Zemědělec: Rozhovor týdne s Richardem Brabcem, ministrem životního prostředí

* Jaký je stav v přípravě proti erozní vyhlášky?

Protierozni vyhláška by podle posledních zpráv měla být platná od 1. ledna 2019. Teď ještě probíhají poslední vyjednáváni. Ta byla trochu komplikovaná v tom, že bývalé vedeni Ministerstva zemědělství mělo návrh teto vyhlášky prodiskutovat a připravit s nevládními organizacemi, především s Agrární komorou ČR, Zemědělským svazem ČR, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů a dalšími, ale ukázalo se, že existovaly určité rozdílné názory na funkčnost a na protierozni kalkulačku. To nyní řešíme. S ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem jsme domluveni, že snahou je, aby tato protierozni vyhláška začala fungovat co nejrychleji. Podle mě termín, který je nejbližší možný a já věřím, že i reálný je začátek příštího roku.

* Ještě tedy není dohodnuto, jestli protierozni kalkulačka bude povinna, nebo přijde pouze o pomocný nástroj?

My jsme od Ministerstva zemědělství dostali připomínky k našemu poslednímu návrhu a nyní je posuzujeme.

* Nedávno zasálala pracovní skupina k problematice kůrovce. Nastal nějaký posun?

Velkým posunem dopředu je, že se rozběhly krajské štáby v nejvíce postižených oblastech, které s majiteli a správci lesů a dopravou řeší nejpalčivější otázky, jako jsou těžba a logistika. Největší problém, a to republikový rozsah kůrovcové kalamity, však přetrvává. Spiš se zhoršuje. Pokud bude trvat takové teplé a suché počasí, jako je v současnosti, je nesmírně těžké kalamitu zastavit V tuto divili bych řekl, zeje to nemožné. Ze všech si! se však musíme snažit rozvoj kalamity alespoň zpomalit

* Co považujete za hlavní překážku?

Asi největší překážkou je nedostatek lidí. Je tam sice posun, proběhlo jednání s Asociaci romských podnikatelů a spolků, která nabizí několik set pracovníků. Přibližně 60 lidí se již přímo uplatnilo v Jeseníkách, dalších asi 200 lidi je připraveno nastoupit do lesa. Urychlili jsme také vyřizování pracovních víz pro zahraniční pracovníky. Tady se ale bavíme o potřebě tisíce lidí a reálně jich máme stovky. Za pozitivní považuji to, že podnik Lesy ČR ve spolupráci s ostatními, především kraji, dává dohromady skládky, zejména suché sklady. Dnes jsou již na úrovni možná až milionu metrů krychlových dřeva. Zase však musíme počítat s tim, že letos budou špatně prodejné, nebo neprodejné až tři miliony metrů krychlových. To znamená, že největší problém nyní je těžba, samozřejmě logistika a zpracováni. Musíme také vzít v úvahu, že nyní prudce klesá cena dřeva, což má zásadně negativní vliv nejen na Lesy ČR, ale všechny vlastník)' lesů, včetně soukromých. Je to tak samozřejmé problém, který nebudeme řešit rok ani dva roky, ale příští možná až desítky let.

* Počítáte s nějakou novou legislativou v oblasti ochrany půdního fondu, kterému má ve své gesci Ministerstvo životního prostředí?

Novela zákona o zemědělském půdním fondu, která platí zhruba tři roky, se ukázala být funkční. To, co je naprosto zásadní, je reálná ochrana proti erozi. Zatím byly schváleny standardy dobrého zemědělského a environmcntálního stavu (DZES), které stanovují podmínky hospodaření na opravdu ohrožených půdách. Výrazně se zvyšuje rozloha erozně ohrožených půd, na které by měla být aplikována příslušná protierozni opatření, až na 25 procent což představuje velkou plochu zemědělské půdy. Protierozni vyhláška by to měla ještě posunout zásadním způsobem. Takže dnes nevidíme důvod pro nějakou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle mého názoru je klíčová protierozni vyhláška, praktická kontrola i větší vazba zemědělských dotaci na dobrou ochranu půdy proti erozi.

Zemědělec | 6.8.2018 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 2 | Autor: Zuzana Fialová