren Wildrosen etwas mehr Beachtung! - Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 46-47.
Scharrer et Keiss (1869): Standorte einiger Pflanzen im Anschlusse an Sendtners „Vegetations-Verhältnisse des bayerischen Waldes“.- Jber. Naturhist. Ver. Passau 7-8(1865-1868): 61-77. 74 D 234
Schauer C. J. (1840b): Ueber die Flora des Mährisch-Schlesischen Gesenkes.- Flora, Regensburg, 23/1: 17-31, 33-41.
Schauer C. J. (1840c): Ueber die Sumpfkiefer, Pinus uliginosa Neumann.- Flora, Regensburg, 23/1: 41-48.
Schellberger L(udwig) (1914, 1916): Die Bedeutung der Linde für das deutsche Volk.- Jber. St.- Real - Gymn. Arnau 33(1913-1914): (1)-(15), 1914; 35(1915-1916): (1)-(15), 1916.
Schellberger L. errore Schnellberger L. (1927): Die Naturdenkmäler.- In: Heimatkunde des Bezirkes Komotau 1(Natur)/1 (Landschaft): 77-107. corr.
Schenk F. (1914): Beiträge zur Rubus-Flora der mährischen Sudeten für das Jahr 1913.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 14: 159-172.
Schenk F. (1935): Die Pflanzenwelt von Deutsch Liebau und Umgebung.- In: Leiter H. red., Deutsch Liebau. Heimatbuch, p. 42-50. corr.
Schenk W. (1906): Über die Steppe.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 7(1905): 6.
Scheuermann R. (1925-1926): Die Pflanzenwelt Oberschlesiens.- Oberschlesier, Oppeln, 7: 248-254, 400-406, 475-484; 8: 96-104, 330-335, 392-397, 640-647.
Schierl A. (1902): II.Nachtrag zur mährischen Flora.- Ber. u. Abh. Clubs Naturk., Brünn, 4(1901-1902)/Abh.: 48-56.
Schiffner V. (1903): Karl Gustav Limpricht. Ein Nachruf.- Hedwigia, Dresden, 42, suppl.: (1)-(6), 1 tab. Portrét, bibliografie.
Schiffner V. (1932): Richard Wettsteins Wirken in Prag.- Lotos, Prag, 80: 136-141.
Schiller K. (1895): Kryptogamen des Bayerischen Waldes.- S.-B. Abh. Naturwiss. Ges. Isis Dresden 1894: 71-73.
Schindler F. (1927): Pflanzen und Saatgutbau im Kühländchen.- Festschrift, Kühlander Heimatfest in Neutitschein, p. 80-92.
Schindler H. (1879): Gladiolus imbricatus bei Stefanau.- Verh. Naturforsch Ver. Brünn 17(1878)/S.-B.: 37.
Schindler K. (1859b): Zur Würdigung des Vogelbeerbaumes (Sorbus aucuparia).- Verh. Forst-Sect. f. Mähren u. Schles., Brünn, 36(1859)/2: 68-69.
Schirmeisen K. (1944): Die geo- und biologischen Auswirkungen grösserer Klimaschwankungen.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 75(1943)/Abh.: 3-72.
Schirmeisen R. (1931): Der Pflanzenbestand einer ehemaligen Sandgrube des Dorfes Wilkau Wilków u Osoblahy.- Heimatbl.-r. f. Neustadt Oberschles. (Neustädter Ztg., suppl.) 4(1931): 5-12.
Schirmeisen K. (1943): Dr. Leo Franz Černik .- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 74(1942): (15)-(16).
Schleichert F. (1908): Eine Wanderung im Urwald am Kubani.- Kosmos, Stuttgart, 5: 123-127.- Idem in: Naturschutzparke in Deutschland und Österreich, p. 32-36, fig. 7-8, ed. Kosmos, Stuttgart 1910?.
Schmatz R. (1928): Im Vorlande des Erzgebirges. Im östlichsten Erzgebirge.- In: Heimatkunde des Bezirkes Aussig 2: 198-199, 212-213, Aussig.
Schmeidl H. (1940): Beiträge zur Frage des Grenzhorizontes im Sebastiansberger Hochmoor.- Beih. Bot. Cbl., Dresden, sect. 2, 60: 493-524.
Schmeja O. (1937): Floristische Notizen II.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 28 (Vereinsjahr 42): 19-28.
Schmidt A. (1878): Die Flora der nächsten Umgebung Reichenbergs.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 9: 1-40. corr.
Schmidt A. (1879): Ergänzungen zur Flora der Umgebung Reichenbergs.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 10: 45.
Schmidt A.(1892): Ein Ausflug ins Isergebirge.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 22:1-6.
Schmidt A. (1893): Der Reichenberger Bezirk in naturhistorischer Beziehung.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 23: 1-10. Flóra p. 8-10.
Schmidt F. W. (1790): Verzeichniss der um Wosetschan und der benachbarten Gegend an den Ufern der Moldau im berauner Kreise wildwachsenden selteneren Pflanzen.- Neuere Abh. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, 1: 1-74. corr.
Schmidt F. W. (1795a): Botanische Bemerkungen.- Neuere Abh. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, 2: 40-56. corr.
Schmidt F. W. (1795d): Botanische Bemerkungen.- In: Schmidt´s Samml. Phys.-Ökon. Aufsätze, Prag, 1: 241-250. corr.
Schmidt F. W.: vide Heufler L. (1851) !
Schmidt F. W.: vide Römer J. J. (1798) !
Schmidt W. (1930): Die „Grosse Tanne“ bei Deffernik.- Waldheimat, Budweis, 7: 165-166.
Schmiedl A. (1904): Betula nana. Ein Beitrag zur Flora des Ober-Erzgebirges.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 25: 233-235.
Schmiedl A. (1911b): Swertia perennis. Ein Beitrag zur Flora des Erzgebirges.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 32: 200.
Schmiedl A. (1911c): Über Naturschutzparke.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 32: 231-233.
Schnarf K. (1923): Die Pflanzenwelt der Iglauer Gegend.- In: Altrichter A. et al. red., Südmährisches Heimatbuch für Volk und Schule, p. 17-24, Nikolsburg. 19 E 944 corr.
Schneider C. (1941a): Pruhonitz bei Prag. Eine an interessanten Gehölzen reiche Schöpfung deutscher Gartengestalltung.- Mitt. Deutsch. Dendrol. Ges., Dortmund, 54: 89-93.
Schneider C. (1941b): Pruhonitz, der interessanteste Park im Protektorat Böhmen.- Gartenbau im Reich, Berlin, Gartenschönheit 22: 185-187.
Schneider G. (1902): Pflanzengeographisches.- Wanderer im Riesengeb., Breslau, 1902: 10.
Schoenichen W. (1940): Biologie der geschützten Pflanzen Deutschlands. Eine Einführung in die lebenskundliche Betrachtung heimischer Gewächse.- 248 p., Jena.
Scholtz E. J. (1839): Bericht der Section für Sudetenkunde.- Uebers. Arb. Veränd. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 1838: 89-122. p. 97-98: Petasites hybridus a Adenostyles alliariae, Domašov a Bělá v Hr. Jeseníku.
Schön H. (1924): Eiszeitspuren im Altvatergebirge.- Altvater, Freiwaldau, 43/12: 2-3. Rašeliniště Rejvíz a Skřítek.
Schön H. (1925): Der Liechtenstein-Urwald.- Altvater, Freiwaldau, 8: 2.
Schön H. (1933): Im Tale der Stillen Tess.- Deutsch.-Mähr.-Schles. Heimat, Brünn, 19: 59-62, 2 fig. Rostliny v údolí Tiché Desné p. 61-62.
Schön H. (1937): An der Waldgrenze.- Deutsch.-Mähr.-Schles. Heimat, Brünn, 23: 14-16, 2 fig. Hrubý Jeseník.
Schöne R. (1942): Veränderungen in der Pflanzenwelt Sachsens in den Jahren 1920 bis 1941.- Jber. Arb.-Gem. Sächs. Bot., Dresden, 1(1941): 32-49. Týká se i S a Z Čech.
Schöne R. (1944): Veränderungen in der Pflanzenwelt Sachsens.- Jber. Arb.-Gem. Sächs. Bot., Dresden, 3(1943): 32-35.
Schorkopf J. (1839): Die Herrschaft Gratzen in Böhmen in forstlicher Beziehung.- Allg. Forst- u. Jagdztg., Frankfurt a. M., 1839 N. F. 8: 425-427, 429-431, 433-435, 437-439.
Schott A. (1895): Zur Entstehung von Varietäten, bedingt durch örtliche Verhältnisse.- Period. Bl.-r. f. Naturkundl. u. Math. Schulunterricht, Znaim, Leipzig et Wien, 2: 40-42. Florist. údaje od Vyššího Brodu a ze Šumavy.
Schrader H. A. (1803): Auszug eines Schreibens von Herrn Schkuhr.- Schrader´s J. Bot., Göttingen, 1801/1: 223-225. O rostlinách z Čech, hlavně z Českého středohoří.
Schreiber H. (1886-1887): Böhmerwaldbibliothek.- Mitt. Dtsch. Böhmerwaldbundes, Budweis, 1886: 87-89; 1887: 119-120.
Schreiber H. (1888): Pflanzendecke - Böhmerwaldliteratur.- In: Schreiber H. red., Führer durch den Böhmerwald (österreichische und bairische Antheile) und das deutsche Südböhmen, p. (22)-(30), (62)-(68), ed. Deutscher Böhmerwaldbund, Budweis.
Schreiber H. (1898): Moostorf, seine Gewinnung und Bedeutung für die Landwirtschaft und Städtereinigung. Ed. 2.- 47 p., Prag.
Schreiber H. (1900): Moore der Gemeinde Sebastiansberg.- Oesterr. Moorz., Staab, 1: 137-142.
Schreiber H. (1900-1901): I. Bericht der Moorkulturstation in Sebastianberg.- Oesterr. Moorz., Staab, 1: 8-21, 26-32, 1900; 2: 3-9, 18-25, 42-46, 1901.
Schreiber H. (1903): Neues über Moorkultur und Torfverwendung.- Staab.
Schreiber H. (1905a): Moore von Hurkau und Zahradka, Bez. Manetin.- Oesterr. Moorz., Staab, 6: 97-101.
Schreiber H. (1905b): Moore von Johannesberg im Isergebirge.- Oesterr. Moorz., Staab, 6: 142-143, 151-154.
Schreiber H. (1906-1909): Leitpflanzen der Moore Oesterreichs.- Jber. Moorkulturstat. Sebastiansberg, Staab, 8: 20-72. 1906; 9: 6-73, 1907; 10: 5-73, 1908; 11: 5-20, 1909.
Schreiber H. (1907c): Leitpflanzen der Moore Österreichs.- Oesterr. Moorz., Staab, 8: 1-6, 17-30, 49-55, 65-69, 114-127, 134-138.
Schreiber H. (1908a): Über die Ziele und Erfolge des Deutschösterreichischen Moorvereins.- In: Die Entwickelung der Moorkultur in den letzten 25 Jahren. Festschr. z. Feier des 25jährigen Bestehens des Vereines zur Förderung der Moorkult. im Deutschen Reiches, p. 55-61.
Schreiber H. (1908b): (Leit)Pflanzen der Flachmoorsumpfe ind ihr Torf.- Oesterr. Moorz., Staab, 9: 55-60, 65-71.
Schreiber H. (1909a): Bäume der Waldmoore und ihr Torf.- Oesterr. Moorz., Staab, 10: 1-9, 17-23, 33-39.
Schreiber H. Anonymus (1909b): Pflanzen, welche im Sebastiansberger Klima auf Moostorf nach zehnjährigen Versuchen gedeihen bezw. missraten.- Oesterr. Moorz., Staab, 10: 129-139.
Schreiber H. (1912): Die ersten fossilen Funde (Eiszeitrelikt) von Zwerkbirke in Oesterreich.- Oesterr. Moorz., Staab, 13/5: 65-74.
Schreiber H. (1913b): Moore um Sebastiansberg.- Oesterr. Moorz., Staab, 14: 124-126, 146, 177-178.
Schreiber H. (1921): Die Moore und die Torfgewinnung im Erzgebirge.- Arb. Deutsch. Sekt. Landeskust. f. Böhmen, 28 p., Prag.
Schreiber H. (1924c): Naturwissenschaftliche Heimatforschung.- Mitt. Dtsch. Böhmerwaldbundes, Budweis, 67: 10-11.
Schreiber P. (1901): Das Zwittauer Moor. Eine botanische Skizze.- Ber. u. Abh. Clubs f. Naturk., Brünn, 3(1900-1901): 61-63.
Schreiber P. (1907a): Ausflug nach Zwittau zum Besuche des dortigen Moores.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 8(1906): (7)-(8).
Schreiber P. (1907b): Die Moore des Zwittauer Bezirkes.- Mitt. Kommission z. Naturwiss. Durchforsch. Mährens, Brünn, sect. agron. et silvicult., no. 1: 1-15, 1 map. corr.
Schreiber P. (1907c): Moor und Torf.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 8(1906): (6). O rašeliništích sev. Moravy.
Schreiber P. (1908): Beiträge zur Flora des Zwittauer Gebietes.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 8: 139-153. corr.
Schreiber P. (1916): Beiträge zur Flora des Zwittauer Bezirkes.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 15: 67-95.
Schröder B. (1923): Die Kleine Schneegrube als Naturschutzgebiet.- Schles. Ztg., 1923: 324.
Schube T. (1916c): Wanderungen in den Wäldern ... errore 1911-1920 corr.
Schubert G. (1923): Ueber volkstümliche Pflanzennamen.- Deutsches Volksblatt, suppl. Heimatbeilage, Komotau, 1923/8, 9; 1924/3-4. Krušné hory.
Schubert G. (1926): Ein Heimatgarten.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 1/4: 82-85.
Schuberth H. (1935): Botansicher (geologischer) Führer durch das Fichtelgebirge ...- Wunsiedel.
Schultz L. (1931): Der Grenzhorizont in den Hochmooren Europas.- Unser Ostland, Königsberg, 1: 71-122. Týká se i ČR.
Schulz A. (1894): Grundzüge einer Entwicklungsgeschichte der Pflanzenwelt Mitteleuropas seit dem Ausgange der Tertiärzeit.- 207 p., Verl. G. Fischer, Jena.
Schulz A. (1899): Entwicklungsgeschichte der Phanerogamen Pflanzendecke Mitteleuropas nördlich der Alpen.- 219 p., Stuttgart, ed. Engelhorn knižně; In: Kirchhoff A., Forschungen zur Deutsch. Landes- u. Volksk., Stuttgart, 11(1898-1899): 229-447. 16 E 447
Schulz A. (1901): Die Verbreitung der halophilen Phanerogamen nördlich der Alpen.- In: Kirchhoff A., Forschungen zur Deutsch. Landes- u. Volksk., Stuttgart, 13/4: 273-360. ČR p. 309-310, 344-354. Též separ., ed. Engelhorn, Stuttgart, p. 1-92. cf. etiam Schulz A.(1903): Die halophilen Phanerogamen Mitteldeutschlands.- Z. Naturwiss., Berlin, 75(1902): 257-293.
Schulz A. (1914b): Die Geschichte der phanerogamen Flora und Pflanzendecke Mitteldeutschlands seit dem Ende der Pliozänzeit. I. Teil.- 202 p., Halle a. d. Saale.
Schumacher A. (1941): Bilder von Deutschlands atlantischen Pflanzen. II. Die Moorlilie (Narthecium ossifragum Huds.).- Aus der Heimat, Stuttgart, 54: 55-59, fig. 10-12, tab. 1-5. Též o výskytu v ČR.
Schuman H. (1914): Monographie der Lärche.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 92: 48-62. U Bruntálu v r. 1862 modříny 2,4 m v průměru.
Schuster J(ulius) (1906): Novitates Florae Bavaricae.- Feddes Repert., Berlin, 2: 94-102. p. 94 Lepidium campestre f. prostratum Vollm. (=L. heterophyllum var. smithii) u Železné Rudy, p. 99: Hieracium auricula NP. subsp. bohemicum Vollm. na Luzném.
Schütze T. (1936): Die montanen Pflanzenarten im Mittellausitzer Bergland. (Eine pflanzengeographische Betrachtung von der Westschwelle der Sudeten.) - Isis Budissina, Bautzen, 13(1932-1935): 102-116, 1 map. Šluknovsko a Rumbursko
Schütze T. (1940c): Das Preussische Laserkraut (Laserpitium prutenicum L.), eine charakteristische Hochsommerpflanze.- Isis Budissina, Bautzen, 14: 34-44.
Schütze T. (1942): Nordböhmische Pflanzen-Standorte in Wünsches Sachsenflora.- Jber. Arb.-Gem. Sächs. Bot., Dresden, 1(1941): 56-61.
Schütze T. (1944a): Irrtümer und Erkenntnisse. (Auch ein Beitrag zur Flora des Niederlandes.) - Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 55-58.
Schütze T. (1944b): Zur Flora von Friedland.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 78.
Schwarz A. (1844): Der Baumgarten bei Prag.- Prag 1844: 389-390, 393-394.
Schwarz E.: vide Gierach E. et Schwarz E. red.
Schwedler O. (1906): Der Kreis Waldenburg. Eine Heimatkunde für die Schule.- 68 p., 1 map., ed. E. Meltzer, Waldenburg. Flóra p. 25-28, p. 27 údaje z Javořích hor.
Siegert M. D. (1858): Ueber zwei neue Carices.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 35(1857): 65-67. I jiné rostliny z Labské louky a Labského dolu.
Siegmund F. (1874): Allgemeine illustrierte Kräuterkunde und Volks-Arzneimittellehre. Beschreibung aller Pflanzen ...- 672 p., 150 fig., Brünn.
Sigmond J. (1941): Die natürlichen Waldwuchsbezirke des Sudetenlandes.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 92: 661-694.
Sigmond J. (1944): Vogelschutz im westlichen Sudetenland.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 58-61. Též rostliny bučin u Bečova nad Teplou.
Simböck M. (1885): Die Janowitzer Heide.- Altvater, Freiwaldau, 3: 9-15.
Simböck M. (1888a): Die Wälder des Gesenkes.- Altvater, Freiwaldau, 4/6: 1-3, 17-21.
Simböck M. (1888b): Frühling auf der Heide.- Altvater, Freiwaldau, 4/6: 113-115.
Simböck M. (1889): Ein Frühlingsausflug auf die Heide und den Altvater.- Altvater, Freiwaldau, 7/5: 33-34.
Simböck M. (1892): Einheimische fleischverzehrende Pflanzen.- Altvater, Freiwaldau, 10/4: 38-39.
Simm K. (1930): O cieszyńskich cisach.- Roczn. Oddz. Polsk. Tow. Tatrzań. „Beskid Slski“, Cieszyn, 1: 30-33, 3 fig.
Simon J. errore Šimon Jos. corr.
Simon Jos. (1925): Na českovýchodním pomezí. (Z potulek v údolí obou Orlic).- 56 p., ed. F. Lukavský, Česká Třebová. Flóra p. 11-12, ale i jinde roztroušené poznámky, např. p. 19-30 v stati o „Čertově skalce“ u Klášterce n. Orl.
Simon Oskar (1936): Die Durchforschung der Pflanzenwelt im Neisser Lande 1933-35.- Oberschlesier, Oppeln, 18: 273-276, 2 tab. p. 275-276: exkurze do Hrubého Jeseníku.
Simon S. (1937): Památné stromy v kraji poorlickém.- Od Orebu, Třebechovice p. Orebem, 1: 22-24, 54-58, 106-110. 54 F 12759
Sís V. („1929“, recte 1930): Olšany.- 226+7 p., 1 map., press. Pražská akciová tiskárna, Praha. Též o stromech na Olšanských hřbitovech, ale hlavně o hrobech botaniků se základními biografickými údaji.
Sitenský F. L. (1886c): O rašelinách českých se stanoviska přírodovědeckého a hospodářského. I. Část přírodovědecká.- Arch. Přírod. Proskoum. Čech 6/1: 1-65, Praha.
Sitenský F. L. (1891c): Über die Torfmoore Böhmens in naturwissenschaftlicher und national-ökonomischer Beziehung mit Berücksichtigung der Moore der Nachbarländer.- Arch. Naturwiss. Landesdurchforsch. Böhm. 6/1: (15)+228 p., Prag.
Skála J(an) (1923-1924): Krásy našeho Horácka.- Vlastiv. Sborn. pro Mládež Župy Olomouc., Kroměříž, 2(1923-1924): 56-57, 70-72, 108-110, 116-117, 1 fig. p. 56-57: Galanthus nivalis a Convallaria majalis v lese Průchodnice u Ludmírova u Konic.
Skalický V. (1949): K příspěvku J. Nováka „Hvozdík písečný“.- Vesmír, Praha, 27: 131.
Skarnitzl E. (1918b): Stručný nástin medicinálního významu Asclepiadaceí.- Lékárn. Listy, Praha, 12(1918-1919): 4-5, 9-12, 20-21. corr.
Skarnitzl E. (1920): Asclepias syriaca Linné.- Lékárn. Týden, Praha, 2(1920-1921): 207-211, 215-217, 223-227. corr.
Skarnitzl E. (1921a): O pěstování ... Čes. Drogista, Praha, 21: 100-102, 112-113. corr.
Skarnitzl E. (1932b): Přednášky z farmakognosie. Díl I (theoretický).- 535 +(7) p., ed. Spolek čes. farmaceutů, Praha.
Skarnitzl E. (1933c): Literatura o sběru a pěstování léčivých rostlin.- Prakt. Lékárn., Praha, 2: 76-79. corr.
Skofitz A. (1860): Josephine Kablik.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 10: 1-6, 62. corr.
Skofitz A. (1863b): Ludwig Haynald.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 13: 1-7.
Skofitz A. (1867): Heinrich Wawra.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 17: 1-7.
Sládeček V. (1926): Naše Třeboňsko Dobrovicko.- In: Památník národopisné výstavy a slavností v Dobrovici 1926, p. 61-64, 1 map., ed. Výstavní výbor Dobrovice u Mladé Boleslavi. Rostliny Dobrovicka p. 64.
Slavík B. (1950): Interesa Floro.- La Juna Vivo, West-Graftdijk (Nederland), 3/12: 4-5. Drosera rotundifolia
Slavík B. (1951): Osazujte suché stráně dřevinami.- Vesmír, Praha, 30: 44.
Slavík F. A. (1890): Rožmitál a jeho okolí.- (4)+117 p., 1 map., ed. Literární klub, Rožmitál. Rostliny p. 5-6.
Smažík R. (1911): Kanálka.- 55 p., sumpt. propr., Královské Vinohrady 54 F 4045 výňatek: Čas. Čes. Lékárn., Praha, 30: 321-324, 363-365, 383-386, 1911.
Smejkal M. (1950): Příspěvek ke květeně Novoměstska (Morava).- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 86-87. corr.- cf. Smejkal M. 1949.
Smetaczek W. (1872): Über den Böhmerwald.- Mitth. Ver. Naturfreunde Reichenberg 3: 65-77.
Smita J. (1858): Ueber Geschichte der Botanik.- Jber. Deutsch. Oberrealschule Prag 1858: 1-15.
Sokol R. (1925): Chudenicko.- Plzeňsko, Plzeň, 7: 5-6. Též o květeně a parku u zámku v Chudenicích.
Soó R. errore L. (1943d): Zur Geschichte der Landschaft und Pflanzenwelt Ungarns.- Ungarn, Budapest et Lepizig, 4: 338-344. (37 E 467)4 corr.
Souček A. (1946): Ostružiníky a růže na Kostelecku a Rychnovsku.- 8 p., ed. sumpt. propr., Olešnice.
Soudek Š. (1921): Přírodní bohatství jižních Čech.- Bohatství rostlinné.- In: Haškovec P. red., Jihočeská čítanka, p. 32-35, Praha.
Spatzier J. (1847b): Getreideregen.- Moravia, Brünn, 10: 307-308. Ficaria verna
Spatzier J. (1852): Xanthium spinosum L.- Oesterr. Bot. Wochenbl., Wien, 2: 12. Z Opavy.
Spitzner V. (1893e): Ostružiníky vysočiny Drahanské.- Výr. Zpr. Slovan. Zem. Vyš. Reálné Šk. Prostějov 13(20)(1892-1893): 3-29. corr.
Stadlmann J. (1910): Ein Beitrag zur Kenntnis der Gattung Pedicularis L. (Sect. Comosae Maxim.).- Jber. k. k. St.-Gymn. Wien (XIII. Bez.) 10: 1-7. 57 B 234
Stamm F. (1906): Ein Landschaftsbild des Erzgebirges.- In: Magerl A., Heimatskunde: Der Gerichtsbezirk Pressnitz, p. 181-190, Pressnitz.
Stampfl G. (1943): Im Hassberger Moor.- In: Spinler J. red., Kleine Heimatkunde des Landkreises Pressnitz, p. 133-135, Saaz - Komotau.
Staněk (1831): Přjdawek ku kwěteně české. Drchnička zelenokwětá (Anagallis viridiflora).- Krok, Praha, 2: 628-630. 60 D 60 (Tres)
Starkenstein E. (1928): Kräuterbücher.- Hochschulwissen, Prag, 5: 524-534, 587-600.
Steiger R. (1889): Galinsoga parviflora von Klobouk.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 27(1888): 34.
Steinitz F. (1891): Von Lobositz um Milleschauer.- Aus Deutschen Bergen, Aussig, 6: 69.
Stenzel G. (1863): Mittheilungen aus der Flora von Cudowa.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 40(1862): 77.
Stenzel G. (1876): Nachträge zur Flora von Landeck.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 53(1875): 85-86.
Stephan J. (1926): Die Zwerkbirke der Seefelder.- Glatz. Heimatbl.-r, Glatz, 12/3: 76-77. Z Velké Deštné v Orlických horách v Kladsku.
Steppan R. (1928a): Sonnige Felsen und pontische Hügel. Der Mischwald der Hänge, die Bach- und Elbufer. Ackerunkräuter.- In: Lipser H. red., Heimatkunde des Bezirkes Aussig, 2. Pflanzen und Tiere, p. 139-145, 146-153, 190-191, Aussig.
Steppan R. (1928b): Vergangenheit und Gegenwart.- In: Lipser H. red.: Heimatkunde des Bezirkes Aussig. 2. Pflanzen und Tiere, p. 239-240, Aussig.
Sternberg C.: vide Helekal W. red.
Sternberg C.: vide Sauer A. red.
Sternberg C. (1805a): Artverschiedenheit von Aconitum camarum und neomontanum.- Bot. Ztg., Regensburg, 4: 325-326.
Sternberg C. (1805b): Schreiben an Herrn Prof. Duval.- Bot. Ztg., Regensburg, 4: 289-304. O cestě na Šumavu.
Sternberg C. (1805c): Schreiben an Herrn Prof. Duval.- Bot. Ztg., Regensburg, 4: 321-328. Reakce na redakční článek: Geschichte der gegenwärtigen Botanik in Prag im Anfange des Jahrs 1805, Bot. Ztg. 4: 129-138 et 155-160, 1805.
Sternberg C. (1806a): Botanische Wanderung in den Böhmerwald.- 14 p., 3 tab., ed. Monath et Kussler, Nürnberg rec. Bot. Ztg. 5: 358-360, 1806 49 E 95 Tres. Df 4452 corr.- cf. Sternberg C. 1806 et Šternberg K. 1806!
Sternberg C. (1806b): Bemerkungen über Ranunculus aconitifolius und Ranunc. platanifolius.- Bot. Ztg., Regensburg, 5: 33-35.
Sternberg C. (1807): Schreiben an Hrn. Prof. Düval (aus Prag).- Bot. Ztg., Regensburg, 6: 145-148. Rostliny ze Šumavy, Plzeňska a okolí Prahy.
Sternberg C. (1818c): Aufstellung drey neuer Pflanzen-Arten mit Abbildungen.- Denkschr. Königl. Baier. Bot. Ges. Regensburg 2: 55-63, tab. 3-5. p. 62: Hieracium sudeticum Sternb. sp. n. z Krkonoš.
Sternberg C. (1821d): Catalogus plantarum ad septem varias editiones Commentariorum Mathioli in Dioscoridem. Ad Linneani systematics regulas elaboravit ...- 30 p., ed. F. Tempsky - J. G. Calve, Pragae. Četné odkazy na Pohlův Tentamen aj.; p. 29: od Chebu přes Šumavu až po rakouské hranice na Budějovicku. 16 A 101
Sternberg C. (1827d): Ueber das Vaterland der Erdäpfel und ihre Verbreitung in Europa.- Monatschr. Ges. Vaterl. Mus. in Böhmen, Prag, 1/Februar: 19-31. (74 D 217)1
Sternberg C. (1830c): Uiber den Mais und dessen Verbreitung in Europa. separatum ex: Neue Schriftum Kais.- Königl. Patriot. Ökonom. Ges., vol. 2, fasc. 1: 32-45, ed. G. Haase, Prag. 49 C 67, Tres. Fe 89 corr.
Sternberg C. et Hoppe D. H. (1815): Einige neue Pflanzen Deutschlands nebst eingestreuten Bemerkungen über die verwandten Arten.- Denkschr. Königl. Baier. Bot. Ges. Regensburg 1: 148-172, tab. 2-4. Mimo jiné Cardamine pratensis (var.) uniflora Sternberg et Hoppe u Radnic.
Sternberg C., Hoppe D. H. (1818): Botanische Bemerkungen und Berichtigungen, mit vorzüglicher Rücksicht auf Deutschlands Flora.- Denkschr. Königl. Baier. Bot. Ges. Regensburg, 2: 84-156. Hlavně poznámky taxonomické, ale i údaje z ČR, např. Potentilla adscendens Willd. ze skal u zámku Březina u Rokycan.
Sternberg J(oachim) (1792): Versuche über das Wachstum der Pflanzen.- In: J. Mayer´s Samml. Phys. Aufs. 2: 47-56, Dresden.
Sterneck J. (1895): Beitrag zur Kenntnis der Gattung Alectorolophus All.- Oesterr. Bot. Z., Wien, 45: 7-22, 98-103, 126-131, 161-166, 225-231, 295-303, 377-382, 415-422, 469-474.
Sterneck J. (1901b): Monographie der Gattung Alectorolophus.- Abh. Zool.-Bot Ges. Wien 1/2: 1-150.
Stöhr A. (1932a): Phänologische Beobachtungen im Jahre 1925.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 7: 8.
Stöhr A. (1932b): Das Klima von Leitmeritz.- Jb. Arbeitsgem. Heimatforsch. Leitmeritz 8: 1-20. Botanisch-phänologische Beobachtungen p. 15-16.
Stöhr A. (1935): Phänologische Beobachtungen.- Leitmeritzer Ztg., suppl. Unsere Heimat, 16: 11.
Stöhr A. (1942): Phänologische Notiz.- Natur u. Heimat, Aussig, 12(1941-1942): 115.
Stöhr A. (1943): Phänologische Merke.- Natur u. Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 28-29.
Stojanoff N. (1930): Versuch einer Analyse des relikten Elements in der Flora der Balkanhalbinsel.- Bot. Jb.-r., Leipzig, 63(1929-1930): 368-418, 18 fig. Týká se do jisté míry i Karpatské soustavy.
Stolle E. (1940): Die Torfmoore Sachsens. 2. Hälfte.- S.-B. u. Abh. Naturwiss. Ges. Isis, Dresden, 1938-1939: 12-164.
Storch K. (1928): Wenig bekannte Pflanzen unserer Heimat.- Westböhm. Heimat, Mies 1928: 73-76.
Storch K. (1934): Alte und neue Unkräuter.- Unsere Westböhm. Heimat, Plan, 6: 29-31, 42-43, 56-57.
Storch K. (1937, 1938): Der Weihbüschel in Westböhmen.- Unsere Heimat, Plan, 9: 4-7, 20-21, 34-35, 69-70, 1937; 10: 6, 23-24, 1938.
Storch K. (1942a): Der Wachholder. Ein Beitrag zum Volksbotanik des Egerlandes.- Unsere Heimat, Plan, 14: 6-9. Sambucus nigra
Storch K. (1942b): Seltene und seltsame Bäume der Heimat. Der Wachholderbaum im Aulawatal.- Unsere Heimat, Plan, 14: 17-18. Sambucus nigra
Straehler A. (1872, 1876): Phanerogamen- und Gefässkryptogamen-Flora von Görbersdorf.- Verh. Bot. Ver. Brandenburg, Berlin, 14: 19-32, 1872; Nachträge 1-2: ibid. 17(1875): 35-57, 1876.
Straehler A. (1877): Die Rosen von Görbersdorf.- Verh. Bot. Ver. Brandenburg 19/Abh: 30-41.
Straehler A. (1894b): Rhodologisches. Rosa salaevensis v. sudetica.- Deutsche Bot. Monatschr., Arnstadt, 12: 46-47.
Straehler A. (1897): Salix silesiaca im Eulen- und Waldenburger Gebirge.- Deutsche Bot. Monatschr., Berlin, 15: 1-4.
Strachota J(osef) (1923b): Lesní majetek a lesní hospodářství Královéhradecké.- In: Osvěta lidu městu Hradci Králové k 28. říjnu 1922, p. 45-47, Hradec Králové.
Strachota J. (1925): Lesní hospodářství na Královéhradecku a Nechanicku.- Královéhoradecko 2(1924-1925): 57-60, 2 fig. Údaje o lesních porostech včetně bylinného patra (p. 57) i o exotech.
Stratil V. (1948): Skaličan Daniel Sloboda, rusavský buditel.- Masaryk. Stopou, Hodonín, 2: 119-122.
Strinz W. M. (1828): Vollständiger Umriss einer Topographie des beraunen Kreises im Königreich Böhmen.- In: Ponfikl J. E., Vollständiger Umriss einer Topographie des Königreichs Böhmen 3: (16)+623 p. Erzeugnisse des Pflanzenreiches p. 23-46.
Strobich K. (1814): Die Herrschaft Goldenstein im aussersten Nordes Mährens.- Redlicher Verkündiger, Brünn, 2: 353-363.
Stržínek A. (1902): Adventivní kořeny specie Rorippa amphibia s výkladem o adventivních kořenech vůbec.- Roč. Zpr. Čes. Obec. Reálky, Kroměříž, 4(1901-1902): 3-16, 19 fig.
Střelba J. (1919): Výlety do okolí Karlštejna.- In: Střelba J., Karlštejn. Průvodce po hradě a jeho okolí, Praha. Květena p. 46-48.
Stříbrský J(an) (1941): Rostlinstvo Rakovnicko - Křivoklátského kraje.- Věstn. Mus. Spol. Král. Města Rakovníka a Polit. Okr. Rakovnického, Rakovník, 30(1940): 46-51.
Stříbrský J. (1933c): Některé vzácnější rostliny ... corr.- chybně Stříbrský J. 1932
Stříteský J. et Dokoupil A. (1909): Zemědělství.- In: Vepřek P. red., Chrudimsko a Nasavrcko 2: 47-89, Chrudim.
Stübler H. (1905): Die Sächsische Schweiz. Landschaftsbilder aus dem Königreich Sachsen.- Meissen.
Stumpf M. G. (1790): Die nordamerikanischen Bäume in der böhmischen Landwirtschaft, besonders in Schlossgarten zu Lahna.- Neuere Abh. Königl. Böhm. Ges. Wiss., Prag, 1: 1-57. corr.- cf. Stumpf M. G. 1791
Stütz M. (1929): Ein Pflanzengarten auf dem Schwarzbrunnberge bei Gablonz a. N.- Deutsch. Bergland, Hohenstadt, 5(1929-1930): 32-36, 4 fig. Botan. zahrádka založena na vrchu Černá Studnice u Jablonce n. N.
Süssenguth K. (1934): Neue Beobachtungen über die Phanerogamen- und Gefässkryptogamenflora von Bayern. VII.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 21: 1-57.
Suza J. (1920): Zur Flechtenflora der Sandformation des Marchfeldes.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 57/Abh..: 100-106. p. 100-101 též semenné rostliny.
Suza J. (1932h): Tři nové moravské hvězdice (Geaster Mich.).- Od Horácka k Podyjí, Znojmo, 9(1931-1932): 140. Též vyšší rostliny.
Suza J. (1934-1940): Doplňky k rozšíření lišejníků v Čechách. Část I-V.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 108: 114-121, 1934; 109: 146-149, 1935; 110: 107-113, 1936; 112: 71-78, 1938; 114: 77-86, 1940. Též poznámky o vyšších rostlinách.
Suza J. (1947b): Dolnokralovické serpentiny z hlediska botanického. (Zdůvodnění jejich ochrany.) - Ochr. Přír., Praha, 2: 1-4.
Svárovský J. (1920): Popis soudního okresu novobenáteckého.- 21 p., ed. Učitelské sdružení „Vlastivěda“, Mladá Boleslav. p. 4: rostliny na Hrabanově u Lysé n. L.
Svátek J(osef) (1891): Obrazy z kulturních dějin českých. Díl I.- 4+315 p., ed. J. Otto, Praha. V kapitloe „Cesty na Sněžku“ p. 69-100 o exkurzích botaniků: J. Matuška z Topolčan, F. Fuss, T. Haenke a kol., J. Hoser, K. Herloš (=Herlossohn), J. Balbín aj.
Svěrák T. (1906a): Botanická vycházka do sadu opavského, parkem zvaného.- Progr.c. k. Stát. Gymn. Čes. Opava 23: 3-28. (57 B 164)1906 corr.
Svěrák T. (1906b): Opavské alpinum.- Věstn. Matice Opav., no. 14: 62-65.
Svěrák T. (1911): Květena opavského hřbitova.- Věstn. Matice Opav., no. 19: 40-45. corr.
Svěrák T. T. Sv. (1911b): Hlasatelé jara.- Slezský Věstn., Raduň, 14, no. 16: 1-2; no. 17: 1-2; no.18: 1-2.
Svěrák T. (1917b): Soupis rostlin cévnatých z okolí Opavy.- Věstn. Matice Opav., no.23: 24-58. cf. Svěrák 1917
Svěrák T. (1921): Květena ulic Opavských.- Věstn. Matice Opav., no. 26-27: 50-54.
Svoboda J. F. (1937): Květena.- In: Svoboda J. F., Vlastivěda moravská, Žďárský okres, p. 11-16, Brno. Zpracováno podle Kovář F.: Vegetační poměry v krajině žďárské.
Sýkora L. (1935b): Otázka botanické zahrady v Českých Budějovicích.- Jihočes. Listy, České Budějovice, 41, no. 28: 2-3; no. 30: 2. (54 A 509)41
Sýkora L. (1937): Rozbor vodní a pobřežní vegetace na Vltavě od Frymburku po Týn.-- In: Studie o znečištění vody horní Vltavy, p. 57-81, České Budějovice.
Sýkora L. (1951): Rostliny v geologickém průzkumu.- Praha.
Sylvester R. (1910): Der schwarze Holunder (Flieder).- Blätter f. Obst-, Wein- u. Gartenbau, Brünn, 8: 199-200. Sambucus nigra
Šabacký J. (1946): Vegetační kryt katastru města Třebíče a jeho nejbližšího okolí z hlediska geografického.- Sborn. Klubu Přírod. Třebíč 4: 40-45.
Šebek S. (1948a): Moravská lokalita střechanu bedlovitého (Secotium agaricoides Cz. Holl.).- Čes. Mykol., Praha, 2: 125-128, 1 fig. Též vyšší rostliny z Hodonínska.
Šebek S. (1948b): Nový nález škárky hvězdicovité (Mycenastrum corium Guers. Desv.) u Nymburka.- Čes. Mykol., Praha. 2: 85-88, 2 fig. p. 87 vyšší rostliny JV Nymburka.
Šebek S. (1949b): Další nález škárky hvězdicovité (Mycenastrum corium Guers. Desv.) u Nymburka.- Čes. Mykol., Praha. 3: 22. Též vyšší rostliny písč. okraje boru „Zátiší“ JZ od Nymburka.
Šebek S. (1950): Hvězdice květovitá (Geastrum floriforme Vitt.) ve středním Polabí.- Čes. Mykol., Praha, 4: 98 Též vyšší rostliny písč. okraje boru „Zátiší“ JZ od Nymburka.
Šebek S. (1951d): Zeměpisné rozšíření muchomůrky šiškovité (Amanita strobiliformis Vitt.) v Československu.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 118-119(1949-1950): 19-26, 1 fig., 2 map. p. 23 vyšší rostliny teplomilných doubrav v Polabí.
Šedivý E. (1908a): Lékárník Angelus a jeho botanická zahrada.- Čas. Čes. Lékárn., Praha, 27: 359-362, 377-380, 391-393, 407-408, 423-425, 440-441, 451-455, 467-471. Poznámka V. S.: autor není Šedivý, ale Smažík R. 54 D 1116; 74 B 18. corr.
Šedý E. (1893): Na úpatí Gerlachovky.- Vesmír, Praha, 22(1892-1893): 218-219.
Šedý E. (1897): V horách novohradských.- Vesmír, Praha, 26(1896-1897): 157-158, fig. 45 et 46 (p. 161). corr.
Ševětínský J.- viz Chadt J. E.
Šíma K. (1938): Zámecké parky na Rychnovsku.- In: Dvořák S. red., Město Rychnov n. Kněžnou a soudní okres rychnovský n. Kněž., p. 58-59, 1 fig., Rychnov n. Kněž. et Praha.
Šimák J. V. (1915): Matthiolův herbář. (Příspěvek knihopisný.) - Čas. Mus. Král. Čes., Praha, 89: 81.
Šiman K. (1908): Větrný polom v knížecím Schwarzenbergském polesí Radonice.- Lovec. Obzor, Písek, 11, append. Háj, 37: 1-4, 25-26, 41-42, 52-53, 76-77, 93-95, 108-110, 119-120.
Šimek F(ridolin) (1888): Der Cotyledon und das normale Blatt. Ein Beitrag zur Kenntnis der Cotyledonen.- Progr. St.- Untergymn. Prag - Neustadt 1888: 30-49.
Šimek F. (1889): Die Keimpflänzchen einiger Caryophyllaceen, Geraniaceen und Compositen.- Progr. St.- Untergymn. Prag - Neustadt 1889: 3-19.
Šimek R. (1922): Vlastivěda v národní škole.- 170 p., ed. Učitelská jednota „Budeč“, Humpolec. p. 133: poznámky ke květeně - vrch Tříhraník u Větrného Jeníkova.
Šimon A(lois) (1931): Na Hradišťsku za revolučních let 1848 a 1849.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 10(1931-1932): 61-78, 6 fig. p. 69 podobizna V. J. Sekery; jeho herbář: Okresní muzeum Mnichovo Hradiště.
Šimon A. (1936): Svatí v lidovém pojmenování rostlin.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 14: 95-96.
Šimon A. (1937): Rozsah půdy, která bývala na Hradišťsku kdysi zalesněná.- Od Ještěda k Troskám, Turnov, 16: 51.
Šimon Jar. errore Šamon Jar. et Steinblink C. L. (1934) ... corr.
Šimon Jos. corr.- recte Simon J.
Šimr J. (1933d): Břichatkovité houby xerothermních porostů Milešovského středohoří.- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 13: 74-76, 138-139. Též vegetace.
Šimr J. (1933e): Montagnites De Candollei Fr., nová houba pro ČSR.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 107: 54. Rohatce u Libochovic n. Ohří, též vyšší rostliny.
Šimr J. (1935c): Botanické novinky Milešovského středohoří.- Čas. Čes. Mus. Spol. Litoměřice 7(1934): 20-21.
Šimr J. (1935d): Riccia Bischoffii Hüb. v Českém Středohoří.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur.,109: 151. Též vyšší rostliny, Sutomský vrch.
Šimr J. (1936d): Hvězdice z okolí Kostomlat pod Milešovkou.- Mykologia, Praha, 3: 128-129. Též vyšší rostliny.
Šimr J. (1938c): Nové naleziště Caloplaca fulgens a Lecanora lentigera v Čes. Středohoří.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 112: 173-174. Též vyšší rostliny.
Šimr J. (1938d): Nové naleziště Grimaldia fragrans Corda v Českém středohoří.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 11(1937): 182. Též flóra Borečského vrchu.
Šimr J. (1938e): Tulostoma volvulatum Borsos v Čechách.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 11(1937): 182. Též vyšší rostliny Chožovského vrchu.
Šimr J. (1940b): Zeměpisné rozšíření Gasteromycetů v levém křídle Středohoří se zvláštním zřetelem ke svahům xerothermním.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 114: 165-174. Též vyšší rostliny.
Šimr J. (1949c): Rozšíření kozince dánského v Českém Středohoří.- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 7-8. corr.
Šimr J. (1949d): Rozšíření vlnice chlupaté (Oxytropis pilosa DC.) v Českém Středohoří.- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 25-26. corr.
Šimr J. (1949e): Rozšíření divizny brunátné (Verbascum phoeniceum L.) v Českém Středohoří.- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 49-50. corr.
Šimr J. (1949f): Rozšíření tařice chlumní (Alyssum montanum L.) v Českém Středohoří.- Čs. Bot. Listy, Praha, 2: 65-66. corr.
Šístek V. (1942b): Botanický rozbor a nektarová síla luk na Českomoravské vysočině.- Sborn. Čes. Akad. Techn., Praha, 17: 304-308.
Škorpil E. (1948): Vynikající profesoři litomyšlského gymnasia.- In: Škorpil E. et al. red., Tři sta let litomyšlského gymnasia 1644-1944, p. 58-62, ed. St. reál. gymnasium, Litomyšl. p. 58 Emanuel Bárta (1841-1906), zakladatel botan. zahrady gymnázia; p. 59 E. Formánek (1845-1900).
Šmarda F. (1943): Pérovník pštrosí na Českomoravské vysočině.- Krása našeho Domova, Praha, 36: 11-12.
Šmarda F. (1944): Příspěvek k poznání moravských hub břichatkovitých.- Příroda, Brno, 36(1943-1944): 321-327, 4 fig. Též vyšší rostliny stráně Kamenice u Újezda na Tišnovsku.
Šmarda F. (1945): Lycoperdon peckii Morgan.- Příroda, Brno, 37(1944-1945): 285-287, 1 fig. Vracov u Bzence - též vyšší rostliny.
Šmarda F. (1950): Nové naleziště klouzku nažloutlého (Boletus flavidus Fr.).- Čes. Mykol., Praha, 4: 58. Též vyšší rostliny u Velkého Dářka a rašelin u Bolevce u Plzně.
Šmarda J. (1936, 1939): Tišnovsko. Vlastivědné poměry okresu.- Ed. 1, 48 p., 1936; Ed. 2, 52 p., 1939, ed. F. Wágner, Tišnov. Květena.- Přírodní památky.- p. 20-23, text obou vydání shodný. 54 G 15480
Šmarda J. (1938f): Dvě pozoruhodné lokality Polytrichum alpinum L.- Čas. Nár. Mus., Praha, sect. natur., 112: 172-173. Též vyšší rostliny z údolí Křetínky u Svojanova a z údolí Březné u Štítů.
Šmarda J. (1939b): Příspěvek k rozšíření gasteromycetů v povodí Svratky a Svitavy.- Příroda, Brno, 32: 69-71, 1 map. Též vyšší rostliny.
Šmarda J. (1946e): Vztahy teplomilné květeny na Moravě a v Čechách.- Vlastiv. Věstn. Morav., Brno, 1: 121-127.
Šmarda J. (s. a.): Květena brněnského okolí.- Regionál. Listy, Brno, 8: 125-162, 4 příl., ed. Okres. Pedag. Střed., Brno-venkov. n.v.
Šmardová H. (1952): Při botanickém průzkumu Moravice ... rostliny napadené rzí.- Přírodověd. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 13: 597-598.
Šnoflák J. (1936): Znojemsko po stránce geologické a přírodopisné.- In: Zobal K. et Melkus R., Podyjí. (Knižn. KČST 10): 16-19, 53-55, Praha. Pavlovské vrchy (54 H 8125)10
Šourek A. (1927): Komořanské jezero.- Věstn. Čes. Menšin. Mus., Žatec, 1: 41-43.
Špatný F. (1863): Hedbávnictví se zvláštním ohledem na dějepis hedbávnictví vůbec a v Čechách a na Moravě zvláště ....- 61 p., Praha. corr.
Štěpán V. J. (1909): Na Lnářských rybnících.- Příroda, Olomouc, 7(1908-1909): 300-305, 4 fig. Květena p. 302-303.
Štěpán V. J. (1911): Vodní ořech, jinak kotvice (Trapa natans).- Akvar. Obzor, Mor. Ostrava, 1: 43-45.
Štěpán V. J. (1928c): K přírodovědeckému výzkumu jižních Čech.- Jihočes. Přehled, České Budějovice, 3: 106-107.
Štěpán V. J. (1933): Příspěvek ke studiu života v kyselých vodách.- Příroda, Brno, 26: 286-288. p. 287 vodní rostliny, Mydlovary u Zlivi.
Štětka H. (1900): Český lesník Jan Ev. Chadt.- Čes. Myslivost, Praha, 4: 33-34.
Štros J. (1932): Živočišstvo a rostlinstvo.- In: Zetek F. J., Popis politického okresu kralovického, p. 66-80, Kralovice. Viz též odstavec Píša K.: Zemědělství, p. 102-110. 54 E 7838
Šulc J. (1906): Květena.- In: Vepřek P., Chrudimsko a Nasavrcko 1: 158-191, Chrudim. corr.- cf. Šulc J. 1909
Šulc J. (1924-1925): Z lidového rostlinopisu na kladském pomezí.- Od Kladského Pomezí, Nové Město n. Met., 1(1923-1924): 118-119, 132-134, 1924; 2(1924-1925): 128-132, 138-140, 161-166, 1925.
Šulc J. (1938): Hrubým Jeseníkem.- In: Kudělka J., Hrubý Jeseník, vlastivědné čtení, p. 7-11, ed. Státní nakladatelství, Praha. Flor. poznámky p. 12; o lesích Sommer B. p. 45-48. 54 G 14204
Švagr J. (1934): Reservace v našem kraji.- Od Stříbrných Hor, Příbram, 6(1933-1934): 112.
Švanda P. (1934): Květena politického okresu královéhradeckého a jaroměřského.- Pod Zvičinou, Dvůr Králové, 9/2(1933-1934): 76-91. 54 F 5050
Tannich A. (1938): Botanische Seltenheiten im inneren Böhmerwald.- Schwarzenberg. Jb., Budweis, 1938: 151-163.
Taschner J. (1927): Die Flora des Keilberges.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 48: 182-184.
Taubmann J. A. (1895-1898): Beiträge zur Flora des Jeschkengebirges.- Jb. Deutsch. Gebirgsver. Jeschken- u. Isergeb., Reichenberg, 5(= Mitth. 11): 64-85; 6(= Mitth. 12): 70-78, 1896; 8(Mitth. 14): 43-53.
Tausch I. F. (1828l): Diagnoses plantarum novarum aut minus cognitarum.- Syll. Pl. Nov., Ratisbonae, 2: 240-250. p. 243-244 Cerastium alsinifolium, p. 248 Mentha plicata, p. 252 Senecio frondosus, p. 253 Senecio bohemicus, p. 253 Inula stricta Knih. katedry bot. PřF UK Praha G 517
Teichmann B. (1938): Vývoj lesního hospodářského zřízení lesů města Domažlic.- Posel od Čerchova, Domažlice, 26. III. 1938.
Teller M. (1869): Bad Reinerz.- 243 p., Prag. Flora p. 86-114.
Teuber F. et Hruby J. (1934): Botanische Studien in Mähren - Schlesien.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 65(1933): 109-138.
Teyber A. (1910): Beitrag zur Flora Österreichs.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 60: 252-262. Mähren p. 257-258.
Teyber A. (1911): Neues aus der Flora Niederösterreichs.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 61: (104) - (108).
Teyber A. (1913): Beitrag zur Flora Niederösterreichs mit Dalmatiens.- Österr. Bot. Z., Wien, 62: 62-65.
Thaler A. (1931): Eine fleischfressende Pflanze des Böhmerwaldes.- Waldheimat, Budweis, 6: 111-112.
Theimer C. (1866): Neue Fundorte von Pflanzen in Mähren.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 4(1865)/S.-B.: 66.
Theimer C. (1893): Einige seltenere Pflanzen des Borschen und seiner nächsten Umgebung.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 13: 81-82.
Thiel P(ater) D(ominik) - corr.- recte: Thiel D.
Thiel D. (1870): Geognostische Skizze der Umgegend von Komotau.- Jber. Ober-Gymn. Komotau 1870: 1-36. p. 17: květena Černého vrchu a charakteristika rašelinišť.
Thiel D. (1898): Verzeichnis der im Komotauer Bezirke wildwachsenden Phanerogamen und Gefässkryptogamen.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 90-123, Komotau.
Thiel D. et Walter K. (1898): Pflanzenwelt und Thierwelt.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 88-161, Komotau.
Thiem F. M. (1906): Biogeographische Betrachtung des Rachel.- Abh. Naturhist. Ges. Nürnberg 16: 1-137.
Thomayer J. (1944): Ein missglückter Versuch.- Natur u.Heimat, Aussig, 13(1943-1944): 71-72.
Thum E. (1923): Pflanzen der Heimat. I. Aruncus sylvestris Kosteletzky.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 45: 5-6, 1 tab.
Thum E. (1924): Pflanzen der Heimat. II. Arum maculatum L.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 46: 5-6, 1 tab.
Thum E. (1925): Pflanzen der Heimat. III. Thalictrum aquilegiifolium L.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 47: 3, 1 tab.
Thum E. (1926): Pflanzen der Heimat. IV. Allium ursinum L.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 48: 3, 1 tab.
Thümen F. (1875): Beiträge zur Pilz-Flora Böhmens.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien, 25/Abh.: 523-554. Lokality hostitelských rostlin.
Tietze R. (1938): Naturschutz im Sudetengau.- Mitt. Ver. Heimatforsch., Leipa 61: 44-48.
Tichý Jan (1934): Jmelí.- Vlastiv. Sborn. Rakovnicka s Křivoklátskem a Kralovicka s Manětínskem, Rakovník, 5(1934-1935): 46-48, 1 fig.
Tichý Jan (1935): Příroda v dubnu.- Vlastiv. Sborn. Rakovnicka s Křivoklátskem a Kralovicka s Manětínskem, Rakovník, 5(1934-1935): 97-98. p. 97 flor. údaje od Rakovníka.
Till H. (1941): Naturschutzgebiete im landschaftlich geschützten Zohseetale.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 79-80. U Lanškrouna.
Tiray J. (1913): Telecký okres.- Vlastivěda moravská, Brno. Květena p. 10; Lesní hospodářství p. 55-58. 54 E 2620/2./64
Tischbierek (1903): Die Flora des oberschlesischen Industriebezirks einst und jetzt.- Oberschlesien, Kattowitz, 2(1903-1904): 95-113. p. 106 Dentaria glandulosa W. K., p. 108 Corydalis solida Sm.; údaje i z moravského Slezska.
Tischer E. (1904): Pflanzenwelt.- In:Tutte K., Der politische Bezirk Saaz, p. 105-125, Saaz.
Tlustý J. (1928): Rostlinstvo.- In: Urban J. F., Potulky Teplickem, p. 44-45, Teplice-Šanov.
Tocl K. (1897h): Vycházka na Krkonoše.- Výr. Zpr. Klubu Přírod. Praha 27(1896): 6-8.
Tocl K. (1898k): Z květeny šluknovského okolí.- Vesmír, Praha, 27: 21-22.
Tocl K. (1899d): Zpráva o exkurzi botanické na Šumavu a na Slovensko. - Vesmír, Praha, 28(1898-1899): 106.
Tocl K. (1903e): Květena okolí Poděbrad.- In: Frič A. et Vávra V., Výzkum zvířeny ve vodách českých. Výzkum Labe a jeho starých ramen.- Arch. Přírod. Výzk. Čech 1903/74.
Tolpa S. (1949): Torfowiska Karkonoszy i gór Izerskich.- Roczn. Nauk Roln., Warszawa, 52: 1-73, 2 tab.
Tomaschek O. (1933): Die Verbreitung der Salzpflanzen im Bezirke Znaim.- Natur u. Heimat, Aussig, 4: 14-22. corr.
Tomaschek O. (1934): Über das Vorkommen von Silene longifolia Ehrh. (langblütiges Leimkraut) in Mähren.- Natur u. Heimat, Aussig, 5: 19. corr.
Tomášek J. (1940): Určování rostlin.- Komenský, Praha, 67: 305-306.
Tomášek J. (1947): Jak se u nás léčívalo.- Podřevnicko, Ostrava, 3(1946-1947): 57-58.
Tomášek J. (1952c): Využití herbáře ve školní praxi.- Komenský, Praha, 76: 589.
Topitz A. (1903): Oberösterreichische Menthen.- Jber. Ver. Naturk. Linz 32/Abh.: 1-40. (74 D 397)32
Topitz A. (1914): Diagnoses formarum novarum generis Menthae...- Feddes Repert., Berlin, 14: 17-42, 49-75, 81-96. corr.
Továrek O. (1937): Červenoplodý ořech vlašský.- Vlastiv. Sborn. Stř. a Sev. Moravy, Přerov, 15(1936-1937): 111. Náměšť na Hané, Chořelice u Litovle
Townson R. (1799): Voyage en Hongrie précédé d´une description de la ville de Vienne et Jardins impériaux de Schönbrunn. 3 Vol.- Paris.
Trapp M. (1855): Hrad Svojanov a jeho okolí.- Pam. Archeol. Místopis., Praha, 1(1854-1855): 275-282, 321-324, 343-358. p. 275, 324 florist. poznámky.
Trattinick L. (1795): Seltenere Beispiele aus dem Pflanzenreiche.- In: Schmidt F. W., Sammlung physikalisch-ökonomischer Aufsätze 1: 202-222, ed. Calve, Prag.
Trautmann W. (1952): Pflanzensoziologische Untersuchungen der Fichtenwälder des Bayerischen Waldes.- Forstwiss. Cbl., München, 71: 289-313.
Trautmann W. (1952): Pollenanalytische Mitteilungen über die Fichtenwälder des Bayerischen Waldes.- Planta, Berlin, 41: 83-124.
Traxler R. (1882): Neuer Fundort für Asplenium viride Huds.- Riesengebirge in Wort u. Bild, Marchendorf, 2: 33-34. Také jiné rostliny. corr.
Trkal A. (1932): Květena okresu vysokomýtského.- In: Vysokomýtsko (Vlastivědné čtení o okrese vysokomýtském a skutečském.), p. 181-196, ed. Vlastivědná komise školního okresu vysokomýtského, Vysoké Mýto. 54 E 6852
Troll K. (1925): Ozeanische Züge im Pflanzenkleid Mitteleuropas.- In: Freie Wege vergleichender Erdkunde, Festgabe E.v. Drygalski, p. 307-335, München et Berlin. O jihočeských pánvích p. 327-328.
Tschermak L. (1929): Die Verbreitung der Rotbuche in Österreich.- Mitt. Forstl. Versuchswesen Österr., Wien, 41: 1-121, 3 tab., 1 map.
Tschermak L. (1932): Die natürliche Holzartenverbreitung (mit besonderer Berücksichtigung der Lärche) und die ökologischen Bedingungen im Waldviertel und Dunkelsteiner Wald in Niederösterreich.- Cbl. Gesamte Forstwesen, Wien, 58: 73-106.
Tschernich F. (1888): Über die Bedeutung des Pollens für die Charakteristik der Pflanzen.- Progr. k. k. Staats.-Realschule Elbogen 1888: 3-10.
Tschernich F. (1897): Deutsche Volksnamen der Pflanzen aus dem nördlichen Böhmen.- Jber. k. k. Akad. Gymn. Wien 1896-1897: 3-40. corr.
Tuček J. V. (1874-1876): Flora okolí Náchodského.- Výr. Zpr. Okr. Stř. a Obec. Škol Náchod 1874: 8-24; 1875: 11-19; 1876: 15-22.
Tuček K. V. (1908): Šťáhlav s okolím.- In: Průvodce Rokycanskem a Zbirovskem,p. 93-103, 4 fig., ed. Odbor KČT Rokycany. Poznámky o lesních a parkových dřevinách.
Tudek (Tudecius) S. A. (1680): Observ. 123 De Echio monstroso misc. curiosa med. phys. Acad. Naturwiss. (Decur. I) 9-10(1678, 1679): 296-297, tab. 17, Vratislaviae et Bregae. n.v.
Tuma F. (1861): Z Hronětic blíže Nymburka.- Boleslavan, Mladá Boleslav, 1(1860-1861): 147, 187-188. Zříceniny hradu Mydlovar, dřeviny v okolí; p. 147 lokality Leucojum vernum.
Tutte J. et Hložek A. (1876): Der Bezirk Lobositz.- 94 p., Prag. Produkte aus dem Pflanzenreiche p. 16-21.
Tykač B. (1910): Letní květena poříčí řeky Střely.- 16 p., Plzeň. Státní věd. knihovna Plzeň sign. 913735
Tykač J(ar.) (1929): Botanický výzkum na Plzeňsku.- Plzeňsko, Plzeň, 11: 73-74. S bibliografií. Ve FD uvedené práce z r. 1907 a 1948-1949 jsou od jiných autorů téhož příjmení.
Tytl A. (1890): Rokycany v ohledu botanickém a mineralogickém. Květena okolí Rokycanského.- In: Tytl A., Rokycany, královské svobodné město, p. 23-27, ed. sumpt. propr., Plzeň.
Uechtritz M. (1819): Botanische Bemerkungen.- Flora, Regensburg, 2: 509-520, 525-530.
Uechtritz R. (1877b): Nachlass Josephine Kablik.- Jber. Schles. Ges. Vaterl. Cult., Breslau, 54(1876): 102-103.
Úlehla J. (1898): Přírodní poměry.- In: Moravské Kravařsko (Politický okres novojický), p. 8-25, Příbor. Květena p. 21-23.
Uličný J. (1881): Hora Hády u Brna.- Vesmír, Praha, 11(1881-1882): 40-42. Flora p. 42.
Uličný J. (1886a): Erucastrum Pollichii bei Bedihošt.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 24(1885)/S.-B.: 19.
Uličný J. (1886b): Vrchy Pálavské na Moravě a jejich poměry malakozoologické.- Vesmír, Praha, 15(1885-1886): 218-219. Flora p. 218.
Urban Emanuel (1851): Neue Funde in Schlesien.- Lotos, Prag, 1: 230-231.
Urban E. (1875): Ueber einige Vorkommnisse in der Gegend von Freistadt im Mühlkreise.- Jber. Ver. Naturk., Linz, 6: 53-59.
Urban E. (1887): Naturhistorisches aus der Heimat Raudenberg.- Altvater, Freiwaldau, 3/5: 36-43.
Urban E. (1895): Aristolochia clematitis.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 2 (Vereinsjahr 1): 32-33.
Urban K. (1904): Bužehradská lípa.- Lovec. Obzor, Písek, 7, append. Čes. Lesn. Rozhl, 5: 22.
Urbanek F. (1904): Über Acer pictum Thunb. im Augarten.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 42(1903)/S.-B.: 34.
Urbanek F. (1907): Die Gehölze und Stauden des Augartens und Franzensberges in Brünn.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 7: 15-61, 1 suppl. corr.
Urbánek L. (1941): Ochrana přírodních památek na Kolínsku.- Věstn. Klubu Čes. Turistů - Odbor Kolín (Vlastiv. Sborn. Stř. Polabí), Kolín, 18: 1-3.
Václavík A. Z. (1933): Hořec.- Nár. Listy, Praha, 73/224 (17. VIII.): 3. Gentiana asclepiadea, několik lokalit v Krkonoších.
Váhala J. (1951): Škumpa ocetná jako možný zdroj domácích tříslovin.- Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 24: 377-388. corr.
Valoušek B. (1947): Podivný česnek.- Vesmír, Praha, 26: 10. Allium paradoxum ve Hvězdě (Praha).
Vaněček J. (1940): Přírodní krásy Prácheňska.- Naší Přír., Praha, 3: 938.
Vaněček J. (1941d): Pučanka je věčně krásná.- Naší Přír., Praha, 5: 14.
Vaněček J. (1947): Ještě o našich hořcích.- Zlatá Stezka,Vodňany, 15: 76.
Vaněček J. (1951d): Naše lesy volají.- Život Plzeňska, Plzeň, 2: 29-30.
Vařečka D. (1889): Rostlinstvo.- In: Paroubek O. G., Zevrubný popis království českého dle okresních hejtmanství no. 3(=53): 35-41, Praha. cf. etiam Rolnictví, lesnictví p. 57-58; Plodiny z říše rostlin p. 71-75.
Vašina F. (1935): Nadační polesí Mořkov a Veřovice.- Kravařsko, Vlastiv. Sborn., Nový Jičín, 5: 34-36.
Vatter J. (1908): Die Pflanzennamen in der Reichenberger Mundart.- Jb. Deutsch. Gebirgsver. Jeschken- u. Isergeb., Reichenberg, 18 (=Mitt. 24): 54-68.
Vávra V. (1903): Zpráva o výzkumu některých vod v okolí Písku.- Věstn. Čes. Akad. pro Vědy, Praha, 12: 604-609. Botanické poznámky o rybnících.
Vejdovský F. V. (1874): Z výletu.- Vesmír, Praha, 4(1874-1875): 27-30. p. 28-29 flor. údaje od Habru a Komorního Hrádku.
Vejdovský F. V. (1881): Zpráva o drobnohledném zkoumání vod z pramenů Vrutických.- Vesmír, Praha, 10(1880-1881): 236-237, 250-251. Flora p. 237.
Velenovský J. (1882): O některých posud v Čechách nepozorovaných míšencích rostlinných.- 7 p., sumpt. propr., Prag. cf. Velenovský 1883b
Velenovský J. (1890b): Dvoudenní vycházka do okolí Poděbrad a na Voškov.- Výr. Zpr. Klubu Přírod. Praha 20(1889): 47-48.
Velenovský J. (1897c): Mechy české.- Rozpr. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, cl. 2, 6/6: 1-352.
Velenovský J. (1904): Průvodce po květeně české. 1. obraz. Květena hájů středočeských.- 33 p., ed. Česká botanická zahrada Praha.
Velenovský J. (1925a): Stromy a lesy v okolí Mnichovic.- Krása našeho Domova, Praha, 17: 1-3, 23-24. corr.
Velenovský J. (1926b): Hrabanov.- Mykologia, Praha, 3: 75-77. Též vyšší rostliny a ochranářské poznámky.
Velenovský J. (1926c): Nové druhy Agaricineí.- Mykologia, Praha, 3: 70-72, 1 tab. Též o vyšších rostlinách u Mnichovic.
Velenovský J. (1926d): Boletus vaccinus Fr.- Mykologia, Praha, 3: 105-106. Též vyšší rostliny písčitého boru u Neratovic.
Velenovský J. (1926e): Boletus plorans Roll. Hřib voštinatý.- Mykologia, Praha, 3: 133-134. Též vyšší rostliny, Radotín.
Velenovský J. (1928): Naše kukačky.- Krása našeho Domova, Praha, 20: 108. Orchis s. l.
Velenovský J. (1939): Novitates mycologicae.- 211 p., sumpt. propr., Pragae. Též lokality vyšších rostlin.
Veselski F. (1859): Nachtrag zu dem Verzeichnisse der Pilze Böhmens.- Österr. Bot. Z., Wien, 9: 387-403.
Veselý A. (1939): Živá řeka, Bozi, lidé, zvířena i květena okolí Kazína na Berounce.- 142 p., Praha. Květena p. 7-8.
Veselý Jar. (1935c): Příspěvek ku květeně Hlučínska.- Věstn. Matice Opavské 40/3-4: 79-102.
Veselý Jar. (1935d): Květena okolí Dolního Benešova na Hlučínsku.- Věstn. Matice opavské 40/1-2:12-21. (54 C 749)40
Veselý Jar. (1936d): Druhý příspěvek k zeměpisnému rozšíření rzí ve Slezsku.- Slez. Sborn., Opava, 41: 170-171.
Veselý Jar. (1937d): Památná rostlina kotvice vzplývavá (Trapa natans) na Hlučínsku.- Ostrav. Čes. Slovo 14. IV. 1935.
Veselý Jar. (1937e): Ohrožené přírodní památky na Hlučínsku.- Slez. Sborn., Opava, 42: 147-148, 1 fig.
Veselý Jar. (1942): Fotografie rostlin s lokalizací - okolí Prahy. - Věda Přír., Praha, 21: 87, 120, 124, 156, 255.
Veselý Jar. (1943): Iris sibirica L. od Sedlice u Blatné.- Věda Přír., Praha, 21: 246.
Veselý Jar. (1946c): Květena Hlučínska. Studie fytogeografická.- Slez. Sborn., Opava, 43: 22-37, 99-124, 226-243. corr.
Veselý Jar. (1947c): Zajímavá a mizející botanická lokalita v Praze.- Krása našeho Domova, Praha, 38: 165-167.
Veselý Jar. (1951c): Příroda Českobudějovického kraje a její ochrana. - Jihočes. Kraj 3(1951), mimořádné číslo k zahájení výstavy Stát. památkové péče a ochr. přír. v Českých Budějovicích, p. 7-9, České Budějovice 1. 9. 1951.
Veselý Jos. (1939, ed. separ. 1940): Dřeviny jihlavských městských sadů a stromořadí ulic.- Jihlav. Listy 1939; separ. p. 1-68, ed. Přírod. Klub Jihlava 1940. corr.
Veselý R. (1920): Rašeliniska na Pelhřimovsku.- Vlastiv. Sborn. Čes. Jihovýchodu, Pelhřimov, 1(1920-1921): 13-14, 22-24, 35-36.
Veselý R. (1949): Prášivka plstnatá (Bovista tomentosa Vitt. de Toni) na Slovensku.- Čes. Mykol., Praha, 3: 72-73. p. 72 Dentaria glandulosa a Crocus heuffelianus u Štrby.
Vierhapper F. (1880): Flora des Bezirkes Freiwaldau und seines angrenzenden Gebietes.- Progr. k. k. St.- Gymn. Weidenau 1879-1880: 3-24. (57 B 198)1879-1880 corr.
Vierhapper F. (1899): Pflanzen aus Oberösterreich.- Verh. Zool.-Bot. Ges. Wien 49: 116-119.
Vierhapper F. (1914b): Floristische Mitteilungen.- Verh. Zool.- Bot. Ges. Wien 64: (70)-(76). Týká se pohraničního území Dol. Rakouska; p. 76: nové formy Chrysanthemum alpinum L. z Vys. Tater.
Vierahapper F. (1922): Die Grenzen der pannonischen Vegetation in Niederösterreich.- Monatsbl. Ver. Landeskunde Niederösterr., Wien, 21: 33-34.
Vierhapper F. (1923): Die Pflanzendecke Niederösterreichs.- In: Heimatkunde von Nieder - Österreich 6, pars (2): 1-70, Wien. (19 D 840)6
Vierhapper F. (1925): Die Pflanzendecke des Waldviertels.- Deutsch. Vaterland, Wien, 7 (= Stepan E. red., Das Waldviertel 1): 77-115.
Vilhelm J. (1899b): Jihočeská rašeliniště.- Sborn. Čes. Společ. Zeměvěd., Praha, 5: 302-303.
Vilhelm J. (1901): O útvarné biologii rašelin jihočeských.- Sborn. Čes. Společ. Zeměvěd., Praha, 7: 1-11, 38-47.
Vinař V. 1912: Čekanka a její zpracování.- Královéhrad. Ročen., Hradec Králové, 2(1913): 70-74, fig. 7-8.
Vincent G. (1952): Lesní obnova na Hrubém Jeseníku.- Přírod. Sborn. Ostrav. Kraje, Opava, 13: 81-112.
Vinčálek J. (1934): Raisův kraj. Pozoruhodnosti Lázní Bělohradu a okolí.- In: Vinčálek J. et al., Bělohradsko - Raisův kraj - Podkrkonoší, p. 5-7, ed. KČST, Lázně Bělohrad. p. 7: Nymphaea candida - rybník Bahník u Byšiček.
Vítek E. (1925): Květena.- In: Prachař A., Velké Brno, p. 154-161, ed. Ústř. spolek učitelský na Moravě.
Vlasák F. (1934): Chráněná území (reservace) na našem okrese.- Naše Polabí, Brandýs n. L., 11(1933-1934): 115.
Vlček V. (1907b): O atavisticky abnormálním květu Primula officinalis.- Výr. Zpr. c. k. Vyš. Gymn. Hradec Králové 1906-1907: 4-5. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZC 435
Vlčková F. (1930): Peklo.- Bezděz, Česká Lípa, 1: 155-159. Několik rostlin z údolí Peklo u České Lípy.
Vodák V. (1919): Boletopsis fulvescens Smotl.- loupák rezavý.- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 1(1919-1920): 52-53. p. 53 Rosa pendulina a Epipactis purpurata v lese Halín u Dobrušky.
Vodák V. (1923a): Les Halín.- Od Kladského Pomezí, Nové Město nad Metují, 1: 4-6.
Vodák V. (1923b): Výzkum hřibovitých: Hřib satan ...- Čas. Čs. Houbařů, Praha, 3(1922-1923): 120. Též cévnaté rostliny v lese Halín u Dobrušky.
Vodák V. (1924): O čtyřech památných rostlinách.- Od Kladského Pomezí, Nové Město nad Metují, 1(1923-1924): 74-76. 54 E 4522 corr.
Vodák V. (1925): Jezerní pláně.- Od Kladského Pomezí, Nové Město nad Metují, 3(1925-1926): 27-28.
Vodák V. (1926): Orlické hory.- Od Kladského Pomezí, Nové Město nad Metují, 4(1926-1927): 9-14.
Vodák V. (1934): Masožravé rostliny na Novoměstsku.- Od Kladského Pomezí, Nové Město nad Metují, 12(1934-1935): 30-32.
Vogl A. E.(1853d): Botanische Exkursion am Weinachtstage des Jahres 1852.- Österr. Bot. Wochenbl., Wien, 3: 20-21. Hranice n. M.
Vohralík F. (1909): Zahradnictví.- In: Vepřek P. red., Chrudimsko a Nasavrcko 2: 90-124.
Volk O. H. (1939): 4. Ass. Lophozieto-Piceetum Volk 1939 mss. 5. Ass. Soldanelleto-Piceetum Volk 1939 mss.- In: Braun-Blanquet J. et al., Prodromus der Pflanzengesellschaften, fasc. 6: 30-32, Montpellier.
Volkert E. (1940): Die mechanisch-technischen Holzeigenschaften von Schneebruch betroffener und verschonter Fichten aus Hochlagen des Erzgebirges.- Tharandt. Forstl. Jb., Berlin, 91: 386-425.
Volko-Starohorský J. (1935): Kúpele Železn z prírodovedeckého stanoviska.- 48 p., 17 fig., 1 map., 2 diagr., ed. Muzeum Slovenského krasu, Lipt. Sv. Mikuláš. Flora p. 31-32.
Vollmann F. (1901): Ein Beitrag zur Flora des Bayerischen Waldes.- Mitt. Bayer. Bot. Ges., München, 1: 195-198. Též okolí Železné Rudy.
Vollmann F. (1904): Neue Beobachtungen über die Phanerogamen und Gefässkryptogamenflora von Bayern.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 9/2: 1-63. p. 28: Hieracium arvicola NP. ssp. bohemicum Vollm.
Vollmann F. (1904-1917): Neue Beobachtungen über die Phanerogamen- und Gefässkryptogamenflora von Bayern. I-V.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 9: 1-63, 1904; 11: 176-236, 1907; 12: 116-135, 1910; 14: 109-144, 1914; 16: 23-56, 1917.
Vollmann F. (1912b): Führer durch den Bayerischen und Böhmerwald.- 124 p., München.
Vomela S. (1924): Léčebné místo Ráztoka.- Vlastiv. Sborn. pro Mládež Župy Olomouc., Kroměříž, 2(1923-1924), suppl. Holešovsko: 8-11, 2 fig. p. 9-10 o F. Gogelovi a D. Slobodovi.
Vondrášek V. (1935): Květena okolí Křemže.- Ročen. Vlastiv. Společ. Jihočes., České Budějovice, 1934: 54-55.
Vondřich A. (1939): Zemědělství.- In: Sborník Sušicka, Příroda, p. 65-82, Sušice.
Vondřich A. (1941): Pěstování ovocných stromů na Sušicku.- 19 p., Sušice.
Vrba J. (1892): Květena okolí Sušického.- Věstn. Škol. Okr. Strakon. a Sušic., Strakonice, 1/4: 18-19.
Vrbický F. (1941): Botanický průzkum Litomyšlska.- Od Trstenické stezky, Litomyšl, 21(1941-1942): 44-45.
Vukolov V. (1939): Pražské okrasné a hřišťové trávníky.- Krása našeho Domova, Praha, 31: 104-111, 143-145, 153-155, 174-179. corr.
Vulterin Z. (1939): Rozšíření tořiče muchonosného (Ophrys muscifera) na Litoměřicku, Úštěcku a Dubsku.- 8 p., Praha. Separát z nevydaného čísla Čas. Nár. Mus., Praha.
Vykoukal F. V. (1894): Domácí lékařství našeho lidu.- 99 p., ed. F. Bačkovský, Praha. Léčivé rostliny stř. Čech.
Wabra A. (1935): Behördlicher Schutz von Pflanzenseltenheiten.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm. Leipa, 58: 27-28. Chráněné druhy sz. Čech.
Wagensohn et Meindl (1882): Flora des Amtsgerichtsbezirkes Mitterfels.- Ber. Bot. Ver. Landshut 8: 1-72. Opravy k Sendtner O. (1860): Die Vegetations-Verhältnisse des Bayerischen Waldes ...; ref.: Just´s Bot. Jber.,Berlin, 10(1882): 517-519, 1885.
Wagner E. (1928): Unsere Naturdenkmäler.- In: Lipser H. red., Heimatkunde des Bezirkes Aussig 2 (Pflanzen und Tiere), p. 220-228, Aussig.
Wagner E. (1931): Der sterbende See.- Erzgeb.-Ztg., Teplitz, 52/1: 2-7. Velké Jeřábí jezero
Wagner H. (1950): Vegetationskartierung in Oberösterreich.- Naturkundl. Mitt., Linz, 1: 9.
Wagner Jos. (1828 - cf. p. 546!): Rückblick auf die von mir besuchten böhmischen Gebirge und ihre Vegetation. Das Böhmerwaldgebirge.- Naturalientausch, Prag, 11(1826): 533-539. corr.
Walter F. (1913): Die Krombacher Eibe.- Jb. Deutsch. Gebirgsver. Jeschken- u. Isergeb., Reichenberg, 23: 17.
Walter K. (1898): Pflanzenwelt. Allgemeines.- In: Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau, p. 88-90. Úvod k Thielovu seznamu - cf. Thiel 1898.
Watzel F. (1851): Uiber Pflanzenfrüchte.- Progr. k. k. Obergymn. Böhm. Leipa 1851: 3-14.
Watzke F. (1930): Aus den Wäldern um Heinrichsdorf.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 51: 147-149, 157-161.
Watznauer L. (1873): Ein Spaziergang nach Hammerstein.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 4: 35-46.
Wawra recte: Wawra H. - FD p. 649, autor dvou prací z okolí Brna corr.
Wawra W. (1933): Beiträge zur Flora des Bezirkes Komotau.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 7/1-2: 9-11.
Wawra W. (1936): Volkstümliche Pflanzennamen im Komotauer Bezirke.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 10/1-2: 10-12.
Weber C. A. (1926): Die Entwicklungsgeschichte unserer Moore.- n. v.
Weese J. (1923): Beiträge zur Kenntnis der Flora des Freudenthaler Ländchens. 1.- Freudenthaler Ländchen 5/10: 89-94 suppl. ad: Freudenthaler Ztg. 20(1923), no. 80 52 A 331 corr.
Weicker recte: Weicker M. corr.
Weigel J. A. V. (1800-1806): Geographische, naturhistorische und technologische Beschreibung des souverainen Herzogthums Schlesien.- Ed. F. Himburg, Berlin. 19 GG 24
Vol.1 (1800): Das Fürstenthum Schweidnitz. Pflanzenreich p. 34-51.
Vol.2 (1800): Das Fürstenthum Jauer. Pflanzenreich p. 65-99. Týká se Krkonoš.
Vol. 4 (1801): Die Grafschaft Glatz. Pflanzenreich, p. 91-121.
Vol. 7 (1803): Die Fürstenthümer Oels, Trachenberg, Neisse und Rattibor Pflanzenreich p. 8-14.
Vol. 9 (1805): Die Standesherrschaften Wartenberg, Goschütz, Militsch; die Minderherrschaften Sulau, Neuschloss, Freihahn, Loslau, Oderberg etc.- Pflanzenreich p. 4 -5, 53, 74. Celkem 10 dílů, r. 1806 poslední.
Weigend A. (1915): Die heimische Flora.- In: Jirasek F. J., Volks- und Heimatkunde des politischen Bezirkes Hohenelbe, ... Neupakau und Starkenbach 1(1907-1915): 353-384, ed. Lehrerverein Hohenelbe und Arnau. (19 F 708)1
Weinelt H.: vide Gierach E. et Schwarz E. red.
Weingartl V. (1948): ...- Chvilky v Přír., Praha, 6: 100-107. corr.
Weinzettl V. (1905): Přírodopisné črty z Roudnicka.- Podřip. Muzejník, Roudnice, 2: 13-28.
Weis W. (1935b): Zur Übernahme des „Thiel´schen Herbars“ durch das Komotauer Museum.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 9/5-6: 38-39.
Weiss B(runo): Eine Besteigung des Grossen Rossudec (1606m).- Mitt. Beskiden-Ver., Teschen, 8: 21-23. Též o rostlinách.
Wenisch R. Anonymus (1914): Die Flora des Aubachtales.- In: Jahrbuch der Stadt Radonitz ..., p. 205-214, Kaaden.
Wenisch R. (1926): Mundartliche Pflanzennamen.- Gemeinde-Amtsblatt f. d. Stadt Komotau, suppl. Unsere Heimat, 1/10: 191-196.
Wenzel F. (1892): Ein Ausflug auf den Geltschberg.- Aus Deutschen Bergen, Aussig, 7: 72-74, 83-85. Sedlo u Úštěka; některé údaje mylné.
Wenzig J. et Krejčí J. (1860): Der Böhmerwald.- Ed. C. Bellmann, Prag.
Werber K. (1901): Über das Vorkommen von Matricaria discoidea DC. bei Troppau.- Mitt. Naturwiss. Ver. Troppau 14 (Vereinsjahr 7): 268. corr.
Werneck H. L. (1935): Die naturgeschichtlichen Grundlagen der Land- und Forstwirtschaft in Oberösterreich. Versuch zu einer Pflanzengeographie und Ökologie.- Jb. Oberösterr. Mus.-Ver. Linz 86: 165-440, 30 map.
Werneck H. L. (1949): Ur- und frühgeschichtliche Kultur- und Nutzpflanzen in den Ostalpen und am Ostrande des Böhmerwaldes.- In: Schr.-Reihe Oberösterr.- Landesbaudirekt. Wels no. 6: 1-228.
Werneck H. L. (1950): Die naturgesetzlichen Grundlagen des Pflanzen- und Waldbaues in Oberösterreich.- In: Schr.-Reihe Oberösterr.- Landesbaudirekt. Wels no. 8: 1-358, 48 fig.
Werneck H. L. (1950): Das Verbreitungsgebiet des europäischen Erdbrotes (Cyclamen europaeum L.) in Oberösterreich.- Arb. Bot. Stat. Hallstat 104: 1-2.
Werner A. (1913): Verbascum thapsus L. ssp. silesiacum mh. nov. ssp. in Schlesien.- Allg. Bot. Z., Karlsruhe, 19: 65-69.
Wessely F. X. (1856): Correspondenz.- Österr. Bot. Wochenbl., Wien, 6: 142. Od Kroměříže.
Wettstein R. v. (1897): Die europäischen Arten der Gattung Gentiana aus der Section Endotricha Froel. und ihr entwicklungsgeschichtlicher Zusammenhang.- Deutsch. Akad. Wiss. Wien, cl. math.-natur., 64: 309-382, 3 map., 4 tab.
Wieder L. (1923): Südmährens Pflanzenreich.- In: Altrichter A. et al. red., Südmährisches Heimatbuch für Volk und Schule, p. 212-219, Nikolsburg. 19 E 944 corr.
Wieder L. (1931): Vom Hornköpfchen in Südmähren.- Natur u. Heimat, Aussig, 2: 87. Ceratocephalus orthoceras
Wieder L. (1935): Znaimer Landprodukte und die Heimatkunde.- Südmährerland, Znaim, 16/34: 1.
Wieder L. (1941): Vom wiederverschwundenen Hornköpfchen in Südmähren.- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 88. Ceratocephalus orthoceras
Wiesbaur J. (1879b): Die Douglasfichte oder Douglastanne.- Natur u. Offenbarung, Münster, 25: 244. Úpatí Krušných hor.
Wiesbaur J. (1884d): Correspondenz.- Österr. Bot. Z., Wien, 31: 239-240. Salvia elata u Bratislavy.
Wiesbaur J. (1887-1888): Zur Verbreitung der Veronica agrestis L. in Ober-Österreich.- Deutsch. Bot. Monatsschr., Sondershausen, 5: 137-146, 166-171, 1887; 6: 31-38, 127-128, 1888.
Wiesbaur J. (1889): Die Stellung der Kiefernmistel (Viscum austriacum), ein Beitrag zur Biologie der Mistel.- Natur u. Offenbarung, Münster, 35: 193-208.
Wiesbaur J. (1890a): Österreichisch-ungarisches Herbar.- Natur u. Offenbarung, Münster, 36: 679-683. Kernerova Fl. Exs. Austro-Hung.- příklady a komentáře.
Wiesbaur J. (1890b): Die grösste deutsche Eiche.- Natur u. Offenbarung, Münster, 36: 58 Eisenberg v českém Krušnohoří.
Wiesbaur J. (1890c): Was ist unser Acker-Ehrenpreis? Mitth. Sect. f. Naturk. Österr. Touristen-Club, Wien, 2: 89-92. Veronica agrestis
Wiesbaur J. (1891a): Über Viola Skofitziana Wiesb. und Viola subpubescens Borb.- Natur u. Offenbarung, Münster, 37: 500. V. Sk. u Bohosudova planě neroste.
Wiesbaur J. (1891b): Pflanzen, besonders Bäume und Sträucher, die zum zweiten Male blühten.- Natur u. Offenbarung, Münster, 37: 52-53. Hlavně sev. Čechy.
Wiesbaur J. (1891c): Hantschel, Dr. F. „Botanischer Wegweiser im Gebiete des nordböhmischen Excursions-Clubs“.- Natur u. Offenbarung, Münster, 37: 318-319.
Wiesbaur J. (1891d): Die süsse Eberesche, ein Obstbaum für Gebirgsgegenden.- Natur u. Offenbarung, Münster, 37: 628-629. Sladkoplodá Sorbus aucuparia.
Wiesbaur J. (1893): Wo wächst echter Ackerehrenpreis (Veronica agrestis Linné)? - Mitth. Sect. f. Naturk. Österr. Touristen-Club, Wien, 5: 44-46,
Wiesbaur J. (1894a): Der Alant (Inula Helenium) als Mittel gegen den Schlankenbiss.- Natur u. Offenbarung, Münster, 40: 506-507. Zpl. u Sperlingshäusern a Udwitz v sev. Čechách.
Wiesbaur J. (1894b): Ist der Eibenbaum (Taxus baccata) giftig?- Natur u. Offenbarung, Münster, 40: 335-349, 398-410.
Wiesbaur J. (1894c): Botanik. Gefässkryptogamen.- Natur u. Offenbarung, Münster, 40: 182-186. p. 183 Asplenium germanicum u Bohosudova.
Wiesbaur J. (1897): Was ist Petasites Kablikianus?- Natur u. Offenbarung, Münster, 43: 689-692.
Wiesbaur J. (1890): Ueber die Verbreitung des Ackerehrenpreises.- Natur u. Offenbarung, Münster, 36: 470-477. Veronica agrestis
Wiesbaur J. (1892): Das Vorkommen des echten Ackerehrenpreises (Veronica agrestis L.) in Oberösterreich.- Jber. Ver. Naturk. Oesterr. Linz 21/Abh. 2: 1-31.
Wiesbaur J. (1899): Unsere Misteln und ihre Nährpflanzen.- Jber. Privat - Untergymn. Duppau in Böhmen 2(1898-1899): 1-25. 57 B 329 corr.
Wiesbaur J. et Haselberger M. (1891): Beiträge zur Rosenflora von Oberösterreich, Salzburg und Böhmen.- Ber. Mus. Franc.-Carolinum, Linz, 49: 1-5 + 1-40. et sumpt. propr.
Wiesner J. (1854a): Ueber die Flora der Umgebung Brünns.- Progr. k. k. Ober - Realschule Brünn 3(1854): 8-22. Práci 1854d škrtnout, je totožná s 1854a. corr.
Wiesner J. (1878): August Emil Vogl.- Österr. Bot. Z., Wien, 28: 1-7.
Wildt A. (1904c): Viola atrichocarpa Borb. bei Brünn.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 42(1903)/S.-B.: 34.
Wildt A. (1909b): Pulsatilla grandis Wend. bei Brünn.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 47(1908)/S.-B.: 39.
Wildt A. (1911): Notizen zur Flora von Mähren.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 11: 79-84.
Wildt A. (1913): Neue Standorte mährischer Gefässpflanzen.- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, 13: 230-234.
Wildt A. (1915c): Seltene Mährische Pflanzen.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 10(1909-1914): 28.
Wildt A. (1919): Irrtümliche Angaben und neue Funde der Flora Mährens.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 56(1918-1919)/S.-B.: (2) et (8).
Wildt A.: Opravu ve FD p. 871 škrtnout, je to tentýž autor.
Wilhelm F. (1898): Volkstümliche Pflanzennamen am südlichen Hange und Fusse des mittleren Erzgebirges.- Erzgeb.- Ztg., Teplitz, 19: 74-77, 103-105, 121-124, 150-153, 172-174, 200-202, 223-225, 247-249.
Wilke W. (1929): Zum Naturschutz unserer Heimat.- Beitr. Heimtakunde Aussig-Karbitzer Bez., Aussig, 9: 38. Galanthus nivalis, Strážky u Ústí n. L.
Willkomm M. (1878): Der Böhmerwald und seine Umgebungen.- 328 p., Prag. p. 61-75: Die Pflanzendecke des Böhmerwaldes. 19 K 211
Willkomm M. (1887): Das böhmische Riesengebirge vor fünfzig Jahren.- Riesengebirge in Wort u. Bild, Marschendorf, 7: 107-112. p. 111: flor. údaje od Bílého Labe r. 1837.
Willkomm M. (1890): Der Schlosspark zu Klösterle.- Wiener Illustrierte Gartenztg., Wien, 15: 428-434.
Winkler M. (1851): Xanthium riparium Lasch.- Österr. Bot. Wochenbl., Wien, 1: 10.
Witasek N. (1941): Ueber fossile Hölzer aus dem Egerer Tertiärbecken mit vergleichenden Untersuchungen zur Erkennung der Hölzer lebender Taxodineen.- Lotos, Prag, 87(1940-1941): 155-183, tab. 6-8.
Wittich Ch. (1889): Pflanzen-Areal Studien. Die geographische Verbreitung unserer bekanntesten Sträucher.- Ber. Oberhess. Ges. Natur- u. Heilkunde, Giessen, 26: 61-93, tab. (map.) 3. Údaje z ČR.
Wlasak F. (1935): Heidewanderung.- Naturfreund, Zürich, 39: 14-15. Flor. poznámky z Podyjí.
Woldřich J. N. (1859): Über den naturhistorischen Aberglauben im Böhmerwalde.- Lotos, Prag, 9: 106-111, 143-150.
Wolf E(mil) (1939): Orchidee v Podlesí.- Vlastiv. Sborn. Okr. Loun., Louny, 10(1939-1940): 5-8, 6 fig.
Wolny G. (1835-1842): Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. Produkte aus den drei Naturreichen. Též o rostlinách a lesních dřevinách v obecné části.
I. Bd. Prerauer Kreis, (58)+486 p., Brünn 1835.
II. Bd. Brünner Kreis, 1. Abth. (55)+434 p., Brünn 1836.
III. Bd. Znaimer Kreis, (35)+554 p., Brünn 1837.
IV. Bd. Hradischer Kres, (39)+556 p., Brünn 1838.
V. Olmützer Kreis, (57)+916 p., Brünn 1839.
VI. Iglauer Kreis und mährische Enklawen, (21)+770+(72) p., Brünn 1842.
Wrbata (1874): Chraňte lesy před záhubou.- Posel od Čerchova, Domažlice, 3/48: 1-2. Vliv sucha v r. 1874 na lesy Domažlicka a v Pošumaví. 54A 201
Wünsch R. (1935): Pollenanalytische Untersuchungen einiger Moore bei Gablonz a. N.- Mitt. Ver. Naturfreunde Reichenberg 57: 31-53, 7 fig., 4 tab. corr.
Wunsche O. (1891): Excursionsflora für das Königreich Sachsen und die angernzenden Gegenden.- Leipzig.
Wünsche O. (1904): Die Pflanzen des Sachsens und der angrenzenden Gegenden.- Leipzig.
Wünsche O. et Schorler B. (1919): Die Pflanzen Sachsens und der angrenzenden Gegenden.- Leipzig et Berlin.
Wurm F. (1879): Josef Schauta.- Mitth. Nordböhm. Exc.-Clubs, Böhm. Leipa, 2: 22-24. Nekrolog. corr.
Wurm F. (1890): Naturwissenschaftliche Beiträge.- Mitth. Nordböhm. Exc.-Clubs, Böhm. Leipa, 13: 63-66. p. 65 Hedera helix, Skalice u České Lípy.
Wurm F. (1911): Zum Vorkommen der Mistel in der Umgebung von Leipa.- Mitt. Nordböhm. Exc.-Clubs, Böhm. Leipa, 34: 242-246.
Wurm F. (1902, 1903): Botanické příspěvky z okolí Rakovnického. I, II.- Výr. Zpr. c. k. Vyš. Šk. Reál. Rakovník 69(1901-1902): 3-21; 70(1902-1903): 3-34. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 2 ZC 595, 2 ZC 596 corr.
Wurzbach C. v. (1856-1891): Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich enthaltend die Lebensskizzen der denkwürdigen Personen, welche 1750 bis 1850 im Kaiserstaate und in seinen Kronländern gelebt haben. Vol. 1-10.- Wien. 22 F 337
Zahn H. (1922-1938): Hieracium.- In: Ascherson P. et Graebner P. reds., Synopsis der mitteleuropäischen Flora 12/1: 1-495; 12/2: 1-790; 12/3: 1-200, Leipzig.
Zahradník J. (1892, 1893): Analytické tabulky k určování cévnatých rostlin města Kroměříže a dalšího okolí. I, II.- Výr. Zpr. c. k. Čes. Vyš. Gymn. Kroměříž 1891-1892: 3-67; 1892-1893: 3-83. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZE 231; 1 ZE 232 corr.
Zahradník J. (1902): Analytické tabulky k určování nejdůležitějších rostlin cévnatých, samorostlých i pěstovaných. Ed. 3.- 195 p., Uherské Hradiště.
Zacharias O. (1886): Ein Ausflug nach den Hochmooren des Isergebirges.- 22p., Leipzig.
Záleský M. (1921): Doslovem návrhů na rozšíření botanické zahrady v sadech.- Ohlas od Nežárky, Jindřichův Hradec, no. 11, 18. III. 1921.
Záleský M. (1924b): Ochránce květeny jindřichohradecké, botanik P. Antonín Rundensteiner.- Krása našeho Domova, Praha, 16: 13.
Záleský M. (1931): Jindřichohradečtí přírodomilové v době probuzenecké.- Zájmy Českomor. Vysoč., Jindřichův Hradec, 1/34: 2-3.
Zapletal T. (1933-1934): Květena na Žirovnicku.- Zájmy Českomor. Vysoč., Jindřichův Hradec, 3/31: 7, 35:8, 37:8, 38:8, 46:9, 1933; 4/6: 7-8, 9:8, 12:8, 17:6, 18:5-6, 23:6-7, 24:7, 27:6, 28:6-7, 1934.
Zapletal T. (1935): Pozorování významných zjevů v životě rostlinstva a živočišstva v Počátkách (615 m n. m.) v r. 1934-1938.- Zájmy Českomor. Vysoč., Jindřichův Hradec, 5/3:5, 36/7-8, 1935; 6/51: 7, 1936; 8/10: 5, 8/50: 7, 1938. Fenologická pozorování.
Zapletal T. (T. Z.) (1936): Smuteční vrba.- Zájmy Českomor. Vysoč., Jindřichův Hradec, 6/45: 1-2. Salix sp. div., populárně.
Zástěra J. (1923): Janovec metlatý jako ochrana a žír naší zvěře.- Čes. Myslivost, Praha, 27: 4-5. Sarothamnus scoparius
Zavřel F. (1878): Floristische Notiz von Trebitsch.- Ver. Naturforsch. Ver. Brünn 16(1877)/S.-B.: 29.
Zavřel H.? H. Z. (1913): Několik vzácnějších rostlin z okolí Přerova a Kroměříže.- Příroda, Mor. Ostrava, 11(1912-1913): 158.
Zavřel H. (1943b): Mechy na Vsackém Cábu.- Příroda, Brno, 36(1943-1944): 6-8. I cévnaté rostliny.
Zbořil J. (1915): Přizpůsobení rostlin životu vodnímu.- Roční Zpr. Zem. Vyš. Čes. Reálky Hodonín 21(1914-1915): 3-16.
Zdobnitzky F. (1942): Heinrich Laus .- Z. Mähr. Landesmus., Brünn, ser. n. 2: 129-132.
Zdobnitzky W. (1915): Myrmekochore Pflanzen.- Ber. Lehrerklubs Naturk., Brünn, 10(1909-1914): 44.
Zeithammer L. M. (1904): Květena.- In: České Budějovice a okolí, p. 58-69, České Budějovice. Autor stati je asi A. Veselý - pozn. V. S.
Zellner J. (1904): Rezension F. Pax, Grundzüge der Pflanzenverbreitung in den Karpaten.- Mitt. Beskiden-Ver., Bielitz-Biala, 1: 23-25. corr.
Zeyss (1884): Mimulus luteus in Bayern.- Deutsche Bot. Monatschr., Sondershausen, 2: 138-139. Šumava
Zikmund J. (1939): Lesnictví.- In: Sborník Sušicka, Příroda, p. 83-91, Sušice.
Zimmermann F. (1916): Die Fauna und Flora der Grenzteiche bei Eisgrub. I. Teil: Gastropoda et Acephala.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 54(1915)/Abh.: 1-25. p. 3-7 též údaje o rostlinách.
Zimmermann H. (1909, 1914): Verzeichnis der Pilze aus der Umgebung von Eisgrub.- Verh. Naturforsch. Ver. Brünn 47(1908)/Abh.: 60-112, tab. 1-4; 52(1913)/Abh.: 66- 128, 1 tab. Lokality hostitelských rostlin.
Zimmermann K. (1909d): Unser Wald und seine Zukunft.- Mitt. Nordböhm. Exc.-Clubs, Böhm. Leipa, 32: 217-284. etiam separ.: 66 p., sumpt. propr., Leipa 17 E 692
Zimmermann K. K. Z. (1921c): Pflanzen, die dem Aussterben nahe sind.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Vanderpfelge, Böhm. Leipa, 44: 137. corr.
Zimmermann K. (1925): Dr. Franz Hantschel 80. Lebensjahr vollendet.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm. Leipa, 48: 47-48.
Zimmermann K. (1925): Dr. Rudolf Korb 80. Lebensjahr vollendet.- Mitt. Nordböhm. Ver. Heimatforsch. Wanderpflege, Böhm. Leipa, 48: 48.
Zinsmeister J. B. (1914): Die bayerischen Arten der Gattung Centaurea und ihre Formenkreise.- Ber. Bayer. Bot. Ges., München, 14: 156-204.
Zippe F. X. M. (1833): Allgemeine Uebersicht der physikalischen und statistischen Verhältnisse des ..... Kreises.- In: Sommer J. G., Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt, ed. Calve, Prag.
1. Leitmeritzer Kreis, p. (13)-(40), 1833. Pflanzen p. (29) - auctore J. Steinmann.
2. Bunzlauer Kreis, p. (11)-(36), 1834. Flora p. (27)-(28) - auctore P. M. Opiz.
3. Bidschower Kreis, p. (9)-(46), 1835. Flora p. (30)-(34) - auctore K. B. Presl.
4. Königgrätzer Kreis, p. (9)-(40), 1836. Flora p. (29)-(32) - auctore K. B. Presl.
5. Chrudimer Kreis, p. (7)-(34), 1837. Flora p. (27)-(28) - auctore E. M. Erxleben.
6. Pilsner Kreis, p. (1)-(26), 1838. Flora p. (19)-(21) - auctore K. B. Presl.
7. Klattauer Kreis, p. (1)-(28), 1839. Flora p. (21)-(22) - auctore F. Hocke et K. B. Presl.
8. Prachiner Kreis, p. (9)-(44), 1840. Flora p. (35)-(38) - sine auctore.
9. Budweiser Kreis, p. (1)-(35), 1841. Flora p. (28)-(30) - auctores I. Duschek et A. J. Corda.
10. Taborer Kreis, p. (1)-(28), 1842. Flora p. (24) - auctore K. B. Presl.
11. Časlauer Kreis, p. (1)-(32), 1843. Flora p. (26)-(27) - auctore K. B. Presl.
12. Kauřimer Kreis, p. (1)-(34), 1844. Flora p. (25)-(26) - auctore K. B. Presl.
13. Rakonitzer Kreis, p. (1)-(36), 1845. Flora p. (26)-(28) - auctore K. B. Presl.
14. Saazer Kreis, p. (1)-(38), 1846. Flora p. (31) - auctore K. B. Presl.
15. Elbogner Kreis, p. (1)-(56), 1847. Flora p. (43)-(47) - auctore K. B. Presl.
16. Berauner Kreis, p. (1)-(63), 1849. Flora p. (33)-(36) - auctore K. B. Presl.
Zítko K. (1919): Estetika českého rovinatého Polabí.- Krása našeho Domova, Praha, 12(1918-1919): 133-137.
Zlatník A. (1927): Vegetační poměry Královédvorska.- Nová Síla, Praha, 7: 278. (54 C 1849)7
Zlatník A. (1938d): Prameny životního povolání.- In: Almanach vydaný při sjezdu bývalých žáků St. čsl. reálného gymnasia ve Dvoře Králové n. Labem 4.-5. VII., p. 65-66., ed. Akad. spolek Krakonoš, Dvůr Králové n. L. Florist. poznámky od Dvora Králové 54 D 7176
Zlatník A. (1940a): Nové směry v rostlinné systematice.- Výr. Zpr. Morav. Přírod. Společ., Brno, 16: 19-27. corr.
Zlatník A. (1950b): Ochrana přírodních památek v Moravském krasu.- Čs. Kras, Praha, 3: 34-36.
Zobal K. (1932): Podyjím.- Bezkydy-Jeseníky, Mor. Ostrava, 6: 106-109, 3 fig. p. 106-107 florist. poznámky.
Zobek K. (1926): Führer durch die Pollauer Berge, ed. Deutschmährische Heimat, Brünn, 1926/5-6. Die Pflanzenwelt p. 24-31. Der Eisgruber Park und die Teiche p. 51-55. 19 K 871
Zólyomi B. (1940): Dagadólápok az Eszakkeleti Kárpátokban. Hochmoore in den nordöstlichen Karpaten.- Bot. Közlem., Budapest, 37: 94-95.
Zörkendörfer K. (1941): Der Straussfarn, Struthiopteris germanica (Onoclea struthiopteris).- Natur u. Heimat, Aussig, 11(1940-1941): 88. Šipín u Konstantinových Lázní
Zvěřina F. (1905): Dřeviny Bučovic a okolí.- Výr. Zpr. Zem. Vyš. Reál. Šk. Bučovice 3(1904-1905): 3-34. Knih. Národopis. Muz. Plzeň, sign. 1 ZB 202 corr.
Žabka J. (1942a): ... Háj , Praha, 16: 101. corr.
Žahourek F. (1940): Tolije bahenní.- Od Trstenické stezky, Litomyšl, 20(1940-1941): 11-12. Parnassia palustris na Poličsku a Litomyšlsku.
Žebera K. (1937): Vlastivědná vycházka do kraje mezi Klobuky a Stradonicemi.- Vlastivěd. Sborn. Škol. Okr. Slánsko-Kladen., Kladno, 15(1937-1938): 18-19. Florist. poznámky.
Želízko J. V. (1926): Ráz glaciální tundry vzhledem ke glaciální tundře jihočeské.- In: Sborn. I. Sjezdu Slovan. geografů a etnografů v Praze 1924: 193-194.
Želízko J. V. (1937): Rostlinstvo vyskytující se na našich železničních tratích.- Železnice Slovem i Obrazem, Praha, 2(1938): 132-133. Podle H. Lause 1936.
Žipek J. (1895): Řepice.- Věstn. Škol. Okr. Strakon. a Sušic., Strakonice, 4: 21, 32-33.
Žlik O. (1864): Ueber Akklimatisation der Thiere und Pflanzen.- Progr. k. k. Evang. Gymn. Teschen 1864: 1-91.
Žmavský K. Z. (1927): Vzácná květena našich hor, lesů a strání.- Vlastivěd. Sborn. Podřipska, Roudnice, 4: 103-104.
Žofák D. (1947): Po stopách mistra Bartoloměje, řečeného Klareta z Chlumce.- Chlumecko, Chlumec n. Cidl., 2, no. 23: 3-5; no. 24: 3-5; no. 25: 2-4; no. 26: 3-5.
Žuvníček J. (1927): Nový průvodce Chodskem.- Domažlice. 54 I 8283