Bilaterální spolupráce

V rámci mezinárodní spolupráce se MŽP při prosazování zájmů v ochraně životního prostředí zaměřuje na dvoustrannou spolupráci s vybranými členskými zeměmi EU, se zeměmi usilujícími o vstup do EU a s dalšími mimoevropskými zeměmi skýtajícími potenciál pro uplatnění českých zkušeností nebo environmentálních technologií a služeb. V regionech mimo EU probíhá spolupráce s těmi zeměmi, kde má ČR respektované postavení nebo kde má podpora ČR konkrétní reálné dopady, resp. existuje či se připravuje smluvní rámec spolupráce.

Ve vzájemné spolupráci je aktivně prosazována ochrana životního prostředí, boj proti změně klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podpora moderních environmentálních technologií.

V4 – spolupráce v oblasti životního prostředí

Visegrádská skupina (V4) je aliancí čtyř zemí: České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. S visegrádskými zeměmi v oblasti ochrany životního prostředí již mnoho let spolupracuje i Bulharsko a Rumunsko a od poloviny roku 2017 se do spolupráce zapojilo i Chorvatsko a Slovinsko. Spolupráce sestává především z pravidelných setkání na různých úrovních (prezidentské, premiérské, na úrovni ministrů, na úrovni expertů, apod.).
Na úrovni ministrů životního prostředí se 1x ročně konají pravidelná setkání již od roku 1993. Země V4 především koordinují své pozice k projednávaným návrhům legislativních a strategických dokumentů EU.

Jedinou institucí Visegrádské skupiny je Mezinárodní visegrádský fond, založený vládami zemí V4 v roce 1999. Fond finančně podporuje projekty v oblastech kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoje turismu a přeshraniční spolupráce.

Předsednictví zemí ve Visegrádské skupině se střídá po jednom roce.
Harmonogram předsednictví ve V4 na období 2016 – 2020 je následující:
2016/2017 – Polská republika (1. července 2016 – 30. června 2017)
2017/2018 – Maďarsko (1. července 2017 – 30. června 2018)
2018/2019 – Slovensko (1. července 2018 – 30. června 2019)
2019/2020 – Česká republika (1. července 2019 – 30. června 2020)

Země EU

Nejužší spolupráce probíhá se sousedními státy např. v rámci Česko-německé společné komise pro životní prostředí, Česko-polských mezivládních komisí pro přeshraniční spolupráci, Visegrádské skupiny pro životní prostředí, pracovních skupin pro ochranu ovzduší, ochranu vod, ochranu přírody a odpadové hospodářství.

  • Belgie
  • Francie
  • Maďarsko
  • Německo
  • Polsko
  • Rakousko
  • Slovensko
  • Švédsko
  • Velká Británie

Země mimo EU

V zemích mimo EU probíhá kromě bilaterální spolupráce rovněž zapojování odborníků MŽP a resortních institucí do přípravy a realizace projektů Zahraniční rozvojové spolupráce ČR a projektů financovaných z prostředků evropských nástrojů twinning a TAIEX.

  • Norsko
  • Švýcarsko

Země usilující o vstup do EU

MŽP dlouhodobě spolupracuje se zeměmi usilujícími o vstup do EU, aktivně se podílí zejména na předávání zkušeností z oblasti předvstupního procesu a budování kapacit příslušných institucí. Spolupráce má nejčastěji formu výměny odborných znalostí, setkávání expertů či organizace tematických seminářů.

  • Albánie
  • Bosna a Hercegovina
  • Černá Hora
  • Makedonie
  • Srbsko
  • Turecko

Země Východního partnerství

Východní partnerství je dimenze Evropské sousedské politiky (ENP), jejímž předmětem jsou vztahy Evropské unie s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. MŽP spolupracuje se šesti partnerskými zeměmi Východního partnerství především na bilaterální úrovni.

  • Arménie
  • Ázerbajdžán
  • Bělorusko
  • Gruzie
  • Moldavsko
  • Ukrajina

Asie

  • Čína
  • Indie
  • Indonésie
  • Jižní Korea
  • Malajsie
  • Mongolsko
  • Srí Lanka
  • Vietnam

Afrika a Blízký východ

  • Egypt
  • Etiopie
  • Izrael
  • Senegal

Amerika

  • Brazílie
  • Peru