Lokální topeniště

Jak správně topit
Řešení problémů s obtěžováním kouřem ze spalování paliv
Zákaz starých kotlů
Kotlíkové dotace
Kontrola technického stavu a provozu spalovacích stacionárních zdrojů

Lokální topeniště jsou v současné době jeden z největších znečišťovatelů ovzduší a to hlavně z pohledu emisí tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. Domácnosti se podílí na emisích PM2,5 ze 78 % a na emisích benzo(a)pyrenu dokonce z 98 %.

Tuto problematiku řeší zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a to hlavně tak, že zakládá povinnosti právě provozovatelům lokálních topenišť (spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně).

Dále jsou uvedeny důležité informace týkající se povinností provozovatelů a zároveň možnosti kontrol plnění těchto povinností ze strany orgánů ochrany ovzduší. Jsou uvedeny i informace o dotačních možnostech zaměřených na sektor vytápění domácností a odkazy na jednotlivé metodické pokyny a důležité dokumenty, které s problematikou vytápění domácností souvisí.

Jak správně topit

Pro zajištění co nejmenší míry znečišťování ovzduší vytápěním je klíčový výběr vhodného zdroje tepla, případně paliva. Z hlediska emisí znečišťujících látek jsou problematické především zdroje na pevná paliva. K dosažení nízkých emisí je nutné splnění řady podmínek správného vytápění, přičemž volba dobrého zdroje je jen jednou z nich. V současnosti jsou na trh dodávány kotle splňující požadavky Ekodesignu, současně jsou kotle zařazovány dle emisí a účinnosti do tříd 1 – 5, kdy kotle tříd 1 a 2 bude od roku 2022 zakázáno používat a kotle pouze 3. třídy by již neměly být uváděny na trh. Splnění vyšších tříd je u některých kotlů s ručním přikládáním podmíněno instalací akumulační nádoby, díky které nemusí být zdroj provozován při sníženém výkonu, který zpravidla vede k vyšším emisím. Ke zdroji tepla je nutné zajistit vhodné palivo, a to pouze takové, které připouští výrobce zdroje a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh. Mezi nejčastější chyby ve výběru paliva patří spalování hnědého uhlí v litinových kotlích, které byly konstruovány pro černé uhlí nebo jen koks, případně nedodržení předepsaného maximálního obsahu vody v palivovém dřevě, nebo použití uhlí jiné zrnitosti. Pokud došlo k dodání paliva, které nesplňuje kvalitativní parametry, je nutné se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci (od r. 2018 je limitován i obsah jemných prachových složek uhlí). Při spalování biomasy je nutné zachovat předepsanou velikost kusů a vyhnout se spalování např. dřevní štěpky v kotlech na kusové dřevo. Nejvýznamnějším parametrem kusového dřeva je jeho vlhkost, kde vyšší vlhkost vede k nejen k vyšším emisím, ale i ztrátám tepla (všechnu vodu je nejprve nutné bez užitku odpařit), zanášení kotle i spalinových cest. Optimální je skladovat dřevo v zastřešeném, ale provětrávaném, dřevníku izolovaném od země, a to dva roky.

Více informací ke správnému topení je možné nelézt např. na stránkách Smokemana nebo na zvláštní webové stránce provozované Moravsko-slezským krajem https://lokalni-topeniste.msk.cz

Řešení problémů s obtěžováním kouřem ze spalování paliv

Zákon o ochraně ovzduší a další legislativní předpisy ČR poskytují občanům možnosti, jak se bránit obtěžování kouřem způsobeným spalováním materiálů, ať se jedná o paliva v kotlích či topidlech (kamna, krby) či biomasy v otevřených ohništích, nebo nelegální spalování odpadů.

Ke kontrole a vymáhání příslušných ustanovení zákonů, pokud se jedná o zdroje do 300 kW jmenovitého tepelného příkonu, jsou oprávněny obce s rozšířenou působností. V případě podání stížností se tedy obracejte na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad má možnost zjistit objektivní stav provozování těchto zdrojů, a to i s využitím možností provedení kontroly kotle či topidla v obydlí, přičemž v případech, kdy je to účelné, může odebrat i vzorky popela pro prokázání případného spalování odpadu. Dále si může obecní úřad vyžádat doklad o provedení kontroly technického stavu a provozu, udělovat sankce za porušení zákonných povinností či ukládat nápravná opatření ke zlepšení stávajícího stavu.

Více informací o této problematice je možné nelézt ve sdělení odboru ochrany ovzduší:
Zákaz starých kotlů

Dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, bude od 1. 9. 2022 zakázáno provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k tomuto zákonu. Příloha č. 11 obsahuje minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje pro CO, TOC a TZL.

Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.

Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu dle výše uvedené normy, je nutné ho vyměnit co nejdříve, nejpozději k 1. 9. 2022. V současnosti je možné čerpat na jejich výměn podporu z tzv. „kotlíkových dotací“.

Kotlíkové dotace

Tzv. „kotlíkové dotace“ jsou dotace z evropských fondů a jsou poskytovány krajskými úřady (dle vyhlášených výzev) na výměnu stávajícího nevyhovujícího kotle na pevná paliva, za nový, ekologičtější způsob vytápění. V poslední vlně kotlíkových dotací je možné si pořídit kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel. Žadatel může získat až 80 % způsobilých výdajů, fakticky se mu může vrátit až 127 500,- Kč. Do způsobilých výdajů spadají i náklady na novou otopnou soustavu, její rekonstrukci či projektovou dokumentaci. Jednotlivé výzvy pro své občany vyhlašují kraje.

Více informací k 3. výzvě naleznete na webových stránkách Státního fondu pro životní prostředí.

Kontrola technického stavu a provozu spalovacích stacionárních zdrojů

Dle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění je povinností provozovatele zdroje provádět pravidelně (nejméně jednou za tři roky) kontrolu technického stavu a provozu zdroje (kotle). Tuto kontrolu musí provádět tzv. odborně způsobilá osoba, která je fyzickou osobou proškolenou výrobcem spalovacího stacionárního zdroje, od kterého má udělené oprávnění k instalaci, provozu a údržbě zdroje.

Více informací k tomuto tématu je uvedeno v často kladených otázkách.

Počátkem roku 2020 byla zpřístupněna pro provozovatele také databáze odborně způsobilých osob, která obsahuje všechny odborně způsobilé osoby v ČR, které jsou oprávněny ke kontrole zdroje dané značky a typu. Databázi naleznete na tomto odkazu: https://ipo.mzp.cz/ . Databáze umožňuje provozovateli vyhledat v mapě nejbližší odborně způsobilou osobu pro jeho značku a typ zdroje, a pokud nebude ochotna provést kontrolu za referenční finanční limit, který je stanoven vyhláškou (č. 415/2012 Sb.), může skrze databázi provozovatel komunikovat přímo s výrobcem zdroje, který by mu měl poskytnout odborně způsobilou osobu, která kontrolu ve finančním limitu bude schopna vykonat.

Výsledky z kontrol je odborně způsobilá osoba povinna od roku 2020 vkládat do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), kde jsou k dispozici orgánům ochrany ovzduší. Informace pro výrobce zdrojů a odborně způsobilé osoby naleznete ve sdělení. Pro zjednodušení práce při ohlašování odborně způsobilých osob do ISPOP byl vytvořen jednoduchý postup pro ohlašování.