Historický vývoj Státní politiky životního prostředí ČR

V novodobých českých dějinách měla zásadní význam změna politického režimu v roce 1989, po níž byla přijata modernější proenvironmentální legislativa a byla formulována první strategie pro zlepšení životního prostředí v ČR. Následně v r. 1995 byla schválena první Státní politika životního prostředí (SPŽP). V roce 2020 byl vydán již 6. dokument tohoto typu podporující zlepšení stavu životního prostředí v ČR. Níže jsou uvedeny SPŽP dle období platnosti a následně jsou blíže rozebrány.

  • Státní politika životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050 - Aktuálně platná.
  • Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020
  • Státní politika životního prostředí ČR 2004-2010
  • Státní politika životního prostředí ČR 2001
  • Státní politika životního prostředí ČR 1995
  • Duhový program, program ozdravení životního prostředí ČR 1990
Státní politika životního prostředí 2012 – 2020

Hlavním cílem SPŽP 2012 – 2020 bylo zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a přispět tak ke zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. V souvislosti s SPŽP 2012 – 2020 bylo publikováno střednědobé a závěrečné vyhodnocení. Po střednědobém vyhodnocení došlo v roce 2016 k aktualizaci dokumentu. Na konci platnosti tohoto dokumentu bylo na jaře roku 2020 zpracováno Vyhodnocení SPŽP 2012 – 2020 spolu s indikátory. Vybrané dokumenty naleznete níže v sekci "Stáhněte si".

Státní politika životního prostředí 2012 – 2020 byla členěna na tyto tematické oblasti:

  • ochrana a udržitelné využívání zdrojů,
  • ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší,
  • ochrana přírody a krajiny,
  • bezpečné prostředí.

ČR jakožto člen Evropské unie v oblasti životního prostředí kladla v SPŽP 2012 – 2020 důraz na plnění závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy EU a důležitost být aktivním a důvěryhodným partnerem při projednávání nových dokumentů. Cílem ČR bylo aktivně rozvíjet zahraniční environmentální spolupráci.

Vzhledem k omezeným finančním zdrojům ze státního rozpočtu byl předpoklad využít na realizaci navržených opatření především prostředky z fondů EU. Alokace finančních prostředků ze státního rozpočtu byla následně řešena v návaznosti na schválený rozpočet na příslušný rok.

Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010

Státní politika životního prostředí ČR 2004 až 2010 byla schválena usnesením vlády č. 235 ze dne 17. 3. 2004 a vymezila konsensuální rámec pro další směřování environmentálně udržitelného rozvoje. V červnu 2007 bylo vládě předloženo pro informaci střednědobé vyhodnocení plnění SPŽP 2004 – 2010 za období 2004 – 2006, jehož cílem bylo zhodnotit plnění opatření uvedených v dokumentu. Vybrané dokumenty naleznete níže v sekci "Stáhněte si".

SPŽP 2004 – 2010 definovala prioritní problémy životního prostředí ČR, formulovala zásady a stanovila cíle a opatření v prioritních oblastech, v sektorových politikách a oblasti aplikace nástrojů. SPŽP 2004-2010 byla rozdělena na tyto prioritní oblasti životního prostředí:

  • ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti
  • udržitelné využívání přírodních zdrojů (vč. vody), materiálové toky a nakládání s odpady
  • životní prostředí a kvalita života (snižování zátěže toxickými kovy, snižování zátěže ovzduší emisemi, hluk, omezování průmyslového znečištění a rizik)
  • ochrana klimatické systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění.
Státní politika životního prostředí 2001

V roce 1998 přijala vláda České republiky novou SPŽP, kterou se zavázala k principu udržitelného rozvoje. SPŽP byla následně aktualizována v roce 1999 a v roce 2001, kdy byla dne 10. ledna 2001 schválena usnesením vlády č. 38. Důvodem pro aktualizaci bylo uvedení SPŽP do souladu s dokumenty a prioritami politiky životního prostředí EU. Opět zde byla zahrnuta témata k věcným kapitolám, zejména pak ke znečištění ovzduší, jehož význam se se zvyšujícím objemem dopravy zvyšoval. Obsah SPŽP byl zaměřen i na institucionální zajištění, zejména na zapojení nově vzniklých krajů. Česká republika se v rámci SPŽP zavázala přijmout implementaci a harmonizaci environmentálního práva EU do České legislativy, k formování soustavy Natura 2000, ke zlepšení kvality životního prostředí na průměr členských zemí EU, ke zlepšení komunikace s Evropskou agenturou životního prostředí a dalším.

Státní politika životního prostředí 1995

Koncepční dokument Státní politika životního prostředí, schválený usnesením vlády č. 472/1995 ze dne 23.8. 1995, ukládal pro krátkodobý horizont 1995-1998 28 termínovaných konkrétních opatření. V roce 1999 byla platnost tohoto dokumentu usnesením vlády zrušena.

K 14. 4. 1999 byla většina opatření realizována a zbývající byla v pokročilém stádiu příprav. Mezi nejdůležitější realizované opatření se řadilo přijetí 7 zákonů vztahujících se k lesům, rostlinným druhům, odpadům, odpadním vodám, právu na informace o životním prostředí, chemických látkách a vod. Také byly schváleny vládou a předloženy Parlamentu ČR zákon o prevenci průmyslových havárií a zákon o zřízení NP České Švýcarsko. Dále bylo za dobu platnosti SPŽP vydáno 6 nařízení vlády, 19 vyhlášek MŽP, 12 vyhlášek MZe, 2 od MZd, 2 od MPO a 1 od ČBÚ, byly podepsány smlouvy o přeshraniční spolupráci se sousedními zeměmi (Německo, Polsko, Slovensko) a schváleno několik programů (k ochraně vod, ochraně přírody, k využití alternativních zdrojů a úspor energie).

Duhový program

V roce 1990 byla vydána tzv. Modrá kniha, která analyzovala stav životního prostředí ČR a posloužila jako podklad pro publikaci Programu ozdravení životního prostředí České republiky zvaného „Duhový program“. Duhový program vycházel z moderních zásad ochrany životního prostředí, na základě kterých byly formulovány jeho priority a cíle, shrnoval informace o potřebě státní podpory při utváření nového životního stylu, výchovy, vzdělávání občanů a samospráv, o významu nevládních organizací a hnutí, o důležitosti poznání a informací a následně věcně zaměřené kapitoly (např. k ovzduší, vodě a půdě, ochraně nerostných zdrojů, odpadům, přírodě), ale i informace k ekonomickým nástrojům, mezinárodní spolupráci, životnímu prostředí v lidských sídlech, ke zmírnění negativního vlivu průmyslu a dalším. Cílem bylo také připravit legislativní prostředí, které povede k odstranění závažných ekologických problémů.