Právo. Brabec: Voda se kvůli suchu zdražit nesmí

V boji se suchem je nutné propojovat vodní soustavy a podporovat drobná opatření v krajině, kombinující technická opatření s těmi blízkými přírodě. Voda ale kvůli suchu zdražovat nemá, řekl Právu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

* Pane ministře, netrpíte už tzv. environmentálním žalem, když vidíte, jak dochází voda, umírají lesy a zprávy ze světa jsou jedna ekologická pohroma za druhou? Psychiatři prý zaznamenávají deprese lidí ze stavu planety.

Je mi smutno, ale určitě nejsem rezignovaný. Nemůžeme si dovolit plakat. Je pravda, že trpím tím, jak moc odcházejí naše lesy. Teď jsme v boji s kůrovcem doslova ve válce, ale do pěti let je po ní. Nebude už co kácet. Planeta si ale se změnami poradí, ta si poradila s daleko většími zvraty. Je samozřejmě globální otázka, zda může na planetě přežít takové obrovské množství lidí, když ji drancujeme. Při pohledu na naši republiku je pozitivním příkladem, jak se příroda dokáže adaptovat a obnovovat, například Šumava po orkánu a kůrovci.

* Máte na mysli národní park a CHKO. Jenže většina lesů je hospodářských. Proč se v Německu lesy uklízejí a u nás nikoliv? Slýchávám, že kůrovcová kalamita je u nás tak zničující, protože z lesů se jen těží kulatina, ale včas se nekácely první suché stromy a těžaři v lesích nechávají rozlámané větve, hluboce rozryté cesty od techniky…

Kůrovcová kalamita tohoto rozsahu nezačala na Šumavě, ale na severní Moravě. Žádný národní park s tím neměl nic společného.

Zkombinovalo se sucho, struktura lesů a samozřejmě i to, že tehdejší vedení Lesů České republiky (kolem roku 2015) i někteří další vlastníci lesů podcenili situaci a nekáceli včas. Stávalo se, že zásah se sice objednal, ale nerealizoval se, protože firma nepřijela nebo až pozdě. Mezitím kůrovec vylítal.

* Takže je pravda, že se suché a napadené stromy ve státních lesích nekácely včas?

K tomu dospěla Česká inspekce životního prostředí. Vyšetřovala to nebo vyšetřuje i policie. Kůrovec je i v Německu, ale ne tolik. V Bavorsku začali s přestavbou lesů už v roce 2003, vysazovali více listnatých stromů. Reagovali daleko rychleji. Pamatuji si na výraznou a jistě drahou kampaň Lesů ČR, kdy ještě v roce 2017 vycházely v řadě médií krásné obrázky s nápisem: Naše lesy jsou v nejlepším stavu za 200 let. A to je už dávno žral kůrovec. Další problém z hlediska hospodaření v lesích jsou restituce, které samy 0 sobě nejsou špatně, ale...

* Myslíte tím, že 1 řada soukromníků včas nekácela?

Jenom na Vysočině je 70 tisíc vlastníků lesa. V řadě případů ani neznali své povinnosti. Někdo má půlhektarový smrkový les, ale žije v zahraničí. Najednou mu z toho začal lítat kůrovec a stát ani nemá kompetenci do takového lesa zasáhnout. Ani když se nakazí les na sousedních pozemcích, tak nemůžete kácet v soukromém lese.

* Nemá tedy aktivistka Greta Thurnbergová pravdu, když hlásá, že „náš domov hoří“?

politici nepotřebují Gretu, aby jim radila. Varování vědců jsou dlouhodobá.

* I mnozí tuzemští ekologové říkají, že máme deset let a pak kvůli suchu a odlesnění začnou kolabovat ekosystémy. Co si pod tím mám představit?

Jedinou cestou jsou adaptační opatření, musíme se umět přizpůsobit klimatické změně. Ty máme v ruce. Musíme a budeme snižovat emise uhlíku, ale nejsem příznivcem šokových opatření, abychom okamžitě zavřeli elektrárny a ztratili tak energetickou soběstačnost.

* Na druhou stranu neobáváte se přístupu některých aktivistů v duchu starého hesla: Kdo nejde s námi, jde proti nám?

Ono to tak trochu je a bojím se toho. Přehnaný aktivismus vráží do společnosti velký klín a je v té morální rovině téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna. U nás zatím takovou míru aktivismu nevnímám, ale v Německu už ano, kdy začínají být stigmatizováni například starší lidé jezdící ve větších vozech. Chápu revoltu mladých, ale přece nelze trestat jiné za to, že jedí maso. Evropa sama o sobě planetu nezachrání. A ona na to zatím sama je. Chápu nevládní organizace, že na sebe potřebují upozornit. Když tytéž studenty ale pak pozvete do debaty s klimatology, nemají často zájem. Hlodá ve mně pocit, že za aktivismem často není opravdový zájem o věc. Je také naivita si myslet, že když zastavíme výrobu, pomůžeme si. Jen se bude to či ono vyrábět jinde a s větší uhlíkovou stopou. Pak nebudeme mít peníze ani na ta adaptační opatření.

* Pitná voda ale opravdu dochází. I ve středních Čechách, kde se stavějí nové domy jako na běžícím páse, ale některé rodiny už přišly rázem o vodu. Co s tím?

Někde fungují hlubší vrty, prozatím. Získáme jimi čas na větší opatření. Většina studní pro obecní vodovody bývala do dvaceti metrů, dnes jsou na suchu. Nyní se vrtá do sedmdesáti i více metrů. Finančně přispíváme až z 80 procent na samotný vrt, plus napojení. Většinou jsou to akce za dva tři miliony korun. Pomáhá se tak už více než čtyřem stovkám obcí, v nichž žije čtvrt milionu lidí. Na jižní Moravě se u jedné obce voda našla až ve sto metrech, ale má barvu a konzistenci mrkvové šťávy. A tak tam ministerstvo financuje úpravnu vody. Nevelké zařízení, dříve pro armádu, je dnes už běžně dostupné. Vyrobí pitnou vodu z téměř jakékoliv vody. I když se za deset patnáct let vyčerpá voda i z větších hloubek, která tam mnohde natékala stovky let, musíme to udělat. Mnohé obce nemají čas čekat pět nebo sedm let na vodovod. Navíc některé vodárenské společnosti je už ani připojit nechtějí, protože nemají dost vody pro stávající zákazníky. Nedostatek vody teď přitom postupuje velmi rychle. Desítky obcí jsou nuceny navážet do svých vodojemů vodu cisternami. Občané pak mají pocit, že když otočí kohoutkem a voda teče, tak ji mají, ale to je velmi šálivé. Ani s cisternami nepůjde jezdit do nekonečna. Na tento stav se mělo připravovat už před dvaceti lety, protože odborníci věděli, že to nastane.

* A když se i ze stometrového vrtu voda vyčerpá, co dál?

Budovat nové vodárenské nádrže, převádět vodu mezi regiony. Jako projekt přehrady Kryry, kdy se do ní povede voda z Ohře. Nebo Vlachovice na Zlínsku. Postavit přehradu samozřejmě ještě neznamená, že zadržíme vodu v krajině, sucho může být hned vedle přehrady. Proto se musí kombinovat všechna funkční opatření. Malá i velká, technická i přírodní. Proto podporujeme tisíce projektů na zadržení vody v krajině, aby se lépe vsakovala.

* Propojíte řeky, které jinak propojené nebyly, a budete podle potřeby otvírat nebo zavírat kohouty, aby se dopustilo tam, kde je méně, ze zdroje kde je více?

Ano, přesně tak. Někde může pomoci zadržování dešťové vody, ale je to jen jedno z opatření, protože co dělat, když neprší? ČR nebude poušť, ale je pravda, že jižní Morava je už polopoušť a podobný charakter má již Žatecko a Rakovnicko. Už dnes se z největší středoevropské nádrže pro pitnou vodu, ze Želivky, vede voda do Prahy a část Kladenska a jižních Čech. Pitnou vodu, i užitkovou vodu pro průmysl, zemědělství a přírodu obecně zajistíme jedině kombinací technických opatření s těmi blízkými přírodě. Není pravda, že chceme jen „beton" nebo jen „rybníčky." S ministerstvem zemědělství jsme v tomto zajedno. Někde bude přehrada pro pitnou vodu, někde rybníky, mokřady a poldry. I když prší méně, tak ale prší. Jenže voda odteče. Musíme ji zadržovat. Nedá se to udělat přes noc, ale už se vybudovaly desítky nádrží a připravují se další. Řada lidí se nejdříve smála programu Dešťovka, ale těch projektů už jsou tisíce a už se připravují projekty velké Dešťovky pro města a obce. Lidi si začínají uvědomovat, že zalévat nebo splachovat pitnou vodou je barbarství. Začali se už jinak chovat i developeři. Dříve lidi zajímalo, zda je do domu zaveden plyn, dnes, jak je vyřešena voda.

* Nenarazí ale přehrady na odpor části obyvatel?

V územních plánech je rezervováno pro případné vybudování přehrady 65 lokalit. Jedná se o tom, že by k nim přibyly nějaké další. Povodí vždy nejprve jednají s regionem. Někde je vody tak málo, že lidé pro přehradě na pitnou vodu volají, jako ve Vlachovicích na Zlínsku. V Nových Heřminovech to už takhle jednoznačné není. Jenže tam to není primárně vodárenská nádrž pro pitnou vodu, ale proti povodni.

* Zvýší se v dohledné době cena pitné vody, když jí tak rapidně ubývá?

Cena vody se za třicet let v průměru zestonásobila. Snad nic se nezdražilo tolik jako voda. Řešení je v něčem jiném než ve zdražování vody. A Češi vodou v dlouhodobém kontextu rozhodně neplýtvají, máme jednu z nejnižších spotřeb v EU. Ve srovnání se situací před patnácti lety u nás spotřeba klesla na polovic ze 170 litrů na osobu a den na 89 litrů. Zvýšení ceny vody by nastolilo vrcholně nespravedlivý princip. Nemůžeme přece dopustit, aby si bohatí napustili klidně třeba deset bazénů, ale většina by na ni neměla. Chceme proto posílit pravomoci vodoprávních úřadů. Nějaký hydrogeologický posudek si žadatelé ke kolaudaci vždy přinesli, jenže nyní se bude ponech, suzovat celkový stav vodních zásob. V řadě regionů se rozdala vodoprávní povolení na daleko větší množství odběru vody, než kolik jí teď máme. Jeden subjekt chce vodu pro lužní les, další zase žádá pro novou továrnu nebo její rozšíření. Nemůžeme ale povolovat více, než kolik máme.

* Německo končí s jadernými elektrárnami. Je to dobrý nápad?

Pro nás nikoliv. Chceme více obnovitelných zdrojů, ale jádro je náš pilíř. Nejsme Německo, nemáme moře a nebudeme zemí větrníků. Jsme malá země, lidi nechtějí mít větrníky za domy. Chceme být také energeticky soběstační. Zároveň ale odstavujeme hnědouhelné bloky. Strašně jsme si uškodili kauzou fotovoltaických elektráren, ale jinak fotovoltaika má smysl jako doplněk na střechách domů, hal, nákupních center, tam patří, ne na pole. Představa, že budeme potřebovat méně elektřiny, je zcestná. Bude to naopak i díky elektromobilitě. Počítá se proto i s variantou, že pátý blok v Dukovajenž se má začít stavět v roce 2029, nebude stačit, a jeden se postaví v Temelíně. Rozhodne se do pěti let.

* Jezdíte elektromobilem?

Máme na ministerstvu elektromobily pro jízdy ve městě. Jezdíme také s auty na CNG. Na delší cesty používáme benzinové vozy, ale už máme objednaný hybrid.

* Když se ale podívám před úřady vlády a Poslaneckou sněmovnu, tak žádné služební elektromobily ani hybridy činitelů nevidím. Proč?

Zatím je nabídka automobilek v hybridech v patřičné třídě malá. To se ale jistě brzy změní. Podle mě je ale stejně jediný pravý elektromobil na vodík. Unipetrol připravuje výstavbu tří vodíkových stanic, máme velké plány s autobusy na vodík. Jednáme o tom se Saskem a Bavorskem, kde jsou v tom hodně daleko.

* A co si myslíte o zálohování PET lahví?

Nejsem proti. Stávající zákon umožňuje výrobcům zálohování rozjet. Nechci jen, aby bylo povinné. Pokud si výrobce chce udržet kontrolu nad tímto materiálem, ať si zálohování zavede. PET lahve jsou na jedno použití a Češi jsou jedni z nejdisciplinovanějších, co se týče třídění. ČR splnila cíle EU o pět let dříve. Rezervy jsou ovšem v recyklaci. Musíme více motivovat výrobce, aby nepoužívali různé kombinace plastů v obalech.

* Má vůbec smysl PET lahve nosit do žlutého kontejneru, když na plasty není takový odbyt a občas se i obsah těchto kontejnerů vysype na skládku nebo do spalovny?

Má to smysl. Jestliže to někdy někdo udělá, tak selhal. Na skládce či ve spalovně může skončit část nerecyklovatelných plastů. Klíčové je zvýhodnit výrobce, kteří budou používat lépe recyklovatelné věci. K tomu směřují nové odpadové zákony. Prosazujeme v nich, aby na skládce nekončilo nic, co je recyklovatelné, spalitelné nebo biologicky rozložitelné Nejlépe recyklovatelný je průhledný PET, tedy už bez dalších obalových „rukávků" z PVC. Nejpozději letos v říjnu také předložíme návrh zákona, který by od července příštího roku absolutně zakázal výrobu a prodej jednorázových plastů, jako jsou brčka, ušní tyOdpovědní činky nebo jednorázové plastové nádobí.

* Zakáže se někdy skládkování domovních odpadků, jako třeba v Německu?

Skládkování se výrazně omezí i u nás. I v Německu ale navzdory zákazu část odpadků ještě skládkují.

* Bude mít ČR někdy více spaloven domovního odpadu, z nichž je elektřina a teplo?

Bude. V Česku ale někteří aktivisté vedou svatou válku proti centrům energetického využití odpadu, byť produkují minimum emisí. V EU je průměrná energetická využitelnost komunálního odpadu 24 procent, u nás polovina. Němci, Švédové, Dánové i Švýcaři mají mnohem více. Je pro mě naprosto neuvěřitelné, že některé ekologické organizace a někteří jejich představitelé jsou v jedné linii se skládkaři. Z pohledu ochrany přírody na toto chování některých jedinců z řad ekologů logické vysvětlení nemám. Recyklaci mají jako zaklínadlo, ale všechno recyklovat nejde. A když nebude odbyt na některé druhotné suroviny, jako třeba na kartony, tak pak je lepší z toho mít alespoň elektřinu a teplo než to zahrabat. Přece se nenecháme zavalit odpadem.

Češi vodou v dlouhodobém kontextu rozhodně neplýtvají Musíme snižovat emise, ale nejsem příznivcem šokových opatření

Jádroje náš energetický pilíř. Nemáme moře a nebudeme zemí větrníků

Přehnaný aktivismus je téměř stejně tak nebezpečný jako samotná klimatická změna

Právo | 8.2.2020 | Strana: 1 | Autor: Jindřich Ginter