Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

Světový den životního prostředí 2017: Spojovat lidi s přírodou

Téma letošního Světového dne životního prostředí je "spojovat lidi s přírodou". Znamená výzvu jít ven do přírody, uvědomit si její krásu a důležitost a převzít odpovědnost za její ochranu. Od prvního Světového dne životního prostředí v roce 1972 uspořádali lidé po celém světě tisíce akcí, od úklidu ve svých obytných čtvrtích, přes kampaně proti trestné činnosti poškozující divokou přírodu, až po vysazování lesů. Letošní rok je výzvou k zamyšlení, k čemu je nám pobyt v přírodě, a co naopak přináší, když se jí odcizujeme.

Během uplynulých desetiletí nám věda i rostoucí problémy životního prostředí, jakým je třeba globální oteplování, dávají možnost lépe si uvědomit, jak moc naše prosperita a kvalita života závisí na přírodních systémech. Světové oceány, lesy a půda fungují například jako obrovská úložiště skleníkových plynů. Vědci vyvíjejí léky s pomocí genetického materiálu získaného z milionů druhů, které tvoří ohromující biologickou rozmanitost Země. Hodnotu darů přírody bývá často těžké vyčíslit penězi. Často je bereme jako samozřejmost, dokud je nezačneme ztrácet, třeba jako čisté ovzduší. Ale moderní ekonomové už vyvíjejí metody měření takzvaných ekosystémových služeb. Jejich hodnota roste do řádu bilionů dolarů a zahrnuje například práci hmyzu opylujícího ovocné stromy v kalifornských sadech nebo relaxační, zdravotní i duševní přínosy túry v Himalájích.

Dlouhodobě jsme svědky ubývání prostoru a času pro bezprostřední kontakt s přírodou a reálným světem, zvětšuje se podíl pobytu uzavřených prostorách, vnímání světa prostřednictvím médií, zprostředkovaných informací a virtuální reality. Důsledky jsou popisovány jako „odcizování přírodě“ s doloženými následky. Ztrácíme tím nejen schopnost vnímat hodnotu přírody, ale objevuje se i řada psychologických, behaviorálních a psychosomatických negativních dopadů jako např. omezení kreativity. Proto je vhodné rozvíjet vztah k přírodě již od raného věku dětí.

Ze šetření Nadace proměny vyplývá, že průměrně české děti tráví denně venku 1 hodinu 41 minut , oproti tomu u médií tráví 4 hodiny 14 minut ( odkaz na průzkum zde). Alarmující stav potvrzuje to i publikace Děti venku v přírodě: Ohrožený druh?, kterou MŽP vydalo v roce 2016. Autor publikace Petr Daniš v ní na konkrétních příkladech zahraničních i českých výzkumů ukazuje, proč naše děti potřebují přírodu pro své zdraví a učení. „Kontakt s přírodou dětem usnadňuje učení a přispívá k celkovému rozvoji jejich osobnosti, pro plné fyzické, duševní i sociální zdraví. To vše se dozvídáme v době, kdy v naší civilizaci svobodné hry dětí venku v přírodě spíše ubývá. I v Česku jsou děti, které se ven nedostanou téměř vůbec, doma, ani ve škole. Rozpor mezi tím, co nám říká věda o zdravém a podnětném prostředí pro život dětí, a skutečností, jak a kde děti tráví svůj čas, je varovný.“ Více zde.

Ministerstvo životního prostředí reaguje na tuto výzvu ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství, který byl schválen vládou v červnu 2016. Jedním z cílů do roku 2018 je např. vytvořit organizační podmínky a doporučení pro to, aby učitelé mohli bezpečně realizovat vzdělávání v přírodě s celými třídami (např. umožnit zajištění potřebného počtu pedagogů a doprovázejících osob v běžných třídách škol). Více zde.

Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu dodává: "Do budoucna bychom učitele rádi povzbudili, aby se nezdráhali být s dětmi víc venku v přírodě. Ani o tom leckdy nevíme, ale žijeme ve stereotypech − většina lidí si pod slovem „škola“ vybaví budovu a vlastně si ani jinou formu výuky než ve třídách neumíme představit, což je škoda. Ekologická výchova ale ukazuje směr celému vzdělávacímu procesu, to znamená, že venku, v kontaktu s přírodou, lze učit takřka cokoliv, že poznáváním místa se také učíme pečovat o ně a spravovat je. A to je cílem našeho příspěvku ke koncepci vzdělávání. Chceme se ve velmi brzké době zaměřit na bariéry, které brání učitelům ve výuce venku a přinést sem příklady ze zahraničí, nabídnout metodiky, pomůcky, odbornou literaturu. Ale nejde nám jen o výuku EVVO či tělocviku, bylo by prima, aby si cestu ven našli i matikáři nebo češtináři."

Kontakt pro více informací:
Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 944 nebo 267 122 534
E-mail: tiskove@mzp.cz