Úspěch českých vědců z Výzkumného ústavu Silva Taroucy a Jihočeské univerzity. Jejich studii o příčinách rozdílné druhové pestrosti tropů a lesů mírného pásu vydal prestižní časopis Science

Úspěch českých vědců z Výzkumného ústavu Silva Taroucy a Jihočeské univerzity. Jejich studii o příčinách rozdílné druhové pestrosti tropů a lesů mírného pásu vydal prestižní časopis Science

Čeští ekologové a biologové slaví významný úspěch na poli vědy. Závěry celosvětové studie o biologické rozmanitosti a vzájemném působení stromů v závislosti na jejich hustotě v pralesích tropů a mírného pásma otiskl prestižní vědecký časopis Science. Tým 50 vědců z 24 výzkumných ploch pokrývajících lesy tropů a mírného pásma celého světa přinesl cenné poznatky o mechanismech, které způsobují a udržují rozdílnou druhovou rozmanitost lesů tropického a mírného pásu. Výsledky lze přeneseně využít zejména při tvorbě koncepcí obnovního managementu lesů v chráněných územích, kde by se plánování a udržitelnost cílové dřevinné skladby měly opírat právě o poznatky o konkurenčních vlastnostech dřevin. Ve studii se zúročil dlouholetý program výzkumu přirozených lesů v České republice, který realizoval tým odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy (VÚKOZ, www.pralesy.cz).

„Zvyšuje-li se hustota určitého druhu dřeviny, roste také koncentrace jejich škůdců a zvyšuje se její konkurence uvnitř samotného druhu. Tak je omezován další rozvoj populace dané dřeviny. Tento vztah, nazývaný jako negativní závislost na hustotě jedinců stejného druhu, nejsilněji působí v tropech. Také je jedním z faktorů, který vytváří jejich obrovskou druhovou rozmanitost. To je zjednodušeně hlavní sdělení nejnovější vědecké práce, kterou dnes publikoval druhý světově nejvýznamnější časopis v oboru přírodních věd – Science [1],“ uvádí Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, který se za český tým na výzkumu podílel.

Článek hodnotí výsledky rozsáhlých měření na 24 výzkumných plochách v rámci celosvětové výzkumné sítě ForestGEO® [2]. Vědečtí pracovníci z brněnského odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity spolupracovali na studii, která analyzuje téměř 2,4 milionu prostorově zaměřených stromů ve více než 3000 druzích dřevin. Pro studii byla využita mj. data z výzkumné plochy v Žofínském pralese nacházejícím se v Novohradských horách poblíž hranic s Rakouskem ( více zde). Plocha tohoto pralesa reprezentuje typická stanoviště podhorských lesů mírného pásma v Evropě. Díky časové řadě opakovaných měření od roku 1975 a přesným metodám měření stromů patří tato plocha ke světové špičce. Podobně českou vědu reprezentovala výzkumná plocha Wanang v tropech Nové Guiney.

Intenzita negativní závislosti na hustotě jedinců stejného druhu byla testována nejenom v globálním měřítku od tropů k mírnému pásmu, ale i v rámci lokálních populací jednotlivých druhů dřevin. Výzkum ukázal, že síla působení negativní závislosti na hustotě plynule klesá z tropických oblastí do mírného pásma. V tomto směru se však mění její relativní intenzita vzhledem k hojnosti výskytu jednotlivých druhů dřevin. Zatímco v tropech nejsilněji působí na menšinové (vzácnější) druhy, v lesích mírného pásma je negativní závislost na hustotě nejsilnější u dominantních druhů dřevin.

„Studie tedy prokázala, že tyto komplexní vztahy významně přispívají k přirozenému udržování rozdílné druhové rozmanitosti tropických lesů a lesů mírného pásma. Výsledky lze do jisté míry přenést i do praxe: zejména pro tvorbu koncepcí obnovního managementu lesů v chráněných územích, kde by se plánování a udržitelnost cílové dřevinné skladby měly opírat právě o poznatky o konkurenčních vlastnostech dřevin,“ dodává Tomáš Vrška.

Poznámky:

[1] Článek najdete zde.

[2] ForestGEO® je jednotná celosvětová síť lesních výzkumných ploch a vědců, zabývajících se studiem fungování a diverzity lesů od tropického pásma po boreální (severské oblasti). ForestGEO® zahrnuje více než 60 lesních výzkumných ploch v celé Americe, Africe, Asii a Evropě. Sběr a zpracování primárních dat probíhá dle stejné metodiky, a proto může být společně sdílena databáze z opakovaných měření více než 6 milionů stromů v 10 000 druzích dřevin. Klíčovými tématy ForestGEO® jsou aktuálně vliv globální změny klimatu na fungování lesů, uhlíkové toky, vzájemné interakce obratlovců, hmyzu, mikroorganismů v půdě apod. se stromovým patrem lesa atd. Více najdete zde.


Kontakt na zástupce vědeckého týmu:
Tomáš Vrška
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
Tel.: +420 541 126 263
E-mail: tomas.vrska@vukoz.cz