Jak byla před 4 lety ČR zranitelná vůči změně klimatu? Už v roce 2014 byla situace alarmující

Jak byla před 4 lety ČR zranitelná vůči změně klimatu? Už v roce 2014 byla situace alarmující

Souběžně s vloni přijatým Národním akčním plánem adaptace na změnu klimatu sestavila Česká informační agentura pro životní prostředí CENIA soubor 98 ukazatelů, které nabízí komplexní pohled na zranitelnost České republiky vůči změně klimatu. Nyní je k dispozici stav k roku 2014.

Soubor indikátorů fungujících jako signalizující semafory o stavu připravenosti České republiky na klimatickou změnu se vyhodnocuje každoročně a umožňuje hodnotit zranitelnost vůči projevům klimatické změny, a to z hlediska jednotlivých složek zranitelnosti či z hlediska hospodářských sektorů a dotčených oblastí společenského života v jednotlivých regionech. Smyslem vyhodnoceného souboru těchto ukazatelů zranitelnosti je mj. poskytnout informaci, které předpokládané projevy změny klimatu jsou pro jednotlivé regiony ČR nejvíce rizikové a které segmenty populace, sektory hospodářství a oblasti jsou jimi nejvíce ohroženy.

2014: ČR není na klimatickou změnu dobře připravena

Z výsledků hodnocení vyplývá, že již v roce 2014 byla potenciální zranitelnost ČR vůči projevům změny klimatu velmi vysoká. Pouze ani ne jedna desetina z indikátorů získala čistě pozitivní hodnocení (mezi ně patří spotřeba vody v ČR nebo prostředky vynaložené na ochranu zvláště chráněných druhů), naopak zhruba jedna třetina ukazatelů zranitelnosti vyšla jako vyloženě negativní, např. retenční kapacita krajiny, zdravotní stav lesů, extrémní srážky. Prostudovat materiál můžete prostřednictvím odkazů v tiskové zprávě CENIA ZDE.

Nejcitlivější místo představuje z pohledu roku 2014 špatné hospodaření s vodou v české krajině. Krajina neschopná v dostatečné míře zadržovat vodu znamená na jedné straně riziko velmi vysoké zranitelnosti suchem a na straně druhé povodněmi. Špatný management vody v krajině a v sídlech je ještě citelnější v čase měnících se srážkových a teplotních vzorců, které mají dopady obyvatelstvo, lesnictví, zemědělství, města a obce. Dlouhodobě by proto měla být pozornost věnována zejména retenční kapacitě krajiny, jejíž zlepšení umožní snížit a stabilizovat zranitelnost systému vůči různým projevům změny klimatu, zejména pak dlouhodobého sucha. Reálná retenční schopnost českých zemědělských půd je v současné době 5 040 mil. m3 vody, což je o 40 % méně oproti retenční kapacitě při optimálním způsobu využívání zemědělských půd v ČR. Proto je doporučeno zaměřit se na obnovu přirozených vodních prvků v krajině, revitalizaci toků a na dodržování vhodných osevních postupů a dalších zásad dobré zemědělské praxe, což je předmětem opatření vloni vládou přijatého Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu [1], vycházejícího z adaptační strategie [2].

Poznámky:

[1] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, blíže viz: zde

[2] Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, blíže viz: zde

Kontakt pro více informací:
Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 944 nebo 267 122 534
E-mail: tiskove@mzp.cz