Ministři životního prostředí EU jednali v Helsinkách o klimatické politice, oběhovém hospodářství a biodiverzitě

Ve finských Helsinkách, kde se 11. a 12. července setkali ministři životního prostředí zemí EU, proběhla diskuze o unijní a globální ambici v oblasti změny klimatu či o dalších krocích EU v rámci oběhového hospodářství. Na tzv. neformální Radě, která slouží především k výměně názorů mezi státy a zjišťování pozic k různým tématům, se hovořilo též o strategii na ochranu biodiverzity po roce 2020. Českou republiku na jednání zastupoval náměstek Jan Kříž z Ministerstva životního prostředí.

Finské předsednictví v Radě EU, které prezentuje udržitelnost jako jednu ze svých hlavních priorit, naplánovalo na úvod dvoudenního jednání ministrů diskuzi o klimatických cílech EU a zářijovém summitu OSN ke klimatu. Na jednání rezonoval výsledek nedávného zasedání Evropské rady, na kterém členské státy nedosáhly shody v otázce cíle dosažení klimatické neutrality do roku 2050 [1]. ČR uvedla, že při přechodu ke klimatické neutralitě je třeba zohlednit rozdílné podmínky a dopady na jednotlivé členské státy a regiony. „Česká republika dále analyzuje možnosti dosažení klimatické neutrality a plně respektuje cíle dané Pařížskou dohodou,“ uvedl náměstek Kříž.

Na programu jednání bylo rovněž oběhové hospodářství. V souvislosti s tímto tématem se v poslední době často hovoří o potřebě integrovat klimatickou politiku a oběhové hospodářství do jednoho strategického rámce. Ministři se proto v diskuzi zaměřili na otázku, jak by mohlo oběhové hospodářství pomoci řešit problémy spojené se změnou klimatu a ztrátou biodiverzity a jaké další kroky se v této oblasti nabízejí. Na jednání zaznívala shoda ohledně významu oběhového hospodářství pro podporu oblastí klimatu a biodiverzity, a to zejména prostřednictvím aktivit, které se v rámci oběhového hospodářství rozvíjejí, jako jsou předcházení vzniku odpadu, recyklace, náhrada primárních surovin druhotnými a uzavírání materiálových cyklů (například aplikací kompostů z bioodpadů na zemědělské půdě).

„Nejpreferovanějším způsobem nakládání s odpady je předcházet jejich vzniku. ČR proto považuje za klíčové zaměřit se i na začátek celého cyklu, tj. na design výrobků, technologickou inovaci, digitalizaci apod. Jinak skutečného oběhového hospodářství nikdy nedosáhneme. Potřebujeme rovněž nastavit ekonomické pobídky, které vytvoří poptávku po výrobcích obsahujících recyklované materiály,“ uvedl náměstek Kříž na adresu tzv. oběhového hospodářství 2.0.

Ministři stihli prodiskutovat také problematiku ochrany biodiverzity, která získala širokou mediální pozornost poté, co byla v květnu tohoto roku zveřejněna alarmující zpráva OSN o stavu současné světové biodiverzity [2]. Globální hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb představuje dosud nejkomplexnější a současně systematickou analýzu poznatků o stavu přírody. Podle reportu aktuálně hrozí Zemi vyhynutí až jednoho milionu druhů. Diskuze v Helsinkách se vedla zejména o možném stanovení jednoho zastřešujícího cíle pro biodiverzitu, jako je tomu v případě Pařížské dohody o změně klimatu (cíl zvýšení teploty o max. 2 °C, respektive 1,5 °C). „Myslíme si, že tento cíl by mohl být navázán na míru vymírání druhů, neboť se jedná o srozumitelný ukazatel, který zároveň dobře vypovídá o trendech v oblasti biodiverzity. Je ale třeba další diskuze, a to i se zástupci ostatních světových regionů,“ dodal náměstek Kříž.

Poznámky:

  1. Závěry červnové Evropské rady
  2. Globální hodnocení biodiverzity a ekosystémových služeb – shrnutí