MF DNES: Richard Brabec o zákazu aut na benzin: Bez plynu a jádra to EU nepodepíšu

  Evropská komise minulý týden představila balíček radikálních kroků „Fit for 55“, kterými chce bojovat za lepší ovzduší v Evropské unii. Cílem má být snížení emisí o 55 procent proti roku 1990. Místopředseda Komise Frans Timmermans o tom v pátek jednal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). Návrh Bruselu přináší obavu z citelného zdražení.

  Ten dokument má asi 3,5 tisíce stran. Už jste ho nastudoval? Systém běží, ať už se nám to líbí, nebo ne. My nejsme ti, kteří vytvářejí pravidla hry, my je spolu vytváříme.

  Ještě jsem to nestihl přečíst. To stihli asi jen ti, co to psali. Je to revoluce z hlediska environmentální, energetické a dopravní legislativy. Vyjednávání bude trvat několik let. Z prvotního zhlédnutí to nicméně je velice ambiciózní, což se, upřímně, čekalo. Nechci si kupovat auta za několik milionů, proto Tesla pro mě není. Ale ve chvíli, kdy se elektromobily už pohybují okolo milionu, tak mě to velmi začíná zajímat.

  V souvislosti s tím se nejvíce mluví o zákazu prodeje aut na spalovací motory od roku 2035, možná zdanění letecké dopravy. Jsou to návrhy, které se nás dotknou nejcitelněji?

  Letecká doprava nebude úplně dramatická z hlediska zdražení cen letenek, ale velký dopad bude mít zahrnutí do systému obchodování s emisními povolenkami v oblasti budov a další dopravy včetně silniční. Bude to znamenat ještě větší tlak na emise. Povolenky by si pak museli kupovat dodavatelé paliv nebo tepla. Už dnes větší teplárny musí za povolenky platit, ty menší jako domovní a bytové kotelny však ne. Ty by nově také byly součástí segmentu, který musí za povolenky platit, a to by se určitě projevilo do ceny tepla. Není to zdaleka jen o autech.

  Jak se k návrhu postaví Česko?

  V září by na vládu měla jít první reakce, kterou vyšleme zpátky do Komise. Nicméně jsme opatrní. Říkal jsem to panu Timmermansovi ještě ve vlaku (v pátek během cesty do Ostravy – pozn. red.). Nejsme odmítači, jsme pragmatičtí. Nesmí to dopadnout jako žluté vesty ve Francii, kde prezident Macron zdražil pohonné hmoty a společnost to nepřijala. My zaprvé patříme mezi země s energetickou chudobou.

  Je jasné, že tohle bude znamenat zvýšení ceny tepla, elektrické energie i pohonných hmot. Musí se to tedy vymyslet tak, aby to na nízkopříjmové skupiny nedopadlo. Další věc je, že Evropa sice uspoří emise, ale nesmí je o to větší při výrobě vypouštět Čína, Indie nebo Rusko. To by bylo úplně nesmyslné. A zatřetí, máme starý vozový park, protože lidé nemají na nové auto. Takže lidé by odsouvali nákup nového auta a paradoxně by zhoršovali ovzduší, protože by o to déle jezdili s těmi starými auty.

  Co vám na to pan Timmermans v tom vlaku řekl?

  Je to výborný řečník a nadaný politik, ale přiznal nám, že si tohle nebezpečí uvědomuje. Pro nás je hrozně důležitá technologická neutralita. Ještě více než auta. Nedokážeme všechno udělat na obnovitelných zdrojích. Nejsme země typu Dánska a Německa, které mají úplně jiné možnosti obnovitelných zdrojů. Pro nás je budoucnost v jaderné energetice a plynu. Chceme jenom, aby Evropa plyn uznala jako přechodné palivo, které nebude diskvalifikovat. Byť je také emisní, ale méně emisní než uhlí.

  Zemní plyn ale evropským kritériím nevyhovuje. Přitom třeba kotlíkové dotace s jeho využitím počítají.

  Tlak je na nás obrovský. Pro nás jsou plyn a jádro opravdu důležité.

  A když Evropská komise svůj názor nezmění?

  To si vůbec nepřipouštíme. Evropská unie by pak nemohla počítat s tím, že by Česko ten balíček schválilo. Podle mě nebyla náhoda, že Frans Timmermans přijel nejprve k nám po ohlášení Fit for 55. Souvisí to s naším předsednictvím Evropské unii v druhé polovině 2022. V této etapě se bude ten klimatický balíček tvrdě vyjednávat a on se nás přijel zeptat, jak moc jako předsednická země tomu budeme nakloněni. On naši pozici zná a opakovaně prohlásil, že si ji uvědomuje a že potřebujeme přechodné palivo.

  Tím za vás tedy má být plyn a jaderná energetika?

  Ano. My chceme odejít od uhlí a musíme vědět, čím to uhlí nahradíme. U nás je čtyři a půl milionu lidí napojeno na centrální zásobování teplem a většina tepláren je na uhlí. Od uhlí budeme významně odcházet do roku 2030. V budoucnu určitě bude hlavním zdrojem jádro, obnovitelné zdroje zřejmě druhým a třetím musí být plyn. Bez plynu to tedy v příštích patnácti letech Česko nedá.

  Česko má poměrně starý vozový park. Průměrné vozidlo má u nás zhruba patnáct let. To znamená, že když si teď koupím nový automobil, tak v okamžiku kdy mi statisticky vzato doslouží, se budou vyrábět už jen elektromobily. Měl bych mít obavy, že se mi v mezičase zkomplikuje využívání automobilu se spalovacím motorem?

  Jsou tady dvě věci. Jedna je evropská legislativa. Prostě systém běží, ať už se nám to líbí, nebo ne, tak se s tím musíme srovnat, protože my nejsme ti, kteří vytvářejí pravidla hry, my je spoluvytváříme. Ale potom jsou politická rozhodnutí na místní úrovni, ať už na úrovni měst, nebo na úrovni států, a tady to samozřejmě bude záležet, kdo o tom bude v tu chvíli rozhodovat. Pokud se na to budeme dívat aktivistickým způsobem, už dnes jsou tlaky třeba na zákaz vjezdu automobilům nesplňujícím normu EURO5.

  Co navrhujete vy?

  Rozumnou ambicí je například nepouštět staré náklaďáky do centra města. Když se podíváte na dnešní vozový park v Česku, zjistíte, že daleko větším problémem je, že tu jezdí statisíce vozů s vykastrovanými katalyzátory, což z hlediska kvality ovzduší má daleko větší dopady než kvalitní auto, které je dobře udržované a je na fosilní paliva. Já to říkám záměrně proto, abychom viděli, že bychom vždycky, podle mého názoru, měli jít tou cestou, kde se snažíme řešit to nejdůležitější z pohledu zdraví a z pohledu životního prostředí, než jít cestou, zvolit si hezké kulaté datum a v roce 2035 ukončit výrobu všech vozů se spalovacím motorem, i když víme, že dnes oproti minulosti vypouštějí zlomek emisí.

  Objevuje se i názor, že když budeme jezdit v elektromobilech, bude potřeba vyrábět více elektřiny, a že to zase tak užitečné pro životní prostředí nebude.

  Záleží na tom, z čeho tu elektrickou energii vyrobíte. Vždycky se říká, že elektromobil má výfuk v elektrárně. Pokud je ta elektrárna na uhlí, tak to samozřejmě ekologické není. Pokud by ale někdo přijel domů, na střeše měl fotovoltaický panel, ve sklepě baterii, byl by to velmi ekologický způsob nabíjení. Nabíjení elektromobilů je pro Evropu největší výzva. V rodinném domě to není problém, u bytových domů se nutně musíte dostat do situace, kdy na ulicích budou tisíce a tisíce nabíječek.

  Jak s tou výzvou pomůže stát?

  Úloha státu je, aby pro to vytvořil infrastrukturu. To už se postupně děje. Bude to náročné i z hlediska elektrické energie, ale ne neřešitelné. Pokud si někdo myslí, že spotřeba elektrické energie se bude snižovat díky šetrnějším technologiím, tak všechny modely, které máme, se shodují na tom, že výroba elektrické energie se naopak bude zvyšovat. Musíme mít zdroje elektrické energie, protože jinak se můžeme velmi snadno dostat do situace energetické nesoběstačnosti a pak je velká neznámá, odkud v Evropě energii přivézt.

  Vždyť Česko je jedním z největších vývozců elektrické energie.

  To bude platit už jen zhruba tři až čtyři roky a pak to skončí. U nás se postupně utlumují uhelné bloky, to jsou právě bloky na vývoz.

  Jižní Morava se chce stát rájem pro elektromobily.

  Mluvil jste o infrastruktuře nabíječek, je pravda, že nabíječek přibývá, na druhou stranu podle Evropské asociace výrobců automobilů jsme v Evropě na chvostu. Nejsme příliš liknaví?

  U nás se s tím začalo o něco později, ale náběh to má a já jsem přesvědčen, že v horizontu maximálně tří let určitě v tomto směru doženeme průměr Evropy. Asi nedoženeme státy jako Norsko, které s tím začalo daleko dřív. Stát tam dával obrovské dotace třeba i na nákup elektromobilů, s čímž my ovšem nepočítáme. Nepovažujeme to za efektivní vynaložení peněz daňových poplatníků, abychom lidem dotovali nákup většinou druhého auta, protože málokdo si dnes koupí elektromobil jako první auto.

  Na druhou stranu nové automobily u nás kupují ze tří čtvrtin firmy, nikoliv jednotlivci. Nestálo by za to podpořit přímo je?

  Velmi často o tom mluvíme se sdružením automobilového průmyslu. Automobilky tlačí na vládu, aby to podporovala. Já jsem pořád přesvědčen, že veřejný sektor by měl jít příkladem, to znamená že třeba 25 procent nákupů by už měla být nízkoemisní vozidla. Ano, firmy jsou největší zákazník a poptávka tam byla.

  Takže žádné zvýhodnění pro firmy se zatím nechystá?

  S ministerstvem financí jsme měli shodu, jak to zohlednit, aby to pro podniková vozidla bylo výhodnější. Neznamená to nutně, že bychom se zavázali, že budeme přispívat na nákup elektromobilů pro podniky, ale vytvoříme jim takové podmínky, aby se jim to vyplácelo. Pořád jsem ale přesvědčený, že stát to těm lidem nemůže nutit. Také jsem o tom uvažoval, za jakých podmínek bych šel do nákupu elektromobilu jako prvního auta. Je to ideální městské vozítko, ale my potřebujeme, aby nastal psychologický zlom a elektromobil se stal první volbou. Abyste se nebáli s ním dojet na dovolenou.

  A co daňové nástroje? Těmi se dají zásadně zvýhodnit elektromobily oproti spalovacím motorům?

  Když lidem zatížíte obrovskými daněmi benzinová a naftová auta a dramaticky dotačně zvýhodníte elektrická, začnou si je kupovat. Museli bychom do toho ale ročně dávat minimálně desítky miliard. Zůstal bych u toho, aby stát vytvářel podmínky legislativní a infrastrukturu a to ostatní bylo na podnikatelích.

  Vy sám byste si teď elektromobil jako první auto koupil?

  Už se to láme. Přichází doba, kdy bych o tom uvažoval. Mně by se líbil vodík. Teď se tu chystá stavba prvních vodíkových stanic. Pro mě je důležitá doba nabíjení. Když ale srovnám situaci dnes a před třemi lety, dramaticky se to mění. I cenově. Nechci si kupovat auta za několik milionů, proto Tesla pro mě není. Ale ve chvíli, kdy se elektromobily už pohybují okolo milionu, tak mě to velmi začíná zajímat.

  Autor: Ondřej Krutílek, Dominika Hromková