Globální fond životního prostředí (GEF)

GEF vznikl v roce 1991 jako pilotní program Světové banky pro ochranu životního prostředí a pro prosazování udržitelného rozvoje. Jeho úkolem je poskytování dotací a grantů na projekty v rozvojových zemích a zemích s přechodovou ekonomikou. Tyto projekty jsou realizovány v následujících základních oblastech – boj proti nežádoucím účinkům změny klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, ochrana mezinárodních vod, ochrana ozonové vrstvy a ochrana před perzistentními organickými polutanty dalšími chemickými látkami a antropogenními emisemi a úniky rtuti a jejích sloučenin, ochrana před degradací půdy a boj proti desertifikaci, čímž napomáhá implementaci mnohostranných environmentálních smluv – Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD), Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech, Minamatské úmluvy o rtuti, Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD). Spolupracuje také s Montrealským protokolem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Cílem všech projektů GEF je příznivé působení na životní prostředí, jeho ochranu a udržitelnost, především v nejvíce zranitelných a rozvojových zemích.

Financování projektů je zajišťováno prostřednictvím svěřeneckého fondu GEF (GEF Trust Fund), který nahradil původní fond z pilotního období 1991 – 1994. Na světovém summitu v Rio de Janeiro v roce 1994 došlo k restrukturalizaci GEF a vytvoření svěřeneckého fondu přispělo k založení předního mechanismu na financování globálního životního prostředí. Světová banka ovšem stále slouží jako správce tohoto fondu a vystupuje vůči němu jako poručnický orgán, vč. provádění kontrol a auditů.

Na výročním zasedání GEF v roce 2018 bylo přijato rozhodnutí o výši sedmého doplnění zdrojů (GEF-7) pro finanční období od 1. července 2018 do 30. června 2022. Celkový objem prostředků v rámci GEF-7 dosahuje výše 4,1 mld. USD. Od roku 1994 působí ČR jako aktivní donorský stát. Pro GEF-7 ČR přispívá roční částkou ve výši 30,5 mil. Kč.

Za přípravu a řízení projektů GEF odpovídají implementační agentury GEF ADB, AFDB, EBRD, FAO, IFAD, IDB, UNEP, UNDP, UNIDO, WB (10), od kterých je vyžadováno, aby zaměřily své zapojení do projektu GEF činnosti v rámci svých příslušných komparativních výhod. Ve zvláštních případech, zejména u integrovaných projektů, které zahrnují prvky, kde odborné znalosti a zkušenosti implementační agentury chybí, může agentura přizvat partnera, který bude hrát doplňující roli, např. rozvojové banky, specializované agentury a programy, OSN či jiné mezinárodní organizace, bilaterální rozvojové agentury, národní instituce, nevládní organizace, soukromý sektor a akademické instituce, a to s přihlédnutím k jejich komparativní výhodě v efektivní a rentabilní realizaci projektu. Taková opatření musí být provedena v souladu s národními prioritami. Na výběru vhodného partnera pro realizaci daného projektu spolupracuje sekretariát GEF s implementační agenturou pod vedením Rady GEF, kterou tvoří zástupci 32 konstituencí (ČR zastoupena Rakouskem).

ČR jako vyspělý stát není oprávněná předkládat žádosti a následně čerpat finanční prostředky z GEF na realizaci projektů. České podnikatelské subjekty se mohou zapojit do implementace projektů jen jako jejich realizátoři, a to pouze zprostředkovaně skrze implementační agentury GEF na jejich vlastní žádost.

Zapojení ČR
- kontaktní místo/osoba v ČR
- kontaktní místo v zahraničí