Strategické dokumenty v gesci MŽP

  • Strategický rámec Česká republika 2030 je strategickým rámcem, který udává směr, jímž by se rozvoj naší země a společnosti měl vydat v příštích desetiletích. Jeho naplnění by mělo zvýšit kvalitu života v České republice a nasměrovat naši zemi k rozvoji, který bude udržitelný po sociální, ekonomické i environmentální stránce. Dokument vytváří základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, krajské i místní úrovni. Schválen usnesením vlády č. 292 (PDF, 137 kB) z 19. 4. 2017.
  • Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 (PDF, 1 MB) rozpracovává Strategický rámec Česká republika 2030 do souboru opatření a doporučení a zároveň je prvním krokem v provázání cílů Strategického rámce s dalšími strategickými a koncepčními materiály veřejné správy. Schválen usnesením vlády č. 669 (PDF, 132 kB) z 17. 10. 2018.
  • · Státní politika životního prostředí ČR 2030, s výhledem 2050 je zastřešující strategický dokument, který vymezuje realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2030. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Schválena usnesením vlády č. 21 (PDF, 140 kB) z 11. 1. 2021.
  • Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (též Adaptační strategie) je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v ČR. Jejím cílem je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů „zvýšit připravenost České republiky na změnu klimatu – snížit zranitelnost a zvýšit odolnost společnosti a ekosystémů vůči změně klimatu a omezit tak její negativní dopady“. Strategie je implementována Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu. Schváleno usnesení vlády č. 785 z 13. 9. 2021. (PDF, 216 kB)
  • Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (PDF, 6 MB) je základní strategický dokument definující priority v oblasti ochrany a udržitelného využívání biodiverzity na území ČR. Příznivý stav biologické rozmanitosti je základním předpokladem pro to, aby ekosystémy poskytovaly základní statky a služby lidské společnosti. Proto je nutné chápat ochranu a udržitelné využívání biodiverzity jako jeden z klíčových pilířů udržitelného rozvoje České republiky. Strategie současně přispívá ke zvýšení širšího povědomí o významu biodiverzity a její adekvátní ochrany. Schválena usnesením vlády č. 193 (PDF, 140 kB) z 9.3.2016.
  • Státní program ochrany přírody a krajiny ČR pro období 2020-2025 (PDF, 5 MB) představuje dílčí koncepční dokument navazující na Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR 2016–2025. Reaguje na aktuální stav přírody a krajiny a potřeby jejich ochrany. Stanovuje dílčí cíle a opatření v oblasti ochrany a udržitelného využívání biodiverzity na území ČR a rovněž zohledňuje současné mezinárodní závazky. Hlavním cílem je zabránit pokračujícímu celkovému úbytku biologické rozmanitosti na území ČR a zároveň implementovat opatření a činnosti, které povedou ke zlepšení stavu biodiverzity a jejímu dlouhodobě udržitelnému využívání při maximální snaze o efektivní využití stávajících nástrojů ochrany přírody a krajiny. Vybrané navrhované cíle a opatření jsou významné i z hlediska adaptace přírody a krajiny na změny klimatu. Schválen usnesením vlády č. 360 (PDF, 140 kB) z 1. 4. 2020.
  • Národní strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020-2030 (PDF, 870 kB) se věnuje závažným problémům, které ohrožují populace volně žijících živočichů včetně zvláště chráněných druhů, ale i zdraví člověka. Jedná se o (1) nelegální otravy volně žijících živočichů (2) další způsoby nelegálního zabíjení volně žijících živočichů, (3) pesticidy (zejména insekticidy a rodenticidy) a (4) veterinární léčivé přípravky. Účelem strategie je vytvořit rámec pro prevenci a řešení případů nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v ČR pro období let 2020-2030. Schválena usnesením vlády č. 13 (PDF, 140 kB) z 6. 1. 2020.
  • Akční plán pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin do roku 2023 (PDF, 297 kB) reflektuje požadavky mezinárodní úmluvy CITES a jednotlivých priorit Akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími druhy živočichů a planě rostoucími druhy rostlin přijatého v roce 2016, přitom zároveň zohledňuje specifickou situaci a potřeby v ČR. Byl zpracován na základě podkladů od orgánů vymáhajících právo a konzultován byl v rámci pracovní skupiny s dotčenými resorty. Akční plán obsahuje celkem 7 cílů, jichž má být dosaženo plněním 14 opatření. Schválen usnesením vlády č. 61 (PDF, 140 kB) z 20. 1. 2020.
  • Národní program snižování emisí analyzuje stav a vývoj ovzduší v ČR, příčiny znečištění, emise znečišťujících látek z jednotlivých sektorů ekonomiky, scénáře vývoje znečišťování ovzduší, mezinárodní závazky ČR a jejich dodržování. Stanovuje postupy a opatření k nápravě stávajícího nevyhovujícího stavu ovzduší, cíle v oblasti snižování úrovně znečišťování ovzduší a lhůty k jejich dosažení. Schválen usnesení vlády č. 917 (PDF, 140 kB) z 16. 12. 2019.
  • Politika ochrany klimatu v ČR představuje koncepci vlády ČR, která určuje základní (do roku 2020 a do roku 2030) a indikativní dlouhodobé (do roku 2040 a do roku 2050) cíle ČR v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a představuje tak dlouhodobou strategii nízkouhlíkového rozvoje ČR. Účelem Politiky je navrhnout efektivní a účinná opatření v odvětvích energetiky, konečné spotřeby energie, průmyslu, dopravy, zemědělství a lesnictví, nakládání s odpady, vědy a výzkumu a dobrovolných nástrojů, včetně jejich příspěvku ke snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 a popsat trajektorie, které by směřovaly k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Schválena usnesením vlády č. 207 (PDF, 140 kB) z 22.3.2017
  • Plán odpadového hospodářství ČR 2015 – 2024 (PDF, 1,5 MB) je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Cíli Plánu je předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Schválen usnesením vlády č. 1080 (PDF, 140 kB) z 22.12.2014.
  • Program předcházení vzniku odpadů v ČR (PDF, 1,5 MB) popisuje strategický a legislativní rámec, výchozí situaci v naplňování opatření a kroků souvisejících s problematikou předcházení vzniku odpadů a dále analyzuje situaci u vybraných toků odpadů, u kterých byla identifikována potřeba dalšího rozpracování předcházení vzniku odpadů. Závazná část Programu je součástí Plánu odpadového hospodářství ČR na období 2015 - 2024. Schválen usnesením vlády č. 869 (PDF, 140 kB) z 27.10.2014.
  • Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta 2016–2025 představuje klíčový strategický dokument pro oblast environmentální výchovy v České republice. Cílem je rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tedy jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nepříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. Státní program podporuje rozvoj EVVO komplexně v celé šíři témat. Nově byla mezi klíčová témata mj. zařazena i změna klimatu. Do realizace Státního programu jsou vedle orgánů státní správy zapojeny také kraje, obce, města, školy, neziskové organizace, vzdělávací instituce atd. Schválen usnesením vlády č. 652 (PDF, 140 kB) z 20. 7. 2016.
  • Koncepce MA21 v ČR 2012-2020 (PDF, 480 kB) tvoří národní systémový rámec pro koordinovanou podporu a rozvoj místní Agendy 21, která je nástrojem pro zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni. Schválena usnesením vlády č. 30 (PDF, 140 kB) z 11.1.2012.
  • Národní implementační plán Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech na léta 2018 – 2023 je hlavním národním strategickým dokumentem pro plnění závazků uvedených v článku 7 této globální environmentální smlouvy. Cílem Úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech. Úmluva upravuje výrobu (zamýšlenou i nezamýšlenou), použití, dovoz a vývoz POPs uvedených v přílohách. V pořadí již třetí NIP vyhodnocuje plnění předchozích aktivit v souvislosti s POPs v ČR. Byl doplněn o akční plány pro látky, které byly v letech 2013 - 2015 nově zařazeny do Stockholmské úmluvy (hexabromcyklododekan, hexachlorbutadien, polychlorované naftaleny, pentachlorfenol jeho soli a estery). Schválen usnesením vlády č. 553 z 24. 7. 2017.
  • Koncepce environmentální bezpečnosti 2020-2030, s výhledem do 2050 poskytuje komplexní pohled na environmentální bezpečnost zahrnující jak přírodu, tak lidskou společnost a její aktivity, a také propojení časového horizontu krizového řízení a časového horizontu dosahování udržitelnosti a adaptace na klimatickou změnu. Koncepce byla připravena s cílem omezit riziko vzniku krizových situací (katastrof) vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti (vedle katastrof antropogenního a přírodního původu také teroristické činy), snížení dopadů krizových situací, pokud se jim nepodařilo zabránit, a zvýšení environmentální bezpečnosti. Schválena usnesením vlády č. 1360 (PDF, 140 kB) z 21.12.2020.
  • Národní plány povodí Labe, Odry, Dunaje stanovují cíle a opatření pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů, ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb, a pro zlepšování vodních poměrů a ochranu ekologické stability krajiny. Plány povodí jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování a vodoprávní řízení. Schváleny usnesením vlády č. 1083 (PDF, 140 kB) z 21.12. 2015.
  • Plány pro zvládání povodňových rizik (pro povodí Labe (PDF, 500 kB), Dunaj (PDF, 500 kB), Odra (PDF, 500 kB) slouží především pro územní plánování a vodoprávní řízení. Obsahují opatření, která vedou ke snižování povodňových rizik a naplňování cílů uvedených ve Směrnici 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a také jako podklad pro výkon veřejné správy. Schváleny usnesením vlády č.1082 (PDF, 140 kB) z 21.12. 2015.
  • Koncepce ochrany před následky sucha se zaměřuje na strategické cíle vodního hospodářství pro ochranu před suchem. Definuje 5 základních a rovnocenných pilířů, které jsou v další části rozvedeny do konkrétních opatření, kterými je možné nepříznivé důsledky sucha (a nedostatku vody) zmírnit nebo dokonce zcela eliminovat. Opatření vedou k vytvoření jednotné komunikační platformy k suchu, k posílení nebo vytváření nových vodních zdrojů, ke zvýšení objemu vody v půdě a v celé ploše krajiny, což přispěje jak k posílení půdní vláhy, tak k udržení delšího období dostatečného základního odtoku nezbytného pro zachování dostatečných průtoků ve vodních tocích a k zodpovědnému hospodaření s vodou. Schválena usnesením vlády č. 528 (PDF, 140 kB) z 24.7.2017.
Zefektivňování strategického plánování resortu (Projekt TAČR)

V rámci projektu Technologické agentury ČR Nové metody pro hodnocení plnění strategických dokumentů MŽP (MEHOSTRADO), byla v letech 2017-2019 společností CENIA, českou informační agenturou životního prostředí, vytvořena Metodika pro hodnocení strategických dokumentů v resortu životního prostředí. Tato metodika vytváří ucelený evaluační model, jehož součásti jsou aplikovatelné samostatně v jednotlivých fázích strategického cyklu. Aplikace metodiky umožní zefektivnit strategické plánování resortu, povede k vyšší úspěšnosti a nákladové hospodárnosti při dosahování stanovených cílů. Navržená metodika byla pilotně použita pro evaluaci SPŽP 2012–2020 a NAP AZK. Obě evaluace spolu se souhrnnou výzkumnou zprávou naleznete na stránkách CENIA.