Jak na ně? Pro 66 invazních druhů platí nová pravidla

Jak na ně? Pro 66 invazních druhů platí nová pravidla

Od počátku letošního roku platí nová pravidla obrany proti invazním, agresivně se šířícím nepůvodním druhům, které jsou uvedeny na takzvaném unijním seznamu. Aktuálně je to 30 živočichů a 36 rostlin, mezi nimi například bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, pajasan žláznatý, mýval severní nebo americké druhy raků [1]. Nová legislativa nakládání s nimi omezuje, zároveň stanoví i požadavky na jejich regulaci v přírodě. MŽP nyní připravuje podrobnější informace pro zájmové chovatele, kteří mohou své dosavadní chovy registrovat, dále tzv. zásady regulace i možnosti financování z nového Operačního programu Životní prostředí.

„Invazní nepůvodní druhy jsou nejen rizikem pro naši přírodu, ale způsobují i citelné finanční škody, v některých případech ohrožují i lidské zdraví. Náklady na jejich účinnou regulaci se jen u nás odhadují na více než 250 milionů korun ročně. Předpokládáme proto využití různých zdrojů - Operačního programu Životní prostředí či dalších programů MŽP. Omezování invazních druhů rostlin by měly také zahrnovat podmínky hospodaření v Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. S tímto rezortem spolupracujeme i na prováděcích předpisech k novele. Důležité třeba je, že zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci. Samozřejmě počítáme s tím, že do přípravy takzvaných zásad regulace invazních druhů se budou moci zapojit i vlastníci pozemků či hospodáři,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Antiinvazní novela, tedy zákon č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, je účinný od 1. 1. 2022 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-364) [2]. Stěžejní částí tohoto zákona je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kde jsou nově zakotveny podrobnosti k procedurám, kompetencím i monitoringu výskytu invazních nepůvodních druhů, jejich šíření a vlivů na související ekosystémy i postupy jejich praktické regulace. Úpravy se promítly i do souvisejících právních předpisů, zejména zákona o myslivosti, lesního zákona nebo zákona o rybářství, dílčí změny se pak týkají zákona na ochranu zvířat proti týrání, vodního zákona nebo zákona o rostlinolékařské péči. Problematice invazních druhů se bude věnovat i konference, kterou pořádá 8. února Agentura ochrany přírody a krajiny ČR společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze [3].

Zásady regulace

Nová agenda bude vyžadovat zajištění povolovacích procesů i kontrolu dodržování povinností a omezení (zákazů) stanovených evropskými nařízeními. V některých případech bude také nutné projednávání s Evropskou komisí a okolními státy, pokud by docházelo k přeshraničním dopadům. Bude také potřeba zpracovat odborné analýzy a podklady, konkrétně zásady regulace rozšířených invazních nepůvodních druhů z unijního seznamu a akční plán zaměřený na způsoby jejich šíření, a samozřejmě pak jejich naplňování. Samotný zákon konkrétní způsoby regulace jednotlivých invazních nepůvodních druhů do detailu nespecifikuje. Základní principy vyplývají přímo z evropského nařízení a podrobnosti upraví zmíněné zásady regulace. Jejich návrh bude také zveřejněn k připomínkám veřejnosti – díky tomu budou mít možnost vlastníci pozemků a další subjekty se podrobněji zapojit do řešení otázek spojených s faktickou regulací invazních nepůvodních druhů. Zásady regulace budou v průběhu letošního roku vytvářeny pro jednotlivé invazní nepůvodní druhy a na ně naváží opatření přijímaná a vyhlášená na regionální úrovni, tedy úrovni jednotlivých krajských úřadů (resp. dalších příslušných orgánů ochrany přírody), která již zpřesní postup v jednotlivých územích. Účinněji zasahovat proti vybraným invazním druhům mohou díky zásadní změně zákona o myslivosti prakticky všichni myslivci.

Pravidla pro nakládání s invazními druhy

Invazní nepůvodní druhy zařazené na tzv. unijní seznam je v celé EU zakázáno držet, chovat či pěstovat, prodávat (uvádět na trh v rámci EU), dovážet i přepravovat a samozřejmě je vypouštět je do přírody. Povolení výjimek z těchto zákazů je možné jen v omezených případech pro účely výzkumu, odborně řízenou produkci pro léčebné účely atp. a za splnění podmínek proti úniku a dalších opatření. K vydání těchto povolení bude příslušné MŽP, a to mj. s ohledem na nutnost konzultace některých případů s Evropskou komisí.

Pro zájmové chovatele nicméně platí přechodné opatření a jedince invazních nepůvodních živočichů, které chovali v době před jejich zařazením na unijní seznam, si mohou ponechat, pokud zajistí opatření proti jejich dalšímu úniku a rozmnožování. Tito chovatelé by se podle přijaté právní úpravy měli v průběhu letošního roku registrovat – MŽP ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR nyní připravuje registrační elektronický formulář, který bude chovatelům k dispozici.

Nové podmínky pro rybáře

Součástí antiinvazní novely jsou také změny, které se týkají rybářství a naplňování zmíněného nařízení o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře. Nařízení stanovuje pro tyto případy podrobný postup posouzení a povolení používání těchto cizích, nepůvodních druhů, ale ten není vyžadován u již v EU dlouhodobě využívaných druhů (uvedených v jedné z příloh nařízení). Kromě nově zaváděných druhů se tak pro české rybáře (rybníkáře) v zásadě nic nemění a pro běžně hospodářsky využívané druhy platí obdobné podmínky jako dosud (podle zákona o ochraně přírody a krajiny tedy nezbytnost povolení využívání nepůvodních druhů ve zvláště chráněných územích). Přijaté změny se ale týkají i sportovního rybářství, kde došlo k úpravám jak ve vztahu k invazním nepůvodním druhům (např. zákaz jejich použití jako nástražní ryby), tak používání nepůvodních druhů obecně. Kvůli nezbytnému sjednocení přístupu ve vazbě na unijní nařízení již neplatí samostatná definice nepůvodního druhu podle zákona o rybářství, ale v gesci MZe je ve spolupráci s MŽP připravován návrh nařízení vlády, které upraví výčet nepůvodních druhů využívaných v rybářských revírech, které by neměly podléhat jednotlivě povolení podle zákona o ochraně přírody (a bude tak možné využívat druhy stanovené v rozhodnutí příslušného orgánu státní správy rybářství).

Nové pravomoci pro stráž přírody a zákazy používání pyrotechniky v chráněných územích

Kromě oblasti invazních a nepůvodních druhů novela reaguje i na další aktuální problémy ochrany přírody. Dochází k posílení pravomocí stráže ochrany přírody a lesní stráže v případech kontroly vjezdu vozidel mimo cesty ve zvláště chráněných územích a lesích. Od Nového roku tak ze zákona smí stráž zastavit auto nebo čtyřkolku, a na řekách ve zvláště chráněných územích se to týká i lodí.

Novela s ohledem na nerušený klid v přírodě dává také možnost omezit nebo zakázat odpalování ohňostrojů nebo používání zábavní pyrotechniky v chráněných územích (tedy i v dalších územích, kromě národních parků, kde takový zákaz přímo ze zákona již platí), a to dle správního řádu rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, které vydá příslušný orgán ochrany přírody.

Poznámky:

[1] Podrobnější informace o invazních nepůvodních druzích zařazených na unijní seznam jsou k dispozici také v metodice AOPK ČR

[2] Tím byl ukončen řadu let trvající proces přípravy a projednávání legislativních změn souvisejících s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a také starším nařízením Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře. Na základě evropské legislativy se tak mj. nově specifikuje, jakým způsobem bude stát chránit přírodu i hospodářství před invazními nepůvodními druhy rostlin a živočichů.

[3] https://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/zveme-vas-na-konferenci-o-invaznich-druzich/

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz