Geoparky

Geopark je geograficky kompaktní území, kde se rozvíjí vzdělávací, osvětové a turistické aktivity, které vedou k poznání geologického dědictví, někdy též dědictví Země. Geopark se podílí na zvyšování kvality života místních obyvatel, a to nejen prostřednictvím systematické péče o životní prostředí, ale také svým příspěvkem k zodpovědnému rozvoji místní ekonomiky. Smyslem geoparku je popularizovat geovědní obory, rozvíjet citlivým způsobem geoturismus, respektovat a zdůrazňovat jedinečnost oblasti, posilovat identitu krajiny a jejích obyvatel, inspirovat a povzbuzovat je k rozumnému, na poznatcích vědy založenému využívání hodnot území.

Geopark nepředstavuje žádnou formu zákonné ochrany přírody. Geopark však na svém území, pokud se tam nacházejí chráněné lokality či větší plochy, spolupracuje s orgány ochrany přírody, zejména s AOPK.

Dědictví Země (geologické dědictví) jsou přírodní geologické, geomorfologické a krajinné prvky s vlastní estetickou, vědeckou a vzdělávací hodnotou, které poskytují jedinečný vhled do vývoje Země, případně do historie věd o Zemi, a mohou sloužit k výzkumu a vzdělávání. Dědictví Země může souviset s činnosti člověka, jako dolování, které je pak vnímáno jako součást kulturního dědictví. Dědictví Země zahrnuje geologické fenomény a na ně vázané biotické a kulturní prvky jakéhokoli měřítka, které jsou ze své podstaty nebo z kulturního hlediska globálně, národně, regionálně nebo i místně významnými místy.

Geodiverzita představuje rozmanitost neživého prostředí, tj. geologickou, půdní, reliéfovou, klimatickou a hydrologickou pestrost. Zahrnuje rozmanitost zemských složek, které zahrnují nerosty, horniny, fosílie, půdy a vodu, a procesů, které utvářejí Zemi, ať už jako celku, či její určité části. Patří k nim povrchové (morfologické) projevy tektonických, vulkanických, sedimentárních, půdotvorných a dalších tzv. endodynamických (vnitřních z hlediska zemské kůry) a exodynamických (vnějších) geologických pochodů. Do geodiverzity jsou počítány i některé výtvory člověka, mj. pozůstatky po (pre)historické těžbě surovin, staré vápenky, sejpy po rýžování apod. Přínos geodiverzity pro pestrost a odolnost života na Zemi se nazývá geosystémovou službou nebo také službou neživého ekosystému.

Geoparky v České republice

Národní geoparky ČR přebírají nastavení pravidel pro vznik, rozvoj a administraci geoparků od UNESCO a GGN (Global Geoparks Network). Základní postupy nastavuje Směrnice MŽP č. 9/2018 o zabezpečení jednotného postupu při nominaci území na národní geopark. Pravidla pro jednání Rady národních geoparků stanovuje Příkaz ministra životního prostředí č. 5/2018 Statut a jednací řád Rady národních geoparků.

V současnosti (2020) je v ČR 9 národních geoparků. Prvním českým členem Sítě evropských geoparků (EGN) se v říjnu 2005 a později také Globální sítě geoparků UNESCO (GGN) stal geopark Český ráj. V červnu 2010 se geopark Český ráj společně s geoparkem Egeria stal českým národním geoparkem. Dalšími dvěma národními geoparky se v dubnu 2012 staly Geopark Železné hory a Geopark GeoLoci, který však svůj certifikát v roce 2020 již neobhájil. Geopark Kraj blanických rytířů a Geopark Podbeskydí byly certifikovány národními geoparky v roce 2014. Následovaly Geopark Ralsko v roce 2016, Geopark Vysočina v roce 2017 a Geopark Broumovsko v roce 2018. V roce 2020 byl certifikován územně největší Národní geopark Barrandien.

V současnosti připravuje svou nominaci kandidátský geopark Královská Šumava. Zájem stát se národním geoparkem projevilo sdružení Krajina břidlice (Nízký Jeseník).

Rada globálních geoparků UNESCO na svém online jednání v prosinci 2020 schválila rozšíření Geoparku UNESCO Český ráj. Území Geoparku bylo tak obohaceno o významné geologické lokality na Mnichovohradišťsku, Železnobrodsku a Novopacku. Nová rozloha Geoparku UNESCO Český ráj tak nyní činí 833 km2.

Národní geopark - logo Rada národních geoparků - logo

Rada národních geoparků

Rada národních geoparků je hlavním koordinačním orgánem národní sítě geoparků a poradním orgánem ministra životního prostředí. Členy Rady jsou zástupci významných odborných geologických, památkových institucí, univerzit a odborníci na šetrný cestovní ruch a regionální rozvoj: MŽP, MMR, ČGS, UK Praha, MU Brno, Czechtourism, NPÚ. Rada rozhoduje o návrhu certifikace území jako národní geopark a napomáhá geoparkům v jejich činnostech. Kromě toho Rada usnadňuje národním geoparkům pravidelnou výměnu informací a sdílení praktických zkušeností, využívání společné webstránky www.narodnigeoparky.cz, pravidelně propaguje geoparky na veletrzích cestovního ruchu, konferencích a workshopech i dalších vhodných akcích.

Poslání a principy národních geoparků formuluje Charta národních geoparků, k jejíž dodržování se představitel geoparku zavazuje. Charta prohlašuje, že území geoparku jsou příkladná v péči o geologické a kulturní dědictví při současném důsledném dodržování právních norem v oblasti péče o životní prostředí, ochrany přírody a krajiny. Na tomto principu společenské odpovědnosti se zakládá i aktivní postoj geoparků a jejich partnerů k naplňování cílů udržitelného rozvoje formulovaných OSN.

Asociace geoparků

Dne 30. 9. 2020 byla oficiálně do rejstříku zapsána Asociace geoparků ČR, z.s. Zakladateli Asociace jsou Národní geopark Ralsko, Národní geopark Železné hory a Globální geopark UNESCO Český ráj. Na založení asociace se dále podílely i Národní geopark Podbeskydí, Národní geopark Kraj blanických rytířů a Národní geopark Broumovsko. Posláním nově vzniklé organizace je ochrana životního prostředí, přírody a krajiny, především geologického bohatství České republiky, jeho výzkum, interpretace a prezentace jeho významu, podpora geoturismu, environmentální výchova a vzdělávání a zapojování veřejnosti, včetně dětí a mládeže do péče o geologické lokality.

„Asociace geoparků bude velmi důležitou platformou pro spolupráci mezi geoparky u nás i v zahraničí a zajistí další posun v plnění poslání geoparků,“ sdělila Blanka Nedvědická, ředitelka Geoparku Český ráj.

Geoparky v Evropě a ve světě

Myšlenka zakládání geoparků se zrodila v roce 1996 na zasedání o geologickém dědictví na 30. mezinárodním geologickém kongresu v Pekingu. 29. zasedání Generální konference UNESCO pak v roce 1997 schválilo rozhodnutí o uskutečnění kroků k „podpoře globální sítě geologických lokalit (geosites) se zvláštními geologickými jevy“. Dva roky poté Oddělení věd o Zemi zveřejnilo návrh Programu geoparků UNESCO – nové iniciativy k podpoře globální sítě geoparků zajišťující ochranu a rozvoj vybraných území s významnými geologickými jevy. Potom však aktivity UNESCO ve prospěch geoparků na několik let ustaly.

Mezitím byla založena v roce 2000 Evropská síť geoparků (EGN) čtyřmi územími: Haute – Provence (Francie), Lesbos (Řecko), Vulkaneifel (Německo) a Maestrazgo (Španělsko). Asijsko pacifická síť geoparků byla po vzoru EGN založena v roce 2007. V této síti početně naprosto dominují geoparky v Číně. Následovala síť geoparků Latinské Ameriky a Karibiku založená v květnu 2017. Přes rozhodnutí UNESCO z roku 2001, že nemá být zahajován žádný nový program pro geoparky, udržovala jeho Sekce věd o Zemi úzké vztahy s geoparkovou komunitou. Pod tlakem úspěšného růstu EGN a také geologické odborné veřejnosti byla v roce 2004 založena Světová síť geoparků UNESCO (Global Geoparks Network, GGN). Geoparky EGN byly do GGN zahrnuty a společně s nimi se geoparkem UNESCO stal také geopark Český ráj.

V roce 2020 je součástí sítě GGN 161 geoparků ve 44 zemích světa. V poslední skupině geoparků přijatých do GGN v roce 2019 jsou také první geoparky v Nikaragui, Ruské federaci a v Srbsku. Nejvíce geoparků GGN je v Číně (39), následují: Španělsko (14). Itálie (10), Japonsko (9), Francie (7), Velká Británie (7), Německo (6). V některých zemích – kromě ČR hlavně Německo a Čína – existují vedle globálních geoparků také národní geoparky. Národní geoparky jsou založeny na stejných zásadách jako globální, ale neplní všechny požadavky směrnice UNESCO.

Prvních 10 let byla GGN neformální strukturou, ale v roce 2014 byla GGN zaregistrována jako řádně založená nezisková organizace.

Geoparks - logo UGG-logo

V roce 2015 UNESCO vyhlásilo nový International Geosciences and Geoparks Programme (IGGP). Cílem programu je nastavit „mechanismus mezinárodní spolupráce, pomocí kterého se vzájemně podporují území s geologickým dědictvím nadnárodní hodnoty, zdola přistupující k jeho zachování, zatažením místních komunit do šíření povědomí o tomto dědictví a přijetí udržitelných přístupů k rozvoji území“.

Kontaktní osoby:
Martina Pásková, Ph.D., předsedkyně Rady národních geoparků a členka Poradního výboru Sítě globálních geoparků
martina.paskova@mzp.cz, tel.: + 420 267122150, mob.: +420 602 643 054

RNDr. Mgr. Martin Hrubeš, tajemník Rady národních geoparků
Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie
martin.hrubes@mzp.cz, tel. 267 122 520, mob.: +420 602 160 117