Martin Bursík odpovídá na interpelaci Jana Látky k situaci s kůrovcem v NP Šumava

Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v červenci jsem se zúčastnil semináře "Kůrovcové nebezpečí v lesích na Sušicku" a upřímně řečeno, nechtěl bych v té chvíli být ve vaší kůži. Jako červená niť se tímto jednáním táhla velká kritika arogance vámi řízeného ministerstva, jakož i nespokojenost s vaším osobním přístupem k problémům okolo kůrovce.

Účastníci mimořádného setkání majitelů soukromých a obecních lesů vyjádřili znepokojení proti záměrnému zatajování kůrovcového nebezpečí plynoucího z lesů v Národním parku Šumava. Loňská větrná kalamita v této oblasti Šumavy včetně Národního parku Šumava se promítá v základních principech ochrany lesa tím, že následná kůrovcová kalamita je několikrát vyšší než množství zpracovaného polomu. Právě tento princip je však v Národním parku Šumava zpochybňován a podceňován. Lesníkům vadí především porušování platného lesního zákona č. 289/1995 Sb., a to § 32, ochrana lesa, kde je při přemnožení škůdců, což jistě lýkožrout smrkový v našich lesích je. Je nařízeno učinit bezodkladná opatření k zastavení jejich šíření, což je i vyvážení neošetřeného kůrovcového dříví z lesa.

Vyzývají proto všechny odpovědné představitele státu v čele s Ministerstvem životního prostředí k učinění všech opatření k odstranění liknavých přístupů v likvidaci kůrovce a k zintenzivnění propagační činnosti o nebezpečí kůrovce pro všechny vlastníky lesů.

Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla interpelace pana poslance Látky. Teď poprosím pana ministra Martina Bursíka, aby maximálně v pěti minutách reagoval na toto vystoupení.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane místopředsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, vy jste to udělal mazaně. Formuloval jste interpelaci ve věci přístupu ministerstva 1, pak tam máte ještě zařazeno ve věci přístupu ministerstva 2 a 3. Předpokládám, že všechno je to ten kůrovec na Šumavě, viďte? (Poslanec Látka poznamenává, že ne.) Ještě další? Tak dobře.

Podívejte, téma kůrovce v Národním parku Šumava je tématem, které vzbuzuje ohromně emocí, a to velmi dlouho. Vy jste na konci interpelace řekl něco v tom smyslu, jestli jsem přítelemkůrovce, nebo nejsem, nebo aby to náhodou tak nevypadalo. Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.

K cyklům, které můžete u vývoje horských smrčin pozorovat, patří i takzvané stadium rozpadu, kdy dojde k napadení kultur a vlastně na rozpadajících se usychajících stromech se zase vytváří nová generace, a je to přirozený proces.

My jsme zvyklí v hospodářských lesích do tohoto procesu zasáhnout, a proto také vaše citace zákona a to, že vlastně hospodář v lese je povinen podle lesního zákona v případě, že dojde ke kalamitě, zasahovat. Je ale důležité říci, že tady je také zákon 114 o ochraně přírody a krajiny, což je tzv. lex specialis, který ve zvláště chráněných územích, tady konkrétně v národním parku, stojí nad tímto ustanovením lesního zákona.

A také jeden z prvních kroků, které já jsem učinil poté, kdy se přehnala přes Šumavu vichřice, orkán, bylo zrušení nařízení předchozího - nebo ještě předpředchozího - ředitele národního parku, který právě toto vámi citované ustanovení zákona promítl do vnitřních předpisů parku, a tím pádem vlastně nařizoval správcům Správy národního parku, aby konali a zasahovali v případě, že dojde ke kalamitě.

Problém je v tom, že toto ustanovení poté vlastně neumožňuje diferencovanou péči, diferencovaný management podle toho, o jak cenná, o jaká území se jedná. Čili my jsme toto zrušili a zároveň jsme vymezili na území Národního parku Šumava celkem 18 % území jako území, které je bezzásahové, které ponecháváme přirozenému vývoji.

Je důležité říci, že toto území my velmi intenzivně chráníme a chráníme jeho styk a kontakt s těmi lesy, které nejsou pod tímto režimem. Na Šumavě je úplně největší intenzita feromonových lapačů, kterou můžete v České republice nalézt. Jestli se nemýlím, tak je tam více nežli 115 tisíc feromonových lapačů s tím, že zároveň tam aplikujeme speciální houbu jako vlastně přirozený prostředek pro potlačení populace kůrovce, kde se vlastně pokusná aplikace ukázala jako velmi účinná.

Mám-li to shrnout, tak je potřebné říci, že lesy v Národním parku Šumava nejsou hospodářské lesy. Kůrovec patří do vývojových stadií horských smrčin. Byl tam historicky. Už Karel Klostermann popisuje kůrovcové kalamity, kdy vlastně přicházeli lesníci a přicházeli pracovníci z oblastí mimo Šumavu na Šumavu, aby zasahovali a aby tam konali. My jsme měli v podstatě … (Předsedající upozorňuje na čas.) Buď jsme mohli zasáhnout a kácet a pak bychom sledovali to, co jsme pozorovali, jenom dokončím myšlenku, jestli dovolíte, pane místopředsedo, my jsme totiž zjistili, že tam, kde se plošně zasahovalo proti kůrovci asanací, to znamená plošným kácením, tak poté v návaznosti na tyto lokality, na ty holoseče lesy jsou daleko citlivější a jsou daleko náchylnější k navazující další kalamitě větrné či jiné. Proto jsme se k tomuto rozhodli a jsme v tomto naprosto ve shodě Ministerstvo životního prostředí a Správa Národního parku a věřte, že činíme vše pro to, abychom udrželi rozsah kůrovce v rozsahu, který bude na vymezených územích těch nejcennějších horských smrčin, aby se nám to neexpandovalo dále do soukromých lesů, nebo do lesů ve vlastnictví obcí. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane poslanče, můžete ještě doplnit.

Poslanec Jan Látka: Pane ministře, já s vámi vůbec nesouhlasím, hlavně s vaším podáním, že to tady bylo vždycky. Víte, ve středověku se téměř nekoupali. Já, když jsem byl malý kluk, tak jsme měli doma jednu plechovou vanu. Jednou za týden ji vytáhli ven, vykoupali jsme se. Dneska se koupu dvakrát denně, také se nevracím k tomu, že tedy ve středověku se nekoupali. Asi by se to tady kolegům nelíbilo.

Víte, já jsem s lesáky, s odborníky hovořil. Na semináři, který jsem zmiňoval, byli i odborníci z univerzity a vámi zmiňovaná houba není až zas takový zázrak. Nám se zdá, že vy prostě máte toho kůrovce a to, že ho necháte působit, jako takovou určitou modlu. Zkuste se vrátit ještě k tomu před měsícem, možná 14 dny. Také jste byl proti jádru a dnes už vás slyším, že se pomalu začínáte smiřovat. Já jediné, co vidím, že se pokusím někoho vlivného z ODS přesvědčit, aby byl také proti lýkožroutovi. Možná, když to projde koaličním kolečkem, tak zjistíte, že bude dobré ho vymýtit a nepoškozovat i lesy sousedící s Národním parkem Šumava. Děkuji.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě pana ministra, jestli chce reagovat. Má ještě dvě minuty k dispozici.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Pane kolego, o jednu věc bych vás rád poprosil. Téma horských smrčin a managementu v nejcennějších územích národního parku to není téma, které je politické. To je téma, které se týká profesionálního managementu, profesionálního řízení národního parku. Prosím pěkně, netahejte do toho politiku a nepoužívejte tady ČSSD, ODS a jiní, protože tohle je věc, která je vysoce expertní.

My tam vedeme dialog s obcemi. Máme připraven koncept rozvoje šumavského národního parku. Děláme tam celou řadu opatření počínaje otevřením národního parku pro návštěvníky, vytvářením nových vlastně atraktivních aktivit na území národního parku, možností přenocování.

Vyjednal jsem s bavorským ministrem životního prostředí otevření hraničních přechodů, včetně hraničního přechodu Modrý sloup, kde to vyjednávání trvá 17 roků. Máme tam projekty, kde chceme využít prostředků z evropských fondů pro odpadové hospodářství. Máme tam projekty, kde chceme podpořit výstavbu peletáren pro to, aby se vytápělo biomasou, máme i představu, kde můžeme umožnit další rozvoj lyžování, a naopak představu, kde to možné není a tak dále.

A pořád se nám sem vrací téma kůrovce, které je vysoce politizováno. Vy vlastně v této interpelaci jste předvedl právě to, čemu my se velmi bráníme a kde chceme vést o tomto diskusi naprosto věcnou. Ten vzkaz, který jsem vám zde chtěl říci, je ten, že když jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem velmi podrobně analyzoval a nechal jsem si vysvětlit, nechal jsem se provést jako člověk, který je vystudovaný ekolog, nechal jsem si předvést lokality, jaké jsou tam trendy, opatření, která máme pro udržení … (Předsedající upozorňuje na čas.) … důsledků kůrovce ve vymezeném území. A rozhodli jsme se v souladu s rozhodnutím Správy národního parku.

Tak bych pěkně prosil, netahejte do toho politiku. Jsem ochoten s vámi o tom diskutovat věcně. Děkuji.

Stenozáznam ze 48. schůze Poslanecké sněmovny PČR, 12. 2. 2009, 15:35