Krajina budoucnosti: Jak má vypadat a jak o ní vzdělávat je tématem 5. Národní konference EVVO

Krajina budoucnosti: Jak má vypadat a jak o ní vzdělávat je tématem 5. Národní konference EVVO

Pátým rokem pořádá brněnská vzdělávací organizace Lipka s podporou Ministerstva životního prostředí Národní konferenci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství. Účastní se jí vzdělavatelé, zaměstnanci úřadů, studenti a řada dalších zájemců o environmentální témata.

„Je to pro nás čest i velký závazek. Tentokrát jsme konferenci zaměřili na krajinu, která je v posledních obdobích ohrožená nejrůznějšími vlivy – povodněmi, suchem, úbytkem biodiverzity, dopady klimatické změny. Budeme mluvit o tom, jak vrátit vodu do přírody, co dělat, aby byla v budoucnu pestrá, malebná a vybízela k výletům a výpravám,” uvedla ředitelka Lipky Hana Korvasová.

Kromě lesníků, ekozemědělců, krajinářů a dalších odborníků budou přednášet také pedagogové, aby inspirovali účastníky, jak učit o krajině. Jako koncept pro školy snoubí historii a paměť krajiny, biologii a ekologii rostlin i živočichů a krajinného rázu. Letošní konference se bude věnovat krajině budoucnosti. Více zde.

Součástí konference je i slavnostní vyhlášení ceny Ekopublika 2020, která se udílí za nejlepší novinářský článek o přírodě a životním prostředí. Zatím můžeme prozradit, že i vítězný text se týká budoucnosti české krajiny. Nominovat do dalšího ročníku článek, který oslovil svou hloubkou nebo aktuálností, může veřejnost do 16. ledna 2022 na webových stránkách soutěže.

Co říkají hlavní protagonisté konference:

„Uvědomujeme si, že naše krajina vyžaduje soustavnou péči a ochranu, a proto se věnujeme jejímu pozorování, zkoumání a vylepšování. Zkoumáme lokality v okolí města a navrhli jsme naučnou stezku, pozorujeme daleké výhledy a zjišťujeme viditelnost krajinných dominant. V posledním projektu jsme se zaměřili na zpestření ekosystému našeho okolí a v akci “Tajný lesík” jsme vysadili 1400 stromků a navrátili jsme heřmánek na Heřmanské kopce.“ Jana Hanáková (ZŠ TGM Moravské Budějovice) k tomu, jak učit o krajině na školách

„Koncept Chytré krajiny, který realizuje Centrum pro vodu, půdu a krajinu, je cestou, jak komplexně napravovat hlavní problémy v současnosti uplatňovanými adaptačními opatřeními v krajině. Klíčovou součástí řešení je krajina, která odolá suchu i povodním a bude přispívat ke zmírnění projevů klimatických změn.“ Vladimír Zdražil (Česká zemědělská univerzita) k projektu Chytrá krajina

„V období kolektivizace byly provedeny velkoplošné zásahy do české krajiny s negativními dopady, které v poslední době ještě více nabírají na intenzitě. Krajina je homogenizovaná, zemědělská půda z velké části degradovaná, trpí erozí a kvůli narušené struktuře není schopna se vyrovnat se suchem a přívalovými dešti. Došlo také k úbytku. Projekt obnovy krajiny na Zálúčí u Blatničky na jižní Moravě ukazuje, že pozitivní proměna krajiny ve velkém měřítku je možná. A nemusí být drahá, ani složitá. Obnova krajinných prvků a zlepšení zemědělského hospodaření již na malé výměře půdy se pozitivně projeví i v okolní krajině. Po rozdělení velkého pole na menší polní celky pomocí travnatých pásů, stromů a keřů se oblast opět hemží životem. Vznikla zdravá a odolná krajina. Projekt byl oceněn i v soutěži Adapterra Awards 2019. Inspiroval mnoho vlastníků pozemků a zástupců obcí.“ Martin Smetana (expert na adaptační opatření v krajině) k obnově zemědělské krajiny

„Naše vnímání krajiny se od 19. století změnilo jen nepatrně. Tehdy se ve výtvarném umění prosadila krajinomalba nabízející městskému divákovi chvilkovou senzaci z návratu do bujné, nedotčené přírody. Člověk 20. století si dal za cíl uchránit tuto romantizovanou krajinu před elektrárnami, čističkami odpadních vod a skládkami. Ty měly nadále patřit na okraj města a lidské pozornosti. Mým tématem je zamyšlení nad úspěšností tohoto konzervačního projektu v kontrastu s novými technologiemi, které mají být v krajině nasazeny v kontextu mitigace a adaptace na klimatickou změnu.“ Martin Abel (Asociace pro mezinárodní otázky) k proměně industrializované krajiny

„Obnovovat krajinu v přírodě blízkém pojetí je výzva na dalších sto let, nikoliv návratem o sto let zpět. Z minulosti se můžeme pouze poučit. Cílem obnovy je navracet do krajiny přírodní procesy a pestrou mozaiku biotopů. Od toho se odvíjí komplex praktických opatření, jakými jsou rehabilitace krajinných prvků (polních cest, mokřadů a mezí), regenerace zemědělské půdy a lesních porostů nebo subvence městské divočiny.“ Vilém Jurek (spolek Rezekvítek) o přístupech k ochraně biodiverzity v krajině i ve městě

Poznámka: Ekopublika – cena za environmentální publicistiku, každoročně o ní rozhoduje porota složená z 22 odborníků výběrem z nejlepších textů na environmentální téma. Letos to bylo již popáté. Ekopubliku 2020 společně pořádají: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, Nadace Veronica, Kulturní noviny – vydavatelské a mediální družstvo a Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz