Reakce na článek v HN ze dne 29. října 2010 „Prunéřov – Drobil jde na ruku ČEZ“

V článku HN ze dne 29. října 2010 s názvem „Prunéřov – Drobil jde na ruku ČEZ“ redaktorka Hana Škodová jednostranně popisuje kompenzační opatření ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II, která byla stanovena v podmínkách pro udělení souhlasného stanoviska EIA.

Od roku 2009 Ekologický právní servis a Greenpeace roztáčí diskuzi kolem rekonstrukce elektrárny Prunéřov II s tím, že technické parametry neodpovídají dokumentu BREF pro velké spalovací zdroje, ve kterém je doporučena 42% čistá účinnost bloku. Pro tento účel představitelé Greenpeace Česká republika začali argumentovat, že navržený projekt rekonstrukce vyprodukuje o 12 mil. tun emisí CO2 za dobu 25 let více než blok se 42% účinností. Nakonec studie DNV prokázala, že rozdíl emisí CO2 za dobu životnosti elektrárenských bloků nebude 12 mil. tun, ale 5,13 mil. tun.

K ukončení provozu elektrárny Prunéřov I Ekologický právní servis argumentuje internetovými stránkami společnosti ČEZ, na kterých je zveřejněno mimo jiné, že elektrárna Prunéřov I bude odstavena z provozu od roku 2016. Ministerstvo při návrhu kompenzačního opatření obdrželo od ČEZ strategii provozu uhelných elektráren z roku 2008, ve které je uvedeno, že provoz elektrárny Prunéřov I se plánuje do roku 2023 za předpokladu splnění zpřísněných emisních limitů po roce 2016.

Je s podivem, že ekologové argumentují s provozem elektrárny Prunéřov I po roce 2015 až nyní, když v dokumentaci záměru „Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II 3x 250 MWe“ je uvedeno, že provoz elektrárny Prunéřov I bude po komplexní obnově Prunéřova II s ročním využitím 2 800 hodin.

V tiskové zprávě EPS chybí relevantní argumenty, které by dokladovaly, že Ministerstvo životního prostředí posuzovalo návrh kompenzačních opatření bez znalosti dlouhodobých plánů společnosti ČEZ a vývoje evropské legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Naopak při ověřování kompenzačního návrhu, ministerstvo podrobně analyzovalo všechny dostupné dokumenty, které byly předloženy navrhovatelem. Emise byly přepočteny v návaznosti na deklarovanou kvalitu hnědého uhlí na lomu Libouš.

Ministerstvo životního prostředí jednoznačně odmítá tvrzení právníka Jana Šrytra, že je vstřícné vůči společnosti ČEZ. V analýzách emisí zpracovaných ministerstvem jednoznačně vyplývá, že v lokalitě Prunéřova dojde ke snížení emisí znečišťujících látek a CO2.

Jarmila Krebsová, tiskové oddělení MŽP