Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství

International Convention for the Regulation of Whaling (ICRW)
logo úmluvy

Mezinárodní úmluva o regulaci velrybářství je globální smlouvou, která byla sjednána ve Washingtonu dne 2. prosince 1946 sedmnácti tehdejšími velrybářskými státy. Původní účel úmluvy byl ochránit velrybí populace před nadměrnou exploatací a zachovat možnost jejich lovu i pro budoucnost. V současnosti má úmluva 88 smluvních stran. Velká část dnešních členských zemí se snaží změnit poslání úmluvy na čistě ochranářské.

Na základě Úmluvy byla zřízena Mezinárodní velrybářská komise (International Whaling Commission, IWC), která se schází jednou ročně, podle potřeby i častěji. Úkolem IWC je přijímat opatření k regulaci velrybářství a sledovat jejich dodržování. Součástí Úmluvy je tzv. Harmonogram (Schedule), v něm jsou všechna opatření zakotvena. Změny Harmonogramu mohou být přijaty pouze na výročních zasedáních IWC, a to tříčtvrtinovou většinou. V Úmluvě je stanoveno, že přijetí jakýchkoli změn Harmonogramu musí být podloženo vědeckými závěry. Proto byl ustaven Vědecký výbor IWC, který se schází vždy před výročním zasedáním. Výbor sdružuje přední světové vědce z oboru. Každá členská země může delegovat své vědce na zasedání výboru.

V roce 1982 prosadily protivelrybářské státy v rámci IWC dočasné moratorium na komerční lov velryb, které vstoupilo v platnost v roce 1986 a dosud trvá. Norsko a Island loví dosud hojné druhy velryb na základě výhrad vůči moratoriu, Japonsko loví pro vědecké účely, obojí Úmluva umožňuje. Skupina ochranářských států se snaží změnit dočasné moratorium komerčního lovu na trvalé, zatímco skupina velrybářských států se snaží moratorium zrušit. V současné době probíhají obtížná jednání, která by měla najít kompromisní řešení.

Členství v IWC má význam pro prosazování globální ochrany živé přírody, proto Česká republika přistoupila 26. ledna 2005 k ICRW a v IWC se přidala ke skupině ochranářských států.

Legislativní zajištění v ČR

Plnění Úmluvy je podloženo vnitrostátní právní úpravou i právem EU. Na úrovni Evropské unie je problematika Úmluvy upravena Nařízením Rady (EHS) č. 348/81 ze dne 20. ledna1981 o společných předpisech pro dovoz výrobků z velryb a ostatních kytovců, Nařízením Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a Směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V České republice je problematika Úmluvy upravena zákonem č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů - zákon o obchodování s ohroženými druhy (§ 20).

Na úrovni EU bylo 2. března 2009 členskými státy přijato rozhodnutí o postoji, který má být jménem Evropského společenství zaujat na nadcházejících třech výročních zasedáních a s nimi spojených meziročních zasedáních Mezinárodní velrybářské komise, pokud jde o návrhy změn Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství a jejího Harmonogramu.

Text úmluvy česky
8/2007, 7/2007 a 15/2008 Sb. mezinárodních smluv

Kontaktní osoba/místo v ČR pro Úmluvu o velrybářství: Mgr. Jiří Mach

Více informací.