Evropsky významné lokality

Evropsky významné lokality jsou do národního seznamu v souladu s § 45a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zařazovány nařízením vlády. Platný národní seznam je shrnut v nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, který byl v roce 2016 dvakrát novelizován, a to nařízením vlády č. 73/2016 Sb. a nařízením vlády č. 207/2016 Sb. Poslední novelizací z roku 2020 je nařízení vlády č. 29/2020 Sb., kterým byla na národní seznam zařazena lokalita Louky u Přelouče a jako předmět ochrany lokality Porta Bohemica bylo doplněno stanoviště štěrkopískových náplavů.

Nařízení vlády z roku 2013 nahradilo a shrnulo předchozí nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění novelizací č. 301/2005 Sb. a č. 371/2009 Sb.

Celkový počet EVL českého národního seznamu je 1 113, rozlohou se jedná o cca 10 % území ČR.

Národní seznam, příp. jeho doplnění, je předkládán Evropské komisi, která evropsky významné lokality přijímá v podobě rozhodnutí Evropské komise do tzv. evropského seznamu. Dnem publikace rozhodnutí v Úředním věstníku EU začíná běžet šestiletá lhůta k zajištění ochrany v souladu s čl. 4.4 směrnice o stanovištích. Na národní úrovni jsou po publikaci rozhodnutí Evropské komise o přijetí evropských seznamů, vyhlášeny všechny evropsky významné lokality zařazené na evropský seznam nařízením vlády dle § 45c odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to ve lhůtě 90 dnů. Evropsky významné lokality, které jsou v evropských seznamech, jsou na národní úrovni vyhlášeny nařízením vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Toto nařízení nabylo účinnosti dnem 1. září 2018.

Platný národní seznam byl vytvořen ve více etapách. Každý národní seznam totiž po prvním přijatém návrhu prochází hodnocením z hlediska úplnosti (kvality a počtu lokalit) na tzv. biogeografických seminářích. Jedná se proces sloužící k revizi navržených národních seznamů z hlediska jejich dostatečnosti v souladu s kritérii směrnice o stanovištích, tzn., že členský stát má za povinnost navrhnout všechny vhodné lokality pro daný druh nebo přírodní stanoviště. Národní seznam je fakticky rozdělen do dvou částí podle tzv. biogeografických oblastí, do nichž ČR zasahuje: panonské (pokrývající převážnou část Jihomoravského a část Zlínského kraje) a kontinentální (96 % území ČR). Po prvním návrhu národního seznamu přijatém v roce 2005 proběhly biogeografické semináře samostatně pro panonskou (Maďarsko, 2005) a kontinentální (ČR, 2006) biogeografickou oblast. Po doplněních národního seznamu dle výsledků z obou seminářů proběhlo hodnocení dostatečnosti na bilaterálním jednání Evropské komise a ČR v podobě minibiogeografického semináře (Průhonice, 2011), poslední jednání k dostatečnosti národního seznamu evropsky významných lokalit v ČR proběhlo v letech 2018 a 2019 v Praze.

Ministerstvo životního prostředí v souladu s § 45c odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. zajišťuje pro všechny evropsky významné lokality zpracování souhrnů doporučených opatření, ve kterých je definovaná vhodná péče pro zachování či dosažení příznivého stavu předmětů ochrany evropsky významných lokalit (viz Ústřední seznam ochrany přírody).