Evropsky významné lokality

Evropsky významné lokality jsou do národního seznamu v souladu s § 45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zařazovány nařízením vlády. Platný národní seznam je shrnut v nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, který byl v roce 2016 dvakrát novelizován, a to nařízením vlády č. 73/2016 Sb. a nařízením vlády č. 207/2016 Sb. Poslední novelizací z roku 2020 je nařízení vlády č. 29/2020 Sb., kterým byla na národní seznam zařazena lokalita Louky u Přelouče a jako předmět ochrany lokality Porta Bohemica bylo doplněno stanoviště štěrkopískových náplavů.

Nařízení vlády z roku 2013 nahradilo a shrnulo předchozí nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění novelizací č. 301/2005 Sb. a č. 371/2009 Sb.

Celkový počet EVL českého národního seznamu je 1 113, rozlohou se jedná o cca 10 % území ČR.

Národní seznam, příp. jeho doplnění, je předkládán Evropské komisi, která evropsky významné lokality přijímá v podobě rozhodnutí Evropské komise do tzv. evropského seznamu. Dnem publikace rozhodnutí v Úředním věstníku EU začíná běžet šestiletá lhůta k zajištění ochrany v souladu s čl. 4.4 směrnice o stanovištích. Na národní úrovni jsou po publikaci rozhodnutí Evropské komise o přijetí evropských seznamů, vyhlášeny všechny evropsky významné lokality zařazené na evropský seznam nařízením vlády dle § 45c odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to ve lhůtě 90 dnů. Evropsky významné lokality, které jsou v evropských seznamech, jsou na národní úrovni vyhlášeny nařízením vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. září 2018.

Platný národní seznam byl vytvořen ve více etapách. Každý národní seznam totiž po prvním přijatém návrhu prochází hodnocením z hlediska úplnosti (kvality a počtu lokalit) na tzv. biogeografických seminářích. Jedná se proces sloužící k revizi navržených národních seznamů z hlediska jejich dostatečnosti v souladu s kritérii směrnice o stanovištích, tzn., že členský stát má za povinnost navrhnout všechny vhodné lokality pro daný druh nebo přírodní stanoviště. Národní seznam je fakticky rozdělen do dvou částí podle tzv. biogeografických oblastí, do nichž ČR zasahuje: panonské (pokrývající převážnou část Jihomoravského a část Zlínského kraje) a kontinentální (96 % území ČR). Po prvním návrhu národního seznamu přijatém v roce 2005 proběhly biogeografické semináře samostatně pro panonskou (Maďarsko, 2005) a kontinentální (ČR, 2006) biogeografickou oblast. Po doplněních národního seznamu dle výsledků z obou seminářů proběhlo hodnocení dostatečnosti na bilaterálním jednání Evropské komise a ČR v podobě minibiogeografického semináře (Průhonice, 2011), poslední jednání k dostatečnosti národního seznamu evropsky významných lokalit v ČR proběhlo v letech 2018 a 2019 v Praze.

Ministerstvo životního prostředí v souladu s § 45c odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. zajišťuje pro všechny evropsky významné lokality zpracování souhrnů doporučených opatření, ve kterých je definovaná vhodná péče pro zachování či dosažení příznivého stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit (viz Ústřední seznam ochrany přírody).

Dokumenty

Doplňující podklady k Programu revitalizace Krušných hor
Doplňující dokumenty k Programu revitalizace Krušných hor (mapové podklady s lokalizací přírodních stanovišť, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit) byly vypracovány v návaznosti na bod D Programu revitalizace Krušných hor za účelem možnosti řádného zajištění ochrany předmětů ochrany evropsky významných lokalit na území přírodní lesní oblasti č. 1. Spolu s podklady obsaženými v souhrnech doporučených opatření pro území soustavy Natura 2000 a plány péče o zvláště chráněná území na území přírodní lesní oblasti č. 1 poskytují souhrnný přehled ploch s potřebou specifických způsobů hospodaření či využití pro potřeby zachování předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000 a zvláště chráněných území.
Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000
Materiál předkládá zásady péče o nelesní přírodní stanoviště na území evropsky významných lokalit, které mají zajistit nezhoršení stavu předmětů ochrany v daných evropsky významných lokalitách. Jedná se o rámcová doporučení způsobu hospodaření pro jednotlivé typy nelesních stanovišť (např. louky, mokřady, společenstva vodních či suchomilných rostlin, křoviny). Materiál vznikl v rámci širokého řešitelského kolektivu.
Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách
Materiál předkládá pravidla hospodaření v přírodních lesních stanovištích na území evropsky významných lokalit, která mají zajistit nezhoršení stavu předmětů ochrany v daných evropsky významných lokalitách. Jedná se o výsledek dvouleté diskuse pracovní skupiny tvořené zástupci státní ochrany přírody a subjektů hospodařících v lesích, který byl uveřejněn v časopisu Planeta č. 9/2006.
Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách
Příručka předkládá soubor odborných doporučení pro péči o stanoviště vybraných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v evropsky významných lokalitách. Tyto zásady ochranářského managementu stanovišť byly vytvořeny pro všechny druhy, které jsou předmětem ochrany alespoň v jedné evropsky významné lokalitě. Celkem bylo zpracováno 103 taxonů (63 živočišných a 40 rostlinných druhů). Příručka je určena zejména pracovníkům ochrany přírody jako podklad k přípravě plánů péče o evropsky významné lokality soustavy Natura 2000.

Odkazy

Evropsky významné lokality v ČR
Databáze 1 112 evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu na stránkách Natury 2000.