30 let úspěšné spolupráce na Labi

30 let úspěšné spolupráce na Labi

8. října 1990 byla v Magdeburku za účasti ministrů životního prostředí České a Slovenské Federativní Republiky, Spolkové republiky Německo a zástupce Evropského společenství podepsána „Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe“ (MKOL). Připomínáme si tak 30 let její činnosti v ochraně vod, povodňové ochraně, ochraně před havarijním znečištěním a v posledních letech i v ochraně před suchem a nedostatkem vody. A to v rámci celého mezinárodního povodí Labe.

„Mezinárodní komise pro ochranu Labe za dobu své třicetileté existence významně přispěla ke zlepšení kvality vody a ke zvýšení ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe. Třicet let činnosti MKOL se vyznačuje vynikající a úspěšnou česko-německou spoluprací. Snažíme směrovat členské státy MKOL k tomu, aby v rámci své administrativy využívaly výstupy a naše doporučení. Jak říká Evropská vodní charta z roku 1968, hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí, ne politických a správních hranic, které voda nezná. A proto jako společný zdroj vyžaduje povodí mezinárodní spolupráci. Přesně to spolu s dalšími požadavky platných evropských směrnic činnost MKOL perfektně naplňuje“, říká prezident MKOL Petr Kubala.

V prvních letech byla práce MKOL zaměřena hlavně na snižování znečištění způsobeného komunálními a průmyslovými odpadními vodami, na zlepšení jakosti vody a ekologických poměrů, později přibyla i oblast ochrany před povodněmi. Základem současné i budoucí práce MKOL jsou evropské směrnice, především Rámcová směrnice o vodách a Povodňová směrnice.

K nejvýznamnějším výstupům mezinárodní spolupráce v povodí Labe patří první akční program „Naléhavý program Labe“ z let 1992–1995, druhý akční program z let 1996–2010, Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe 2003–2011, Mezinárodní plány oblasti povodí Labe 2010–2015 a 2016–2021 a Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik 2016–2021.

Jakost vody

V rámci Mezinárodního programu měření Labe se od roku 1992 sleduje jakost vody. V současnosti měření probíhá na 15 měrných profilech, z nichž je 6 v ČR a 9 v Německu. Koncentrace znečišťujících látek ve vodě klesají, i přesto jsou ale koncentrace těžkých kovů a organických látek, které se např. při povodních opět uvolňují, v sedimentech stále vysoké. Proto MKOL v roce 2014 zpracovala Koncepci pro nakládání se sedimenty. Dalším tématem jsou vysoké koncentrace dusíku a fosforu v povodí Labe. V roce 2018 MKOL schválila Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách. V příštích letech se tak MKOL zaměří na realizaci těchto strategických dokumentů.

Protipovodňová ochrana

Tématem ochrany před povodněmi se MKOL zabývá již od druhé poloviny 90. let. Poznatky a zkušenosti z extrémní povodně v srpnu 2002 se promítly do Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe. Realizace doporučení Akčního plánu vedla ke snížení povodňových škod, a to nejen při jarní povodni v roce 2006, ale i při extrémní povodni v červnu 2013.

Havarijní znečištění vod

Již od roku 1991 jsou subjekty ležící na Labi včas informovány o místě, času a rozsahu havarijního znečištění vod v povodí řeky. To zajišťuje pětice centrál Mezinárodního varovného a poplachového plánu Labe. Od roku 2004 je do hlásného systému havárií začleněn také Poplachový model Labe, předpovídající havarijní šíření znečišťujících látek. V roce 2017 byl model rozšířen o přítoky Vltavu a Sálu, v současné době se připravuje rozšíření o Bílinu.

Od roku 2016 patří k opatřením proti havarijnímu znečištění vod stabilní havarijní profil na českém území v blízkosti hranice s Německem. Profil umožňuje zachycení plovoucích znečišťujících látek, jako jsou např. ropné látky, které tak mohou být odstraněny z toku Labe ještě před rozšířením znečištění do Německa.

V prosinci 2020 by měly být zveřejněny návrhy Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe podle Rámcové směrnice o vodách a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik podle Povodňové směrnice na období 2022–2027. Veřejnost bude mít následně možnost se k návrhům vyjádřit do 22. června 2021. Po zapracování připomínek budou konečné verze plánů zveřejněny v prosinci 2021.

„V souvislosti s naplňováním cílů Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe podle Rámcové směrnice o vodách a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik podle Povodňové směrnice na období 2022–2027 se budeme podrobněji zabývat problematikou sucha a nedostatku vody, dalšími dopady klimatické změny i metodami využití dálkového průzkumu Země pro všechny naše aktivity. Voda musí být pro nás všechny nejvyšší veřejný zájem, a to zejména s ohledem na budoucí generace,“ dodává prezident MKOL Petr Kubala.

Od 1. ledna 2021 převezme předsednictví v MKOL po České republice Německo.

Základní informace:

MKOL byla založena 8. října 1990 v Magdeburku. MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany (Česká republika a Spolková republika Německo).
V delegacích MKOL, v pracovních skupinách a ve skupinách expertů pracuje cca 120 zástupců českých a německých ministerstev, úřadů, institucí a vědeckých ústavů. Kromě toho se na práci podílejí zástupci Polska, Rakouska a nevládních organizací.>/br> Základní strukturu MKOL tvoří tři pracovní skupiny. Těžištěm jejich činnosti je implementace evropské Rámcové směrnice o vodách (WFD), povodňová ochrana a implementace evropské Povodňové směrnice (FP) a problematika havarijního znečištění vod v povodí Labe (H). Sídlem sekretariátu MKOL je Magdeburk.

Kontakt pro média:

Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)
Slavomír Vosika
Tel.: +49 391 400 03-12; e-mail: sekretariat@ikse-mkol.org
www.ikse-mkol.org

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz